Během své lektorské praxe jsem testoval různé postupy, metody výuky s cílem najít ty, které zajišťují dlouhodobou znalost jazyka. A díval jsem se na to, co způsobuje, že se student cizí jazyk skutečně naučí. A zjistil jsem, že ta nejefektivnější, nejlepší metoda je velice jednoduchá. Stačí jazyk používat a tím se ho naučíte. Souhlasím tedy s tím, že je velice dobré vyjet do zahraničí, kde, pokud se nedostanete do české, slovenské nebo polské komunity, ale budete pouze s cizinci, kteří česky neumí, tak mluvit anglicky prostě budete muset.

Vyjet ven je tedy skvělá věc. A pokud tu možnost máte, tak vyjeďte. Co když ale vyjet ven nemůžete ať už z pracovních či rodinných důvodů? Co když nemůžete strávit rok v Anglii nebo Austrálii, ale přesto se angličtinu potřebujete naučit? Jste pak odsouzeni k tomu, že se angličtinu nenaučíte? Rozhodně ne. Ve skutečnosti máte velkou šanci se jazyk naučit, pokud budete používat ty správné techniky a ty správné postupy.

Proto bylo mým cílem vytvořit systém, který bude fungovat pro studenty, kteří nežijí v anglicky mluvící zemi, a přesto se chtějí angličtinu naučit. Věřím, že každý to může zvládnout. Naučili jsme se jeden jazyk a není žádný důvod, proč bychom se nenaučili druhý.

A navíc jako dospělí se učíme nové jazyky rychleji než děti. Vím, že někteří lidé tomu nevěří. Hned vysvětlím, proč tomu tak je. Ten hlavní důvod je jednoduchý. Děti musí koncept každého slova pochopit nově z kontextu, ze situace.
Jako dospělí máme obrovskou výhodu urychlovačů, například v podobě slovníku. Prostě si význam slov můžeme najít ve slovníku a víme ho hned. Nemusíme se ho snažit pochopit ze situace tak, jako to dělají malé děti.
Můžeme také za poměrně krátkou dobu pochopit základní gramatická pravidla, která dal někdo do přehledu, a můžeme si tak gramatiku osvojit mnohem rychleji než děti.

Také máme možnost čtení, což je velký urychlovač učení, a malé děti do 6 let ho většinou využívat nemohou. Jako dospělí se tedy učíme nová slova nejen poslechem ale i čtením. Vezmeme-li tedy v potaz čas, který studiu nového jazyka věnujeme a porovnáme ho s časem, který mu věnují děti, tak se jazyky učíme rychleji než děti.

Představte si, jak by to vypadalo, kdybyste tolik času, který děti věnují učení svého rodného jazyka, věnovali učení angličtiny. Děti procvičují rodný jazyk každý den 8-12 hodin. Kdybyste měli tolik času, jako ho mají děti, tak se do tří maximálně šesti měsíců angličtinu naučíte. Pravděpodobně teď ale nemáte možnost být 8-12 hodin denně v kontaktu s angličtinou. To je mi jasné, ale budete-li se angličtině věnovat dostatečně často, tak se ji naučíte a budete v ní schopni komunikovat. Je vypozorováno, že potřebná hranice je 90 minut denně. Neznamená to, že se musíte 90 minut denně angličtinu učit. Je ale potřeba být tento čas s angličtinou v kontaktu a používat ji na přijímání a předávání informací.

Také je dobré mít při učení jazyků především pozitivní nebo alespoň neutrální myšlenky ohledně vašeho postupu a mít radost z každého nově osvojeného slova. Ze zkušenosti víme, že mnoho studentů, přestože mají schopnost se nový jazyk naučit, tak se vlastními úvahami, vlastními rozhodnutími a postoji brzdí a naučit se anglicky je pro ně těžké.

Jsou to úvahy, které v duchu nebo nahlas pronášíme. Například: Nejde mi to. Nic si nepamatuji. Zapomínám slovíčka. Nechápu to. Nemám talent. Nerozumím rodilým mluvčím. Raději nebudu nic říkat, aby nedošlo k trapasu. Ta gramatika je moc těžká. Nemám tu správnou výslovnost. V tomto věku už nemá cenu se učit nový jazyk.

Všechny tyto úvahy jsou zcela zbytečné a v učení nám nepomohou. Jako malé děti jsme je neměli a byl to jeden z důvodů, proč jsme se rodný jazyk naučili, přestože nám to trvalo poměrně dlouho a nebylo to jednoduché. Bylo to právě proto, že jsme tam neměli úvahy, které by nám zabránili v tom, abychom jazyk používali. Myslíte si, že jste třeba ve dvou letech měli perfektní výslovnost každého slova nebo skvělou gramatiku? Nebo jste si třeba ve škole hned navždy zapamatovali název každé rostliny nebo kamene, se kterým jste se setkali? Já jsem toho rozhodně schopný nebyl a hodně slov, které jsem kdysi znal, jsem již zapomněl. Věřím, že i mnoho z vás jste spoustu slov především z odborných předmětů zapomněli.

A pokud se to stalo, řekli jste si někdy, že nemáte talent na jazyky nebo že čeština je příliš těžká? Ne, takové myšlenky se neobjevovaly. Prostě jsme si tam nedávali žádné zbytečně úvahy, proč bychom se neměli češtinu naučit.

Doporučuji tedy, pokud je vaším cílem naučit se anglicky, hlídejte si a „vypínejte“ všechny myšlenky a úvahy, které vás mohou zastavit. Byla by to škoda. Angličtina je jazyk, který se postupně učí všechny generace studentů. Potřebujeme ji při cestování, v práci nebo při získávání informací od cizinců, kteří žijí kolem nás. Přeji vám, aby se vám také podařilo se ji naučit. Pokud byste chtěli vědět více o tom, jak se učit anglicky „bez učení“, více informací získáte v členské sekci programu www.jakseucitanglicky.cz

V tomto článku byly použity informace z programu www.jakseucitanglicky.cz a byly publikovány se svolením Zdeňka Vaníčka, autora programu.
Doporučené materiály pro procvičování angličtiny: www.newsinlevels.com
Doporučené materiály pro pochopení základní anglické gramatiky: www.anglickagramatikapromluveni.cz
English restart program: http://www.englishrestart.com

Autor: Zdeněk Vaníček - lektor angličtiny, majitel jazykové školy TECK

Zdroj: www.jakseucitanglicky.cz