Každý má svého patrona

Ahoj všechny bytosti světa, zdravím Vás, dnes bych Vám velmi ráda představila svojí patronátní bohyni, která se o mně stará již několik let. Jako každá bohyně má však občas vrtkavou náladu, ale mám jí ráda a i ona mně. Vždy mi velmi pomohla.

Víte, každý mág, čaroděj, či čarodějnice (člověk zabývající se magií, esoterikou, hermetikou ... ) Nemám moc ráda označení čaroděj, mág atd, ale tak to prostě jě. Ať se mi to libí či ne, jsem čarodějnice :-) Každopádně každý, kdo pracuje s esoterikou a celkově magií a zabývá se tímto prastarým učením - řemeslem, tak má své patronátní božstvo. To, že je jeden jediný Bůh většinou pohané nevěří a uctívají tak vícebožství, ale ono tomu tak zas úplně není. Né u každého Pohana. Prosím nepleťte si a nezaměňujte pohana s člověkem nevěřícím. Pohan je člověk věřící a není to žádný kacíř a neznaboh, jak někteří křesťanští fanatici rádi tvrdí, pálení čarodějnic a inkvizice plné krve tu už byli.

Každý "pohan" a to jsem vlastně i já i přesto všechno, že ve mně více koluje ta křesťanská forma "božství" tak i já mám svého patrona. Patronátní božstvo mají mágové, čarodějové a všichni, kdo uctívají i samotnou přírodu, zvolí si patrona v té obrovské škále božstev. Někdo má patrona v germánském božstvu jako třeba Odina, Freyu, Freye, Frig atd, někdo má zase slovanské božstva a má mezi nimi svého ochranného patrona třeba Peruna, Živu, Jara ... někdo má hinduistické atd atd.

Patronátní božstvo je vždy to, které se o Vás stará, které Vám je na blízku. Buď si ho můžete zvolit sami, podle toho jaký bůh - bohyně Vám je nejsympatičtější svým charakterem, někdo jako já, svého patrona ani nehledá, prostě ví, že ho má a až později zjistí, že se vlastně jedná o toho či onoho boha.

Abych to dlouho nenapínala. Moje patronátní božstvo je bohyně římského původu - bohyně Fortuna.

Bohyně Fortuna je bohyně peněz, štěstí, výhry, ale i opatrovníkem matek s dětmi. Má i stinné stránky, ale pouze její božské odnože. Bohyň Fortun je malinko více, pokusím se Vám to zde trochu osvětit.

Každopádně Fortuna je někdo, kdo mě stráží opravdu již 40 let, jak jsem říkala, tak střelci jsou děti štěstěny a mít za zadkem planetu Jupiter, tak to znamená, vždy povstat z popela jako Fénix, střelci jsou rozlítaný, divoké neposedné děti, průseráři a volnomyšlenkáři. Fortuna má za otce Jupitera, už asi začínáte chápat tu spojitost. dříve jsem tomu nekladla vlastně vůbec žádný důraz a až později jsem vlastně pochopila, že Fortuna, je moje patronka.

Bohyně Fortuna

V římské mytologii je Fortuna bohyní náhody, osudu, je personifikací štěstí, naděje v dobré pořízení a zosobňuje nevypočitatelnost života. Může být zobrazována zahalená a slepá jako moderní pojetí spravedlnosti. Jejím ekvivalentem v řecké mytologii je bohyně Tyché, v severské mytologii je to Spása. Její otec byl Jupiter (odpovídá řeckému Diovi), neměla žádného milence, ani děti. Fortuna byla v blahoslavené družině, ve které byla i Copia (lat. hojnost). Pod jménem Annonaria chránila dodávky obilí. Fortunu si například nakláněly a uctívaly matky. Její kult je znám z Říma, ze šestého století př. n. l., kde byla uctívána jako Fortuna Populi Romani, Fortuna lidu římského. Tehdy vládl král Servius Tullius. Fortuna má zasvěcený svůj chrám na Foru Boariu, veřejnou svatyni na prastarém Quirinalu, uctívaném jako opatrovnický duch strážný starověkého Říma chrám Fortuna Muliebris, Fortuna ženská ve věštírně v Praeneste, kde malý chlapec určoval budoucnost z dubových výhonků.

Celý římský svět uctíval Fortunu v obrovském množství svatyní a pod různými názvy, které záležely na různých životních okolnostech a na tom, v co lidé věřili, že bude mít ten nejlepší výsledek. Fortuna nebyla jen kladnou a pozitivní postavou. Jako Fortuna Dubia byla nerozhodná, vrtkavá a nespolehlivá, jako Fortuna Brevis mohla být nevypočitatelná, přelétavá, vrtošivá a nestálá nebo jako Fortuna Mala mohla dokonce škodit a přivádět lidi do neštěstí. Její jméno zřejmě bylo odvozeno od Vertumna, "toho, kdo otáčí rokem", avšak můžeme najít ještě dřívější odkazy v Ciceronově díle In Pisonem, cca 55 př. n. l. na takzvané kolo osudu (Rota Fortuna) symbolizující nekonečné změny v životě od prosperity až po katastrofu.

Fortuna ve středověku

Fortuna nezmizela z podvědomí lidí s oslavou křesťanství ani ve středověku.

V 6. století filosof, teolog a politik Boëthius sepsal spis Útěcha filosofie, když byl poslán na smrt, v němž diskutuje mj. o tom, zda je osud člověka v rukou Štěstěny či osudu a dochází k závěru, že i náhodné události jsou součástí božího plánu, který člověk nevidí jasně a kterému by neměl vzdorovat, neboť i nepříznivé okolnosti člověka mohou přivést k nejvyššímu dobru, jímž je Bůh sám. Boëthiovo dílo bylo ve středověku velmi rozšířené. Všudepřítomné zobrazení kola osudu (Rota Fortuna) se objevuje po celý středověk a bylo také přímým odkazem druhé Boethiovy knihy Consolation. Kolo se ztvárňuje v mnoha případech od malinkých miniatur v iluminacích a rukopisech až po obrovská barevná skleněná okna v katedrálách, podobně jako například v Amiens. Dáma Fortuna je obvykle představována v nadživotní velikosti, aby se zdůraznila její důležitost. Kolo osudu má obvykle čtyři stupně života, se čtyřmi (nebo více) znázorněnými lidskými postavami. Vlevo je obvykle napsáno regnabo (měl bych vládnout), nahoře regno (vládnu) a postava má na hlavě královskou korunu, dále pak sestupně vpravo regnavi (vládl jsem) a ten nejníže vespod umístěný jedinec je označen sum sine regno (nemám žádné království). Fortuna jako žena kolem otáčí.

Atributy

Středověké líčení Fortuny zdůrazňovalo její dualitu a nestabilitu jako dvě tváře bok po boku, podobně jako byl zobrazován římský bůh začátků a konců Janus. Jedna tvář se směje, druhá mračí; jedna polovina tváře je černá, druhá bílá; může být slepá se zahalenýma očima, ale bez vah, slepá ke spravedlnosti. Příležitostně nám může její temperamentní oblečení a nebojácná nemravnost připomínat prostitutku. Byla spojována se symbolem jídla a rohem hojnosti (lat. cornu copiae), kormidlem lodi, koulí nebo kolem. Cornucopia znamená, že hojnost přetéká, kolo kormidelníka manévruje osudem, koule je symbolem šance (komu se dostane štěstí nebo smůla), a kolo osudu symbolizuje že štěstí nebo smůla nikdy netrvá věčně.

Svátky

V římském kalendáři byl zasvěcen Fortuně 11. červen, a pak se 24. června slavil velký svátek Fors Fortuna (lat. Božstvo šťastné náhody Fortuna).

POZITIVNÍ

• Fortuna Annonaria Fortuna ročních období

• Fortuna Belli Fortuna válečná

• Fortuna Victrix Fortuna vítězná

• Fortuna Conservatrix Fortuna zachránkyně

• Fortuna Equestris Fortuna rytířská (na koni)

• Fortuna Huiusque Fortuna dnešního dne

• Fortuna Obsequens Fortuna poddaná

• Fortuna Privata Fortuna jednotlivce

• Fortuna Publica Fortuna státní

• Fortuna Romana Fortuna Římská

• Fortuna Virgo Fortuna panenská

• Fortuna Respiciens Fortuna těch, kdo se ohlížejí

• Fortuna Augusta Fortuna vznešená

• Fortuna Balnearis Fortuna lazebnická

• Fortuna Primigenia Fortuna prvorozená

• Fortuna Muliebris Fortuna ženská

• Fortuna Virilis Fortuna mužská

• Fortuna Redux Fortuna přinášející bezpečný domov (přivádějící zpět)

NEGATIVNÍ

• Fortuna Dubia Fortuna vrtkavá, nespolehlivá

• Fortuna Brevis Fortuna nepatrná, krátká

• Fortuna Mala Fortuna škodlivá, nešťastná

Najít své patronátní božstvo není až tak těžké jak by se mohlo zdát, chce to najít to jak a k čemu se upíná vaše myšlení, jaký sami máte charatker a chce to najít v sobě i své stíny a temné stránky.

Tak co jaké máte Vy patronátní božstvo, možná Vás napadne nějaká bohyně či bůh :-)

Jak najít svého patrona mezi starověkými Bohy?

Určitě Vás musel doprovázet již od mala, třeba nějakým charakteristickým znamením, i nějakou zálibou, byl všude s vámi. Zkuste se nad tím zamyslet, zameditovat sy, možná se Vám vyjevoval i ve snech. Přeji Vám mnoho štěstí v hledání vašeho patronátní božstva.

Autorka článku: Dariya Iczková

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.