Terapie a práce na sobě

Roduslava: Netlač řeku, teče sama

Roduslava: Netlač řeku, teče sama

To je poselství, které stojí za zamyšlení. Podobně jako ostatní přísloví, i toto bez pochyby vychází z obyčejných lidských zkušeností, které prověřil sám život. Copak asi měli ti naši moudří předkové na mysli, když vdechli život takové zdánlivě na první pohled nesmyslné větě. Je přeci nad slunce jasné, že řeka teče, je to její přirozenost. Určitě poznali, že přirozený a úplně obyčejný způsob plynutí říčního proudu jim přináší vše, co potřebují. Vážili si každé drobnosti, kterou jim dávající řeka nabídla. Přijímali i to, co jim vzala, když její proud ukázal svoji druhou, méně přívětivou tvář. Vše se dělo ve vzájemném spojení a splynutí, v pochopení, že jde jen o dvě strany stejné mince. Uměli bychom toto přísloví na počátku přicházejícího roku i my vetknout s podobnou pokorou do našich životů? Je možné jej žít i v dnešní uspěchané době? Dokážeme se vcítit do pomyslného říčního proudu a nechat se jím unášet? Hledat, objevit a žít v souladu s jedinečností, která je v každém z nás otištěna jako dědictví? S tou jedinečností, kterou jsme zapomněli, ztratili nebo ukryli pod nánosem výkonů, přetížené mysli a touhy po stále větším hmotném blahobytu? Naučili jsme se opravdu řeku víc tlačit, než jí nechat volně téci. Řeka našich životů je bolavá, proud uměle formován, její koryto hluboce zvrásněné. Zdánlivě se máme velmi dobře v našem pohodlí, spokojenosti, ale také ve lhostejnosti, marnivosti a zapomnění. Máme strach, aby nám nic nechybělo, abychom byli v souladu s tím, co "se nosí", co "se žádá" a co je "v pořádku". A právě proto vyvíjíme stále větší tlak na své okolí, děti a hlavně sami na sebe. Naši předkové vnímali jak sama příroda, tak jejich vlastní pocity a intuice jsou tím, co je vedlo životem. Třeba s málem, ale vždy s tím, co k žití potřebovali, zcela neomylně vytušili, kudy je právě teď jejich vlastní proud unáší. Nebylo třeba a je to vlastně ani nenapadlo, jej jakkoli manipulovat, usměrňovat. Věděli, že vše je v pořádku právě tak, jak se to děje. Chápali a oddávali se tomu, že jednou slunce svítí, podruhé, že přijde déšť, ale nikdy nic netrvá věčně, vše probíhá v cyklech a změna prostě jednou přijde. Dřív či později, ale zcela jistě přijde. Myslím, že pochopit a žít toto přísloví, je jednodušší, než bychom si mysleli. Stačí se zamyslet nad svými těžkostmi, problémy, nesnázemi. Jsme tolik pohlceni tím, co se děje okolo nás, porovnáváním, hodnocením, soutěživostí, spěchem a neustálým výkonem, že sami sebe nestačíme vnímat. Kdybychom si uvědomili, třeba jen při krátkém, ale důkladném vnitřním pohledu, jaká že je ta řeka našich vlastních životů, zcela jistě bychom ucítili její proud. Dostali bychom šanci poznat, zda-li je plynulý, plný života a přináší nám moudrost, nadhled a klid i tehdy, když procházíme neradostným či složitým obdobím. Potom nám její tok přináší přesně takovou sílu, kterou potřebujeme, abychom jím prošli, využili nové zkušenosti a s potěšením jsme se radovali z daru života. Přesně tak, jak to dělali naši předkové. Jenomže pokud se nezastavíme, nepoučíme a dál budeme pospíchat podobně, jako se neustále dopředu žene naše společnost, nemáme šanci zaslechnout tiché šumění naší vnitřní řeky. Vzdalujeme se sami sobě, vlastnímu dědictví a tlačíme sami sebe do obecně platných škatulek, norem a vzorců. Možná se nějakou dobu budeme cítit dobře, uspokojeni dostatkem. Vlastní nitro však neošálíme, proud si vždy najde svoji cestu i přes překážky, které mu přijdou do cesty. A potom boří a bere, úplně stejně jako řeka, která se nemilosrdně žene krajem povodní a přivlastní si vše, co jí stojí v cestě. Kterou z cest je tedy moudřejší si vybrat? Půjdeme proti dědictví a odkazu těch, kteří věděli, jak s řekou zacházet nebo se vrátíme ke svým počátkům a necháme ji volně plynout? Každý z nás má vlastní volbu a vlastní zkušenosti.Se začátkem roku by bylo moudré dopřát si chvilku času, zastavit se a zamyslet. A potom se vydat takovou cestou, na kterou nás zavolá naše srdce. Autorka článku: Romana Junková www.roduslava.cz ESHOP SE SLOVANSKOU MÓDOU Naši předkové nám odkázali mnohá dědictví ve formě vědomostí, předávaných tradic a zvyků, které měly zachovávat rovnováhu našeho energetického systému a vytvářet soulad s přírodou.Naším cílem a pokorným přáním je objevovat, probouzet a sladit naši vnitřní krásu s tou vnější prostřednictvím naší slovanské módy. Žijeme v nádherné době, v níž každý sám za sebe může přispět k celkové proměně života na Zemi. Rozpomínáme se na to, kým doopravdy jsme, odkud jsme přišli, proč tu jsme a kam směřujeme... Odkrýváme své skutečné dějiny. Otevíráme svoji rodovou paměť a skrze ni čerpáme z hluboké moudrosti našich předků Malá slovanská holčička vyzývá ke slovanské obrodě    )

Ondřej Rimmer Brož: Proč je důležité, přestat se dívat na televizi

Ondřej Rimmer Brož: Proč je důležité, přestat se dívat na televizi

Minule jsme se zamysleli nad tím, jak nás ovlivňuje hudba. To zajišťuje sluch, co takhle oči a video? Oči jsou bohužel naším dominantním smyslem. Dáváme jim přednost před svojí intuicí. Před tím co cítíme, co nám říká, ten vnitřní hlas, který je většinu času velice oprávněně na naší straně a chce pro nás to nejlepší. Věříme všemu, co vidíme a proč by taky ne? Kdo z nás si uvědomuje, že zrak, pohled může být mylný, zkreslený a nepravdivý? A hlavně, že existují věci, které se nedají uchopit a ty jsou mnohem důležitější, než smysly a to co vidíme, slyšíme nebo ochutnáme. Zanechme teorií holografického vesmíru, připojení na Matrix, projekce našeho středu vesmíru nebo prolínání paralelních vesmírů ve všemožných dimenzích. Budeme se držet hmotné sféry s kapkou sféry duchovní. Video bych rozdělil na dva druhy. Televize a počítač. Jde o dvě poměrně stejné obrazovky, ale skýtá mnoho rozdílů. Ten základní pro mě je otázkou svobodného myšlení. Dnes se podíváme na klasickou televizi a televizní vysílání, které je s námi už hodně dlouho. Nikdy v životě jsem nevlastnil televizi ani televizní připojení. Na televizi jsem se občas díval u rodičů v obýváku, když jsem dospíval. Televize mě komplet minula, a když jsem se občas dostal do situace jejího sledování, bylo mi opravdu zle. A myslím tím zle jak po psychické tak fyzické stránce. Hned vysvětlím proč. Proč je důležité přestat se dívat na televizi?Musíme pochopit fakt, že existuje patent číslo US 6506148 B2 z roku 2001. Patent stanovuje, že televize jsou schopné vysílat a vysílají elektromagnetické pole, které má za cíl ovlivňovat nervovou soustavu diváka. Tato myšlenka se dá dohledat do roku 1958, kdy se o tom začalo veřejně hovořit jako o možnosti ovlivňování myšlení lidí a jak nejlépe toho dosáhnout. O pár desítek let později už žijeme ve světě, kdy je k obrazovkám televize každodenně přikováno drtivé množství populace. Televize vysílají vlny, kterým říkáme alfa vlny. Tyto vlny poté ovlivňují náš mozek, který v určitých fázích dennodenního života a činností mění tyto vlny na potřebné vlny pro aktuální situaci.  Podíváme se na krátký popis všech známých mozkových vln. Beta - Koncentrace, vzrušení, ostražitost, poznávání, vysoké úrovně souvisí s úzkostí, nemocemi, pocity odloučení, spory, útěkem Alfa - Odpočinek, super učení, lehký trans, zvýšená produkce serotoninu, rozespalost, meditace, vstup do podvědomé mysli Théta - REM fáze spánku, zvýšená produkce katecholaminů, zvýšená kreativita, integrační, emocionální prožitky, potenciální změny chování, zvýšené uchování naučených vědomostí, hypnotická představivost, trans, hluboká meditace, vstup do podvědomé mysli Delta - Bezesný spánek, uvolnění růstových hormonů, hluboký, ne-fyzický stav podobný transu, nejsem si vědomi svého těla, vstup do podvědomí a „kolektivního podvědomí" Všimněme si tedy popisu Alfa.  Učení, lehký trans, rozespalost a vstup do podvědomé mysli. Chtěli byste toto zažívat, když se díváte na zprávy, kde neslyšíte mnohdy nic jiného, než že se někde všichni vraždí, že stařenku srazila tramvaj, že válka je všude, že se vše zdražuje, že vláda s námi zametá každým dnem? Chtěli byste se dívat na filmy, kde zemře v průměru 50 lidí na následky zastřelení, zlomení vazu a nehod? Já myslím, že ne. V současnosti je televize a média nejjednodušším, nejsnazším a nejrozšířenějším způsobem manipulace. Pokud nám ti nahoře v rámci své agendy chtějí předat nějakou myšlenku, vlastní přesvědčení a emoci, udělají to skrze televizi. Například pokud chtějí, aby prošel třeba nový zákon ohledně řidičů a všeobecně aut, budete ve zprávách dočasně vídat více a více zpráv o nehodách, problémech na silnicích a to vás uvede do stavu, kdy si pomyslíte ,,Bože kam tento svět spěje, potřebujeme řešení." A oni vám ho dají obalený v omezování svobod a způsobů jak si opět finančně nahrabat. Ale to neuvidíte, protože budete zmanipulovaní myšlenkou, že je třeba změna a neuvidíte reálné souvislosti důvodu, proč tu změnu chtějí. Váš mozek, si bude myslet něco jiného, než je odraz skutečné reality. Vykonstruovaná myšlenka na vykonstruovaný problém. A tak je to s většinou světových témat. Manipulace skrze televizi je každým dnem větší a větší a my jsme stále více nevědomými pozorovateli těchto praktik. Tak proč to tak "rádi", děláme? A tady se oklikou vracíme zpět k mým zkušenostem s díváním se na televizi a proč to tak bolelo.Lidé se mnohdy divily, proč jim trošku neovladatelným agresivním či podrážděným způsob říkám, ať vypnou to rádio nebo televizi. Je to tím, že můj mozek na to není zvyklý. Představte si, že časem přivedete do naší reality někoho z 19. století, nebo z roku 1940. Sakra i rok 1970 by stačil. Pak byste mu ukázali běžný den každého člověka zakončený lahůdkami z dílny televize. Myslím si, že by to neustál. Neustále si zvykáme na nové podněty a tím se stáváme víc a víc otupělí vůči tomu co do nás televize pumpuje každým dnem. Ve chvíli kdy si sedneme před televizi, začneme přijímat toto elektromagnetické záření, které nás uvede do stavu otupělosti. Jak rád říkám, zkuste při sledování televize pozorovat sami sebe. Myslíte? Vnímáte? Přemýšlíte? Děláte něco? Jste aktivní? Dokážete se vůbec ještě objektivně pozorovat? Nebo ještě lépe, pozorujte někoho vedle sebe. Většinou ho přistihnete, jak tupě zírá na televizi, nevnímá své okolí, nepamatuje si, co mu říkáte a občas i hledí s otevřenou pusou. Televize také hojně odpojuje lidi od sebe samotných, mate jim hlavu a odvádí naši pozornost od důležitějších věcí. Odlučuje nás od rodiny a zahlcuje naše myšlení nepotřebnou a zbytečnou informací. S tím se pojí i dnešní uspěchaný svět. Televize je pro nás únikem od skutečnosti, společnosti, od povinností. Od hektického světa, který nám už dávno přerůstá přes hlavu a jehož nároky, které klade na každého z nás, už přerůstají únosnou míru zdravého lidského rozumu. A televize nám dá, to co potřebujeme, to co nemáme povětšinu dne. Relax. A proč ne? Já bych rád relaxoval. Ale s tímto způsobem relaxace k sobě také nabíráme černého pasažéra. Ve formě násilí, nenávisti, záště, smutku, deprese, komerce, materialismu. Děláme to, protože jsme závislí na emocích. Kdo je závislý na emoci smutku, bude neustále potkávat a vidět situace, které v něm smutek vyvolají. Kdo je závislý na radosti, bude všude vidět smích, radost a lásku. My jsme jako civilizace závislá na negacích. Žijeme v nich každý den. Problémy, překážky, závist, násilí, nenávist, škodolibost, deprese, stěžování si, války, konflikty.Žijeme v těchto nízkých vibracích každý den, a pokud je mozek, tělo a mysl na něčem závislé, víte, že se v tom musí udržovat, dokud se závislosti nezbaví. A to není vůbec jednoduché. Zvlášť když jde o závislost pěstovanou téměř od narození a dětského věku.  Je to naše přednostní nastavení od dětství, kdy sledujeme rodiče, kteří to pod tíhou dnešního světa nezvládají, hádají se, viní nás a sami unikají od skutečnosti. Když poté jdeme do školy, kde musíme bojovat o přežití, kdy musíme soupeřit, hodnotit se, nechat si vymývat mozky tunou informací. A pak vstoupíme do dospělého života a zjistíme, že to je ještě horší, ale to by bylo na dlouhé psaní. Je nutné si uvědomit, že štěstí je volba. Je to něco, co si můžeme skutečně vybrat. A nyní přichází čas rozhodnutí. Udělat první krok na cestě za lepším a konstruktivně pozitivním způsobem života. Vezměte prosím kabel od televize a s radostí a úsměvem na tváři, jí vypojte. Je to první krok, ale to co tím získáte, se nedá popřít. Svobodná mysl bez negace, ztraceného času a bez zbytečných informací, které Vás vůbec zajímat nemusí. Šetří to životní prostředí a ne jenom to tam venku, ale i v nás samotných. A jak to máte Vy? Sledujete televizi, nebo jste jí už dávno vyhodili? Autor článku: Ondřej Rimmer Brož - moderátor rádia Svobodný vysílač CS, terapeut SRT, provozovatel projektu http://www.iluminace.com )

Simona Lásková: Víla aneb Duše dítěte, které chce přijít do Vaší rodiny

Simona Lásková: Víla aneb Duše dítěte, které chce přijít do Vaší rodiny

Světýlka rodící se na náš svět v podobě dětí miluji již z toho důvodu, že jsou ve velké většině velmi veselé a hravé. Často mě tahají za ruce a ukazují mnoho věcí i své příběhy a dávné životy. Přivádějí si sama své budoucí rodiče a dělají vše, co mohou, aby byla slyšena dříve, než se narodí. Je skoro zázračné sedět se ženou, okolo které poskakuje holčička a snaží se ji říci, že je tady. Někdy tomu ženy nemohou uvěřit a mají mnoho důvodů, proč se to nemůže stát, aby právě toto děťátko přišlo na svět. Vždy se tomu usměji a nechám je vyříkat své argumenty, ale vím, že se tak stejně stane a všechny důvody se rozplynou v podobě Daru takové intenzity radosti, že už si ani nevzpomenou, co mi říkaly naposled při setkání.Když přišla paní na sezení kvůli zdraví svého syna, stále se  dotýkala mé ruky a odváděla pozornost Duše malé holčičky. Dělala vše, aby na sebe upozornila. Paní jsem řekla, že do jejího života ještě vstoupí miminko a ona byla velmi ráda a opravdu si i holčičku přála,  protože měla již dva syny. Problém byl v tom, že neměla partnera. Řekla jsem ji, že partner přijde, až vstoupí do nové práce. Po několika týdnech paní dostala nabídku práce ve firmě s vajíčky. Volala mi, jestli ji má vzít.? Že přeci ve slepičárně, nemůže být žádný muž pro ni.Práci vzala a muž tam na ni také čekal. Po určité době známosti a společného bydlení přišla znovu, jestli jsem tu holčičku viděla opravdu, že by si oba miminko přáli, ale partner je prý neplodný a je mu 45 let. Řekla jsem ji, že je stále Dušička s ní a popsala i charakter a vyzařování. Sama jsem byla s rozumem v koncích, jak to vše může dopadnout? Její častá otázka také byla, kdy to miminko bude. A mě stále přicházelo ,,teď ,, to jsem už opravdu byla na rozpacích, jak se asi vše poskládá, uskuteční? Uteklo pár dní snad ani ne měsíc a paní opět volala, že je těhotná a je to zázrak, kterému nemohou uvěřit. Byli šťastni, ale stále se zabývali myšlenkou, aby to byla holčička - ta jejich malá víla - jak ji chtěli říkat. Už měli připravené i jméno a často se mě ptali, jestli se nemohu mýlit.  Řekla jsem, že mohu, ale věřím v to, co vidím a to je prostě holčička. Po 4 měsících čekání a netrpělivé touhy znát pohlaví, jim bylo na ultrazvuku řečeno, že budou mít holčičku. Konečně se dočkali, naplnil se jim sen. Není to tak, že u všech žen vidím děti, protože to tak není potřebné, ale vidím ty děti, které se samy hlásí a samy projevují zájem o setkání. Duše dětí si nevolám, nemám důvod. Pokud je to informace potřebná, projeví se sama o to s větší radostí a dojetím. Mnoho žen má problém s početím, kvůli dávným rituálům a kletbám uvaleným na jejich ,, Lůno,, Je smutné, že my ženy jsme samy sobě nejvíce ubližovaly magií a zneužívaly svoji sílu a moc. Závist je energie, která nabírá v dnešní době na intenzitě, ale zkusme jí projít a očistit, aby naše magické schopnosti sílily cestou tvořivých schopností, léčení a pomoci. S čistými záměry ve službách Lásky. Autorka články: Simoná Lásková - terapeutka regresních terapií http://www.simonalaska.cz kontakt: email: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. document.getElementById('cloak638903f45f85e4408ffada28e8a00f1c').innerHTML = ''; var prefix = 'ma' + 'il' + 'to'; var path = 'hr' + 'ef' + '='; var addy638903f45f85e4408ffada28e8a00f1c = 'Si.Mona.Laska' + '@'; addy638903f45f85e4408ffada28e8a00f1c = addy638903f45f85e4408ffada28e8a00f1c + 'seznam' + '.' + 'cz'; var addy_text638903f45f85e4408ffada28e8a00f1c = 'Si.Mona.Laska' + '@' + 'seznam' + '.' + 'cz';document.getElementById('cloak638903f45f85e4408ffada28e8a00f1c').innerHTML += ''+addy_text638903f45f85e4408ffada28e8a00f1c+'';  mobil: 721 408 898 skype: simonalaska Jsem průvodkyní regresními neboli minulými životy. Tato metoda mi velmi pomohla a dala nahlédnout do souvislosti dějů odehrávajících se v našich životech. Je to skvělá technika k odproštění se od vin, zátěží, smutku nebo pochopení komplikovaných vztahových dějů. Dojde k vyjasnění a uvolnění z příčin a důsledků jenž se nám neustále opakují. Jsem Posel zpráv z jiných světů. Mé načítání je přes energie kamenů. Zprostředkovávám vzkazy, varování, poselství nebo spojení s dušemi zemřelých. Mezi mé další zájmy patří Aura-soma. Absolvovala jsem všechny tři stupně + alchymistickou sadu a mohu ji jen doporučit, protože pracuje na velmi hlubinných úrovních, velmi doplňuje a obohacuje práci s duší a nasměrovává k barvám a radosti života. Navazující články: Simona Lásková: Rodinná tajemství a lži Simona Lásková: Příchod nové Duše do života Simona Lásková: Příchod nové Duše do života 2 Simona Lásková: Minulé životy tvoří i dnes náš život - skutečné příběhy Soňa Sofi: Karma není zdarma! Ava Chrtková: I řvoucími ústy psychopata k vám může mluvit Bůh Víte v jakém karmickém roce se nacházíte? Spočítejte si dle svého data narození!   )

Tara Svobodová: Skutečná transformace spočívá ve změně vědomí

Tara Svobodová: Skutečná transformace spočívá ve změně vědomí

Skutečná transformace spočívá ve změně vědomí. Znamená to schopnost opustit staré formy myšlení a posuzování věcí a lidí kolem nás a naučit se fungovat na frekvenci lásky a nezaujatého postoje vůči všemu a všem. Konspirační teorie, politické události, negativní zprávy, tabulky, hodnocení, predikce, analýzy situace jsou pouze nástroji k odvádění pozornosti od toho, oč tu skutečně ve své podstatě běží. Budeme nadále své strachy připisovat vnějším událostem, nebo si přiznáme, že na základě našich reakcí vytváříme tyto události my sami? Dokud bude lidská mysl, plná pochybností a strachů, ovládat naše vědomí, budeme i nadále tvořit události plné zvratů, těžkých emocí a extrémů. Záleží jen na tom, čemu ve skutečnosti věnujeme svou energii. Tam, kam směřujeme pozornost, to také v realitě podporujeme a živíme. Čím více se snažíme popisovat, analyzovat a uchopit neuchopitelné, tím méně se zdá, že máme situaci pod kontrolou. Ona totiž ve skutečnosti žádná obecně platná "situace" neexistuje. Existuje jen náš vztah k lidem a událostem kolem nás. A pokud je ten vztah negativní nebo plný strachu, odporu, soudů či k ní zaujímáme povýšenecký postoj, tím více těchto negativních emocí hromadíme ve svém podvědomí a tím více přiléváme oleje do ohně kolektivního nevědomí. Naše mysl se tak zacyklí a tvoří stále ty stejné myšlenky, emoce, druh chování i události dokola, dokud je plně neintegrujeme, nepřiznáme si svůj podíl na jejich spoluvytváření a nezaujmeme patřičný odstup, který nám umožní přerušit tento zaběhnutý cyklus. Proto mi hodnocení situace ze všech stran připadá jako jeden velký pokus dostat pod kontrolu něco, co je nekontrolovatelné, neuchopitelné a ve skutečnosti to vyžaduje jiný přístup. Takový, jaký jsme doposud nepoznali. Pustit kontrolu ale pro mysl a ego není vůbec jednoduché, proto se události potřebují vyhrotit natolik, že lidé přicházejí o svůj zaběhnutý řád, o každodenní jistoty, o pocit iluzorní svobody. Protože pokaždé, když úhel pohledu nezměníme dobrovolně, přijdou další zkoušky. Jak už jsem psala výše, nejde tu o žádné politické tahanice, nejde ve skutečnosti ani o to, že by se zde jakoby "náhodou" vyskytla nějaká nemoc a stala se příčinou současných událostí. Ta nemoc se vyskytla jako nástroj pro změnu v chybném myšlení lidí. Nemoc a události kolem ní slouží jako nástroj transformace, kterou mnozí nechtěli podstoupit dobrovolně, a tak mají ještě možnost přehodnotit své postoje a obrátit pozornost do svého nitra, začít řešit svůj charakter, své myšlenky a pocity, které se mají naučit ovládat, přehodnotit svůj život a uzdravit svůj emoční systém. Protože pokud chceme ovládat vnější realitu, nelze to dělat násilím. Nejdříve je nutné naučit se ovládat sami sebe, tedy upustit od destruktivních vzorců chování a stát se skutečnými lidskými bytostmi, jejichž podstatou je soucit, důvěra a vzájemná spolupráce. Na základě změny ve vědomí každého jednotlivce pak můžeme opustit starý nefunkční systém a vytvořit novou funkční společnost, která bude zdravá, funkční a prosperující ve všech směrech.   Autorka článku: Tara Svobodová http://www.moje-vztahy.cz/ Jsem lektorkou osobního rozvoje, poradkyní v oblasti partnerských vztahů, zabývám se také transpersonální psychologií, scenar terapií a reflexní terapií.  )

Vendula Kociánová: Když je Muž Mužem

Vendula Kociánová: Když je Muž Mužem

Je pravdivý. Převážně sám k sobě. Umí přemoci své stíny i vnitřní kritiky. Nenechá se rozhodit tím, že mu hlava našeptává něco jiného, než srdce. Ví, čemu v sobě věřit, protože už mnohokrát udělal chybu a přišel díky rozumu o to nejlepší, co měl. Je hluboký a  cesta k Bohu je pro něj důležitější než vztah se ženou. Partnerský vztah je pro něj přesto velmi podstatný, protože si uvědomuje sílu polarit, které obohacují jeho život. Ví, že ženský princip ke svému rozvoji potřebuje. Umí být sám a samotu občas vyhledává. Je pokorný a všechny své rány použil jako náplasti pro sebe i pro druhé. Neobětuje se. Raději řekne s bolestí NE, než aby měl jít proti své pravdě. Není v tom tvrdohlavost a vůle ega. Umí totiž vnímat energetické rozpory v těle, když jde proti sobě. Ctí své rodiče, protože převzal odpovědnost za svůj život. Nedává jim nic za vinu. Ví, že takhle si svůj život vybral a je vděčný za každou ránu, kterou dostal. Rodičům děkuje za život a žádná vzpomínka z dětství ho nerozesmutní. Vše, co bylo negativní vnímá jako příběh někoho jiného. Umí ho vyprávět bez sebemenšího smutku. Je plně integrovaný do svého života a autentický. Reaguje pružně. Jeho cílem je osvobození od svých mentálních vzorců, ale i od stanovených vzorců společnosti.  Miluje výzvy, proto se stále udržuje na hranici života a smrti. To napětí, kdy neví, jak situace dopadne je pro něj velmi vzrušující. Nedovolí všednosti aby pohltila jeho potenciál. Svou ženu miluje tak, že ji vidí. Vidí ji srdcem. Miluje její tělo, ale mnohem více ho vzrušuje její duše. V posteli se nespokojí s povrchním sexem na uvolnění emocí. Emoce uvolňuje celý den. Sex je pro něj posvátný prostor, kde se ještě více spojuje s božským a s druhou polaritou. Miluje ženinu vůni, její tvary, vzdechy, pláč i fňukání. Raduje se z její neustálé proměnlivosti a žádná z jejich rolí ho nevyvede z rovnováhy Svou ženu vnímá v různých fázích. Nerozhodí ho ani její touha a vášeň a ani potřeba být ufňukanou malou holčičkou, která se potřebuje schovat do taťkovy náruče. Umí si přiznat své strachy a slabosti, aniž by se cítil ohrožen. Umí být malý chlapec a nestydět se za to, protože své dětství a vše, co s ním bylo spjato má zpracováno a necítí žádnou křivdu. ruče. Jeho velkou touhou, snad největší je otevřenost srdce za všech okolností, protože ví, že s otevřeným srdcem je svět přívětivý a laskavý. Umí dýchat do svého srdce lidi kolem sebe a svou otevřeností je léčí. Je pro všechny požehnáním a pilířem pevnosti a božské přítomnosti. Cítíte to z něj a jeho přítomnost vás vzrušuje.  Umí se rozhodnout a říkat miluji tě. Činit rozhodnutí mu nedělá problém. Necítí se totiž ničým ohrožený, ani bolestí srdce. Bolest srdce dobře zná a plně si uvědomuje její význam.  Takového muže může vidět jedině stejně plná a autentická žena. Ale o těch článek zvlášť. Je vás, pánové, čím dál více. Děkujeme. Navazující články: Vendula Kociánová: Až odpustíte svým rodičům, začnete konečně žít… Vendula Kociánová: Proč jsou vědomé holky singl? Vendula Kociánová: Vyplakané děti a uplakaná partnerství aneb nenechávejte svá miminka plakat, zkazíte jim život! Vendula Kociánová: 7 nejčastějších ezo keců, ze kterých vstávají vlasy na hlavě, ale popřít je nemůžete. Vendula Kociánová: Muži milují silné ženy, do doby, než z nich vytáhnou raněné chlapce Autorka: Vendula Kociánová http://www.vendulakocianova.cz Navádím ženy i muže k vlastní podstatě. Aby bez kouzel a čar dokázali hnout se svým životem, tak jak jsem to dokázala já. Mnohdy jsou ty nejjednodušší cesty nejhůře viditelné. Život sám je velmi snadný a jednoduchý, pokud to tak chceme. O nic se nemusíme snažit, protože vše je nachystáno, jen se položit do proudu a nechat se nést. Ukazuji lidem, že hmota a duchovní růst jsou velmi úzce spjaty a že vše začíná od lásky k sobě samému. Kdo se bojí, ten ať stojí. Článek smí být šířen a kopírován jen se souhlasem AUTORKY. Portál Příznaky transformace TV má osobní souhlas autorky k jeho uveřejnění. Budeme rádi, když tento článek budete šíit na sociálních médiích sdílením. K tomu použijte v záhlaví článku tlačítko sdílet. )

Markéta Vivien Šimáčková: Láska a strach

Markéta Vivien Šimáčková: Láska a strach

Strach, dobrý rádce nebo špatný pán ? Přítel či nepřítel? Aneb jak poznat, kdy se jedná o intuici z možného nepříjemného setkání nebo nebezpečí, které by mohlo nastat a kdy se jedná o strach, který vede ke stagnaci na naší životní cestě? Pokud člověk dopředu cítí nepříjemný pocit, ještě dříve než zapojí pravou mozkovou hemisferu tedy logiku a řídí se intuicí, která mu podvědomě posílá jasně signály v podobě nepříjemného pocitu, jako je pocit z možností ohrožení či dokonce strachu z určitého místa, osoby nebo setkání se skupinou, neměl by ignorovat svoje pocity ani se pouštět do logických analýz a poslechnout svoji intuici, která je vždy naprosto přesná :-). Pokud se jedná o strach, tato emoce, pocit může mít hluboké kořeny z událostí a traumatu, který člověka blokuje v pozitivním přístupu a nadhledu např : nové možnosti, pozitivní změny ve smyslu opustit staré vzorce chování, zvyklosti, závislosti na lidech aj. Pojďme si to shrnout. Strach ten mocný nástroj k manipulaci a zneužití v podobě mága, který přesně ví nebo spíše se snaží docílit toho vyvolat strach v druhém a dostat se do jeho energetického pole nevědomí a využít tuto moc ve svůj prospěch. Pokud máme ve svém energetickém poli v nevědomí traumata, události zneužití důvěry, lásky, potom je tento strach spouštěč  k dalšímu zneužívání naší osoby. Je tedy strach přítel či nepřítel? Strach je PŘÍTEL, vždy když ho cítíme jsme v určitém napětí a když s ním vědomě začneme pracovat a naučíme se zacházet se svými pocity hodně záležitosti odejde z našeho nevědomí a odbornou pomocí nebo jen správným postojem k sobě samému, samé a přijetí svoji existence se uvolní a my znovu najdeme fyzickou i psychickou ROVNOVÁHU. Příjemné pocity radosti, osobní pohody v životě se zákonitě dostaví. Neutikejme tedy před strachem, ale vždy když se objeví přivítejme ho pozdravem : "Ahoj příteli, copak jsi me přišel naučit"? Kde je strach, chybí láska naše láska tedy SEBELÁSKA kus našeho Já. Ta SÍLA , která dokáže integrovat a znovu spojit všechny části naší duše na celé časové ose naší existence. Láska ten velký zdroj uvnitř nás samých, ten motor života. Láska ta mocná síla všeho ta nejdůležitější hodnota lidské existence. 💜 Přeji hodně zdaru v lásce. Tento článek vznikl na základě zkušeností a dalšího tvoření na mé cestě osobního rozvoje. Krásný den přátelé. Autorka článku: Markéta Vivien Šimáčkováwww.tantra-vivien.cz přidáno k článkům na: www.tantra-vivien.cz/zajímavosti/ )

Ondřej Brož: Hodně věcí ze Star Wars dává člověku možnost se zamyslet nad tímto světem

Ondřej Brož: Hodně věcí ze Star Wars dává člověku možnost se zamyslet nad tímto světem

Hodně věcí ze Star Wars dává člověku možnost se zamyslet nad tímto světem a hlavně nad světem uvnitř nás. Jen málo stačí k tomu, aby člověk propadl temnotě a čerpal z ní. Přenášel jí na ostatní a zahaloval vše kolem více a více do tmy, ve které pak nevidí, co je správně a co způsobuje sobě a ostatním.  Citace z filmu StarWars: "Strach vede ke vzteku. Vztek vede k nenávisti. Nenávist vede k utrpení. Utrpení je cesta k Temné Straně." ("Fear leads to anger. Anger leads to hate. Hate leads to suffering. Suffering is the path to the Dark Side." anglický originál). Všichni jsme jedno a všichni bychom měli jít cestou Světla a rozdávat energii kolem, namísto toho, abychom jí ostatním brali. Je to na každém z nás. Není od toho úniku. Každý to má v sobě a každý člověk tvoří svět kolem sebe. Kodexy Jedi a Sith jsou krásným příkladem, jak svět funguje, jaké strany si vybíráme každý den. Každé naše rozhodnutí, myšlenka, čin rozhoduje o tom, co se bude dít kolem nás. Formuje nás to a to kolem nás. Star Wars vskutku není sci-fi. Proto tomu spousta lidí propadlo, protože jejich duše ví, že to takto funguje a je to pro ní skvělý způsob, jak to podvědomě sdělit člověku, který transformaci moc nechápe. Děje se nám to každý den, proto vnímejte a snažte se být nositeli světla a pravdy. Kodex Jediů NEJSOU ŽÁDNÉ EMOCE, JE JEN MÍR.NENÍ ŽÁDNÁ NEVĚDOMOST, JE JEN POZNÁNÍ.NENÍ ŽÁDNÁ VÁŠEŇ, JE JEN KLID.NENÍ ŽÁDNÝ CHAOS, JE JEN HARMONIE.NENÍ ŽÁDNÁ SMRT, JE JEN SÍLA. Při užití Síly musí Jedi zůstat v souladu s ní. 
Jakékoli jednání v nesouladu vyčerpává jeho moc. 
Síla je vytvářena a podporována životem. Jedi chrání život.
 Jedi nikdy nejedná z nenávisti, zlosti, strachu nebo agrese. 
Jedi musí jednat, když je klidný, sebejistý a v souladu se Silou
 Jednat ve vzteku znamená přivolávat temnou stranu a riskovat vše, pro co Jediové žijí. 
Rytíř Jedi vždy jedná dle Kodexu. 
Zabíjení je špatné. Kodex Sithů KLID JE JEN KLAM, JE POUZE VÁŠEŇ.DÍKY VÁŠNI ZÍSKÁM SÍLU.PROSTŘEDNICTVÍM SÍLY ZÍSKÁM MOC.DÍKY MOCI DOSÁHNU VÍTĚZSTVÍ.VÍTĚZSTVÍM JSOU MÁ POUTA PŘETRŽENA.SÍLA MĚ OSVOBODÍ. Odvrhuji strach, naopak rozsévám ho mezi protivníky. 
Jsem ničitel světů, skrze moc temné strany v mém nitru žhne nenávist.
 Celý vesmír se přede mnou sklání. 
Oddal jsem se temné straně, v níž našel jsem pravý život,
 ve smrti světla. Jenže ono to jde ještě hlouběji… Ve hře Star Wars Knights of the Old Republic se objevila poprvé postava, která se identifikovala jako Gray Jedi, Šedý Jedi a jeho aura byla šedivá. Neřadil se ani mezi Jedi ani Sithy. Tento fenomén George Lucas nikdy oficiálně neuznal jako součást Star Wars vesmíru… ale přesto zde existuje kodex, který jsem po pár letech hledání a rozvíjení shledal jako ten skutečně důležitý. Kodex Šedých Jediů NENÍ TEMNÁ ANI SVĚTLÁ STRANA.JE POUZE SÍLA.UDĚLÁM VŠE, CO MUSÍM PROTO, ABYCH UDRŽEL ROVNOVÁHU.ROVNOVÁHA JE TO, CO MĚ DRŽÍ POHROMADĚ.NEEXISTUJE DOBRO BEZ ZLA, ALE ZLU NESMÍ BÝT DOVOLENOU RŮST.EXISTUJE VÁŠEŇ I EMOCE, VYROVNANOST I MÍR, CHAOS I ŘÁD.JSEM NOSITEL PLAMENE, OCHRÁNCE ROVNOVÁHY.JSEM DRŽITEL POCHODNĚ, KTERÁ SVÍTÍ NA CESTU.JSEM STRÁŽCE PLAMENE, VOJÁK ROVNOVÁHY.JSEM OCHRÁNCE ROVNOVÁHY.JSEM ŠEDÝ JEDI. Co na to říkáte? Jaký kodex se Vám nejvíc líbí, nebo se nejvíc aplikuje ve vašem životě? Nebo si stále myslíte, že Star Wars je pohádka pro "dospělé děti"? Autor článku: Ondřej Rimmer Brož - moderátor rádia Svobodný vysílač CS, terapeut SRT, provozovatel projektu http://www.iluminace.com Ondřej Brož: Proč nám lidé nyní rychle odcházejí ze života a noví přicházejí?  Pleja Světlo Krystal: Aktuální transformační příznaky a pocity, přizpůsobování vysokým frekvencím  )

Ivo Kotek: Pozor na temnou stranu duše!

Ivo Kotek: Pozor na temnou stranu duše!

Mnozí z Vás si možná pod pojmem "temná strana" představí jednu z kapitol  filmové ságy Star wars či záležitosti spojené s okultní magií. A přesto tato temná strana duše působí občas v každém z nás. U někoho silněji, projevujíce se i na venek různými projevy agrese. U jiných slaběji, například formou úzkostí, obav či zlosti na okolní svět. Co je to tedy temná strana duše? Oficiální definice neexistuje. Já ji vnímám jako naše nenaplněné touhy, které se nám zatim nepodařilo naplnit a o kterých někde uvnitř nás víme, že jsou opravdu naše. Z mnoha důvodů jsme si nedovolili tyto touhy naplnit a zlobíme se. Zlobíme se na okolní svět, naši životní situaci a velmi často i na sebe. Propadáme skepsi a ztrácíme víru, že se nám naše sny splní. Temná strana duše se nemusí projevovat jen zlobou. Často se projevuje i formou zmatku a říkáme, že nevíme, kam směřujeme a co chceme. Opravdu to nevíme? Moje zkušenost mi říká, že vždycky víme, ale zakázali jsme si vědět, aby nás to nezraňovalo. Uzavírame se do ulit různých společenských rolí a život se stává stereotypem. Fungujeme na "auto pilota " a naše prožívání omezujeme na minimum. Je to zcela pochopitelné. Abychom dlouhodobě mohli hrát společenské role, ve kterých se necítítme dobře, musíme v sobě podvědomé vnímání a vlastní pocity umlčet. Slovo musíme zde ve skutečnosti nahrazuje slovo CHCEME. Možná se teď ve Vás něco bouří a říkáte si, že nikdo nechce poškozovat sám sebe. Přesto vše, na co v životě reagujeme je naše volba. Nikdo nás v běžném životě nenutí se rozhodovat proti naší vůli. My sami si volíme odezvy na základě našich přesvědčení. Vědomě se trápit nechceme a současně nám naše obavy zabraňují být sami sebou a jít si za svými sny. Uvnitř nás “křičí naše vnitřní dítě” a my ho nechceme slyšet, abychom nepřišli o "životní jistoty”. Řešení nemusí mít drakonické rozměry, dávání výpovědi v práci a všem říci během jednoho dne od plic, co si myslíme. Co může pomoci, je  dovolit si být chvíli sám o samotě a přemýšlet, co nám v dětství dělalo radost a co jsme dělali rádi. Pokud se k sobě dostáváte po mnoha letech, není třeba na sebe tlačit a vše vymyslet během třiceti minut. Jen si dovolte nechat plynout myšlenky na radostné chvíle a uvidíte, jak se Vám postupně začne před Vašima očima vytvářet nový obraz. Obraz, kde budete vědět, co doopravdy chcete a co Vás těší. Dopřejte si tyto chvíle, kdy můžete být sami a přemýšlet o sobě alespoň hodinu týdně. Zkoumejte také Vaše obavy a z čeho pramení. Je dobré si uvědomit, že život má jen pár zim, jar a Vánoc. V tomto kontextu je "temná strana duše" jakýsi vnitřní hlas, je naším spojencem. Upozorňuje nás, že něco není v pořádku. Nežijeme tady, abychom se stali stroji na plnění přání ostatních, ale abychom prožili vlastní život. Jedině tak můžeme prospět sobě i ostatním. Autor článku: Mgr. Ivo Kotek,  www.ivokotek.cz  Od roku 2007 se věnuje terapeutické, konzultantské a lektorské činnosti. Zaměřuje se jak na psychosociální výcviky, koučování, tak i individuální terapie. Současně vede tréninky efektivní komunikace, leadershipu či time managementu v komerční sféře. V před­cho­zích le­tech pů­so­bil na růz­ných ma­na­žer­ských a ob­chod­ních po­zi­cích v nad­ná­rod­ních spo­leč­nos­tech. Přednáška: Hana Říhová - Sebepřijetí, sebehodnota a transformace stínů  )

Barbora Zumotová: Až najdu své poslání, budu šťastná?

Barbora Zumotová: Až najdu své poslání, budu šťastná?

Občas mi klientky říkají, že by chtěly dosáhnout toho, co já.  Dělat práci, která bude mít smysl a bude je bavit.  Berou to jako jeden ze zásadních cílů svého života. Můj primární cíl to ale nebyl. :-):-) Já jsem už jako dítě pochopila, že to podstatné v životě je být šťastná. To je vnitřní stav, ke kterému dospějeme prací na sobě. Hledáním těch spouštěčů nepříjemných emocí, které v životě zažíváme, přijetím neměnných věcí a aktivní změnou těch, které změnit můžeme. Je to celoživotní záležitost, ale když vymeteme to základní a zásadní, stane se vnitřní spokojenost naším pravidelným společníkem a každé vybočení z ní lekcí k učení, která naši vnitřní stabilitu a spokojenost opět prohloubí. To je cesta, která s sebou přináší prohloubení porozumění sama sobě a nalezení těch kvalit, které jsou užitečné pro celek a radostné a přirozené pro nás. Můžeme přirozeně dojít k práci, která nás naplňuje, protože jsme v ní přirození, tedy sami sebou. Ale nelze se soustředit na nalezení takové práce, protože být ve své přirozenosti je nutné celostně, tzn. ve všech rovinách své bytosti a ve všech aspektech svého života. Proto velmi doporučuji, abyste se zaměřili na to, kde cítíte nepohodlí, smutek, vztek, strach a hledali odpovědi a směřovali k tomu, abyste se mohli cítit dobře jen tak sami se sebou bez čehokoliv nebo kohokoliv, co by přicházelo zvenku. Práce "vašich snů" pak vyplyne tak nějak sama od sebe bez vašeho urputného úsilí. Já osobně jsem za svoji práci velmi vděčná a jsem šťastná, že ji mohu dělat, ale není to něco, na čem lpím nebo co by mě definovalo. Všechno se vyvíjí a jak se měním já, mění se i moje práce. Může se stát, že za pár let bude třeba jiná nebo se jen prohloubí něco z toho, co dělám nyní. Jak sledujeme poslední týdny, změnit se může cokoliv. :-) Co se však nezmění, je váš postoj k sobě, váš vnitřní pocit spokojenosti a laskavost k sobě. Zkuste se zaměřit právě na to.  Ze Slunečních esencí může být prvním pomocníkem lípa, která podporuje lásku k sobě na té úplně základní rovině ve smyslu přijetí sebe sama jako milováníhodné bytosti. Esence z bezu zase pomáhá najít si to své místo v systému a esence z osiky nám pomáhá najít odvahu svoje kvality začít používat, ukazovat světu a nestydět se za to, když to neděláme ještě úplně dokonale. Krásné jarní dny Bára Zumotová Více zde: https://www.zumotova.cz/news/az-najdu-sve-poslani-budu-stastna/ Autorka: Bára Zumotová http://www.zumotova.cz Žena, partnerka, maminka, dcera, sestra, kamarádka... Pro vás mohu být člověkem, kterému se můžete s důvěrou svěřit, kdo vám bude klást otázky, které vám pomohou nalézt odpovědi, které vás nasměrují k vlastní pravdě a spokojenosti. Zákoutí lidské psychiky, spletitost vztahů a rozmanité lidské osudy mě zajímaly už od dětství. Moji rodiče se často stěhovali, navíc můj tatínek je cizinec, takže jsem se mnohem častěji než většina lidí dostávala do úplně cizího prostředí a vždy bylo potřeba nové lidi poznat a navázat nové vztahy.  )

Karla Czechová: Strach schovaný za lásku

Karla Czechová: Strach schovaný za lásku

„Dávej na sebe pozor.“ „Bacha, ať se neřízneš. Nezakopneš. Neublížíš si…“ „Rozhlídni se, ať tě něco nesrazí.“ Poznáváte to? A říkáte, že tyto věty používáte, protože Vám na druhém záleží? Pravdou však je, že je to strach převlečený za lásku.Už kdysi mě na to upozornil můj bývalý přítel, když otevíral konzervu nožem a já mu přesně řekla tu onou větu: „Pozor, ať se neřízneš.“ Na to mi odvětil, že pokud na to budu upozorňovat, jistě se to stane. Až po dlouhých 4 létech mi opravdu došlo, co tím myslel. Tyhle a další věty onoho typu jsou jen programováním nebo přenášením strachu na toho druhého. Jako by snad na nás někde úmyslně číhalo „zlo“. Nic není dobré ani špatně a podle principu, že vše (a to bez výjimky) je naším odrazem, naší projekcí neboli „Bez toho uvnitř, není ani to venku“, výše zmíněné věty nás tak akorát do této situace přivedou. Souvisí to hodně s tím, kam směřujeme naší pozornost, tam jde i naše energie. Je to hra naší mysliJistě teď někdo namítne: „Kdybych ho/jí neměl/a ráda, tak to neříkám.“ Uvědomme si však, že tohle je jen hra naší mysli, našeho ega. Vyrůstáme ve strachu a v negaci. Už jste snad někdy viděli televizní noviny naplněné pouze pozitivními zprávami? Kdysi vzniklo v Praze rádio zaměřené pouze na pozitivní události a úspěšné lidi. Velmi brzo krachlo. Mysl nás udržuje ve strachu, aby nezanikla a mohla nás ovládat.Už jsem několikrát psala, že mysl tak jako ego, emoce a tělo jsou, respektivé mají být našimi nástroji, ale jaksi se nám to pomíchalo a necháváme se nesmyslně ovládat. A z toho pramení veškerá nerovnováha, bolesti, strasti, strachy a jiní favorité.Není pak nic divného, že používáme negaci a jsme přesvědčení, že to děláme z lásky. Případně, že zasahujeme do života druhých… opět z lásky. Odpovědí na toto téma je respekt, přijetí a změna nás samotných.Vše je mým odrazemNikdy nevíte, co ten druhý potřebuje. Mnohdy to nevíme ani sami u sebe. Říkala jsem si kolikrát: „Kdybych tehdy nezabředla, mohla jsem už dávno…“ nebo „De fakto jsem ztratila x let života, protože jsem byla slepá.“ A z určitého úhlu pohledu je to pravda, ale na druhou stranu taková byla moje cesta než jsem se dostala k vědomému životu, k vědomým rozhodnutím a i dnes někdy projdu labyrint nebo potřebuji více času, než k něčemu dojdu, prozřu.Druhou, mě velmi milou, stranou mince je, že vědomé rozhodování a samotné probouzení mi každým dnem přináší spoustu inspirace, sebepoznání, lehkost, větší spád a především život v radosti, harmonii, lásce a autentičnosti. Už tolik nesejde na tom, co se kolem mě děje, protože každým dnem, každou minutou to můžu změnit jako tlesknutí rukou.Proto zachranářský či ochranitelský syndrom je pouze odraz Vás samotných – v něčem strádáte, nezaměřujete se na svůj život. A tím Vám uniká. To pak hraničí nebo se přehoupne k manipulacím nebo „vím dobře, co potřebuje“. A to vše opět ze strachu. Jak na to jinak?Můžeme projevit lásku i jinak. Je to jednodušší než se zdá a navíc proměníte strach za opravdouvou láskou. Zaměňte: „Dávej na sebe pozor“ na:  „Měj hezký den.“ „Šťastnou cestu.“ „Ať se ti daří na všech úrovních.“ Nebo: „Ať si neublížíš“ na: „Ať se ti ta konzerva otevírá lehce.“ „Přejdi dobře cestu.“ „Šťastný den.“ „Mnoho zdraví na všech úrovních.“ Je to jen opačný princip, malá změna, která Vám však promění život na všech úrovních. Není potřeba myslet na všechny katastrofy světa, jen proto, že se někomu ději. Stačí se naopak podívat na:    - své hranice a zda jsem ve své pevnosti a mám je nastavené. Pak se Vám v životě nebude projektovat žádná ku příkladu nadvláda, manipulace či ponižování.    - odvahu a zda žiju své sny nazvdory mému okolí. Díky tomu se objeví velká podpora a přijetí a v neposlední řadě ti správní lidé a hojnost    - vytrvalost, zda opravdu jdu stále svou cestou nebo jsem jak na houpaččce    - respekt a přijímání situací jak přijdou pro přípravu na případnou změnu. Nic nezměníte, pokud situaci nepřijmete jak je. To se týká i Vaších vlastností.Půjdete-li krok po kroku touto cestou, stále častěji budete vidět, kdy skrýváte strach za lásku, kdy se Vaše mysl pokouší manipulovat, ač Vás či Vaše okolí. Tím snadněji to rozpoznáte a změníte :) Autorka: Karla Kaja Czechová – lektorka, terapeutka, kouč, redaktorka a spisovatelka - www.zivotvrovnovaze.cz Jmenuji se Karla Czechová a skončila jsem třetí dekádu svého života. Dlouho jsem ve svém životě létala nahoru a dolů. V dubnu 2013 jsem se rozhodla z horské dráhy vystoupit a vytvořit si vlastní cestu, dle svých přání, dle svého srdce. Mým osobním záměrem, který rozvíjím každý den, je žít v každé chvíli svého života své sny. Záměrem mého srdce či duše je inspirovat, motivovat a provázet všechny bytosti k pochopení a uvědomění – ke spokojenému, láskyplnému životu. K životu v rovnováze! Pro naplnění mých záměrů jsem vytvořila projekt Život v rovnováze a jako metodu jsem si vybrala on-line kurzy, meditace, webináře, ale i osobní přednášky, semináře či individuální konzultace. A pro lásku ke knihám a k psaní publikuji články o osobním rozvoji na svém blogu, píši knihy a v neposlední řadě spolupracuji jako redaktorka s časopisem Šifra. )

Barbora Englischová: Robinsonova metoda aneb Jak přeprat splín

Barbora Englischová: Robinsonova metoda aneb Jak přeprat splín

Znáte to určitě také. Žije ve vašem okolí nebo si dokonce úspěšně platí pronájem ve vašem podvědomí. Takový ten vysavač energie, který mluví velmi vtíravým a velmi zvučným hlasem.A je úplně jedno, zda je převlečený do šatů vaší kamarádky, vašeho souseda nebo se převtěluje do drásající součásti vašeho podvědomí a říká si starý, zakořeněný a negativní vzorec. S podzimem a předvánočním časem začíná období, kdy mnoho lidí sklízí plody své vědomé práce na sobě. Bohužel ne vždy jsou čerstvé a voňavé, leckdy zapáchají a jsou nepoživatelné. Ve chvíli, kdy si uvědomíte, že je ve vašem životě něco špatně a bylo by dobré s tím něco začít dělat se může paradoxně spustit sebezničující reakce. Protože osvětlením situace a náhledem na sebe samého zvenku přichází i úderné uvědomění, že se toho na ,,vyřešení“ nahromadilo příliš. Můžete si uvědomit, že:    -žijete život, který vlastně žít nechcete, cítíte frustraci a vyčerpání    -plníte ostatním jejich přání a oni už to považují za automatickou samozřejmost    -v práci vás to nebaví a vnímáte větší a větší nechuť při odchodu do zaměstnání    -pociťujete úbytek energie a nedostatek kvalitního spánku    -máte problémy v mezilidských vztazích, často o komunikaci nejevíte zájem    -nespokojenost s vlastním životem vás užírá a nevíte jak z toho venNěkdo se v podobné situaci hroutí, jiného to nasměruje do ordinace odborníka a další se rozhodne nasměrovat úsilí k nápravě škod sám. Zkrátka si řekne, STOP – začnu jinak. Každý člověk je originál a co jinému pomůže skoro okamžitě, na jiného nemá velký vliv.Jedním z účinných ověřených postupů v transformaci vašeho myšlení je tzv. ROBINSONOVA METODA. Vychází z reálné situace a vždy hledá ještě několik dalších možností, jak se na situaci podívat z jiného úhlu pohledu. Metoda čerpá z příběhu Robinsona Crusoa a lze aplikovat na každou životní situaci, která se vám právě nyní děje.     -První tvrzení je: „Všichni kromě mne se utopili.“ Než se začne Robinson hroutit, z jiného úhlu pohledu může vidět: „Já jsem přežil. Jsem tu, živý, zdravý, mám hlavu, ruce a nohy.“    -Druhé tvrzení: „Nemám žádné oblečení!“ Jiný úhel pohledu: „Tady je ani nepotřebuji, naštěstí jsem ztroskotal na velmi teplém místě.“    -Další fakt: „Nemám žádné přístřeší.“ Varianta: „Mohu si nějaké najít, postavit a ještě se u toho něco přiučit.“    -„Nemám žádné jídlo.“ – „Budu si muset nějaké obstarat.“    -„Jsem tu úplně sám.“ – „No konečně.“    -„Přišel jsem o veškerý majetek.“ – „Tady nemám peníze za co utratit. Moje bohatství jsou moje zkušenosti.“Je potřeba si emoci vědomě prožít a až pak hledat úhel pohledu, který umožní využít situaci k růstu a ke změně, která je přínosná pro váš celkový stav mysli. Nejdříve projděte procesem truchlení, dovolte si prožít bolest, žal, smutek, zoufalství, a pak teprve hledejte, co vás tato situace učí.Nejde o útěk před emocemi, které byste prožívat nechtěli, jde o vědomou seberegulaci a kultivované vyjadřování svého prožívání, které naopak povede k vašemu zocelení a posunu.Pokud přijmete nyní možnost, že z každé situace lze čerpat i něco veskrze pozitivního, uděláte obrovský krok vpřed. Ne vždy to jde hned, ale vždy to (za nějakou dobu) JDE. Také jsem bojovala s nepřízní osudu a tak neplácám jen tak do větru. Chcete-li, můžete si o tom přečíst v povídání Rozchod, smrt a Stáňa z pláže definovaly můj nový život.Často dělám rozhovory s lidmi, kteří z mého pohledu mají co předávat ostatním. Petr Casanova, zakladatel projektu First Class mi na otázku o strachu odpověděl: ,,Sevřen strachem jsem byl hodně jako malý kluk. Byl jsem v zajetí svých vlastních představ, hlavně v noci, kdy jsem se bál pohnout, zachumlaný v posteli, a byl jsem přesvědčen, že za skříní je strašidlo. Teprve čas mě naučil v té chvíli rozsvítit, jít se tam podívat a přesvědčit se, že mohu klidně spát.“ Každý z nás je někdy na startovní čáře a každý z nás cítí potřebu začít na sobě pracovat v jiné fázi života. Pro jednoho to je celoživotní poslání, pro druhého východisko z nouze a pro třetího záchrana v době, kdy už neví jak dál.Když se v rámci jednoho výzkumu začalo sledovat, nad čím se trápíme, došli vědci k překvapivým výsledkům:    -přibližně 40 procent starostí se týká toho, co se nikdy nestane    -30 procent se týká naší minulosti – toho, co se už stalo    -15 procent starostí se zabývá tím, co si o nás řeknou druzí lidé    -12 procent starostí se točí okolo neopodstatněných obav o naše zdraví nebo zdraví někoho z rodiny     -3 procenta se týkají skutečně odůvodněných starostíNestálo by za to být si více vědomi toho, kvůli čemu si to vlastně starosti děláme?Pokud se dostanete do situace, v níž se vás stále znovu zmocňují starosti, které nepatří do oněch tří odůvodněných procent, zkuste aplikovat Robinsonovu metodu v praxi. Na vás záleží, na co zaměříte svou pozornost.Robinsonovi zachránil život právě takto vědomě zvolený pocit štěstí. Jeho metoda je dodnes natolik účinná, že si ji s úspěchem může osvojit každý. 5 tipů jak zlepšit život hned najdete v tomto článku. Autorka článku: Barbora Englischová můj web: www.barboraenglischova.cz můj FB : detoxikuj život Barbora Englischová, autorka projektu DETOXIKUJ ŽIVOT, publicistka a maminka zelenookého kudrnáče. ,,Pomáhám lidem, kteří padají v jakékoliv životní oblasti směrem dolů, roztáhnout jejich křídla. Není důležité v jaké životní fázi se právě nacházíte, důležité je co začínáte dělat právě nyní. Svoji intuici s láskou tříbím již přes dvacet let a skrze ni a s vhledem do podstaty vědomí vám nabízím nový životní náhled, pojmenování původce problému ve vašem životě a pomocnou ruku při změně směru vaší životní cesty." )

Lubomíra Bartošová: Děti jsou největší dar

Lubomíra Bartošová: Děti jsou největší dar

Ráda bych se na to podívala úplně z jiného úhlu, než je zvykem. Minulé životy jsou s námi propojeny více, než si myslíme, ať už tomu věříme nebo ne. Vzpomínky na ně máme uloženy v podvědomí. Pokud jsme na některé z nich připraveni, tak se vynořují na povrch prostřednictvím snů, vizí, nebo pocitu, že jsem tu už byl. Jak to souvisí s dětmi? Pokud vůči někomu máme závazek z minulého života, pak se v tomto bytí s ním musíme setkat a dluh splatit. Nemusí jít pouze o finanční újmy nebo krádeže majetku. I v případě, že jsme někoho zavraždili nebo připravili o rodinu, v tomto bytí mu to musíme vrátit - splatit. S lidmi, se kterými máme největší vinu z minulého života, se musíme setkat jako největší ,, spláceči ,,. A nejvíce ze všech lidí dáváme právě naším drahým dětem. Proto je pro některé lidi těžké přijmout dítě, čili závazek. Přestože na úrovni vědomí si to nepamatujeme, naše podvědomí na to reaguje a častokrát to bolí. Takže mnozí chlapi utečou před dětmi. No ve skutečnosti utekli jen sami před sebou. Jednou to té duši musí i tak splatit. Jen si to odložili na další život. To samozřejmě může mít také vliv u žen na zvýšené riziko potratů v prvním trimestru nebo rozhodnutí jít na interupci. Tyto lidí nesoudíme, protože to často krát není věc vědomé volby, ale podvědomí. Tehdy podvědomí rozhodne za nás. Proto pokud chceme žít život naplno, tak podvědomí je klíč. Vědomí tvoří 10%. Podvědomí 90%. Pokud chceme něco jen na vědomé úrovni, tak to chceme jen na 10% a to je málo. Protože pokud něco chceme na 10%, tak z globálního pohledu vesmíru jako celku to vůbec nechceme. Tak si dejme šanci a žijme život na 100%. Já jsem matkou 4 dětí a o jejich 3 životy jsem musela bojovat. Tehdy jsem nechápala proč, ale dnes už vím odpověď. Byla to otázka univerza .. Opravdu chceš přijmout i tento závazek v temhle životě? Jsi připravena splatit svůj dluh? Proto jsou děti ten největší dar. Kromě toho, že nám dělají radost a inspirují nás, dávají nám šanci napravit to, co jsme v minulém životě doslova zbabrali. Autorka článku: Lubomíra Bartošová https://vesticalubomira.wixsite.com/oaza-pokoja Jedného dňa som sa zobudila a vnímala som svet inak ako pred tým. Niečo som videla a o pár dní na to sa to splnilo. Bol to šok. Badokonca som to brala ako trest. Ľudia si myslia, že vidieť budúcnosť je jednoduché a svet je gombička, ale opak je pravdou. Keď to začalo, mala som 15 rokov a mala som pocit, že sa topím. No a zistenie, že to nemôžem len tak ignorovať, či nemať, ma hnevalo. Brala som to tak, že nemám na výber. Tak kde je ta slobodná vôľa? Až neskôr som pochopila, že tá voľba je v tom ako s tým naložím. A tak som začala veštiť. Přednáška: Hypnóza a sebepozání - Alexandra McKenzie  )

Anna Vršník: Zaručený návod, jak být krásnou ženou

Anna Vršník: Zaručený návod, jak být krásnou ženou

Kdybych tak byla tak krásná jako ona! Mám moc krátké nohy! Nejraději nosím šedou nebo černou, nejsem pak tolik vidět! Všechny tyhle obavy mají jedno společné. Máme strach, že si někdo všimne našich nedokonalostí. Tedy spíš těch našich vlastností, které my samy za nedokonalé považujeme. Ve skutečnosti nás zošklivuje strach. Strach z toho, že nejsme dost dobré a že nás nikdo nebude mít rád. Nevěříme totiž, že přes ty naše dokonalosti si lásku zasloužíme. Ono je to ale úplně jinak, i když to někdy nevidíme.Pokud chcete být krásná a uvěřit tomu, stačí postupovat podle těchto několika kroků. A pozor, žádný z nich nemůžete přeskočit, nebo odfláknout. 1. Znám se a poznávám seÚplně normálně se pozorujte, jako kdybyste na sebe koukala zvenku. Je to velká změna koukat místo ven, chvilku dovnitř do sebe. V tomto kroku není nic o hodnocení, jen o pozorování, kdo vlastně jste a pozornosti k tomu, jaká jste. Nesrovnávejte se s ostatními lidmi, pozorujte jen sama sebe. A zapisujte si všechny poznatky, které o sobě zjistíte. 2. Vnímám sebe a své potřebySledujte, co se vám líbí, co vám dělá dobře, co vás nudí, co vás bolí, v čem je vám příjemně. Všechny vaše emoce jsou důležité a dávají vodítko k tomu, jaká ve skutečnosti jste. Nejdůležitější pro objevení vaší krásy jsou pak ty potřeby, které sice cítíte, ale nenaplníte je, často ze strachu z neúspěchu. Přesně tyhle nenaplněné potřeby ve vás brzdí životní energii a sílu. A přesně ty potřebujete začít naplňovat. 3. Naplňuju své potřeby, stojím si za toDalší krok je o respektu k tomu, jak to vlastně máte a podpoření toho, že jste "správně". Naplňujte potřeby, které máte. A když to nejde tím způsobem, který se nabízí jako nejjednodušší, najděte jiný způsob. Například, když toužíte po novém partnerovi, tak za tím často bývají nenaplněné potřeby doteku, objetí, lidské přítomnosti. A to lze naplnit i jinými způsoby, můžete zajít na masáž, trávit čas s blízkými lidmi, věnovat si více pozornosti. Jen najít cestu a nezůstat zaseknutá u toho, že partner nikde. Jakmile se tyto potřeby naučíte naplňovat sama, může se partner konečně objevit. 4. Pečuju o sebe ještě o trochu vícVěnujte si každý den aspoň chvilku pro radost. A opravdu každičký den si věnujte nějaký dárek, potěšení nebo zážitek, jako kdybyste obdarovávala někoho jiného. .-) Ze začátku to bývá těžké dovolit si to, ale brzy v tom najdete zálibu. A pozor, není to návod k nakupování nebo přílišnému mlsání. Objevit každý den to, co vám udělá radost a ještě si to splnit, je umění. 5. To, jak se projevuji navenek slaďuji s tím, jaká jsem uvnitřAž teprve v tomto kroku nesete na trh to, co jste objevila o sobě, to, jak se znáte, to, jaká jste. Nesnažte se přetvořit se v jiného člověka, to stejně nikdy nebude fungovat. Buďte přesně taková navenek, jaká jste uvnitř. Říkejte jen to, co si myslíte a cítíte. Chovejte se, jak je vám přirozené se chovat. Pokud jste neodflákla předchozí kroky, tak jen budete plně v souladu s tím, jaká jste uvnitř a nebudou s vámi cloumat falešné emoce nebo vnitřní strachy. V tomto kroku bývá někdy náročné ustát zpětnou vazbu okolí. Ale vězte, že pokud jste skutečně autentická sama v sobě a děláte to nejlepší, co umíte, je to jen otázkou času, kdy se s tím okolí srovná nebo se promění. 6. Co na sobě nosím, je mi pohodlné a cítím se v tom dobřeVykašlete se na módní trendy, rady vizážistek a poradců. Vy samy dobře víte, jak se cítíte příjemně. Pomalu si hledejte vlastní styl. Každý jednotlivý kousek šatníku si na sebe oblečte a pozorujte, jak se v něm cítíte. Pokud se v něm necítíte dobře a nezáříte, tak pryč s ním. Nepotřebujete moc věcí, ale každá jednotlivá věc musí být ta pravá. 7. Sleduji a respektuji svůj menstruační cyklusMy ženy jsme proměnlivé v průběhu měsíce, který nás ovlivňuje víc, než bychom si v době hormonální antikoncepce představovaly. Pokud se naučíte sledovat svůj cyklus a dobře spolupracovat s jeho jednotlivými fázemi, budete se cítit krásná i ve "svých dnech". Doporučuju kurzy ženskosti Katky Juřenčákové, protože ženská cykličnost je samo o sobě velké téma. 8. A kdykoli si o sobě pomyslím, že jsem ošklivá, nebo nedostatečně krásná, napíšu si čárkuVelmi důležitý kontrolní mechanismus. Naučí vás pozornosti k tomu, kolikrát jste vůči sobě negativní. Každá čárka znamená, že ještě nějaký strach unikl vaší pozornosti. Vždy, když se přistihnete s negativní myšlenkou vůči sobě, zamyslete se, z čeho váš strach ve skutečnosti pramení. Pokud to opravdu myslíte vážně, pořiďte si sešit, rozdělte stránky podle výše uvedených kroků na 1-8 a zapisujte si vaše pozorování. Uvidíte po chvíli, jak cenný ten sešit pro vás může být. Pro mě bylo například zajímavým zjištěním, že když mluvím před velkým publikem, jsem nervózní, že něco pokazím, takže začnu koktat a celkově se cítím nepříjemně. Ale když mluvím pro malé skupinky lidí, tak se cítím sebevědomě a jistě a mluvím úplně uvolněně a vážně mě to baví. Takže jsem si svoje kurzy omezila na menší skupinky, přejmenovala je ze slova "přednáška" na "beseda" a najednou je vše v nejlepším pořádku. Zdá se vám, že tenhle návod vypadá příliš jednoduše na to, aby fungoval? Když pochopíte podstatu jednotlivých kroků a budete je důsledně dodržovat, postupně se změní vaše vnímání sama sebe:- Začnete se prostě mít ráda - jak by taky ne, když jste si věnovala tolik láskyplné péče a pozornosti.- Budete navenek působit harmonicky a s vnitřní integritou - lidé budou ve vašem okolí rádi a budou vaši společnost vyhledávat.- A tato pozitivní zpětná vazba zevnitř i zvenku vás časem změní. Je to cesta od hodnocení k vnitřní vyrovnanosti a moudrosti. A právě ta je vaší opravdovou krásou. Kolikrát jsem v poslední době slyšela, že jsem krásná. Ne tak na povrchu jako modelky nebo třídní krásky. Ale tak nějak zevnitř. A i když stále mám krátké nohy i velký nos, tak i ty mě dělají tou, která ve skutečnosti jsem. Mojí Aniou.A rada mého kamaráda nakonec: Poznávejte se, rozvíjejte se, ale neberte se moc vážně. Stejně ze života nevyváznete živí. Autorka: ANNA VRŠNÍK - průvodkyně žen cestou za spokojenějším životem, odbornice na ženskou citlivost, dula.V Praze provozuje centrum ženské citlivosti Stromka centrum, pořádá přednášky, provází těhotenstvím, porody a umíráním. Věří, že pro šťastnější život stačí, když budeme zvyšovat svoji citlivost a konečně tak uslyšíme hlas našeho vnitřního vedení. Ženy inspiruje v magazínu http://www.stromkacentrum.blog nebo na eshopu http://www.stromka.cz )

Adéla Chytilová: Jak poznám, že mám problém se sebeláskou?

Adéla Chytilová: Jak poznám, že mám problém se sebeláskou?

Sebeláska je ten nejdůležitější vztah, který máme. Až z něj pak vychází všechny ostatní. Kdo se nemá dostatečně rád, nemůže to samé čekat od druhých. Všechno se sebou souvisí. Lidé, kteří mají problém se sebeláskou trpí nedostatkem lásky, jsou uvnitř prázdní. Mají tendenci se upínat a vytvářet si závislosti jak na lidech, tak na čemkoli, co jim pomůže se cítit lépe a milovaněji. Hledají lásku ve vnějším světě, za kousek lásky a pochvaly by udělali cokoliv. Vím to, byla jsem jednou z nich.  Jenže hledat lásku u druhých je vrtkavé, stejně jako závislost. Dokud jsou zdroje lásky blízko, je nám dobře, ale co když vytoužený objekt přestane být nablízku? Propadáme panice, máme absťák, hroutíme se. Uvnitř nás je černo a pusto, někdy až nenávist a jediné, co potřebujeme je napojit se na zdroj zevnějšku. Upínáme se na drogu, ale víte, jak to funguje, postupem času potřebujeme drogy více a více, už nás neuspokojí to, co dříve a my trpíme. Závislost na lásce či droze se stává jediným naším tématem a motáme se ve stavech nadšení a deprese. Jedinou dlouhodobou cestou, jak se cítit milovaný stabilně, je dávat lásku sám sobě, naplnit nitro láskou a zásobit se sám, sebeláskou. Jedině pak ztrácíme závislost na druhých, už nejsme prázdní. Sebeláska je jako semínko, které když správně zaléváte a pečujete o něj, vyroste ve vás květina plná lásky. Láska je potom vidět nejenom uvnitř vás, ale zrcadlí se nám i od okolí. Jak jsem řekla na začátku, pokud máte problémy se sebeláskou, máte problémy ve všech vztazích. Jelikož jsou pro nás vztahy prioritou a každý toužíme po harmonii, je potřeba začít u sebe. Jak poznám, že mám problém se sebeláskou?  Jednoduše. Jestliže se naleznete alespoň ve dvou následujících bodech, signalizuje vám to, že máte problém se sebeláskou. Nebojte se, správnou sebelásku má menšina lidí. Jsou to ti, kteří měli štěstí na velmi kvalitní rodinné zázemí, nebyli terčem kritiky, pochyb či ponižování. Není nic výjimečného ani raritního si přiznat, že máme problém se sebeláskou, naopak díky tomu můžeme odstartovat léčebný proces. Jedině, když budeme mít zdravě rádi sami sebe, můžeme mít rádi i druhé a oni nás. Se zdravou sebeláskou se vám otevře láskyplnější život. CO NENÍ SEBELÁSKA: → odmítáte své tělo a vnímáte jen své nedokonalosti a slabiny→ žijete životy druhých a zapomínáte na sebe a své potřeby→ odpíráte si touhy a radosti a nedovolíte si život plně užívat→ kritizujete se před druhými a jim naopak přehnaně lichotíte→ neumíte říct druhým NE a bojíte se říct svůj upřímný názor→ nejste sami sobě oporou a neustále se podceňujete→ trestáte se a viníte se za vše, co se vám nepodařilo  → neumíte přijímat lichotky nebo jim nevěříte Dva a více body značí problém se sebeláskou, čím více jich máte, tím méně sebelásky v životě máte. Nezoufejte, na nedávném semináři o vztazích se mi při otázce, kdo se má skutečně rád, přihlásili 3 lidé z 20, je to alarmující číslo, možná proto, že jsme vychováváni tak, abychom mysleli spíše na druhé než na sebe a své potřeby, jsme srovnáváni s druhými a než podporu a lichotky slýcháváme spíše kritiku a pochybování o nás. Pro některé z nás je přirozenější důvěřovat kritice na naši osobu než komplimentu, ano až tak daleko jsme došli v nesebelásce a pokřiveném vnímání své osoby. Jakmile připustíte, že sebeláska je stejně důležitá jako láske ke druhým, máte vyhráno. Najděte cestu sami k sobě a najdete klíč ke všem vztahům. :-)  Autorka článku: Adéla Chytilová www.sebe-laska.cz Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. document.getElementById('cloak0b5f18c06b3148f63fceb49f4026fa04').innerHTML = ''; var prefix = 'ma' + 'il' + 'to'; var path = 'hr' + 'ef' + '='; var addy0b5f18c06b3148f63fceb49f4026fa04 = 'naslovicko' + '@'; addy0b5f18c06b3148f63fceb49f4026fa04 = addy0b5f18c06b3148f63fceb49f4026fa04 + 'sebe-laska' + '.' + 'cz'; var addy_text0b5f18c06b3148f63fceb49f4026fa04 = 'naslovicko' + '@' + 'sebe-laska' + '.' + 'cz';document.getElementById('cloak0b5f18c06b3148f63fceb49f4026fa04').innerHTML += ''+addy_text0b5f18c06b3148f63fceb49f4026fa04+''; Jsem nadšená lektorka pozitivního přístupu k životu. Věnuji se sebelásce a naučím Vás, jak opět najít sami sebe. Jako své poslání vnímám pomáhat druhým objevovat jejich ztracené JÁ, učím je naslouchat svému srdci a hledám v nich jejich přednosti. Pojďme společně měnit stará přesvědčení, která o sobě máte a nauče se, jak přijímat sami sebe s láskou.   Související články:  Adéla Chytilová: SEBELÁSKA – JAK SI JÍ VYSVĚTLIT? Vendula Kociánová: „Nemám peníze“… zaklínadla, která z nás dělají chudáky Ava Chrtková: Když netečou peníze jak by měly aneb něco tady SMRDÍ! Očima laskavé rebelky: Stíháte být šťastní? LÁSKA K SOBĚ SAMÉMU ZMĚNÍ VAŠI KARMU   )

Ivo Kotek: Psychiatr, psycholog či psychoterapeut. Za kým vlastně jít?

Ivo Kotek: Psychiatr, psycholog či psychoterapeut. Za kým vlastně jít?

Dlouho jsem přemýšlel o tom, zda napsat podobný článek a zda to není „nošení dříví“ do lesa. Ukazuje se, že není. Mnoho lidí, se kterými se potkávám buď profesně či společensky, mají velký zmatek v tom, kdo je psychiatr, psycholog, psychoterapeut a kdy za kým jít, pokud by to někdy bylo potřeba. Současně jsem si vědom, že v ČR vyvolávají tyto profese občas nepříjemné pocity. Možná i vy máte obavy využít některou z těchto služeb, protože nejste „blázni“. Mohu vás ubezpečit, že většina lidí, kteří hledají odbornou pomoc, nejsou blázni. Jsou to běžní lidé jako já nebo vy, kteří se jen dostali do těžké životní situace a hledají odpovědi na svůj další život. Například manažeři, kteří se cítí emočně vyčerpaní a nemají sílu dál vést svůj tým a podávat špičkové výkony. Nebo lidé, kteří procházejí těžkým rozchodem a potřebují se ze všeho vzpamatovat a najít znovu pevnou půdu pod nohama a také například ti, kteří potřebují více uvěřit sami sobě, svým schopnostem a dovednostem. V tomto článku se vám pokusím velmi stručně ukázat zásadní rozdíly mezi výše uvedenými profesemi pro případ, že byste potřebovali některé z těchto služeb využít pro sebe či vaše blízké. Psychiatr je člověk, který vystudoval lékařskou fakultu. Je to lékařský obor se vším všudy. Psychiatr je v podstatě všeobecný lékař, který se následně věnoval dalšímu studiu a ukončil jej atestací. Provádí psychiatrická vyšetření, předepisuje léky a vystavuje neschopenky. Jeho pacienty mohou být například lidé s poruchou příjmu potravy, depresemi (diagnostikovanými) či maniodepresivní lidé, kteří potřebují medikaci. Abyste si to uměli lépe představit, kdysi za mnou přišla klientka s tím, že věci v jejím bytě mají negativní energii. Byla ve velmi rozrušeném stavu a den předtím příteli vyhodila novou televizi z okna. Na bíle zdi za mnou, kde v tu dobu zatím nebyl žádný obrázek, viděla modré motýlky. Trpěla tzv. bludy a bylo třeba ji psychiatricky diagnostikovat a nasadit léčbu. Proto jsem ji dal doporučení na návštěvu psychiatrie bez jakýchkoliv negativních konotací. Byla ji následně diagnostikována maniodepresivní psychóza a byly ji nasazeny adekvátní léky. Psycholog je člověk, který má humanitní vzdělání ukončené titulem Mgr. (obvykle filosofickou fakultu) a potkat se s ním můžete v mnoha oborech, jakými jsou například HR oddělení, v oblasti školství nebo v poradenských oborech. Můžete od něj očekávat třeba psychologické testy sloužící k firemním účelům. Například psychotesty při přijímacím řízení do zaměstnání (jak se hodíte na danou pozici, jak zvládáte pracovat pod stresem a zda osobnostně zapadnete do týmu. Nebo testy dětí, zda jsou již osobnostně dost vyzrálé, aby zvládli nastoupit do první třídy základní školy atd.) Jako jednotlivci se s ním asi nejčastěji setkáte v době, kdy budete hledat řešení, jak zvládnout svá životně náročná období. Můžete od něj získat rady, jak se s konkrétními problémy vypořádat. Je vhodné zmínit, že i někteří psychologové jsou absolventy psychoterapeutického výcviku – viz.níže. Psychoterapeut má taktéž vystudovánu některou z filosofických či pedagogických fakult a má titul Mgr. Kromě vysoké školy musí psychoterapeut ještě absolvovat psychoterapeutický výcvik (zpravidla další 4 roky praktického studia). V tomto výcviku se učí pracovat nejen s klienty, ale také sám se sebou a řeší si své vlastní „třinácté“ komnaty, aby byl schopen být pro své klienty opravdovým průvodcem, o kterého se klienti mohou opřít. Psychoterapeuta tedy navštěvují lidé, kteří nepotřebují konkrétní diagnostiku (kdo tedy dle psychologických testů jsem), ale hledají odpovědi na otázky partnerských vztahů, dalšího životního směřování, různých nejistot, nízkého sebevědomí nebo nezvládají tlak v zaměstnání či komunikaci s ostatními, anebo mají strach z různých životních situací atd. Psychoterapeut „léčí“ slovem, pochopením, akceptací svého klienta za všech podmínek a rozvíjí jeho potenciál tempem, který klientovi vyhovuje. Typickým příkladem je například klient, který prošel rozchodem a neví, co si v životě dál počít a má obavy, že už zůstane vždycky sám. Nebo žena, která má nízké sebevědomí a nedaří se jí prosadit vůči ostatním a sdělit také své potřeby a přání. Potkávám se také s klienty, kteří se v životě na základě životních událostí hledají a neví, co by měli vlastně dělat, co by chtěli a současně cítí, že jim ujíždí vlak atd. Snad se mi v těchto pár řádcích podařilo vám přiblížit jednotlivé obory a máte v tom více jasno. Pokud vás delší dobu trápí nějaká životní témata, máte možnost si psychoterapii také vyzkoušet do 30.4.2020 zdarma či dobrovolný finanční příspěvek.  Autor článku: Mgr. Ivo Kotek, MBA -  Více na www.ivokotek.cz Od roku 2007 se věnuje terapeutické, konzultantské a lektorské činnosti. Zaměřuje se jak na psychosociální výcviky, koučování, tak i individuální terapie. Současně vede tréninky efektivní komunikace, leadershipu či time managementu v komerční sféře. V před­cho­zích le­tech pů­so­bil na růz­ných ma­na­žer­ských a ob­chod­ních po­zi­cích v nad­ná­rod­ních spo­leč­nos­tech.  )

Očima laskavé rebelky: Stíháte být šťastní?

Očima laskavé rebelky: Stíháte být šťastní?

Dneska mě u snídaně pod pergolou, kam krásně svítilo sluníčko a při pohledu na záplavu voňavých kytek v truhlících zaplavil ohromný pocit vděčnosti a klidu, pocitu, že jsem přesně tam, kde chci být. A že to tak nebylo vždycky, vlastně že to tak nebylo dost dlouhou dobu v mém životě. A teď je to tady a já se cítím – prostě šťastná. Protože být šťastná je to jediné, co jsem se rozhodla v životě stíhat. Všechno ostatní se s tím prostě veze tak nějak přirozeně samo. Pocit štěstí a naplnění je totiž nekonečnou studnicí energie. Jak jinak chcete žít? Každý máme za pocitem štěstí schované jiné věci, ale víte, kolik lidí se nad tím zamýšlí až těsně před smrtí? A jak asi potom stihnou ty všechny věci udělat? Nejspíš nestihnou. Co jsem musela udělat, abych stihla být co nejvíc dnů až do smrti šťastná? Umožnit si prožívat místo přežívat. Jak se to vlastně dělá a jaký je rozdíl v tom, jestli svůj život PROjdu nebo ho PŘEjdu? Když ho skutečně projdu, jako bych navštívila každé zákoutí rozkvetlé zahrady, strávím čas s těmi, na kterých mi záleží, prozkoumám všechny možné cesty, jasně - občas ucítím bolest, ale často taky radost z toho, co vidím a zažívám. Když svůj život přejdu, tak všechno krásné a důležité nejspíš zcela minu a můžu jen říct, šla jsem kolem, ale nevím, co je za zdí, já totiž nestíhám. Můžete se rozhodnout, jestli svůj život PROžijete nebo PŘEžijete. Kdykoli je možné udělat to rozhodnutí, přecvaknout si v hlavě pomyslné tlačítko na modul PROŽÍVÁNÍ a každý den několikrát kontrolovat, zda jste ho zase nevrátili na přežívání, protože nestíháte být šťastní.A jak to začít prakticky trénovat? Zkuste pro začátek třeba tohle pravidlo: Mluvte jen o tom, co chcete. Připadá vám to těžké? Ze začátku možná, ale uvidíte, že vás to brzy začne bavit. Protože to, o čem mluvíte a přemýšlíte, toho dostanete víc. Chci být zdravý místo   bojím se nemociHledám lásku místo  nechci zůstat sámPracuji na zlepšení místo  nic se mi nedaří A když narazíte na člověka, který vám bude vnucovat svou negativitu, strach a pochybnosti, přecvakněte se vědomě na modul prožívání a pokračujte dál ve své cestě, na které stíháte být šťastní. Ráda vás na této cestě podpořím. Na vaše dotazy k tomuto tématu odpovím na svém Facebooku zdarma https://www.facebook.com/123koucink Těším se na Vás příště. Vaše laskavá rebelka Léňa Přednáška: 5 KROKŮ JAK ZATOČIT S TOXICKÝMI LIDMI - Laskavá rebelka Lenka  Navazující články: Očima laskavé rebelky: Co nám pomůže, když se na nás všichni vykašlou? 2. díl Očima laskavé rebelky: Co nám pomůže, když se na nás všichni vykašlou? 1.díl Očima laskavé rebelky: Jste Dámička nebo Amazonka? Očima laskavé rebelky: Hvězdy jsou jako zázraky, čím déle se na ně díváte, tím více jich dokážete spatřit Autorka článku: Lenka Štrymplová, laskavá rebelka a průvodkyně transformací http://lenkastrymplova.cz )

Vendula Kociánová: Muži milují silné ženy, do doby, než z nich vytáhnou raněné chlapce

Vendula Kociánová: Muži milují silné ženy, do doby, než z nich vytáhnou raněné chlapce

Většinu mužů přitahují silné ženy.  Někdo si na ni troufne jiný jen tak z povzdálí kouká a představuje si, jaká je asi v posteli, ale všichni jsou nějakým způsobem vzrušeni. Silná žena jim nedá spát. Když je ještě navíc krásná, způsobí v mužských hlavách úplnou paniku. Buď probudí odpor, nebo nekontrolovatelný chtíč. Obklopuji se silnými ženami a všechny mají nebo měly stejný problém. Mít spokojený vztah. Protože se samy sebe nebojí, začínají s nápravou nejprve u sebe. Hloubají se v tom, co dělají ve vztahu špatně, jak se mohou zlepšit, kde se zapomněly, kde mohou vylepšit svůj charakter. Prostě a jednoduše, jak udělat partnera šťastnějšího. Často je to stojí nemálo sil. Silné ženy, které chtějí spokojený partnerský život, se často dostanou až na samou hranici sebemrskačství, kdy neustále hledají chyby jen na sobě a idealizují si partnera. Nakonec skončí vyčerpané, ponížené, sešlapané a s hrůzou si uvědomí, že zapomněly samy na sebe. Znova se najdou, vyrostou, získají vnitřní energii, náboj, kreativitu a to ještě větší než s předchozím partnerem. Čas na nalezení božského v sobě Muž je však o tuto její energii obrán a je nucen se sám plácat v tom, co mu žena poodkryla. Setkání s touto ženou je pro muže taková pomyslná smrt před nalezením Boha. Přišel o iluze o sobě samém, zjistil, že je ve svém stávajícím životě nespokojen, přišel třeba i o práci a v konečném důsledku o přítelkyni.  Nemá nic, co by stálo za řeč a to je ten nejlepší startovací můstek pro nalezení Boha v sobě a nastolení harmonie v životě. Protože MUŽ NALÉZÁ BOHA, AŽ O VŠE PŘICHÁZÍ.  Být silnou ženou je těžká řehole Silné ženy nejsou bezcitné a hrubé mrchy. Naopak. Jsou to extrémně citlivé a empatické bytosti. Mají vyvinutý šestý smysl a intuici extrémně. Často ví, na co jejich partner myslí. Vědí už po pár hodinách či dnech, kde jsou jeho slabé stránky a s čím se v životě potýká. Silná žena hned pozná, co muž skrývá za bolístky, ale taky ví, jak mu s tím pomoci. Čeká, až je muž ochoten se na sebe podívat z nadhledu a odstranit ze svého života to, co jej tíží a co už nepatří do jejich vztahu. Když už má silná žena nabytou vnitřní moudrost, tak na slabé stránky svého partnera neupozorňuje. Jen systematicky svým vlastním životem a přístupem vytahuje nitku po nitce to, co je třeba zpracovat. Dělá to většinou nevědomě. Jen tím, že občas něco prohodí, zažije, projeví se přirozeně. Už to stačí, aby snadno a lehce dosáhla tam, kde se muž nechtěl ani podívat. Do pekla sebe sama.  Kámen úrazu. Muž je odhalen Muž nesnese, když je odhalen. Vybudoval si za svůj život určitou masku, kterou okouzluje každou ženu. Při povrchních vztazích zůstává vždy neodhalen, ale co když si do života přitáhne ženu, která ho dokáže odhalit i po pár dnech a ještě ho milovat? Se všemi jeho slabostmi a chybami? Neuvěří tomu. V rámci zachování si vlastní tváře začne být buď agresivní a pokusí se ženu ponižovat nebo ji začne ignorovat, psychologicky napínat a vyčerpávat a jinak trestat. Aby si uvědomila, že její přirozenost se mu vlastně příčí a zasahuje ho tam, kde už není ochoten se vidět. Nakonec vztah jeden či druhý ukončí a oba jsou zasaženi. Žena nedůvěrou, slabostí a neochotou muže přiznat si, kde svá slabá místa má a muž zůstává dál nahý, cítí se zraněn a je nucen řešit si své bolístky sám. K čemu to vlastně všechno je? Na „silnou ženu“ nikdo nezapomene. Když přijde muži do života, je to většinou něco, co ještě nezažil a bývá to nejvíc transformující vztah. Pro ni je to další zkušenost a dílek do skládačky s názvem „sebeláska“, kterou si buduje celý život. Pokud je muž ochoten přiznat, že nějaké slabosti má, ona ho vyzdvihne na světlo a pomůže mu, aby se viděl ve stejně božském, tak jak vidí ona jeho. Podá mu pomocnou ruku a řekne „pojď, lásko, ukážu ti, jak úžasný jsi. To všechno kolem jsou malichernosti.“ Pakliže si muž svou slabost a zranitelnost nechce přiznat a dále hraje role, na které byl zvyklý, nastává kolotoč utrpení obou. Z jeho strany obviňování a nemožnost se hnout dál, z její strany zrada z nepochopení a marnost konání. Nebojíte se silných žen, bojíte se sebe. Muži pokud vás přitahují silné ženy, je to proto, že vaše duše podvědomě vyhledává, aby už bylo na světlo světa nekompromisně vytaženo to, co jste zatím tak úspěšně před sebou skrývali. Věřte, že setkání s takovou ženou bude nádherné, ale také bude velmi bolet. Ne proto, že ona vás raní, ale proto, že uvidíte jasně své vlastní bolístky, hradby kolem srdce, nepodařené vztahy s rodinou, ego masky a těžko budete něco skrývat. A to chce odvahu. Velkou odvahu. Sebe zvládne málokdo Takové ženy jsou často vztahy velmi unavené, protože do každého vztahu dají vše, veškerou svou energii a když vztah skončí je to pro ně jako ztracený miliardový projekt. Pokaždé doufají, že teď už je to do konce života. Často pak slyší „ zase tě nezvládl, no jo, tebe zvládne málokdo.“ Ale opak je pravdou. Sebe zvládne málokdo. Podívat se jaký jsem, je ten nejtěžší úkol k pochopení na tomto světě. Pakliže není vůle k práci na sobě, není nic, co by vztah s takovou ženou mohlo udržet. Ale nic není náhoda. Pakliže tato zkouška není pochopena, přijdou další a důraznější. Neokrajujte se, nejste shnilé jablko Silné ženy, nestyďte se za to, jaké jste. Často býváte osočovány z čarodějnictví, z toho, že s vámi nejde vydržet, ale bez vás taky ne. Nesnažte se ze sebe ukrajovat a přizpůsobovat se. Učte se pokoře, lásce a trpělivosti. Každý má svou cestu, a když vás někdo zase nedá, nezoufejte. Vždyť je to krásné. Nepřestávejte věřit tomu, že na světě existuje někdo, kdo má odvahu poprat se sám se sebou, kdo je ochoten přijmout vaši přirozenost a sílu a nechá se vámi vést do té nejčernější tmy a pomůže vám pak na oplátku najít cestu zpět ke světlu. Ruku v ruce, uzdraveni a šťastni. SLEDUJTE ZDARMA V NEDĚLI NAŠE VYSÍLÁNÍ ON-LINE PŘES YOUTUBE A POLOŽTE NAŠIM TERAPEUTKÁM DOTAZY PŘÍMO DO VYSÍLÁNÍ: Autorka: Vendula Kociánová http://www.vendulakocianova.cz Navádím ženy i muže k vlastní podstatě. Aby bez kouzel a čar dokázali hnout se svým životem, tak jak jsem to dokázala já. Mnohdy jsou ty nejjednodušší cesty nejhůře viditelné. Život sám je velmi snadný a jednoduchý, pokud to tak chceme. O nic se nemusíme snažit, protože vše je nachystáno, jen se položit do proudu a nechat se nést. Ukazuji lidem, že hmota a duchovní růst jsou velmi úzce spjaty a že vše začíná od lásky k sobě samému. Kdo se bojí, ten ať stojí. Článek smí být šířen a kopírován jen se souhlasem AUTORKY. Portál Příznaky transformace TV má osobní souhlas autorky k jeho uveřejnění. Budeme rádi, když tento článek budete šíit na sociálních médiích sdílením. K tomu použijte v záhlaví článku tlačítko sdílet. )

Radka Svobodová: TRAGÉDIE JAKO PŘECHOD K DOSPĚLOSTI

Radka Svobodová: TRAGÉDIE JAKO PŘECHOD K DOSPĚLOSTI

Dnes ráno jsem si vzpomněla na jeden případ z dávné minulosti, kdy jedna dívka, kterou jsem znala, byla unesena neznámým psychopatem a několik dnů držena ve sklepě, přičemž velmi hrubým způsobem bylo ničeno její fyzické tělo. Modřiny, stehy a zlomenina čelisti byly ještě čerstvé, když jsem tehdy z jejích úst vyslechla její strašný příběh. Přežila se zdravým rozumem a vypadla dost nad věcí, na rozdíl ode mě, kdy jsem při pohledu na její krvavé oko měla slzy na krajíčku. Již tehdy jsem si všimla obrovské změny v jejím energetickém poli. Vše však dobře dopadlo. Zůstala se svým hodným přítelem, který ji měl rád a plánovali společnou rodinu. Kde se tehdy vlastně stala chyba, napadlo mě, a snažila jsem se jejich příběh uspořádat v hlavě tak, aby mi zapadl do systému mojí levé mozkové hemisféry. Tato dívka, říkejme jí Hanka, byla drobné postavy, měla hezký, ale nenápadný vzhled, snadno byste ji v davu přehlédli, působila spíš jako malé děvčátko, než 20-letá žena. Přátelila se s lidmi, kteří se hrdě hlásili ke svéráznému životnímu stylu, a přestože poslouchali tvrdou muziku a nesnášeli vše, spojené se systémem a stádním uspořádáním společnosti, byly to v podstatě ještě děti, které potřebovaly svou rebelii  projevit za všech okolností, aby si je náhodou někdo nespletl s běžným členem stáda. Nikdo z této zvláštní party však nebyl v zásadě zlý. A Hanka měla hodného přítele, který, ač se rád napil a nahlas vykřikoval, měl ve své podstatě dobré srdce. Proto mě při mém analytickém monologu překvapilo, že v Hančině partnerském vztahu se tolik neprojevoval stín násilí,  který nakonec vyhřeznul v podobě oné drastické události. K tomu jsem si uvědomila důležitou věc. Jestliže se Hanka ztotožňovala na nevědomé úrovni s rolí oběti, pak si jednoznačně do svého života přitahovala buď agresory nebo zachránce. A pak mi to došlo. Její partner měl mezi lidmi vždy pověst obětavého a hodného člověka, i když s rebelskými sklony, ale i v chování vůči Hance se projevoval značný rys ochranářského syndromu, občas vyhroceného až k nezdravě majetnickým tendencím. Byli jako holčička a tatínek. Jenže pokud je role oběti podporována příliš ochranitelským a spasitelským komplexem, vytváří se živná půda pro stín, který bude manifestovat tyto nevědomé frekvence potlačené agrese. Jsou-li totiž partneři tzv. "na jedné lodi" a spojují své projekce "proti lidem tam venku", pak svůj stín společně promítají do vnějšího světa a tato mocná energie pak vytvoří skutečnost, potvrzující toto paradigma. Proto partneři, kteří jsou příliš citově závislí jeden na druhém a bojí se vzájemné konfrontace, mají tu nevýhodu, že své stíny prakticky nemusejí řešit hned, a mnohdy si jich nejsou vědomi, dokud společný stín nedosáhne takových rozměrů, že  vytvoří událost, která otřese základy jejich dosavadního života. Je tedy jasné, že i lidé, kteří nemají ve vztazích konflikty, nemají zaručeno, že jejich vnitřní nastavení není založeno na iluzi a projekcích. Ti, kteří se ze strachu udržují společně ve své komfortní zóně, pak dostávají lekce v podobě nemocí nebo jiných nenadálých životních zvratů. Tyto okamžiky mohou způsobit kvantový skok, který člověka buď navždy změní, nebo aktivuje sebedestruktivní program, vedoucí až ke ztrátě fyzického těla. Proto považuji životní cestu, která vede k transformaci skrze vztahy a konfrontace s našimi nejbližšími, za jednu z nejmírnějších lekcí. Když jsem s Hankou mluvila naposledy, nebylo to dlouho po oné události, prodávala Pizzu a těšila se na miminko. Její pohled byl přítomný.  Už nikdy nebyla jako dřív. Tato událost byla její iniciací do života dospělé ženy.  Autorka článku: Radka Svobodová http://www.moje-vztahy.cz/ Jsem lektorkou osobního rozvoje, poradkyní v oblasti partnerských vztahů, zabývám se také transpersonální psychologií, scenar terapií a reflexní terapií.  Vystudovala jsem gymnázium, pracovala jako vychovatelka na ZŠ pro neslyšící, poté jsem se vydala na 4 letou pouť po jižní Evropě, kde jsem objevovala svůj vnitřní svět na odlehlých místech ve spojení s přírodou.  Meditace, výklad snů a práce s tarotovými symboly pomohly k prohloubení mojí intuice a sebepoznání. Absolvovala jsem řadu kurzů osobního rozvoje (např. kurz komunikace s R. Telvákovou, kurzy dr. Savčenka, holistické workshopy s D. Cadenazzim) a otevřela si v Brně svoji praxi osobního poradenství a scenar terapie. V Brně jsem také navštěvovala kurzy tantry pro ženy a vedla ženské kruhy.  Se svým přítelem pořádám v ČR i na Slovensku přednášky a semináře na téma partnerské vztahy a komunikace. Věnuji se tématům emocí, závislostí, strachu, viny, lásky, oběti.Pomáhám lidem hledat nová řešení a úhly pohledu v různých životních situacích. Mám schopnost nahlížet pod povrch a pojmenovat skryté souvislosti.  Své klienty vedu do hloubky, do oblasti prožívání emocí a těla, kde díky vědomé přítomnosti dochází k uvolnění zablokovaných pocitů a vzpomínek a k jejich transformaci. Mým cílem je vést klienty k vědomému životu v přítomnosti a vnitřní svobodě. Baví mě objevování souvislostí mezi vnitřním světem lidské mysli a vnější realitou. Miluji zpěv a hraní na hudební nástroje, tanec, malování a přírodu. Společně s přáteli žijeme na středním Slovensku uprostřed přírody, v komunitě zaměřené na rozvoj vědomí. Hraji a zpívám v hudebním seskupení Tóny Brány. )

Adéla Chytilová: Máte rádi druhé více než sebe?

Adéla Chytilová: Máte rádi druhé více než sebe?

„Sebeláska je schopnost milovat sebe stejně jako chceme milovat druhé.“  Je vůbec možné milovat druhé více než sebe? Není. Teď si možná říkáte, že s tím nesouhlasíte, protože si myslíte, že druhé milujete více než sebe. Uklidním vás, taky jsem si to myslela. Například, že bych pro ně udělala více než pro sebe, že s nimi trávím raději čas než se sebou, atd. ALE je to pouze klam. Pokud nemilujeme sebe, neumíme zdravě milovat nikoho dalšího, i kdyby byl sebelepší. To, co v nás není, nemůže být ani okolo nás. I když se nám zdá, že druhé milujeme, a že jsme na ně hodnější než na sebe, je to jen proto, že se bojíme, že bychom je ztratili. Tedy to, na čem jsme závislí, to, co od nich bereme. Hledáme u druhých hlavně to, co nám chybí v nás. Nemilujeme je proto, kdo jsou, ale proto, co nám vztah s nimi přináší. Veškeré vnímání druhých se stává egoistické, pokud nemáme sami sebe rádi. Netvrdím, že druhé jen využíváme, ale je to jakási záchrana a pomoc víc, než skutečná láska, protože to prázdno v nás potřebujeme něčím zaplnit. Nejjednodušeji se to prázdno zaplňuje někým a něčím z vnějšku. Nejde nám pak o skutečnou hodnotu toho člověka, ale primárně o pocit (naplnění), jaký díky němu máme. Upínáme se na druhé a namlouváme si, že je skutečně milujeme a potřebujeme, ale pravda je taková, že naše ego a citová prázdnota tahá z těchto lidí palivo pro naše další fungování. Důvod je takový, že lidé bez zdravé sebelásky si sami toto palicvo neumějí vytvořit v sobě, proto zoufale hledají okolo sebe a na zdroj se potom upínají a pletou si toto lpění s láskou. Jak z toho ven? 1. Budovat si vztah sama se sebou. Naučit se vyrobit své vlastní palivo (pochvala, podpora, naslouchání si, trávení času se sebou sama, odměňování se, vřelost k sobě, pochopení, odpuštění, přijetí), hledat vždy nejprve v sobě to, co mi chybí od druhých. 2. Když nalezneme zdroj lásky v sobě, pak ji budeme schopni skutečně pociťovat i ke druhým bez toho, aby to byla láska závislá či převlečná za potřebu. Kdo miluje sebe, ten miluje druhé. Opravdově. Ze srdce (dávat), ne z ega (brát). Autorka článku: Adéla Chytilová www.sebe-laska.cz Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. document.getElementById('cloakb06c9a3792edaa9ab45f329625305eb8').innerHTML = ''; var prefix = 'ma' + 'il' + 'to'; var path = 'hr' + 'ef' + '='; var addyb06c9a3792edaa9ab45f329625305eb8 = 'naslovicko' + '@'; addyb06c9a3792edaa9ab45f329625305eb8 = addyb06c9a3792edaa9ab45f329625305eb8 + 'sebe-laska' + '.' + 'cz'; var addy_textb06c9a3792edaa9ab45f329625305eb8 = 'naslovicko' + '@' + 'sebe-laska' + '.' + 'cz';document.getElementById('cloakb06c9a3792edaa9ab45f329625305eb8').innerHTML += ''+addy_textb06c9a3792edaa9ab45f329625305eb8+''; Jsem nadšená lektorka pozitivního přístupu k životu. Věnuji se sebelásce a naučím Vás, jak opět najít sami sebe. Jako své poslání vnímám pomáhat druhým objevovat jejich ztracené JÁ, učím je naslouchat svému srdci a hledám v nich jejich přednosti. Pojďme společně měnit stará přesvědčení, která o sobě máte a nauče se, jak přijímat sami sebe s láskou.   Související články:  Adéla Chytilová: SEBELÁSKA – JAK SI JÍ VYSVĚTLIT? Vendula Kociánová: „Nemám peníze“… zaklínadla, která z nás dělají chudáky Ava Chrtková: Když netečou peníze jak by měly aneb něco tady SMRDÍ! Očima laskavé rebelky: Stíháte být šťastní? LÁSKA K SOBĚ SAMÉMU ZMĚNÍ VAŠI KARMU )

Radka Svobodová: SVĚT JE PŘESNĚ TAKOVÝ, JAKÉ JE NAŠE NITRO

Radka Svobodová: SVĚT JE PŘESNĚ TAKOVÝ, JAKÉ JE NAŠE NITRO

Když mě někdo irituje, sáhnu si na vlastní stín. Každý člověk je hologramem celého vesmíru. Naše vědomí však pokrývá pouze malou část, protože lidská mysl filtruje každou zkušenost a zkresluje ji podle potřeby ega a kapacity systému. Lidská mysl má často tendence vyhýbat se prožívání, jinými slovy, utíkáme před životem, protože mysl hodnotí naše prožitky a situace, hodnotí ostatní lidi a jejich chování, posuzuje, odmítá, zavrhuje, a analyzuje život pomocí kontroly. Člověk s touto tendencí pak tráví většinu svého času v myšlenkách, aniž by skutečně cítil a žil. Jedním z úkolů mysli je vyhýbat se bolestným prožitkům a ochránit tak naše nitro před bolestnou zkušeností. Mezi největší lidská emoční zranění je hluboký stud, který pramení z pocitu méněcennosti- z pocitu „nejsem dost dobrý". Tato emoce je součástí solárního plexu každého jedince narozeného v západní civilizaci, který prošel podmíněnou výchovou a školským systémem. Dá se tedy říct, že téměř každý člověk trpí komplexem méněcennosti, ať už si to uvědomuje, nebo ne. Náš obranný mechanismus je skvěle vycvičený k tomu, abychom se s touto emocí nemuseli nikdy konfrontovat. Pocit nehodnoty, nelásky, vyčlenění, odsouzení nebo kritiky je totiž tak intenzivní z důvodu, že jako malé děti máme velice přecitlivělý systém a jakýkoliv projev odmítnutí, kritiky či odsouzení ze strany rodiče je pro každé dítě velkým traumatem. Abychom se nemuseli setkat se svým emočním zraněním, překrýváme jej nejčastěji nějakou rolí, která má sloužit k odvedení pozornosti od tohoto citlivého místa. Někdo se najde v roli hodného člověka, jiný je schopným šéfem, vzorným lékařem, dobrým umělcem, silnou ženou, dobrou matkou, výkonným zaměstnancem, nebo duchovním člověkem. Každý člověk má svoji identitu, za kterou ukrývá bolest a strach z odmítnutí. A protože většina z nás se snaží tuto frustraci ukrýt zejména sama před sebou, ztotožníme se s pocitem, že jsme buď lepší než druzí lidé, nebo alespoň ignorujeme své stinné stránky, nebo jsme naopak horší, což je stav, který přirozeně nastává jako vyrovnání předchozího extrému. Ale protože zranění a stíny jsou přesto stále naší součástí, začneme je pozorovat a přitahovat ze svého okolí, vidíme je ve svých bližních, a tato rezonance v nás vyvolává pocit odmítnutí, odporu, pýchy, hněvu, smutku, lítosti. Čím méně jsme schopni tuto vlastnost či pocit vnímat v sobě, tím silněji je pociťujeme v přítomnosti druhých. To je opět reakce na naše vlastní zraněné ego, které se najednou poznává všude kolem sebe. Ale ani tyto signály pro mnoho lidí neznamenají cestu k vysvobození z vlastního zajetí. Šíří se tak pomluvy a kritika, odsouzení bližních, namísto toho, aby se člověk zamyslel sám nad sebou. Tímto se posiluje společná projekce světa, který je v očích některých lidí zlý a zkažený. Čím menší zodpovědnost, tím větší projekce. Neexistuje místo ve vnějším světě, které nesouvisí s naší vlastní projekcí. Neexistuje situace, za kterou nenese zodpovědnost naše vlastní mysl. To, jak vnímáme vnější svět závisí pouze na stavu vibrace našeho vědomí, zjednodušeně řečeno, na úhlu pohledu. Přirozeností lidského ega je utvrzovat se ve vlastních iluzích a neochotu měnit své postoje. Proto je někdy snadnější hromadit v sobě odpor, než ukončit vlastní utrpení a přistoupit ke změně perspektivy. Čím více kapacity člověk má, tím více si uvědomuje, jak svojí zranitelnou podstatou působí na okolní svět. Čím více si člověk dovolí vstoupit do stavu vlastní zranitelnosti a dotknout se své frustrace, bolesti, strachů a pocitů bezmoci, tím více navyšuje své vibrace a tím méně toxických vztahů vytváří ve svém okolí. Život je plný jedině tehdy, když prožíváme. Dokud pouze myslíme, pak nežijeme. Myšlením stále naháníme to, co nám chybí a utíkáme od toho, co nechceme. Odvážný a zralý člověk si dovoluje být zranitelný. Nepotřebuje masku síly, ani masku lásky, tyto kvality se postupně stávají jeho přirozeností. Odměnou za schopnost být zranitelný se stává nacházení smyslu a plnosti života v každém okamžiku nezávisle na podmínkách. Autorka článku: Radka Svobodová http://www.moje-vztahy.cz/ Jsem lektorkou osobního rozvoje, poradkyní v oblasti partnerských vztahů, zabývám se také transpersonální psychologií, scenar terapií a reflexní terapií.  Vystudovala jsem gymnázium, pracovala jako vychovatelka na ZŠ pro neslyšící, poté jsem se vydala na 4 letou pouť po jižní Evropě, kde jsem objevovala svůj vnitřní svět na odlehlých místech ve spojení s přírodou.  Meditace, výklad snů a práce s tarotovými symboly pomohly k prohloubení mojí intuice a sebepoznání. Absolvovala jsem řadu kurzů osobního rozvoje (např. kurz komunikace s R. Telvákovou, kurzy dr. Savčenka, holistické workshopy s D. Cadenazzim) a otevřela si v Brně svoji praxi osobního poradenství a scenar terapie. V Brně jsem také navštěvovala kurzy tantry pro ženy a vedla ženské kruhy.  Se svým přítelem pořádám v ČR i na Slovensku přednášky a semináře na téma partnerské vztahy a komunikace. Věnuji se tématům emocí, závislostí, strachu, viny, lásky, oběti.Pomáhám lidem hledat nová řešení a úhly pohledu v různých životních situacích. Mám schopnost nahlížet pod povrch a pojmenovat skryté souvislosti.  Své klienty vedu do hloubky, do oblasti prožívání emocí a těla, kde díky vědomé přítomnosti dochází k uvolnění zablokovaných pocitů a vzpomínek a k jejich transformaci. Mým cílem je vést klienty k vědomému životu v přítomnosti a vnitřní svobodě. Baví mě objevování souvislostí mezi vnitřním světem lidské mysli a vnější realitou. Miluji zpěv a hraní na hudební nástroje, tanec, malování a přírodu. Společně s přáteli žijeme na středním Slovensku uprostřed přírody, v komunitě zaměřené na rozvoj vědomí. Hraji a zpívám v hudebním seskupení Tóny Brány. )

Nejnovější články na našem portálu

Hormonální jógová terapie – Návrat k ženské energii, návrat k sobě
duben 01, 2025 75
„Sestavu hormonální jógy jsem vytvářela pro menopauzu, pro starší ženy, které ztrácejí hormony,...
Číst článek...
Slunce v Beranu – Nová cesta je otevřená
březen 20, 2025 479
20. 3. 2025 v 10:02 Slunce, které opustí konjunkci s Neptunem a Severním lunárním uzlem v Rybách,...
Číst článek...
Měsíční jeskyně – Tajemná šachta patří k největším záhadám na Slovensku
březen 18, 2025 377
Stálo tam něco jako obrovské černé silo, bíle olemované. Když jsem se vzpamatoval, napadlo mě, že...
Číst článek...
JITKA VALENTOVÁ: Černá Luna vstupuje do Štíra 27. 3. 2025
březen 12, 2025 529
Dne 27. 3. 2025 vstoupí po 9. letech v rámci koridoru zatmění Černá Luna do znamení Štíra . V...
Číst článek...
Rituál zavinování – Hluboký transformační proces a cesta k uzavření jakékoliv životní etapy
březen 02, 2025 465
„Tvá síla pochází přímo od Bohyně – je to láska. Nechť z Tebe vyzařuje, když jdeš, když stojíš…Ať...
Číst článek...
Sibyly – Prorocké kněžky, které měly ve svých rukou osudy celých národů
únor 20, 2025 662
„Než mě k Sibyle pustili, musel jsem napřed obětovat býčka Apollónovi a ovci Artemidě. Bylo...
Číst článek...
Slunce v Rybách – Rozpuštění staré formy
únor 17, 2025 739
18. 2. 2025 v 11:07 vstoupí Slunce do znamení Ryb, ve kterém uzavíráme jeden roční cyklus, zároveň...
Číst článek...
EFT – Jemná technika pro dosažení vnitřního klidu a osvobození se od bolestivých emocí
únor 11, 2025 702
„Každou myšlenku, kterou přijmeme, podvědomí přetvoří a promítne v našem životě, v podobě úspěchu,...
Číst článek...
Fototerapie – Objevte tajemství léčby jasným světlem
leden 28, 2025 534
Světlo je zdrojem života. Jeho blahodárné účinky jsou známy již od dávných věků, ale jako mnoho...
Číst článek...
JITKA VALENTOVÁ: Vzácné lednové zarovnání planet
leden 20, 2025 817
Rok 2025 přinese řadu výjimečných astrologických i astronomických vlivů, jedním z nich je vzácné...
Číst článek...
Slunce ve Vodnáři – Cesta za svobodou začíná obratem do nitra
leden 18, 2025 810
19. 1. 2025 ve 21:00 vstoupí Slunce do znamení Vodnáře pod dohledem mocného Pluta a za podpory...
Číst článek...
KAKAO – nápoj bohů, elixír zdraví i platidlo
leden 15, 2025 673
„Tato semena, zvaná mandle či kakao, se rozdrtí na prášek a tento prášek spolu s nadrcenými...
Číst článek...
PODPOŘTE NAŠÍ PRÁCI A ZAŠLETE NÁM FINANČNÍ DAR, VELICE DĚKUJEME.
2201380141/2010. Pro platby ze zahraniční: FIO Banka, a.s.
IBAN: CZ7720100000002201380141

NEBO PŘES PAYPAL třeba 111,- nebo 222,- Kč

Přednášky z festivalu Poděbrady

Více videí

Tajemné dějiny a UFO na Zemi

Nejčtenější články na našem portálu osobního rozvoje

16 květen 2020 2232971
Věřím, že každý se někdy zarazil nad "časem", tedy lépe řečeno nad čísly na hodinách, která na...
Celý článek...
4 listopad 2019 517641
Taky jste si všimli, že stále více lidí hlásí různé formy intolerance nebo alergie na pšenici,...
Celý článek...
20 září 2023 462005
Naše jméno nás representuje na veřejnosti a je do jisté míry i naší vizitkou. Každé jednotlivé...
Celý článek...
Vaše osudové číslo předurčuje Vaší životní cestu
1 prosinec 2020 297550
Nauka o číslech nebo-li numerologie je prastará opravdu zajímavá věda. Možná právě proto byla po...
Celý článek...
51 symptomů spirituálního probuzení
28 září 2023 287386
1. Změna spánkových vzorců: nervozita, horká chodidla, přerušovaný spánek Pocit únavy po probuzení...
Celý článek...
3 říjen 2023 275232
Byla roztěkaná, utahaná a kafe pila neúměrně rychle. Prý musí brzy jít, protože na ni doma čeká...
Celý článek...
Jitka Bičíková: ATOPICKÝ EKZÉM a jeho duchovní příčina
6 říjen 2023 263589
Ekzémy vyjadřují náš VNITŘNÍ ZÁPAS mezi tím počem toužíme, a tím co ve skutečnosti prožíváme....
Celý článek...
Jak zjistit z numerologie kým jsme byli a jak jsme zemřeli v minulém životě?
3 srpen 2019 260365
Zajímá vás, zda jste byli v minulém životě mužem či ženou nebo příčina smrti, co nás čeká po...
Celý článek...
Význam andělských čísel 11, 111 a 1111
13 duben 2020 259426
Pokud opakovaně vídáte čísla 11, 111 nebo 1111, je pro to důvod. Nejčastějším způsobem, jakým...
Celý článek...
DUCHOVNÍ PŘÍČINA OBEZITY a celulitidy v naší mysli
12 prosinec 2020 245480
Obezita znamená z mluvy naší duše nejen POTŘEBU OCHRANY, OBAL STRACHU, ale také ÚTĚK PŘED -...
Celý článek...
Jitka Bičíková: Krevní tlak NÍZKÝ/VYSOKÝ - duchovní příčina
30 květen 2022 244905
VYSOKÝ KREVNÍ TLAK - Duchovní příčina Vysokým tlakem trpí lidé, kteří v sobě dusí VELKÝ TLAK....
Celý článek...
Jak zhmotňovat svá přání - Zákon přitažlivosti, nejmocnější zákon vesmíru
29 srpen 2021 217453
Každá myšlenka vibruje, každá myšlenka vyzařuje nějaký signál a současně přitahuje jí odpovídající...
Celý článek...
Vztah dvojplamenů - karmických duchovních dvojčat
7 leden 2018 210022
O konceptu dvojplamenů toho bylo napsáno hodně a koluje mnoho názorů a přesvědčení. Zdá se, že...
Celý článek...
Jak číslo domu a bytu může ovlivňovat váš život
30 září 2019 194023
Mohlo by se zdát, že čísla na dveřích jsou abstraktní, kromě základní orientace nic neznamenající...
Celý článek...
Jitka Bičíková: Proč ženy trpí na CYSTY, VÝTOKY A BOLESTIVOU MENSTRUACI? ~ psychospirituální příčina
17 září 2020 187965
V dnešní době snad už neexistuje jediná žena, která by neměla nějaké "ženské problémy". Čím je to...
Celý článek...
Vendula Kociánová: Muži milují silné ženy, do doby, než z nich vytáhnou raněné chlapce
27 srpen 2020 185905
Většinu mužů přitahují silné ženy. Někdo si na ni troufne jiný jen tak z povzdálí kouká a...
Celý článek...
Jitka Bičíková: VELKÉ A TLUSTÉ BŘICHO U HUBENÝCH ŽEN
6 prosinec 2018 178132
Jste štíhlá, cvičíte, držíte dietu, ale stále nemůžete zhubnout velké břicho ? KDE JE CHYBA? Náš...
Celý článek...
Soňa Sofi: NUMEROLOGIE - Číslo dne narození
23 září 2019 169319
"To, čím jsi, záleží na třech faktorech:na tom, co jsi zdědil, co z tebe udělalo tvé okolí a co...
Celý článek...
Je ten muž pro mě skutečně tím pravým?
25 listopad 2020 165027
Často se dva dospělí dají dohromady a jenom donekonečna přehrávají svá dětská dramata. Poměrně...
Celý článek...
Petra Jelínková: Všem matkám svých synů
13 srpen 2022 162557
Tak jak nic v životě není náhoda, není ani náhoda, že žena porodí syna. Tím, že žena přivede na...
Celý článek...
Znáte svojí osobní roční vibraci? Víte v jakém karmickém roce se nacházíte?
24 květen 2018 144838
Každý z vás jistě ví, jaký se píše rok, nyní, když dávám dohromady tento článek, jsme na sklonku...
Celý článek...
MERLIN král čarodějů: Když muž skutečně miluje
20 červenec 2022 129393
Když muž skutečně miluje a otevře své srdce ženě, měla by žena o jeho zranitelné srdce pečovat a...
Celý článek...
Jitka Bičíková: BABIČČINY BYLINKY na lymfu a otoky
21 květen 2020 125928
OBKLAD Z JABLEČNÉHO OCTA: – Vezměte si bavlněný ručník nebo nějaký hadřík a namočte ho v...
Celý článek...
Jitka Bičíková: MIGRÉNY a bolesti hlavy - duchovní příčina
29 červenec 2022 124611
MIGRÉNY a bolesti hlavy nebo-li náš PAPIŇÁK V HLAVĚ - DUCHOVNÍ PŘÍČINA Bolest z fyzického hlediska...
Celý článek...