Rád bych se s vámi podělit o svůj příběh. Na střední škole jsem angličtinu neměl vůbec rád. Nechápal jsem její logiku. Snažil jsem se zapamatovat si slovíčka a naučit se gramatiku, ale moc se mi to nedařilo. Navíc jsem se styděl mluvit s chybami, takže jsem raději nemluvil vůbec. Střední školu jsem dokončil s pocitem, že angličtina není nic pro mě. Prostě jsem si myslel, že na jazyky nemám talent a měl bych se věnovat spíše matematice nebo biologii, protože ty mi šly velice dobře. Někteří moji spolužáci ze střední školy pravděpodobně nechápou, že jsem dnes učitelem angličtiny a již mnoho studentů úspěšně prošlo mými kurzy.
Někteří moji studenti jsou dnes již sami lektory anglického jazyka. Zpětně se ukázalo, že takzvaně nemít talent na jazyky je pro pozici lektora vlastně velká výhoda. Když vám učení jazyků standardním školským způsobem nejde, máte pak mnohem větší porozumění tomu, když to nejde i vašim studentům.
Jak se mi ale vůbec podařilo překonat svoji nechuť k učení cizích jazyků?
Jeden ze zásadních zlomů bylo období, kdy jsem objevil Beatles a začal poslouchat jejich hudbu. Chtěl jsem rozumět tomu, o čem zpívají, a tak jsem začal písničky překládat. Navíc jsem si dal do hlavy myšlenku, že když budu překládat každé slovo, které pro mě bude nové, tak se angličtinu jednou musím naučit. Nosil jsem sebou velký slovník a překládal každé anglické slovo, na které jsem narazil. Občas to bylo dost těžké. Někdy jsem se musel na nové slovo i 30krát podívat do slovníku, než jsem byl schopný si ho zapamatovat. Vydržel jsem ale a přibližně za dva roky jsem se dostal na úroveň okolo 2000 slov. Moje gramatika a výslovnost nebyly ideální, ale byl jsem schopný v angličtině komunikovat.
Chtěl jsem se v angličtině dále zlepšovat, abych jim mohl v budoucnu učit, a tak jsem se rozhodl jet na pár měsíců do Anglie, abych se tam zdokonalil. Z počátku jsem zjistil, že lidem v Anglii vůbec nerozumím. Používali slova, která jsem znal, ale mluvili tak rychle a s přízvukem, na který jsem nebyl zvyklý, že mi trvalo půl roku, než jsem začal dobře rozumět. Teď vím, že než jsem odjel do Anglie, tak jsem ve svém studiu dělal jednu velkou chybu. Učil jsem se slova, ale netrénoval jsem poslech. Teď, když se učím nový cizí jazyk, tak hned od začátku hodně poslouchám. To se také snažím vštípit svým studentům, aby hned od začátku věnovali opravdu hodně času poslechu.
Udělal jsem ještě jednu chybu, když jsem se učil angličtinu v Čechách. Málo jsem mluvil.
Věděl jsem, jak se slova vyslovují díky přepisu výslovnosti ve slovníku, ale neprocvičoval jsem jejich výslovnost nahlas tak, že bych je opakoval po rodilých mluvčích. Říkal jsem si je v duchu pro sebe, ale moje výslovnost byla založena na výslovnosti hlásek v češtině. Takže jsem si vlastně zažíval špatnou výslovnost, kterou jsem se pak musel pracně přeučovat. Doporučuji tedy začít trénovat hned od začátku tu správnou výslovnost.
V Anglii jsem nakonec zůstal 3 roky a po návratu jsem začal angličtinu vyučovat na jazykové škole. Setkal jsem se různými typy studentů a pochopil jsem jednu zásadní věc.
Všichni jsme talentovaní na učení cizích jazyků. Ano, všichni, i vy.
Možná tomu nevěříte, ale zkusím vysvětlit, proč tomu tak podle mého názoru je. Důvod je jednoduchý. Všichni jsme se naučili svůj rodný jazyk. Trvalo nám to sice několik let, ale všichni jsme to zvládli. Než jsme šli na základní školu v šesti letech, všichni jsme mluvili svým rodným jazykem. Talent na učení jazyků tedy máme všichni.
Chci, abyste si tuto informaci opravdu dobře zapamatovali a proto ji ještě jednou zopakuji. Všichni, kteří jsme se naučili svůj rodný jazyk a mluvíme jím plynule, jsme talentovaní na učení cizích jazyků.
Když to tak je, proč si ale mnoho lidí myslí, že talentovaní nejsou? Při své praxi jako lektor anglického jazyka jsem vypozoroval jednu věc. Při použití standardních metod, tak jak je známe ze školy, se angličtinu naučí zhruba 20% studentů. Ty bychom mohli nazvat jako více talentované. Pak je ještě 1% procento studentů, které bychom mohli nazvat jako supertalentované. Možná někoho takového ve svém okolí máte. Řeknete mu jedno slovo v novém jazyce a on si ho navždy zapamatuje. A takto to má s většinou slov. Ano, jsou takoví lidé, ale je jich opravdu málo. Bohužel se s nimi ostatní srovnávají, a když jim angličtina nejde tak dobře jako těmto supertalentovaným nebo více talentovaným studentům, tak si o sobě myslí, že talent nemají.
Když se tedy ve škole při použití standardní výuky naučí nový jazyk jen 20% studentů, znamená to, že my ostatní nemáme šanci se angličtinu naučit? Neznamená. Všichni tu možnost máme, a když použijete ten správný přístup, uvidíte, že naučit se angličtinu není zas tak těžké, jak jste si mysleli.
Mohu vás ubezpečit, že patřím do té skupiny 80% studentů, kteří jsou na jazyky „jen“ talentovaní. Je to tak. Učím se teď jeden nový jazyk jako začátečník a přesně vím, jaké to je, když slovíčka nejdou hned do hlavy. Jedno ale vím určitě.
Pokud budu mít stále tu stejnou motivaci, kterou dnes mám, tak se tento nový jazyk určitě naučím.
Proč tomu tak je? Jednak vím, že jsem na učení jazyků talentovaný, stejně jako vy. A také vím, že používám to správné know-how, jak se cizí jazyk naučit. Osobně jsem si ho nazval Jak se naučit cizí jazyk „bez učení“, opravdu bez toho klasického učení. Nepoužívám žádné učebnice, nevyplňuji gramatická cvičení, ani se neučím slovíčka nazpaměť. Učím se jazyk jednoduše tím, že ho používám. To funguje nejlépe ze všech způsobů výuky, které jsem kdy otestoval.
Dnes jsme se podívali na to, proč je každý z nás talentovaný na učení jazyků. Věřím, že je to pro vás dobrá zpráva. Příště se zaměříme na jednu základní věc, kterou musíte mít, abyste se angličtinu naučili.
V tomto článku byly použity informace z programu www.jakseucitanglicky.cz a byly publikovány se svolením Zdeňka Vaníčka, autora programu.
Doporučené materiály pro procvičování angličtiny: www.newsinlevels.com
Doporučené materiály pro pochopení základní anglické gramatiky: www.anglickagramatikapromluveni.cz
English restart program: http://www.englishrestart.com
Autor: Zdeněk Vaníček - lektor angličtiny, majitel jazykové školy TECK
Zdroj: www.jakseucitanglicky.cz
