Moji milí diváci a čtenáři, přinášíme vám na webu naší internetové televize Příznaky transformace krom videí také mnoho pěkných čánků a nejraději máme, když můžeme přivést na výsluní některé skvělé pokrokové metody terapie osobního rozvoje. Před pár dny jsem sdílela čánek od Kateřiny Lebedové, úžasné světelné bytosti, která píše o tom, jak se zeptat vlastní duše, co si přeje. Zároveň pracuje s tělem metodou poklepů a jemné masáže. Moc se mi tato metoda líbila a zase jako vždy to nebyla náhoda, protože jsem právě hledala pro sebe metodu, která by mi “vyhnala” :-) z těla trauma. Měla jsem před pár lety velmi děsivou autonehodu a do dnes se bojím řídit a někdy se dostávám do paniky na dálnici. Rozhodla jsem se tedy, že tuto metodu vyzkouším na vlastní kůži, abych také mohla poté natočit s Kateřinou rozhovor a věděla, o co jde. Včera jsem tedy Kateřinu navštívila a bylo to velmi příjemné a velice silné! Studio Rosala sídlí v Praze zjednodušeně řečeno na Karlově náměstí v příjemném starobylém domě. Měla jsem to štěstí, že ten den bylo všechno v proudu, skvěle jsem zaparkovala a zapadající slunce vykouzlilo zlatavou záři na domech za oknem studia a pomalu se začalo stmívat. Tuto kouzelnou atmosféru jsme s Kateřinou využili k uvedení se do problému a k definování mého záměru terapie.Tušila jsem, že když se metoda zabývá prací s tělem bude prováděna v leže, a tak jsem po milém povídání dostala laskavý pokyn: “Hop na lehátko. Máš ráda teplo nebo chladněji?” Trochu mne otázka zarazila, ale to jsem ještě nevěděla k jak luxusnímu prožitku mne moje odpověď dovede. “Mám raději teplo.” zahlaholila jsem. A Kateřina zapnula vyhřívání lehátka! :-)))) Pokud k ní někdo půjdete, rozhodně řekněte totéž co já. :-) Je to parádní hlavně v zimě. Terapie se dále vyvíjela tak, že jsme na začátku provedly vizualizaci s vnitřním dítětem a poté jsme pracovaly ve formě poklepů po různých částech těla, které terapeutka intuitivně vnímala, že jsou k tomu vhodná. Také jsem opakovala s rozhodnou intonací některé věty a vyplavovaly se tak bloky i na úrovni kostí, krve a DNA ve všech směrech časů, minulých i budoucích. V místnosti se setmělo a my jsme nerozsvítily a jen při svíčkách pokračovaly ve vtiskávání do těla nových návyků a v čištění strachů. Byla to balada. Proběhlo několik aha efektů a uvědomění si vnitřních bloků. Pochopila jsem, že člověk si to prostě sám nezvědomí tak snadno a komunikace s další zkušenou a terapie znalou osobou je opravdu důležitá. Také se mi moc líbilo spojení s prací na fyzickém těle. Potřeba fyzického dotyku a ukotvení psychické práce v realitě fyzického těla je zásadní. Na konec bych ráda řekla, že to byla taková síla, že jsem přijela domů a padla do postele úplně hotová ale spokojená. Ten den byl extrémní výron plazmatické hmoty ze slunce směrem k naší planetě a zároveň obrovský nárůst toku fotonové energie na Zem… Umím si vybrat termín na oblok, jen co je pravda. :-))) Krásný den plný lásky přeje všem Ava Chrtková zpěvačka, moderátorka a provozovatelka PT TV Co je to Technika IDES (intuitivní dotek emoční svobody)? Je to rychlá a efektivní metoda, která nám pomůže k odstranění psychických obtíží. Po odstranění negativních emocí se následně začne uzdravovat i naše fyzické tělo. Pod fyzickými obtížemi je ukrytá určitá emoce, kterou jsme si uložili do těla následkem psychického či fyzického šoku. Například: Rozvod rodičů či váš vlastní Nejrůznější odloučení Nevhodné zacházení v dětství, v dospívání, v partnerském vztahu, ale i v práci Autonehoda Úraz Strachy Fobie Traumata a mnohé další... Následkem podobných šoků, traumat, vzniká zkrat na energetických drahách v našem těle. Místa jsou oslabená a my tam ukládáme další a další emoce, až jednoho dne nás začne něco bolet a my nevíme proč se nám to děje. Všechno má svou příčinu a důsledek. Je akce a reakce. Ovlivňují nás vzpomínky, které si pamatujeme, ale i ty, které pro nás nebyly tolik důležité. Někdy jsou bloky tak hluboké, že si je ani neuvědomujeme, nebo dokonce nechceme připustit. A některé vzpomínky či události raději zasuneme ve svém podvědomí tak hluboko, že je až skoro zapomeneme. Myslíme si, že jsme vyhráli, když budeme dělat, že se v našem životě nic nestalo. Ale ouha, přijde čas, kdy nás vzpomínky doženou. V různých formách. Potíže s partnerem, s dětmi, přáteli v práci atd. Metoda IDES je jemná a velmi osvobozující. Probíhá vleže za plného klientova vědomí. Není to žádná regrese. Nejprve odhalím emoci, která klienta svazuje a je příčinou nerovnováhy v jeho těle. Následně intuitivně najdu, kde se v těle ukrývá daná emoce, „vytáhnu“ ji z těla ven a spálím ji. Tím odstraním blok na jeho energetických drahách a klient se okamžitě cítí lehký, svobodný a veselý. Emoce na které jsme pracovali se už nevrátí. Nicméně, pod daným problémem se často ukrývá mnoho různých kostlivců. Takže když máte strachů více, nelze je odstranit všechny najednou, ale musí se odstranit postupně. Předmluvu napsala: Ava Chrtková - zpěvačka, moderátorka a provozovatelka internetové televize Příznaky transformace TV http://www.priznakytransformace.cz Podrobnosti o technice IDES napsala autorka metody: Kateřina ROSALA Lebedová http://www.studio-rosala.cz/ Tento článek není dovoleno kopírovat na jiné weby a kopírovat části textu. Budeme však velmi rádi, když jej budete sdílet na sociálních sítích. Ke snadnému sdílení na facebooku využijte tlačítko sdílet v horní části článku. Děkujeme, že dodržujete naše autorská práva. :-)) // )
Posledních pár dní se setkávám s lidmi, kteří zrovna nemají partnera a dostavuje se u nich klasická "novoroční" depka. Všichni si přejeme žít v pěkném partnerském vztahu a trávit čas společně. Znamená to ale, že pokud v partnerském vztahu nežiji, mám automaticky zkažený život a musím jej jen přetrpět? Možná to tak být nemusí. Jistě jste v mnoha článcích na internetu či v knížkách četli, jak je samota prospěšná a vůbec tak nějak cool. No jo, jenže Vy se cítíte mizerně a možná na sebe máte i vztek, že se tak cítíte. Lidé, kteří ke mě přicházejí na terapie jsou z této situace frustrování, jsou registrovaní na různých seznamkách a stálého partnera stále nenacházejí. Jak je to možné? Určitě znáte známé pořekadlo “vrána k vráně sedá” nebo energie přitahuje stejnou energii. Když s těmito lidmi hovořím v rámci individuálních terapií, svěřují se, že by partnera moc chtěli, ale bojí se, že nejsou pro partnera, kterého by si k sobě představovali, dost dobří. V této dvojjakosti a přešlapování na místě se jakákoliv snaha najít si adekvátního partnera neguje. Co s tím? Neexistuje jednoduchý návod, který by vše okamžitě vyřešil, ale možná by se Vám mohla hodit jedna z technik, která Vám může otevřít pomyslné dveře k lepšímu pochopení, proč se Vám nedaří. Zkuste si položit zdánlivě jednoduchou otázku: PROČ! Tato otázka má velkou sílu, pokud si ji správně položíte. Nejde o to, abyste v sobě prohlubovali sebelítost a beznaděj, ale naopak, abyste zbořili mylné představy o sobě samých. Jak práce s touto otázkou může vypadat? Například takto: "Proč nemám partnera/ku? Protože nejsem pro něj/ ni dost dobrá. Proč nejsem dost dobrá? Protože mi to říkali rodiče. Proč mi to říkali rodiče? Protože jsem nikdy nic neudělala/neudělal dobře. Proč jsem nic neudělal dobře? ... Zde může dojit k průlomu, kdy si můžete uvědomit, že jste něco udělali DOBŘE, i když jste třeba nedostali pochvalu. Spontánně skrze toto uvědomění nahlodáte své mylně přesvědčení, že například vždycky všechno pokazíte a začne Vám postupně růst sebevědomí. Tuto otázku můžete použit v různých variacich a situacích. Samozřejmě nenahrazuje psychoterapii, ale současně si s touto otázkou můžete částečně pomoci sami. Přeji Vám, abyste tento rok prožili, nikoliv přežili a nalezli novou chuť do života, chuť realizovat svá přaní. Autor článku: Mgr. Ivo Kotek, MBA - http://www.koucink-terapie.cz Od roku 2007 se věnuje terapeutické, konzultantské a lektorské činnosti. Zaměřuje se jak na psychosociální výcviky, koučování, tak i individuální terapie. Současně vede tréninky efektivní komunikace, leadershipu či time managementu v komerční sféře. V předchozích letech působil na různých manažerských a obchodních pozicích v nadnárodních společnostech. Článek smí být šířen a kopírován jen se souhlasem autora Ivo Kotkem. Portál Příznaky transformace má osobní souhlas autora k jeho uveřejnění. )
Náš svět, je jedna velká emoce. Je to živel vody. V tarotu jsou karty pohárové, označené jako oblast emoční, pocitové tzv. vztahové, v rovině našeho vnímání a cítění. Každý pocit umí pohladit, jako mořská hladina, která je nehybná a svítí na ní zapadající slunce anebo umí s námi i pěkně zamávat, tak jako rozbouřené moře, které pohltí vše, co mu přijde do cesty. Umí, jak zachraňovat, tak ale i zabíjet. Každý obraz v našem životě – KAŽDÝ, je vždy o dvou vahách – proto ani jedna karta v tarotu není pozitivní ani negativní – její obraz je naprosto v rovnováze – to jediné, co mění tu pomyslnou váhu, je náš vlastní pohled na kartu – to není karta ani obraz v našem životě, kdo něco ovládá – je to náš ZRAK – naše vnímání světa, hranic, názorů, životních zkušeností a hlavně to, kde a jak jsme vyrůstali. Všechno, co máme v sobě uložené, se pomalu a jistě promítá z našeho světa do toho světa fyzického. Živel vody, je velice proměnlivý, mění se a je schopen se změnit ve vteřině – tak jako emoce. Voda, je neskutečně tvárná – kamkoliv ji dáme, změní svůj tvar, umí se skvěle přizpůsobit svému okolí – tak jako emoce. Zkuste si představit, jak vypadá emoce lásky ve fyzické formě – co první se Vám ukázalo? Emoce jsou krásný dar, když se zadíváte na vodu, poznáte, že je to živá bytost, tak jako je to s emocí – není to jen tok nějaké energie, je to živoucí bytost. Jednoho dne jsem si vytvořila pro sebe takovou pomůcku a mám s ní super zkušenosti, hlavně s tématy, které jsem v sobě zpracovávala dlouho a bylo to bez úspěchu. Každý ten emoční „problém“ si představím jako bytost, dám ji tvář – což naprosto dostane jiný obsah – najednou je to živoucí, má to tvář a už nelze ji říct – „Běž už pryč.“ Je to bytost, která Vás nesmírně miluje, ač se může zdát na první pohled, že jde proti Vám. Opět jsme u toho ZRAKU – to jen my sami vidíme co je a není problém – to jen my dáváme emocím energii. Když si třeba pod emocí strachu, představíte bytost – může se Vám buď ukázat sama, nebo je potřeba použít maličko fantazie. Najednou vidíte před sebou ne už něco, co Vás brzdí, děsí, překáží – ale vidíte bytost, která je v nepochopení a snaží se s Vámi komunikovat.Začněte s ní komunikovat – jakoby jste mluvily s nejlepším přítelem, kterého máte. Jen tak se můžeme dozvědět, co tyhle bytosti nesou za dar až k nám. Zeptejte se své bytosti, co přináší – čeho se ona bojí, proč se bojí a JAK BYSTE JÍ MOHLI POMOCI. Klidně si veďte deníček, všechno co uděláte krokem k sobě a k pochopení pohledu na emoci, bude zase krok k SOBĚ a o to tu jde. Svou bytost si klidně pojmenuje a až budete mít informace, které hledáte – pak se buď bytost dostane do stavu neutrálního – tak jako karty, tak jako obraz v našem životě, tak jako my, a nebo odejde, přesně tam kam patří. Dokud to neudělá má k tomu důvod. Zeptejme se na její důvod, proč s námi setrvává – proč s námi ještě tráví čas. Z mé praxe vím, že pokud emoci nechápeme, nevzali jsme si z toho všeho ono pochopení, moudrost, tak neodejde. Tohle všechno, musí probíhat s absolutní láskou a to je někdy velmi těžké – milovat něco, co nám způsobuje bolest, strach, komplikace v životě – ale to je ta cesta – prosvětlit tyhle bytosti v nás – prosvětlit kouty naší duše, aby mohla plout po vlnách a bouře byly menší a menší. Víte cesta je proces a proces chce svůj čas, aby to vše uzrálo, aby to vše dalo smysl nejen nám, ale i bytosti, která je ukrytá v nás a nese esenci toho, co nám chce předat. Ráda bych se s Vámi ještě podělila o jednu věc, která mi přišla před nějakou dobou, když jsem meditovala. „Jen ten, kdo je ve tvém životě trnem v oku, je největší láskou tvého života. Každý člověk tu má určité role vůči někomu. VĚDOMĚ vstoupil nejen do svého života a svých cest, ale také si plně uvědomoval, že bude křížit tvou cestu s nějakým záměrem. A to je největší dar. Vstoupit vědomně do určité role, aby ti pomohl tvé věci, které sis naplánoval zpracovat – i za cenu toho, že jeho postavení vůči tobě bude postavení určitého nekomfortu. TO JE LÁSKA. TO JE DAR. JE TO ONA BYTOST, KTERÁ NÁS MILUJE NEJVÍCE.“ Když jsem si tohle psala v meditaci automatickým písmem, pocítila jsem určitou moudrost toho sdělení, protože pokud to opravdu tak je a nemá cenu hledat PRAVDU, ta je ukrytá jen v nás, pak je každý nepřítel, ta nejbližší duchovní rodina, která vědomě vstoupila do našeho prostoru, aby nám pomohla. A tímhle sdělením pro mě skončily dlouhé roky, které jsem věnovala odpuštění a různým techníkám, jenž mi moc nepomáhaly v tom pochopit, plně procítit, proč tu jsou lidé, kteří mi v mém osobním životě působí nekomfort. Obrázky ve článku, jsou mé malby vytvořené pomocí tabletu, které je možné tisknout na plátno, dle Vašeho přání. Autorka článku: Lenka Vlášková Průvodce, zabývající se léčivými automatickými tarotovými texty a energetickou prací. Své klienty provází na cestě i v podobě energetických maleb a šperků. Miluje svou práci, je to pro ní velké naplnění. Je jí ctí růst s každým klientem. www.tarot-a-shamballa.cz Tento článek poskytla osobně pro server Příznaky transformace autorka článku. Jeho šíření je možné pouze s jejím souhlasem! Kopírování tohoto článku z našeho webu je zakázáno. Chcete-li jej zveřejnit na svém webu, získejte si souhlas autora. Ke sdílení článku na sociálních sítích využijte výše uvedené tlačítko sdílet. Děkujeme. // )
Kateřina Lebedová ❀ Rosala ❀ Nezdá se vám život dost krásný, snadný a prožívaný s lehkostí?Jste ve stavu, kdy máte spoustu otázek a nevíte si rady se svou situací a stále bloudíte v myšlenkách?Vaše srdíčko prošlo nebo právě prochází životní zkouškou? Rozhodujete se jestli ho máte nechat otevřené? Ocitli jste se ve svém životě na rozcestí a teď nevíte jakou cestou se dát?Nevíte co dělat v této ne zrovna lehké situaci?Máte problémy se vztahy s blízkými – partnerem, dětmi či rodiči?Dostali jste se do finančních problémů a nevíte co s tím?Pronásledují vás emoce, jako třeba strach, úzkost, vztek, pocit ublížení nebo jiné emoce, se kterými byste se chtěli vypořádat?Nebo se snad potýkáte se závislostí, fobií, traumatem?Pokud se chcete zkouškám, která život chystá postavit – mám pro vás řešení! Pojďme se společně zeptat vaší duše, proč se jí určitě věci dějí. Věřte, že ona bude šťastná, když s ní začnete komunikovat a požádáte ji o radu. Zná totiž odpověď na vše. Možná jste se už ptát zkoušeli, ale odpověď nepřišla. Chyba často bývá v tom, že jste do problému až moc ponořeni a potřebujete pomocnou ruku, abyste našli cestu ven. Společně získáme odpovědi po kterých toužíte a vy se budete konečně moci znovu nadechnout. Věřte mi jde to! Je dobré vědět, že pouhým uvědoměním si problémů se tělo začne léčit. Je jen na vás jestli chcete dojít do cíle jako vítězové. Prvním a velmi zásadním krokem je, abyste si uvědomili a hlavně připustili, co děláte špatně. A teprve pak je možné začít na vašem trápení pracovat. Někdo se dokáže svých problémů zbavit při meditaci, já to zvládám pomocí metody IDES (intuitivní dotek emoční svobody). Je velice rychlá a efektivní. Hodně pomáhá, když se svůj problém naučíte pozorovat. Zkuste se zastavit a být jen pozorovatelem určité emoce. Pozorování sebe sama vám mnohé napoví. Musíme se smířit s tím, že některé problémy a nechtěné stavy, které se k nám neustále vrací si přinášíme z minulých životů, jiné zase patří do naší genetické výbavy. Přesto nejvíc obtíží si sami „budujeme“ v tomto životě. A začíná to už v době, kdy jsme byli u maminky v bříšku. Naše duše už tehdy naslouchala, co maminka prožívá a my jsme to začali žít a prožívat s ní. Tehdy jsme si začali do duše zapisovat první vzorce. Po narození pokračujeme ve vkládání vzorců naučených od mámy, táty a sourozenců. Nejdřív jsme pouhými pozorovateli a učíme se, jak se má chovat táta k mámě a máma k tátovi. A samozřejmě sledujeme, jak se chovají oni k sobě samým. A také jak se chovají sourozenci k nám, následně i my k nim. Tyto vzorce pak zkoušíme ve škole, uplatňujeme svoje vzorce chování a zároveň pozorujeme vzorce chování spolužáků a učitelů. Když pak dospějeme, máme už v pomyslném šuplíku, pěknou sbírku podobných vzorců, nasbíraných z našeho okolí. To ale není konec, hledáme lásku, partnery a přátelé a těm se snažíme „pochlubit“, jaké pěkné vzorce chování jsme si nasbírali a oni se zase chlubí těmi svými. A začíná nám tu krásné zrcadlení. Najednou lásky už nejsou lásky a přátelé nejsou přátelé. A my se divíme, proč nám nikdo nerozumí, když přece všechno děláme dobře. No ano, pilně jsme se učili od svých rodičů... Já to přece dělám nejlépe, tak proč jsou všichni takoví? A děje se nám to co se děje. Proč?Jestli teď hledáte viníka, třeba v rodičích nebo sourozencích, nedělejte to, nemá to smysl. Nepomůže vám to! Bude rozumnější, když začnete hledat cestu, jak z toho kruhu ven. Raději přetrhněte nit vzorců, které vám zatěžují život a nedovolují vám být svobodný. Než přijdeme na tento svět, tak si rodiče vybíráme ke splnění zkoušky, která nás tu čeká. Takže není viník a není proč či na koho se zlobit. Duše se domlouvají a žádají ostatní duše, jestli jim pomůžou jejich úkol splnit. Je dobré pochopit, že ty ne zrovna příjemné situace nám hodně dávají a posouvají nás dopředu. I když to v daném okamžiku nejsme schopni chápat. S odstupem času, když se ohlédneme zpět dojde nám, proč se nám tohle všechno dělo. Ale chce to čas a velkou práci na sobě. Terapie ve studiu Rosala Také si krásně umíme přivolat ty nežádoucí situace, které přicházejí skrze naše přání. Vyšleme přání a jsme vyslyšeni, ale ne hned a ne zadarmo. Vše musí být v rovnováze. Když to chcete, tak za to něco odevzdejte. A určitě je dobré odevzdat to co nám k ničemu neslouží (např. strachy, závislosti apod.). Některá přání se plní rychle, ale to jsou ta menší přání, která často slouží jako signály - jdete správně a nebojte se těch překážek, co jsou na cestě. Jsou pro vaše dobro, abyste byli moudřejší a silnější. Občas jsme vystaveni obrovskému tlaku, a právě to je ta správná chvíle, kdy to chce začít překonávat sám sebe. Vše je v naprostém pořádku a nemusíme se bát. Přijde čas, kdy dojdeme do cíle jako vítězi a naše duše bude zářit štěstím. Ale poznáme to až v cíli, ne na cestě. A když se vám třeba zdá, že se přání vůbec neplní, protože čekáte okamžitý výsledek, vydržte!!! Postačí, když budete znát cíl a věřit. Hledejte svůj sen a dopřejte si ho snít! Vy a jen vy jste strůjci vašeho života. Udělejte krok do neznáma a překročte hranice, které jste si sami nastavili. Přeji vám hodně štěstí, zdraví a sil abyste vydrželi na cestě krásného, lehkého bytí plného lásky a světla ve vašem srdci. Článek napsala: Kateřina Lebedová - Studio ❀ Rosala ❀ http://www.studio-rosala.cz )
Dostal jsem odkaz na film Bůh není mrtvý. S titulem filmu souhlasím, ne tak z jeho obsahem. Dlouho jsem byl přesvědčený ateista, pak jsem byl váhající věřící. Dnes vím, že Bůh existuje. S čím ve filmu nesouhlasím, je jeho prezentace, která stále vychází z 2 000 let starých myšlenek a názorů. Jestli mne něco odrazovalo ve víře v boha, byla to právě bible a nebo spíše její náboženský výklad. Kniha nemůže za to, jak je vykládána. Bible je plná metafor, kterým již dnes nikdo nerozumí, ale je mnoho těch, kdo si osvojují právo na její výklad. Já jsem díky Bibli pochopil, že Bůh stvořil člověka k obrazu svému a člověk k obrazu svému tvoří Boha. Z čeho pochází mé přesvědčení, že člověk tvoří Boha k obrazu svému? Bible má dvě části. Starý zákon, kde je bůh krutý a nic neodpouští a Nový zákon, kde je Bůh laskavý a odpouští vše. Kam se poděl ten nesmlouvavý soudce, který v Sodomě a Gomoře nenašel jediného spravedlivého, včetně dětí? A odkud se zjevil novozákonní Bůh, který pravil, "Kdo je bez viny, ať hodí kamenem."? Jsou dva, nebo je to tentýž, ale jeho názor se změnil, vyvinul, dospěl? Bůh z nového zákonná je mi bližší, ale i ten se vyvíjí. Nepotřebuji být Žid, Křesťan, ani Muslim, abych měl víru v Boha. Nepotřebuji, aby mi někdo podsouval jak a v co mám věřit. Je mnoho falešných proroků a je těžké si vybrat. Proto je dobré věřit sobě a v sebe. Jestli mne Bůh stvořil k obrazu svému, pak tím, že věřím v sebe, věřím v Boha. Mám vlastní terapeutickou metodu, kterou jsem nejdříve uplatnil na sebe a díky ní jsem došel k poznání, že poznat Boha nemůžeme jinak, než sebepoznáváním. Tady vidím nedokonalost tohoto filmu. Bůh který je zde prezentován je 2 000 let starý. Je odloučený od nás, je někde mimo nás a my se k němu můžeme jen modlit a doufat ve spasení. Já se ptám? Jsme odkázáni na jeho vůli a nebo nám dal svobodnou vůli se rozhodovat? Jestli máme právo se rozhodovat, tak kdo nás trestá za špatná rozhodnutí? On nebo My? Proč Kristus, který za nás umřel na kříži a hlásá nepodmíněnou lásku, nám vzápětí vyhrožuje, že když ho nepřijmeme, nebudeme přijati? Proč je Bůh prezentován jako rozpolcená osobnost, která nám tvrdí, že nás miluje a vše nám nám odpouští a vzápětí nám vyhrožuje a snaží se nás manipulovat strachem? Mým přesvědčením je, že dnešní doba uzrála k přijetí Nového Boha. Je to Bůh od kterého již nejsme odděleni, je naší součástí a my sním můžeme mluvit přímo, ne zprostředkovaně. To se ostatně při mých terapiích děje. Mí klienti nepotřebují faráře ani kostel a já jim nedávám rozřešení, pomohu jim se pročistit tak, že nachází vlastní odpovědi a pokud si nejsou jisti sami sebou, mohou se ptát přímo Jeho. Pokud něco dělám ze strachu, není to svobodná vůle. Přicházejí ke mně klienti, kteří mají z Boha strach a já je strachu zbavuji a vracím jim svobodnou vůli. Miroslav Procházka Autor metody Runa: Miroslav Procházka. http://www.rus-runa.cz Je možné si domluvit bezplatnou konzultaci po telefonu, přes Skype i osobní setkání. Email: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. document.getElementById('cloak64c4b094c36763e67426f4efe2872c76').innerHTML = ''; var prefix = 'ma' + 'il' + 'to'; var path = 'hr' + 'ef' + '='; var addy64c4b094c36763e67426f4efe2872c76 = 'metodaruna' + '@'; addy64c4b094c36763e67426f4efe2872c76 = addy64c4b094c36763e67426f4efe2872c76 + 'gmail' + '.' + 'com'; var addy_text64c4b094c36763e67426f4efe2872c76 = 'metodaruna' + '@' + 'gmail' + '.' + 'com';document.getElementById('cloak64c4b094c36763e67426f4efe2872c76').innerHTML += ''+addy_text64c4b094c36763e67426f4efe2872c76+''; Mobil 777 648 577 Skype miremek )
Byl jsem požádán, abych psal příběhy, mám rozepsaný příběh svého života a tak mne napadlo ho uvěřejnit zde a zjistiti, zda to co píši někoho zajímá. Nejsem již mladý, tak to je dlouhý příběh a pokud bude zájem, bude na pokračování. Naši předkové neměli lehký život a vše co je ovlivnilo, nám předaly v epigenetckém kódu. Nejsme si toho vědomi, ale jejich traumata máme hluboko v sobě uložena a ta ovlivňují i náš současný život. Zde se dozvíte co jsem prožil já a jak se mi podařilo se tohoto nežádoucího dědictví zbavil. RODIČE Moji rodiče byli velmi prostí lidé, kteří nepoznali moc radosti, zato utrpení si v životě dopřáli v hojné míře a to, že jsem se jim narodil já, jim na životním štěstí nijak nepřidalo. Naopak, byl jsem vším, jen ne tím co očekávaly. Dítětem jež naplní jejich život sluncem a radostí. Vztah který ke mně zaujaly, patřičně odpovídal míře jejich zklamání. MAMINKA Narodila se na Ukrajině před První světovou válkou, tak že stihla zažít sovětskou kolektivizaci. Její rodiče, byli Češi, kteří utekli před bídou na Ukrajinu a v divoké, neobdělané zemi vybudovali prosperující hospodářství. Zúrodnili půdu a stali se z nich kulaci. Statky jim byli zabaveny, ve prospěch sovětské moci a oni byli označeni za nepřátele lidu. Otec maminky ovdověl a o ni se starala babička. Tam kde žily, nabyla škola a tak její Slabikář byla Bible. Jiného vzdělání se jí nedostalo. V osmnácti letech byla provdána za muže, kterého nemilovala, ale o kterém byla babička přesvědčena, že se o ni postará. Byla vychována k úctě a poslušnosti a protože nechtěla následovat osud Maryši, svého muže neotrávila a měla sním tři děti. Po Druhé světové válce, přišla o osmnáctiletého syna, kterého jí zabili Banderovci.Následovala svého muže, který po válce zůstal v Čechách a s dvěma malými dětmi cestovala tři neděle vlakem do vlasti svých rodičů. Její manžel neměl pro její návrat pochopení, protože si našel jinou ženu a dal se s maminkou rozvést. Postaral se o děti, ne však o ni. Zůstala sama a žila a pracovala na cizím statku jako děvečka. Na inzerát se seznámila s mým otcem, který ještě nebyl vdovec, ale již věděl, že jeho druhá žena, ho podruhé vdovcem v brzké době učiní. Podal si inzerát, na který mu maminka odpověděla. Stálo v něm, že má jednu dceru a vlastní byt. Že má ještě mentálně zaostalého syna, zamlčel a bytem byla bývalá císařská konírna, kde bylo dělníkům, tehdy již vládnoucí třídě, umožněno si vybudovat útulné bydlení. Podmínky tam byli takové, že holčička, která se jim narodila zemřela v půl roce na zápal plic. Já jakožto druhé, ač nechtěné dítě, mamince bylo čtyřicet pět let, jsem stejnému osudu unikl, protože mí rodiče dostali lepší bydlení. Nastěhovali se k jedné staré paní, která obývala veliký byt 3+1 a proti její vůli, polovinu jejího původního bytu, zabrala naše rodina. Oproti konírně jsme měli krásné bydlení. Pokoj, kuchyň, společný záchod a koupelnu. Toto je stručný popis života mé maminky než jsem se narodil. TATÍNEK Můj tatínek si podobně užíval radosti života, jako moje maminka. Byl o sedm let mladší, tak že se narodil až po První světové vále a v Čechách. Takto byl ušetřen sovětské kolektivizace, ale zato na jeho rodinu v plné míře dopadla hospodářská krize a vymoženosti raného kapitalizmu. Jako malý chlapec při hře na četníky a lupiče, utíkal za jednou větší holkou, která dokázala přeskočit hluboký příkop, ten vedl do rokle zvané Pochcaňák.Ona překážku zdolala, on ne. Spadl do Pochcaňáku, prorazil si lebku a od té doby byl hlava otevřená. Na čele ho zdobila hluboká jizva. Tatínek se celý život bál. Chtěl aby ho všichni měli rádi, tak se bál říkat co si myslí.Nejvíc se bál svého tatínka. Když nás osvobodili Sovětští vojáci, myslel si, že všichni musejí být komunisti a tak vstoupil i on do strany. Ovšem jeho otec, přesvědčený Národní socialista, když se to dozvěděl, vzal svoji pověstnou hůl a šel mu vysvětlit, že ve straně být nemusí. Tatínkovi bylo třicet pět let, byl zvolen předsedou Národního výboru, což byla velmi slibná kariéra, ale na důraznou radu svého otce ze strany vystoupil a komunistou se již nikdy nestal. Škoda, tatínek byl velmi konformní a tudíž i jako nestraník velmi oblíbený. Inteligencí jistě vysoko převažoval nad inteligenci Milouše Jakeše, předrevolučního předsedy vlády a tak jsme si mohli i mi užívat vymožeností socialismu a ne jeho nedostatků. Tatínek dělal alespoň předsedu ROH, z čehož nic neměl a já se tudíž za svého otce nemusel stydět. Jeho otec byl drobný živnostník, švec, který než přišel Baťa, taky švec, se tímto řemeslem živil. Je obecně známo, že pan Baťa dal lidem levné boty, ale ševcům vzal práci a uvrhl je do bídy. Na jeho obhajobu je nutné říci, že více lidí zaměstnal a poskytl jim i bydlení. Můj dědeček však mezi ně nepatřil a tak jeho na tu dobu velmi pokrokový vztah k zaměstnancům, nemohl ocenit. Tatínek byl celkem z pěti dětí, šesté, které bylo na cestě se již nenarodilo a vzalo mu maminku. On a jeho zbylí sourozenci zůstali sami s otcem, který když jejich maminka žila, se držel vice verpánku než skleničky. Po jejím odchodu se rozhodl tento poměr změnit, k čemuž přispělo i to, že verpánek již nebyl tím co by ho uživilo. Místo bot šil bačkory a můj otec je chodil po vesnicích prodávat. Boty již nešil, a tak chodily jeho děti do školy bosi. Jak jsem již naznačil, měl můj dědeček kladný vztah k alkoholu a protože kulhal, nosil hůl. Tato hůl byla jediným výchovným prostředkem, který můj tatínek poznal.Na učení neměl tatínek moc času, protože se musel podílet na obživě rodiny. Jeho školní výsledky tomuto odpovídaly a za své studijní výsledky byl dědečkovou holí patřičně odměňován. Devět let chodil do takzvané obecné školy, která měla jen pět tříd, tak že se jeho vědomostem nedostalo širších znalostí. Vyučil se instalatérem, oženil se a měl dvě děti. První manželka mu umřela, vzal si druhou a další jeho osud známe již z vyprávění o mé mamince. Toto je pro začátek vše. Jestli bude příběh pokračovat záleží na těch, kteří si přečetli první část a budou mít zájem o pokračování. eM Miroslav Procházka Autor metody Runa: Miroslav Procházka. http://www.rus-runa.cz Je možné si domluvit bezplatnou konzultaci po telefonu, přes Skype i osobní setkání. Email: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. document.getElementById('cloakbdb007fc8a9a35086408afdbf0e77661').innerHTML = ''; var prefix = 'ma' + 'il' + 'to'; var path = 'hr' + 'ef' + '='; var addybdb007fc8a9a35086408afdbf0e77661 = 'metodaruna' + '@'; addybdb007fc8a9a35086408afdbf0e77661 = addybdb007fc8a9a35086408afdbf0e77661 + 'gmail' + '.' + 'com'; var addy_textbdb007fc8a9a35086408afdbf0e77661 = 'metodaruna' + '@' + 'gmail' + '.' + 'com';document.getElementById('cloakbdb007fc8a9a35086408afdbf0e77661').innerHTML += ''+addy_textbdb007fc8a9a35086408afdbf0e77661+''; Mobil 777 648 577 Skype miremek )
Naše tělo, je místo, kde sídlíme MY, naše duše. Je to stejně takové zvláštní - energie, která je nekonečná se usídlí v těle a tam se snaží spojit duši a hmotu. Je to jakoby hrál koncert, který ale ne vždy ladí, ne vždy si rozumí, to ale neznamená, že ho nelze vyladit a naladit na takovou notu, aby duše byla v těle spokojená a naopak.Tohle téma je velice široké – protože vše spolu souvisí a nic není odděleno. Vše je spojeno v jednu bytost, která je vším tím a to je Země – líbí se mi ten úžasný název, protože naše Země, vychází opět jen ZE-MĚ.Proto si myslím, že ten kdo se zajímá o duchovní rozvoj, narazí na sebelásku, na vztah k tělu, na zdraví a nemoci na vše co je ve hmotě tak vidět a tolik to někdy bolí, ať už na těle nebo na emočním těle. Proto to nelze oddělit, nelze se starat jen o jednu věc, protože jakmile se zaměříme jen na jednu věc, vystrčí růžky hned ta druhá, pokud neladí. BLÁZENKdo jiný než karta Blázna by mohla více promlouvat k nám, jako bytostem fyzickým, tak energetickým. Blázen je nultá karta – má určitý vzorec opakování. Bod nula, být na nule, být v nule je pro mnoho lidí naprosto nepřijatelným – to souvisí i s tělem, vztahem k němu a se vším na čem lpíme, co naprosto nepřijímáme nebo dokonce máme v odporu. Tato karta je hlavně o přítomnosti, užívání si života, nelpět na věcech a názorech – tato karta je plně volná od všeho co nás svazuje. Všimněte si jak holubice pomalu odmotávají stuhu kolem pasu, která škrtí, dusí – vše co nás dusí a vše co nán neumožňuje volně dýchat, musíme v našem životě změnit na volný nádech.Nádech a skok – a letět dolů, nevědět co je dole a přesto důvěřovat vesmíru, lásce, Bohu – SOBĚ.Někdy jsou lidé tak zaměřeni na fyzické tělo, protože chtějí třeba například zhubnout, nebo se zbavit nemoci, že nakonec vlastně přehlídnou to, že na fyzičnu nelze nic měnit, pokud vibrace na energetické úrovni je nízká, sebedestruktivní. Vždy to má stejný vzorec – nedostatek lásky. Láska je jediná energie, která léčí a zvyšuje vibrace najednou. Společně s ní jde i vděčnost. Pokud se naučíme své tělo milovat tak jak je, milovat se se vším všudy i s těmi nedostatky, které na něm vidíme a nechceme – pak nás tělo odmění tím, že to co je v lásce a zcela přijaté – prostě už zde nemusí být prezentováno ve fyzické podobě jako nemoc atd. a pomalu to zmizí. Viděla jsem na terapiích, jak lidé, kteří drželi diety, roky se tím zabývají a mění tělo fyzicky – cvičím, stravou – tak vždy měli „jojo efekt“. Ale když se začali zabývat opravdu tím, co je za tou fyzickou stránkou, měli pak na to už jiný názor a pracovali i na té duchovní stránce.Je samozřejmé, že to jde ruku v ruce – ten vývoj musí jít v souladu tělo i duše, nelze dělat jedno a druhé nechat být, pokud to uděláte, jedno se ozve za nějaký čas – na tom není nic špatného. Ten kdo pečuje o duši, jednoho dne prostě zjistí, že je třeba se starat i o tělo a naopak. Je to souhra, je to koncert duše a těla a jediným spojencem, který to spojuje je LÁSKA. Autorka článku: Lenka Vlášková Průvodce, zabývající se léčivými automatickými tarotovými texty a energetickou prací. Své klienty provází na cestě i v podobě energetických maleb a šperků. Miluje svou práci, je to pro ní velké naplnění. Je jí ctí růst s každým klientem. www.tarot-a-shamballa.cz // )
Pro ty, které máme rádi, nechme dveře otevřené. Nenuťme je vstoupit. Až si všimnou, vstoupí sami. eM Každý člověk by měl mít vyřešené vztahy se svými rodiči. Pokud je nevnímáme jako vzájemně se milující pár, který miluje i své děti a děti současně milují své rodiče, nemáme správně nastavený model fungující rodiny a vzor vztahových hodnot. Nemůžeme je tak předávat ani dál do svých dalších vztahů s partnery, svými dětmi a ostatními osobami ze svého okolí. Zdá se to nemožné, skutečnost přece nejde změnit. Došel jsem poznání, že to možné je. Jak je možné změnit to co se stalo? Máte pravdu, co se stalo se změnit nedá, ale zkušenost, kterou jsme si odnesli, ta se změnit dá. Není důležité, co se stalo, ale zda to, co se stalo, v nás zanechalo smutek nebo radost. V naší mysli se bolestná vzpomínka dá přetransformovat tak, že získáte novou zkušenost, nový pohled a tak začnete žít nový život. Je možné, poznat své rodiče tak, jak jste je nikdy nepoznali. Pomocí Chanellingu se dostanete do jejich mysli a vše budete vnímat z jejich pohledu. I sami sebe. Toto je důležité pro porozumění a přijmutí rodičů. Rozumem je můžeme pochopit a odpustit jim, ale toho co v nás zanechali, se myšlenkami nezbavíme. Zde pouhý rozum nestačí. Je potřeba jít přes emoce, city. Naši rodiče se nezmění a mají na to právo. Oni udělali pro nás vše co dokázali a na nás je, abychom je pochopili a nepřenášeli nesprávné vzorce jejich chování do svého života. Podobný postup se používá v Rodinných konstelacích. Při této formě Chanelingu vám pocity a myšlenky rodičů nikdo netlumočí, vy vnímáte vše stejně jako oni. Tuto zkušenost nelze ničím nahradit. Rozdíl je jako mezi 2D a 3D. Ponoříte se hluboko do jejich mysli a až se navrátíte sami k sobě, bude mít pohled na vaše rodiče novou dimenzi. Nebudete mít potřebu posuzovat a odsuzovat jejich jednání, ať bylo jakékoli. Protože se tímto zlepší váš vztah k nim, zlepší se i jejich vztah k vám. Kde není tlak, ten z vaší strany pomine, tam není odpor, ten pomine z jejich strany. Miroslav Procházka Autor metody Runa: Miroslav Procházka. http://www.rus-runa.cz Je možné si domluvit bezplatnou konzultaci po telefonu, přes Skype i osobní setkání. Email: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. document.getElementById('cloak4d129a8ce026115c421e318982e9f4fd').innerHTML = ''; var prefix = 'ma' + 'il' + 'to'; var path = 'hr' + 'ef' + '='; var addy4d129a8ce026115c421e318982e9f4fd = 'metodaruna' + '@'; addy4d129a8ce026115c421e318982e9f4fd = addy4d129a8ce026115c421e318982e9f4fd + 'gmail' + '.' + 'com'; var addy_text4d129a8ce026115c421e318982e9f4fd = 'metodaruna' + '@' + 'gmail' + '.' + 'com';document.getElementById('cloak4d129a8ce026115c421e318982e9f4fd').innerHTML += ''+addy_text4d129a8ce026115c421e318982e9f4fd+''; Mobil 777 648 577 Skype miremek // )
Co si máme představit pod pojmem minulý život, asi všichni víme. Já chodím do minulých životů pouze při své práci, když je to zapotřebí, abychom mohli pochopit něco co se týká situace, či osoby, se kterou něco zpracováváme. Díky tomu můžeme zde v přítomnosti něco napravit. Nikdy nechodím a ani to nedoporučuji chodit do minulých životů jen proto, že mě něco ze zvědavosti zajímá. Občas ke mě přijde človíček, který si nevědomky otevřel minulý život a chodí si tam pro něco. Někdy si tam chodí prožívat něco krásného a tudíž, zde v tomto životě mu to chybí. Tím, že si to nevědomky prožívá tam, tak v přítomnosti to má zastavené. Někdy si tam ale lidi chodí i pro to, co je bolí, stále se k tomu vracejí a vytahují si bolístka, která patří do minulých životů a tím si tuto bolest nevědomky přenášejí sem do přítomnosti. Občas přijdou i ti, co mají životy zavřené, ale mají zde v sobě nějaké bloky či programy, které se táhnou právě z minulých životů. Potom jen stačí najít kde to začalo, něco pochopit, uzavřít za sebou tento život a uzdravit vše v sobě. Do budoucích životů při své práci občas také zajdu. Úplně poprvé jsem se do budoucího života u své klientky podívala nečekaně. Pracovala jsem s paní, která měla hodně komplikovaný život a hodně se v tom plácala. Nedařilo se jí v žádném spektru jejího života. Jak sama říkala, na co sáhla to se pokazilo. Zajímavé bylo i to, že ona se přistěhovala k novému příteli z druhého konce Čech do Karlových Varů a po práci u mne se s ním rozešla a odstěhovala se zpět domů. Zjistili jsme, že vlastně přijela za mnou (v té době jsem působila v K.Varech). Ale zpátky k práci. Asi při druhém sezení, se přede mnou otevřel budoucí život, kde jsem tuto klientku viděla jako velkou a silnou čarodějku. Promluvila ke mě a rázně mi řekla, že mi zakazuje na ní pracovat. Po vysvětlení proč na ní pracuji a že je to právě proto, aby se mohla stát tou čarodějkou, jakou je v budoucnu, se na pár minut odpojila a pak se zase ukázala se slovy, že mám svolení na ní pracovat. Při posledním sezení se opět objevila nečekaně při práci a z budoucna mi poděkovala. V přítomnosti jsem se s touto klientkou rozešla a ona mi za pár dní volala, že mi děkuje, že se vrátila do svého rodiště a je vše tak, jak má být. Tento příklad je krásný i v tom, že nám ukazuje, že čas neplyne tak jak mi si myslíme, že vše je trošku složitější. Mohlo by se zjednodušeně říci, že vše je mimo čas a prostor . Ale o tom až jindy. Meziživot je čas a prostor, kde se duše setkávají a domlouvají si svůj čas na světě. Domlouvají si kdo, kdy, jak a proč se setkají, co se mají naučit, co chtějí získat či naopak. o co chtějí přijít... Prostě v našem životě se nic neděje náhodou, všechno má svoje důvody a přesto nic není dané. Všechno to můžeme a také měníme teď a tady. Nejvíce jsem pochopila souvislosti právě přes návštěvy těchto mezisvětů. Nechodím tam často, ale vždycky je to hodně zajímavé. Mnoho z vás již ví a nebo aspoň slyšelo pravdu o tom, že děti si vybírají své rodiče. Toto je samozřejmě pravda. Je to zjednodušená pravda , protože právě děti se cítí být rodiči často ublížený. Rodiče často mohou za to, že děti mají trauma či nějaké "nechtěné" programy a bloky. Rodiče jim svou výchovou, svým přístupem dávali špatný příklad atd. Prostě mnoho lidí, si řeší vztahy s rodiči a přitom jim pomáhá pochopení, že to oni si vybrali své rodiče. Toto je pravda, ale jak by k tomu přišli rodiče? Samozřejmě, že i oni museli souhlasit a dá se říci, že si vybrali své děti. Nic není náhoda, ani to, že se rodiče rozvedli hned po narození dítěte, že tatínek byl alkoholik. Všechno je to pečlivě naplánované a všechno nás to utváří v to, co potřebujeme a co je pro naše nejvyšší dobro. Zdroj:http://xariska.cz/ Autor článku : Xariska 2015 Tento text je možné v nezkrácené a neupravené podobě dále kopírovat a rozšiřovat nekomerčním způsobem, pokud bude připojena celá tato poznámka včetně zdroje a aktivního odkazu. // )
Je nutné jasně se vymezit proti tomu, co se nám nelíbí a co bychom chtěli změnit. Když před tím bude každý utíkat (třeba aby to nepodporoval v jeho růstu), dosáhne se jedině toho, že se nic nezmění - neboť mlčení je pokládáno za tichý souhlas... Ezoterici radí, že co nám vadí "vně", nám vlastně ve skutečnosti vadí na nás samotných. Nechápu, jak bych ve svém nitru měla měnit vládu, která mi vadí??? Tentokrát se ozvu, protože si připadám, že jsem jim naletěla - a nehodlám poslouchat ezokecy o tom, jak jsem to národu díky svému vyzařování přitáhla.Když jsem mlčela (dokonce předminulé volby nešla volit, a jenom si "uvnitř čistila", že vláda bude konečně pro lidi, a napřela se do toho celou silou pozitivního myšlení) - tak nic. Stejně, jak píšu v "Jiném pohledu na odpuštění" - poslat do háje, protože jinak to nejde.Na některé méně citlivé lidi platí jazyk, kterým sami hovoří; házení chlebem se míjí účinkem. Zkrátka některé situace a někteří lidé potřebují silný "ne-ezo" zásah. Mimochodem, copak zvítězila pravda a láska, když se šlo do devadesátých let s odpuštěním? Vrazi a viníci zodpovědní za kulturní a morální genocidu pod vládou KSČ nebyli řádně podle zásluh potrestáni, a tak si řekli, proč bychom nevyužili situace, když to jsou takové měkoty, u kterých nám všechno projde?A že by se nám to, že nehodláme všechno útrpně přijímat, mohlo vrátit v "příštím životě" v podobě neštěstí a nemocí? Kdo ví, třeba žádný nebude, a převtělování je jenom bajkou (podobně jako příslib nebe u křesťanů) mající za účel kultivovat lidi, aby nebyli egoističtí, bezohlední a krutí "po mně potopáři".Autorka: Ivana Muková (c) 2012 http://www.ivanamukova.estranky.cz/ // )
Strana 19 z 19
Více videí