Tu blonďatou máš nejlepší, jak jsi mohla být jiná než blond?Hele v té hnědé jsi šmrncovní, je to víc sexy než ta bílá.Nejvíc se mi na tobě líbila ta zrzavá, hnědou už si nikdy nedávej.Ta blond tě dělá starší.Ta blond tě dělá mnohem mladší.V té hnědé ti vyniknou oči.A tak dále a tak dále….neustálé hodnocení od každého, kdo kolem mě projde. Každý den si vyslechnu desítky názorů od přátel, kolemjdoucích, známých, klientů. Každý den respektuji potřebu druhých, povědět mi, jak to mají.Kde se v nás bere potřeba neustále hodnotit? Je to jen způsob, jak nepřekročit vlastní hranice myšlení a možnosti podívat se na svět jinýma očima. Nedovolit své škatulce, aby rozšířila své zdi.Já sama, tím že měním barvu na vlasech, zkoumám jak moc lpím na zaběhnutém, jak moc mi záleží na názoru druhých, jak moc mě ještě rozčílí, když mi někdo mluví do toho, jak mám vypadat.Dnes už s úsměvem přijímám názor druhých, který se mi snaží vnutit, že zrovna TAKHLE jsem pro něj přijatelná, že zrovna takhle mě má rád nejvíc.Dokud lidem kolem mě bude záležet na tom, co mám na hlavě a ne v srdci, dokud má nabarvená hlava bude to první, co na mě uvidí, tak je to pro mě důkez, že nemám dostatečně otevřené srdce.Kdybych totiž měla, tak záře z něj vycházející je tak oslepí, že si vůbec nevšimnou, jak vypadám. Budou zírat na mou krásu tryskající zevnitř a koupat se v mé proudící lásce. Autorka: Vendula Kociánová http://www.vendulakocianova.cz Navádím ženy i muže k vlastní podstatě. Aby bez kouzel a čar dokázali hnout se svým životem, tak jak jsem to dokázala já. Mnohdy jsou ty nejjednodušší cesty nejhůře viditelné. Život sám je velmi snadný a jednoduchý, pokud to tak chceme. O nic se nemusíme snažit, protože vše je nachystáno, jen se položit do proudu a nechat se nést. Ukazuji lidem, že hmota a duchovní růst jsou velmi úzce spjaty a že vše začíná od lásky k sobě samému. Kdo se bojí, ten ať stojí. Článek smí být šířen a kopírován jen se souhlasem AUTORKY. Portál Příznaky transformace TV má osobní souhlas autorky k jeho uveřejnění. Budeme rádi, když tento článek budete šíit na sociálních médiích sdílením. K tomu použijte v záhlaví článku tlačítko sdílet. Zveme Vás ke sledování jedinečného ON LINE VIDEO SEMINÁŘE PRO NEZADANÉ ŽENY A DÍVKY. Za pouhých 800 Kč můžete nyní zakoupit ucelený návod 20 videí s tématem jak odblokovat své vnitřní překážky a přitáhnout si do života skutečnou lásku. Více informací zde: http://www.laskyplny-partnersky-vztah.cz )
Plná ženská energie, tedy vášeň, nespoutanost i něha, sebedůvěra, přitažlivost, odevzdání se, tvořivost, plynutí, intuitivní vnímavost, zdravé hranice a vnitřní rovnováha, z nás mohou vyzařovat tehdy, pokud máme v souladu své tři vnitřní ženy. Astrologicky jim odpovídají Venuše, Luna a Lilith. -Venuše je archetypem mladé ženy - milenky. Má v sobě něhu, laskavost, otevřenost k partnerovi, přináší milostné splynutí na úrovni duše i těla. -Luna je archetypem ženy - matky. Je vyživující, pečující, přijímající, chápavá, poskytuje bezpečnou náruč a přijetí. -Lilith (Černá Luna) je archetypem Bohyně - Matky i ženy - pokušitelky, svůdnice. Pomáhá nám přijmout "temnou ženskou stránku" - vše, co je ukryté, potlačované, odmítané v souvislosti s naší pudovostí. Lilith je naše nespoutanost, vášeň, tvořivost, divokost, naplnění i prázdnota. Když někdo zesměšňuje vaši citlivost, ženskou jemnost, nebo zažijete zradu či nevěru od milovaného muže, dotýká se to vaší Venuše. Ženy se mohou v takové situaci uzavřít nebo se úplně odpojit od energie své Venuše. Jako přechodný, dočasný proces je to přirozené. Pokud však tento stav trvá příliš dlouho, vaše duše trpí. A nový vztah je v nedohlednu - není s kým ho navázat, když vaše Venuše není na scéně. Mateřská láska je ženám dána od přírody, nejsilněji se aktivuje mateřstvím. Je to mocná energie, která umožňuje přežití rodu. Pečovat o druhé, sytit je, utěšit v nesnázích, poskytnout důvěru v otevřené náruči bez výčitek, nabízet ženskou podporu zázemí "rodinného hnízda", v tom je síla Ženy - Matky. Tam, kde je nerovnováha v mateřské roli, v mateřské energii, tam vznikají vtipy o tchýních, nebo máme v rodě matku nebo babičku "generálku" apod. Přebujelá energie matky s sebou nese konflikty - zjevné i skryté. Nemístná mateřská energie také - např. když se žena ke svému partnerovi chová víc jako matka než partnerka (komanduje, radí bez požádání, posuzuje, zakazuje...), nevědomky partnera staví do role chlapce. Lilith je divoška v nás. Je to ta část ženské energie, která vyzařuje silnou sexuální přitažlivost. Lilith v sobě zároveň nese všechna ženská zranění, zneužití, naše vlastní i v linii rodu žen. Spojuje nás se silnou intuicí, tajným věděním, magií, se vším neviditelným či obávaným. Je to právě energie Lilith, která ženě umožňuje porodit (projít temným rizikem na hraně života a smrti), ubránit sebe i svoje děti, oddat se smyslné vášni a svést muže, spontánně tvořit i bořit. Tam, kde vám zakazovali se spontánně projevovat, nezadržitelně se smát i plakat, tam, kde jste nesměly dát najevo svoje nejhlubší vášně, tam může být vaše Lilith potlačená. Prostřednictvím meditací a automatické kresby se můžete spojit s každou vaší vnitřní ženou. Zjistíte, jak se v propojení cítíte, kde energie přirozeně plyne a kde stagnuje. Pomocí harmonizačních obrázků, transformačních vět a meditací se dají do pohybu procesy k vyrovnání, přijetí a propojení vašich tří ženských částí. Ráda vás touto cestou provedu. Autorka článku: Mgr. Hana Šmídová, lektorka kurzů automatické kresby a jiných, autorka knihy „Automatická kresba – cesta k sobě i druhým“ Článek nebo autorskou kresbu je možné šířit pouze v původním znění a po písemném souhlasu autorky. www.a-kresba.cz )
Dnešní doba je specifická uvědomováním si souvislostí a vnímáním dříve opomíjených jednotlivostí, např. vztahu k rodičům, a k předkům, ze kterého se formují následně vztahy k lidem a k partnerům. Podobně jako přijetí vlastních rodičů a prarodičů je ale důležité pochopit a přijmout místa, která pro nás mají zásadní význam a přidělit jim příslušné místo v našem životě. Takovým základním místem je krajina, kde jsme se narodili. Nejen astrologie, ale i další duchovní a jiné systémy (např. Genové klíče nebo Human Design), využívají (ne náhodou) údaj o našem místu narození jako kvalitu, které ovlivňuje naše výchozí vnitřní nastavení, se kterým přicházíme na svět a ze kterého můžeme čerpat nejen naše talenty. Mým rodištěm je Šumperk, nazývané „Brána Jeseníků“. Vzhledem k tomu, že tady žijí i moji rodiče (kteří se tu oba narodili) a prarodiče (kteří se přesunuli do Šumperka z Vysočiny, z Hané a z Jižní Moravy), měl jsem možnost zjistit, jak se tento region liší např. od jiných částí naší republiky a také to, že tento region je ovlivněn např. tzv. odsunem německy hovořících obyvatel po druhé světové válce, resp. poválečným osidlováním Sudet, kdy proběhlo na jedné straně násilné vytržení původních obyvatel z jejich kořenů (jejichž potomci měli zejména po revoluci, ale i dnes, tendence se vracet a objevovat části jejich kultury např. v původní německé architektuře), a zároveň příchod nového obyvatelstva ze všech míst naší republiky (kteří přinesli fragmenty své původní kultury). I já jsem měl v době mezi dvacátým a pětatřicátým rokem mého života tendence opouštět své rodné město a pobývat v různých částech naší republiky i světa. Z nějakého důvodu mě to vždy však přitáhlo zpátky domů, abych mohl projít úplným procesem přijetí mé rodové linie a místa, kde můj život začal. Symbolika rodné krajiny Při mých studijních cestách a pobytech v peruánských Andách i tamnější džungli, jsem měl příležitost setkat se s duchovní tradicí domorodé komunity Qeros, kteří představují následníky linie Inků a jsou považováni za strážce dávné Andské moudrosti. Jejich kosmovize (tj. vnímání světa) praví, že každá duše, která přichází na tento svět, je při svém zrození je formována několika aspekty. Dva z nich se vztahují právě k tématice rodného místa či krajiny a nazývají se Itu a Paqarina. Oba jsou vyjádřeny jako přírodní formace v okolí našeho rodného místa. Itu (v kečuánštině taktéž Saiwa) představuje mužskou energii (kvalitu), která se v krajině našeho rodiště vyskytuje v podobě nejbližšího kopce nebo hory, nejčastěji takové, která bdí nad naším rodištěm a viditelně ovlivňuje jeho ráz a okolí. Naproti tomu Paqarina je ženským ekvivalentem této energie, prezentována např. nejbližší řekou nebo jezerem. Peruánští Qeros věří, že naše zrození je propojením nejen našich fyzických rodičů, ale taktéž jejich energetických protějšků, tedy Itu a Paqarina, kteří představují jakési lůno matky přírody (Pacha Mama) a jejichž kvality jsou v nás vtisknuty a zůstávají s námi po celý náš život. Pokud však nepřijmeme plně místo (krajinu) našeho narození, nemůžeme čerpat z tohoto místa energii, tedy nejsme schopni se napojit na naši rodovou linii, což nám brání žít ve své přirozené síle. Můj osobní proces přijetí rodné krajiny Tyto informace byly pro mě zprvu neuchopitelné, nebyl jsem si jistý, která místa by mohla reprezentovat kvality mužské a ženské energie v mé rodné krajině, nicméně běh života mi tuto moudrost předvedl zcela zjevně. V roce 2011, tedy čtyři roky předtím, než jsem byl seznámen s Andskou duchovní tradicí, jsem hledal místo k bydlení, které by bylo blízko městu, ale nejlépe na „samotě u lesa“ a našel jsem jej na úpatí kopce Háj (631 m.n.m.), který se vypíná jako nejvyšší bod nad Šumperkem. Toto místo jsem opouštěl po dalších čtyřech letech, ne proto, že by se mi tam nelíbilo, ale protože jsem vnitřně cítil, že mi už dalo, co mělo. Tím něčím bylo právě ono propojení s mužským aspektem bytí symbolizovaným kopcem Háj (Itu Apu), které lze chápat i jako jednu z částí tvořivé psychické síly. Mé další kroky vedly opět do peruánské džungle, kde jsem převážně pobýval v malé vesničce Chazuta u masivního přítoku Amazonky, řeky jménem Huallaga a po mém návratu jsem intuitivně hledal místo pro utřídění myšlenek a objevil starý mlýn v podhůří Jeseníků, přímo u toku řeky Desná, která protéká taktéž Šumperkem. Toto místo u řeky mi poskytlo zázemí jednak pro integrování zkušeností a prožitků, ale taktéž mě propojovalo s ženským aspektem bytí, s řekou Desná, s vodou, která symbolizuje zejména naše emoční prožívání. Až zpětně jsem si uvědomil hlubokou moudrost, kterou peruánští Qeros po tisíciletí uchovávají a která mi byla předána. Samotná iniciace však byla teprve začátkem mé další cesty. Propojení s krajinou mého místa narození mi dovolilo pokračovat zpět v mé rodové linii a poznávat i krajiny mých předků. Teprve tento proces mi umožnil začít zjišťovat, co vše je ukryto v DNA našeho Rodu. Je nepochybné, že současná doba je orientovaná na přesouvání se z místa na místo, bohužel však ne vždy respektuje prastaré vztahy lidí a celých generací k půdě a k místu svého narození. Takové nepřijetí krajiny a místa narození, resp. vlastního rodinného systému, ale může ústit v útěk před sebou samým a před vlastními kořeny. Pokud vás toto téma zaujalo a chtěli byste se dozvědět více, napište si o více informací. Autor: Martin Pešek http://peskuvsvet.cz/ Při své práci využívám intuitivně kombinaci různých technik a systémů, namátkově např. prvky Ikigai, Human Designu, Genových klíčů, Antroposofie, resp. z ní odvozené Psychofonetiky, či Transurfingu Vadima Zelanda, a především osobních zkušeností, které jsem získal při studiu Andské kosmovize u peruánského antropologa Juana Núñeze del Prado, dlouhodobou spoluprácí s holandským centrem Proceswerk, či opakovanými retreaty a dietami v peruánském léčebném centru Takiwasi zabývající se tradiční domorodou medicínou (vegetalismem). )
Utrpení je v dnešní době naprosto běžná věc a o to horší je, když je vědomé. V momentální době řeším silné věci v závaznosti na svojí rodinu. Rozpouštím přísahy ze srdce, které jsem v době svého života (ať už vědomě, či nevědomě) zapřísáhl rodině na téma zneužívání, sebeničení a nenávisti k životu. Když se nyní chci posunout dál a rozjet se svojí úžasnou manželkou centrum Příznaky Transformace, došlo u mě ke stopce. Necítím emoce, myšlenky, tělo a jsem silně odpojený. To vše je způsobené tím, že duši tak neskutečně bolí to, že chci ,,nedodržet,, tyto sliby, že se radši odpojila, abych tu bolest necítil. Jenže díkybohu mám metodu SRT tak na takové věci můžu přijít a postupně je řešit a zpracovávat. Pracovat na astrální bytosti kolektivního karmického vědomí mojí rodiny a postupně se od nich odpojit. Kdysi jsem dostal otázku v rámci Příznaků Transformace, jak je možné, že lidé se pořád čistí a terapeutizují a pořád jim něco je a něco se děje, zatímco lidé co na sobě nepracují, jsou v pohodě.OMYL! Toto je obrovský omyl v dnešní společnosti. Dnes, když toto píšu, také nic necítím, cítím se v pohodě. Ale přitom vím, že vnitřně trpím jako zvíře. Problém je ten, že lidé, co na sobě nepracují, necítí, že by s nimi něco bylo, jelikož svůj stav (stav utrpení) znají jako výchozí a nemají ho s čím porovnávat. Navíc jak jsem psal před chvílí, pokud člověk plně necítí své tělo a bolest, je to také způsobené tím, že to dotyčného duše zkrátka vzdá, protože bolest je příliš silná. Pokud si člověk projde nějakým způsobem očištění a že jich v dnešní době existuje hodně, zjistí, jaké to skutečně je, cítit se jako JÁ. A věřte mi, pokud prožijete více času ve stavu očištění a maximální pohody, pocítíte jakýkoliv vliv nebo negativní energii. Je to tak, že každý má vnější síly, které na něj tlačí, témata, která doslova buší na dveře, jen je někdo cítí a někdo ne. Ten kdo je necítí a myslí si, že je v pohodě, je na tom ještě hůř, protože pokud neposlechne pocit a intuici, přijde zpravidla lehčí facka, poté silnější facka a poté facka ve formě vážné nemoci nebo nehody. Odpovědi jsou však dvě. První je, že lidé se necítí a tak necítí utrpení. Ta druhá odpověď je… Člověk si vybral nějakou zkušenost, pro tuto inkarnaci chce něco zažít, to už je běžný duchovní fakt. Takže pokud si někdo chce prožít a pochopit například nevěry, bude si X let ve svém životě nacházet partnery, kteří ho budou podvádět, doku mu to v té souvislosti lidově řečeno nedocvakne. Jenže tato zkušenost může trvat klidně i 10, 20 nebo 50 let. Pokud ovšem vyhledáte metody práce na sobě, kdy se osobní prožitek dostaví dřív, vy si dříve uvědomíte vaší lekci a dojdete k cíli. Jenže co dál? Pokud urychlíte práci na sobě, odstraníte z fronty jeden problém a hned přijde druhý, protože život a inkarnace je neskutečně dlouhý běh na trati života. Ten další problém mohl být naplánovaný třeba i na další život a nyní po vyřešení problému s nevěrou, začnete řešit další téma. A pak se postup opakuje. Takže se může zdát, že lidé, co na sobě pracují, mají stále nějaký problém či téma na řešení, ale je to způsobené tím, že zatímco člověk co nic neřeší, prožívá svůj osobní prožitek třeba těch 30 let, zatímco duchovně založený člověk zběhlý v sebe rozvoji, si těch témat za 30 let vyřeší třeba 100. A co je lepší? Ani jedno. Každý jsme si zvolili cestu a každý jsme si zvolili, kdy dojdeme k bodu, kdy na sobě začneme skutečně pracovat a odhalovat příčiny bolesti, která je v našem necitlivém těle skrytá. Někdo třeba prožije celý život v blažené nevědomosti a užije si ho jako zdánlivě bezproblémový. To se ale nedá říct třeba o další inkarnaci. Nikdo, skutečně nikdo a tím jsem si stoprocentně jistý, nemůže říct, že ho nic netrápí a že je v pohodě. Lidé, kteří se přehnaně prezentují jako ti největší pohodáři, co nic neřeší a celý den se jen usmívají, si lžou nejvíc. Nejde o to propadat bolesti, ale přijmout jí a brát jí jakou součást nás samotných, protože pak může skutečně dojít ke změně. Já si před 5 lety zvolil, že chci řešit svoje problémy a nyní stojím zatím před tím největším. Odpojit se od celoživotního přesvědčení a začít žít svůj skutečný život. Cesta je to dlouhá, ale už teď jsem nesmírně vděčný, že jsem vykročil. Já už trpět nechci, co Vy? Autor článku: Ondřej Rimmer Brož - terapeut SRT, provozovatel projektu http://www.iluminace.com, moderátor Příznaky Transformace Ondřej Brož: Proč nám lidé nyní rychle odcházejí ze života a noví přicházejí? Pleja Světlo Krystal: Aktuální transformační příznaky a pocity, přizpůsobování vysokým frekvencím )
Velmi často jsem slýchával v rámci různých workshopů, které jsem absolvoval či vedl, že je třeba zapomenout na minulost a upínat zrak k lepším zítřkům s pozitivním očekáváním. Zní to logicky, kdo by se chtěl vracet do minulosti a plakat nad rozlitým mlékem - tzv. go ahead! Ale dívat se výhradně jen vpřed sebou nese skrytá nebezpečí, o kterých se moc nemluví.Jednak nám takto upřený pohled brání seriózní sebereflexi, tedy nahlédnout na to, jak jsme se dostali do bodu, ve kterém se nyní nacházíme. Druhou měrou si na cestu do budoucnosti velmi často neseme zátěž z minulosti, kterou již nepotřebujeme a domníváme se, že pokud na ni nebudeme myslet, neexistuje. Dostáváme se do cyklickeho popírání reality a vlastního prožívání. Také jste se už v životě potkali s někým, kdo byl tak moc pozitivní, až vyhořel nebo dokonce skončil na antidepresivech? Jde o to, že v životě potřebujeme rovnováhu. Jako řidiči nemůžeme stále jen šlapat na plyn a doufat, že bezpečně dojedeme do cíle při ignoraci brzd. Vše má svůj čas a důvod. Minulost nám dává obrovskou příležitost uzavřít nedokončené věci, projít svá emocionální traumata a pochopit je v celkových souvislostech našeho života a nalézt ono poučení i z věcí, které se podařili a které nám udělali radost. Pokud hovoříme o minulosti, v rámci osobního rozvoje se mluví primárně o uzavírání něčeho negativního. Jako by pozitivní minulost neexistovala a neměla nám co dát. Přitom právě z pozitivní minulosti můžeme čerpat mnoho dobrého a získat sílu pro naše příští kroky. Můžeme si uvědomit, co jsme dokázali a jak jsme dosáhli pozitivních výsledků. Můžeme také nalezt omezující vzorce chování a nahradit je těmi, které nám pomohou v osobním i profesním životě.Minulost a přítomnost jsou dvě spojené nádoby, bez kterých nemůžeme vést kvalitní život a těšit se na budoucnost. Autor článku: Mgr. Ivo Kotek, MBA - www.ivokotek.cz Od roku 2007 se věnuje terapeutické, konzultantské a lektorské činnosti. Zaměřuje se jak na psychosociální výcviky, koučování, tak i individuální terapie. Současně vede tréninky efektivní komunikace, leadershipu či time managementu v komerční sféře. V předchozích letech působil na různých manažerských a obchodních pozicích v nadnárodních společnostech. Článek smí být šířen a kopírován jen se souhlasem autora Ivo Kotkem. Portál Příznaky transformace má osobní souhlas autora k jeho uveřejnění. )
Regresní terapie HAP, regresní terapie NLP, regresní hypnóza Existují 3 hlavní přístupy v regresní terapii. Lidé, kteří potřebují tuto terapeutickou pomoc, však obecně neví, jaký je v nich rozdíl a těžko se jim rozhoduje, jakého terapeuta navštívit. Pojďme si to spolu nyní vyjasnit. Regresní terapie HAP Regresní terapie NLP Regresní hypnóza 1. Regresní terapie HAP HAP je zkratka slov Hlubinná Abreaktivní Psychoterapie. Její zakladatel je Ing. Andrej Dragomirecký, elektrotechnický inženýr a profesor psychologie h.c. Baltické pedagogické akademie. Je to řízené vzpomínání a vybavování si událostí pod vedením terapeuta bez užití hypnózy. Klient si vybavuje (potlačené) traumatické vzpomínky a následným znovuprožitím (abreakcí) dojde k zpracování a vyrovnání se s negativním vlivem dané situace na přítomný život. Situace se prochází několikrát dokola, až dojde k úplné akceptaci. Regresní terapie NLP je vhodná, když máte dobrou schopnost vizualizace a můžete asociovat událost se vzorcem v jiném čase. Terapeut s Vámi rozebere situaci, identifikuje vzorec, který prožíváte a pomocí něj Vás přenese do prvotní události v minulosti. 2. Regresní terapie NLP NLP je zkratka slov Neuro Lingvistické Programování. NLP je sadou metod, dovedností a technik, které Vám pomohou ovládat Váš mozek a Vaše pocity. Je to způsob používání jazyku mysli k tomu, abyste odstranil/a své negativní a neužitečné zkušenosti, pocity a změnil/a je na pozitivní. Zakladatelé jsou psycholog Richard Bandler a lingvista John Grinder. Tento přístup spočívá v poznání Vaší časové osy (tj. pořadí a umístění zobrazování událostí ve vašem mozku). Následně se cestuje nad časovou osou do minulosti, minulého života nebo do příčiny předané rodově. Nad situací dochází k nalezení ponaučení a k uvolnění negativní emoce, a to bez užití hypnózy. Regresní terapie NLP je vhodná, když chcete situaci nejen uvolnit, ale hlavně pochopit její příčiny díky získanému ponaučení z události. To Vám pomůže situaci vyřešit v přítomnosti a preventivně působí na možné podobné situace v budoucnosti. Tedy chráníte sami sebe, abyste se opět nedostali do podobné situace, protože tomu budete rozumět. 3. Regresní hypnóza Hypnóza je stará jako lidstvo samo. Používala se i ve Starověkém Egyptě, kde jsou jedny z prvních zmínek. Stav transu je přirozený pro každého člověka. Je to změněný stav vědomí, který zažíváte každý den a znáte ho jako flow anebo jako dívání se do prázdna (lidově „čumění do blba“) . Pro stav hypnotického transu je typická distorze času (situace, kdy jste v transu se Vám zdá časově kratší, než ve skutečnosti je). Při regresní hypnóze se dostanete do stavu transu, do konkrétní události, kterou si znovu prožijete (abreakce) a následně je situace uvolněna dalšími technikami – vyřešením konfliktu s druhou osobou (pokud v události nějaký byl), odpuštěním sobě i druhým, disociace od události (emocionální uvolnění), sejmutím nálepek (negativního označení osobnosti). Regresní hypnóza je vhodná, když máte silný traumatický zážitek a nemůžete k události přistoupit při plném a bdělém stavu vědomí. Pomůcka pro rozhodování: Potřebujete situaci uvolnit, aby Vás víc už nezatěžovala? -> Regresní terapie HAP Chcete situaci uvolnit, pochopit příčiny a získat ponaučení? -> Regresní terapie NLP Jedná se o silnou traumatickou událost, kterou chcete uvolnit a vyřešit? -> Regresní hypnóza Autor článku: Alexandr Tóth http://www.alexandrtoth.cz Řídím se pravidlem, že vždy existuje řešení. Někdy změna přijde, když se podíváte na věc z jiné strany, jindy je potřeba přestat na něčem lpět a velice často stačí jenom změnit svoje omezení, které Vás zastavuje od dosažení toho, co si tak přejete. Jestli chcete, tak můžeme spolu najít řešení té Vaší situace a změnit Vám konečně život k lepšímu. Koučink a terapie, pro mě není povolání, je to můj životní styl. Přednáška: Vše o regresi do minulých životů - Libor Smetana Simona Lásková - energie sfingy, regresní terapie a předávání vzkazů duší )
Móda a módní trendy, jsou pro vás důležité, nebo je ignorujete? Co jste ochotné obětovat módě? SAMU SEBE?! Věřím, že ne. Každá z nás je originál a je třeba se jen přestat bát.Všimli ste si,že většina žen chodí po ulici v džínách a tmavé bundě či v kabátu. K tomu jako doplněk nosí neurčitou kabelku a černé boty. Hmm, vlastně je to taková uniforma většiny žen, dnešní móda. Když nad tím přemýšlíte uvědomíte si, že se tyto ženy vlastně jenom bojí okolí ukázat své vlastní já. Radši se zahalí od hlavy k patě do tmavého oblečení, protože přece nebudou poutat pozornost barevným oblečením. Je to škoda a mně osobně to velice mrzí. I proto se chci tomuto strachu podívat blíže na zoubek a zjistit, proč se ženy a dívky bojí barev a dobře sedícího oblečení. Ráda vám pomůžu najít samu sebe a tím i váš vlastní styl. Je to vlastně velmi jednoduché, na workshopu, který bude v dubnu ve Stromce si ukážeme jak na to. Naučím vás nebát se ukázat vaši originalitu a probudíme vaši vlastní kreativtu. Šaty přece dělají člověka. Tato věta nás provází celý život, ale málokterá z nás ví, které šaty jsou ty pravé. Rozhodně nemusíte nosit to, co rok co rok diktují módní časopisy. Je dobré trendy sledovat, ale určite jim úplně nepropadat. Každá z vás je jiná, má jiný typ postavy, barvy vlasů i jinou výšku. Proto je hned jasné, že vám všechny nové trendy ani nemůžou vyhovovat. Je třeba si vzít z nich jenom to co se vám líbí a přizpůsobit na vás, co chcete. Móda a módní trendy Každá z nás má svůj jedinečný styl Není ale přece nutné na začátku nové sezóny nakupovat módní výstřelky a měnit celý svůj šatník. Když přijdou do módy slim džíny, ale vám ten střih nesedí, nikde není napsáno, že se v nich musíte mučit celý den. Není lepší mít dobře padnoucí džíny ve střihu, který vám sedí a lichotí vaší postavě? Samozřejmě, že ano. Když přijdou do módy lodičky se špičatou dlouhou špičkou a vy v nich trpíte při každém kroku, nebudete je nosit, nebo ano? A co barvy? To je kapitola sama o sebe velmi dlouhá. Když vám někdo řekne, že vám například žlutá barva nesluší, není to pravda. Žlutá barva sluší každé ženě, jenom musí najít správný odstín, který ji bude ladit k pleti. Nechcete přeci v žlutých šatech vypadat tak, že ste měli zrovna zdravotní potíže 🙂 I to totiž dokážou s naší pletí udělat nesprávně vybrané odstíny barev.Nebojte se, po workshopu budete vědet jak na to. Spolu najdeme oblečení a střihy které vám sluší. Já sama mám ráda v šatníku kousky, které jsou ženské a zdůrazňují křivky. Miluji taky barvy, ale zároveň jednoduchost ve střizích. Mým nejoblíbenejším kouskem z oblečení jsou šaty.Ve své práci jsem našla svou životní cestu i poslání. Inspirací jste pro mě vy, všechny ženy které potřebuji pomoct v hledání sama sebe a svého vlastího stylu. Autorka článku: Zuzana Havlíková, stylistka, absolventka AVS ( asociace vizážistu a stylistu ČR ), majitelka módního studia Zannia https://stromkacentrum.blog/magazin/jste-ochotne-obetovat-mode-samu-sebe/ )
Od dětství jsem byla zvídavá. Ráda a často jsem se ptala a to mi vydrželo až do dospělosti. Z velké části se to změnilo, když jsem začala komunikovat se svým srdcem. Místo odpovědí z venku jsem začala získávat odpovědi zevnitř. Nedávno se však v mém životě objevila novinka, která téma otázek rozšířila a posunula na jinou úroveň. Z jedné strany otázky „Jak“, „Co“ nebo „Proč?“ zadává mysl, z druhé strany – správně položená a otevřená otázka pomocí mysli, nabízí možnosti pro naše srdce. Přeci jen jde o soulad :). Odpovědi limitujíZískávat odpovědi z našeho nitra je ta nejideálnější cesta pro nás, protože vše co potřebujeme vědět, znát a vnímat máme obsaženo uvnitř nás. Má to ale háček. Odpovědi limitují, staví hranici od A do Z.Když však používáte svou mysl jako nástroj, můžete se zeptat Vesmíru (Boha, Života, Zdroje či jakkoli to nazýváte) na jakoukoli otázku. Díky tomu vytvoříte prostor pro možnosti, které se Vám v životě díky otázce mohou objevit. Je však potřeba nechat tuto otázku otevřenou či posunout ji na úroveň Vaší intuice, srdce. V opačném případě si vytvoříte leda tak past pro vlastní mysl, která se těmito typy otázek doslova živí. Čím víc „Jak?, Proč?“ atd., tím větší kolotoč v hlavě. Až se dostanete do tlaku, stresu, rutiny a autopilota. A především opouštíte mocný přítomný okamžik.Přítomná otázka jako brána k naplněnému životuJak takové vědomé otázky mohou vypadat? Jak to ještě může být lepší? Co vše je ještě možné? Jakou energii, prostorem a vědomím mé tělo i já můžu být, abych svůj život tvořila s lehkostí, radostí a oslavou?Právě ona poslední otázka mě doslova rozvibrovala. Za „abych“ si tak dosazuji více či méně konkrétní témata mého života a nakonec nezapomínám ani na otázky, co mi brání, to či ono vytvořit. Dál se tím nezabývám.A pak už jen stačí se těšit, jaký katalog možností nám Vesmír do života pošle :). Život v otázce jako metodaTento odlišný náhled na tvoření si své reality a realizace svých přání a záměrů má základ v terapii Access Bars®, která se provádí jemným dotykem 32 bodů na naší hlavě. Ty odpovídají za různé úrovně našeho života jako jsou peníze, kreativita, práce, vztahy, zdraví apod. Během sezení (ležení :)) dochází k uvolnění a vyčištění základních myšlenek, pocitů a emocí (obdobně jako přeinstalování systému počítače). Postupně v čase dochází ke zrušení našich omezení a programů, které si podvědomě ve svém životě vytváříme, a které nám brání žít šťastný život. Odchází vše, co už je připraveno, aby z našeho života odešlo. Zakladatel metody ACCESS BARS® Gary Douglas říká: “ Vaše volba je to, co tvoří Vaši budoucnost. Často máme podivná přesvědčení, že věci a situace se nám nějak dějí, že pro nás byly zvoleny, že je to osud apod. Skutečností je, že každá volba, kterou jsme kdy udělali, vytvořila to, co žijeme dnes. Změníme-li naši volbu, můžeme mít jinou budoucnost“. Je to právě otázka, která otevírá dveře jiným možnostem. Co je tedy ještě možné? Vyzkoušet si ACCESS BARS® na vlastní kůži. Dovolte si přijímat, otevřte se všem možnostem a odstraňte limity ve svém životě. Zjistěte více o ACCESS BARS® a rezervujte si termín ZDE. Autorka: Karla Kaja Czechová – lektorka, terapeutka, kouč, redaktorka a spisovatelka - www.zivotvrovnovaze.cz Jmenuji se Karla Czechová a skončila jsem třetí dekádu svého života. Dlouho jsem ve svém životě létala nahoru a dolů. V dubnu 2013 jsem se rozhodla z horské dráhy vystoupit a vytvořit si vlastní cestu, dle svých přání, dle svého srdce. Mým osobním záměrem, který rozvíjím každý den, je žít v každé chvíli svého života své sny. Záměrem mého srdce či duše je inspirovat, motivovat a provázet všechny bytosti k pochopení a uvědomění – ke spokojenému, láskyplnému životu. K životu v rovnováze! Pro naplnění mých záměrů jsem vytvořila projekt Život v rovnováze a jako metodu jsem si vybrala on-line kurzy, meditace, webináře, ale i osobní přednášky, semináře či individuální konzultace. A pro lásku ke knihám a k psaní publikuji články o osobním rozvoji na svém blogu, píši knihy a v neposlední řadě spolupracuji jako redaktorka s časopisem Šifra. )
Toto je odvěká otázka nás žen, avšak věřím, že i mnoho mužů si pokládá stejnou otázku týkající se své vyvolené. Já si vždy dělám legraci: „Když to není ten pravý, tak bude asi levý.“ Co je to vlastně pravý partner? Existuje něco takového? Kdy tvoříme trvalejší svazky? Vše je odrazem naší mysli A jestli si tohle uvědomujeme, můžeme s klidem přestat pátrat po tom, kdo je ten pravý. Podstatou většiny lidí je však hledání jistot, na kterých pak bohužel ulpívají a jak se říká visí. A partnerský vztah není výjimkou. Takže jsme si vymysleli toho pravého, za kterého se můžeme schovat, abych si mohli s klidem hovět třeba i v nefunkčních vztazích. Dalším strašákem, který si neuvědomujeme je návyk. A nejvíce altruistická výmluva, která v reálu je jen strach z rozhodnutí: „Zůstaneme spolu kvůli dětem.“První dva body se týkají pouze páru, ale třetí bodík souvisí s další bytostí, které tak můžeme připravit parádní život plný bloků a programů, které si odnese z domova. A proč? I když se pár sebevíc snaží nedat nic najevo, dítě je dítě a dítě vždy vidí a cítí, co my dospělí si myslíme, že parádně skrýváme. Mají nás přečtené! Samotné dítě pak bude z největší pravděpodobností mít problém na úrovni vztahů. Kdo je tedy ten pravý? Každý koho potkáme v životě je ten pravý – ať už zůstane v našem životě měsíc nebo 20 let. Partnerský vztah je tím nejbližším zrcadlem, které v životě máme. Nejčastěji nás vytahuje hluboce z naší komfortní zóny a nastavuje nám odraz nás samých na všech úrovních.Přestává být tím pravým ve chvíli, kdy se vám společná cesta rozchází jako rozevřené nůžky. Vztah také končí, když už jste si předali vše, co jste měli. Nejčastěji to cítíme, ale zavíráme před tím oči respektive srdce a uvelebujeme se do společného návyku jménem vztah či rodina.Věřím, že by bylo mnoho lidi daleko více šťastnými, kdyby se páry rozcházely, když uzraje čas. Poznat ten moment, tomu se říká moudrost. A víte, co se stane, když se taková moudrost rozvine do každodenního života? Jsme klidní a spokojení, protože v té chvíli jsem naplno propojení se sebou samými. A tehdy se nám v životě manifestují ty hezké věci – spokojený, dlouhodobý vztah, milovaná práce, upřímné přátelství, hojnost apod. Zvykli jsem si mít návykyA tak nevidíme, co vlastně děláme ze zvyku. Život je o pohybu. Každý den se nám obnovují buňky, naše planeta je neustále v pohybu, příroda se mění, tak proč my chceme jít tak moc proti proudu? A pak se divíme, že to bolí. Myslíte, že každý konec, ať už ve vztahu, v práci či v jakékoli jiné situaci musí bolet? Pokud máte takové zkušenosti, pak je to z velké části Váš program. A pak se nerozhodujete dle svého srdce v moudrosti neboli setrváváte v situacích, které už dávno uzrály a měly skončit přirozeně. Ale jak už jsem psala – návyk, strach ze změny, ze ztráty atd. Vylezte z minulosti a sledujte každodenní podmínkyČasto se setkává s příběhy, které mají jedno společné – nacházejí se v minulosti. „On mi řekl.., on se na mě díval…, bylo nám spolu hezky…“ Podívejte se vždy však na podmínky, které máte v současné chvíli. Některé mohou přetrvat měsíce jiné se mění třeba i během dnů. Tak nebo tak je to výchozí bod Vašeho života.Pokud se tedy ptáte, zda máte v nějakém vztahu dále pokračovat – zda je stále ten pravý, podívejte se jaké máte aktuální podmínky a co Vám život dále nabízí na Vaší osobní i společné cestě. Jestliže převládají „realistické“ argumenty – to či ono jsme vybudovali, máme spolu dítě, jak to uděláme či jak to každý zvlášť zvládne finančně apod. – je pravdopodobně čas odejít. Pokud se objevují odpovědi v přítomnosti – tak či onak se společně rozvíjíme, obohacujeme a třeba i malinko nepříjemně taháme z komfortní zóny, měníme pohled díky odlišnosti na svět a tím rozvíjíme vzájemně své vědomí – pak i přes to, že chce hlava utéct, protože se bojí rozvoje, jsou zde stále podmínky proč zůstat. Všimněte si, že první případ se týkal především minulosti a budoucnosti a odpovědí proč neodejít. V druhém případě se energie koncetruje do přítomnosti a do toho proč zůstat. Takový detail, který hodně napoví. Pár švestiček z mé zahrádky:Osobně mi velmi pomohlo zhodnotit aktuální situace – Kde se nacházím. Díky tomu mi došlo, že mám aktuálně v mém životě dva skvělé redaktory, kteří mě de facto učí jak psát, jsou navíc i jako lidé naladění na mou frekvenci a díky tomu i témata, které píšu jsou jim blízké a tak si o nich můžeme popovídat. Tím rozvíjím psaní daleko rychleji. Dále jsem zjistila, že mohu spojit lásku k psaní s láskou ke Kubě a napsat skvělou knihu a to vše s pohledu Kubánce, které mám také ve svém životě. A v neposlední řadě, že se mohu věnovat svým projektům bez nutnosti chodit na osm do práce. Autorka: Karla Kaja Czechová – lektorka, terapeutka, kouč, redaktorka a spisovatelka - www.zivotvrovnovaze.cz Jmenuji se Karla Czechová a skončila jsem třetí dekádu svého života. Dlouho jsem ve svém životě létala nahoru a dolů. V dubnu 2013 jsem se rozhodla z horské dráhy vystoupit a vytvořit si vlastní cestu, dle svých přání, dle svého srdce. Mým osobním záměrem, který rozvíjím každý den, je žít v každé chvíli svého života své sny. Záměrem mého srdce či duše je inspirovat, motivovat a provázet všechny bytosti k pochopení a uvědomění – ke spokojenému, láskyplnému životu. K životu v rovnováze! Pro naplnění mých záměrů jsem vytvořila projekt Život v rovnováze a jako metodu jsem si vybrala on-line kurzy, meditace, webináře, ale i osobní přednášky, semináře či individuální konzultace. A pro lásku ke knihám a k psaní publikuji články o osobním rozvoji na svém blogu, píši knihy a v neposlední řadě spolupracuji jako redaktorka s časopisem Šifra. )
Kdo nejde v životě, a ani nezkusí jít za svým opravdovým snem a vykonává práci (může se týkat i partnerského vztahu, výchovy v rodině), která je proti jeho vůli, nebaví ho a nenaplňuje, bude se mu to projevovat na jeho zdraví a psychice, ať chce nebo ne. Jeho emoce ho stejně budou nutit ke změně a zamyšlením se nad jeho životem. Doba, která nastává, nás všechny bude nutit zapřemýšlet nad naším životem. Děláte vše tak, jak chcete? Vykonáváte svoji vysněnou práci a děláte ji s radostí? Žijete v láskyplném šťastném a naplněném partnerském vztahu? Máte celkově život šťastný, bez starostí a jste s ním maximálně spokojeni? Je-li vaše odpověď záporná, co děláte proto, abyste byli šťastní ve všech směrech vašeho života? Cesta není vždy lehká a jednoduchá, ba naopak, u každého jinak trnitá. Každý má cestu jinou, ale věřte, že všichni máme stejný cíl. To hlavní je snažit se ho dosáhnout. Kolik z vás ráno vstává do práce, která je pro vás rutinou, každodenním stresem a neradostí. Oddělá si těch svých pár hodin, sčítá na hodinách, kdy konečně odbije odchod domů, a s absolutním nenaplněním z dobře vykonané a radostné práce odchází „vyšťavený" domů, kde ho čeká jen úklid, povinnosti, domácnost a starosti s dětmi. Je vám tento příběh povědomý? A kde máte nějaké radosti? Smích, zábavu, koníčky, relax, romantiku, uvolněnost, přátele? Jednou si posedět s přáteli na víno nestačí. Podívejte se na člověka, jak vypadá, jak na vás působí a co vyzařuje, když s nechutí dělá práci, která ho nebaví. Dle jeho slov musí, ale musí se také vzdát veškerých svých snů? Není to ztrhaný člověk s kruhy pod očima, bez energie, smutný, bez života? A podívejme se na člověka, který šel za svým snem, vydřel si svou cestu a dělá, co ho baví. To hned poznáte. Oči se mu lesknou a září nadšením, elánem, energií a vitalitou, často upravený, hezký člověk. Takový je to rozdíl. Kdyby existoval kouzelný dědeček a řekl by vám, že vám splní sen v podobě proměny vašeho života – jaký život byste chtěli žít? Co byste mu odpověděli? Jaký by byl?KDO NEJDE ZA SVÝM SNEM, ZA SVÝM POSLÁNÍM OD VESMÍRU, BUDE NUCEN BÝT NEŠŤASTNÝ.Každý má nějaké sny. Začněte na nich pracovat, sny jsou od toho, aby nám vytvořily základní představu, jak máme v realitě žít. Není náhodou, že stále více jsme unavení, ospalí, přetížení a protivní. Není to dáno jen věkem. Patří sem spousty mladých lidí. Nikdy nemůžete mít spoustu energie a chuti do života, když budete žít TO, co vás nebaví a nenaplňuje. Abyste podvědomě na tento šedý život na chvíli zapomněli, jdete se „omámit" a vytvořit umělou radost alkoholem, kdy na všechno dočasně zapomenete. Neboť máte na chvíli pocit, že je život veselejší, radostnější a takový světlejší. To je ale jen dočasné. Právě proto hodně lidí dnes pije alkohol. Opíjí se, aby utekli z reality pomocí alkoholu, kouřením, drogami a jinými omamnými látkami. Úniky z reality jsou různé. Někdo z ní utíká ve formě spánku či nemocí. Psychicky už to nezvládá, a tak si tělem podvědomě vyvolává nemoc, aby do ní mohl uniknout a schovat se. Schoulit se doma, aby mu nikdo neubližoval, jak lidé, tak celý svět. Někdo si vyvolává nevědomě starostmi únavu, aby mohl častěji spát, neboť ve spánku nemusí nic řešit a na nic myslet. Je to jediná doba, kdy na chvíli může hlavu a myšlenky se starostmi vypnout. Dnešní mladí lidé mají veliký problém umět se pobavit a zasmát bez pomoci nějaké omamné látky. To je už pro vás informace, že byste se sebou měli něco udělat, nebo skončíte opravdu špatně. Je to únik do umělého světa, který ale neexistuje, ráno musíte stejně vstát a žít. Proto žijte svůj vysněný sen tak, abyste nemuseli nikam utíkat, ale naopak se na ten den těšit, protože budete dělat to, co vás baví a mít kolem sebe lidi, kteří vás mají rádi. Pak nebudete k životu potřebovat žádné omamné látky. Je to podobné, jako když je člověk zamilovaný. Najednou nepotřebujete jíst, pít, spát, těšíte se na ráno, až vstanete a užijete si ten krásný den. I když venku prší, vše vidíte růžově, protože se tak cítíte. Mysl je veselá a je vám skvěle. Když se necítíme dobře, i svět vidíme tmavými barvami. Mysl je šedá, tíživá. Vše máme v sobě. Náš vnitřek se nám zmítá před očima. Už i vědci začínají pomalu přiznávat, že stres a špatná psychika narušuje imunitní systém, který pak už jen spustí koloběh nemocí. Ten, kdo drží hněv, stres a vztek v sobě, ten má automaticky sníženou imunitu. Tohle je vaše léčba, tohle je nejlepší medicína, kterou si vy sami sobě můžete dát. Máte ji na dosah, jen na ni šáhnout, uchopit a nepustit. ZKUSTE BÝT ZA VŠE VDĚČNÍ A TĚŠIT SE NA VŠE, ŽE VÁM NĚCO ZAJÍMAVÉHO PŘINESE Žijme každou minutu tak, abychom měli na co vzpomínat, až budeme dědečkové a babičky, kteří budou sedět v houpacím křesle a promítat si celý život zpětně. Nezůstane vám nic jiného než jen vzpomínky, tak ať ty vzpomínky stojí za to. Přeci nechcete, abyste vzpomínali na to, jak jste byli uchvácení v práci a pak běželi na nákup. Kde jsou ty krásné vzpomínky, jak jste si život užívali a vychutnávali? Co budete vyprávět svým vnoučatům? Na co jste pyšní, že jste dokázali? Žijte tak, abyste dokázali vzpomínat s pýchou a s úsměvem na rtech na každý den, který jste kdy prožili. Věřte hlavně sami sobě, a pak i ostatní začnou věřit vám. Věřte, že vše bude dobré, krásné, nejlepší. Prostě hlavně věřte! Zkuste to. To je základ všech uskutečněných snů a plánů. Žádný učený z nebe nespadl a nikdo neříká, že je to lehké. Nikdo to nezvládl změnit ze dne na den, je to učení, vývoj ale krůčkem po krůčku dojdete k cíli, který stojí za to. Náš život je jedno velké představení, a jen na nás je, jak se s danou rolí, která nám byla Vesmírem dána, popereme. Jak ji uchopíme a jak ji zahrajeme. PROČ VÁM ALE NEJDE SE RADOVAT?Je ale pravou, že někdy i když prožíváte radostné a krásně chvíle štěstí, máte pocit, že to „jde okolo vás" a máte pocit, že vám nejde se smát, nejde se radovat. Že se do toho musíte nutit. Připadáte si jako blázen. Mozek na vás křičí – proč se neraduješ, když je důvod? Ale duše je tak nějak „divně" svázaná a vám nejde se přetvařovat, a také se přetvařovat ani nechcete. Chcete tu radost opravdově přece cítit! Kde je příčina? Vždy když se takto budete cítit, že to známka toho, že na „vás doslova něco sedí". Je to známka přilepené entity, duše či nějakého bloku. Je to pocit, jako když máte na sobě „přilepenou žvýkačku" po celém těle. Nejde to odlepit a přes ni to nejde prožít. Je tam „něco" co vám brání prožít tu radost. To „něco" je pak nutné odstranit, odlepit z vás abyste zase mohli vše pozitivní prožívat naplno. Řeknete kvalitnímu duchovnímu terapeutovi, který se tímto zabývá, aby se podíval na to, co vám brání se smát, proč vás bolí se smát, proč to nejde? On to z nás sundá a pak můžete žít zase jako předtím. Sundá to, odblokuje, odstraní ten těžký „mentální kožich", co na vás sedí a brání vám v radosti. Často tam mohou být témata z minulosti, která se najednou otevřou a doslova vás paralyzují tak, že vám usmívat se přirozeně nejde, i kdybyste se stavěli na hlavu. Blok vás omámí, omotá si vás a ovládá.A pamatujte, že největším pomocníkem, kterého máte, jste vždy jen vy sami. Kolem sebe máte spoustu rad a berliček, ale ten hlavní krok v životě je vždy jen a jen na vás. Stejně jako si za vás nikdo bolest neodtrpí, narodíte se a umřete také vždy už jen sami. Každý z nás, každá naše dušička má svůj samostatný úkol v tomto životě. Žádná nemá stejný, a tak si každý musíme projít určitou cestu, která patří jen nám. Každý máme sepsaný určitý scénář a je jen na nás, jak si ho odžijeme a jak se k němu postavíme. Věřte v dobro a víru svou si pečlivě hlídejte a nenechte se nikdy nikým odradit. Jen ti, co se nikoho a ničeho nezalekli, jsou tam, kde chtěli být. Vymažte ze života strach a „žijte každou minutu tak, jako kdyby byla poslední, naplno!" To není klišé, ale hluboká a velká pravda. Kdo se to naučí, je šťastnější než ostatní. Je to duchovní zlato a ten nejlepší návod na život, jaký může být. To vše ze srdce přeji všem svým milým čtenářům, pacientům a klientům. S láskou, nadějí a vírou v dobro S láskou a úctou Jitka Bičíková Lymfoterapeut, specialista na Lymfologii a Autorka knih "O ZÁHADNÉ LYMFĚ A OTOCÍCH" Zdroj: www.zahadnalymfa.cz Autor: Jitka Bičíková - masáže, čištění lymfy Tento článek poskytla osobně pro server Příznaky transformace autorka článku. Jeho šíření je možné pouze s jejím souhlasem! Kopírování tohoto článku z našeho webu je zakázáno. Chcete-li jej zveřejnit na svém webu, získejte si souhlas autora. Ke sdílení článku na sociálních sítích využijte výše uvedené tlačítko sdílet. Děkujeme. )
Být autentický neboli takový jaký jsem uvnitř, je někdy to nejtěžší, co můžeme udělat. Z jedné strany se topíme v myšlence, kým vlastně jsme a z druhé se pasujeme do jakési klece, vězení či škatulky společenských norem. Často pak máme dojem, že když řekneme, co opravdu cítíme a chceme, ublížíme tím svému okolí – rodině, partnerovi, přátelům, kolegům a nebo je dokonce ztratíme. CO SE DĚJE DOOPRAVDY?Jde v podstatě o potlačování sebe sama. Osobně si pokládám otázku: „Je to z hlavy nebo ze srdce?“ A to je pro mě základ pro další kroky. Občas se mi stane, že si řeknu ano tak to chci, ale je to pouze hlava, která mi říká: Udělej to (v rámci bezpečí a komfortní zóny) tak a tak… neboli: Chci to a to (ze zvyku, s pohodlí, ze strachu apod.).Naopak srdce je odvážné, pouští uzdu fantazii, lehkosti a radosti. Vede nás do končin, které hlavu děsí. Ta proto vymýšlí labyrinty jak z toho ven.Jsou však momenty, kdy jsme si zcela jistí, že to co slyšíme, ten pronikavý hlas kříčící někde vevnitř nebo jen lehký, tichounký hlásek je ze srdce, které nás volá k činům, ke změně byť se to zdá na společenské úrovní mnohdy šílené, neúnosné či nevhodné!A v té chvíli je na řadě odvaha! … protože rodina, protože ublížím, protože se to tak nedělá, prootže co na to řeknou ostatní … protože po 186x!Když však jen pro jednou, ve vší vyrovnanosti, bez emocí a ega, řekneme co chceme, co cítíme či jak to vnímáme, vše se jako mávnutím kouzelného proutku vyladí v náš užitek a dobro. Nakonec zjistíme, že reakce okolí byly jen zvyk na naše „staré“ chování. A to nové až podivně přijímají a vše je tak nějak více uvolněné. Ano tam nás vede srdce! Není tedy nic lepšího, než v tom pokračovat. ZE ŽIVOTA „JDE TO JINAK“Kdysi jsem neměla na sebe mnohdy týdny čas. Stále jsem byla v jednom kole se svými přáteli, v práci nebo s rodinou. Byla jsem však hodně unavená a doslova vyčerpaná s naslouchání jiným problémům. Jednoho dne mi můj táta řekl, že jako dodržuji hygienu fyzickou, můžu dodržovat tu duševní. A doporučil mi minimálně jeden den v týdnu si udělat kompletně pro sebe.Díky tomu jsem se naučila prožívat čas sama se sebou, naslouchat sobě i hlasu mého srdce, které mnohdy až křičelo, ať něco udělám nebo naopak nedělám. To vše mě přivedlo k článku o tom jak říkat NE. A tak jsem se týdny učila říkat ne, ovšem s vnitřním klidem a pravdivým argumentem: Ne, děkuji nechci. Ne, děkuji nemám chuť. Na místo klasického: Mám toho hodně, nestíhám apod.Na začátku se mi stávaly dvě věci – než jsem se naučila říkat pravdivě a klidně co chci a odmítat, co nechci, cloumaly se mnou emoce – strachy (že ublížím, že ztratím atd.), nervozita, zlost ect.A pak tady byly reakce okolí, které nebylo na toto mé nové chování zvyklé. A tak jsem slýchávala: jooo ty máš špatný den v práci – na to jsem odpovídala: Ne, pouze to chci jinak. A nebo absolutně splašené mysli především autorit, které v první chvíli reagovali až „výhružně“.Nestalo se to možná přes noc. Každá změna a zavedení ji do života a do praxe, vyžaduje tu a tam více či méně času, ale tuhle odvahu propojenou s vnitřní rovnováhou, klidem a pevností se mi nanejvýše oplatilo se naučit a vyrvat, ač reakce byly jakékoli. Přineslo mi to mnoho dobrého, jednoduchost a autentičnost, ať už je jakákoli!P.S.: A tak jako matematici pro prokázání správnosti příkladu přikládají druhou část výpočtu tzv. důkaz i já si ověřila pravdivost ovšem v praxi. Po čase jsem na nějakou dobu opět pozapomněla na tuto odvahu a víte co se stalo? – Motání se v kruhu, nespokojenost, nestálost, obavy, nedorozumění, konflikty či absolutní vyhrocení se situací do extrémů…Přijměte se proto jací jste a dbejte na otevřenost a pravdivost.Přeji všem odvahu v rovnováze :) Autorka: Karla Kaja Czechová – lektorka, terapeutka, kouč, redaktorka a spisovatelka - www.zivotvrovnovaze.cz Jmenuji se Karla Czechová a skončila jsem třetí dekádu svého života. Dlouho jsem ve svém životě létala nahoru a dolů. V dubnu 2013 jsem se rozhodla z horské dráhy vystoupit a vytvořit si vlastní cestu, dle svých přání, dle svého srdce. Mým osobním záměrem, který rozvíjím každý den, je žít v každé chvíli svého života své sny. Záměrem mého srdce či duše je inspirovat, motivovat a provázet všechny bytosti k pochopení a uvědomění – ke spokojenému, láskyplnému životu. K životu v rovnováze! Pro naplnění mých záměrů jsem vytvořila projekt Život v rovnováze a jako metodu jsem si vybrala on-line kurzy, meditace, webináře, ale i osobní přednášky, semináře či individuální konzultace. A pro lásku ke knihám a k psaní publikuji články o osobním rozvoji na svém blogu, píši knihy a v neposlední řadě spolupracuji jako redaktorka s časopisem Šifra. Přednáška: 5 KROKŮ JAK ZATOČIT S TOXICKÝMI LIDMI - Laskavá rebelka Lenka )
Mam svůj starý hrníček. Někde na mých toulkách si mě kdysi našel a stal se z něho parťák pro každé mé ráno. Každý den, když se vzbudím se uklidňuji tím, že sice snění skončilo, ale v mém popraskaném hrnku s obrázkem Malého prince, který letí objevovat svět mimo svou planetu, bude ranní voňavá káva. To je chvíle, kdy jsem jenom sama se sebou. Malý princ se na mě dívá tažen hejnem ptáků, jakože jestli chci také objevovat nová dobrodružství. Nápis ve francouzštině říká: “Vzpomněl jsem si na lišku. Člověk se vydává v nebezpečí, že bude trochu plakat, když se nechal ochočit…“ S tichým souhlasem usrknu další doušky černé hořké kávy. Je to jen mezi mnou a malým princem. Někdy se cítím, jako ta květina, která potřebuje péči a princ je jenom na popraskaném obrázku. Donutím se pozvolna začít cvičit. Venku jezdí popeláři a hluk ruší tok myšlenek, ještě lehce zasněných. Najít si svůj vlastní hrníček není jenom tak. Může být klidně z papíru, jen když dokáže sdílet. Říká se, že jak si kdo ustele, tak si lehne. Když večer hrnek nesklidím, ráno ho musím omýt a až pak do něho zalít kávu a někdy černý čaj. A to se potom hrnou celý den nevyřízené věci. Když je naopak na ráno nachystaný, vše odsýpá lépe. Bílý hrnek má na sobě spoustu prasklin v laku. Táhnou se tam klikatou cestičkou, jako vrásky. Za každičkou starost jedna, ale nikdy mě nenechal ve štychu. Když chodím v obchodech kolem hrnků, jsem vždy nastražená, jestli objevím nový. Takový, který mě osloví a bude se mnou mluvit stejně jako moje mistrovské předměty. Třeba svůj mistrovský křišťál, nebo kouli, karty, kyvadlo, dýku… si každý musí objevit sám a třeba sobě i zasvětit anebo taky nemusí. Jako třeba moje hůl. Má hadí hlavu kobry a kdykoliv si mě zavolá dostanu poselství, že se něco děje, co musím neodkladně vyřešit. Umí vyprostit z problémů dřív, než je pozdě. Vděčím jí za mnohé. Kdykoliv si mě zavolá a já zničenho nic cítím potřebu se jí dotknout, něco se během krátké doby dozvím. Není to zpravidla příjemné, ale dá se to řešit. Ošetření u zubního lékaře také není komfort, ale zachrání od zánětu okostice. Když jsem si jí poprvé nesla z dnes již zaniklého mystického z obchodu na Malé Straně, ještě jsem si jí radostí, že jsem si na ní našetřila házela z ruky do ruky. Oslovila mě. Připomněla mi Áronovu hůl. A možná trochu Aeskulapovu hůl. Každopádně je to magická hůl a proudí jí určité typy energií pro mě zvláštně slovy neuchopitelné snad Saturnovskomerkurovského charakteru. No, pak přišla mela a jsem všem vyšším silám za to vděčná. Ve tři hodiny ráno jsem měla vizi o tom, jak mě někdo okrádá. Někdo, komu jsem chtěla důvěřovat. Nechala jsem vše prověřit a byla to pravda. Svůj meisterstuck tak zloděj nestihl vykonat. Někdy jí dávám do rukou svým klientům, když si nejsem jistá, že jdou dobře a něco nepřehlédli. Jedné mladé ženě pomohla tak, že si dala vnitřní objednávku na to, takovou taky získat. Nalezla jí až na Bali. Je to šamanská hůl. Když si jí vezla taxíkem, řidič se bál, jestli prý ví, co má v rukou. Poznala to rychle. Paní ezoterička, kterou tam měla ssebou na své náklady, jen co hůl spatřila, náhle uskočila, jako by viděla hada. Dostala záchvat vzteku a přestala se ovládat. Klientka podle ní měla zahodit hůl, rozejít se s přáteli, vrátit se k násilnickému bývalému manželovi, který jí posílal na potrat…Náhle bylo vidět, že je to manipulativní pijavice, co udržuje lidi ve strachu a vynořily se i důkazy, a ne jenom nejisté pocity. Vše dokresloval její zbrunátnělý výraz v obličeji. Má známá si oddychla a uvolnila se z osidel. Poprvé jí had ukázal právě na lumpárny bývalého muže a nyní na jeho kamarádku robustnější otrkanou ženu, která měla pocit, že její rady jsou neomylné. Ačkoliv známá věděla, co hůl dokáže a měla odemně i dost informací, jak s ní zacházet, tohle jí překvapilo a prý zachránilo. Já svoji hůl obcházím s respektem. Nerada řeším bolavá poznání. Když jde o vážné věci stejně si mě zavolá. Zatím co můj hrnek nevypadá kdoví jak. Nám doma i ministerský. To je krásný anglický porcelán a z toho u mě rádi pijí různí lidé. Když cítím potřebu něco umět řešit rázně, zaliju si také lógr do něho. Ale když startuji svůj den a piji ranní kávu, sleduji staré čáry prasklin v laku. Beru si ho všude sebou. Zatím si mě nový hrnek nezavolal. Byla by to nová etapa. Nicméně se mi na chalupě v Krkonoších oprýskl. Najednou mě napadlo něco o feng shui a řekla jsem si, ze ho sice nevyhodím, ale nechám si ho na chalupě. Pít budu z jiného, neporušeného. Ten týden, než jsem se na chalupu vrátila nebyl nic moc. Pořad se něco dělo a vyvrcholilo to tím, že mi jedna známá sdělila nějakou pomluvu kolem mě…pomluvy neřeším dle hesla:“ Pomluvy a závist si člověk musí zasloužit, neúspěšným nikdo nic nezávidí… Mě zabolelo to, že se opět našel člověk, kterého jsem toužila vidět jinak a ve své profesi by měl by mít svůj vhled, nasává nízké pomluvy. Zabolelo to a tak, jako z mého hrnku i ze mě se kousek odloupl. Jeden střípek vypadl z oka a píchnul do zad. Kousek se odlouplo z duše. Sama dobře vím, že každý má právo na své poznání a že zkušenost je nepřenosná. Taky vím, že nemá smysl někomu něco říkat, aniž se mě na to zeptal. Můj svět se zase trochu změnil. Ale můj hrnek s Malým princem mi zůstává dál. Vzala jsem ho do Prahy a bude se mnou tak dlouho, dokud bude potřeba. První takový byl po mém dědovi. Ten už tady není dlouho, ale kdykoliv jsem ráno pila horkou kávu z jeho hrnku, jako by byl se mnou. Jeho krédo bylo, ze pomocnou ruku nalezne každý na konci svého ramene. Je to o tom, zbavit se očekávání. To osvobozuje. Hlavními pilíři musíme být v životě my sami a věci, které dokážeme ovlivnit svépomocí. Autorka článku: Helen Stanku http://www.dobrakartarka.cz/ Pocházím ze starobylého rodu, ve kterém nebyla nouze o kartářky, mágy a vědmy. Z rodiny kde se dědí řemeslo, ale především otevřená 7. a 6. čakra. S kartami je dobré se spřátelit. Karty potom oplácejí s láskou a ukazují okolnosti, které se později stanou. „Karty reagují na mne, na moje podvědomí a na energii člověka, jemuž vykládám. Tyto energie jsou proměnlivé, jako všechno kolem nás. Žádný výklad není zbytečný. )
Dostala jsem zajímavý dotaz zda může, nebo nemůže vykládat karty každý a proč zrovna já preferuji mariášky. Karty jsou skvělá věštecká pomůcka, kterou lze používat, když vás něco hněte a vy nevíte co s tím. Naši předci byli moudří a uměli odečítat ze symbolů. Černý kůň, čtyřlístek, střepy- to vše mělo svůj význam a něco to říkalo. Takové symboly se posléze zakomponovaly do vykládacích karet. Člověk, který zná jejich energie a řeč, se také zpravidla vyladí i na energie tazatele. To ale není pro každého věštce výhra, protože si pak může vnést do svých dnů kus cizího trápení. Známá kamarádka byla skvělá vědma. Vykládala lidem jejich osudy a nenápadně se jí začala hlásit škaredá nemoc. Ve svých předpovědích byla dobrá a přesná, měla informace … a také přesvědčení – vlastní jistotu, že daru věštění už použít nesmí. Přestala vykládat z karet. Vyléčila se mlčením. Lidem se vyhýbá, zvláště těm, kteří svádí vinu svých starostí na druhé. Ti bývají nejvíc toxičtí. Někdo je naopak povolán k tomu, aby se staral o druhé a pomáhal jim v jejich údělech a trápení. Vykládám ráda z mariášových karet, protože jsou velmi přesné, jasné a stručné. Když se chci do věci podívat hlouběji, rozložím je jiným stylem, než když řeším krátký dotaz. Mariášové karty jsou do jisté míry spojené s Taroty a když znáte souvislosti, umíte si odvodit i podle číselné hodnoty a barvy její tarotový ekvivalent. Ten je propojen s astrologickým znamením a většinou i hebrejským znakem a tady už jsme tak trochu u magie výkladu. Třeba sedmička kulí je o nějakém začátku projektu, který se zatím nevyvíjí slibně. Je o malém výdaji, nebo drobném dárku- podle energie tazatele a toho, co se mu děje. V Tarotu je sedm disků o tom, že se má člověk postavit svým strachům a připustit si, že to je jenom v hlavě. Astrologicky to je o planetě Saturn ve znamení Býka a lidé se bojí o své jistoty a Saturn je přísný učitel. V Býku hlídá zbytečné výdaje a člověk se cítí bržděn. Osm žaludů vedle toho je kartou, která tyto strachy rychle rozpustí a věci se budou dít v souladu s tím, co je pro tazatele dobré. Osmička dává rovnováhu a ve spojení s Tarotem je to o Osmičce holí, ta dává rychlé pochopení, astrologicky je to Merkur ve Střelci a tudíž se věci vyřeší formou konstruktivní komunikace během následujících osmi dnů, či týdnů. Nebo hodin? Jsme u další malé záludnosti a tou je čas. Skvělý astrolog vám řekne kdy je pro daný jev, plán, či osud vhodná doba. Ale je na každém jedinci, jak se s tím popere, své věci uchopí a dané síly využije ve svůj prospěch. Karty napoví, zda pasivně čekat, nebo konat, a duše jde podle svého poslání. V tomto případě karty říkají, že mračna pochybností rozpustí vlastní jednání a věci se rychle pohnou. Autorka článku: Helen Stanku http://www.dobrakartarka.cz/ Pocházím ze starobylého rodu, ve kterém nebyla nouze o kartářky, mágy a vědmy. Z rodiny kde se dědí řemeslo, ale především otevřená 7. a 6. čakra. S kartami je dobré se spřátelit. Karty potom oplácejí s láskou a ukazují okolnosti, které se později stanou. „Karty reagují na mne, na moje podvědomí a na energii člověka, jemuž vykládám. Tyto energie jsou proměnlivé, jako všechno kolem nás. Žádný výklad není zbytečný. )
"Kdybychom čekali na setkání s ideálem, strávili bychom celý život v čekárně." Co to je dokonalost? Existuje vůbec její definice? Co je pro jednoho symbolem ideálu, pro druhého může být obyčejností a naopak. Dalo by se říct, že dokonalost v nás evokuje pocit, že máme vše, co chceme mít. Prahneme po ní, běžíme jí naproti, chceme ji držet v náručí tak pevně, aby nemohla odejít. Lpíme na ní, záleží nám na tom, aby se nám nevzdálila, abychom ji měli ráno po probuzení, v poledne u oběda a večer před usnutím. Její cena roste ve chvílích, kdy se nám něco nelíbí, když chceme rychle přepnout naši náladu. Ach, kdyby tak ta dokonalost přišla a pomohla mi s mými negativními pocity a vyléčila by všechny smutné části v mém nitru. Máme pocit, že to kouzelné slůvko by zachránilo naši existenci, že by se nám nenávratně lépe dýchalo a bylo by všechno tak nějak jednodušší, jen tak, samo od sebe. Dobře, přestaňme snít, podívejme se na skutečnou podstatu slova dokonalost. Dokonalost rovná se být šťastný? Dalo by se říct, že si dokonalost spojujeme s pocitem štěstí. Veškeré štěstí, které nepochází z našeho nitra, ale potřebujeme k tomu právě vnější svět, vydrží jen do té chvíle, dokud se nám ve vnějším světe bude dařit. Dokud nás budou lidé milovat a my budeme úspěšní, tak se pocit štěstí udrží, je to totiž štěstí z nějakého důvodu. Potřebujeme důvody, abychom byli spokojení a ty hledáme ve světe kolem nás, pak je ale zapotřebí, abychom ty důvody stále vnímali a pokud upadají, tak se je snažili udržet, a to nás stojí spoustu energie. Honíme se na štěstím, které vydrží sotva pár hodin. Je to jako droga, chceme stále více a více, aby nám bylo lépe a lépe. Štěstí bez důvodů To je ta pravá dokonalost, být šťastný jen tak, bez důvodů. Lidé často vytvářejí ve svých hlavách podmínky, za jakých budou šťastní, až dostuduji, až zhubnu, až si mě vezme, až dostanu tu práci, až, až, až. Limitujeme se sami tím, že si štěstí dovolíme AŽ dosáhneme nějakého cíle. Opravdové štěstí je pouze stav mysli, stav našeho nitra, to, jak to máme nastavené v sobě, jaké máme hodnoty, zásady a jakým úhlem pohledu se na situace v našem životě díváme. Můžeme mít kolem sebe chaos a zvraty, ale pokud máme v sobě klid, nerozhodí nás svět kolem nás. Je důležité si uvědomit, že život nám denně nabízí spoustu možností, jak můžeme pocítit štěstí, ale pokud jsme upjatí a stavíme si brány podmínek a důvodů, štěstí nás mine. Je potřeba, abychom se probrali a místo plnění dlouhého seznamu, budu šťastný AŽ, si přiznali, že štěstí existuje pouze teď, v přítomnosti. Odpoutejme se od představ a podmínek, dovolme si životem proplouvat a nemuset splnit všechna až, stejně je nám nejlépe někde, kde je klid, kde nic nemusíme, kde se do ničeho nenutíme, kde dokonalost nehoníme, a právě proto přichází sama a nenuceně a dělá nám společnost do té chvíle, dokud na ní nelpíme. Vše, co necháme plynout, se k nám bude rádo vracet, naopak když křečovitě na něco myslíme nebo očekáváme, vytváříme odpor a vzdálenost. Ať náš život vypadá jakkoli, zůstávejme šťastní. Štěstí je hluboký pocit rozkvétání, který vychází ze zdravé a klidné mysli. Adéla Chytilová Autorka článku: Adéla Chytilová www.sebe-laska.cz Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. document.getElementById('cloak5eb2fb6704d859d970c6ace42d8d3388').innerHTML = ''; var prefix = 'ma' + 'il' + 'to'; var path = 'hr' + 'ef' + '='; var addy5eb2fb6704d859d970c6ace42d8d3388 = 'naslovicko' + '@'; addy5eb2fb6704d859d970c6ace42d8d3388 = addy5eb2fb6704d859d970c6ace42d8d3388 + 'sebe-laska' + '.' + 'cz'; var addy_text5eb2fb6704d859d970c6ace42d8d3388 = 'naslovicko' + '@' + 'sebe-laska' + '.' + 'cz';document.getElementById('cloak5eb2fb6704d859d970c6ace42d8d3388').innerHTML += ''+addy_text5eb2fb6704d859d970c6ace42d8d3388+''; Jsem nadšená lektorka pozitivního přístupu k životu. Věnuji se sebelásce a naučím Vás, jak opět najít sami sebe. Jako své poslání vnímám pomáhat druhým objevovat jejich ztracené JÁ, učím je naslouchat svému srdci a hledám v nich jejich přednosti. Pojďme společně měnit stará přesvědčení, která o sobě máte a nauče se, jak přijímat sami sebe s láskou. Marie Šoltová: Energie roku 2018 a nové léčitelské metody )
Zkuste nechat knihy a kdo třeba čte i Bibli, tak i tu aspoň na nějaký čas zkuste jen jít do hloubky srdce. Zkuste vstoupit do hlubokého srdce a nechte promlouvat tichost. Tichost se stane takovou tichostí, že se Vám zcela otevře cesta k Bohu k tomuto stavu. Opřete se o Boha v přímém stavu srdce, opusťte prostor vnější, neboť zde se stejně všechno rozpustí. Víte, započala se zcela nová éra vnímání, ale je zároveň potřeba se v této cestě neztratit, protože tím jak se tato éra, stav otevírá k mnoha lidem, chodí mnoho informací, ale je třeba zároveň říci, že ze všech možných úrovní. Mnoho lidí se v tom ztrácí a to vědomě, ale také i nevědomě. Dochází k jakémusi přetavení všech sfér. Zažívají hloubku a extaktické stavy, ale je třeba být v hloubce vnímavý, neboť tím, jak se sféry uvolňují, otevírá se zároveň vše. Ono se tak nějak všem otevírá přímé napojení k vyzívání probuzenosti, ale také v tomto stavu přichází i určitý šum. Ten mnoho lidí vnímá a stávají se spíše loutkou různých vzkazů, ale byť jsou to mnohdy pěkná slova, jejich pravost je nejistá. Zároveň mnoho těch, kteří jakoby vynikají a lidem nabízejí svou výjimečnou nadpřirozenost, která je však často ulítlá jinam. Pak vytvářejí různé skupiny, kde lidi blbnou ještě více. Víte, i staré učení a různé druhy meditací a učení různých technik přestávají mít také tu správnou funkci a čas z nich to potřebné odvál. Před lety jsem napsal, že vše je mnohem větší než si myslíme, někdy o tom popovídám třeba na nějaké přednášce nebo tak. Zapálené srdce je určitě takový krásný stav bláznovství, ale tento stav člověka neproměňuje v chodící stav úletů a unikání do fantasie, která člověka proměňuje v unikající bytost před sebou samotným a stává se více hrou nějakých svých bludných stavů a pomatenosti. V srdci je čistota a moudrost a nikoliv unikání a vytváření si realit, do kterých pak člověk uniká a pak se někdy i ztratí.Chození na mnohé úlety, např: přeprogramování těla, ať zde žije 1000 let, různé nadpřirozené schopnosti... Ano, na toto lidi chodí, ale to je únik a zároveň absolutní nepochopení své cesty. Zároveň ta cesta je tak prostá a tak jasná a tak pokorná, ale pro mnoho lidí zcela nedosažitelná, neboť budou věky chodit kolem srdce a unikat do fantasie a různých hloupostí a nebo zcela zase do hmoty. Autor článku: Mystik Tom Borl Zdroj: www.tomborl.cz V nás je hluboký a překrásný dar který léčí a přesahuje vše nadtělesné. Žijte svou krásnou pouť života. Každý jsme poutník. Já i vy jsme poutníci za poznáním života ,prostě jsme tady najednou všichni spolu ,prostě jste přišli na tento svět stejně jako já a tak je hezké se tady potkávat a dávat životu také tu hloubku poznání neboť zde je naplnění a poznání.V poznání života a jako poutník jsem se sklonil před svým životem ohnul jsem hřbet a vstoupil do hlubiny srdce a zde je krajina světla a lásky.V cestě život k Vám Tom )
Modlím se a medituji za všechny národy světa. To znamená za všechny barvy pleti a menšinové skupiny, stejně tak i za různé kmeny. Modlím se a medituji za pochopení nás, všech lidských bytostí, které tady současně žijí, přicházející i odcházející. Modlím se a medituji proto, aby lidstvo nacházelo více lásku, neboť láska lásku plodí. Neznamená to, že jakýkoliv zločin, který je spáchán lidskou bytostí, jakékoliv národnosti či barvy pleti či různého etnika bude poté potrestán vlastně legálním dalším zlem a to odsouzením k smrti, ke kterému se nepřímo dnes hlásí mnoho lidí z Evropy a jiných západních zemí. Neznamená to, že je vše vyrovnáno a dluh tímto odsouzením splacen, že je tím vše smazáno a srovnáno a že společnost dál může kráčet v lásce. To je opravdu pošetilé a iluzorní. Modlím se a medituji za to, aby každá veřejně činná bytost, o to více politická, nebyla zaměřena jen na svůj osobní prospěch, aby veřejná činnost byla skutečně službou celému státu a k harmonii národů. Totiž lidstvo stále potřebuje zřejmě své vůdce, kteří hlásají svá hesla v mnoha podobách, ale zůstávají jen u hesel. Veřejně politická bytost by měla přímo ukazovat tu cestu reálně a ne v pouze v heslech, kterými se přivolávají ovečky. Modlím se a medituji za každého člověka, aby zájem a život nebyl jen osobním prospěchem. Modlím se a medituji za veškerá media, která ovlivňují myšlení lidí a vyvolává v nich i nedobré emoce, aby vzali zodpovědnost a morálnost za to, co říkají, neboť každým takovým hlásáním můžou pozvedat společnost nebo ji ničit. Nechť je uváděno více dobrých příkladů lidí, kteří posouvají společnost a jsou dobrým příkladem pro druhé. Nejen se modlím a medituji, ale také veřejně píšu a mluvím, protože ať se někomu může zdát, že láska do této společnosti již nepatří, že je to jakési sci-fi nebo že lásku si mnoho lidí zaměňuje jen ke svému obrazu a přetváří si jí jak osobnostně se mu hodí, tak o to víc právě v této době je potřeba čisté lásky – lásky neosobní. Tolik lidí mluví o lásce, ale skutečně si jí většina lidí vykládá jen k obrazu svému. Právě v této době si nás láska, která nemá hranic nejvíce bude žádat a buď ji necháme vstoupit a nebo ji zavřeme dveře a svět opět nedojde tam, kam má. Člověk dostal dva velmi cenné velké dary a to nekonečnou lásku, která utváří život každého z nás bez rozdílu národnosti a také dostal svobodnou vůli, a to je někdy náročné. Buď můžeme páchat lásku či zlo. Pro někoho však tyto cenné dary nic neznamenají, neboť hmotné zlato a touha po moci a penězích, pro které jsou lidi schopni udělat vše. Vlastně okrást i toho chudého. Zdá se, že lidstvo stále nepoznalo účinky těchto dvou velmi cenných darů. V jednom člověku se může nacházet tolik dobra, ale zároveň tolik zla. Zlo nás stahuje stále hlouběji do temnoty, ale to zcela každého člověka a tím i celý svět. Láska nás pozvedá, má ušlechtilé sklony a bere nás stále hlouběji k dokonalosti a vlastně k rozlití srdce, tedy žití ve skutečné lásce. Láska je nadějí pro Celý Svět. Tom Autor článku: Mystik Tom Borl Zdroj: www.tomborl.cz V nás je hluboký a překrásný dar který léčí a přesahuje vše nadtělesné. Žijte svou krásnou pouť života. Každý jsme poutník. Já i vy jsme poutníci za poznáním života ,prostě jsme tady najednou všichni spolu ,prostě jste přišli na tento svět stejně jako já a tak je hezké se tady potkávat a dávat životu také tu hloubku poznání neboť zde je naplnění a poznání.V poznání života a jako poutník jsem se sklonil před svým životem ohnul jsem hřbet a vstoupil do hlubiny srdce a zde je krajina světla a lásky.V cestě život k Vám Tom )
Tolik lidí, kteří jsou stále sami jsem už dlouho nezažil. Proč? Co se děje? Je to proto, že se lidé stále drží starých vzorců. Jsme v časech transformace, takže prosím transformujme se. Dříve byli vztahy založené na dualitě. To znamená, že každý z partnerů měl něco jiného a úkolem obou bylo uvést to do harmonie. Na gauči věčně ležící líný chlap měl doma upracovanou a utahanou ženu. On se měl naučit trochu pomáhat doma, ona zase odpočívat. To je harmonie, kdy vztah je plnohodnotně rovnocenný a vyvážený. Tuto harmonickou kvalitu měli potom za úkol posilovat. Jen tak mohli zůstat spolu i dnes v lásce. Mnoho vztahů se však do takové harmonie nedostalo, a proto se rozpadají. Tento dřívější model dnes už nefunguje. Z dualitního složení světa přecházíme díky transformačním energiím do polaritního uspořádání světa. Mnoho lidí stále nerozumí tomu, jaký je rozdíl mezi dualitou a polaritou. Dualita jsou opaky (protipóly) a polarita jsou intenzity té samé věci (není to opak, ale kvalita). To je taky důvod, proč negativní lidé zůstávají v negaci (drží se své negativní polarity) a pozitivní lidé jsou čtenáři stránek „Příznaky transformace“. :-) Jsou to hlavně lidé, kteří jsou dnes v pozitivní polaritě a lidem ženoucím se za materiálním světem přestávají rozumět, protože se od dualitního mechanismu postupně odpojují. Pro toho, kdo s tím má problém ve vnímání uvedu pro jistější pochopení pár příkladů: Dualita - Pracovitost x Lenost (opačné hodnoty). Polarita - Pracovitost x Odpočinek (aktivita a pasivita jedné činnosti). Dualita - Láska x Nenávist (buď milujeme nebo nesnášíme - jsou to opaky). Polarita - Láska x Lhostejnost (buď milujeme nebo láska chybí, je nám to jedno - lhostejné). Vztahy se tedy již nemohou vytvářet na základě duality, ale vznikají na základě polarity. Mnoho lidí však stále zůstává v dualitním modelu. Ten, kdo má dualitní model, zůstává sám, protože už neexistuje tento způsob přitahování a spojování lidí do partnerských vztahů. Jsem-li na všechno sám a chci partnerku. Tak jsem v dualitním systému, protože hledám někoho, kdo převezme moji činnost. Tedy mohu se konečně dostat do vytouženého stavu lenosti a vlastně hledám služku. Mám-li strach ze samoty a nudím se, tak opakem je vyplnění prázdnoty a zábava. Což je zase dualitní nefunkční systém. Partnerka prostě nemůže být váš jukebox, kam se hodí koruna a ona hraje. Pokud ano, tak to není láska, fakt. :-) A takových příkladů bych mohl uvést stovky. V případě, že máte v sobě dualitní nastavení, tak ho změňte nebo si užijte život bez své drahé polovičky. Úplně prvotním krokem je tedy uvědomit si polarity lásky. Jsem-li na všechno sám a chci partnerku, tak v úrovni podvědomí a emocí musí být nastaveno, že všechno zvládnu sám a z tohoto důvodu partnerku nepotřebuji. V druhém příkladu je strach ze samoty a nuda. Ve své podstatě hračku či zábavní podnik taky nepotřebujete. Na to byste si měli stačit sami. Takovýmto uvědoměním si postupně vypněte všechny věci dualitního modelu, který vás blokuje. A nyní je čas zapnout polaritní model. Na to však potřebujete vědět k čemu vám bude partnerka dobrá. Mnoho lidí si při takovém vypnutí starého modelu uvědomí, že nikoho nepotřebují. Skvělý stav nula. A můžete začít posilovat polaritu lásky. K čemu je vám tedy láska? Na sex? Sladký, nádherný sex, to by mohla být polarita lásky. Krleš, to je zase dualitní model ve verzi uspokojování potřeby. Dokud nepocítíte polaritu lásky a nepochopíte k čemu je vám drahá polovička dobrá, tak nemáte žádnou sílu na přitáhnutí. Karmické vztahy se nepočítají. To má ještě trochu jiná pravidla hry. A co tedy máte dělat? Milovat :) Milovat sám či samu sebe. Rozdíl mezi egoismem a narcistickým sebezbožňováním doufám umíte rozlišit. V jedné úžasné denní afirmaci, kterou napsala Louise L. Hay v knize "Uzdrav své Tělo" je: "Hluboko v centru mého bytí je bezedná studnice lásky. Nyní nechávám tuto lásku vystupovat k povrchu. Vyplňuje mé srdce, tělo, mysl, vědomí i celé mé bytí, vyzařuje ze mě všemi směry a mnohonásobně se ke mně zase navrací. Čím více lásky užívám a rozdávám, tím více ji rozdávat musím. Její zásoby jsou nevyčerpatelné." Pak ta afirmace pokračuje a v závěru jsou ještě tato nádherná slova: "Mám se rád, a proto myslím a jednám se všemi lidmi laskavým způsobem, neboť vím, že všechno, co udělám, se mně mnohonásobně vrátí. Do svého světa přitahuji jen laskavé lidi, protože jsou odrazem mého já." V případě zájmu si celou afirmaci můžete poslechnout na youtube: https://youtu.be/HT7QPiM8EpU v popisu toho videa je i celá ta afirmace napsaná. Prosím, přečtěte si ten kousek ještě jednou. Nebo raději několikrát. Ideálně ode dneška každý den, než tuto kvalitu lásky zvnitřníte a nastavíte si ji. Věřím, že jste nyní již pochopili to, co znamená polarita lásky. Pro jistotu vám připomenu závěrečná slova té afirmace: „protože jsou odrazem mého já.“ No jistě. To, co vyzařujete, to i přitahujete. A to je polarita lásky, která v tomto krásném světě funguje dnes. Vyzařujte kvalitu lásky a budete lásku přitahovat. Tím dochází k sounáležitosti a sjednocení partnerů. Budete 2 nádherné bytosti sdílející svůj prostor a čas na planetě Zemi. Autor článku: Alexandr Tóth http://www.alexandrtoth.cz Řídím se pravidlem, že vždy existuje řešení. Někdy změna přijde, když se podíváte na věc z jiné strany, jindy je potřeba přestat na něčem lpět a velice často stačí jenom změnit svoje omezení, které Vás zastavuje od dosažení toho, co si tak přejete. Jestli chcete, tak můžeme spolu najít řešení té Vaší situace a změnit Vám konečně život k lepšímu. Koučink a terapie, pro mě není povolání, je to můj životní styl. Simona Lásková - energie sfingy, regresní terapie a předávání vzkazů duší )
Když jsem byla velmi mladá a lidé mi říkali, že světlo nemůže být bez temnoty, a že když netrpíme, nemůžeme si užít dobré časy…, cítila jsem, že tento názor je… špatně. V minulých měsících /psáno v září 2010/ jsem úzce spolupracovala se třemi vyjímečnými pracovníky světla a jedním nedualitním člověkem, abych naši planetu a náš druh připravila na změny roku 2012. Práce zahrnovala převzetí klíčových energetických center od Temnoty. Ano, od „Temnoty“. Pro tuto energii nemáme jiné slovo. Můžeme ji nazývat „elitou“, „šedou eminencí v pozadí“, „náboženstvím“, „Ilumináty“…, jakoukoli nálepkou chceme, ale pravda je, že jde o skupinu bytostí pracujících skrze Temnotu. Po převzetí těchto mocenských center jsme je vrátili zpět Zemi. Tato práce byla také ulehčena a podpořena stovkami pracovníků světla na planetě Zemi. Jednou z věcí, která mne při práci poněkud překvapila, bylo, že když jsem se dívala na Zemi, byla ČISTÝM SVĚTLEM. Poté, co byla centra odebrána Temnotě, stala se čistým světlem. A proudící energie byla čistým světlem.Když jsem se to snažila prozkoumat a pochopit, přišly mi různé informace, které mi ukázaly důvod pro tuto práci a její charakter.Od června (2010) chápu, že jsme v nevyvážené, „špatné“ struktuře duality. Ve struktuře, kde jsou polarity na špatných koncích, a způsobují oddělení, utrpení a rozdílnost (otherness – vymezování se vůči druhým jako „těm jiným“). Kdyby byla dualita ve svém správném uspořádání a konfiguraci, utrpení ani pocity oddělení by v našem světě nebyly. Otázkou tedy je, kam se Temnota poděje, když dosáhneme vyváženého uspořádání? Přišla informace, že toto špatné nastavení ve světě bylo záměrně navržené a provedené lidmi za účelem zkušenosti ZNEUŽITÍ MOCI, JINAKOSTI, apod. Později se ukázalo, že tato „špatná“ struktura by se byla bývala vrátila do správného uspořádání už velmi dávno, ale bohužel bytosti, které byly schopné vidět moc v bodu, kdy se vytváří, ji užili k udržení struktury ve špatné polaritě po mnohem delší dobu, než bylo původně zamýšleno. Tak většina pracovníků světla začalo pociťovat frustraci, únavu a stesk po domově, neboť zkušenost špatného uspořádání duality trvala příliš dlouho. Mohli pocítit a vyjádřit i hněv a bitevní únavu. Když temná bytost na člověka či místo zaútočí, mým prvním impulsem je ji zničit a zneškodnit. Ale moje Vyšší Já mne zastaví a jsem vedena, abych se na bytost soustředila. Neboť když se na ni soustředím, může být integrována zpátky do Jednoty. Tato metoda integrace je často pracovníky světla interpretována jako vrácení temné bytosti zpět do světla. Avšak tak tomu není – a to je KLÍČOVÉ. Existuje Jednota vyrovnané a správně vyrovnané duální reality, kde jsou obě polarity správně uspořádané a připojené jedna k druhé jako dva magnety. Tak vytvářejí rozsáhlé, sjednocené a stabilní pole. A potom je zde Jednota, která je Zdojem všech realit a všech vesmírů. To jsou dvě odlišné věci. Je to Jednota – Zdroj, kam Temnota odchází poté, co je integrována. … Temné bytosti v tomto vesmíru jsou integrované zpátky do Jednoty – Zdroje, ale nejsou zničené. Jakmile se ocitnou ve Zdroji, ztratí svoji individualitu a polaritu. Temnota zahrnuje všechny negativní energetické struktury, včetně našich negativních emocí, pocitů, myšlenek a situací – ale na této osobní rovině jsme to MY, kdo je musí integrovat. Jednou z chyb pracovníků světla po tisíce let byla snaha bojovat s Temnotou. Jakmile se pracovník světla snaží bojovat s Temnotou a zničit ji, stane se automaticky figurkou ve hře Temnoty. Před začátkem boje byly celé armády pracovníků světla poslány do této části Vesmíru, aby „napravily“ a „zachránily“ temné a „padlé“ bytosti a přivedly tento Vesmír zpět do vyrovnané duality Světla. Byla to však úplná katastrofa. Nejen že tito pracovníci světla neuspěli, ale mnoho z nich bylo ztraceno, a ti, kdo přežili, byli infikováni. Infikováním mám na mysli, že začali zakoušet utrpení, negativitu, útlak a oddělení od Zdroje. Můžete se divit, proč na Zemi přicházely stále nové a nové vlny pracovníků světla, když věděli, že mohou být infikováni? Důvod je jednoduchý: věděli, že pokud ve svém bytí dokáží v tomto sektoru vesmíru udržet světlo, nebude zcela ztracen. Šlo o udržení prostoru pro Světlo, jak dlouho to jenom bude možné – a tím získat čas pro Vesmír, aby našel způsob, jak znovu získat infikované oblasti. První poslaná vlna bojovníků světla bohužel neuspěla. Důvodem bylo, že byli vytvořeni ze stejného materiálu jako tento Vesmír, a proto měli stejnou zkušenost jako pracovníci světla. Teprve poté byli povoláni další bojovníci světla, kteří nemohli být nakaženi, protože ve své podstatě nebyli duální – a nebyli uděláni ze stejného materiálu jako vesmíry dualitní povahy Světla a Temnoty. Vesmír, ze kterého pocházejí, není duální a nezná „jinakost“. Jasnozřivými lidmi tyto bytosti mohou být vnímány jako čisté Světlo nebo čistá Temnota – záleží, na kterém konci spektra se pozorovatel nachází. Vjem potom v pozorovateli vytváří pocit čisté bezpodmínečné lásky nebo naprostého strachu. Neduální bytost nemá reálnou zkušenost s tím, co je Světlo a Temnota, ale vidí obojí jako existující. Jaký úkol jim byl v našem Vesmíru dán? Soustředit se na podporu bytostí světla a znovu začlenit temné bytosti do Zdroje. DĚLAJÍ TO BEZ POSUZOVÁNÍ A HODNOCENÍ. Je ovšem potřeba dodat, že neduální bytosti dělají i opačnou práci v temných vesmírech napadených Světlem. Archetypální mýtus Pádu – chvíle, ve které došlo k rozpojení polarit – je zaznamenán v mnoha kulturách jako okamžik, ve kterém OBVYKLE ŽENA otevře „plechovku s červy“. V naší kultuře jsou takovými příběhy biblické vyprávění o Adamovi a Evě, kde Eva pojí ze Stromu Poznání, nebo řecký mýtus o Pandoře otevírající skříňku s utrpením světa. Předtím to byly příběhy o „ďáblu“, který byl původně andělem, ale ze žárlivosti bojoval s Bohem a padl na Zemi. Když jsem vyrůstala, stále se mi vracel jeden sen. V tomto snu byly dva vesmíry – jeden byl vesmírem Světla a druhý vesmírem Temnoty. Ve vesmíru Světla bylo všechno krásné, šťastné a harmonické. Ve vesmíru Temnoty bylo utrpení, otroctví a znečištění. „Stvořitel“ rozhodl, že tyto dva vesmíry se budou učit jeden od druhého: kdyby se spojily, jejich evoluce by byla ohromující! Nebo něco podobného…, zkrátka jsem ve snu cítila, že je to dobrý nápad:-). Světy nemohly být spojeny, protože byly přirozeností zcela odlišné a nemohly se navzájem vidět. „Stvořitel“ se rozhodl, že udělá bytost, která bude jak Světlá, tak Temná. Tato bytost byla výtvorem, který měl jediný účel, a to sice vstoupit do každého z těchto vesmírů a „nakazit ho“ opačnou „barvou“. Nejprve bytost vstoupila do vesmíru Světla. byla přivítána s důvěrou a láskou. Avšak kdokoli se jí dotkl, onemocněl neznámou nemocí, trpěl, ptal se po smyslu své existence, nebo dokonce zemřel. Poté, co bytost takto „nakazila“ několik tisíc planet, šla do vesmíru Temnoty. Protože však Temnota již napadla vesmír Světla, stal se pro vesmír Temnoty viditelným a ten se mohl připravit na „útok“ vesmíru Světla. Když bytost Světla a Temnoty vstoupila do vesmíru Temnoty, byla přivítána s nedůvěrou a rychle zotročena. Nicméně kdokoli s ní přišel do styku, byl „nakažen“ světlem a začal „trpět“ soucítěním, láskou a dalšími nepopsatelnými věcmi. A brzy bylo bytosti Světla i Temnoty pomoženo, aby uprchla. Bytosti ve vesmíru Temnoty nakaženém Světlem hluboce porozuměly síle i slabosti vesmíru Světla. Mezitím došlo ve vesmíru Světla k pokusu pomoci Temnotou nakaženým bytostem a napravit je. Při pokusu ovšem byly Temnotou nakaženy i další planety vesmíru Světla, které při tom pomáhaly. Došlo k uvědomění, že je potřeba je dát do „karantény“- a tak jejich obyvatelé poprvé zakusili pocit oddělení a odpojení od zdroje. V mém snu to bylo Světlo, které udělalo zábranu okolo nakažených planet. Vládci vesmíru Temnoty, kteří chtěli rozšířit své území, na vesmír Světla zaútočili, ale protože vesmír Světla oddělil nakažené galaxie od zbytku, síly Temnoty mohly vsoupit pouze na nakažené planety. Tady můj dětský sen vždy skončil. V dospělosti jsem měla jiný sen. V něm jsem byla obrovskou a mocnou bytostí, která mohla cestovat skrze Vesmíry a mohla je zkoumat. Když jsem cestovala skrze překrásný vesmír Světla – a cítila jsem se, jako když plavu skrze symfonii písně a barvy – , uslyšela jsem náhle silný nářek. Jako kdyby milióny duší plakaly najednou. Když jsem se snažila zjistit, odkud pláč přichází, bylo najednou ticho. Ve vesmíru byla oblast, která byla zcela tichá. Ticho bylo nesmírně intenzivní. Spolu s mnoha jinými bytostmi jsme byli zvědaví, co se stalo, a cestovali jsme na to místo. Tam jsme za zdí uviděli neklidné víry bolesti, utrpení a ničení. Dívali jsme se a nemohli jsme nic udělat – nedokázali jsme pochopit, co se děje. Volali jsme o pomoc a přišlo mnoho dalších dobrovolných pomocníků. Začala práce na navrácení sektoru Světlu. Jestliže je informace, kterou jsem získala, správná, tak potom to vypadá, že tato planeta patří do vesmíru Světla. „Bitva“ probíhá – ale minimálně pro tuto planetu již byla Světlem vyhrána. Jiný výsledek není možný. Planeta je nyní čistým Světlem. Na tuto planetu vstoupilo mnoho vln bytostí před i po dokončení ochranné karanténní zdi. Vlna, která vstoupila po umístění zdi, měla za úkol vytvořit rovnováhu, umístit věci na jejich správné místo. Také otevřeli mnoho kanálů a cest, aby mohly přijít informace a Světlo. Druhá vlna přišla za účelem zprostředkovat Světlu cestu, aby pracovníci světla, kteří tu již byli, přežili, a aby se vibrace této planety stala dostatečně silnou pro příchod vlny bojovníků světla. I po nich přišly vlny pracovníků světla. První vlny měly mnoho obětí. Co je nyní úkolem? Integrovat veškerou Temnotu v jednotlivcích a v lidském kolektivu tak, aby se co nejvíce lidí, jak je to jenom možné, vrátilo ke svému původnímu uspořádání. Ti, kteří toho nejsou schopni nebo kteří nechtějí, budou integrováni zpět do Zdroje. Není nic mezi tím – žádná „zvláštní planeta“ pro temné či padlé bytosti. Tento Vesmír a jeho Stvořitel se rozhodli nepodílet se na Temnotě žádným způsobem a formou. Všechny brány stvořené Temnotou, aby mohla vstoupit do tohoto Vesmíru, byly uzavřeny. Zeď, která odděluje tento sektor od ostatního Vesmíru, je taková, že jí může projít pouze Světlo, nikoli Temnota. Bytosti stvořené k nápravě věcí a jejich vracení na správné místo, nyní usnadňují „vzestup“ (ascension) celé lidské rasy. Tento vzestup znamená ZDVIŽENÍ ZÁVOJE ZAPOMNĚNÍ, ZNOVUUSPOŘÁDÁNÍ DO ZDRAVÉ DUALITY A NÁVRAT PŘIROZENÉHO SPOJENÍ SE ZDROJEM. S pomocí těchto bytostí jsou nyní pracovníci světla a bojovníci světla schopní dělat svoji práci účinněji – léčit, vzdělávat a zachraňovat padlé bytosti, které si zvolily cestu vzestupu. Mnoho dalších bytostí v posledním období na Zemi vstoupilo, aby pomohlo vzdělávání, zprostředkovávání informací, vnášení světla, léčení planety nebo lidí nebo obojího. Tato práce znamená, že v tom, čeho chceme dosáhnout, už nejsme omezeni jako jednotlivci nebo jako druh nebo jako planeta. Temnota klade veliký odpor a bojuje o kontrolu planety. Je na nás, abychom to zastavili. Můžeme to dělat procesováním a integrací, zpracováním a přijetím vlastního strachu a utrpení. Zajímalo by mne, s jakou vlnou se nejvíce ztotožňujete vy. Nechte mi zprávu nebo komentář:-) Pozn. k překladu:Tento Ineliin text je starý osm let. Až letos mi však jeho obsah „docvakl“. Četla jsem ho několikrát, fascinována zvláště jeho podobností s učením židovské mystiky kabaly. I ona podrobně popisuje poškození dualitní struktury našeho světa (skrze symboliku Stromu Života vychýleného z rovnováhy) a elegantně se vyhýbá otázce boje mezi Světlem a Temnotou, resp. jeho doporučení (na rozdíl např. od sekty v Kumránu či starověké gnose). Učí o „padlých andělích“, z nichž ten nejznámější, „Jásot Syn Jitřenky“, dnes známý jako Lucifer, nás jistě ještě překvapí, až dojde k nápravě jeho špatné pověsti. Učí o „Pádu“ – důležitém činu Evy v Zahradě Eden. Učí o „druhé straně“ – paralelní realitě, jen trošičku odlišné a pokřivené, jako té skutečně nebezpečné Temnotě. Učí o Jednotě Božství, „Ha-šem Echad“, „Hospodin je Jeden“, která v sobě obsahuje vše, a proto je léčivá (na rozdíl od křesťanství, které Bohu přisuzuje pouze Světlo a Temnotu odštěpuje a přisuzuje Ďáblu.) O Božství, jehož dalším jménem je mj. meqor, „zdroj“, či dokonce „meqor majim chajim“, „zdroj živé vody“. Učí o světech, jež existovaly před naším světem, a musely být zničeny, protože nebyly „správně vyvážené“. Učí o předvoji záchrany, „Mesiáši ben Josef“, který musí zemřít, než přijde skutečná pomoc – tak jako generace pracovníků světla umíraly na hranicích inkvizice, v koncentračních táborech, jako vězni svědomí… A učí o „porodních bolestech Mesiáše“, těžkostech, které nastanou, až se Světlo bude vracet. Tak, jak to jistě vnímáme v dnešním světě, sevřeném v bolestné křeči umírání starého a zrození nového.Ineliin text se blíží mytickému příběhu. Je těžké tuto nad-osobní vesmírnou realitu popisovat fakticky, neřku-li vědecky. Snové příběhy mytičnost posilují. Jak ale vědí čtenáři mé knihy Kořeny ženské spirituality, zastávám názor, že mýtus je zásadně důležitý pro pochopení skutečností duše a Ducha. Má svoji vlastní pravdu, vlastní jazyk, který nemusí být pro rozum srozumitelný, ale oslovuje hlubší vrstvy v nás.Práce na vlastním strachu je aktuálně největší výzvou pro nás všechny. Strach je stahující emoce, zpomaluje až zastavuje proudění životní energie, dechu, ztěžuje napojení a spojení se Zdrojem. Tělo a jeho pocity nám napoví, kde máme pracovat, kde máme s láskou, trpělivostí, laskavostí, sami sebe obejmout. Cvičení na zpracování strachu najdete na webu Inelie (i přeložené do češtiny), je publikováno i v knize Jsi Čaroděj/ka?. Na závěr ještě dva inspirující upřesňující Ineliiny náhledy. První pochází z fb komunikace: Diskutující muž: „Staré paradigma na nás a naše životy má stále vliv. To mne opravdu zaráží. Nepřestávejte usilovat…“ Inelia: „Staré paradigma má na nás vliv pouze skrze (staré) programy, které stále nosíme…“Druhý pochází z Ineliina memo: „ V jistém bodě v minulosti, patrně před pěti, čtyřmi tisíci lety, se lidská civilizace rozhodla hrát hru oddělení. Neboť to je jediný způsob, jak hrát mocenské hry s ovládáním druhých a nízkofrekvenčními zkušenostmi. Nyní se z tohoto rozhodnutí a her vymaňujeme. Jsme stále méně ovládáni programy, egem a společenskou manipulací, a stále více vyjadřujeme sami sebe beze strachu. Vyjadřujeme, kdo a co skutečně jsme – naše Vyšší Já, vysokofrekvenční, plně rezonující rozšířené vědomí. Buďte svým Vyšším Já.“ Na svůj web můžete převzít s plným odkazem. Pošlete mi prosím upozornění, děkuji. Zdroj textu: https://ineliabenz.com/the-nature-of-darkness-in-duality/ Zdroj: www.oheladom.cz Autorka: Inelia Benz Překlad: Terezie Dubinová INELIA BENZ (zdroj) Původem Chilanka, vlastním jménem Inelia del Pilar Ahumada Avila, která vyrostla a vystudovala v Británii. Na veřejnosti se objevila nedávno. Na první pohled na ní neuvidíte nic zvláštního, ale tvrdí o sobě, že má schopnosti, které lze právem zařadit mezi vyjmenované záhady. Je jasnovidná: vidí do minulosti i do budoucnosti. Nebo je schopna spontánně mluvit cizími jazyky, které se nikdy neučila. Hana Sahhu-arah: rozhovor s průvodkyní hvězdných duší )
Mnoho lidí si dělá ochranné vajíčko, to je znak vlastní obrany. Také se stále dost často nosí různé amulety pro osobní ochranu. Obojí je v podstatě brnění a štít proti negaci. Tyhle techniky a pomůcky už patří do historie, a hlavně k duálnímu modelu (3D) vnímání světa. Bylo by vhodné je přestat používat, ať se uvolníte z pout minulosti. Za každou takovou pomůckou je ukrytý strach. Je přirozené, že se každý chce chránit před čímkoliv špatným. Jenže v 5D se tyto metody už nepoužívají. Začněte trénovat nové techniky a metody, které jsou účinnější a pro transformaci je potřeba ovládat je. Jeden z důvodů transformačních příznaků je výcvik právě v těchto nových způsobech bytí a řešení situací. Budou Vám chodit tak dlouho strachy, než přestanete používat duální řešení. Hned jak použijete 5D techniky a zvládnete je, tak se strachy a situace rozpustí jako kostka ledu a odtečou z vašeho života. Opak strachu je odvaha (3D duální model). V polaritním 5D světě je to důvěra. Na vědomé úrovni si tedy přestaňte dodávat odvahu k překonání strachu, ale aktivujte si energii důvěry. V tom Vám pomůže jednoduchá věta: "Důvěřuji Vesmíru/Bohu a nechám věci ať se stanou." Na pocitové úrovni ve chvíli strachu nebo úzkosti si prociťujte lásku a pocit bezpečí. Místo ochranného vajíčka začněte vyzařovat světlo lásky ze svého srdce. -Přeneste pozornost do místa vašeho duchovního srdce (4. čakra uprostřed hrudi).-Zobrazte si tam kuličku světelné energie a rozsviťte ji na hezkou kouli.-Uvědomte si ten pocit lásky, který přirozeně vychází z vašeho srdce a je obsažen v tom světle.-Zobrazte si nebo pociťte před vámi situaci vyvolávající vaši úzkost. Můžete si představit i člověka, kterého se bojíte apod. Je vhodné si to vložit do bubliny. Ohraničení té události vám pomůže ji lépe prosvětlit.-Jak máte v srdci tu kouli světla, tak si představte, že to je konec světla baterky. Začíná se rozšiřovat (jako kužel) od hrudníku na celou tu situaci.-Světlem tu situaci ozařujte, prosvětlujte, čistěte.-Sviťte tak dlouho, než Vás přestane ta situace „strašit“ a budete prožívat pocit důvěry, že je všechno v pořádku a pocit sjednocení, protože věci se dějí tak jak mají. Jak říká Ív Kejzlarová: "Prosvětluji Vaši tmu". Tak přesně to je správné. Už nebojujeme, ale vibračně měníme kvalitu dané energie a tím se transformujeme. Místo amuletů začněte nosit talismany. Amulety chrání (odpuzují), talismany přitahují a podporují funkce. Pentagram je amulet proti kletbám, uhranutí a obecně černé magii. Nahraďte ho třeba srdcem nebo jiným talismanem. Hodně se nyní nosí Květ Života. To je taky forma talismanu, protože je energií zrození světa a věcí. A hlavně posiluje vibrace energie, které máte v sobě. Dobří lidé s ním jsou více dobří, negativní lidé jsou více negativní. Květ Života je symbol posvátné geometrie a podle toho také působí. Noste více různých kamenů, protože ty patří do kategorie talismanů. Křišťál Vám přináší koncentraci, čistotu, vědomí. Růženín kvality lásky. Onyx a obsidián stahuje negativní energii do sebe (tyto kameny se musí velice často čistit). Fluorit chrání před elektromagnetickým zářením. Síla Vltavínu ve Vás propojí Vesmír se Zemí. Někdy člověk nevidí světlo na konci tunelu. Víte proč? Protože vy jste tím světlem. A ideální je, když jste tím světlem i pro druhé lidi. Prosvětlujte situace, lidi, přírodu, zvířata. Prostě všechno, co před vaše srdce předstoupí. Vaším vzorem ať je Slunce. Autor článku: Alexandr Tóth http://www.alexandrtoth.cz Řídím se pravidlem, že vždy existuje řešení. Někdy změna přijde, když se podíváte na věc z jiné strany, jindy je potřeba přestat na něčem lpět a velice často stačí jenom změnit svoje omezení, které Vás zastavuje od dosažení toho, co si tak přejete. Jestli chcete, tak můžeme spolu najít řešení té Vaší situace a změnit Vám konečně život k lepšímu. Koučink a terapie, pro mě není povolání, je to můj životní styl. Simona Lásková - energie sfingy, regresní terapie a předávání vzkazů duší )
Léčivé dotyky je nová kniha Josefa Schröttera, která pojednává nejen o síle dotyku těla, duše, ale také o souvislostech mezi energetickými drahami, které v těle máme. Máme tu tedy dokonalý návod na to, jak si doma pomoci od nejběžnějších zdravotních neduhů a nepotřebujeme k tomu ani lékaře. Na řadu přijde reflexní terapie, barvy, byliny, práce s energií, barvy, strava, léčivé obrázky, mudry, drahé kameny – těch možností tu posbíral autor za léta své léčitelské praxe a díky zkušenostem opravdu mnoho.Myslím si, že obecně se dotyky mezi lidmi podceňují. Možná máte možnost srovnávat. Jak jsou na tom se zdravím lidé, kterých se pravidelně někdo láskyplně dotýká, a lidé, kteří už zapomněli, jak chutná přátelské objetí? No, tady je třeba rozlišit dva druhy láskyplného dotýkání. Někdo se může partnera láskyplně dotýkat, ale on kouří, pije, přejídá se apod. Tak tomu určitě láskyplné dotyky nepomohou. Pokud se, ale mají dva lidi rádi, tak pak to samozřejmě ovlivňuje nejen jeho tělo, ale zejména jeho mysl, která pak ovlivňuje tělo. Ne, nadarmo se říká dobrá mysl – půl zdraví. Podívejte se, kolik duchovně založených lidí, onemocnělo vážnou chorobou. Podle mých zkušeností zřejmě došlo k tomu, že byli ovlivňování negativní zemskou energii, kterou označujeme jako geopatogenní zóny.Stejně tak mne napadá, že když si třeba i jen pro masáž zad vybereme špatného maséra, nebo nám něčím nesedí, asi nám nepomůže tolik jako někdo, ke komu máme plnou důvěru, že? Předává se energie z člověka na člověka i při konvenčních léčebných postupech... když to přeženu, ovlivňuje vás nějak třeba i obvodní lékař, ke kterému přijdete s rýmou?Já bych to vzal obráceně. Dobrý masér může mít sám zdravotní potíže a to proto, že na sebe masáží přetahuje z aury nemoc. Moje žena je citlivá a musela masérství právě proto nechat. Samozřejmě, že pokud nemáme k masérovi plnou důvěru, tak se tělo zablokuje a neuvolní se, což je pro masáž nevhodné. S mým bývalým obvodním lékařem jsem zažil několik legračních chvil. On si se mnou vždy povídal, ale on nevěděl, že dělám alternativní medicínu. A já mu to ani nikdy neřekl. On dělal akupunkturu. Jednou, když jsem byl u něj, tak jsem mu řekl „Doktore, já jsem si mačkal na noze tyhle body a ono se mi ulevilo". A on akupunkturista mi na to řekl „To si dělejte, až budete zdráv".Reflexní terapie je už celkem běžně používána třeba u pohybových potíží, problémech se svaly, je součástí rehabilitací, vy jste ale zažil, když ještě u nás byla v plenkách, a spoustu lidí si pletlo akupunkturu s akupresurou. Čím myslíte, že si reflexní terapie získala důvěru lidí?Velký kus práce v oblasti reflexní terapie u nás udělal Ing. Jiří Janča. On jako první dělal semináře v Koutech nad Desnou, kde nás to učil. Byl to on, kdo vydal první knihy v nakladatelství Eminent o reflexní terapii. A samozřejmě, že tomu také napomohl hodně časopis Regenerace, kde vycházely články Jiřího Jančí a byly tam obrázky, kde co a jak zmáčknout. Já spíš s lidmi dělám korejskou metodu SU-JOK. V Eminentu vyšla o tom moje kniha „SU JOK zdraví na ruce". Reflexní terapie je na chodidlech nohou a to se samotnému člověku špatně provádí. Na rukou si to může dělat kdekoliv a kdykoliv.A když jsme u toho, tradiční čínská medicína je nyní hodně diskutované téma. Setkala jsem se s názorem, že není pro neasiaty vhodná, protože na ni nejsme zvyklí? Je na tom něco, nebo je to hloupost? Přijde mi, že člověk jako člověk, co se týče energetických drah v těle.Tak zvaná čínská medicína funguje na každého. Je to vlastně práce s energiemi v našem těle. Když se naučíme to, abychom věděli které místo na těle je třeba několikrát stisknout nebo napíchnout, tak se nám po chvíli uleví. Doporučuji všem, aby se naučili základní obraz lidského těla na ruce, a mohou si poskytnout První pomoc sami a to vždy a všude.Zaujaly mne také energetické obrázky. O jejich působení už víme, že by nám měly prospívat také, ale zajímalo by mne, kdo a jak je tvoří? V jakém (meditativním) stavu je autor tvoří, aby byl cílený přesně na to, co zamýšlí?Energeticky aktivované obrázky tvořím již velmi dlouho. Jak se to dělá, je jak se říká, výrobní tajemství. Víte, lidé jsou různí a někteří by toho mohli zneužívat. Nůž také nepatří do rukou každému. Pomoc lidem je pro mne na prvním místě. A nikdy jsem na tom nechtěl zbohatnout.A téma poslední a nejrozšířenější. Bolavá záda, záda záda... a krk. Je toto vše, až v takové epidemii způsobeno skutečně jen fyzickým přetěžováním zad, nebo roli hraje i stres a celkově uspěchaná doba, která toho na hřbet nakládá příliš mnoho a drží nás v tempu pod krkem?Lidé velmi často sedí nebo leží v geopatogenní zóně a pak mají problémy se zády, páteří, ledvinami apod. Důležité je vybrat si to správné místo pro postel, stůl, pracovní místo, sedací soupravu apod. Jinak vzniknou problémy se zády a jiné zdravotní potíže. Lidé se na mne často obracejí, abych jim lokalizoval patogenní zóny v jejich bytech, domech apod. Ale také na pozemku, kde chtějí stavět například dům, nebo když chtějí koupit byt nebo dům. Nejhorší když se tam vyskytnou psychosomatické zóny. To je místo na kterém došlo k nějaké tragické události. Dělám to nejčastěji na plánku.To je rozhodně zajímavé a je tu vidět, že na naše zdraví působí všelijaké faktory a energie v okolí, které často nevidíme. A tak je dobré znát přírodní prostředky, kterými můžeme nesoulad ve svém okolí zmírnit, nerovnováhu rozeznat včas a léčit ji. A k tomu pomáhají třeba právě různé přirozené přírodní terapie. Všechna čest potom ale všem lidem jako je Josef Schrötter, kteří tuto moudrost šíří dál... Autor článku: Renata Petříčková http://www.petrickova.cz Jitka Chrtková – Massage in Schools Programme (masáže ve školách - děti dětem) )
Strana 11 z 19
Více videí