Když se procházím krásnou přírodou, cítím, jakoby vše kolem mne bylo živé. Jako by na mne rostliny i stromy ze všech stran volaly. Všechno kolem je tak nádherné, plné barev, vůní a přímo magické energie. Jean Galbert de Campriston řekl:

„Příroda dala člověku rozum, aby se jí bránil, a srdce, aby se jí neubránil.“

Také to tak cítím. Příroda si mě podmaňuje. Miluji ji celým svým srdcem. Je přenádherná. Rostliny i stromy se natahují ke slunci, rostou, kvetou, dávají nám své plody. Jsou plné lásky a něhy, plné léčivých sil a mocných energií. Co se to skrývá v každém kvítku sedmikrásky, v každém listu břízy, v každé bobulce či plodu? Čím nás to příroda obdarovává? Jsou to dary Země, naší matky. Dává nám vše, i když už sama nemá dost sil. Pořád myslí na své děti. Děti, co znečistili její vody (její krev), děti, co z jejích útrob vyrvou poslední zbytky drahých kamenů, kovů, uhlí či ropy. Nezeptají se, zda mohou. Berou, jen berou. A ona přesto dává...

Příroda je překrásná! Měli bychom jí být vděční za všechny dary. Měli bychom ji více milovat a uctívat, posílat jí svou lásku. Ona to potřebuje. Je kvůli našemu konání a chtíči nemocná. Léčivá energie, která ji může pomoci, se ukrývá v lásce, pozornosti, vděčnosti a úctě. Každý může pomáhat. Stačí se projít krajinou a pozorovat její krásu. Prohlédnout si drobný kvítek u našich nohou, cítit vůni kvetoucího keře, slyšet zpívat ptáky, pocítit vánek na své tváři. V takové chvíli je člověk vděčný, za to, že je. Svou vděčností Matce Zemi posíláme nádhernou léčivou energii. Ona na to čeká. Zkusme se do ní více ponořit, více ji vnímat všemi smysly. Může nás toho mnoho naučit. Učí nás zejména trpělivosti. V přírodě má všechno svůj čas. Když na jaře kvetou jabloně, nemůžeme chtít hned jablka. Na jaře se vše probouzí k životu, v létě je to v plné síle, na podzim vytvoří plody, semena pro pokračování dalšího života. V zimě usne a odpočívá nebo umírá. Takovéto cykly máme i v životě.

Příroda nám také dává své dary v podobě léčivých rostlin. Zkusme se nyní více napojit na jejich vibrace, pocítit a poznat jejich účinky. Ráda vás provedu světem léčivých rostlin, tak jak je vnímám já a odhalím vám některá z jejich tajemství.

Sběr léčivých rostlin

Když se rozhodneme sbírat bylinky, měli bychom si uvědomit, že jsou to krásné živé bytosti, tak jako my. Je to jen jiná forma života. Měli bychom je požádat, zda si je můžeme utrhnout a poděkovat za jejich dary. Nikdy nevysbíráme všechny byliny v jednom místě. Vždy tam nějaké ponecháme pro další růst. Chováme se k nim s úctou a láskou. Poprosíme si je, aby nám pomohly s našimi problémy.

Měli bychom také znát, kdy se co sbírá. Když sbíráme listy nebo nať, provádíme sběr v období, kdy jsou listy ještě mladé a plné síly. Květy se sbírají na počátku kvetení. Kořeny brzy na jaře nebo na podzim, když rostlina odumírá a všechna síla se ztahuje zpět do kořenů. Děláme to tak proto, že rostlina má vždy nejvíce léčivých účinků v té části, na kterou se právě soustředí. Pokud kvete, má nejvíce účinků v květu a nejméně v kořenech. Vrchní části rostlin vždy sbíráme za suchého slunného počasí. Na rostlinách nesmí být rosa. Když si natrháte rostliny vlhké, při usychání vám zhnědnou nebo zčernají. Byliny, které sbíráte musíte bezpodmínečně znát. Pokud si nebudete s něčím jistí, nesbírejte to.

V přírodě se nachází i mnoho více či méně toxických nebo jedovatých rostlin. I některé z nich uměli naši předkové využít. Četla jsem o tom, že báby kořenářky dokázaly dokonce správně nadávkovat tinkturu z konvalinky a zachránit tak člověku život při infarktu. Vy to samozřejmě nikdy nezkoušejte! Dnes máme rychlé sanitky a lékaři jsou u nás během několika minut. Dříve se obzvláště v horách čekalo na doktora několik dní i týdnů. Dejte si opravdu velký pozor na záměnu. Některé rostliny jsou si velmi podobné. Často mají skoro stejné květy a liší se třeba jen stavbou listů. Sušení bylin provádíme v dobře větrané místnosti. Sušíme zavěšené ve svazcích nebo rozložené na sítech či na papíře. Sušení by nemělo trvat příliš dlouho. Po usušení si rostlina i květy zachovávají svou barvu. Pokud vyblednou nebo zhnědnou, nepoužívejte je. Usušené byliny uchováváme v papírových nebo plátěných sáčcích či v zavíracích sklenicích v suchu a ve tmě. Listy, nať a květy bychom měli spotřebovat do jednoho roka, kořeny do dvou let. Potom už jim ubývají léčivé účinky, pomalu mizí chuť i vůně. Proto je dobré si rostlinky nasbírat každý rok znovu.

V dalších článcích si již probereme jednotlivé byliny a jejich příznivé účinky. Těším se na putování po světě léčivých rostlin s vámi.

Autorka článku: Hana Jánská, bylinkářka

www.bylinyprovas.cz