Dnes je silný den plný jedinečných zážitků, při kterých si řeknete: Ano Vesmíre, díky, cítím tvou podporu, jsem v plném napojení. A procítíte tu podstatu toho čistého bytí a rychlé manifestace přání.

Je fajn manifestovat si pro sebe ale řeknu Vám, je skutečně nádherné, když se dokážete napojit a pomoci někomu jinému. Být nástrojem Vesmíru, udělat radost, zvýšit pozitivní vibrace a zářit.

Po perném dni plném práce, kdy namlouvám komentář pro video-pozvánku na Ezoteru a druhou rukou edituji událost na facebooku Slovanský sněm občn na Valašsku a třetí rukou, kterou nemám, hladím svého černého vlka s rodokmenem a honosným jménem Pan Rexány, jsem se rozhodla vyrazit s ním na procházku, protože už znuděně koukal a měl tendence zlobit, jen aby na sebe přitáhl pozornost. Chudinka 1200m2 zahrady, otevřené dveře, krásné počasí a on trpí u paničky pod psacím stolem. :-)

Moje intuice mne zastavila a nechala mne chvíli přemýšlet, kam půjdeme… Udělala to tak, že jsem 5 minut hledala klíč od auta. Zažádala jsem si vyšší já o spolupráci, abych byla ke klíčům přivedena. Stalo se. Byly v kapse mého županu ála tunika rytířů Jedi s kapucou, co jsem měla na sobě ráno, když jsem si jen v letní košilce trpce uvědomovala, že svatá Anna, chladna z rána. :-)

Když jsem konečě vyrazila a na křižovatce jsem se měla rozhodnout kam pojedu, stojím, nevím, čkám, blinkr sem, blinkr tam. Na Vřesinu nebo na Kozbuchy? Nakonec přišel impulz na Kozbuchy.

Dojela jsem tedy ke studánce a dala se po cestě do lesa. Bylo nádherně. Perfektní letní den, v lese vlaho ale teplo akorát.

Po několika minutách se ze zatáčky vynořila paní s bílým pejskem švýcarským ovčákem. Pejsek vypadal mladý a jemný, tak jsem se osmělila a zeptala se zda je to fenka či pes, protože neustále hledám pro našeho rozmazlence kamarádky na běhání. S pejsky už se moc nesnese. Paní radostně odpověděla, že je to fenka a byla ráda, že jsme pejsky pustily a oni si mohli hrát.

Po nějaké dobře začal být Pan Rexány sexuálně příliš dotěrný a to velmi kulantně řečeno, protože v praxi to vypadalo tak, že fenku Sisi válcoval pod sebou v jehličí. Tak jsme se rozloučily.. Já šla směr včelín a paní Šárka směr tůňka na koupání. Ve chvíli, kdy jsme se oddělily, pokračovala jsem ve své klasické duchovní práci v lese.

Prociťování přítomného okamžiku a držení rovných zad, dýchání a pocit vděčnosti za nádheru, ve které mohu být. Ladila jsem se na Vesmír a synchronicitu.

Nyní přicházím k tomu zázraku vyšší oktávy bytí, k meritu věci, k pointě příběhu.

Cestou zpět k autu jsem Šárku a Sisi opět potkala. A její panička mi smutně sdělovala, že po cestě ztratili obojek - řetízek.

Hned jsem si řekla, že jej zkusím najít. Zažádala jsem si opět vyšší já, abych byla k němu přivedena. Nejdříve jsem intenzivně hledala a pak se odpojila A NECHALA VĚCI PLYNOUT. Po pár minutách jsem ho našla A PODĚKOVALA! Zalil mne příval vděčnosti a radosti.

Paní Šárka mi řekla, že bydlí Kozbuchy 207. V Kozbuchách ale moje GPS neznala jednotlivá čísla. Byla jsem namydlená. A opět bylo třeba se napojit a nechat vyšší já mne vést. Chvíli jsem jen tak nazdařbůh projížděla touto krásnou vesnicí než přišel impulz do leva a po pár vteřinách vidím číslo 207 a za plotem štěkala Sisi. S radostí jsem řetízek předala a udělala někoho šťastnějším.

Když jsem s moc príma pocitem odjížděla z Kozbuch na Wosek, uvědomila jsem si, že takto snadno můžeme potěšit mnoho lidí, jen proto, že prostě můžeme.

My, co jsme dosáhli určitého stupně vědomí a dokážeme být plně v přítomném okamžiku (alespoň občas), jsme ve službě Vesmíru. Jsme tu od toho, abychom demonstrovali napojení a šli cestou služby v lásce k okolí ale i sobě.

Přátelé, proč neudělat společně svět lepším místem?

Ava Chrtková Brožová - zpěvačka a moderátorka a provozovatelka projektu Příznaky transformace TV