Jíte zdravě a přesto máte stále nafouklé břicho? Připadáte si jako v 7. měsíci těhotenství (se vzduchem)? Vnitřní duševní příčinou může být přehnaná touha po lepší budoucnosti. Její až v přehnané očekávání: , „kdy to konečně bude už lepší“, "už aby to bylo, kde to stále vězí? Dyť pro to tolik dělám a stále žádné zlepšení!“. Přehnané až upjaté vyhlížení do budoucna, sčítání dnů, kdy to bude lepší. Přestáváte žít přítomností a žijete víceméně jen očekáváním té lepší budoucnosti a představami o ní.

Žijete myšlenkami už v budoucnosti, ale přítomnosti vám utíká skrz prsty, nemáte chuť žít v marné přítomnosti. Máte pocit, že teď - tuto přítomnost nemůžete ovlivnit a to vás ničí. Nemůžete tuto skutečnosti strávit – bum – to co nemůžeme strávit v nás leží a tím vzniká stagnace, nadýmání, zadržování vzduchu. Čím více jsme nadmutí, nafouklí – tím více nemůžeme tuto skutečnost strávit.

Nadýmání je jen čekání na lepší zítřky. Minulost byla na nic, přítomnost nic moc a tak váš život nejvíce naplňuje naděje, že lepší budoucnost to vše vyřeší a napraví. Není náhodou, že záda a zadní část představuje minulost, a břicho a přední část zase – budoucnost. Podvědomě nakročujeme, už abychom v té budoucnosti byli, a tím se vypoukneme břicho dopředu – protože už tam chceme být, břichem už tam jdeme, ale zbytek těla stojí. Naším přáním se tělo podvědomě tomuto postoji přizpůsobuje. To ale není správné. Je nutné se naučit, že vše probíhá právě teď. I když se nám to nelíbí a není jednoduché vše neplánovat. Je potřeba žít nejvíce teď, naučit se to a přijmout to, že to není za trest, ale že to má svůj vesmírný smysl. Neulpívat nezdravě na budoucnost, těšit se na ni, ale zdravě, ne takto urputně. Plánovat ano, udělat pro to maximum, ale pak to pustit, a nejen nedočkavě čekat.

Máme tím v sobě program PODLE kterého žijeme - "Mám pocit, že nemám žádnou volbu...", „že s danou situací nemohu nic dělat…“.

Nový fenomém, nejen u žen, ale i čím dál více u mužů. Štíhlá žena, která má nafouklé velké břicho vzhledově vypadající jako kdyby byla těhotná v 8. měsíci.

Ženy se během posledních dvaceti let změnily. Postava ve tvaru „hrušky“ nahradilo „jablko“. Trápí to hlavně mladé dívky: co dělat s břichem, které neesteticky přetéká přes okraj pásku a ne a ne se ho zbavit?

Podle endokrinologů za to mohou částečně jistě HORMONY, které jíme ve velkém množství. Dívky polykají už od patnácti antikoncepci, a kvůli preventivní léčbě zvířat antibiotiky se do organismu dostává stále víc hormonů ve většině jídla. Cyklus se uzavřel natolik, že hormony vyloučené z těla žen beroucích antikoncepci našli vědci ve zvýšené míře i v rybách. A to vše přispívá k postupným změnám fyziognomie těla.

V HLAVNÍ ROLI JE PSYCHOSOMATICKÁ PŘÍČINA:

Uspěchaná doba, která vyvolává v mladé citlivé dívce svíravé pocity STRACHU a obav. Nafouklé břicho mluví o tom, CO UVNITŘ NÁS NEMŮŽEME STRÁVIT A CO SE V NÁS HROMADÍ.
ŽIJEME VE STRACHU A BOJÍME SE ŽÍT VOLNĚ A SVOBODNĚ, STRACH NÁS OVLÁDÁ A BRZDÍ. Z ČEHO MÁTE STRACH? CO SE BOJÍTE PUSTIT? CO SE BOJÍTE "JAK DOPADNE?

Tlusté a nafouklé břicho mívají ty ženy, které mají pocit, že "nemají v životě, v nějaké situaci, vztahu, nějaké věci či záležitosti POCIT VOLBY.

POCIT, ŽE NEMÁME VOLBU NĚCO JINAK ŘEŠIT. Připadáme si v určité situaci uvězněni. Ten život je tak nespravedlivý! - Křičí vaše duše na všechny strany.

V dnešní době plné hypoték, půjček a dlouhodobých závazků to mluví samo za sebe. Některé ženy jsou vnitřně nešťastné, že se dlouhodobě uvázaly, že musí splácet peníze s pocitem, že nemají jistotu, zda to v budoucnu zvládnou. Pocit, že MUSÍME V NĚČEM VYTRVAT A NEMÁME JINOU VOLBU, A PŘÁLI BYCHOM SI JINOU MOŽNOST. Někdy je to ale jen náš pocit, že tu volbu nemáme. Je nutné tento pocit správně rozklíčovat, zdali to tak opravdu ve skutečnosti je, nebo je to jen nějaký zděděný program po rodičích a vlastně vůbec není náš.

Tento pocit bývá často u žen, které jsou například zadlužené (a ještě dlouhou DOBU MUSÍ splácet - NESVOBODNĚ), splácejí půjčky, MUSÍ být v zaměstnání, kde jsou nešťastné protože žijí a živí samy děti, jsou ve vztahu, kde jsou nešťastné, protože „ví“, že by lepšího partnera nenašly a zůstaly by samy atd. Musí vydělávat peníze pro rodinu, starat se o staré rodiče.. NĚCO STÁLE MUSÍ, ALE KRUTĚ NECHTĚJÍ....JEJICH TĚLO A DUŠE NECHCE V TOMTO UŽ VYTRVÁVAT. Chtěly by z toho utéct, ale ví, že nemohou. MUSÍ být v partnerské vztahu, PROTOŽE... by přišly o dítě, byt, nějakou pro ně jistotu, nebo jen to, že se BOJÍ BÝT SAMY... a mnoho dalších scénářů. Stejný tlak je více vyvíjen i u mužů a proto u nich ta „velká zvláštně obtloustlá břicha“. Často možnost volby není, ale mívají to i ženy, který volbu mají a možnost jiného řešení také, ale nevidí ji, nebo se ji bojí připustit.

"JAKOU SITUACI A CO NEMŮŽETE TAK STRÁVIT, ŽE SE KVŮLI TOMU NAFUKUJETE VZTEKY?"

Staré přísloví říká: "Tak už se odfoukni ". Když jsme se jako děti naštvaly či urazily, babička nám tohle říkávala a mělo to svoji pravdu. CO nás naštve - tím se nafoukneme vzteky a uražením jako balón - a jen my se musíme zase odfouknout.

"V ČEM SI PŘIPADÁTE, ŽE JSTE OBĚŤ OSUDU NAPOSPAS BEZ ŘEŠENÍ?"

CO S TÍM?
Najít s odborníkem (ideálně Kineziologem, či jiným terapeutem na odbloky, srt atd), zda opravdu volbu máme, nebo ne. Pokud ne, pochopit, proč nám vesmír tuto cestu NE-VOLBY dal za úkol do cesty a s tímto pochopením se naučit ztotožnit. Cvičení, diety jsou na nic - je to opět jen o našich pocitech, modelech, vzorech, blocích, starých programech, které se reflektují na fyzické tělo.

Často i za tvrdou slupkou hubených mužů s velkými břichy se skrývá jejich vnitřní strach a pocit, že NEMAJÍ VOLBU. (POCIT ŽE NEMŮŽU SÁM NĚCO ZMĚNIT A ZŮSTÁVÁM NA POSPAS OSUDU. Například nemohu změnit, že pocházím ze špatných rodinných poměrů, rodina se rozpadla a došlo k rozvodu - pocit, že to šlo mimo mě a já neměl volbu, opustila mě partnerka, aniž bych to mohl ovlivnit, musím splácet hypotéku, musím zůstat v práci, nezměníme politickou situaci, vztahy v práci, vztahy v rodině, pocit v situacích, nemůžu vydělat tolik peněz, kolik bych pro svou rodinu chtěl, nemám kariéru, postavení jaké si zasloužím, rodiče nejsou na mě hrdí, tak jak bych chtěl. To vše ale platí i globálně a obecně.

Takových situací je dnes v dnešní uspěchané době hodně, a těchto pocitů se v našem středu hromadí více než je zdrávo. Čím větší břicho - tím větší tento pocit a situace, která ve vás graduje a vylézá na povrch - nutí vás, abyste si ji uvědomili a začali ji konečně řešit. Zavíráte před ní oči, ale vesmír po vás chce, aby jste se k ní postavili čelem a řešili ji, ne utíkali - dokud budete utíkat - o to více budete v těchto partiích břicha přibírat.

S láskou

Jitka B.

S úctou a pevnou vůlí.

Vaše lymfoterapeutka Jitka

Zdroj: http://www.zahadnalymfa.wbs.cz

Autor: Jitka Bičíková - masáže, čištění lymfy

Tento článek poskytla osobně pro server Příznaky transformace autorka článku. Jeho šíření je možné pouze s jejím souhlasem! Kopírování tohoto článku z našeho webu je zakázáno. Chcete-li jej zveřejnit na svém webu, získejte si souhlas autora. Ke sdílení článku na sociálních sítích využijte výše uvedené tlačítko sdílet. Děkujeme.