Každá svobodná bytost má plné právo na to být sama sebou, rozvíjet svoji jedinečnost, uplatňovat své nadání a talenty a cítit bezpodmínečně svoji hodnotu.
Dnešní společnost však ještě stále do velké míry ovládá povrchní jednání založené na strachu, soupeření a konzumu. Média nám vštěpují názory, jací bychom měli být, abychom se mohli cítit dostatečně hodnotní a náš život tak mohl mít plné právo na svoji existenci.
Abychom se mohli cítit jako plnohodnotné lidské bytosti, musíme splňovat kritéria, která jsou ve své podstatě absurdní a uměle vytvořená pro snadnější uplatňování manipulace a moci. Namísto jedinečnosti každého člověka je podporována soutěživost, namísto osobního rozvoje povrchnost zaměřená na vnější formu. To, jak se člověk prezentuje, co dává na odiv, jak dokáže svou mocí působit na ostatní, schopnost dosahovat sobeckých cílů, výkonnost v práci, je upřednostňováno před citlivostí, empatií, kreativitou, schopností milovat a bytí v rovnováze s přírodou a ostatními tvory.
Jak vidíme, mužský princip stále diktuje a ovládá celou společnost.
Určuje také to, jak má žena vypadat, chovat se, oblékat, rodit, kojit, vychovávat, vzdělávat, kolik má mít centimetrů v pase, jaký má mít tvar rtů, obočí a boků. Mladé dívky často trpí nedostatkem sebevědomí a tak se snaží zapadnout a zároveň vyniknout, aby byly dost cool, sexy, štíhlé, vysoké, nalíčené, vtipné, duchaplné, vyhovující, výkonné, nad věcí…
Ale jak může být člověk nad věcí, když se má podle ostatních vejít do škatulky, která je příliš malá na to, aby pojala celistvou, rozvinutou a jedinečnou osobnost?
Děti často dávají přednost menšímu zlu, a proto se snaží přizpůsobit nepříznivým podmínkám a raději potlačí své přirozené instinkty, než aby byly zatracené nebo nemilované ostatními členy společnosti.
A tak se žena zmenší, aby se do té škatulky vešla. Pořídí si vysoké podpatky, vycpe podprsenku, zahájí dietu hraničící s anorexií, na úzkost si vezme prášek a jde do práce. Žije život kulhavé kachny a přitom nevidí, že ve skutečnosti je labutí. Muž si koupí poslední model auta, nageluje vlasy, potlačí slzu a vztek, zatne zuby před šéfem a přitlačí na své podřízené, aby se cítil dostatečně jako správný chlap.
Snaha formovat svoji osobnost či tělo do jakékoliv normy vede k amputaci částí naší skutečné živé podstaty. Posloucháme-li spíše ostatní nežli sebe a své vnitřní impulzy, dostaneme se do pasti zvané pocit oddělenosti. Oddělíme se od svého zdroje, od své kreativity a ustrneme v polomrtvém spánku ze strachu, že nebudeme oceněni nebo přijati. Necháme-li se zformovat nezdravými názory, budeme trpět nízkým sebevědomím, strachem z neúspěchu, chudobou, pocity viny a osamělostí, žárlivostí, závistí a věčným hladem po pocitu naplnění a štěstí.
Mnohé z nás, a hlavně ženy, stále ještě trápí náš fyzický vzhled, tolik přeceňovaný fenomén dnešní doby. A přitom bezpodmínečné přijetí svého těla s láskou je nutné k tomu, aby žena dokázala skutečně milovat jak sebe, tak své děti a partnery. Jedině žena, která má ráda svoje tělo, je skutečně šťastná. Skrze tělo totiž proudí sexuální energie, což je náš největší zdroj štěstí, síly a kreativity. Žena, která má ráda svoje tělo, se nebojí projevovat spontánně a přirozeně, netrpí pocity viny ani přílišnou sebekritikou. Dokáže si užívat sexuální rozkoš a vyživovat se energií, přirozeně proudící a přinášející jí pocity radosti a naplnění.
Proto je skutečně velmi důležité, abychom se zbavili předsudků vůči fyzickému vzhledu a vnějším formám. Naše tělo je zdrojem naší síly a může mít úžasné schopnosti, spojené s nádhernými pocity vnitřního uspokojení, radosti a lásky, pokud mu to dovolíme. A tyto pocity určitě nevyplývají z počtu centimetrů nebo dokonalého make-upu.
Pokud chceme být spokojení a trvale krásní, je dobré se starat o své tělo. Ale spíše než o jeho vzhled, dbejme na to, co do něj vkládáme, jaké jídlo jíme, jestli má naše tělo dostatek pohybu, péče a naší bdělé pozornosti.
Nemusíme vypadat jako ze žurnálu, abychom se cítili dobře.
Zaměříme-li svoji pozornost dovnitř, na své pocity a myšlenky, namísto toho, abychom řešili, jak působíme na okolí svým vzhledem, přestane nás trápit to, že se naše tělo přirozeně mění, ale pochopíme jeho moudrost, cykly a spojení s přírodou. Dostane se nám moudrého vnitřního vedení, které bude vytvářet harmonii ve všech našich vztazích a my budeme zářit spokojeností a staneme se přitažlivějšími a vyrovnanějšími lidmi.
Skutečná krása není o vzhledu. Je o vnitřním vyzařování. Vyzařování je tím silnější, čím více lásky k sobě a svému tělu cítíme. A to je zdravý ženský princip, který ještě stále dnešnímu světu tolik chybí.
Probudíme-li v sobě tuto ženskou podstatu, můžeme tím ovlivnit nejen sebe, své okolí, ale i celou společnost. Změna začíná vždy u jednotlivců. A proto mějme rádi svoje tělo, pěstujme sebelásku a sebeúctu a nenechme se manipulovat trendy a hloupými názory médií. Buďme pozorní sami k sobě, a tak nejlépe zjistíme, jak si vybudovat ty nejlepší podmínky pro svůj vysněný život.
Autorka článku: Radka Svobodová http://www.moje-vztahy.cz/
"Jsem lektorkou osobního rozvoje, poradkyní v oblasti partnerských vztahů, zabývám se také transpersonální psychologií, scenar terapií a reflexní terapií."
