S blížícími Velikonocemi se toto téma hlásí víc a víc. Dnes se tomu naštěstí můžeme věnovat beze strachu, že se" ohřejeme někde na ohýnku", jak tomu bylo ještě před pár stoletími. Spousta lidí je přesvědčena o tom, že ani ukřižován nebyl. Jak to doopravdy bylo je na každém z nás, čemu věříme a čemu ne. Jedno je ale jisté. Symbol ukřižování v nás vyvolává pocit viny . Na chvíli se zamyslete, ztište se a zkuste chvíli sledovat, jak hluboko je zakořeněný, kde všude Vás v životě ovlivňuje a omezuje. A nemusíte nijak složitě hloubat. Projděte prostě jeden běžný den a budete sami překvapení, kolikrát a v čem všem se objevuje. Co takový nákup v obchodě? Stojíte u pokladny a nemůžete najít drobné nebo kartu. Za Vámi dlouhá fronta a je tady, pocit viny, že zdržuji ostatní, paní prodavačku a tak dále. Přitom takové zdržení může vyvolat spoustu zajímavých situací. Třeba se ve frontě někdo seznámí, usměje na pěknou slečnu atd. Jenže to nejsme schopni vnímat, protože pocit viny je tu už 2000 let. Tak dlouho ho Ježíš vláčí na svých ramenou a o pár let méně je nám posouván při každé příležitosti. Kolik křížů je kolem cesty. Kolik křížů máme ve svých domovech a kolik jich je v kostelech. Máme li možnost nahlédnout do minulosti, do chrámu, kde se lidé scházeli k nedělní oslavě života, zpívali, sdíleli a velebili život a kde hlavním symbolem byla Marie a Ježíšek jako symbol života, je nám jasné, že se cosi změnilo. Marie i s miminkem posunuta hezky na stranu, abychom viděli přímo před sebou utrpení, utrpení, které jsme způsobily a pak místo zpěvů k oslavě dne jsou na pořadu „mantry" je to má vina a jim podobné. A i když do kostela nechodíme, neznamená to, že to na nás nepůsobí. Je to tak hluboko zakořeněný pocit, že musíme jít hodně hluboko, abychom ho „vyrvali" i s kořeny. Ale je to možné. Tak to udělejme. Blížící se období je pro to jak stvořené. Prostě ho letos na kříž nedáme. Nebudeme cítit kolektivní smutek, která ať chceme či nechceme, pokud dobře nestrážíme svoje hranice, na nás působí stejně jako každý rok na velký pátek. Pojďme letos slavit, slavit znovuzrození bez ukřižování. Vždyť přijedete li do Jeruzaléma, málo kde tam Ježíše uvidíte na kříži. Spíše je prezentován jako král. ¨ A co kříž a jeho symbolika. Připomíná nám snad dnes setkáním dvou směrů, vertikály a horizontály, odjakživa spojovaných s dimenzí ducha a těla a s mužským a ženským principem. Jeho střed byl bodem, od něhož se budovalo pochopení prostoru, v němž vše mohlo být popisováno jako ležící nad a pod, vlevo a vpravo. Podstatným na tvaru kříže bylo právě setkání a tajemství. Toto vše a mnohem víc patřilo k symbolice kříže z doby předkřesťanské. Význam kříže je však dnes dán událostí Kristovy smrti. Jeho symbolika je i v běžné zkušenosti dne, kde máme vepsáno, že na křižovatkách cest se setkávají osudy a stojíme před rozhodnutím, kterým směrem se vydat. A co je na křižovatkách v polích dnes. Ježíš, hezky upoutaný na kříži. Jednou při putování krajinou s dětmi mne syn zastavil a ptá se: „Mami a ty jsi znala toho INRIHO". První mě to pobavilo, ale pak jsme si uvědomila, že je jich asi tolik, že nám je stále podprahově připomínáno „naše! konání a následné utrpení. Vlastně to funguje podobně jako podprahová reklama. V Novém zákoně se píše, že Ježíš na kříži nezemřel za svoje hříchy, ale aby vykoupil hříchy celého lidstva a způsobil usmíření mezi člověkem a Bohem. Možná si někdo zapomněl položit otázku, jak může něčí smrt přinést usmíření. Vždyť sám v chrámu, kde obětovali ovce protestoval a ptal se tamního kněze, zda lidé cítí klid v duši, když obětují ovci, zda jsou blíže království nebeskému. Nepřišel přece pro to, aby udělal to samé co lidé, obětovali sebe, stejně jako kněz ovci a hlásal, že budou lidé vykoupeni? Tady něco nesedí. Takto to jistě nemyslel a ani nechtěl, abychom měli pocit viny, ale pro to, abychom našli království nebeské. A chceme li ho v sobě cítit, je třeba první vytrhnout plevel, kterým je pocit viny, že jsme krále ukřižovali. Škoda, že nemůžeme přijít do všech chrámů a sundat ho z kříže a posadit zpět na trůn. Udělejme to tedy aspoň v těch svých chrámech, ve svých tělech. Třeba to, bude pro každého z nás krůček blíž ke království nebeskému. http://cestyzeme.cz/ )
Dostáváme se do společnosti, která převrací a mění snad úplně všechno. Tedy i to, na čem vyrůstá životaschopná, morálně vyspělá duchovní společnost. Často vyvstává otázka, kdo a proč ji takto řídí a co tím sleduje. Jsme snad už jen manipulováni? Pokusím se podat svůj pohled, a přestože vím, že si budu muset vypomoci duchovními zákony, pokusím se o to. Každý systém a společenství vyžaduje pro svoji existenci energii. Způsobů jejího získání je mnoho. Jakmile použijeme tento přístup, začínáme vidět důležitá dosud skrytá a málo viditelná poselství. Veškerá energie pochází z jednoho Zdroje a pod ním si můžeme představit Veškerenstvo, Všehomír, celé Stvoření nebo prapůvodní duchovní princip – což je často zmiňovaný Bůh, stvořitel všeho. U Slovanů bychom našli odpovídající neosobní a neviditelný princip RAMCHA, nejvyšší tvořící sílu, (s)tvořitele nám známého Vesmíru. Další slovanští bohové a bohyně vycházejí z této původní síly – v tomto jsou s ní jedni, avšak svým posláním rovněž zastupují určitou konkrétní tvořivou energii a aktivní spoluúčast na celém Stvoření. Celé toto poznání a vědění bylo živým pokladem Slovanů a ve své tradici se předávalo potomkům. Avšak jsou v našem Vesmíru přítomny též projekty a bytosti, které odmítají být ve vědomém spojení s Bohem. Tímto svým rozhodnutím se však odpojily od přímého spojení s Ním a možnosti přímého získávání energie pro život. Nezbývá jim pak nic jiného, než že si tuto životní energii „musí“ doplňovat jinými způsoby. Získávají ji na úkor druhých a to jak méně násilnými prostředky (manipulací) nebo přímo násilím (válkami a přerozdělením bohatství). Původní KULTURA Slovanů je Světelný projekt a takto přišli i na naši tuto zemi, kterou nazývají Midgard-Země. Tento původ měl být zapomenut stejně jako jejich pradávná přítomnost na Zemi včetně způsobu života, kultury a védického poznání. Záměrem projektu, který žije z energie a tvoření jiných, je ponechat lidstvu pouze současnou zkušenost a nedávné krátké dějiny, kdy tyto („paratizující“) síly převzaly moc nad původním světelným systémem slovanských a árijských národů. Je velmi důležité si připomenout, že každá kultura – aby se vůbec na Zemi mohla objevit – musí přijít se svým duchovním vkladem, potenciálem. Ten si buď chrání, zachovává a rozhojňuje a nebo naopak – postupně jej prohýří. Či v jiných případech podlehne síle a chytráctví jiných a nechává se vykrádat. Alternativa lepšího vývoje lidstva, jednotlivých národů a jednotlivců vždy je a vždy bude. I když nás současné vládní elita přesvědčuje o opaku. Budou stále tvrdit, že jen můžeme volit mezi menším nebo větším zlem. Je to podvod a stálá propaganda systému, jenž umí žít jen na úkor druhých. Vrátit se k původním kořenům a své slovanské kultuře je nejpřirozenější cesta pro pochopení dějin lidstva a též porozumění opakujícím se konfrontací sil tvořících se silami destruktivními.Dějiny byly pozměněny ve prospěch současného společenského systému. Nicméně útržky dějinných záznamů o Slovanech přežily temná období, a tak odhalují zcela jinou verzi dějin, než se obecně učí již od základních škol. Z těchto dochovaných záznamů slavných slovanských dějin připomeňme Maura Orbiniho, který ve své HISTORIOGRAFII z roku 1601 dosvědčuje: „Není údivu, že sláva národa Slovanského, teď už ne taková zřejmá, byla proslulá po Vesmíru. Pokud by tento národ měl i dostatek lidí učených a sčítaných, tak jak byl dominantní vojensky a vynikající zbraněmi; to by žádný jiný národ ve Vesmíru nebyl podobný národu Slovanů. A to jiné národy, které nedosáhly jeho úroveň, teď sami sebe oslavují, ale skrz nic jiného jen proto, že předtím měli v národě vzdělaných lidí.“ Slované si nanejvýše vážili své svobody, ctili své Předky a duchovní poznání od svých Bohů, a drželi při sobě. V této době ještě neznali vynález Západní společnosti – POLITIKU. Dokud takto žili, byli nepřemožitelní. Čerpali z nekonečného Zdroje poznání a Života, tedy přímo od Boha, neosobního všetvořícího principu RAMCHY, dávajícího život, hojnost, poznání a duchovní vývoj. Je potřeba si připomenout zdroje v naší rodové genetické paměti, kde máme pravé poznání o svém hvězdném a božském původu – tímto se lišíme od křesťanů. Nezáleží na tom, zda se přímo cítíme být potomky svých slovanských Předků. To je osobní vnitřní záležitost každého z nás. Slovanská inspirace znovu ožívá v povědomí našeho českého, moravského a slezského národa, a přináší motivaci a podporu pro opravdovou pozitivní změnu našich životů. Mojmír MišunNapsáno 13.2.2017, Valašsko Autor článku: ing. Mojmír Mišun. http://www.slovanskakosile.cz RNDr. et Mgr Hana Blochová: Slované a zaniklé vyspělé civilizace u nás )
Tento článek vznikl jako reakce na následující email, který jsem obdržel Patřil jste pane Zelenko mezi ty, které jsem velmi ráda poslouchala, učila se s Vámi meditovat, přemýšlet o smyslu života a způsobu jak svět funguje.Vše do doby než jsem shlédla pořad Cesty k sobě, kde jste vyslovil svůj názor, že svět jaký známe do 10 let skončí.Ti, co budou na určitém stupni poznání se transformují jinam....zmizí asi 5 miliard lidí "bezbolestně" (vaše přesné formulace si nepamatuji a nebudu je hledat, Vy jistě dobře víte).Čímž jste sdělil těm, co se teprve učí, přemýšlí, že je zbytečné cokoliv tvořit, plýtvat fyzickou energií a svými prostředky. Zapadl jste u mě tímto mezi ty, co nás dennodenně děsí, mezi falešné mesiáše.Nebo postupně a nenápadně zavádíte scientologii ?Jak může být vaše duše čistá, když toto dokážete sdělit s lehkým svědomím i třeba novopečeným matkám ?Nemá ten, kdo se považuje za duchovního učitele o takových věcech mlčet ?Zajímá mě Váš názor, předem za něj děkuji. Zajímavý je myšlenkový postup vedoucí k napsání tohoto emailu. Mé myšlenky a meditace vyhovovaly, ale pak se jedna informace nelíbila a dle mého názoru ještě na základě nepochopení této informace a ze mě se rázem stal falešný mesiáš a propagátor scientologie. Sice s obtížemi, ale dokázal bych pochopit mé zařazení mezi falešné mesiáše, ale v čem spočívá propagace scientologie, je už mimo mé rozumové schopnosti. Protože se obávám, že ke zkreslení mé původní informace by mohlo dojít ve více případech, věnuji tomuto tématu následující text. Ještě dodám, že jsem se ve velké většině případů setkal s tím, že informace o snížení počtu obyvatel na 2 miliardy byla chápána jako informace pozitivní až velmi pozitivní. Nejdříve považuji za nutné uvést na pravou míru zkreslené podání obsažené v emailu. Nejedná se o můj názor, ale o informaci, která mně byla sdělena mimosmyslově. Nikdy a nikde netvrdím, že mé informace jsou pravdivé a vždy připouštím, že se mohu mýlit já nebo mé zdroje. V případě vývoje v budoucnosti se vždy jedná pouze o pravděpodobnou budoucnost, která nemusí nastat. Přijatá informace zněla a také jsem ji tak předával, že došlo k dohodě či spíše kompromisu zúčastněných stran na velmi vysoké úrovni bytostí. Kompromis spočíval v tom, že bylo nutno sladit dva do určité míry v této době protichůdné zájmy, a to zájem spočívající v přežití lidstva jakožto určitého genetického experimentu na planetě a zájem planety Země (označované v tomto pojetí jako Gaia) jako takové.Ještě dodávám další informaci, kterou jsem obdržel a kterou jsem možná ještě neuváděl, i když pro někoho může znít ještě bizarněji než informace předchozí. Podle ní by se naše planeta po redukci jejích obyvatel a vyčištění a ozdravění celé planety a všech bytostí na ní žijících, měla stát velmi zajímavou turistickou destinací pro mimozemské převážně mammaloidní civilizace. Naše planeta patří v rámci naší galaxie k nejhezčím a nejzajímavějším planetám mimo jiné i kvůli její velké biodiverzitě - rozličnosti její fauny a flory.Dnes už snad téměř nikdo nepochybuje, že vývoj lidstva na planetě tímto tempem a touto formou je katastrofickou vizí jak z pohledu lidstva, tak i z pohledu planety jako bytosti. Neustálý růst počtu obyvatel a vzrůstající nároky na životní úroveň podle názoru téměř všech expertů povedou k totální devastaci planety, pokud nevyjdeme z možná již dnes obtížně vyvratitelného předpokladu, že už planeta zdevastovaná je. Myslím, že nemá žádný význam, abych v tomto bodě zabíhal do detailů, protože na toto téma byly již popsány tisíce stránek a zhotoveno tisíce dokumentů. Ještě považuji za nutné uvést na pravou míru hrubé nepřesnosti uvedené v tom láskyplném emailu. Neuváděl jsem, že svět jaký známe, do deseti let skončí ani, že bezbolestně zmizí 5 miliard lidí podle stupně svého poznání. Uvedl jsem, že dle informace, kterou jsem obdržel, by postupně měli odcházet lidé s nízkými frekvencemi vibrací. Přitom vždy doplňuji, že vzhledem k průměrné výši frekvence vibrací v Česku a na Slovensku by zde nezůstaly dvě sedminy obyvatel, ale čtyři sedminy až jedna polovina, protože úroveň frekvence vibrací je u nás výrazně vyšší, než je celosvětový průměr.Přiznám se, že vůbec nerozumím, proč by se nastávající maminky měly děsit toho, že z našich zemí budou postupně odcházet nízkovibrační bytosti. Maminkami v tomto případě myslím ty, které mě poslouchají či čtou, protože ostatní nemají důvod se děsit, když mé informace neznají. A už vůbec nerozumím myšlenkovému procesu, který vede k závěru, že z tohoto důvodu nemá smysl cokoliv tvořit, plýtvat fyzickou energií a svými prostředky. Naopak vidím podstatně lepší život pro všechny ostatní, pokud by naší společnost opustili psychopati a paraziti z celého společenského spektra. Netýká se to samozřejmě pouze společnosti našich dvou zemí. Myslím, že dokonce více by se ulevilo normálním lidem i v západní Evropě a dalších zemích.Na rozdíl od pisatelky emailu se mi zdá vize budoucnosti, která mně byla sdělena až příliš optimistická, přestože se považuji za bezbřehého optimistu. Pro lepší porozumění situaci se pokusím vykreslit i další varianty pravděpodobné budoucnosti, abychom mohli srovnávat s variantou, která mi byla sdělena.Začněme tou nejsnáze pochopitelnou a nejčastěji očekávanou variantou, pokud by nedošlo k podstatným změnám, o kterých ovšem nepochybuji. Podle očekávaného demografického vývoje bude na planetě 8,5 miliardy lidí, ale obávám se, že se jedná ještě o optimistickou verzi. Devastace planety bude pokračovat vzrůstajícím tempem vzhledem k vzrůstajícímu počtu obyvatel a jejich touze po vzrůstu životní úrovně. Touha po vyšší životní úrovni se výrazně změnila s dostupností informačních prostředků a tím i informovanosti o životní úrovni v jiných oblastech planety. S tím bude souviset i nedostatek zdrojů včetně toho základního, tj. vody. Co se týče naší společnosti, bude velmi obtížné, ne-li nemožné pokojnými nenásilnými prostředky udržet pronikání lidí zcela odlišné kultury a náboženství do našich zemí, nehledě na s tím spojené následky. V důsledku uvedených příčin postupně stejně dojde k redukci obyvatel, ale s vysokou pravděpodobností k tomu přispějí války a katastrofy planetárního rozsahu. To znamená s daleko horšími důsledky pro celkovou výši frekvence vibrací na planetě a možnou transformaci planety a lidstva. Další variantou, o které se rovněž často mluví, je tzv. NWO neboli Nový světový pořádek. Vzhledem k tomu, že v souvislosti s NWO se celkem nepokrytě mluví o redukci obyvatel na 500 milionů a často se ještě dodává 500 milionů otroků, nepovažuji za nutné tuto variantu v souvislosti s tématem tohoto textu podrobněji popisovat. Na internetu se v této souvislosti objevují i nižší čísla někdy i podstatně nižší. Pak tu ještě máme několik variant pozemských katastrof jako je Yellowstonská sopka, sopka Las Palmas a podobné. Všechny hovoří o zničeném životním prostředí a výrazném zhoršení životní úrovně většiny lidí včetně úmrtí velkého počtu lidí. Kosmické katastrofy za těmi pozemskými nijak nezaostávají. Náraz asteroidu, Nibiru, hnědý trpaslík a další varianty kosmických katastrof nevypadají pro lidstvo nijak přívětivě. Zvláštní variantou, neméně nepříznivou je velký elektromagnetický impulz ze slunce, který zničí kompletně elektroniku a vrátí lidstvo o nějakých deset tisíc let zpátky.Ani varianta naznačovaná lidmi typu Cobry nebo Coreyho Goodea, která je nazývána záblesk nebo událost, nevypadá z pohledu běžného člověka nijak zvlášť přívětivě. Různé varianty záchrany těch slušnějších v kosmických lodích či v podzemí, a po delší době a uklidnění situace na Zemi návratu zpět, také nevypadají úplně přívětivě. Určitě jsem na další možné varianty budoucnosti zapomněl nebo o nich ani nevím. Nemám však informace o žádné variantě, která by se mi z mého úhlu pohledu zdála výhodnější než ta, která byla pisatelkou emailu tak kritizována. Připomínám, že můj pohled na věc je ovlivněn nejen osobním vztahem k lidským bytostem na planetě, ale i osobním vztahem ke Gaie tedy planetě Zemi. Ve svých úvahách pomíjím varianty typu, že přijdou hodní mimozemšťané nebo Kristus a vše za nás zařídí. Umím si představit, jak nám mohou pomoct technologicky a duchovně vyspělí mimozemšťané, dokonce i zásah jakési božské bytosti, ale bez zásadní změny vědomí jednotlivých lidí jako jednotlivých prvků systému se náš svět stejně nemůže změnit k lepšímu. Takový zásah, který by ve velmi krátkém čase naráz změnil vědomí u všech lidí, si sice teoreticky představit umím, i když ho považuji za krajně nepravděpodobný, ale proč by kdo takto zasahoval. Kromě toho, pokud by tu i po tomto zásahu zůstalo 7,5 miliardy lidí s výhledem na 9 miliard za deset let a měli-li by mít tito lidé průměrnou životní úroveň odpovídající průměrné úrovni lidí tzv. západní civilizace, tak by to stejně byla pro planetu neúnosná zátěž. Ještě považuji za důležité se dotknout jedné podstatné věci, která v pohledu na věc mnoha lidí hraje významnou roli a to je vztah ke smrti a k reinkarnačnímu procesu. Stále mnoho lidí uvažuje o smrti jako o tom nejhorším, co může člověka potkat. Strach ze smrti je velmi silnou emocí, která podprahově ovlivňuje naše názory. A i v případě rozumového přijetí reinkarnačního procesu mnoho lidí ulpívá na povrchu a v lepším případě se dostává na pohled z druhé úrovně poznání. Množství inkarnací na všech možných planetách i galaxiích a ve všech možných formách je obtížněji přijatelné pro většinu lidí. Kdyby lidé nebyli neustále dlouhodobě manipulováni k nevědomostem o těchto stavech bytí a dokonce měli své vlastní poznání, tak by nikdy nemohli podléhat emocím strachu z nebytí. V této souvislosti a na základě otázky, kterou jsem obdržel, tj. jestli duchovi nevadí, pokud jeho součást - duše někde ulpívá třeba sto i více let jako poltergeist nebo přisedlík, jsem se rozhodl trochu zopakovat tuto tématiku.Zjednodušeně, jak ostatně jinak používám členění úrovní poznání na čtyři zdánlivě rozdílné části: Bůh - vícedimenzionální bytost/duch - duše - lidská bytost. V tomto textu se budu věnovat z důvodů výše uvedené otázky pouze pojmům duch a duše. Vícedimenzionální Bytost, jejíž je lidská bytost (nebo přesněji řečeno jeho vědomí - duše) součástí, se dá z mého zorného úhlu pohledu popsat jako určitý souhrn všech současně existujících bytostí (entit) neboli určitých forem vědomí, které vytvářejí svým způsobem homogenní celek, který se některými určitými svými aspekty odlišuje od všeho ostatního ve Stvořeném světě, co není součástí tohoto celku. Tato Bytost – toto vědomí je si vědomo sebe sama, jakožto entity částečně se lišící od ostatního Stvořeného světa a zároveň si uvědomující, že je i součástí tohoto vyššího celku.Součástí této vícedimenzionální Bytosti jsou naše minulé, současné a budoucí inkarnace (vědomí, včetně vědomí nerostů, rostlin a zvířat, ale i něčeho, co by se z našeho pohledu dalo nazvat nadčlověk), včetně souběžných inkarnací v paralelních vesmírech. Součástí jsou však rovněž i formy vědomí bytostí vyšších již se neinkarnujících včetně takových forem, které ve vztahu k našemu nerozvinutému vědomí se dají chápat i jako bůh. Jednotlivé bytosti (entity) jako součásti Bytosti jsou svobodné ve svém rozhodování ve stupni odpovídající schopnostem té určité konkrétní formy a stupni rozvoje jejich vědomí.Jakousi řídící složkou této Bytosti je něco, pro co se používá pojem superego (nadjá), ale mně se zdá vhodnější výraz overego, pro který však nemám odpovídající vhodný výraz v češtině snad nejbližší je „já přesahující“. Na rozdíl od výrazu nadjá, který vyjadřuje určitou hierarchickou nadřazenost a oddělenost, považuji výraz overego jako vhodnější, protože vyjadřuje něco, co naše já přesahuje, ale není od něho odděleno. Je obtížné si představit, co je smyslem bytí takovéto pro nás nepředstavitelně dokonalé a komplexní Bytosti. Z mého pohledu takovým smyslem je: „Žití všech možných variant bytí tvůrčím způsobem za účelem poznání“. Nelze však v této souvislosti chápat slovo poznání jen naším zjednodušujícím způsobem. V tom je paradoxně zahrnut jak vývoj Bytosti, tak i její neměnnost. Proto z úrovně poznání Bytosti je i naším smyslem života (bytí) podíl na tvůrčím prožití si různých variant bytí, a to z našeho pohledu i v životech nepříliš radostných. Duše je fraktálním obrazem ducha a je jeho součástí a je pro ni charakteristický, na rozdíl od ducha, neustálý vývoj a proměnnost. Duše je pro naše chápání mnohem bližší. Duch, který je ve stavu neustálé přítomnosti, vnímá minulost, současnost a budoucnost jako paralelní reality jakoby všechny najednou. Je však třeba chápat, že je to opět nutně zjednodušující model přizpůsobený možnostem naší mysli. Na rozdíl od ducha vnímá duše (v těchto souvislostech chápána jako duše člověka) víceméně čas jako lineární. Pokud přijmeme toto pojetí, je možné i naší nedokonalou myslí pochopit, že duch nemá žádný problém s tím, že jedna jeho část se někde v lineárním čase na nějakém místě na nějakou dobu zdrží. Opět se samozřejmě jedná v tomto případě o použití lidských nepřesných pojmů, protože mluvit o tom, že duch či vícedimenzionální bytost má problém, pramení z našeho nedostatečného chápání, co to duch je. Pokud si alespoň částečně dokážeme představit, že vnímáme vše, co se kdy odehrálo a odehraje současně, tak je pak snad možné pochopit, že mezi dvěma dny a sto tisíci lety není žádný rozdíl. Autor: Miroslav Zelenka Zdroj: http://www.miroslav-zelenka.cz Jsem normální člověk, kterého baví tenis, jízda na kole, plavání, lyžování a hudba. Velmi rád vařím i jím. Skládám si písničky či muziku k meditacím. K mým oblíbeným činnostem patří i konstruování (nástroje, stroje, ale dělal jsem si i konstrukci nábytku do celého bytu). Zjednodušeně řečeno zajímají mě činnosti, které obsahují tvůrčí prvek. Čím jsem starší, tím se zintenzivňuje můj vztah k přírodě a jsem rád, když mohu být každý den alespoň hodinu v lese. Miluji moře a hory, i když energie moře má na mne blahodárnější účinky. )
V životě se nemusíme bát, neboť život sám nás nenechá trápit se, vždy jsme vedeni tou správnou cestou, kterou potřebujeme projít, abychom nabrali sílu a zkušenosti pro další období, které na nás čeká, řekněme na období a prožitky, o kterých jsme snili (sníme). A když se stane, že vzhledem k logice věci, co bychom měli udělat, aby se vyplatilo, z cesty sejdeme, život nás zastaví. Stopka v podobě odmítnutí, nevydařené dohody, nemoci nebo hluboké vnitřní nespokojenosti. Vždy je to o naší volbě, jak dlouho se necháme životem „zachraňovat“, abychom konečně nastoupili na tu správnou cestu. Abychom zachránili sebe a vystoupili z kruhu dějů, které nevedou tam, kde bychom chtěli být. Kolikrát se stane v životě, že se podaří to, o co jsme se tak snažili a dělali všechno tak, abychom uspěli. A ono se to podařilo a nic. Žádná euforická satisfakce, jako kdyby se nic nezměnilo. Očekávané vnitřní naplnění nikde. Ano, ego je spokojené, vyhrálo, zvítězili jsme, ale jaksi chybí pocity radosti, chybí ten neuchopitelný pocit štěstí, který bychom měli cítit, když si plníme sny. Hlava vítězí, můžeme mluvit o úspěchu, ovšem s hlasem bez emocionálního zabarvení. Monotónní prázdnota vypráví příběh, z kterého vnímavý jedinec vycítí, že tomu nevěří a inspirace se nekoná, protože se příběh nedotýká na takové úrovni, aby nás oslovil, přesto slova plynou a plynou a mohly by plynout dále, ale už nás nebaví. Proč to tak je? Proč se nedostavuje to ono pověstné štěstí? „Jako první, co si uvědomit, je, zda do toho jdeme s upřímnou touhou nebo s chtíčem.“ Touha vychází ze srdce a je spojená s naplněním. Vyšším záměrem je láska, která se v průběhu projevuje radostí z každého kroku, průběh je spojen se sdílením, vnitřní nastavení je uvolněné a události plynou samy od sebe. Děje se dějí a my plyneme s proudem. Příběh vtahuje do dění, prožitek nejen z vyprávění, ale i z poslechu se dotýká našich emocí a stává se inspirací. Chtíč vychází z hlavy a je spojen s potřebou. Vyšším záměrem je manipulace, která se v průběhu projevuje tísní z každého kroku, co zase bude, s čím zase bude třeba bojovat a události jsou tak obestřeny věčným strachem a nejistotou. Děje stojí, a aby se rozběhly, je potřeba úsilí a velké námahy, aby se pohnuly kupředu. Tento příběh kroutí žaludek, verbálně se ventiluje, ale nonverbálně jak kdyby nežil. Odrazuje a inspirace je kontraproduktivní. „Z čehož vyplývá, že i když chceme či nechceme, inspirujeme.“ Jsme na očích, vyprávíme, tvoříme, žijeme. Jaký příběh bys chtěla / chtěl vyprávět? Odpověď je zřejmá. Teď už zbývá se podle toho zařídit. Žít tak, abychom byli takovou inspirací, která vtáhne do děje a my tak vycítíme, že budeme chtít vyprávět znovu. Lidé si často myslí, že jejich příběh není v porovnání s ostatními natolik zajímavý. Je mnoho případů, kdy lidé publikují a inspirují ostatní svým příběhem, z kterého až běhá husí kůže po těle. Ale věřte, že jsem slyšela tolik příběhů, které nejsou zaplněny extrémností, která se očekává. Jsou to příběhy ze života, které jsou prosyceny obrovskou odvahou, lekcemi spojenými s obdivuhodným postojem, soucitem a uvolněním bolesti. V konečném výsledku, kdo jsme, abychom soudili, který příběh je hodnotný a který není. Vždy se léčí srdce a každé vyléčené srdce vnáší mezi nás tolik lásky, která inspiruje a léčí zase ty, jejichž srdce je zatím bolavé. Nejde o to začít hned ventilovat vše, jde o osobní postoj. Vědět, že životní příběh každého z nás je silný. A myslet si opak, je pošetilost. Z vyšší perspektivy jsme si všichni rovni. Autorka: Veronika Kovářová Web: Veronika Kovářová FB: Veronika Kovarova Sebekoučink )
Mnoho lidí má velmi silné propojení se Zemí, s živly, předky, ale co se týče kosmické energie, tam se moc doma necítí. Další skupina lidí naopak cítí svůj původ a domov ve hvězdách, ve Vesmíru a ve svých vizích a představách plavou jako ryba ve vodě, avšak nejsou schopni být v plném propojení se Zemí. Nyní nastal čas, abychom vnímali sebe jako onen střed Vesmíru a byli v souladu propojení jak se Zemí, tak s Vesmírem. JAK NAHOŘE, TAK DOLE. Tato moudrá věta předává určité tajemství a hloubku. Před jakoukoliv prací je důležité naše ukotvení a propojení se Zemí a příjetí zemské energie do svého těla, tak také ukotvení ve Vesmíru a přijetí kosmické energie, stát se oním kanálem, kterým v dokonalé harmonii proudí jak zemská, tak kosmická energie teď a tady. DŮLEŽITOST PROPOJENÍ SE ZEMÍ Země nás drží tak, abychom mohli letět ještě výš a ještě dál a přitom se cítit v bezpečí a vždy se vrátit zpátky na zem. Země nám propojením posílá veškerou energetickou výživu pro naše tělo, bezpodmínečnou lásku, pocit stability zde na zemi, pocit bezpečí, hojnost, toho, že je o nás postaráno a navíc nám pomáhá odebírat energie, které již nepotřebujeme. Můžeme mít mnoho vizí, myšlenek pro projekty, ale tyto vize mohou být aktuální až za rok, za dva nebo dokonce za 5 nebo za 10 let. Právě toto spojení se Zemí nám ukazuje, co je právě teď a tady na Zemi připraveno. Jaké lidi máme kolem sebe, v jakých jsme my i ostatní energiích, na co je svět připraven a na co ještě musí čekat. Země nás zná jako matka a pomůže nám tyto vize krásně uspořádat na to, abychom věděli, co právě teď a tady máme vykonat, nepředběhnout svou dobu, ale být v souladu s touto fyzickou realitou. Naše spojení se Zemí je absolutně potřebné pro veškerou duchovní práci, aby nezůstalo jen u nesplněných přání, představ, či vizí, ale všechno se to projevilo v našem denním životě. Od toho tady na Zemi jsme. Naopak je potřebné také být ve spojení se Zdrojem, Vesmírem / Nebeským otcem. Jsou to právě nové informace, energie, matrice a kódy, které v ochraně mohou procházet skrz naše fyzické těla a ukotvovat se v matce Zemi, aby tady byly ke čtení a pocítění i pro ostatní. Vesmír nám kosmickou energií posílá do našeho těla vysoké vibrace, energie, které aktivují naši buněčnou paměť, abychom si uvědomili, že naše historie sahá daleko za vznik Země. Předává nám kódy aktivace a rozpomínání na to, kdo jsme, proč jsme zde na Zemi, jaké máme poslání a co zde máme vykonat, kam máme jít, koho navštívit, komu co předat. Můžeme se díky tohoto spojení nalazovat na naše vize, že můžeme putovat různými časy i prostory. Že jsme velkolepé bytosti, které mají obrovskou sílu a že jsme tvůrci našeho života, všechno můžeme změnit, když se pro to rozhodneme a Vesmír nám ukáže cestu. POSTUP: STAŇ SE KANÁLEM A POCIŤ ZMĚNU JEŠTĚ DNES Toto propojení se Zemí i Vesmírem je velmi jednoduché, pokud věci nevidíte, můžete je cítit nebo věřit svým záměrům, pokud žádáte, věřte, že se tak DĚJE ! Očistíme prostor i sebe světlem, či vykuřovadlem, např. bílou šalvějí. Můžeš si k sobě vzít krystal, který ti s tímto spojením pomůže. Celý prostor zahalíme do bílého světla. Několikrát se vědomě hluboce nadechneme do svého těla, procítíme své srdce, celou svou bytost. Každým nádechem do těla přivádím ještě víc tohoto vysokovibračního bílého světla a zaplníme jím celou svou bytost, stanu se tímto bílým světlem. Nyní pocítím svůj Zdroj, své Srdce a vyšlu paprsek ze svého srdce dolů, svým tělem, nohami dolů, do matky Země. Toto světlo je tak lehké a světelné, že hravě projde vším hutným, toto světlo lehce proniká zemskou kůrou a jde hlouběji, níž a níž až proniká do samotného Zemského Jádra - Zdroje Matky Země. Požádej Zemi a spojení a ukotvení tvého světla v samotném jádru. Tento paprsek vyslaný z našeho srdce ukotvujeme nyní v zemském jádru TEĎ! Tímto světlem a spojením začne do tvého těla proudit zemská energie, přijímej nádechem tuto zemskou energii a rozváděj ji do celého těla, do každé buňky, naplň se láskou, hojností, léčivou energií, výživou, kterou ti Země právě nyní posílá. Tato zemské energie naplní celé tvé tělo a začíná jako fontána tryskat tvou korunní čakrou a naplňuje, vyživuje a zaceluje i tvou auru. Nyní si v plném propojení se Zemí, vychutnej a prožij tento okamžik, ukotvi si toto propojení - ukotvení do krystalu. Opět se nalaď na své srdce, tvůj zdroj a nyní nastal čas propojit se i s Vesmírem. V těchto krásných energiích si představ jakékoliv místo ve Vesmíru, které cítíš jako domov, může to být samotný Zdroj, nebo jen počkej na to, jaké místo se ti objeví. Může to být nějaká planeta, hvězda, mlhovina, galaxie, či jiný prostor ve Vesmíru. Nalaď se na toto místo, které ti právě nyní přišlo. Nyní vyšli paprsek světla z tvého srdce nahoru tvým tělem, tvou korunní čakrou nahoru do prostoru nad tebou, skrz nebe ještě výš a dál, až na ono posvátné místo, které ti tam někde ve Vesmíru přišlo. Tento paprsek vyslaný z našeho srdce ukotvujeme nyní ve Vesmíru, na tvém místě TEĎ ! Tímto spojením do tvého těla začíná okamžitě proudit kosmická energie, vědomým nádechem ji přijímej do svého těla a naplň jí každou buňku a celé tělo. Zároveň tím stahuješ nové energie, kódy a vibrace pro tvůj Posun. Informace o tom, kdo jsi a jaké je tvé poslání, energii, která nese Vědění Vesmíru, které ti právě nyní předává. Tato kosmická energie naplní celé tvé tělo a začíná jako fontána tryskat tvými chodidly a naplňuje i tvou auru... Jsi ve svém středu, vnímáš paprskem propojení se Zemí, vnímáš paprskem propojení s Vesmírem. Zemská energie, která tryská tvou korunní čakrou, nyní stoupá výš až na místo do Vesmíru, kde jsi ukotvený. Tak stejně kosmická energie, která tryská tvými chodidly je nyní vedena níž až do Zemského jádra. Nyní se stáváš kanálem a tvým tělem v dokonalé harmonii, proudí zemská a kosmická energie. Tvá práce, na kterou si připravený, právě nyní může začít. Díky spojení skrz nás se na Zem z Vesmíru dostávají a ukotvují nové informace, světelné kódy a energie, které mohou přijímat i lidé, kteří ještě na sobě nepracují, je tím pomoženo celému lidstvu lépe přijímat změny, které se na Zemi v tomto zázračném čase dějí. Děkuji každému, kdo je tohoto aktivní součástí. http://hvezdneduse.cz/propojeni-se-zemi-s-vesmirem-uzemneni/ AUTORKA: HANA SAHHU-ARAH www.hvezdneduse.cz Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. document.getElementById('cloakbfc7826b691e309ccb685ff1cc84c709').innerHTML = ''; var prefix = 'ma' + 'il' + 'to'; var path = 'hr' + 'ef' + '='; var addybfc7826b691e309ccb685ff1cc84c709 = 'hanka' + '@'; addybfc7826b691e309ccb685ff1cc84c709 = addybfc7826b691e309ccb685ff1cc84c709 + 'hvezdneduse' + '.' + 'cz'; var addy_textbfc7826b691e309ccb685ff1cc84c709 = 'hanka' + '@' + 'hvezdneduse' + '.' + 'cz';document.getElementById('cloakbfc7826b691e309ccb685ff1cc84c709').innerHTML += ''+addy_textbfc7826b691e309ccb685ff1cc84c709+''; Hana Sahhu-arah : pracovnice světla, průvodkyně, terapeutka, konopný poradce Momentálně žiju na krásném a velmi energetickém místě, na ostrově Ibiza. Jsem průvodkyní a kanálem, skrz který přichází informace, posleství a energie od Vyšších Já a světelných bytostí které nám pomáhají při naší cestě rozpomínání si na to, kdo jsme, odkud jsme a jaké je naše poslání. Pomáhám v probouzení a aktivaci hvězdných duší na planetě Zemi. Jsem propojena s rostlinou konopí. Založiila jsem před 8 lety s přítelem dnes již známou firmu, která vyrábí přírodní konopné produkty. Cítiila jsem, že si nás tato rostlina vybrala, abychom ji očistili a dostali ji zpět mezi lidi do běžného života v její čisté a léčivé síle. Když se naše produkty dostaly do Ameriky a Číny, věděla jsem, že jsem cestu naplnila... Firmu jsem tak opustila, ale konopí je stále součástí mě, tak i nadále pracuji s touto léčivou rostlinou a pomáhám lidem na jejich cestě uzdravení i z takových nemocí, jako je například rakovina. Nyní přišel čas, že už se naplno věnuji mému životnímu poslání – předávání informací (channelingu), aktivování a celkového probuzení duší, ale také transformačním rituálům a přednáškám. Mým přáním je, aby byl každý vědomý a žil život přesně takový, jaký si ho ze srdce přeje. Jsem tady pro vás. )
Otázka zdravého sebevědomí souvisí především s pocitem vlastní hodnoty. Naše společnost nám vštěpuje, že velikost naší hodnoty se úměrně zvyšuje nebo snižuje v závislosti na tom, jak se dokážeme přizpůsobit očekávání svého okolí. Jestliže nás v minulosti naučili, že nesmíme vyčnívat z řady, máme být skromní a poslušní, nebo že naše hodnota závisí na vnějším úspěchu, fyzické kráse nebo velikosti majetku, pak jsme uvěřili, že ke zdravému sebevědomí potřebujeme splňovat určité podmínky, které jsou závislé na tom, jak nás vnímá naše okolí. Moje zkušenost je však odlišná. Respekt svého okolí získáme jedině tím, že zvýšíme pocit vlastní hodnoty a tím i své sebevědomí. Je tedy potřeba začít u svých vnitřních zdrojů a potom můžeme očekávat výsledky i ve vnějším světě. 1. Naslouchejte svému vnitřnímu hlasu. Vnitřním hlasem nemyslím ten věčný monolog v naší hlavě, který nás kritizuje při každém přešlapu, ani ten, který nás viní nebo trestá, dokonce to není ani hlas rozumu, který nás vždy správně vede. Vnitřním hlasem je naše intuice, naše GPS navigace, která vyplývá z našich pocitů a vnitřních impulzů naší duše. Spojení s intuicí získáme vytrvalým tréningem sebereflexe, meditací a schopností introspekce. 2. Postavte své potřeby na první místo. Jestliže chceme mít zdravé sebevědomí, je dobré se po nějakou dobu soustředit především na vlastní potřeby a doplnit to, co nám v životě chybí. Nikdo a nic nám to nemůže poskytnout lépe než my sami. Jestliže umíme naplnit své potřeby, přestaneme být emocionálně závislí na svém okolí a odlehčíme tak svým partnerům, dětem i rodičům. Staneme se zodpovědnými a dospělými jedinci, kteří mají svůj život ve vlastních rukou. Pokud si neporadíte sami, doporučuji navštívit schopného terapeuta nebo průvodce, který v tom má více zkušeností. 3. Opusťte svou minulost a věnujte se přítomnému okamžiku.Ke zdravému sebevědomí je důležité nelpět na křivdách minulosti, smířit se se svými rodiči a s tím, jak nás vychovali. Jedině tak můžeme žít plně přítomností a využívat svůj potenciál ke tvoření šťastné budoucnosti. 4. Poznejte své slabé i silné stránky. Je důležité rozvíjet svou jedinečnost, využívat svých talentů a rozvíjet svou kreativitu. Stejně tak bychom měli poznat své nedostatky-závislosti, negativní vzorce myšlení a návyky, které nás nutí jednat destruktivně a tím nás omezují. Poznáme-li svůj stín, uvolníme velký potenciál naší síly, překonáme své dosavadní omezené hranice a můžeme se zdravě rozvíjet. 5. Věnujte denně pozornost svým pocitům a svému tělu. Nahromaděné emoce v nás vyvolávají tlak a napětí. Dokud žijeme pouze v mentální sféře, nemůžeme zdravě vyjadřovat své emoce a tím se okrádáme o prožitky a radost, které nám dává naše tělo. Doporučuji otužování a cvičení, tanec, nebo jakýkoliv sport, ke kterému máte kladný vztah. 6. Buďte k sobě více laskaví. Znám spoustu lidí, kteří doplácejí na to, že jsou k sobě příliš tvrdí. Snaží se chovat ohleduplně k druhým, ale sami trpí, protože si neváží sami sebe. Udělejte si pravidelně radost tím, že se pochválíte za to, co se vám dnes povedlo, i když to můžete vnímat jako maličkost. Přestaňte být kritičtí při pohledu na své tělo v zrcadle, nesnažte se za každou cenu zvyšovat svůj výkon na úkor vaší osobní svobody a energie. Odpočiňte si, pusťte si příjemnou hudbu, zajděte na kávu s přítelem, i když máte doma spoustu práce. Čím více prostoru pro sebe vytvoříte, tím menší tlak bude přicházet z venku. 7. Vnímejte skrytá poselství v každé zkušenosti.Každá zkušenost, kterou si člověk v životě prochází, má dvě polarity. Pokud vnímáme nějaký vztah nebo zážitek pouze jako negativní, tak jsme doposud nepochopili jeho poselství. Zkuste se zamyslet nad tím, co se z dané situace nebo vztahu můžete naučit. Každý akt našeho života skrývá své důležité poselství. Negativní prožitky nás mohou naučit větší citlivosti a soucitu k sobě či druhým. S každým přijetím situace a jejím pochopením se stáváme moudřejšími a zralejšími, a to má velký vliv na naše sebevědomí. 8. Pěstujte vděčnost. Poděkujte každý den za možnost učit se ze svých zkušeností a uvidíte, jak se vám mnohé situace vyjasní a problémy se změní v nové příležitosti. Vaši realitu nejvíce ovlivňuje a tvoří váš úhel pohledu. Pocit vděčnosti je nejlepším nástrojem pro tvoření šťastné budoucnosti. Autorka článku: Radka Svobodová http://www.moje-vztahy.cz/ Jsem lektorkou osobního rozvoje, poradkyní v oblasti partnerských vztahů, zabývám se také transpersonální psychologií, scenar terapií a reflexní terapií. Vystudovala jsem gymnázium, pracovala jako vychovatelka na ZŠ pro neslyšící, poté jsem se vydala na 4 letou pouť po jižní Evropě, kde jsem objevovala svůj vnitřní svět na odlehlých místech ve spojení s přírodou. Meditace, výklad snů a práce s tarotovými symboly pomohly k prohloubení mojí intuice a sebepoznání. Absolvovala jsem řadu kurzů osobního rozvoje (např. kurz komunikace s R. Telvákovou, kurzy dr. Savčenka, holistické workshopy s D. Cadenazzim) a otevřela si v Brně svoji praxi osobního poradenství a scenar terapie. V Brně jsem také navštěvovala kurzy tantry pro ženy a vedla ženské kruhy. Se svým přítelem pořádám v ČR i na Slovensku přednášky a semináře na téma partnerské vztahy a komunikace. Věnuji se tématům emocí, závislostí, strachu, viny, lásky, oběti.Pomáhám lidem hledat nová řešení a úhly pohledu v různých životních situacích. Mám schopnost nahlížet pod povrch a pojmenovat skryté souvislosti. Své klienty vedu do hloubky, do oblasti prožívání emocí a těla, kde díky vědomé přítomnosti dochází k uvolnění zablokovaných pocitů a vzpomínek a k jejich transformaci. Mým cílem je vést klienty k vědomému životu v přítomnosti a vnitřní svobodě. Baví mě objevování souvislostí mezi vnitřním světem lidské mysli a vnější realitou. Miluji zpěv a hraní na hudební nástroje, tanec, malování a přírodu. Společně s přáteli žijeme na středním Slovensku uprostřed přírody, v komunitě zaměřené na rozvoj vědomí. Hraji a zpívám v hudebním seskupení Tóny Brány. )
Tak jo, po delší době otevírám textový editor a pouštím hudbu, která mi pomáhá nebýt uvězněný v tenatech času a prostoru. Otevřít tajemné dveře vedoucí do světa Nejvznešenějšího, abych se mohl projít po zářivých stezkách stvoření. Tak dlouho jsem tu nebyl, že už ani nevím, jak monumentálně působí svět zákonů, když je vidíme z opačné strany. Jak nezpochybnitelné je každé „jsem“, jímž se rodí svět. Každá vědomost o skutečnosti, která spoluutváří naši existenci, musí být logicky vyjádřitelná a přirozeně zapadat do celkového obrazu, kterým popisujeme realitu světů, ve kterých existujeme. Pokud naše poznání neobsahuje naprostý soulad a harmonii, vytváří rozpor a skrze něj, se nám nemůže podařit spatřit pravou povahu jak zákonů stvoření, tak i reality samotné. foto: Jaromír Schmidt Bylo řečeno, že do světa pravdy, bude uvedeno každé narozené dítě lidského plemene, skrze jazyk a symbol, který vyjadřuje princip. Jenže lidské právo bylo zpochybněno a odňato těm, které se kdosi ve stínu temných sil, rozhodl zotročit. Proto dnes o svém svrchovaném právu mnoho lidí nemá ani nejmenší tušení. Přesto toto právo nikdy nezaniklo, a pokud není uskutečněno skrze svět, ve kterém žijeme, najde si cestu do našeho vědomí skrze lidského ducha. Procitne v samotném středu naší existence a opět se stane nezpochybnitelným. Vy jste ti, kterým bylo vaše svrchované právo odňato, a proto jste to vy, kdo se o ně jednoho dne bude muset přihlásit. Poutníci vám mohou přinést poznání, ale nemohou učinit rozhodnutí za vaše srdce. Rozhodnutí, které člověka přivede zpět k souladu se zákony vesmíru a otevře dveře do opuštěného domova. Do světa, ve kterém se ve středu vaší existence rodí vaše největší a nejmocnější síla. Síla života. Život není pouhá existence, protože se rodí ze samotného principu stvoření. Je postaven na základech, které vytváří veškerou realitu, a proto je každý už z pouhé podstaty života schopen měnit svět ve které žije. Pokud se k tomu rozhodnete, každé vaše rozhodnutí bude uskutečněno. Aby se změna stala, musí lidstvo najít společný cíl, aby byl jednou pro vždy ukončen vzájemný konflikt bezpočtu zájmů, které staví člověka proti člověku. Aby lidstvo pochopilo, jak důležité je budovat jeden společný domov pro všechny a nikoliv miliardy domovů pro každého. A právě proto, aby si mocní udrželi moc za každou cenu, byla vytvořena rozsáhlá agenda skrytého ovládání, která pracuje na úrovni vašeho vědomí. Udržuje vás v neschopnosti porozumět a sjednotit své síly. Udržuje vás ve světě strachu a bezmoci. Ve světě, ze kterého na skutečnou podstatu stvoření nejste schopni dohlédnout a tak vám brání proniknout ke své nejmocnější síle. Síle života. Agenda ovládání byla a bude vždy postavena na principu pohádky o Sněhurce, kdy je vám v podobě líbivých darů předkládán smrtící jed. Velmi jednoduše to lze popsat tak, že napřed vás někdo oslepí a pak vám začne tvrdit, že světlo neexistuje. V rámci možností, které jsou vám vnuceny, nejste schopni povahu lží a demagogie rozpoznat. Jak se to děje si popíšeme v následujících řádcích, ale není to článek jen o manipulaci. Pokusíme se v něm zachytit i něco málo z toho, jak některé důležité okolnosti v našich životech fungují. Protože jen poznání dokáže vnést světlo do temnoty a pouze tehdy pokud víme co se děje, můžeme se tomu postavit. Mnoho lidí je přesvědčeno, že ví naprosto dokonale na jakých základech je lidská existence postavena a proto jsou neotřesitelně přesvědčeni, že jsou nejzasvěcenějšími znalci veškeré pravdy. Staví svá tvrzení na skutečnostech, které jsou každému zjevné a velmi usilovně zesměšňují a ponižují každého, kdo by se snad odvážil tvrdit, že něco z toho, co oni hlásají, vůbec nemusí být pravda. Za těmito znalci se pak houfují ti, kteří mají potřebu být součástí stáda a hledají onoho nejmocnějšího vůdce, který dokáže všechny porazit a své prvenství ve všem a všude obhájit. Toto stádo užitečných idiotů, není o nic méně nebezpečné, než ti, kteří svou existenci staví na zotročování, protože to jsou právě ti skuteční a ovládnutí otroci. Oni přirozeně za to čím jsou, nemohou, ale představují onu masu, se kterou žádné poznání, ani argument nehne. Oni jsou ona kotva, která drží celý otrokářský systém pevně připoutaný ke společnosti, a spolehlivě sami od sebe likvidují každého, kdo by se pokoušel jejich poklidné bečení a čekání na porážku narušovat žvásty o Rajské zahradě. Žádná Rajská zahrada přece neexistuje a Bůh miluje utrpení. Nebo snad ne? Přesto, že bylo řečeno, že poznání může vnést světlo do temnoty, vůbec to neznamená, že může něco změnit. Této představy se urychleně zbavte, protože je vám záměrně vnucována spolu se spoustou dalších ptákovin, jako že pravda nebo víra osvobozuje a tak dále. Nic z toho není pravda a den co den se o tom přesvědčují lidé, kteří sice moc dobře vědí, že jejich život stojí za hovno, ale ani o píď s touto skutečností nepohnou. Právě naopak. Jejich vědomí funguje jako mříže a poznání jako trny, o které se neustále zraňují, kdykoliv se pokusí ze svého vězení uniknout. Nemají tušení, jak se ke svému životu postavit, aby jim přinášel uspokojení a nezpůsoboval utrpení. Přesně toto se děje od okamžiku, kdy člověk procitne a spatří bídu a ubohost světa, ve kterém žije. A pokud se mu nepodaří uskutečnit další krok, čeká jej na konci celého poznání pouze rezignace a apatie. Na začátku je nutné si uvědomit, že nic z toho co vím, nedokáže změnit svět, ve kterém žiji a to nejdůležitější, že naprosto každý, bez ohledu na to, jestli se svým postavením ve společnosti souhlasí nebo ne, utváří realitu, ve které žije. Za to kde jste a čím jste, si můžete sami. Pokud si tento fakt nejste schopni nebo ochotni připustit, žádná změna do vašeho života nikdy nepronikne. Budete sice neustále kde koho obviňovat, ale trám ve svém oku, který způsobuje, že jste slepí a hluší, nikdy neobjevíte. Budete jako slepice, která zběsile kdáká, aby upoutala pozornost, ale sama nemá nejmenší tušení, kde by mohla nějaké to zrnko najít. Nedělejte to, protože to k ničemu není. Jaromír Schmidt )
Reinkarnace je přesvědčením, že duše po smrti opouští fyzické tělo a po nějaké chvíli strávené ve spirituálním světě poté znovu vstoupí do dalšího těla. Někteří lidé se vrací zpět kvůli zlepšení svojí karmy, jiní čistě z účelu rozvoje svojí duše a někteří, aby mohli pomáhat rozvoji druhých. Jak můžete poznat, že jste žili už v minulosti? Že za sebou máte několik inkarnací a jste „starou duší“,. Realit je ovšem mnoho, jak tedy poznat, že jste dříve prožili život na planetě Zemi? Není nutné chodit za regresními terapeuty, protože existují náznaky, které mohou každému odpovědět. 1) Umíte dobře číst v lidech Již od mládí se dokážete dobře orientovat v druhých. Stačí vám někoho vidět velice krátce a dokážete rozpoznat povahu a způsob života. Druzí před vámi neukryjí ani drobnou lež. Je to skoro jako byste měli uvnitř sebe software, který vám umožňuje rozhlédnout se a stáhnout informace o okolních duších. To proto, že v sobě máte zakomponované archetypy lidí z minulých životů a dobře znáte jejich obvyklé chování a psychologii. Neznamená to však, že druhé soudíte, protože schopnost orientovat se v ostatních je především o pozorování. Proto lidé, kteří již po Zemi chodili v minulosti, se cítí lépe spíše jako pozorovatelé z povzdálí a nepotřebují se vždy zapojovat. 2) Užíváte si samotu Čas o samotě si umíte naplno vychutnat. Ne proto, že byste si připadali opuštění, ale protože jste rádi sami. Raději budete sami na lodi pod hvězdnou oblouhou než na párty plné lidí. A nebo se raději projdete po lese namísto návštěvy obchodního centra. Není to proto, že jste poustevník, ale nepotřebujete ke spokojenosti společnost. Když se do tohoto světa dostanete prvně, musíte se naučit hrát podle pravidel společnosti a vytvořit si vlastní příjemný svět. Pokud se člověk do tohoto světa dostane již po několikáté, již je mu hra známa a nemá zapotřebí se do společnosti tolik zapojovat. Samozřejmě nadále můžete rádi chodit ven mezi lidi, ale neslouží vám to stejným způsobem jako ostatním. Již jste totiž strávili s lidmi celá staletí a víte, co očekávat. Na konci dne vás nejlépe uspokojí primárně mír uvnitř vás, jehož zdroj je právě ve vás. 3) Máte pocit, že nezapadáte Do všeho se vrháte jako blesk – ať už jde o školu, práci či rodinu. Po celý život si připadáte jako z odlišného těsta. Chování podle pravidel společnosti vás svazuje a snaha vést nesmyslné debaty je pro vás bolestivá. Nerozumíte tomu, proč lidé jednají tak, jak činí. Je to jako byste byli lev, který si myslí, že je celý život ovcí. Chová se jako ovce a myslí jako ovce. Po prožití několika životů předstírající, že je ovce, si uvědomí, že je mnohem více než to. Objevuje sám sebe a transformuje se. Když znovu vstoupí do života předstírajíc, že je ovcí, připadá mu to nepřirozené, protože je to pouze role, kterou je nucen hrát. Jste to vy, kdo začnou diskutovat o věcech jako lucidní sny, práva zvířat či duchovno zatímco každý další mluví o počasí a sportech. Někdy s vámi začnou vést konverzaci, protože se o vás zajímají, ale často to budete vy samotní, kdo debatu přerušíte. Není to však pouze rozdílnost zájmů, která vás vyčleňuje. Je to fakt, že opravdu nevíte, jak zapadnout do společnosti. Možná jste to někdy dříve zkusili a výsledkem byl pocit trapnosti či zklamání. A je to v pořádku. Nerozumíte tomu, jak mohou být někteří lidé ve svém životě spokojení a je pro vás představa konvenčního života nepříjemná. Můžete dělat věci, které někteří jiní lidé nazývají jako „divné“ a připadáte jim tak výstřední. Lišíte se od průměru nikoliv proto, že byste se snažili odlišit, ale protože zkrátka neumíte být „normální“. 4) Máte vyvinutou duši Lidé od vás mohou požadovat rady, přestože jste o mnoho mladší. Oceňují váš přístup, protože mají dobré zkušenosti s vaším vhledem a moudrostí navzdory věku. Aniž byste tak nechali narůst svoje ego, rozumíte životním výzvám lépe než průměrná osoba. Možná proto tu i jste: pomáháte lidém dostat se na cestě dále. Prožili jste zde již více životů, takže rozumíte více postatě věcí jako je trpělovist, upřímnost a sebepoznání. Co trvá některým lidem naučit se 10 let, vy se zvládnete naučit za 1 rok, neboť vaše duše již prošla těmito zkušenostmi a rozpomíná si na ně. Vždy rádi přirozeně nabídnete ruku a srdce těm, kdo trpí obtížemi. Budete se stále potkávat s nesnázemi ve svém životě, ale přistoupíte k nim s vyzrálostí a vztyčenou hlavou. Když dochází na životní lekce, učíte se rychle a nasloucháte pozorně tomu, co se vám život snaží ukázat. Řídíte se ve svém životě moudrostí, která definuje i vaše hodnoty. Nezajímáte se o svůj sociální status či proslulost. Samozřejmě existuje mnoho dalších charakteristik, které jsou typické pro osoby narozené vícekrát na Zemi. Tyto jsou ovšem převládající a mnozí se v nich poznají. )
- vzpomeň si na své laskavé srdce - vzpomeň si na spojení s přírodou - vzpomeň si na komunikaci s ní a jejími bytostmi - vzpomeň si na čistou pramenitou vodu, zářivé, hřejivé a laskavé plameny ohně, čistý, voňavý vzduch, pevnou půdu pod nohami, stabilitu, kořeny, předky, výživu a lásku Země, na lásku ve svém srdci - komunikuj s živly, se svou duší - vzpomeň si na telepatii - na komunikaci se sluncem, lunou, vesmírem, zdrojem - vzpomeň si na moudrost své duše - na tvoření v souladu s ní, přírodou, nebem, živly a všemi bytostmi - na sdílení v kruhu - na jednání u kulatého stolu - na možnost tvořit sám, v páru či ve skupině - na možnost žít sám, v páru či ve skupině - na možnost žít a tvořit, tak jak to cítíš... - ty jsi originál, klenot, a víš proč tak i onak žiješ a tvoříš - jsi vybroušený krystal - diamant, který přesně zapadá do mozaiky zvané život - víš proč si zde, co přinášíš, tvoříš, znáš své světlé i temnější stránky - vše je součástí Tebe a je to tak v pořádku - nezapomeň ovšem na své laskavé srdce, na spojení s přírodou a vesmírem, na spojení se svou duší, na tvoření v souladu... - rozpomeň se... - rozpomeň se na svou bytost v celistvosti, na kódy Ráje, na původní mřížku Země, na svůj "původ", na to kdo jsi... - vnímej spřízněné duše, které přichází - dívej se do očí, propoj se na úrovni duše, srdce - cítíš spojení, lásku, sdílení, tvoření - rozpomeň se... Autorka článku: Ivona Antalii www.kliceksrdci.cz )
Kdysi před lety mi má největší duchovní učitelka, kterou jsem kdy potkal, řekla přibližně toto: "Máš strašně veliký ego. Já jsem měla ego negativní, ty máš ego pozitivní a to je o dost horší, protože se ho budeš blbě zbavovat. Moje negativní ego mě sráželo, vztek, frustrace... a tak mi bylo jasný, že to potřebuju změnit. Ale to tvoje pozitivní, sluníčkové ego, to ti bude každý chválit a ty nebudeš ani vědět, že ho máš." Vůbec jsem tehdy nechápal o čem to mluví? Byl jsem hodný, se všemi lidmi kolem sebe jsem za všech okolností dokázal výborně vyjít, všemu jsem se dokázal přizpůsobit, když se někdo někde hádal tak jsem to vždy udobřoval... Pak mi nabídla, že mě bude "provázet do srdce". Opět jsem nechápal, co říká, ale vnitřně jsem jasně cítil, že pro mě má něco zajímavého, důležitého. Celé to vzniklo už v dětství. Můj táta všude viděl jen chyby a tak vždy všude a všem nadával a všechno kritizoval. Jeho život byl příšerný boj. Negativní ego. Tak jsem si už jako malé dítě stále uvědomoval, že tohle nechci a už jako to dítě jsem si vybral hlavní životní cíl - být dobrý člověk. A tak jsem se v životě během dospívání překlopil do opačného stavu - být vždy a všude ke všem hodný a laskavý. Všem říkat ano. Všem pomáhat. Každému se přizpůsobit. A protože jsem inteligentní, byl jsem v tom vážně hodně dobrý. A všichni mě měli rádi... Jen ten život byl takový divný... něco v něm chybělo... a to něco jsem byl já sám. Není snadné spatřit své pozitivní ego. Musel jsem si projít uvědoměním, že mnohé co jsem vnímal jako jasně dobré, tak dobré není. Třeba jsem byl puntičkář. A byl jsem na to hrdý. Vše jsem dělal perfektně a pořádně na 150%. Super že? Jenže ono to není super, bylo to postižení, kousek toho pozitivního ega - opak negativního ega. Probuzení nebylo příjemné, když jsem si uvědomil, že spoustu toho co dělám a považuju za dobré, dobré není. A tak jsem před lety dospěl k poznání, že nejde o to snažit se být laskavý, dobrý, hodný, láskyplný, nějaký... dospěl jsem k poznání, že jde o to být PRAVDIVÝ. A ta pravdivost, to přivedlo k životu >mě<, to co bylo dříve pohřbeno pod kupami dobrých snah a okoukaných dobrých vlastností, které jsem se naučil, které se naučilo mé pozitivní ego. O pozitivním egu se nikde moc nedočtete, ono je totiž společensky vítané. Každý člověk, který ho má hezky vypěstované, se pak celoživotně může přetrhnout pro ostatní - ale na svůj úkor. Pozná se to velice snadno - často mu dochází energie = stav nesvobody = vládne pozitivní ego. Dnes občas pozoruji obzvláště u lidí, kteří opustili obtížné vztahy, nebo nějaká jiná svá trápení, že nechtějí být svobodní/pravdiví ale stávají se pozitivními egoisty, podobně jako já se překlopili na opačnou stranu a tedy jsou stále nesvobodní. Dokonce tu a tam za mnou někteří pozitivní egoisti přicházejí a chtějí mě zachránit z mé svobodné pravdivosti a nedokáží pochopit, že tam kam se mi snaží pomoci, už jsem byl, a že v pravdivosti sebe sama je to lepší. Shrnutí: Naše srdce vždy zná přesně naši cestu a je dokonalý navigátor. Říká jen ano a ne, jen takový pocit. Nikdy nám nedá faktickou odpověď proč ano a proč ne. To už dělá rozum. Jenže rozum je velmi snadno ovladatelný a přeprogramovatelný. A tak mnoho lidí dnes schází z cesty srdce, přeprogramováno civlizačním šumem, více a více se řídí fakty rozumu a méně srdcem. Jak se to pozná, že ztrácíme pravdivost a jsme v zajetí ega (pozitivního-negativního)? Vždy ztrácíme energii. To je první projev. Když to ignorujeme tak začneme ztrácet zdraví a přicházejí nemoci a vůbec velmi mnoho různých životních trablů. To všechno bolestivé je ve skutečnosti pomoc pro nás k tomu, abychom si uvědomili, že jsme sešli z cesty svého srdce. Jsou to takové pohlavkovací „vracáky“ od Boha, na naši pravou cestu. Velmi mnoho lidí o duchovnu nic neví, nezajímají se o to a žijí si spokojeně svůj život. K pravdivosti si došli už kdysi dávno a tak ji žijí a nepotřebují to "vědět" nebo nějak zkoumat. Většina „duchovních“ lidí jsou duchovní obvykle proto, že kdysi trpěli a léčí se. Mnozí sluníčkově naladění například milující pozitivní afirmace a dělání dobra, vždy a všude všem vyhovující... si častokrát myslí, že jsou z utrpení venku. Ne nejsou, jsou stále v tom a mají před sebou hodně práce aby našli svou pravdivost. Přeji vám, ať jste vždy v srdci, ať ho vždy cítíte, ať je vám dobrým životním navigátorem. AUTOR: Lubomír Jindra Jmenuji se Lubomír Jindra, na duchovní cestu poznání mě přivedl můj kamarád - druhý otec, mystik, když jsem byl ještě dítě. Špatně jsem se učil, ze slohu a češtiny jsem měl čtyřky a jsem vyučený elektrikář. Přibližně do 30 let jsem se snažil zapadnout, ale moc mi to nešlo. Pak jsem zjistil že mám IQ 153 a vše do sebe začalo zapadat. Místo snahy zapadnout, přizpůsobit se vnějšímu světu, jsem se vydal na opačnou cestu, na cestu do svého nitra, probouzet svůj potenciál. Dnes jsem rád, když mohu svá poznání sdílet a třeba tím někomu pomoci zorientovat se v jeho vlastním životě. )
Strana 51 z 78
Více videí