Terapie a práce na sobě

Pavla Heřmanovská: Proč jedni žijí podle svých představ a druzí ne

Pavla Heřmanovská: Proč jedni žijí podle svých představ a druzí ne

Všechno začíná myšlenkou. Naše myšlenky mají obrovskou moc a díky myšlenkám tvoříme svůj život. To je docela známý fakt . A super zjištění. Avšak většina našich myšlenek funguje pod vlivem našich přesvědčení a emocí. Většina našich myšlenek vychází z předsudků, strachů, posuzování. Všechno, co si myslíme vychází z našeho naprogramování.Když jsme byli děti, dívali jsme se a naslouchali. Někdo nám něco řekl nebo udělal. Na základě toho jsme udělali rozhodnutí věřit, jak je naše realita daná a podle toho žijeme svůj život.Naše naprogramování přináší zmatky a neštěstí.Během dne nás nejvíce ovlivňuje to, jak mluvíme sami k sobě.Každý člověk má během dne asi 50.000 myšlenek, které jsou z 80% negativní. Možná znáte myšlenky typu:    To nikdy nedokážu udělat…    Nikdy nezhubnu…    Nemá mě rád…    Jsem k ničemu…    Neumím anglicky…    Vypadám příšerně…Výzkumy ukazují, že tyto myšlenky nás velmi ovlivňují. Mají vliv na naši fyziologii i schopnost jednat, ovlivňují naše chování. Potíme se, cítíme strach, onemocníme, zakoktáme se…Vaše negativní myšlenky vám ubližují, můžou vám změnit tělesnou teplotu, zrychlit srdeční tep, zvýšit krevní tlak, zrychlit dýchání, způsobit napětí svalů, nervozitu nebo nespavost. Každá myšlenka ovlivňuje všechny buňky vašeho těla.Co se vám dnes honí hlavou, to utváří vaši budoucnost. Negativní myšlenky vám přitahují negativní události a prožitky. Proto je nevyhnutelné myslet pozitivně.Proto má význam soustředit se na získání pozitivních myšlenek. Když jsou vaše myšlenky pozitivní, jste uvolněnější, soustředěnější, máte radost. Pozitivní myšlenky také snižují bolest.Pozitivní myšlenky vám přitahují do života více harmonie, pozitivních událostí a příležitostí.Psychiatr Daniel G.Amen pojmenoval omezené myšlenky, které slyšíme denně v hlavě, mravenci ( anglicky ANTS z výrazu Automatic Negative Thoughts – automatické negativní myšlenky). A vaše ANTS mohou stejně jako mravenci v panice zničit váš úspěch. Dr. Amen doporučuje, abyste se naučili své mravence zašlapovat.Nejprve si tyto omezené myšlenky – mravence – musíte začít uvědomovat. Potom je musíte setřást a zašlápnout tím, že je vyzvete k boji. Posledním krokem je jejich náhrada pozitivním i myšlenkami.Dostat pod kontrolu vaše automatické negativní myšlenky vyžaduje převzít 100% zodpovědnost za váš život. To může být na začátku nepohodlné a může to bolet. O tom, zda posloucháte své negativní hlasy v hlavě a souhlasíte s nimi, rozhodujete jen a pouze vy. Když si tento fakt uvědomíte a přijmete ho, máte napůl vyhráno.To, že se vám nějaká myšlenka objeví v hlavě, neznamená, že je pravdivá!Musíte se stále ptát sami sebe:    Pomáhá mi ta myšlenka?    Dostává mě blíž tam, kam se chci dostat?    Jsem šťastnější?Naučte se své myšlenky vyzvat, prozkoumat a nahradit je lepšími, pokud vás brzdí.Máte právo se rozhodnout, jaké myšlenky budete mít. Je to vaše volba. Máte možnost volby. Kdykoliv si můžete myšlenku uvědomit, označit ji a nechat odejít. Je dobré pravidelně své negativní myšlenky  pročistit.Starosti, stížnosti, obviňování, strachy…to vše vás vyčerpává a blokuje. Když svoje myšlenky pravidelně čistíte, dostáváte lepší nápady a otevíráte se novým příležitostem. Máte více odvahy, důvěry, lásky a inspirací. Efektivní technika na zbavení se negativních naprogramování  je koučovací metoda The Work.Je velmi účinná a pomáhá zbavit se myšlenkových vzorců, přesvědčení a emocí.Stačí vám k tomu vaše ochota, tužka a papír. Stresy, zoufalství, zklamání, frustrace jsou dobrovolné. Je to vaše volba. Každý dokáže vypátrat myšlenku, která tohle způsobila a vyvolala a potom pomocí 4 otázek a otočení vše změnit.Metoda The Work vám umožní tvořit si svůj život podle svých představ.Pomůže vám vaše myšlenky prozkoumat. Zjistíte, že negativní myšlenky, které  se u vás objevují, v sobě ukrývají pozitivní návod na zlepšení, mají potenciál zlepšit vaše jednání v budoucnosti, zlepšit vaše vztahy.Pomocí The Work najdete své vlastní odpovědi. Vy jste jedinou autoritou ve svém životě a jen vy můžete sami sobě odpovědět, co je pro vás nejlepší.Příklad: Moje přesvědčení, které se mě snaží zabrzdit v mých aktivitách:Nejsem dost dobrá.Položím si otázky:Je to pravda?Ano.Víš to s absolutní jistotou, že je to pravda?Ne.Jak reaguji, když té myšlence věřím?Brzdím sama sebe. Podceňuji se a ubližuji si.Kdo bych byla bez té myšlenky?Měla bych větší sebedůvěru a pocit, že zvládnu vše.Původní myšlenku otočím:Jsem dost dobrá.Mohlo by to být v mém životě pravdivé?Ano. Pomáhám lidem žít lepší život, dávám jim naději a povzbuzení. Jsem výborný kouč. Jsem výborná matka a manželka. Jsem skvělá učitelka jazyků. Jsem skvělá v psaní článků. Výborně vařím.Uvědomuji si své kvality, uklidňuji se a jdu dál tam, kam mě srdce táhne. Kdybych uvěřila myšlence, že nejsem dost dobrá, sama sebe bych zastavila v tvoření něčeho, co má vyšší smysl a co je mé poslání. Protože se díky The Work naučíte svoje myšlenky prozkoumávat,můžete se stát tvůrcem svého života,což pro vás znamená, že budete žít lepší život podle svých představ.Získáte vnitřní klid, budete mít víc radosti a propojíte se s pozitivními událostmi.Pokud jste rozhodnuti tvořit si svůj život podle svých představ, získejte mou pomoc zde.Přeji vám krásný den! Autorka: Pavla Heřmanovská Zdroj: http://pavlahermanovska.cz/clanky/ Baví mě pomáhat lidem, kteří mají chuť a odvahu zlepšit svůj život, najít své ztracené sebevědomí, získat vnitřní klid a vzít svůj život do svých rukou. Stejně tak mě baví lidi podporovat v tom, aby měli více sebedůvěry a více využívali svůj potenciál.  Motýlí terapie Libuše Darmia Jankůjová  )

Pavla Heřmanovská: 3 tipy, jak začít žít šťastně a v pohodě

Pavla Heřmanovská: 3 tipy, jak začít žít šťastně a v pohodě

Taky jste už přemýšleli, jak už konečně můžete začít žít šťastný život v pohodě? Jak se dostat ke svému trvalému štěstí?Mám pro vás dobrou zprávu. Vaše mysl je tou bránou, která vás dovede k vašemu štěstí. Mysl ovlivňuje vše, co se vám děje.  Je to vaše programovací centrum, které rozhoduje o tom, jak žijete. Pokud chcete více štěstí, můžete si svou mysl naprogramovat. Nejdůležitější je přijmout fakt, že nic v naší mysli není skutečné. To co si myslíme o sobě, o svých schopnostech, o možnostech kolem nás, není skutečné. Stejně jako mapa města není město nebo menu v restauraci není jídlo.Vaše myšlenky nejsou realitou a můžete je kdykoliv změnit, aby vám sloužily. Většině lidí totiž myšlenky spíše překáží. A přitom skutečným účelem vašich myšlenek je, aby vám pomohly dostat se z místa kde jste právě teď do místa, kde chcete být.Každý máme jinou mapu – vnímání reality. Tohle tvrzení vám může pomoci lépe pochopit jiné lidi a možnost měnit si svobodně své myšlenky. Sami se rozhodněte, čemu chcete věřit o sobě, co je pro vás možné a o tom, jak funguje svět.Vaše mysl je nástroj k dosažení šťastného života. Vaše myšlení určuje vaše chování a to, jak se cítíte šťastní. Jak můžete být šťastní? Objevte 3 tipy, jak ovládnout svou mysl a žít v pohodě: 1/ Zaměřte seNa co se zaměříte, to vidíte. Když jste zaměření na řešení, tak ho vidíte. Když jste zaměření na překážky, tak vidíte překážky. Kdykoliv máte možnost volby toho , na co se zaměříte. Když se budete zaměřovat na to, za co jste vděční, budete šťastnější. Když se zaměřujete na to, co chcete, budete úspěšní. Líbí se mi poznámka: Když jste nešťastní kvůli věcem, po kterých toužíte, ale nemáte je, zkuste si představit všechny věci, které nechcete a nemáte je.Vaše mysl bude vždy směřovat k tomu, na co myslíte nejvíc. Proto myslete na to, co chcete – bez výhrad. 2/ Využívejte moc podvědomíHlídejte si o čem přemýšlíte, co říkáte. Pořád se ujišťujte o tom, že už teď vychutnáváte štěstí  a vaše podvědomá mysl se pustí do práce, která vás podpoří k dosažení vašeho cíle.Slova, která používáte, se neustále ukládají do podvědomé mysli a stávají se součástí vaší povahy a životního postoje. Svoje ústa ovládáte jedině vy a tak doporučuji, si je hlídat. Dostanete přesně to, o co si říkáte. Pokud chcete být šťastní, dávejte si pozor na ústa. 3/ Představujte siPředstavujte si, jak vypadá váš šťastný život. Nejprve si vše, jak chcete žít, představujte a potom toho dosáhnete. Nastavíte si takto program ve své mysli. Když si představíte sami sebe, jak dosahujete žádaného výsledku, nastavíte si duševní program, jako by to bylo ve skutečnosti. Představivost je duševní trénink. Neustále si představujte sami sebe, jak se cítíte, kde jste, s kým jste, co slyšíte, co vidíte, …když jste šťastní. Trénujte každý den a výsledky se dostaví.Mysl každého člověka během dne vytváří více než padesát tisíc myšlenek, které jsou převážně negativní. Proto směřujte vědomě vaši mysl, aby se zaměřovala na pozitivní věci, používejte pozitivní slova a ujišťování a představujte si pozitivní výsledky vašeho života. Pozitivní myšlenky vás uvolní, budete pozornější a lépe se soustředit. Budete mít větší radost a získáte pozitivní výsledky.A na závěr jedna věta, kterou doporučuji k zapamatování – vy se rozhodujete o tom, co si budete myslet! Vybírejte si správně. Najděte si svého kouče, který vás podpoří. Tím, že ovládnete svoji mysl, získáte pozitivní duševní postoj a budete prožívat šťastný život a v pohodě. Krásný den! Autorka: Pavla Heřmanovská Zdroj: http://pavlahermanovska.cz/clanky/ Baví mě pomáhat lidem, kteří mají chuť a odvahu zlepšit svůj život, najít své ztracené sebevědomí, získat vnitřní klid a vzít svůj život do svých rukou. Stejně tak mě baví lidi podporovat v tom, aby měli více sebedůvěry a více využívali svůj potenciál.  Motýlí terapie Libuše Darmia Jankůjová  )

Pavla Heřmanovská: Proč nepřitahujete to, co chcete?…a co s tím?

Pavla Heřmanovská: Proč nepřitahujete to, co chcete?…a co s tím?

Už vás nebaví, že jste pořád ve stejné situaci a nic se vám nelepší? Vrtá vám hlavou, proč nepřitahujete to, co chcete? Možná si stěžujete, že k vám pořád nepřichází to, po čem toužíte. Četli jste knihu Tajemství a mnohokrát viděli i stejnojmenný film… Víte, že ať už chcete přitáhnout ideální bydlení, partnera, práci nebo více peněz, Zákon přitažlivosti vám umožní vše získat. Máte svoje přání a myslíte na ně každý den…ale stále jste ho ještě nepřilákali do svého života… Myslíte si, že vám Zákon přitažlivosti nefunguje?Moc dobře vám rozumím. Mě osobně Zákon přitažlivosti teď už funguje velmi dobře, ovšem trvalo mi celkem dlouho než jsem přišla na to, jaké tajemství se za ním skrývá. Dlouho jsem bojovala s tím, abych pochopila principy, které Zákon přitažlivosti pozitivně zprovozní i pro mě.Chápu vás, pokud si stojíte za tím, že tento zákon prostě nefunguje. Prošla jsem si tím také. Mě osobně několik let trvalo, než jsem pochopila, kde je zádrhel. Vysvětlím vám to na mé zkušenosti. Dlouho mi v hlavě sídlilo přání, které znělo : Chci být finančně nezávislá. Stala jsem se na této myšlence závislá. Usilovala jsem o její zhmotnění. Myslela jsem si, že potřebuji finanční nezávislost, abych se mohla cítit dobře. A tím jsem přitáhnutí nějaké nezávislosti přímo odháněla. Naopak jsem si přitáhla obrovskou finanční závislost ve formě dluhů… Začala jsem prosperovat až poté, co jsem utkvělou představu finanční nezávislosti nechala být – prostě jsem na ní přestala emocionálně lpět a začala být šťastná i bez ní. Uklidnila jsem se a začala jsem pracovně dělat to, co miluji. Moje práce se stala mou radostí a naplněním – přestala jsem pracovat s lpěním na nějakém finančním bohatství. Nechala jsem starosti Vesmíru. A plním si svůj úkol – mít radost a prostě být sama sebou. Stala jsem se nezávislou na jakékoliv finanční nezávislosti a tím si přitahuji prosperitu do svého života.  NEZÁVISLOST na vašem přání je klíčem k jeho přilákání do vašeho života. Objevte 3 hlavní důvody proč ještě nepřitahujete, to co chcete a jednoduchá řešení: 1/ Myslíte na věci, které chcete, z pohledu, že se ještě neuskutečnily Říkáte si: Chybí mi…Potřebuji…Uvědomujete si nepřítomnost a nedostatek toho, co chcete. Následkem toho jste: ZKLAMANÍ, že se vám vaše přání vyhýbáNAŠTVANÍ, že že někdo už to máNESPOKOJENÍ, že to trvá tak dlouho Jednoduše řečeno – vyzařujete energii, která vám nedovoluje přitáhnout to , co chcete. Nemáte dobrý pocit! Řešení: Cítit se dobře Aby vám Zákon přitažlivosti mohl pozitivně fungovat, je důležité, abyste se cítili dobře. Musíte se na učit vychutnávat si pocit úlevy dřív než budete mít důvod ten pocit mít, bez ohledu na realitu. Takže pokud jsou u vás v životě věci a okolnosti, které nejsou takové, jaké chcete, tak je dál nešiřte. Soustřeďte se na : -pozitiva aktuální situace-to, jak chcete, aby to bylo-co vše se vám dobře daří-nejlepší věci, které vás obklopují-svoje oblíbené vzpomínky Přesměrujte svoji pozornost od toho, co je „pravda“ ve vašem životě k tomu, co milujete, co se vám líbí, co vám přináší dobrý pocit a pocit úlevy.  2/ Máte strach a pochybnosti Ptáte se: Kdy už konečně se mi moje sny splní?Co dělám špatně, že to stále nemám?Máte pocity viny či pocity, že si něco nezasloužíte nebo že nejste dost dobří na získání toho, co chcete. Obáváte se, že to nikdy nepřijde. Obviňujete se, že něco děláte špatně. Co vyšlete, to se vám vrátí. Přitahujete to, čeho se obáváte. Řešení: Oceňujte Změňte úhel pohledu – dívejte se na situaci z pohledu: Jaká bude, až bude? Jaké by to bylo? Všímejte si toho, že někdo už to má a OCEŇUJTE TO. Buďte SPOKOJENÍ, že je toho dost pro všechny a mějte NADĚJI , že už se to blíží a užívejte si úžasný pocit z toho, že nevíte kdy, se vám přání splní, ale víte, že už brzy – bude to super překvapení:)) Věnujte pozornost věcem, lidem, situacím, které se vám líbí. Oceňujte to, co milujete. Oceňujte sami sebe, že jste úžasní. Čeho si ceníte a co oceňujete, to si přítáhnete. 3/ Moc se snažíte Přeháníte to se svojí snahou dosáhnout vašeho cíle. Tlačíte to, dřete se…a bohužel v životě to funguje naopak – jednat je důležité, ale přehnaná snaha vám brání přitáhnout to, co chcete. Přehnaná snaha vás svazuje a vyčerpává, jste unavení a odpuzujete to, co chcete. Všimněte si, co se děje, když se zarputile snažíte najít něco, co jste ztratili nebo rozpomenout si na jméno, které vám vypadlo z paměti Prostě to nejde! Lidé to s úsilím značně přehání, mají přecpaný mozek, pořád plánují a přemýšlí a zapomínají prostě být tady a teď , uvolnit se a užít si den. A tím odpuzují to, co chtějí. Řešení: Uklidnit se, uvolnit se a nechat to být Když se na něco takzvaně vykašleme a dáme to k ledu, řešení se vynoří a přijde k nám samo. Ve sprše, v přírodě či v posteli dostáváme ty nejlepší nápady, protože jsme uvolnění. Najděte tedy rovnováhu mezi úsilím a uvolněním. Abyste získali to, co chcete, nemusíte bojovat nebo se přehnaně namáhat. Stačí věřit, že vše je už na cestě k vám a nechat celé přání být. Neznamená to, že nebudete nic dělat – naopak. Musíte jednat, ale s klidem. Jednáte, s klidem a radostí a přehnaně se na své přání neupínáte. Víte co chcete, ale jste šťastní i bez toho. Uděláte nezbytné kroky a zároveň si užíváte radost.  Jak poznáte, že jste v souladu s tím, co chcete? Když na to pomyslíte, cítíte se skvěle. Cítíte optimismus, protože víte, že to už brzy přijde. Už jen myšlenka na to vám přináší skvělý pocit. Jste uvolnění a vlastně to vůbec nepotřebujete, je vám skvěle i bez toho. V tomto případě se vám vaše přání už brzy zhmotní:)) Najděte si svého kouče, který vás povede a podpoří, aby Zákon přitažlivosti pozitivně fungoval i vám. Odpovězte si: • Co momentálně přitahuji do svého života? • Jak můžu přitahovat více toho, co skutečně chci? Tolik lidí hledá pomoc a podporu k tomu, aby ovládli úžasnou sílu Zákona přitažlivosti ve svůj prospěch. Abych jim a také vám pomohla, připravila jsem emailový koučink Objevte klíč k Zákonu přitažlivosti. S úctou, Pavla Autorka: Pavla Heřmanovská Zdroj: http://pavlahermanovska.cz/clanky/ Baví mě pomáhat lidem, kteří mají chuť a odvahu zlepšit svůj život, najít své ztracené sebevědomí, získat vnitřní klid a vzít svůj život do svých rukou. Stejně tak mě baví lidi podporovat v tom, aby měli více sebedůvěry a více využívali svůj potenciál.  Jitka Bičíková: Podceňovaná lymfa a pravda o lymfodrenážích - rozhovor o naší druhé "bílé" krvi  )

Inelia Benz: ROZHOVOR S ANDĚLEM ~ Kdo nebo co jsou andělé?

Inelia Benz: ROZHOVOR S ANDĚLEM ~ Kdo nebo co jsou andělé?

„Existuje mnoho představ a nedorozumění ohledně toho, kdo nebo co jsou andělé, a jaká je jejich úloha na Zemi. Většina náboženství zneužila to, kým a čím jsou, aby posílila svoji moc nad druhými. Tato kniha je rozhovorem s dvěma z nejznámějších andělských bytostí – Gabrielem a Michaelem - a pomůže osvětlit tato i mnohá další témata.“ Inelia Benz je americká spisovatelka s indiánskými kořeny, duchovní učitelka a žena s mimořádnými spirituálními schopnostmi. Je autorkou mnoha úspěšných knih, textů, audio a video přednášek a lektorkou kurzů osobního rozvoje. Je zakladatelkou centra rozvoje šamanismu Shamanshack a platformy na podporu osobního rozvoje Walk with Me Now. Desetitisíce lidí po celém světě čtou její knihy a sledují ji na webu a sociálních sítích. Vystudovala obor komunikace na univerzitě v Dublinu. Je maminka čtyř dětí a žije se svým snoubencem, dvěma kočkami a psy v rezervaci indiánského kmene Makahů v Neah Bay ve státě Washington ve Spojených státech amerických. ÚVOD Po úspěchu prvních dvou mých knih jsem dostala mnoho emailů od lidí z celého světa. Tvrdili, že jsou výjimečné bytosti, a chtěli, abych s nimi udělala rozhovor. Tato kniha se zabývá jednou z těchto bytostí. Kontaktovala mne proto, aby mi řekla, že je ANDĚL. Nijak zvlášť bych se tímto neuvěřitelným prohlášením nezabývala, kdyby muž, který mi napsal, nepopsal zkušenost, kterou jsem prožila, když mi bylo sedm let. Tenkrát k mé posteli přicházel anděl, četl mi pohádky a ukládal mne ke spánku. Muž dokonce věděl, jak se jmenovala první pohádka, kterou mi anděl četl. Byla o oslíkovi, který byl příliš malý, než aby unesl svůj náklad, a jak si s ním nakonec poradil. Nikdy jsem o tom nikomu kromě své babičky neřekla. Jenže babička zemřela již před mnoha lety – a já jsem jako dospělá uvěřila, že mé vzpomínky na anděla a jeho návštěvy byly pouze dětským snem. Dostala jsem od něho několik dalších emailů, ale trvalo mi pár měsíců, než jsem na ně odpověděla, protože jsem v té době procházela mnoha životními změnami. Přestěhovala jsem se z Kalifornie do krásné malé chaty s výhledem na oceán ve státě Washington. Jakmile se můj život stabilizoval a já se usadila, domluvila jsem se s tímto údajným andělem, že se setkáme v místní restauraci v Neah Bay. Když jsem přišla na naše první setkání, seděl u stolu, u kterého obvykle sedávám. Okamžitě jsem poznala anděla, který ke mně v mých sedmi letech přicházel. Postavil se a s úsměvem kráčel směrem ke mně. Měl nazrzlé blond vlasy, hluboké zlatozelené oči, opálenou kůži, věk něco mezi třiceti a čtyřiceti lety. Vypadal velmi fit jako někdo, kdo fyzicky pracuje. Usmála jsem se na přivítanou, ale zároveň se moje oči zalily slzami a nemohla jsem říct ani slovo. Hluboko uložené emoce se nyní draly na povrch. Podívala jsem se kolem a cítila se trapně, ale nikdo se na mě nedíval. Muž ke mně natáhnul své paže a já se nechala obejmout. Cítila jsem se, jako kdyby mě objaly paže tisíců tatínků a maminek. Svět byl tak krásný a všechna bolest byla pryč. I nyní, při psaní těchto slov několik měsíců po našem setkání, mne tato událost naplňuje dojetím. KDO JSOU A JAK VYPADAJÍ ANDĚLÉ Gabriel: „V dávných dobách se věřilo, že vše, co se na obloze děje, je zásluhou andělů. Ale my nejsme rozděleni. Nejsou žádní dobří a špatní andělé. Máme velmi jasno v tom, co děláme a jak to děláme. Strach a útlak nebo jednání ovlivněné zlobou jakéhosi nebeského pána či boha nepatří do naší reality. Nemáme pohlaví ani rod. Nemnožíme se, podobně jako lidské duše, které se také nereprodukují: lidská těla ano, ale duše nikoli. Fyzicky se zjevujeme a vypadáme jako humanoidi, ale naše fyzická těla jsou mnohem jemnější a pružnější než lidská. Naše tělo může být v jedné chvíli čistou energií světla a v druhé chvíli pevnou hmotou. Je to proto, že my JSME našimi těly: jsou fyzickým vyjádřením naší bytosti, a nikoliv nějakým jiným prostředkem či stvořením. Připomínáme svojí povahou spíš duši než tělo. V průběhu historie nám lidské kultury začaly přisuzovat pohlaví, mužské nebo ženské. Ale my se tak nevnímáme. Nejsme ve své podstatě duální, ani fyzicky, ani energeticky. Vzhledem k tomu, že se žádným způsobem nerozmnožujeme, pohlaví ani jakýkoliv jeho ekvivalent v jiných vibračních úrovních není součástí naší existence. Jsme jednotlivé bytosti, ale můžeme se napojit na naše společenství, když chceme. Často pracujeme ve skupinách, pohybujeme se ve skupinách a objevujeme ve skupinách. Ale tyto skupiny nejsou statické a trvalé. Naopak, jsou velmi otevřené a proměnlivé. Jako jednotlivci jsme odlišní jeden od druhého. Naše jedinečná osobnost ovlivňuje způsob, jakým na sebe bereme své úkoly a jak je řešíme i jak se fyzicky projevujeme. Jinak řečeno – to, v jaké fyzické podobě se objevujeme a jak nás jiné druhy vnímají, je projevem naší individuality. Proto je každý z nás vnímán odlišně, a to jak v rámci svého druhu, tak i mezi jinými druhy. Já jsem byl například lidmi často považován za ženu nebo v křesťanských kulturách mylně za Ježíše. Jiní andělé mě vnímají jako fyzicky subtilního, jemného, menšího, než je průměrný anděl, přívětivého, měkce hovořícího a trpělivého. Proto jsem často žádán, abych pomáhal v situacích, kde jsou přítomny děti nebo válečníci. Takže…jak bych se popsal? Když bych využil tvůj slovník, řekl bych, že jsme taková ZÁKAZNICKÁ PODPORA Stvoření, technici, kteří vstupují do vaší počítačové hry, a opravují závadu tak, abyste mohli dál hrát. Avšak to je role: není to, kým skutečně jsme.“ MICHAEL Michael: „Lidé si myslí, že pracuji pro Boha. Ale je to tak, že si potřebujete znovu definovat a zvážit to, co nazýváte „Bohem“. Už nejsme ve středověku. Máte schopnosti i kapacitu vidět, že neexistuje žádné vnější mužské božstvo, otec, který stvořil celý vesmír. Pracuji pro stvořitele, ano. Ale ten stvořitel jste vy, vy všichni. A já určitě nepřivádím lidi k náboženství. To je projekce a fantazie vytvořená pravděpodobně příliš nabubřelým egem. Myslím to tak, že pokud se ultradimenzionální bytost chystá přivést Normu zpátky k Ježíšovi, a Norma je studentka z Dublinu, tak potom, proč by Bůh posílal mě? Proč by neposlal třeba Tonyho, anděla nižšího stupně… Ale ne. Oni si vždycky myslí, že to musí být někdo z velkých jmen. Já nebo Gabriel.“ Inelia Benz: „Možná proto, že máme tvoje obrázky, díváme se na tebe a voláme tě? Volala jsem Gabriela a on přišel. Nebo mi vlastně říkáš, že nejste ve skutečnosti archandělé Gabriel a Michael, ale Tony a Robert z nějaké jiné dimenze, kteří předstírají, že jsou slavní archandělé? Protože to jste byli, kluci, vy, kdo jste mi řekli svá jména, ne já.“ Michael: „A naše role byla úplně dezinterpretována. Jako kdybychom byli ti, kteří vám říkají, ať se vrátíte k nějakému strašlivému starému a špatně naloženému chlapíkovi na trůnu, který žije v nebi. Nebo ať se vrátíte k nějaké organizaci, která má po celém světě budovy se sochami a obrazy znázorňujícími nás, jak zabíjíme lidi kvůli tomuhle naštvanému a hrůzu nahánějícímu starému muži na nebeském trůně. Přitom my neúnavně pracujeme na tom, abychom vás udrželi na cestě, kterou jste si vybrali, a která je pro většinu z vás o silné a hluboké touze se znovu spojit s vaším vyšším Já, vyšším vědomím a vaším kolektivním vědomím.“ NÁŠ NEVIDITELNÝ DOPROVOD – CHRÁNĚNCI A CHŮVY Gabriel: „Lidé jsou jako majáky. Z nějakého důvodu, který neznám, se dostanou do mého pole pozornosti. Jakmile se do něho dostanou, je to jako kdybych nad nimi měl nepřetržitý dozor. Někdy se jim věnuji více, ale většinu času mi tento „dohled“ nebo pozornost běží někde na pozadí. To jsou lidé, kterým říkáš „chráněnci“. Nebo jsi také předtím říkala, že já jsem pro ně něco jako chůva.“ Inelia Benz: „Ano! Někdy se po mě také chce, abych měla některé lidi v mém poli pozornosti. A já jim říkám chráněnci. Je vtipné, že to také znáš.“ Gabriel: „V každém případě: takhle to funguje. Nikdo nemá mezi svými průvodci někoho, komu nedal svolení. Osoba může požádat buď konkrétní bytost, aby se stala jeho průvodcem, nebo bytost se speciálními schopnostmi. A může to být také naopak: určitá bytost může chtít stát se součástí systému vedení a podpory určité osoby. Pokud oba souhlasí - přičemž k souhlasu ze strany osoby většinou dochází nevědomě, zatímco druhá bytost se rozhoduje zcela vědomě - dojde k propojení. Samozřejmě, tato spojení nejsou trvalá. Mohou být a někdy skutečně trvají celý život, ale většinou trvají pouze několik let. A někdy dokonce pouze několik hodin.“ Inelia Benz: „Teď když jsem s tebou strávila tolik času ve dvou, nedovedu si svůj život představit bez tebe po mém boku. Byla bych moc ráda, kdyby ses stal trvalým členem mého doprovodu (entourage).“ Gabriel: „Jsem poctěn. A děkuji!“ Inelia Benz: „Je tu nějaké omezení? Můžeš být průvodcem pouze pro určitý počet lidí?“ Gabriel: „Naše vědomí nebo kapacita držet pozornost není omezena. Jsou tu pouze omezení, která jsou dána nastavením naší reality.“ Inelia Benz: „Co další lidé, kteří by po přečtení této knihy chtěli, aby ses stal jejich průvodcem? Mohou tě zavolat a požádat, aby ses stal členem jejich doprovodu?“ Gabriel: „Ano, takhle to v podstatě funguje. Ale ne s každým lze vytvořit ideální dvojici. Proto půjde tento požadavek ke všem andělům a ten, který je s danou osobou nejlépe slučitelný, nebo má schopnosti, které osoba potřebuje, předstoupí, aby se zvážilo, zda se nehodí lépe.“ Inelia Benz: „A můžeme chtít mít více než jednoho anděla ve svém průvodu?“ Gabriel: „Ano, množství průvodců není omezeno, ani není určeno, kolik a jakého druhu mají být. Jen bych chtěl varovat kohokoliv, kdo chce rozšířit počet svých průvodců, aby si uvědomil, že existuje mnoho bytostí, které předstírají, že mají ty nejlepší úmysly, ale jsou to ve skutečnosti nízkovibrační bytosti, které využívají lidskou potřebu vedení a podpory pro své vlastní zájmy a růst.“ Inelia Benz: „Jak se můžeme ujistit, že se tohle nestane?“ Gabriel: „Dejte si pozor, abyste prohlásili, že chcete, aby se do vaší blízkosti dostali a vašimi průvodci se stali pouze vysokovibrační světelné bytosti, které mají na srdci jen vaše nejvyšší dobro a životní naplnění. A když už o tom mluvíme: je vždy dobré pravidelně prověřovat a očišťovat vibrační soulad vašich průvodců.“ Inelia Benz: „Jak to máme udělat a jak často?“ Gabriel: „Nejméně jednou ročně nebo kdykoliv, kdy cítíte, že měníte směr ve svém životě. A jak to udělat? Zavolejte si své průvodce buď ve změněném stavu mysli, například v meditaci nebo ve stavu kontemplace, a prozkoumejte, jak a zda s vámi rezonují? Jakmile cítíte, že už určitého průvodce nemáte mít nebo že je v nízké vibraci, poděkujte mu za jejich služby a nařiďte, aby odešel.“ O ZACHRAŇOVÁNÍ Gabriel: „Nikdo nemůže nikoho zachránit nebo vytáhnout z jeho nízké vibrace. Můžete to krásně vidět u lidských závislostí. Závislý člověk si nepřestane libovat ve své závislosti do té chvíli, kdy se sám nerozhodne, že už toho má dost a chce přestat. A cokoliv jiného, např. když vás závislý žádá o pomoc či záchranu, vede pouze k tomu, že jeho závislost podporujete a umožňujete mu ji. A tak vzniká spoluzávislost.“ Inelia Benz: „To je drsné, ale viděla jsem to mnohokrát. Závislí lidé to často dělají. Odvádí takto pozornost.“ Gabriel: „A je to upírské. Člověk by měl být sám k sobě upřímný, pokud se snaží zachránit někoho závislého nebo nízkovibračního. Navrhl bych, aby si takový člověk položil otázku, proč opravdu chce druhého člověka zachránit. V odpovědi je vždy schovaná nízkovibrační motivace.“ Inelia Benz: „Dobře. Potřebuji si to ještě znovu promyslet. Znám mnoho lidí, kteří byli snadno oklamáni nízkovibračními přáteli nebo členy rodiny, a někdy i úplně neznámými lidmi. Zachraňující lidé měli dobré úmysly a upřímně je vůbec nenapadlo, že by jim mohl někdo lhát. Jak to může být nízkovibrační frekvence nebo motivace?“ Gabriel: „Může to být jedna i více nízkovibračních motivací najednou. Možná chtějí být vnímáni jako dobří, laskaví, a mohou si myslet, že soucit nejlépe vyjádří tak, že budou jemní a vezmou na sebe bolestivé problémy druhých. Takové uvažování je založeno na mučednické energii, která má nízkou frekvenci. Může to být tak, že chtějí zachraňovat druhé, ale ve skutečnosti chtějí být sami zachráněni. Mohou také chtít před druhými vypadat jako mučedníci. Dalším důvodem může být, že si nejsou vědomi toho, jak pracují pracovníci temnoty. Nízká vibrace nevědomosti způsobí, že jsou oklamáni a obelháni a jejich pozornost je odvedena od podstatných věcí. Každopádně nic z toho nepřinese dobré výsledky.“ Inelia Benz: „Pokud vybočíme ze své cesty, abychom někoho zachránili, protože tato osoba nám tvrdí, že se neumí zachránit sama, není její záchrana často dobrým řešením. Na mě také několikrát tuhle taktiku použili. Pokud někdo neumí plavat, ano, je lidské jít za ním a vytáhnout ho. Ale pokud vběhne znovu bez rozmyslu do vody, tak to je ten moment, kdy je potřeba se zastavit a nechat ho naučit se plavat - anebo se utopit. Jednou se mi přesně tohle stalo. A víš co? Když ten člověk viděl, že za ním už podruhé neskočím, vyplaval z rybníka sám. Neskočila jsem tam, protože jsem viděla, že by mě držel pod vodou tak dlouho, dokud bych sama nezemřela.“ Gabriel: „Ano, to je dobrý příklad. Je to jako s nízkovibračními členy doprovodu. Inelia Benz: „Jak se vůbec někdo takový mohl stát členem doprovodu?“ Gabriel: „Víš, ne každý člověk tady na Zemi pracuje na zvýšení své vibrační frekvence. Nebo to nedělají celý svůj život. Možná si několik let užívali nízkovibrační zkušenosti – a aby je mohl prožívat, potřebuje takový člověk nízkovibrační průvodce. NEGATIVNÍ ZKUŠENOST Inelia Benz: „Mnoho lidí si myslí, že vše se děje z nějakého důvodu. Podle tohoto náhledu nic není naprosto negativní a vše může být odrazovým můstkem k našemu růstu nebo posílení. Já však mám pocit, že to vnímáš podobně jako já: totiž že někdy se negativní situace či osoba objeví čistě proto, abychom zažili negativitu, nebo aby nás zastavila, odvedla naši pozornosti či oslabila.“ Gabriel: „Ano, také jsem se s tím setkal. Většina negativních zkušeností je zde čistě pro negativní zkušenost jako takovou. Člověk se pak může z této negativní zkušenosti vymanit a většina lidí se bude snažit dát takové zkušenosti smysl a hodnotu. Ale ve skutečnosti by jim bylo v životě mnohem lépe a byli by silnější, kdyby takovou zkušenost neměli.“ JAK POMÁHAJÍ ANDĚLÉ Inelia Benz: „Co přesně v těchto případech děláš? Hodně slýcháme o tom, jak andělé pomáhají lidem v případě potřeby, během nehody nebo nemoci. Ale moc nevíme o tom, že andělé přicházejí k lidem v okamžiku, kdy se jejich vědomí rozšiřuje.“ Gabriel: „To je pravda. Vypadá to, že většina příběhů, které si lidé vyprávějí, se týká dramatických událostí. Jenomže příběhy, kdy dochází k expanzi vědomí, nejsou většinou příliš dramatické. Většinou jde o jemný a pomalý proces. Někdy člověk může zažít trauma a zjistit, že ho tento zážitek změnil. Nyní rozumí životu, svému poslání a jádru svého bytí. Avšak k tomu dochází mnohem méně, než by si někdo myslel. Jenomže jde o dramatickou situaci, a proto se o ní lidé dozvídají mnohem více.“ Inelia Benz: „Co potom zažívá člověk, který si tě „zavolal“, protože se rozhodl rozšířit své vědomí?“ Gabriel: „Z mého pohledu cítím, že je ochotný poučit se a vystoupit z utrpení a bolesti. Vlastně se nejedná o pasivní přístup, ale o aktivní a vědomé kroky, které uskutečňuje ve svém životě a které odráží jeho rozhodnutí vystoupit z utrpení a bolesti. Z jeho pohledu – a záleží na tom, jako moc si je vědom svých průvodců a do jaké míry je s nimi ve spojení - dochází k posílení intuice a je schopný více vnímat své vyšší Já. Někdo se mnou dokonce i živě diskutuje a hledá nové nápady a řešení.“ Inelia Benz: „Jsem ráda, že říkáš, že se nejedná o pasivní přístup. Občas se na mě obracejí lidé, kteří chtějí, abych pomohla někomu z jejich rodiny nebo přátel. V podstatě chtějí, abych je zachránila nebo uzdravila. Chvíli mi trvá, než jim vysvětlím, že pokud se ten člověk nechce naučit, jak se uzdravit nebo si sám pomoci, nemohu nic udělat. Často jim říkám, ať pošlou tomu, kdo potřebuje pomoc, některou z mých meditací nebo cvičení, a doporučí mu přečíst si články na mém webu. Avšak z nějakého zvláštního důvodu to někteří z nich neudělají. Většina ano, ale někteří z těch, kteří za mnou přijdou, ty materiály vůbec nepřepošlou. Co se týče toho druhého případu, myslím si, že člověk, který takto za mnou přichází s žádostí o pomoc pro někoho jiného, je v energii důležitosti, naléhavosti, krize, záchrany. Také často cítím, že jde o jeho ego. Myslím, že v hloubi duše tuší, že ten, komu chce pomoci, si ve skutečnosti nechce nechat pomoct. Nicméně je pak klidný, protože má pocit, že udělal to nejlepší, co mohl.“ Gabriel: „Ano, to je velice zajímavé. Myslím, že je to součástí kulturní, společenské a náboženské výchovy, která učí, že si člověk nemůže pomoci sám a musí jít za někým jiným, aby mu řekl, co má dělat, nebo aby ho vyléčil, případně díky němu dosáhl osvícení.“ Tuto skvělou knihu lze zakoupit zde: https://www.kosmas.cz/knihy/269000/rozhovor-s-andelem/ Rozhovor se dvěma z nejznámějších andělských bytostí, Gabrielem a Michaelem, odhaluje skutečnou úlohu andělů a přináší odpověď na mnoho otázek: Jaké je to být andělem? Pomáhají andělé všem bez rozdílu? Mohou se inkarnovat jako lidské bytosti? Existuje Bůh? Pracují andělé pro církev? Jak, kdy a proč jsme se oddělili od Jednoty? Existuje mnoho představ a nedorozumění ohledně toho, kdo nebo co jsou andělé a jaká je jejich úloha na Zemi. Většina náboženství roli a úkol andělů zkreslila, aby posílila svoji moc nad lidmi. Kniha Rozhovor s andělem uvádí naše představy i náboženskou interpretaci na pravou míru a otevírá nové obzory a možnosti vnímání. Knihu obohatil svou předmluvou Pjér la Šé'z. INELIA BENZ (zdroj) Původem Chilanka, vlastním jménem Inelia del Pilar Ahumada Avila, která vyrostla a vystudovala v Británii. Na veřejnosti se objevila nedávno. Na první pohled na ní neuvidíte nic zvláštního, ale tvrdí o sobě, že má schopnosti, které lze právem zařadit mezi vyjmenované záhady. Je jasnovidná: vidí do minulosti i do budoucnosti. Nebo je schopna spontánně mluvit cizími jazyky, které se nikdy neučila. )

Mgr. Jan Kroča: Draci jsou andělé Země

Mgr. Jan Kroča: Draci jsou andělé Země

Energie draků v české i světové krajině je na vzestupu. Ještě před pár lety se na ně dalo narazit hlavně v některých jeskyních a skalních městech. Dnes se citliví jedinci shodují na tom, že se dimenze, ve kterých žijí draci, stále více otevírají směrem k nám lidem. Skvělé vysvětlení tohoto fenoménu jsem před pár dny slyšel od Marko Pogačnika, zkušeného slovinského geomanta a znalce krajin celého světa. Marko přirovná draky k andělům Gaie - naší živé planety Země. Zatímco klasičtí andělé se starají o kreativní síly vesmíru, na pozemské úrovni mají tvoření na starost právě draci. A vzhledem k aktuální transformaci Země, která je podle Marka již téměř ukončena (a jenom mi lidé to ještě nestíháme vnímat), se budeme s dračí energií setkávat stále častěji a mocněji. Jsme na to připraveni? FOTO: Vodní drak v alchymistickém zámku Zwinger Archetyp drakobijce se změní Zatímco třeba v Asii je drak pojímán jako příznivá a ochranná bytost, naše převažující křesťanská kultura udělala z draků pohádkový symbol zla, který po zásluze probodává světec – nejčastěji svatý Jiří - svým kopím nebo mečem. Tento archetyp drakobijce je už ale beznadějně zastaralý. Dnes už nepotřebujeme bojovat, ale propojovat. Jiřího můžeme ho nahradit třeba symbolem mandaly, kdy rytíř nahoře i drak dole mají stejnou hodnotu. Představují jang a jin, věčné křesání dvou božských principů, jejichž střetáváním vzniká jiskra duchovního vývoje. Můžeme také nahlédnout do alchymistických spisů nebo posvátné architektury, kde se to dračími symboly jen hemží. Zasvěcenci vždy věděli, že povrchní zobrazení draka jako archetypu zla je zavádějící. Ostatně i četná vyobrazení draků na pražských domovních znameních ukazují, že někteří naši předkové měli k dračí energii velmi vřelý vztah. Také výzdoba barokního alchymistického zámku Zwinger v Drážďanech obsahuje symboliku draků jako pomocníků a ochránců, propojených se všemi živly, ale nejvíce s elementem vody. FOTO: Dračí energie nejčastěji vyskytuje ve skalách, jeskyních a na úpatí hor. Podle Marko Pogačnika se nachází hlavní evropské centrum energie draků v Čechách, konkrétně v Adršpašských skalách. Ty mimochodem v posledních letech zaznamenávají přímo explozi návštěvnického zájmu. Jakoby dračí energie podvědomě lákaly turisty z celých Čech i Polska. Významným místem dračí energie je odpradávna také posvátná hora Říp. Tady mají draci i jeden speciální úkol, pomáhají střežit místa, odkud je možné energeticky ovlivňovat celé Čechy. V tomto prospěšném poslání jim při naší exkurzi na Říp samozřejmě nebudeme nijak bránit. FOTO: Středověké pojetí draka předpokládalo chrlení ohně. Pojďte z námi za energií draků na společný výlet na ŘÍP Pokud ale chcete, můžeme se k nám připojit 13. července, kdy společně vystoupáme na magickou horu Říp po staré iniciační stezce kolem posvátného pramene. Vašimi průvodci budou vedle autora tohoto článku také léčitelka Hana Fedora Smejtková z projektu AstroPraha.cz a nemůže chybět Ava Brožová z Příznaků transformace, která v rotundě na vrcholu Řípu zazpívá posvátné písně. Účast si můžete rezervovat na Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. document.getElementById('cloake4ff2a60e5ba28dbd57867fb3cc82e96').innerHTML = ''; var prefix = 'ma' + 'il' + 'to'; var path = 'hr' + 'ef' + '='; var addye4ff2a60e5ba28dbd57867fb3cc82e96 = 'info' + '@'; addye4ff2a60e5ba28dbd57867fb3cc82e96 = addye4ff2a60e5ba28dbd57867fb3cc82e96 + 'astropraha' + '.' + 'cz'; var addy_texte4ff2a60e5ba28dbd57867fb3cc82e96 = 'info' + '@' + 'astropraha' + '.' + 'cz';document.getElementById('cloake4ff2a60e5ba28dbd57867fb3cc82e96').innerHTML += ''+addy_texte4ff2a60e5ba28dbd57867fb3cc82e96+''; , pošleme vám bližší propozice. Sraz bude v 11:00 ve Ctiněvsi u kostela. Autor článku: Mgr. Jan Kroča, průvodce po krajině střední Evropy, http://www.jankroca.cz a http://www.geomancy.cz )

Helen Stanku: Jak se bránit před energetickými upíry

Helen Stanku: Jak se bránit před energetickými upíry

Upír nemusí vždycky lačnit jen po vaší krvi. Každý z nás máme cosi jako neviditelnou energetickou zásobárnu. Můžeme si představit, že naše energie je něco, jako neviditelná krev nebo lymfa. Tato energie dává sílu stavit se překážkám, dává sílu tvořit, budovat, učit se, dává zdraví a chuť žít. Tuto sílu je potřeba si chránit. Často se lidé dostávají do kontaktu s druhými, kteří z nich tuto energii vysávají. Vysávají pocit štěstí. Život je najednou šedý a bez barev. Rozbolí hlava, pálí oči, nic se nechce, jste podráždění a usínáte za chůze. Naproti tomu upír má dostatek síly vyhlédnout si další oběť a zanášet jí svými jedy. Mohou přitom působit mile, ale jejich oběti se potom cítí unaveně a někdy i provinile za to, ze jim ten milý chudák tak vadil.   Bolí vás hlava, jste podráždění, padáte únavou První příznaky, že jste obětí energetického upíra, jsou často velmi nenápadné. Jdete z práce a jste unaveni víc než obvykle. Přitom se v práci nic tak neobvyklého nedělo. Jenom ta nová paní od vedlejšího stolu působila sympaticky, ale když zapředla rozhovor, najednou jste se cítili iritovaní a smutní … Když jste se na to teď vzpomněli, začala vás bolet hlava. Nechali jste se vysát? Co se to stalo? Kde se to ve vás vzalo? Narazili jste na žrouta cizích energii. Takovýto žrout se nabijí psychickou silou lidí okolo sebe. Manipuluje s jejich náladami a vysává životní sílu, štěstí a duševní odolnost. Bude vám líto takového človíčka, budete soucítit a najednou začnete mít problémy, které jste nikdy předtím nemuseli řešit. Začíná to nenápadně, třeba tím, že jdete na poštu a zrovna vy musíte narazit na hodinovou frontu. Tam, kde běžně parkujete, není jediné místo a vy pak táhnete nákup okolo celého bloku, jste frustrovaní a vyčerpaní i z věcí, které lze řešit. Spouští se lavina nepříjemností otravujících život pozvolna, zato důsledně. Proč to přišlo? Přijali jste cizí jedy a nechali si vzít svou sílu. Někdy energii nemusí odebírat pouze lidé, ale také některá zvířata, nebo místa. I takto můžete přicházet o životní energii, kdy její úbytek provází nepříjemné pocity vyčerpání. Někdy stačí pouze být s určitými lidmi na jednom místě.   O energetickém upírství ví své i psychologie Takovíto lidé obvykle poutají pozornost svého okolí tím, že je zasypávají svými problémy. Někdy mají mimořádné herecké nadání a umí hrát dokonale roli nemilovaných a ukřivděných, aby získali váš soucit. Samozřejmě, že pokud budete mít problém vy, podporu od nich neočekávejte. Oni neumí poskytnout podporu ani pomoc, není to pro ně energeticky výhodné. Zato budete ještě více unaveni. Problém těchto energetických vykrádačů je v tom, že vůbec neumí dávat. Radost, pohodu, spolupráci, starost nebo zájem o druhé. Vždy jen berou, vždy za jejich problémy mohou druzí, oni jsou ti otloukaní životem, lidmi i situacemi. A naprosto nezaslouženě. Nejlépe je poznáte tak, že z nich přímo vyzařuje jejich životní krédo: „Oni za to můžou, oni mi ubližují.“ Chybu vidí jen zvenku, nikdy neřeknou, že se jim samotným něco nepovedlo. A když to sdělují, používají jemné výrazy, nikdy nejsou hrubí, nežebrají o soucit – vzbuzují ho, nikdy si přímo neřeknou o pomoc, ale páčí ji z vás tak dlouho, dokud se necítíte trapně nebo nemáte pocit viny za to, že s nimi nesoucítíte. Pokud to jen trochu lze, vyhněte se kontaktu s těmito jedinci. Omezte setkání na minimum. Pokud možno bez emocí. Přestaňte se zabývat tím, co vám říkají, protože většinou jsou jejich problémy velmi přibarvené, aby získali váš soucit a tím i vaši sílu. Tito lidé si libují v dramatech a v hereckých výkonech jenom proto, aby získali vaši pozornost a tím i kýženou energii. Když už se vám nelíbí to, co takový energetický příživník říká, sdělte mu to klidně a bez emocí. Upíři s radostí vyvádějí své okolí z emoční rovnováhy a pak z toho těží. Když zůstanete chladní, přestanete pro ně být zajímavým zdrojem energetické potravy a zaměří se na někoho snadněji dostupného.   Nevědomí parazité Tito lidé často energii odnímají nevědomky. Často si ani neuvědomují, že na vás parazitují. Nezřídka se jedná o lidi, kteří si nesou nějaká traumata, bolístku, nevhodné vzorce chování, avšak odmítají na sobě pracovat, odmítají s tím cokoliv dělat, pouze chtějí vzbuzovat lítost, soucit a tím čerpat z vaší síly, aby sami měli dost pro to se v tom plácat. Pokud se jim nepodaří nasát cizí energií a všechny svými problémy zahltit a zamořit problematickými energiemi okolí bez toho, že by se vlastním výzvám postavili čelem, se vše ještě zhorší. Nezřídka onemocní. I to však umí použít jako páku další vytěžování. Když jim však nabídnete řešení, nikdy nic pro změnu situace sami neudělají. Oni ve skutečnosti nehledají řešení, nehledají pomoc – chtějí energii vašich citů a nebo v horším případě šikovně hodí řešení svého problému na vás. Nehledají pomoc, jdou po vaší energii Zásobovat je svoji energií je jako lít vodu do prázdné studny. Buď budou sami chtít něco změnit a začnou u sebe, nebo jim není pomoci. V celku se mi osvědčilo se na takové lidi podívat zpříma a se silou říct, že věřím, že oni vše zvládnou (sami). Poradí si. Mohou si poradit všichni, mohou i oni. V žádném případě nepřistoupit na jejich hru třeba typu já už chci umřít, k ničemu se nehodím, nemám a nikdy nebudu mít šťastné vztahy, všichni mě oklamali, lidi mi ubližují… Pokud se po takovémto střetnutí cítíte vyčerpaní, narazili jste na energetického upíra, kterému stejně nemůžete pomoci. Pomoci si může on sám. To by však znamenalo jistou ztrátu pohodlí, které nesou krádeže síly, a práci na vlastním růstu a rozvoji. Jak rozeznat, že to není upír, ale skutečně člověk, který potřebuje pomoci? U takového člověka budete cítit zcela jiné energie, nebudete unavení, ani podráždění, a budete vnímat, že tomuto člověku skutečně pomoci lze a je to ve vašich silách. Pokud máte takovýto pocit, potom je to v pořádku.   Jak se bránit nedobrovolnému odčerpávaní energie? Snažte se vyhnout kontaktům s takto toxickými lidmi. Když už to jinak nejde, všimněte si řeči těla. Někdy zcela automaticky zkřížíte ruce i nohy, čili zamykáte se. Můžete se snažit takovému člověku nehledět přímo do očí. Spíše hleďte až kdesi za něj. Snažíte se držet si takové lidi ze svého osobního dosahu. Hlídejte si určitý kruh kolem sebe. V naší kultuře je vcelku běžné, že se na sebe lidé nemačkají, pokud možno ani ve frontách. Každý si udržuje jistý odstup. Je dobré představit si skleněnou neprůstřelnou stěnu, která odděluje vás a upíra. Jeho pomyslné blechy tak nemohou naskákat k vám. Často pomůže sprcha, nebo alespoň spláchnout ruce. V myšlenkách si přitom splachujete ruce nad tím daným člověkem. Tato technika je v jisté souvislosti přenášení energií uváděna i v Bibli… V různých kulturách je uváděno, že upíři nedokážou překročit řeku ani potok, protože je síla tekoucí vody oslabuje. Někdy pomůže i dobré vykuřovadlo. Kadidlo má nesmírnou moc držet nečisté síly daleko od vás a vás vyladit na lepší vibrace.   Nedejte se! Existují i další metody, pro ty je však nutný výcvik a znalosti. Jak už doplnit energii, když se přese všechno cítíte oslabení? Nejdříve si vizualizujte energii, kterou vám dotyčný odebral, a skrze pomyslné zlaté síto ji pročištěnou natáhněte zpět do sebe tak, jako když vdechujete zlatý obláček do všech čaker najednou na jeden nádech. Předtím však je nutné i všechno černé a negativní, co daný jedinec naložil a poslal do vás, pomyslně spláchnout do zemského jádra, kde se vše vyčistí a vyhojí samo. Když jste si vzali svou energii zpátky, je dobré se vyladit na největší energetický zdroj, který je v naší sluneční soustavě, a tím je Slunce. Představte si jeho zlaté hřejivé paprsky a nechte jimi zahřát všechny své čakry a přijměte tuto blahodárnou a léčivou energii. Autorka článku: Helen Stanku http://www.dobrakartarka.cz/ Pocházím ze starobylého rodu, ve kterém nebyla nouze o kartářky, mágy a vědmy. Z rodiny kde se dědí řemeslo, ale především otevřená 7. a 6. čakra. S kartami je dobré se spřátelit. Karty potom oplácejí s láskou a ukazují okolnosti, které se později stanou. „Karty reagují na mne, na moje podvědomí a na energii člověka, jemuž vykládám. Tyto energie jsou proměnlivé, jako všechno kolem nás. Žádný výklad není zbytečný. )

Ivo Kotek: Utěšování Vás zničí!

Ivo Kotek: Utěšování Vás zničí!

Známe to všichni. Procházeli jsme nepříjemným životním obdobím a potřebovali jsme se někomu svěřit. Naši přátelé nás vyslechli a hned vzápětí většinou dodávali: “neboj, to bude dobrý” nebo “za pár let se tomu zasměješ”, “vykašli se na něj/ní” atd. Proč nám nebylo lépe? Abych to lépe vysvětlil, budu muset jít trochu do hloubky. Co se v nás odehrává, pokud se snažíme někoho utěšit nebo jsme sami utěšováni? Racionálně je naprosto jasné, že chceme dotyčnému pomoci. V podvědomí se ale většinou odehrává něco zcela jiného.
Máme strach. Máme strach z neznáme situace či stavu, ve kterém se druhý nachází. Necítíme se v tom dobře, jsme možná rozpačití, znervózňuje nás to a chceme, aby se dotyčný co nejdříve vrátil do “normálu”. Chceme ho co nejdříve “opravit”, abychom se my sami opět cítili dobře. 
 Tím, že podvědomě neakceptujeme právo druhého člověka na jeho momentální emoce (ať už jsou jakékoliv), říkáme tím, že jej v podstatě za těchto podmínek nepřijímáme a měl by se co nejdříve dát do pořádku. Proto rychle spěcháme s utěšováním a poskytováním rad, jak by se měl dotyčný zachovat a jak svůj problém řešit. 
To vede k dalšímu pocitu viny, že se tak cítí a současně v něm posilujeme pocit zraněného , nízkého sebevědomí. Člověk, který prochází nějakou životní krizí v našem utěšování a poskytování rad slyší: “ nejsi dost dobrý, aby jsi to zvládl sám. Lituji Tě a vymyslel jsem za Tebe řešení” Vzpomeňte si na vlastní pocity, když Vás někdo ihned utěšoval a nedal Vám prostor své emoce prožít a odžít.
 Co tedy nabídnout místo utěšování? Možná čekáte nějakou zázračnou techniku, ale v jednoduchosti je síla. To nejlepší, co můžeme v dané situaci udělat, je BÝT s daným člověkem. Jde o to, že dotyčným lidem poskytneme prostor pro jejich projev bolesti, aniž bychom je chtěli někam okamžitě posouvat či měnit jejich náhled na situaci. Dáme jim najevo, že jejich smutek je v pořádku a že jsme stale s nimi, i když se necítí dobře. Pokud naše blízké akceptujeme i v jejich smutku, budou se cítit přijímáni a lépe se zotaví z ran nepříznivého osudu. BTW: to samé platí i o sdílení radosti. Naučili jsme se, že je vhodné být k druhým empatický v dobách krizí. Současně bychom ale mělu být schopni s druhými sdílet i jejich radost, protože sdílení a bytí s druhými vztahy prohlubuje. Autor článku: Mgr. Ivo Kotek, MBA - http://www.koucink-terapie.cz Od roku 2007 se věnuje terapeutické, konzultantské a lektorské činnosti. Zaměřuje se jak na psychosociální výcviky, koučování, tak i individuální terapie. Současně vede tréninky efektivní komunikace, leadershipu či time managementu v komerční sféře. V před­cho­zích le­tech pů­so­bil na růz­ných ma­na­žer­ských a ob­chod­ních po­zi­cích v nad­ná­rod­ních spo­leč­nos­tech. Přednáška: Jak si splnit své sny - Lucie Biederman Doležalová )

Ľubomíra Bartošová: Určováním podmínek a pravidel bráníme splnění našich snů

Ľubomíra Bartošová: Určováním podmínek a pravidel bráníme splnění našich snů

Nejčastější chyba při zhmotňování našich přání je určování, za jakých podmínek se to má stát. Tím znemožňujeme, aby nám Bůh splnil to, po čem toužíme. My Bohu neurčujeme žádná pravidla. On není náš sluha. Ale je to náš laskavý otec, který chce, abychom byli šťastní. Proto vymyslel zákon přitažlivosti, aby měl každý to, po čem touží z hloubi srdce. Naši předkové tento zákon znali, ale časem jsme se odklonili od Boha a proto poslal na Zemi svého syna, aby nás ho znovu naučil. No ani po více než 2000 let ho stále nevíme. Jelikož mnozí přestali věřit v Boha, tak poslal člověka vědce, aby nám ho vysvětlil z fyzikálního hlediska jako zákon magnetismu. Ale i tak se jím řídí málo lidí. Nebo se o to pokoušejí nesprávným způsobem. Je třeba si uvědomit, že Bůh je bezpodmínečná láska. Určování si podmínek je v rozporu s Božími zákony. Bůh neurčuje podmínky, za jakých nás miluje. Proto my neurčujme Bohu, za jakých podmínek to má splnit. Základem je říct to, co si žádáme v přítomném čase bez pravidel či podmínek. Vyhněte se spojení kdyby. Tak si to přeji ... no jen kdyby se to dalo. Kdyby už nebylo pozdě. Už předem si říkáte, že se to stát nemůže. Žádné kdyby! Žijeme tady a teď. Zkusme to spolu tak, aby to fungovalo. Například: Přejete si nové auto a tak si řeknete, mám nové auto. Představte si jaká by to měla být značka, barva ... a už si přestavujte jak v něm jedete na dovolenou a jak se chlubíte kamarádce, jaké super fáro jste si koupili a užívejte si ten blažený pocit. Vypusťte to do vesmíru, jako když si objednáváte přes internet. Berte to jako fakt. Už to mám. To auto je stvořené pro mě. Je to jednoduché. Autorka článku: Lubomíra Bartošová https://vesticalubomira.wixsite.com/oaza-pokoja Jedného dňa som sa zobudila a vnímala som svet inak ako pred tým. Niečo som videla a o pár dní na to sa to splnilo. Bol to šok. Badokonca som to brala ako trest. Ľudia si myslia, že vidieť budúcnosť je jednoduché a svet je gombička, ale opak je pravdou. Keď to začalo, mala som 15 rokov a mala som pocit, že sa topím. No a zistenie, že to nemôžem len tak ignorovať, či nemať, ma hnevalo. Brala som to tak, že nemám na výber. Tak kde je ta slobodná vôľa? Až neskôr som pochopila, že tá voľba je v tom ako s tým naložím. A tak som začala veštiť. )

Adéla Chytilová: Vážíte si sami sebe ve vztazích?

Adéla Chytilová: Vážíte si sami sebe ve vztazích?

"Nemůžete si vážit sami sebe, pokud dovolíte někomu, aby vás ničil."  Co si přejete, co vám chybí, co vám vadí?  Umíme to ve vztazích vyslovit a s druhými si o tom přirozeně popovídat? Je pro nás jednoduché vyjadřovat své pocity a potřeby nebo se necháváme ovlivňovat druhými a ustupujeme jim? Jsou pro nás ostatní přednější než vy sami a rozdáváme se jim, i když oni sami by pro nás neudělali ani polovinu, toho co my? Je obecně známé, že převážně ženy jsou ty hospodyňky, matky, manželky a partnerky, které naslouchají potřebám svým blízkých, ale jejich potřeb si obvykle nikdo ani nevšimne. Čím to je?  Když totiž někomu neustále ustupujete, nebo dáváte druhým pocit, že vám nemají za co děkovat, budou se k vám chovat bez úcty.  Podle motta: "Jak se chováme sami k sobě se k nám chovají ti druzí", se dá dobře usoudit, že právě ženy samy si přitahují stejné chování od okolí, jako se chovají k sobě. Buďme upřímné, kolik známe žen, které znají své kvality, umí ocenit v čem jsou skvělé, za co je blízcí milují nebo jaké mají dobré vlastnosti? Velmi málo.  Já osobně se na seminářích setkávám s tím, že ženy své dobré vlastnosti vůbec neznají, nezamýšlí se nad nimi, a tudíž je neslýchají ani od svých blízkých nebo se je stydí říct, aby nepůsobily domýšlivě. Mají ostych si sebe vážit před druhými. Když se jich ptáme kolik by řekly, že mají takových kladných vlastností, s oblibou slýcháme čísla jako dvě, pět, nevím, atd. Ta nejvíc sebevědomá žena odpověděla 20, to je maximum, které jsem kdy slyšela. Můj kolega dokáže o člověku říct až 101 dobrých vlastností, to je opravdu velký rozdíl a jsou to reálné vlastnosti, ne žádné pohádky.  Například jedna účastnice semináře, která byla mimochodem jeden z nejmilejších a nejusměvavějších lidí řekla, že dokud jí neřekne okolí, že má dobrou vlastnost, tak tomu sama od sebe neuvěří. To je bohužel názor většiny žen i mužů, máme pocit, že námi vyslovená lichotka nemá hodnotu. Je smutné, že tím potvrzujeme, že si nevážíme našeho názoru na sebe, našim slovům nedáváme velkou váhu a obecně se nedokážeme s radostí pochválit. S mnohem větší lehkostí bychom na sebe řekli špatné vlastnosti, tam bychom se i rozpovídali. Paradox, že?  Jak nás tedy mají kladně vnímat druzí, když my sami máme problém na sobě najít více než dvě dobré vlastnosti?  Ať se nám to líbí nebo ne, druzí jen zrcadlí to, jak my vnímáme sebe, úplně stejně si nás neváží, jako my si nevážíme sebe. Kolikrát za den o sobě řekneme, že jsme blbci, nemehla, nebo že něco nezvládneme, že my na to nemáme, apod. Šíří se v nás přirozená potřeba být na sebe přísní a zlí, právě to pak dostáváme od druhých, ale to se nám nelíbí, pojďme to změnit! V partnerských i ostatních vztazích je velmi důležité si navzájem vážit toho druhého. Slova jako respekt, úcta, soucit či pochopení jsou velkými podpěrami jakéhokoliv vztahu. Když respektujeme sami sebe, respektuje nás i i ten druhý, má před sebou člověka, který umí vyslovit svá přání, umí říct, co mu chybí, co ho mrzí, zkrátka je upřímný k němu i sám k sobě. Nenechá si diktovat, poroučet ani se ovlivňovat, má svoji hlavu a neustoupí ze svých zásad. Člověk, který si váží sám sebe je na sebe hodný, ví, co chce ve vztahu a nepustí druhého za své hranice.   Každý zdravý vztah má být spojitostí dvou samostatných bytostí, dvou lidí, kteří mají svoji hodnotu a jistou dávku stability. Představme si to jako dva stromy, kdy v tom kvalitním vztahu, kde převládá harmonie a porozumění, má každý strom zapuštěné kořeny do své půdy, ale navzájem se proplétají větvemi a jsou si oporou. Naopak ve vztazích, kde si sebe partneři neváží, je jeden strom samostatný, ale druhý se o něj opírá, bere mu jeho výživu a přestává být sám sebou, je to potom vztah plných závislosti, podmínek a nestability.  Ano, ke zdravě fungujícímu vztahu je zapotřebí samostatnost, nezávislost a stabilita, je potřeba, abyste vy ženy uměly říct NE, když se vám něco nelíbí, abyste si vybudovaly své hranice a zásady, jako například - nenechám na sebe křičet, nebo bez poděkování neudělám večeři, nebo jakákoli jiná zásada, která vám pomůže udržet si kvalitní vztah sama k sobě. Je potřeba ukázat partnerovi, že vy máte svoji hodnotu a že si vážíte samy sebe natolik, že nebudete ustupovat stále jen vy. Jako i váš partner můžete mít své koníčky, můžete vypnout nebo si jít večer sednout s přáteli na víno.  Víte jak to bývá, nejvíc si nás lidé váží, když nejsme stále dostupní. Nejvíce nás láká to, co je nerutinní, co není každý den a nemáme to jisté. Rozhodně je pak taková osoba žádanější než ta, co čeká každý večer doma s večeří a nemá svůj osobní život, jen žije pro druhé.  Samozřejmě pokud to děláte s láskou a milujete, jak se vaši blízcí olizují u vašich jídel, užívejte si to, ale nezapomeňte, že lidé si nebudou pamatovat, co jste řekli nebo udělali, ale jak se s vámi cítili.  Proto, jestli na ně doma čeká vyrovnaná, usměvavá žena, která si udělala i čas na sebe a nezapomíná na své potřeby, pak i lidem okolo s vámi bude krásně a budou si vás vážit automaticky, protože před nimi bude osoba, která vyzařuje respekt sama k sobě. Jen s respektem nejdál dojdeme, tak vykročme :-)   Autorka článku: Adéla Chytilová www.sebe-laska.cz Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. document.getElementById('cloak328144c5d32941d1abc129905e4da435').innerHTML = ''; var prefix = 'ma' + 'il' + 'to'; var path = 'hr' + 'ef' + '='; var addy328144c5d32941d1abc129905e4da435 = 'naslovicko' + '@'; addy328144c5d32941d1abc129905e4da435 = addy328144c5d32941d1abc129905e4da435 + 'sebe-laska' + '.' + 'cz'; var addy_text328144c5d32941d1abc129905e4da435 = 'naslovicko' + '@' + 'sebe-laska' + '.' + 'cz';document.getElementById('cloak328144c5d32941d1abc129905e4da435').innerHTML += ''+addy_text328144c5d32941d1abc129905e4da435+''; Jsem nadšená lektorka pozitivního přístupu k životu. Věnuji se sebelásce a naučím Vás, jak opět najít sami sebe. Jako své poslání vnímám pomáhat druhým objevovat jejich ztracené JÁ, učím je naslouchat svému srdci a hledám v nich jejich přednosti. Pojďme společně měnit stará přesvědčení, která o sobě máte a nauče se, jak přijímat sami sebe s láskou.   Související články:  Adéla Chytilová: SEBELÁSKA – JAK SI JÍ VYSVĚTLIT? Vendula Kociánová: „Nemám peníze“… zaklínadla, která z nás dělají chudáky Ava Chrtková: Když netečou peníze jak by měly aneb něco tady SMRDÍ! Očima laskavé rebelky: Stíháte být šťastní? LÁSKA K SOBĚ SAMÉMU ZMĚNÍ VAŠI KARMU )

Zdenka Blechová: Láska nebolí, jen závislost bolí

Zdenka Blechová: Láska nebolí, jen závislost bolí

Tak jsem si tak přemýšlela o lásce a uvědomila si, že láska nebolí, ale závislost bolí a tu zaměňujeme za lásku. Když si na někoho zvyknete a on vám odejde, bolí vás vlastně vaše závislost na něm. Když si na něco zvyknete a najednou to není, opět je to vaše závislost na něčem. Když něco měníte, a než se vyrovnáte s novými podmínkami, bolí vás změna. Je to nekonečný proces, který nás vede od bolesti k radosti. Čím více se odpoutáváme od závislosti, tím méně nás něco bolí. Když už nejste na ničem závislí a jen tvoříte, přijímáte život v radosti a se vším, co vám přináší.  Naopak člověk, který netvoří a raději se o někoho nebo o něco opírá, nechce se toho vzdát, a proto ho stále něco bolí. To, že ten druhý se nechce chovat dle jeho představ, že ten druhý o něho nestojí, že ho opustil atd. Ale toto není láska, toto je ve skutečnosti závislost, a když pochopíme, že jediná láska je všude okolo nás ve tvoření s Vesmírem, nebráníme se vnuknutím, která k nám přichází a přijímáme vše s vděčností. Jak se říká: „Člověk který tvoří, nezlobí. Naopak člověk, který netvoří, zlobí a dožaduje se pozornosti.”  Byla za mnou kamarádka, která je již pět let na mateřské dovolené a stále si na něco stěžovala. Její manžel je neustále v práci, aby uživil jí a tři děti a nevěnuje se jí. Protože ona se věnuje dětem, potřebuje protipól, aby se někdo věnoval jí. Když však pochopíme, že jsme tu každý sám za sebe a že nikdo nám nepatří a nikdo není naším otrokem, aby se choval dle našich představ, začneme věnovat pozornost sobě, svým pocitům, tomu, co by nás naplnilo, co by nám udělalo radost a začneme se naplňovat láskou, která stále více přechází v radost z přítomného okamžiku. Ale toho začátku hledání se bojíme. „To, že mám být sama a hledat v sobě?” Bojíme se samoty, a že přijdeme o všechny své přátele. Ale opak je pravdou. Dokud hledáte lásku v druhých, cítíte se sami, protože vlastně lásku postrádáte. Když naleznete lásku, chtěli byste být sami, ale jste stále v neustálém dění, protože vaše vnitřní světlo přitahuje všechny bytosti okolo vás. A tak se nebojte hledat v sobě, ať můžete nalézat stále více lásky v sobě, která je trvalá, na rozdíl od lásky druhých, která je pomíjivá. Zdeňka Blechová Autorka / Zdroj: http://www.zdenkablechova.cz/ - terapeutka, lektorka, spisovatelka   )

Irena Rashi Příhodová : VÁNOCE

Irena Rashi Příhodová : VÁNOCE

Pomaličku se blíží vánoce . Začínají přicházet první gratulace ..andílci..obrázky...a mám z toho radost.Na druhé straně mě napadlo..., že je spousta lidí, kteří vánoce tak příjemně nevnímají. A je to škoda. malé děti se hodně těší na vánoce..na Ježíška...na dárečky...Někteří dospělí s nimi. Věřím, že jich je takových většina...ale postupem času.... Řekla bych, že větší děti, starší dospělí nějak začínají svátky pohrdat .... jako, že je to nezajímá... .Oči v sloup.Kupa starostí a nic z toho...Kolikrát slyším ..my už to neslavíme..ach jo, ... to už jsou zase svátky....U někoho se projevuje jen takový pocit. Že se mu nechce. Taková plíživá nechuť ..ne každý má příjemné vzpomínky na vánoce, ale vánoce jsou vánoce ..a jakou energii jim dáme , takovou budou mít. Možná si můžeme uvědomit odkud přebíráme ty vzory....co se nám dělo okolo vánoc....že mají pro někoho z nás takový přídech. ...o kterém jsme třeba ani nepřemýšleli nebo nás ani nenapadlo o tom zapřemýšlet.A když si tohle všechno v sobě projdeme.. Možná si můžeme uvědomit,... že Super Vánoce . Vždyť to je fajn...vždyť můžeme tvořit..Dát průběh své fantazii, hrát si jako malé děti... Užívat si to a možná prostě jen tak být..:-) ...není to povinnost ...ale radost...tak já tady přeji všem , kteří mají nepříjemné vzpomínky spojené s vánocemi ...aby si zase užívali tu radost .. Objevili znovu to malé dítě v sobě.., které se na svátky kdysi těšilo..a může třeba teď udělat všechno to co tenkrát nemohlo . Tak mě napadla otázka ..Jaké byli vaše vánoce? Jestli chcete můžete mi to napsat do komentáře. Irena Příhodová , www.regrese.net  Přeji Vám pěkný večer. Irena Rashi Příhodová )

Karla Czechová: Býti ženou aneb o čtyřech cyklech v jednom měsíci

Karla Czechová: Býti ženou aneb o čtyřech cyklech v jednom měsíci

Sedím před prázdným papírem a přemýšlím nad tématem článku. „Nebo alespoň něco motivačního na facebook“ říkám si. NIC. Velké, prázdné nic. Pomalu mi dochází, kde se to ta ne-inspirace bere. Odpověď je ženský cyklus. Tlačíme to na sílu i když není důvod Mnoho žen si neuvědomuje svou jinakost a chce dělat celý měsíc vše stejně – ve stejném rytmu i se stejnou energii. Milé dámy, nejsme však muži, kteří můžeme říci do jisté míry jednou celý měsíc konstantně ve stejných kolejích. My ženy jsme jednoduše cyklické. Během měsíce prostřídáme 4 cyklusy – jaro, léto podzim a zimu nebo dívku, ženu, vyzrálou dámu a stařenu. Podle toho se i oblékáme, chováme a cítíme. Potažmo podle těchto fází vnímáme nárůst či úbytek energie, tvořivosti a chuti na dělání jakýchkoli činností. V případě, že se neřídíme biologickými hodinami, stojí nás to mnoho energie nebo dokonce nechuti. Dnes jsem v poslední fázi a věřte mi, napsat tento článek mě stojí mnoho energie, ačkoli cítím, že zrovna na psaní mám chuť. Někdy však poslední fáze je natolik silná, že sama sobě jsem protichůdná. Dá se to samozřejmě překonat a vyburcovat se k výkonu (nejen tomu pracovnímu), ale i tak vždy cítím, že nejsem ve své kůži. Svěží jako jarní vánek aneb dívka pobíhající po rozkvetlé louceKaždý cyklus trvá zhruba týden a řídí se podle naší menstruace. První fáze tedy začíná ihned po skončení a můžeme se v ní radovat cca celý týden. Osobně jí mám nejraději, protože jsem temperamentní, živá a je tedy pro mě velmi přirozené tryskat kreativitou a vitalitou. V tomto období se mi nejlépe píše, mám chuť sportovat, tvořit, vymýšlet.V jarním týdnu se oblékáme velmi svěže, lehce a někdy až hravě dětinsky. Nejčastěji volíme barevné oblečení. Jíme spíše lehčí stravu a nepohrdneme něčím na zub.V této fázi jsme v práci nejproduktivnější, jak se říká, jsme nejvíc v pohodě. Jde nám vše od ruky, jsme komunikativní, kreativní, plné síly. Pokud si můžete přizpůsobit životní styl a práci podle cyklu – do toho!V tomhle týdnu (první po skončení menstruace) vymýšlejte nové kampaně, střádejte nové či nedotažené plány a rozvíjejte projekt. V tomto týdnu sršíte důvtipem, inspiracemi a vše přichází s velkou lehkostí jakoby samo. Vše, na co potřebujete energii a to i tu fyzickou nechte na tento týden. Sportujte – kolo, běh, posilovna, brusle atd. To, co vyžaduje mnoho síly ač už duševní či fyzické, má místo v tomto týdnu.Pokud potřebujete zavést větší plány a inspirace do praxe, nechte realizaci na další týden – letní období, které je více stabilní. Pomůže Vám vytřídit zbrklé vize od těch, které jsou pro Váš projekt či práci v současné chvíli ideální. Letní stabilita mladé ženyLetní cyklus, neboli cyklus mladé ženy je nejvíce stabilní. Není se také co divit, že zrovna v tomto období jsme plodné. Mladá žena je svěží, ale také rozumná. Veškeré inspirace, které k Vám přišly během prvního týdnu a které potřebují více času na realizaci, jsou vhodné zavést do praxe právě v tomto týdnu neboli v druhém týdnu po menstruaci.V tomto cyklu se cítíme stabilně, jistě a sebevědomě. V práci proto jednejte. Domlouvejte si schůzky – budete přímé, konkrétní a budete sršet sebejistotou a důveryhodností. Rozpoznáte také, co je pro Vás ač už v soukromí nebo v práci vhodné a ideální pro tuto chvíli.I podvědomě saháme pro světlé, jemné oblečení. Dá se ho nazvat jako ženské – skukně, šaty. Vše však s lehkostí. Make-up je také jemný, ale viditelný. Toto období, oproti jarní občasné bezhlavosti, charakterizuje jednoduchost a to i v oblečení či v jídelníčku.I v tomto období je vhodné sportovat a využívat energii, která k Vám přitéká. Je také velice možné, že si budete daleko lépe nasluchat a uslyšíté se. Podzimní vyzrálost připravuje na zimuTřetí týden po menstruaci se začínáme zpomalovat, ale objevuje se v nás síla vyzrálé ženy. Máme chuť se oblékat sexy, jsme svůdnice a víme, co chceme. A jdeme si za tím! Vyzrálá žena už nechce čekat!Kromě sexy svršku se zahalujeme do ostřejších barev. Mnohdy volíme také svršky s ornamenty, ozdobné, dekorativní.Podzim však vyvolává také přípravu na zimu. Je vhodnější tedy zvolnit, zajít si maximálně zaplavat nebo na procházku. Co se týká jídla, volíme teplou variantu. Rády se také zdržujeme v kuchyni – jako matky, které vaří a pečují s láskou o rodinu, tak i my v tomto období rády pečujeme – o sebe či o okolí.Ke konci tohoto cyklu se začne objevovat příznačná nervozita a únava. Přecházíme do zimního spánku staré báby. Zimní spánek nejen pro medvědy„Víte proč žena vaří ve 12 hrních?“ „No, protože ve 12 hrních!!“ a tady myslím, že není co dodávat. Přesně tohle je příznačné pro toto období. Jsme unavené, nervózní, jakoby nám někdo vyměnil tělo i mozek.Často je nám nepříjemné se něčeho dotýkat a tak volíme obyčejné, nejvíce pohodlné oblečení. Do jisté míry nám je jedno jak vypadáme – hlavně pohodlně.Více spíme, jíme často i nezdravé neboli máme chuť na tak zvanou prasečinku. Nemáme na nic náladu. Kreativita je na bodu mrazu a mozek se nám nejspíš někde vylil. Nenuťe se tedy milé dámy do fyzických sportů, komunikace s okolím nebo vymyšlením nových plánů. Vše má svůj čas. Tak si ho dopřejte také! V každém případě…Věnujte se v každém období tomu, co máte rády. Nenuťte se a naopak neprogramujte si, že nemůžete na kolo v zimě nebo lenošit na jaře! Někdy, jak sami vidíte, se vyplatí udělat to i přes to, že není nejvhodnější období – přijde k Vám třeba inspirace, jako u mě s tímto tématem. Autorka: Karla Kaja Czechová – lektorka, terapeutka, kouč, redaktorka a spisovatelka - www.zivotvrovnovaze.cz Jmenuji se Karla Czechová a skončila jsem třetí dekádu svého života. Dlouho jsem ve svém životě létala nahoru a dolů. V dubnu 2013 jsem se rozhodla z horské dráhy vystoupit a vytvořit si vlastní cestu, dle svých přání, dle svého srdce. Mým osobním záměrem, který rozvíjím každý den, je žít v každé chvíli svého života své sny. Záměrem mého srdce či duše je inspirovat, motivovat a provázet všechny bytosti k pochopení a uvědomění – ke spokojenému, láskyplnému životu. K životu v rovnováze! Pro naplnění mých záměrů jsem vytvořila projekt Život v rovnováze a jako metodu jsem si vybrala on-line kurzy, meditace, webináře, ale i osobní přednášky, semináře či individuální konzultace. A pro lásku ke knihám a k psaní publikuji články o osobním rozvoji na svém blogu, píši knihy a v neposlední řadě spolupracuji jako redaktorka s časopisem Šifra. )

Křišťálová komnata: Jak zjistit účinky krystalů a nezbláznit se?

Křišťálová komnata: Jak zjistit účinky krystalů a nezbláznit se?

Kdo se už někdy snažil najít v knihách či na internetu účinky minerálů a krystalů, jistě naprosto rozumí lehce poťouchlému názvu tohoto článku. Některé knihy často jinými slovy říkají totéž, jiné zase úplný opak. Na tentýž zdravotní či psychický problém radí každá kniha něco jiného, a pokud máte doma knih více, stejně z toho nejste více moudří. Přemýšleli jste někdy na tím, kde vlastně všichni autoři knih o minerálech přišli na to, jaké mají účinky na naši mysl, tělo a duši? Možností je několik, většinou jsou různě zkobinované: osobní vhledy autora – tato možnost je dosti častá u autorů knih, kteří mají za sebou roky strávené v meditacích či komunikaci s krystaly. Jejich informace vychází z osobní zkušenosti, které mají s minerály a také s praktickým použitím vlastností minerálů při krystaloterapii. poznatky o minerálech od starověkých civilizací, předávané ústně po dlouhé generace a postupně přepsané do knih – tyto informace mohou být značně zkreslené a často se účinky minerálů před např. 4 000 lety neschodují s jejich dnešními účinky, protože žijeme v jiné době, v jiných energiích. I minerály mění své účinky a přizpůsobují se novým vibracím planety. přepisování už 100x přepsaných knih – na tuto možnost jste jistě už narazili, jedna kniha se podobá druhé jako vejce vejci, jen jedno vejce je ze selenitu a druhé z jaspisu  . Z toho plyne, že není potřeba mít doma všechny knihy o minerálech, které jsou na dnešním celosvětovém trhu dostupné. Stačí pár, někomu dokonce žádná. Nemusíte znát každý kámen a  jeho účinky, abyste s nimi mohli začít spolupracovat. Ani já je všechny neznám, pracuji s těmi, které mě něčím přitahují, oslovují a tedy vím, že s nimi dobře navážu spojení. Knihy (nebo informace na internetu) jsou do začátku dobré, pomohou vám s počáteční nedůvěrou ve své schopnosti vnímat energetické působení minerálů. Ale nejsou nutné. Prostě si vezměte kámen, který vás přitahuje a noste ho pár dnů u sebe, ať si na sebe zvyknete. Udělte si každý den čas na komunikaci s ním, řekněte mu, že jej chcete důkladně poznat. Ne proto, abyste věděli vše, co je o něm možné vědět, ale proto, abyste se dozvěděli, co může udělat pro vás, jakou energii vám přináší a s čím vám může pomoci. Pokud pochybujete o svých schopnostech komunikovat s minerály, zapracujte nejdříve na nedůvěře v sebe samé. Nesrovnávejte své schopnosti s ostatními, každý jsme originál. Někdo od minerálů získává silné a často velmi okázalé informace a zprávy, někdo cítí jejich energii, ale neumí jí verbalizovat. Obě možnosti jsou v pořádku, každý vynikáme v něčem jiném. Třeba je vám s krystaly prostě dobře a víc nepotřebujete. V tom případě se plně řiďte svou intuicí, volte krystaly, se kterým pracujete v napojení na svou intuici a nemůžete udělat nic špatně. Autorka článku: Tereza Stropnická http://kristalovakomnata.cz Mé jméno je Tereza a web Křišťálová komnata jsem dostala darem od své kamarádky Petry, která umí naprosto fenomenálně číst z akáši. Já tuto „výzvu“ přijala a ačkoliv mi nebylo vůbec jasné, co přesně bude web obsahovat, název mně vedl jasným směrem.Posláním Křišťálové komnaty je přinášet informace o tom, jak s krystaly spolupracovat, jak se s jejich pomocí léčit jak fyzicky, tak duševně. Jak se naučit za pomoci krystalů číst informace z akáši, jak ve spolupráci s nimi realizovat své sny, touhy a záměry. Můžu Vás naučit, jak se otevřít tomu, co nám krystaly předávají. Jsem vděčná, že můžu vnímat jejich poselství, jejich vědomí jednoty, jejich radost z každého, kdo se otevírá jejich vysokým vibracím. Zájem lidí o minerály v posledních letech (či desetiletích) není módou, ale je přirozeným důsledkem zvyšování vibrací naší planety i lidstva. Právě kvůli zvýšení vibrací minerály houfně opouštějí tmu, ticho a klid uvnitř matky Země a vycházejí ven na světlo, aby nám mohli být průvodci v této přenádherné, ale náročné době přechodu Země do vyšších dimenzí. ORGONITY S DRAHÝMI KAMENY A ŠUNGITEM https://www.kamenyprozdravi.cz )

Barbora Englischová: Bílá vrána aneb JAK USTÁT TLAK Z OKOLÍ?

Barbora Englischová: Bílá vrána aneb JAK USTÁT TLAK Z OKOLÍ?

Začalo to nenápadně. Bylo mi 16 let a chodila jsem na gympl. ,, Jak si nedáš?“ kroutil hlavou a podezřívavě si mě měřil. ,, Prostě alkohol nepiju“ zněla tenkrát moje odpověď a přesně v tu chvíli jsem se stala divnou.Chápejte, na gymplu pil občas po škole každý. Byl to takový folklor studentů zajít si po poslední hodině do hospody Vyšehrad a v cigaretovém dýmu u piva rozjímat o uplynulém dni a potížích, jenž nás sužovaly. A že jich v 16 letech bylo!Já nepila a nekouřila. A nikdy jsem to ani nezkoušela. Pro pochopení mé tehdejší nechtěné výstřednosti. V hospodě jsem byla jednou a po zhodnocení aspektů co mi to dalo/vzalo už jsem se tam nikdy do konce studií neukázala. Bunda mi smrděla cigaretovým kouřem i po vyprání a představa opilé, vrávorající  a pozvracené Kačky mě pronásledovala ještě dlouho poté. Jenže to nebylo všechno. Také jsem neřešila oblečení (fakt mi to bylo jedno) a nosila jsem tehdy modely, které šila moje babička. Do dnešního dne si pamatuji na moji unikátní perelínu z šedého plyše, která vznikla horkou jehlou večer po zjištění, že jsem si roztrhla (tehdy jedinou) bundu. Paradoxní je, že ta měla jediná úspěch. Také jsem četla. Vím, na tom není nic divného. Jenže já četla pořád. Ve vlaku, v autobuse, o přestávce, pod lavicí o hodině i na lavičce před školou.Do knihovny jsem chodila s pojízdnou taškou, která budila závist u všech důchodců v okolí. Babička ji totiž vyšperkovala napletenou kapsou na klíče a drobnosti. V době těsně po revoluci to byl módní majstrštyk. Neměla jsem prsa. Ani menstruaci. Ostatně při mé tehdejší váze 40kg a díky tréninkům gymnastiky se ani nedalo očekávat nic jiného. Pravdou je, že ve chvílích kdy spolužačky řešily depilaci tupou žiletkou po tátovi a jak schovat pod kraťasy vložku (tenkrát velikosti dnešních poporodních kousků) jsem se cítila fakt stigmatizovaná.Dnes je to úsměvné, ale tenkrát mi do smíchu moc nebylo. V naší umakartové koupelně jsem si každý večer, než jsem šla do vany kontrolovala poprsí z boku a pohledem ho povzbuzovala k růstu.Spolužačky řešily podprsenky a já nosila dětskou lambádu, což byl tenkrát zažitý název pro podprsenku na prsa-neprsa. Takový pruh látky dole s krajkou (v lepším případě).Prsa mi narostla o rok později a fakt to bolelo. Ženské problémy se dostavily též a poté jsem nechápala proč jsem oboje tak zdatně vyhlížela. Oboje mi ztrpčovalo tréninkové seance.Na maturitní ples opravdu nevzpomínám v dobrém. Sál kulturního domu na zašedlém maloměstě byl zahalený do cigaretové clony a opilí dospívající sotva stáli již po úvodním projevu třídní profesorky.  A nespravily to ani (první) obdivné pohledy uhrovatých spolužáků směrem k mému hrudníku.Na pomaturitní nástavbě to bylo o fous lepší, protože se tam sešli lidé z mnoha měst a tudíž každý po škole řešil spíše jak se co nejrychleji dostat domů, než jak vytvořit kvalitní kolektivní sílu u kvalitního zlatého moku. Kromě toho v 18 nebo v 19 letech už bylo i kouření trochu pasé.Jenže to jsem si oddechla předčasně. S osamostatněním a přestěhováním se do vlastního bydlení se mi otevřely možnosti, které do té doby byly zbytečně složité na organizaci. Jenže to znamenalo také osamostatnění se a poznávání nových lidé a pohledů na život.Někdy v této době jsem začala registrovat pořádně českou mentalitu. Poznamenaná mamky postojem (ať si každý myslí co chce), táty postojem (ještě, že jsem v Německu tam se lidé chovají alespoň slušně), dědečka postojem (Barunko, každý Ti může být ukradený, lidé jsou zkrátka… zlí) a babičky alibistickým (je dobré s každým vyjít po dobrém) jsem se ocitla v džungli. Chaos názorových střetů mě doprovázel dobrých pár let. A já na vlastní kůži zakusila jaké to je nesplývat s davem. A co bylo ještě horší, ani se o to nesnažit.Tady u nás, v té malé věčně zakaboněné republice, se jakékoliv vybočení z řady tvrdě trestá. A je už jedno zda pomluvou, dehonestující poznámkou nebo vyloučením ze (super) kolektivu. VE CHVÍLI KDY:    -se po dvacítce vdáte a za rok se rozvedete    -procestujete 40 zemí světa a získáte tím objektivní náhled na život (v různých koutech této planety)    -nekouříte, nepijete alkohol, nechcete televizi    -nezajímá vás (jako ženu) dekorativní kosmetika, nemalujete se a make up odmítáte s postojem, že nechcete na obličej masku    -vidíte po světě hrůzy, které se leckde dějí a tudíž nechápete (ne)problémy lidí ve vašem okolí    -rodíte ve 40nebo také…    -neberete léky, desítky let nemarodíte a stačí vám bylinky, kterými vás zásobuje babička    -nechodíte do restaurací, kde se kouří, což do nedávna znamenalo večeřet ve společnosti pouze v létě v podniku, který má terasu    -ve skříni máte 15 bílých a 10 černých triček s nimiž si vystačíte celý rok    -je vám opravdu jedno co si o vás kdo myslí a tudíž působíte (nechtěně) chvílemi arogantněa ještě k tomu…    -zabýváte se vědomým přístupem k životu a tudíž se  ponejvíc obracíte do vlastního středu, chcete-li znát na něco odpověď a nežhavíte mobil kamarádky    -máte přátele dvacet i třicet let a o nové až tolik nestojíte    -čtete knihy, nechcete čtečku, nejíte 15 let cukr, chodíte ven za každého počasí a pijete jenom zelený čaj (a to teplý i v létě)dostanete nálepku ať o to stojíte nebo ne.Pozitivem bylo, že mi to bylo opravdu jedno. Lepší, než se držet stáda a pomalým krokem mířit vstříc slibným zítřkům (jatka?). Méně pozitivní už bylo to, že lidem v mém okolí to leckdy jedno nebylo, protože (nevím proč) každý má pocit, že člověk, který nikam moc nechodí, nepaří, nechlastá, nekouří, asi nemá co dělat? Nudí se a má život na dvě věci.Ve chvíli, kdy je z vás jasně vidět, že si za svým životem stojíte jste vyvrhel také. Protože pravá česká vlastnost je sdílení stěžování si. Je to absurdní.    -V USA má člověk problém, navrhne tři řešení a všechna zkusí. Něco zkrátka (musí) časem vyjít. V mezičase občas spadne na ústa. No a co? Je ale na cestě tak o co GO?    -V Anglii jsem se setkala s analytickým zhodnocením situace a poté precizním dodržováním rad od kouče    -V Keni se to neřeší vůbec, prostě den je takový jaký má být a hlavně klídek    -V Rusku mi v jedné zapadlé vesničce řekli, že než pospolu řešit H—A, tak si raději dají vodku    -V Asii jako takové vůbec leckde nechápou co to problém je…vše je přece jak má býtMimochodem ten poslední postoj mi je nejbližší.Víte, já miluji výzvy (rozumějte nezvyklé situace, které se v ČR označují jako problémy). A také aha momenty, které většinou následují. Protože pokud se chcete něco naučit, někam se posunout nebo dělat to, co vás opravdu baví, tak vám nic jiného nezbývá.Vykročte z té konzervativní, zarezlé a nehybné mrtvé zóny (váš aktuální život) a udělejte krok směrem do neznáma. Jen tam najdete život, který chcete žít a o kterém budete chtít jednou vnoučatům vyprávět. STOP – ZAČNI JINAK je projekt, který opravdu pomáhá.Pokud si myslíte, že jsem to měla lehké a o tom to je, tak tady zjistíte realitu.PS: to byl teprve začátek… O tom, jak vás dovede okolí deptat a jak je těžké si udržet směr pokud nejste vyhraněný typ (tzv.specialista), ale naopak se neustále posouváte dál skrze desítky svých zájmů (tzv. multipotenciál) vám napíši příště. A nebo se podívejte na záznam TV NATURA. Vaše Baru Autorka článku: Barbora Englischová můj web: www.barboraenglischova.cz můj FB : detoxikuj život Barbora Englischová, autorka projektu DETOXIKUJ ŽIVOT, publicistka a maminka zelenookého kudrnáče. ,,Pomáhám lidem, kteří padají v jakékoliv životní oblasti směrem dolů, roztáhnout jejich křídla. Není důležité v jaké životní fázi se právě nacházíte, důležité je co začínáte dělat právě nyní. Svoji intuici s láskou tříbím již přes dvacet let a skrze ni a s vhledem do podstaty vědomí vám nabízím nový životní náhled, pojmenování původce problému ve vašem životě a pomocnou ruku při změně směru vaší životní cesty." )

Helen Stanku: Co nám sdělují naši zesnulí skrze sny

Helen Stanku: Co nám sdělují naši zesnulí skrze sny

Také vás vaši blízcí kontaktují skrze sny? I ve snu vás může navštívit někdo, kdo již v hmotném světě není. Nebojte se. Podle starých učení máme sedm těl. Fyzické – mívá podmíněné sny (např. máte žízeň, tak se vám bude zdát, že pijete) Éterické – může ve snech putovat (fyzické tělo spí a éterické si putuje, může se vám zdát, že jste např. navštívili cizí zemi) Astrální – sní o věcech minulých, ale ne o budoucnosti (v takovém snu můžete zahlédnout střípky z minulých životů) Duševní – může nahlédnout do vlastní minulosti i budoucnosti (nedivte se, když se vám bude zdát, že jste našli čtyřlístek a druhý den jej opravdu najdete) Duchovní – pohybuje se mimo svět času (tyto sny se blíží realitě, ale mají mýtickou symboliku) Vesmírné – podle názvu sní o vesmíru a jeho mýtech Nirvánistické – vše je klidné a tiché. Každé z těchto těl má svůj příslušný svět, sféru snění s rozličnou symbolikou. Také se říkalo, že pokud někdo spí, jedno z těchto těl vstane… Existují i rozličné techniky, jak si navodit určitý konkrétní typ snění, ale to už trochu odbočuji… Pokusím se to podat co nejvíce zjednodušeně. Během spánku vypneme rozum a bdělé vědomí a jsme rázem v jiném světě. Pan rozum šel spát a probouzí se paní duše. Jen málokdo umí vypnout rozum i během dne a z bdělého stavu se dostat lusknutím prstů do nevědomí. Pokud tedy spíme, naše duše putuje astrálním světem, nezávisle na fyzickém těle… Duše zesnulých nejsou omezeny těly. Spánek těla uvolní duši ze sevření hmotou. Sen o zesnulých je tedy vlastně kontaktem duší. Tyto sny jsou velmi silné, plné emocí a jenom tak se na ně nezapomíná. Rozum se snaží najít odpovědi na to, co to mělo znamenat. Duše promlouvají svojí symbolikou. Takovéto sny však nebývají jenom pouhou fantazií. Bývají to velmi dojemná a reálná setkání v astrální rovině.Takoví zesnulí, kteří bývají obklopeni jemnou září a vyzařují klid a lásku, přicházejí z takzvaného druhého břehu. Nyní je netíží běžné problémy fyzična. Nejsou ohraničeny hrubohmotným tělem a mohou na sebe brát rozličné podoby. Nejčastěji brávají podobu, ve které byly nejvíce šťastné před svým odchodem. Většinou zcela mlčí. My na ně často vzpomínáme a hovoříme o nich a oni se nám prostě jenom přijdou ukázat a dát nám najevo, že existují dál. Možná čekají. Každopádně projevují svoji lásku. Po takovém živém snu býváme velmi rozrušení, ale šťastní.Někdy zesnulí chtějí, abychom dořešili jejich záležitosti… I předat to, co nestihli říct, aby našli klid. Co nám sdělují sny Sny mohou také oznamovat. U nás bylo vžito, že pokud vidíme zesnulého ve snu čelem k nám, je to dobrá zpráva. Stojící z boku upozorňuje na nemoc. Otočený zády varuje. Pokud někdo vídá blízkého zesnulého v hrobě, může to poukazovat na dost častý jev: snící jeho odchod ještě nepřijal a svým zármutkem ho k sobě stále poutá. Duše mrtvého je tu uvízlá a nemůže jít dál. Má starost a tak zůstává tu, ačkoliv tu není šťastna. Měla by jít dál. Do jiného světa. Do tohoto již nepatří. Často se také setkávám s otázkou loučení. Lidé, kteří jsou jednou nohou na onom světě o tom často ví a také se loučí. Přichází ve snu. I hodinu před, či po smrti. Vypadají dobře a netrpí. Slyšíme ránu, bouchání na okno, zastaví se hodiny… V místnosti se ochladí. Pokud přichází k lůžku, může být zřetelný obrys na peřině, kam usedli… Pojítkem popsaného bývá citová vazba k navštíveným, ale nemusí být pravidlem.Starší a nemocní lidé mívají sny o tom, že si pro ně jejich zesnulí přišli a chtějí je odvést k sobě… Zesnulí bývají radostní a naléhají. Spící ale ještě nebývá připraven a mnoho věcí a záležitostí ho poutá zůstat. V tom případě se říká, že si pro nás zesnulí přicházejí… Život na zemi bývá pouhou etapou v dlouhé pouti duší. Většinou v souladu s plánem duší, každá dříve či později přejde na druhý břeh. Pokud nás některá navštíví ve snu, není od věci zapálit jí příští den svíčku a zavzpomínat… Sny je vhodné si zapisovat. A není od věci ráno zpomalit a vychutnat si vědomě proces svého probouzení. Je to báječný proces transformace našeho vědomí, pozorovat ten proces návratu do stavu bdělosti… Autorka článku: Helen Stanku http://www.dobrakartarka.cz/ Pocházím ze starobylého rodu, ve kterém nebyla nouze o kartářky, mágy a vědmy. Z rodiny kde se dědí řemeslo, ale především otevřená 7. a 6. čakra. S kartami je dobré se spřátelit. Karty potom oplácejí s láskou a ukazují okolnosti, které se později stanou. „Karty reagují na mne, na moje podvědomí a na energii člověka, jemuž vykládám. Tyto energie jsou proměnlivé, jako všechno kolem nás. Žádný výklad není zbytečný. )

Adéla Chytilová: Zaměřte pozornost na dostatek

Adéla Chytilová: Zaměřte pozornost na dostatek

Děláme to všichni, s oblibou kritizujeme vše okolo nás, práci, partnera, přátele, situace. Proč máme takovou potřebu zaměřovat se jen na negativní momenty v našich životech? Možná je to naším nastavením, takový český pesimismus, mít pocit, že nám stále něco chybí ke štěstí. Obecná nespokojenost, dloubání do minulých bolestí, strach z budoucích chvil. Tato rovnice se nikomu nevyhýbá, ale nemusí být trvalá, co myslíte? Určitě znáte věty typu "na co myslíš, to také přitahuješ "nebo"na co myslíš, to roste". V současné době je velmi populární přepínat mysl na pozitivní myšlenky, zásobovat ji afirmacemi, opakovat si mantry se zněním, že již teď se mi daří a doplňovat jednotlivá přání za začátek sousloví JÁ CHCI. CHCI být šťastná, milovaná, zdravá, úspěšná, bohatá, apod. Co chcete vy? Uměli byste takový seznam napsat během chvilky, jsem si tím jistá. Často od svých klientů slýchám, ale JAK to udělat, aby se mé chci stalo realitou? Lidé hltají jeden návod za druhým, snaží se uplatňovat zákon přitažlivosti, modlí se, prosí, vizualizují si svoji vysněnou budoucnost. A ono ne a ne to přijít. Úplně chápu, že propadají panice a nedůvěře v tyto metody nebo ve svoji schopnost přivolat toto vesmírné štěstí. Stačí si prý jen objednat jako z katalogu na e-shopu, vybrat si a bude vám to doručeno až ke dveřím. Je potřeba si říct, že Vesmír/Bůh/víra, říkejme tomu, jak každý chceme, opravdu funguje na bázi toho, jak smýšlí naše mysl. Je samozřejmé, že pokud jen hořekujeme, vnímáme svůj život stále jako nedostatečný, nevážíme si toho, co již máme a máme pocit, že spokojení můžeme být jedině tehdy, když se nám splní všechny naše touhy, nemůže nám být dáno nic než jen negace, protože reaguje na to, co my vysíláme. Ne nadarmo se říká, že sklenice je buď poloplná nebo poloprázná, každý ji vnímá dle svého nastavení. Pesimista ji vidí spíše prázdnou, optimista spíše plnou. Stejně tak to funguje s jakoukoli situací v našem životě, pokud dokážeme na všem nacházet to dobré, umíme poděkovat za to, co již máme nyní a vnímáme překážky spíše jako lekce, zkoušky nebo možnosti růstu, bude se nám lépe dýchat a žít. Zmizí tlak, přijde uvolnění, a to v momentě, kdy pochopíme, že o všem rozhodujeme jen my sami. Můžeme si to vyzkoušet na jakékoli situaci, která přijde nebo si vzpomenout na nějakou minulou zkušenost. Kamarádka/partner nám například zruší setkání, které máme naplánováno déle a těšíme se na něj, můžeme se urazit, naštvat, nechat si tím otrávit celý zbytek večera a rozpoutat hádku, která nás bude trápit ještě další dny. Nebo se na to podívat z jiné (pozitivnější) stránky, co když je pro nás lepší zůstat doma? Možná jsme už dlouho nerelaxovali, nebo máme povinnosti, které stále odkládáme nebo se jen zkrátka máme naučit si vystačit sami se sebou a nebýt upnutí na plánech s druhými. Mohla bych o tom povídat na stohy papíru, dříve pro mě zrušený plán byl doslova pohromou, neuměla jsem se vůbec přizpůsobit té nové situace, byla jsem závislá na lidech a nechtěla být sama se sebou ani minutu, hledala jsem každou možnost, jak si přeplnit dny setkáními s druhými, aby mi bylo dobře. Vydržet sama se sebou, respektive se svými myšlenkami, bylo něco nepřekonatelně náročného. Dnes mi zrušený sraz i občas udělá radost, protože mám o to víc času sama na sebe, nebojím se už být jen ve své společnosti, umím si to užít, aniž bych se cítila méněcenná. Samozřejmě tady zapůsobila sebeláska, vyléčila jsem všechny negativní pocity, které jsem se sebou prožívala, přijala se taková, jaká jsem a postupně mi se sebou začalo být příjemně. Jsem velmi vděčná, že jsem na sobě začala pracovat, přiznala si strašáky a našla odvahu léčit všechny komplexy. Protože být závislý na druhých je velmi bolavé, kdykoli nejsou blízko nebo nás odmítnou, připadáme si naprosto sami a opuštění. Vraťme se k vnímání dostatku/nedostatku. Už jsme si řekli, že stačí jen ovládnout naši mysl, abychom se stali my těmi pány, kteří rozhodují o tom, jak budeme na dané situace reagovat. Zaměřme se na dostatek, na to, že o nás je skvěle postaráno, že jakákoli situace, ať se nám na první pohled může zdát špatná, se děje pro naše dobro, buď nás to má něco naučit nebo se na konci ukáže, že nám to přineslo štěstí. Dobrými pomocníky jsou trpělivost a vytrvalost. Všechno se děje pro náš prospěch, to si pamatujme. Někdy se život může zdát těžký, nesnesitelný nebo jinak náročný, ale když se zaměříme na dostatek toho dobrého, budeme vnímat, že my jsme tady proto, abychom si všechno užili, že všechno přijímáme s pozitivním přístupem, bude těch sklenic plných více a více. Přeji nám, abychom se z pesimismu postupně měnili v optimisty, aby pro nás bylo přirozené vnímat život jako dar a abychom šetřili slovy kritiky a místo stížností hledali na tom dnu něco pozitivního. Když se totiž zaměříme na dostatek, na klady, nejenom, že ubude záporů, ale bude se nám radostněji žít. Nezapomeňme, to na co myslíme, roste :-)  Autorka článku: Adéla Chytilová www.sebe-laska.cz Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. document.getElementById('cloak5da201d5111b7779737bbbb29aa26e8c').innerHTML = ''; var prefix = 'ma' + 'il' + 'to'; var path = 'hr' + 'ef' + '='; var addy5da201d5111b7779737bbbb29aa26e8c = 'naslovicko' + '@'; addy5da201d5111b7779737bbbb29aa26e8c = addy5da201d5111b7779737bbbb29aa26e8c + 'sebe-laska' + '.' + 'cz'; var addy_text5da201d5111b7779737bbbb29aa26e8c = 'naslovicko' + '@' + 'sebe-laska' + '.' + 'cz';document.getElementById('cloak5da201d5111b7779737bbbb29aa26e8c').innerHTML += ''+addy_text5da201d5111b7779737bbbb29aa26e8c+''; Mé jméno je Adéla Chytilová a jsem nadšená lektorka pozitivního přístupu k životu. Věnuji se sebelásce a naučím Vás, jak opět najít sami sebe. Jako své poslání vnímám pomáhat druhým objevovat jejich ztracené JÁ, učím je naslouchat svému srdci a hledám v nich jejich přednosti. Pojďme společně měnit stará přesvědčení, která o sobě máte a nauče se, jak přijímat sami sebe s láskou.   Související články:  Adéla Chytilová: SEBELÁSKA – JAK SI JÍ VYSVĚTLIT? Vendula Kociánová: „Nemám peníze“… zaklínadla, která z nás dělají chudáky Ava Chrtková: Když netečou peníze jak by měly aneb něco tady SMRDÍ! Očima laskavé rebelky: Stíháte být šťastní? LÁSKA K SOBĚ SAMÉMU ZMĚNÍ VAŠI KARMU )

Alexandr Tóth: Podceňovaná síla masáží

Alexandr Tóth: Podceňovaná síla masáží

Masáže patří k jedné z nejstarších metod léčení na této planetě. Přirozeným chováním každého člověka už od pravěku je, že když ho něco bolí, tak si na dané místo přiloží svou dlaň. Buď ruku nechá jen tak položenou a prohřívá místo nemoci nebo to místo začne jemně hladit a mírným masírováním toho místa zvyšuje teplotu tkáně. Zahřívání dělá i zánět. Když si včas nedáte ruku na střed bodu nemoci, tak to místo musí zahřát váš inteligentní vnitřní auto-uzdravovací systém. Doteky jsou tedy silná prevence před záněty. K zvýšené cirkulaci krve dochází, když si určité místo masírujete a tímto způsobem se z těla mohou zárodky nemoci rychleji vyloučit a případně přivést hormony na potlačení vnímání bolesti. Tak jako si umýváte ruce několikrát denně, tak stejně často je vhodné čistit i buňky od odpadů ve vašem těle. To naštěstí za vás dělá pohyb, který přes svaly rozproudí krev a také lymfatický systém. Každý pohyb je auto-masáž. V případě, že nemoc je už v plném proudu masáže vám začnou škodit. Roznesou přes krev a lymfu nemoc do celého těla. V probíhající nemoci se mají ruce už jen přikládat bez masírování a také v klidu ležet s minimálním svalovým pohybem. Pro prevenci zdraví je klasická masáž to nejcennější, co můžete svému tělu dát. Masérka nebo masér vám "pročistí" celé tělo. Choďte na masáže pravidelně. Ve starém Egyptě, Indii, Číně i Rusku byla krátká masáž součást denního rituálu péče o tělo. Patří k tomu i takovéto poplácání se zkříženýma rukama po ramenou (když přijdete z venku ze zimy a chcete se rychle prohřát), setřepává to negativní energie. Dělejte to vždy když přijdete z venku domů. Z pohledu energie je to také velice zajímavé. Ve středu dlaně jsou vedlejší čakry, které přenášejí energii. Takže u masáže celou dlaní vždy přijímáte energii od masérky/a. Pečlivě si vybírejte, od koho přijmete energii. Stačí se podívat masérce/ovi do očí. V očích uvidíte nejen současný energetický stav, ale i historii její/jeho duše. Můžete tam spatřit i různé energetické nerovnováhy a karmické zátěže. Důvěřuje své intuici. To, co vás při prvním pohledu do očí napadne berte prostě jako fakt. Oči jsou oknem do duše. Mimo energii z čaker předávají ruce ještě bioenergii. Přesně tu, co používají léčitelé. Ti ji mají akorát mnohonásobně silnější a umí s ní velice specifickým způsobem cíleně pracovat. Masér je vlastně léčitel začátečník. Každé ruce člověka umí léčit jak na fyzické úrovni, tak po energetické stránce. Dopřejte si partnerské doteky, profesionální masáže i hlazení sebe sama. Jsou to všechno preventivní kroky, které vás budou chránit před nemocemi. Navíc působí i relaxačně na psychiku. A teď vám řeknu zajímavou informaci, kterou moc lidí neví, a proto ji ani nevyužívají. Při masáži si můžete léčit i duši. Většina lidí si prostě jen lehne a přepne na relaxační mód. Masáží se uvolní jen aktuální mechanické bloky svalstva, doplní se životní energie a mozek se zrelaxuje příjemným odpočinkem. Vy můžete tu chvíli využít jako terapii duše. Stačí, když nenecháte svůj mozek relaxovat. Vybavte si to, co vás tíží, štve, prostě váš problém. Nemluvte o tom, jen si přehrávejte v hlavě vaši situaci. Dobrý masér to pocítí na vašich svalech, které jsou s tím spojené. Jako člověk nemůžete zažívat 2 pocity současně. Můžete je střídat, ale ne je mít v jeden okamžik. Když myslíte na svůj problém, tak se aktivuje příslušná negativní emoce a do toho vás masér masíruje a vyvolává pocit uvolnění a blaženosti. Když se ty 2 emoce střetnout, tak se anulují. Vaše situace přestane mít negativní náboj a pak už můžete svůj mozek vypnout a užít si tu relaxaci. Nemělo by to trvat déle než 15 minut. Možná jste si teď uvědomil/a proč lidé někoho hladí a objímají, když pláče. Je to stejný efekt. "Mazlení" anuluje negativní emoci. Tuto techniku používejte u relaxačních typů masáží. Regenerační, Thajské, energetické a další techniky nevyvolávají stav blaženosti při masáži, ale stavy mírné euforie po masáži. To je dáno tím, že začne proudit čistá energie. Masáž je skvělá prevence a uzdravovací léčba pro tělo i pro duši. Ještě bych chtěl připomenout, že když masírujete sami sebe, tak je vhodné využít léčivou sílu kamenů. Stačí dát kapku olivového oleje na tělo a oblázkem se masírovat. Díky oleji to bude lépe klouzat a pohybem vzniká teplo. Místo se lépe prohřeje. Vyberte si kámen intuitivně nebo podle čaker. Léčba kameny se odborně jmenuje Petroterapie. Každá čakra má svoji barvu a současně i svou oblast působení na fyzické tělo. Představte si to, jako by to byl pruh jehož středem prochází daná čakra. Například oranžová barva je 2 čakra, mimo sexuální oblast má na starosti oblast močového měchyře a také kříž (tyto oblasti vedou pruhem 2. čakry). 1. čakra - červený jaspis a achát2. čakra - oranžový karneol3. čakra - žlutý citrín nebo tygří oko4. čakra - zelený malachit, avanturín nebo růženín5. čakra - světle modrý chalcedon a tyrkys6. čakra - tmavě modrý lapis lazuli a fialový ametyst7. čakra - průhledný křišťál Vedlejší čakry rukou - hnědá záhněda Vedlejší čakry nohou - bílý magnezit a černý obsidián nebo onyx Podívejte se i na internet: https://www.nefertitis.cz/lecive-kameny-a-mineraly-podle-nemoci/ Petroterapie byla i metoda, která se používala ve staré dobré Atlantidě. Jak se postupně transformujeme, tak se nám reaktivují původní znalosti. Hodně se tam pro léčení používal 6-hranný křišťál, kterému se říkalo Tuaoi. Tento 6-hranný křišťál má univerzální schopnost léčit všechny nemoci. Nevyužívá se přímo na masáž, ale jeho špičkou se předává energie do místa nemoci. Podle intenzity síly Světla a Lásky buď dochází k regeneraci (energie se přidává do těla) nebo k transformaci (energie je extrémně silná a viry, bakterie "spaluje", technika Fénix). Přeji Vám hodně zdraví, mnoho léčivých doteků a skvělé zážitky s různými kameny, které budou léčit nejen vaše tělo, ale otevřou vám další schopnosti. Autor článku:  Alexandr Tóth http://www.alexandrtoth.cz Řídím se pravidlem, že vždy existuje řešení. Někdy změna přijde, když se podíváte na věc z jiné strany, jindy je potřeba přestat na něčem lpět a velice často stačí jenom změnit svoje omezení, které Vás zastavuje od dosažení toho, co si tak přejete. Jestli chcete, tak můžeme spolu najít řešení té Vaší situace a změnit Vám konečně život k lepšímu. Koučink a terapie, pro mě není povolání, je to můj životní styl. Simona Lásková - energie sfingy, regresní terapie a předávání vzkazů duší  )

Vendula Kociánová: Nejsi placen za práci, ale za radost z ní

Vendula Kociánová: Nejsi placen za práci, ale za radost z ní

Všichni děláme nějakou práci, za kterou dostáváme zaplaceno. Když o práci přijdeme, zpanikaříme a začneme se plni strachu ucházet o další. Sice to byla práce, která nás nebavila, nesnášeli jsme ji, ale co teď bez ní budeme dělat? Tohle téma řeším dnes a denně s kýmkoli. Nezáleží na pohlaví, stupni vzdělání a dokonce ani výšce konta. O peníze a práci mají strach úplně všichni. Co dělat nebo nedělat, když přijdeme o práci? Je v tom mnohem více V prvé řadě zopakuji mé oblíbené rčení “Nedělejte, proboha, z Vesmíru idiota.” To, že jste o práci přišli má daleko hlubší význam, než ten, že to chcete svést na osud či trest.  Zamyslete se pořádně. Bavila vás ta práce? Chodili jste tam s radostí? Cítili jste svobodu? Rozvíjeli jste se nějak? Vstávali jste ráno s odporem? Předstírali jste, že pracujete a s kolegy si nerozuměli? Tak čemu se divíte? Byli jste v odporu se sebou samými a tento způsob žití není nikdy z dlouhodobého hlediska podporován. Bývá nám dána šance se rozhodnout, udělat první krok, ale pokud ho neuděláme a naše rezistence roste, je změna vykonána za nás, naší vědomou částí, nebo Bohem, chcete – li.  Vyhni se panice! Celé tohle martýrium je pro vás jedno velké učení, jak důvěřovat, že je o vás postaráno. Všichni jsme učeni svobodě v lásce. Milovat sám sebe nejvíce a dovolit si svobodně žít a projevovat se. Cítili jste se po osmi hodinách v práci, která vás nebavila svobodně? Řekli jste si “Ty jo, to byl fakt skvělý den. Jsem sice utahaný, jak pes, ale rozhodně to stálo za to!”? Ne? Byli jste tedy svou vědomou částí duše, která ví, co je pro vás nejlepší, ušetřeni trápení!  No jo, jenže pak sepne vnitřní kritik a započne útok. “ Co budeš dělat? Z čeho zaplatíš nájem? Z čeho hypotéku, co budeš jíst?” Vnitřní kritik si pozve na kobereček svou sestru Paniku. Ta se velmi ráda postará o bezesné noci, ranní nevolnosti, návštěvy balkónu a přeměřování, jestli bydlíte dostatečně vysoko a skokem se jen nezmrzačíte.  Když vás přece jen chytne Nechte ji být. Sledujte, co vám podhazuje za témata. Co vám říká nejčastěji. Jen ji pozorujte. Nehádejte se s ní, nesnažte se ji přeprat nebo dokonce dělat, že není! Řekněte jí, že ji vidíte a jen ji sledujte. Nechytejte se jí myšlenkami. Nechte si jí úplně zachvátit tělo. Prociťujte, jak se tělo třese, jak se bojíte, jak máte strach o svou existenci, jak si nevěříte. Vnímejte, jak se vám zvedl tlak a rozbušilo srdce. Jak se vám stahuje hrdlo a vidíte mžitky. Dýchejte ten vnitřní odpor do celého těla. Je léčivý i když to vypadá, že vás chce zabít. Neutíkejte od něj. Netrhejte si tu kapačku ze žíly předčasně. Když panika dostane šanci ve vás “jen být”, projde tělem, udělá revoluci a v poklidu odejde. Vás zachvátí klid a mír, který už vám jen tak někdo nevezme.  Zastav se a přestaň tvořit! V tom klidu, který nazývám “bod nula” se zastav a nic nedělej. Mnoho lidí dělá chybu, že ihned, jak zvládne paniku a vyvázne z nejhoršího, začne hned tvořit z obavy. Jenže tím se dostane do úplně stejného kolečka a Paniku vystřídá kmotr Strach. Má větší sílu, je táhlejší, térovitější, napadá nás soustavně, ne nárazově, setrvává v nás v delších intervalech.  V bodě nula nedělej nic. Nepotřebujeme totiž, aby zase začala tvořit tvá hlava, ale potřebujeme, aby tvorbu převzala tvá duše. A ta tvoří jen z ticha, lásky, radosti a pocitu hojnosti.  Nic netvoř a začni si všímat všeho, co máš. Máš kde spát. Máš, co jíst, máš nějaké peníze v peněžence, v bance nebo pod polštářem. Možná jsou jen na pár dní, ale TEĎ je máš. Máš možnost se umýt, přečíst knihu, zajít si zacvičit. Máš teď spoustu volného času. Využij ho pro sebe. Pro to, co jsi chtěl každý den a nebyl na to čas. Sauna, procházka v lese, meditace při západu slunce, milování po obědě. Spaní do desíti. Užij si to. A naplň se tou radostí. Uchovej si ji a pořád si ji uvědomuj! Jsi placen za radost Dříve bylo dovoleno, aby lidé pracovali v místech, které nesloužili společnému blahu lidstva. Potřebovali jsme si zažít nesvobodu, ponížení, neúctu k sobě samému. Potřebovali jsme vidět, skrze zrcadla druhých lidí, jak si sami sebe nevážíme, jak mrháme svým časem, jak se neumíme ohodnotit, jak si lžeme do kapsy.  Čím dál tím více lidí je vytlačováno z pozic, které neslouží. Jsme nuceni vyvíjet pouze energii lásky a radosti a tím přispívat k vzestupu kolektivního vědomí a vědomí sebe sama! Když v sobě udržíš radost, svobodu a hojnost a budeš to vše umět ocenit a poděkovat od srdce, budou ti každou chvíli zasílány dárky a inspirace. Najednou tě něco napadne, získáš práci, někdo tě obdaruje, přátelé, kteří tě brzdili odejdou a nahradí je noví, kteří tě chtějí inspirovat. Květiny kolem tebe začnou více kvést a vzduch bude sladší. Slunce bude svítit jen pro tebe a stromy v lese tě budou zdravit. Lidé se na tebe začnou usmívat a budou s tebou chtít trávit čas. Pak budeš umět být šťastný i jako vyvažeč septiků. Zažiješ příliv přesně takové hojnosti, jakou v sobě pociťuješ.  Strach nebo Láska? Při každé své tvorbě a činnosti se zamysli. Vychází tato činnost ze strachu nebo z lásky? Dělám ji, protože musím, nebo protože chci? Dělám ji, protože v klidu přijímám denní výzvy a běžné povinnosti a nebojuji s nimi, nebo protože za ni dostávám peníze, ale nechce se mi? Když zjistíš, že tvoje činnost vychází ze strachu, zastav ji. Zastav prohlížení inzerátů, volání známým, vymýšlení projektů a plánování. Řekni dost. Musíš toho vnitřního kritika občůrat. Možná to bude znamenat, že pár dní proležíš. Budeš se cítit na nic a nevyužitě. Neschopně a v depresi. I to jsi ty a přesto nic nedělej. Běž na procházku, projeď se na kole, zaplav si a uvědomuj si stále svou denní hojnost. Že vše, co potřebuješ máš. Přepnutí Samotný pocit klidu a hojnosti by ti měl stačit. Uvědomíš si “Co vlastně šílím? Proč si vytvářím domněnky o tom, jak to bude? Vždyť já skutečně všechno, co dnes potřebuji mám!” Naše omezená mysl, není schopna vymyslet něco, co nezná. Bude se tedy snažit váš nový stav nacpat do svých škatulek. A to je provázeno nepříjemnými pocity. Zaměřuj se stále na pevný bod v sobě, že už vše, co potřebuješ máš. Tím se přeladíš na energii hojnosti a OKAMŽITĚ je k tobě přitahována činnost, která má plnit tvůj záměr na Zemi.  Peníze jsou energie lásky Jsi tedy placen za radost a pocity štěstí. Z čeho radost nemáš, co tě nebaví a netěší, bude ti odebráno. Vědomí lidstva teď stoupá natolik rychle, že je vidět stále více jedinců, kteří už chtějí žít jinak. Váží si svého času a chtějí si plnit sny. Dělat v životě to, co je baví, radovat se z toho a být za to zaplacen. Přestaň limitovat Vesmír tím, že si myslíš, že k tobě peníze přijdou určitým způsobem. Mohou přijít jakkoli. Peníze jsou energie lásky. Kde je k nim neláska, tam chodí nerady. Kde jsou brány jako něco špinavého, tam se nedrží. Kde jsou považovány energii, která nikdy neubývá, která nepatří nikomu a kde se může projevit svobodně, tam se drží.  Můj muž řekl jednou nádhernou pravdivou větu:   “Peníze jsou jako voda v kohoutku. Mám žízeň, napustím si sklenici. Potřebuji pro přátele, napustím plný džbán. Nestarám se, jestli je tam vody dostatek. Prostě vím a věřím, že je a nepřemýšlím nad tím.” Stejné je to i s penězi. Vypěstujte si nový návyk. Věřit, že tam pořád jsou. Na účtě, v peněžence, v lednici v podobě jídla, v autě v podobě benzínu, v dárku od přítele….hojnost se projevuje všemi způsoby a tak se nestarejte, jestli je jí dostatek. Pozn: Pokud máš nějaký krátký příběh o tom, jak k tobě hojnost přišla, klidně se poděl v komentářích. Vendula Kociánová Navazující články: Vendula Kociánová: Až odpustíte svým rodičům, začnete konečně žít… Vendula Kociánová: Proč jsou vědomé holky singl? Vendula Kociánová: Vyplakané děti a uplakaná partnerství aneb nenechávejte svá miminka plakat, zkazíte jim život! Vendula Kociánová: 7 nejčastějších ezo keců, ze kterých vstávají vlasy na hlavě, ale popřít je nemůžete. Vendula Kociánová: Muži milují silné ženy, do doby, než z nich vytáhnou raněné chlapce Autorka: Vendula Kociánová http://www.vendulakocianova.cz Navádím ženy i muže k vlastní podstatě. Aby bez kouzel a čar dokázali hnout se svým životem, tak jak jsem to dokázala já. Mnohdy jsou ty nejjednodušší cesty nejhůře viditelné. Život sám je velmi snadný a jednoduchý, pokud to tak chceme. O nic se nemusíme snažit, protože vše je nachystáno, jen se položit do proudu a nechat se nést. Ukazuji lidem, že hmota a duchovní růst jsou velmi úzce spjaty a že vše začíná od lásky k sobě samému. Kdo se bojí, ten ať stojí. Článek smí být šířen a kopírován jen se souhlasem AUTORKY. Portál Příznaky transformace TV má osobní souhlas autorky k jeho uveřejnění. Budeme rádi, když tento článek budete šíit na sociálních médiích sdílením. K tomu použijte v záhlaví článku tlačítko sdílet. )

Eva Marvánová: Naše zapletení s osudem

Eva Marvánová: Naše zapletení s osudem

Každý z nás někdy zažil nepříjemné chvíle, někdy nejen chvíle, ale celá období, někdo dokonce celý život. A to nepříjemné taky mohlo znamenat děsivé, bolestivé, šílené, drtivé a nepřežitelné. Určitě si každý z vás dosadí mnoho dalších slov, jaké to bylo. To samé vidíme i u našich známých a blízkých. Čím to je, že je osud a život někdy tak těžký a nepřívětivý. Jak si to děláme? Pominu nyní problematiku minulých životů, i když ta rozhodně hraje svoji roli. Vzpomínáte si, že v Bibli je psáno, že naše špatné i dobré činy ovlivní naše potomky a to až 4 generace? V tomhle má Bible velkou pravdu, až na malou nepřesnost. Může to být mnohem a mnohem více generací. Platí to tedy i pozpátku. I my sami jsme ovlivňováni tím, co se stalo našim předkům, jak oni žili, přemýšleli a jak je ovlivnil jejich osud. Je to tím, že energie v rodině je propojená. My, i když jsme jedinci, nikdy nemůžeme být odděleni od systému. Energeticky to působí vždy a velmi silně, i když žijeme třeba osamoceni na vzdáleném ostrově či zemi a svoji rodinu už jsme mnoho let neviděli. Je to tím, že v nás je otisk celé naší dlouhé genetické historie, do které jsme v mnoha ohledech zapleteni. Naše těžké osudy nebo (alespoň) období tedy netvoří pouze okolnosti našeho života, ale mnohá zapletení z doby minulé a osudy našich předků. Jak to tedy všechno funguje? A jak si zlepšit svůj osud? Obecně platí, že když se člověku stane něco, co je pro něj natolik těžké, že to nemůže unést (například situace, které by nás mohli ohrozit na životě) naše tělo má několik instinktivních způsobů, jak přežít. Je to jednak známý útok (zaútočím na to, co mě ohrožuje, a ono mě to třeba nesežere) a útěk (kdo uteče, nebude sežrán). Dalším mechanismem přežití, o kterém se nemluví, je „zatuhnutí“. Mnoho živočichů, když už nemůže vyhrát v boji, ani utéct, tak předstírá smrt a zkouší, jestli ho lovec nepřestane sledovat. A leckdy to funguje. Protože mnoho dravců instinktivně nesní mrtvou kořist. Jsou například i živočichové (některé druhy žab), které nemohou ulovit nic, co se nehýbe, protože nemají rozlišovací schopnost to zaznamenat. Příroda je dokonalá, a proto si vyvinula tuto skvělou možnost přežití jako jednu z možných variant. Pronásledovaná kořist, která se dostane do stavu zatuhnutí a předstírá, že je mrtvá, to jenom nehraje. Její tělo skutečně dostane povel, zpomalí se životní funkce a tělo se na chvíli „cítí“ jako mrtvé. Divokým zvířatům, která jsou v potravinovém řetězci na straně lovených druhů, se to může stát několikrát denně. Příroda se však umí vypořádat i s tímto. Pokud strategie funguje a zvíře, které předstíralo smrt, přežije, začne se tělo zbavovat zatuhnutí a smrtelné blízkosti tím, že se začne třepat. A tak se zatuhlost uvolní. Gazela se pak zvedne a pase se dál a už nemá ani představu o tom, že ji před chvílí šlo o život. A až přijde zase další dravec, celou reakci zopakuje. Do té doby ji nebude řešit. Pokud to nezafunguje a gazela je zabíjena, má již natolik změněné vědomí, že sice její tělo cítí bolest, ale ona má ve stavu zatuhnutí změněné vědomí, které zabraňuje tomu, aby zbytečně trpěla, i když je požírána. Má tedy šťastný život, i když se zdá, že jí o něj může jít několikrát denně. Člověk, který nejedná jenom instinktivně, by jistě v podobně ohrožující situaci, kdy neví, kdy bude kořistí, reagoval úplně jinak a byl „dost na nervy“ nebo věčně napnutý a připraven utéct či útočit. Kvalita přítomného života by mu unikala. Čím to je, že člověk již neumí reagovat na stres a trauma tak přirozeně jako zvířata? A jak to souvisí s osudem a kvalitním životem? K tomu je potřeba ještě vysvětlit pár pojmů. Člověk ve své biologické historii nemá jasně nadefinováno, zda-li je lovec nebo kořist. V naší lidské historii jsme zažili mnohokrát obě dvě strany mince. Dokonce i v rámci našeho lidského druhu jsme byli vůči sobě někdy kořistí a někdy lovcem. Navíc naše vyšší lidské vědomí, které již není v souladu se základními životními instinkty (co mě ohrožuje, to mohu zabít nebo sežrat) je leckdy vnitřně v přímém rozporu s myšlenkou lásky k bližnímu a krédu neubližuj. Začalo se v nás dít tedy postupem času to, že jsme přestali být schopni reagovat přirozeně na TRAUMA (jak můžeme nazvat to, když ve stavu ohrožení zatuhneme, nereagujeme a instinktivně předstíráme smrt, jak nám velí naše pudy). U našeho lidského druhu začalo docházet v rámci konfliktu pudových reakcí a vyššího svědomí k nemožnosti přirozeně zareagovat. Tedy pokud prožijeme traumatizující stav, tak si ho již nedovolíme přirozeným chvěním organismu postupně uvolnit a žít dál nepoznamenáni tím, co se stalo (pokud přežijeme). Díky tomu se energie zatuhnutí nikdy neuvolní a zůstává jako otisk v naší psyché. Je v nás nějaký kus našeho já, které je neustále v pocitech „jsem ohroženo, jsem zabíjeno, jde mi o život, musím být v tomto stavu“. Nazvěme ho TRAUMATIZOVANÉ JÁ. Protože v tomto psychickém stavu se nedá přežít, neboť bychom byli pořád „mimo“ a v traumatu, naše psyché si vyvinula další úžasný tah. Vytvořila další kus našeho psyché, který nazvěme JÁ PŘEŽITÍ. Toto JÁ PŘEŽITÍ má za úkol, abychom mohli žít dál normální život. Přikročí tedy k traumatizované části, kterou neumíme uzdravit a jen ji odřízne od vědomí. Zatlačí ji hluboko do nevědomí a udělí na ni embargo přiblížení se. Kdyby se k ní někdo chtěl jenom trochu přiblížit, toto já přežití udělá obrovský bengál nebo cokoliv jiného, jenom aby odvrátilo pozornost a trauma nebylo znovu vytaženo do vědomí a tím nám znemožnilo žít dál normální život. Tyto obě dvě části psyché přežívají většinou v podvědomí a člověk myslící si, že to, co se mu dramatického stalo, má již za sebou, si tyto energii nese v sobě, aniž by o tom tušil. Problém však je v tom, že dalším mechanismem psyché je to, že co je potlačeno v podvědomí, má tendenci se projevit a vyjít navenek. Traumatizované já tedy hledá skulinku, jak proniknout a jak se uzdravit. Tyto dva protichůdné tahy mohou být v nevědomí zdrojem velkých tahanic a problémů. Je v nás bolestivá síla, která chce vyjít ven, ale jiná síla, která to nedovoluje. A navíc o tom nemáme ani zdání. Děje se to všechno v podvědomí. Běžnou metodou této síly, která je potlačena, ale chce vyjít ven a uzdravit se, je projekce. Naše traumatizované já tedy nevidíme v sobě, ale velmi přesně ho zaznamenáváme u druhých, pokud v sobě mají nějaké podobné trauma. A podle toho, o co jde, nás to k nim buď děsně přitahuje, nebo nás to velmi odpuzuje. A většinou je to kombinace obojího, protože naše traumatizované já touží potom být projeveno a když nemůže samo, hledá si alespoň někoho, kdo to projevuje. Traumatizované já chce žít alespoň skrze tuto projekci, ale já přežití se to snaží překazit, takže bude mít i výhrady proti člověku, do kterého je projektováno naše vlastní já přežití.. Řeknu Vám příklad. Třeba bezdomovci. Co si budeme povídat, ale pro málokoho z nás není příjemný pohled na to, jakým životním stylem žijí. Někoho to oslovuje méně a někoho více. Někoho to dokonce pobuřuje a možná jsou i tací, kteří cítí úlevu při představě, že by takto mohli žít nespoutáni společenskými konvencemi. Určitě máte mnoho logických důvodů, co vám vadí na bezdomovcích, podívejme se však na to z pohledu výše uvedeného traumatizovaného já a já přežití. Všichni jsme více či méně alespoň někdy zažili v životě pocity nedostatku, ať již hmotného nebo citového. Leckdy to pro nás bylo hlavně v dětském věku skutečně traumatizující zážitek. Dítě totiž nedostatek emocionální blízkosti nebo výživy může vnímat skutečně jako život ohrožující, protože ho nutně potřebuje a nedokáže si ho obstarat samo. Pokud došlo k tomu, že stres byl velmi silný, tak aby dítě přežilo, muselo si vytvořit já přežití, které se rozhodne „už se tím nebudu zabývat a půjdeme dál. Já to zvládnu, ať se děje, co se děje“. Z hlediska přežití je to správné, protože dítě se rozhodlo, že si to v rámci možností obstará samo nebo že přežije, i kdyby to nedostalo. A pocity spojené s bolestí oddělení, a hlavně strach z toho, že nepřežije, odřízne a zatlačí hluboce do nevědomí. Tady vzniká první traumatizované já a já přežití. Toto známe všichni, že? Něco jsme nedostali, tak jsme se rozhodli, že si to prostě dáme nějak sami. Ale teď se vraťme k našim bezdomovcům. Jak jsem výše zmínila, tak i když je traumatizované já potlačené a hlídané díky já přežití, snaží se na sebe neustále upozornit a žadoní o pozornost. A protože je vytlačeno z vědomí, poukazuje a přitahuje naši pozornost k něčemu, co je podobné. Může tedy například přitahovat naši pozornost k bezdomovcům, kteří na jisté úrovni v nás mohou vyvolávat vzpomínky na nedostatek a nepohodlí, pocity nemám domov, nemám zázemí… Když se to ale stane, a my bezdomovce uvidíme, tak zakročí naše já přežití, protože nechce, aby nám do vědomí přišly naše vlastní pocity, začne bojovat a odřezávat nás od možného spouštěče těchto pocitů. Vnese různé mentální soudy a nástroje, proč musíme od těchto lidí co nejdále. Častokráte se to minimálně v těchto případech daří. A tak se zase našemu traumatizovanému já nepodařilo dostat se navenek, protože od bezdomovců je snadné se odříznout a prostě se na ně nedívat. Kde však funguje tento mechanismus také, a není tak snadné ho přehlídnout a vymanit se z jeho dopadů, jsou partnerské vztahy. Trauma nás spojuje mnohem více, než bychom si přáli. A tedy i hluboce ovlivňuje výběr našich partnerů. Aniž bychom to věděli, i zde má prsty naše traumatizované já, které jako nejvhodnějšího partnera vybere toho, který má v sobě co nejpodobnější obsah stejných traumatických otisků, aby se do něj mohlo promítat a díky tomu se začít uzdravovat. Takže si najdeme partnera, kterým jsme fascinování. Čím více osudově to vypadá, tím více tam bude pravděpodobně společných traumatických otisků, které chtějí být uzdraveny. Potřebujeme ho proto, aby to, co je hluboko v nevědomí a čemu brání naše já přežití vylézt ven, protože jsme zatím nenašli způsob, jak se s tím vyrovnat, bylo pomalu (a bohužel většinou bolestně) uzdravováno. Ve vztahu se to pak projevuje tím, že partner dělá věci, které „nám ubližují“. To, co my máme hluboce v sobě potlačené, on častokrát otevřeně projevuje nebo nám svým chováním aktivuje staré bolesti. Naše já přežití na to reaguje snahou toto chování potlačit. Snažíme se partnera donutit, aby byl jiný, aby se změnil. Když to nefunguje, odřezáváme se od něj, potlačujeme city a nakonec odcházíme. Naše já přežití se rozhodne najít si někoho, kdo už nám nebude způsobovat tuto bolest a my rozhodnuti mít lepší a kvalitnější vztah, jdeme hledat někoho jiného. Nejsme si však vědomi toho, že jsme našeho předchozího partnera použili jako projekční plátno, že to, před čím utíkáme, doopravdy není jeho chování, ale naše vlastní traumatické otisky v duši. A sami před sebou neutečeme. Pokud traumatizované já neuvidíme a neuzdravíme, někde bude vykukovat, snažit se přežít a uzdravit, stejně jako se gazela snaží uzdravit chvěním. I toto je přirozený proces. Takže ve snaze našeho já přežití odejít, si bolest jenom prodloužíme, protože náš výběr partnera bude zase „osudový“. Stejný důvod může být i to, proč lidé neodcházejí z velmi destruktivních vztahů. Je to tehdy, když traumatizované já je silnější než já přežití a ví, že může být skrze partnerovo „destruktivní“ chování vytaženo do vědomí a zpracováno. Člověk je potom ve vztahu jakoby uvězněn většinou do té doby, než natolik posílí já přežití, že se oderve, nebo než opravdu uzdraví traumatické obsahy a tento druh vztahu už k této práci na sobě nebude potřebovat. Pokud zvolíme vědomou práci na traumatizovaných obsazích, leckdy to vede pomalu a postupně i k osvobozování našeho partnera. Nepomáháme tím tedy jenom sobě a tato práce naopak může vést k velké transformaci vztahu, který se tím může velmi proměnit a zkvalitnit. Kdybychom s těmito principy pracovali vědomě, ušetřili bychom si mnoho bolesti. Místo toho, abychom obviňovali partnera za to, že nám ubližuje, bychom si pomalu krok za krokem měli zpracovávat vlastní traumatické obsahy a uzdravit naše traumatizované já. Protože jenom se od něho odříznout, jak vidíte, situaci stejně neřeší, ale spíše hrotí a nutí nás k opakování. A pak to vypadá, že je to „osud“. Když se toto trauma neuzdraví, a převládne já přežití, můžeme nakonec skončit bez partnera, i když po něm hodně toužíme. Protože na základě nevyřešených traumat budeme přitahovat pořád „osudové partnery“, dokud to nevyřešíme. A tohle já přežití nechce. Může nám tedy zesabotovat možnost mít vztahy úplně. Možná proto je nyní tolik lidí bez partnera. Moudrý pan Jung napsal tato moudrá slova: „Dokud nezvědomíte nevědomé, bude to ovládat váš život a budete to nazývat osudem.“ Aby to nebylo moc jednoduché, situaci komplikuje to, že jsme členy (nejen) rodinných systémů. Výše popsaný princip fungoval i v psyché našich předků, a všechny informace o nich jsou zapsány v našich genech. Pokud se u nich stalo něco, co bylo popřeno, neuznáno (traumatizované já), aby se přežilo (já přežití), stejně se zde projevuje tendence, aby bylo viděno to, co bylo popřeno. Tato potlačená energie častokráte i dávno mrtvých předků, prochází systémem dále a dále a hledá cestičku, jak být vyjádřena a uzdravena. A v systémech to funguje tak, že někdo ji vyjadřuje (traumatizované já systému) a ostatní se to snaží popřít (já přežití). Řeknu Vám příklad. Dejme tomu, že by za války někdo byl v koncentračním táboře a skoro umřel hlady. Pokud přežil, tak aby mohl žít dál, tak ho jeho já přežití oddělilo od traumatizujících pocitů, které v něm však zůstaly hluboko v nevědomí. Tedy byly pouze potlačeny, nikoliv uzdraveny. A co je potlačeno, hledá si cestičku jak ven, jak být viděno a uzdraveno. Tato energie, i když už dotyčný člověk dávno zemřel, prochází dál energií systému a pokud to někde jde, vyjadřuje se přes některého jeho potomka. Například tak, že jeho prapravnučka ve věku 20 let se začne cítit tlustá a začne trpět anorexií, která ohrožuje její život, pokud ji nezabije úplně. Ona si myslí, že to dělá proto, že je „tlustá“. Ale skutečný hluboký systemický důvod je v tomto případě hluboký soucit s předkem (kterého možná ani neznala, nikdy o něm neslyšela, ale tuhle informaci má v genech). Ona pak opakuje z lásky jeho osud, bere ho na sebe, aby mohl být vyzdvihnut, uznán a hlavně uzdraven. Opakuje trauma, aby se celá věc mohla ukončit happyendem. Je jedno, jaké má vědomé důvody, hluboce v podvědomí hraje hlavní roli tento. V tomto případě asi dívka nezemře, jen si vážně poškodí zdraví, protože ani její předek nezemřel na dopady podvýživy v koncentračním táboře. Kdyby však následovala někoho, kdo v koncentračním táboře skutečně zemřel, je i zde vysoké riziko, že ho bude následovat až do smrti. Tato dívka tedy vyjadřuje traumatizované já rodiny. Ostatní členové rodiny, kteří jí říkají „musíš s tím skončit“, vyjadřují já přežití rodiny a snaží se ji od traumatu oddělit. Tohle však nefunguje. A kdyby náhodou ano, pokud to není správně ošetřeno, bude se to přenášet dál, na naše děti a potomky. Někomu to možná připadá nespravedlivé, proč tahle dívka, chudinka, má pykat za to, za co ani nemohla, proč si má ohrožovat zdraví? Pravdou je, že ona zde není oběť ani chudinka, ale na jisté úrovni zde opět udělalo volbu její podvědomí. I když ne vědomě, tak si to vybrala. Dítě, které ve své rodině něco postrádá (protože tam kde jsou energie odřezávané od toho, co se stalo, a to se děje všude, neproudí vždy všechny energie správně a není tam tedy výživa všeho, co bychom potřebovali) hledá hluboce v rodinných energiích nějakou výraznou energii, ke které by si udělalo vazbu. Dítě si raději udělá bolavou vazbu, než aby nemělo žádnou. Většinou ho to dovede k dramatickému silnému osudu, jež svojí energií převyšuje ostatní osudy, který když bude rozuzlen, spustí v rodině tok právě té výživné energie, kterou dítě tak moc postrádá. Je tam ten potenciál, který je však zašmodrchaný a nepřístupný. Dítě, aniž by to vědělo, se do tohoto osudu zamíchá a má to pak například takové následky, jaké jsem uvedla dříve. Vypadá to jako osud, ale je to otázka nevědomé volby a snahy uzdravit to, co bylo v našem systému a tedy i v nás, traumatizované. Pokud si toto neuvědomíme a nezačneme s tím pracovat, většinou dochází ke zhoršení situace. Pokud nás ovládne jen já přežití (které se častokrát chová pachatelsky a ničí vztahy a harmonii, i když je to proto, abychom přežili), traumatizovanému já bude neustále hůř a hůře a bude se prostě stejně projevovat přes náš život. Není to o tom ukázat na já přežití prstem a říct, ty musíš pryč. Kdepak, to by byla další veliká chyba. Já přežití nám hodně pomohlo, dalo nám šanci žít a vyjít z toho alespoň pryč, když už se od toho nemůžeme oddělit úplně. Snaží se nám zachránit život. A používá k tomu klidně i násilné prostředky. Ale zaslouží si naši úctu. Ale samo o sobě není konečným řešením, protože i ono samo, ať už má sebelepší a důležité úmysly nakonec napomáhá k tomu, že se situace stále znovu a znovu opakuje. Řešením tedy není dát jednomu nebo druhému přednost, ale jít se podívat až tam, v čem jsme uvízli a proč. S jakým osudem, který už se dávno uzavřel, jsme propojeni a snažíme se ho zakončit happyendem. Jak moc to ovlivňuje naše vztahy a jak k tomu používáme partnera a jeho „osudovost“? Díky tomuto uvědomění se začínáme osvobozovat a místo toho, abychom napravovali situace, které už napravit nejdou, tak jim vzdáme úctu a vyvážeme se z těchto zapletení. Naši předci by si určitě nepřáli, aby se nám dařilo tak zle jako jim. Toto poznání se projeví hluboce na kvalitě našeho života, osudovost dostane úplně jiný rozměr a na té nejhlubší rovině si uvědomíme, že svůj osud si volíme vlastně jen a jen my sami. Takže zvědomte nevědomé, abyste si již svůj život mohli řídit vy sami. A pokud byste se na to rádi podívali hlouběji a s doprovodem, ráda Vám nabídnu individuální konzultace a pomohu Vám tím projít a osvobodit se. © Eva MarvánováTento článek může být volně šířen v nezměněné podobě s kontaktem na autora a s aktivním odkazem na internetové stránky včetně této poznámky. Obrázek "zaplaetení s osudem" je však majetkem PT TV, takže není povoleno jej kopírovat na jiné weby.  Eva Marvánová je průvodkyně, lektorka a autorka Fascinuje ji vnitřní svět a psyché člověka. Osobnímu rozvoji se věnuje mnoho let. Individuálními konzultacemi i semináři lidem pomáhá vyrovnat se sebou samými, najít vnitřní klid a vystoupit z vlivu minulosti. Důležitá je pro ni kvalita života a klientům pomáhá zlepšit život v oblasti partnerství, sebepřijetí, prosperity, hojnosti a tvořivosti. Dlouhodobě se věnuje systemickým konstelacím zaměřeným na zpracování traumat. Její velkou láskou je navrhování a tvorba energeticky nabíjených šperků s duchovní tématikou. Je autorkou ebooku Jak využít nesnáze v partnerství a on-line semináře Jsem kreativní. Vše o této skvělé ženě a terapeutce, kterou doporučujeme, naleznete na jejích webových stránkách: http://evamarvanova.cz // )

Vendula Kociánová: Když se bojíš, lpíš. Nemiluješ!

Vendula Kociánová: Když se bojíš, lpíš. Nemiluješ!

Všechny cesty, kterými jsem doposud prošla, a které jsem si jako duše naplánovala mi v danou chvíli přišly nesmírně těžké. K nevydržení. Vždy jsem je zvládla a ještě z odstupem času propadla ve smích, abych si potvrdila, co jsem to řešila za ptákoviny a jak velmi důležité pro mě všechny strasti byly. Žiji svůj život vědomě Docela nedávno jsem v sobě cítila změnu, kterou ani teď neumím popsat. Věděla jsem, že jsem jiná. Prostě jsem se tak probudila. Nestává se často, že se probudíte a něco vám spadne z nebe. Tento pocit však takový byl. Neuchopitelný, čistý, ryzí a neměnný. Uvědomila jsem si, jak mám krásný život, krásný vztah, zdravé děti, práci, jednoduše nic mi nechybělo. A najednou mě zastihl jemný strach. Takový ten, co vás jen ovane a vy pocítíte na vteřinu sotva znatelný chlad. Na tento strach už musíte mít vytrénovaný senzor. Není to zabiják, přesto páchá škodu hluboko uvnitř nás. Ten strach mi našeptával “co když o to přijdeš?”  Kdo to mluví? Protože už umím rozeznávat odkud hlas vane, zasmála jsem se. A řekla “Oukej, je to výzva. Jestliže mi v prožívání ještě větší hojnosti a lásky brání tento strach, pak tedy, Bože, vem si to. Vem si moji lásku, pakliže je to jen lpění, vem si moji radost, pokud není čístá.”  Rozhodnutí = Zkouška Musím uznat, že tentokrát mi přišla zkouška tak laskavá, že tak laskavou jsem ještě nedostala. Možná, čím blíž je člověk ke svému srdci, nepotřebuje se již tolik trápit, aby si uvědomil všechny souvislosti.  Rázem jsem měla pocit, že mě můj milý nechce. Nic tomu nenasvědčovalo, ale došlo mi, že zkouška je zde. Tak se ukaž, Vendulko, jak si své rozhodnutí ustojíš. Dříve mě musel opustit a já se přes bolest dostala do svého středu. Teď nemusel udělat nic. Alespoň ne fyzicky.  Je velmi lehké propustit něco nebo někoho, kdo vám ubližuje a koho nechcete. Ale když máte, to, co jste vždycky chtěli a i přesto jste ochotni to propustit, je to neuvěřitelná svoboda. Že jste zkoušku zvládli poznáte podle toho, že okamžitě přijde odezva. Přijde rozřešení, informace, esemeska s vyznáním lásky…okamžitě nebo velmi rychle.  Jak zkoušku ustát Zkoušku jsem vždy ustála jen jediným způsobem. Totální zaměření se na sebe. Klid, čas, prostor na vlastní myšlenky, dýchat, cvičit, pečovat o sebe, meditovat, mazlení se, masáž…cokoli, co vás uvede do klidu. A hlavně samota. Ve chvíli mezi jídly, vanou, dobrým čajem a filmem jsem pocítila, jak jsem šťastná. Jak není nic zvenčí, co by mě činilo šťastnou. Že jsem to Já, v každém okamžiku. Ať jím, spím, miluji se, jedu na koloběžce, pláču nebo třeba kadím. V každé chvíli se tak miluji, že to neumím popsat. Je to jako když jste zamilovaní do objektu a myslíte na něj. Najednou myslíte sami na sebe, hihňáte se svým vtipům, lichotíte si…velmi zvláštní a nový pocit.  Do toho přišel vhled V tom jsem měla vhled, kdy vidím svého milého, jak se raduje a říká “celou dobu jsem na to čekal! Až zjistíš, že mě k lásce nepotřebuješ.” Spustila se lavina slz. Ne proto, že jsem o něco přišla, ale proto, že jsem získala. Odtrhla jsem špunt dalšího lpění a otevřel se prostor, který mě svou ohromností prostě překvapil. Ten prostor je prázdný a přece plný. Všichni jsou učitelé Všichni kolem mě mě přišli učit a ti, kteří mě kdy štvali nejvíc, byli nejlepší přátelé. Ti, se kterými jsem zažívala největší bolest to se mnou mysleli nejlépe. Transformátory a urychlovače na mé cestě za Pravdou.  Tady hlava nic nezmůže Nic z toho, co se stalo jsem nemohla udělat pouhým rozhodnutím. Muselo to přijít samo, jako milost. Pocit, který jde zevnitř. Ne z hlavy, ale cítíte ho na hrudi nebo v podbřišku. Uvědomení si lpění, je milost. Propuštění lpění, je milost. Jediné, co můžete dělat je PLNĚ SI UVĚDOMOVAT SVŮJ MOMENTÁLNÍ STAV a čekat, až se ve vás něco zlomí. Být trpělivý a zažívat ty samé situace pořád dokola. Brát je znovu a znovu jako nezvládnutou látku. A jednoho dne přijde vysvobození.  Ale my nevíme kdy a za jakých okolností. Jen musíme věřit, že TO TAK JE. Autorka: Vendula Kociánová http://www.vendulakocianova.cz Navádím ženy i muže k vlastní podstatě. Aby bez kouzel a čar dokázali hnout se svým životem, tak jak jsem to dokázala já. Mnohdy jsou ty nejjednodušší cesty nejhůře viditelné. Život sám je velmi snadný a jednoduchý, pokud to tak chceme. O nic se nemusíme snažit, protože vše je nachystáno, jen se položit do proudu a nechat se nést. Ukazuji lidem, že hmota a duchovní růst jsou velmi úzce spjaty a že vše začíná od lásky k sobě samému. Kdo se bojí, ten ať stojí. Článek smí být šířen a kopírován jen se souhlasem AUTORKY. Portál Příznaky transformace TV má osobní souhlas autorky k jeho uveřejnění. Budeme rádi, když tento článek budete šíit na sociálních médiích sdílením. K tomu použijte v záhlaví článku tlačítko sdílet. )

Nejnovější články na našem portálu

Hormonální jógová terapie – Návrat k ženské energii, návrat k sobě
duben 01, 2025 75
„Sestavu hormonální jógy jsem vytvářela pro menopauzu, pro starší ženy, které ztrácejí hormony,...
Číst článek...
Slunce v Beranu – Nová cesta je otevřená
březen 20, 2025 479
20. 3. 2025 v 10:02 Slunce, které opustí konjunkci s Neptunem a Severním lunárním uzlem v Rybách,...
Číst článek...
Měsíční jeskyně – Tajemná šachta patří k největším záhadám na Slovensku
březen 18, 2025 377
Stálo tam něco jako obrovské černé silo, bíle olemované. Když jsem se vzpamatoval, napadlo mě, že...
Číst článek...
JITKA VALENTOVÁ: Černá Luna vstupuje do Štíra 27. 3. 2025
březen 12, 2025 529
Dne 27. 3. 2025 vstoupí po 9. letech v rámci koridoru zatmění Černá Luna do znamení Štíra . V...
Číst článek...
Rituál zavinování – Hluboký transformační proces a cesta k uzavření jakékoliv životní etapy
březen 02, 2025 465
„Tvá síla pochází přímo od Bohyně – je to láska. Nechť z Tebe vyzařuje, když jdeš, když stojíš…Ať...
Číst článek...
Sibyly – Prorocké kněžky, které měly ve svých rukou osudy celých národů
únor 20, 2025 662
„Než mě k Sibyle pustili, musel jsem napřed obětovat býčka Apollónovi a ovci Artemidě. Bylo...
Číst článek...
Slunce v Rybách – Rozpuštění staré formy
únor 17, 2025 739
18. 2. 2025 v 11:07 vstoupí Slunce do znamení Ryb, ve kterém uzavíráme jeden roční cyklus, zároveň...
Číst článek...
EFT – Jemná technika pro dosažení vnitřního klidu a osvobození se od bolestivých emocí
únor 11, 2025 702
„Každou myšlenku, kterou přijmeme, podvědomí přetvoří a promítne v našem životě, v podobě úspěchu,...
Číst článek...
Fototerapie – Objevte tajemství léčby jasným světlem
leden 28, 2025 534
Světlo je zdrojem života. Jeho blahodárné účinky jsou známy již od dávných věků, ale jako mnoho...
Číst článek...
JITKA VALENTOVÁ: Vzácné lednové zarovnání planet
leden 20, 2025 817
Rok 2025 přinese řadu výjimečných astrologických i astronomických vlivů, jedním z nich je vzácné...
Číst článek...
Slunce ve Vodnáři – Cesta za svobodou začíná obratem do nitra
leden 18, 2025 810
19. 1. 2025 ve 21:00 vstoupí Slunce do znamení Vodnáře pod dohledem mocného Pluta a za podpory...
Číst článek...
KAKAO – nápoj bohů, elixír zdraví i platidlo
leden 15, 2025 673
„Tato semena, zvaná mandle či kakao, se rozdrtí na prášek a tento prášek spolu s nadrcenými...
Číst článek...
PODPOŘTE NAŠÍ PRÁCI A ZAŠLETE NÁM FINANČNÍ DAR, VELICE DĚKUJEME.
2201380141/2010. Pro platby ze zahraniční: FIO Banka, a.s.
IBAN: CZ7720100000002201380141

NEBO PŘES PAYPAL třeba 111,- nebo 222,- Kč

Přednášky z festivalu Poděbrady

Více videí

Tajemné dějiny a UFO na Zemi

Nejčtenější články na našem portálu osobního rozvoje

16 květen 2020 2232972
Věřím, že každý se někdy zarazil nad "časem", tedy lépe řečeno nad čísly na hodinách, která na...
Celý článek...
4 listopad 2019 517641
Taky jste si všimli, že stále více lidí hlásí různé formy intolerance nebo alergie na pšenici,...
Celý článek...
20 září 2023 462005
Naše jméno nás representuje na veřejnosti a je do jisté míry i naší vizitkou. Každé jednotlivé...
Celý článek...
Vaše osudové číslo předurčuje Vaší životní cestu
1 prosinec 2020 297550
Nauka o číslech nebo-li numerologie je prastará opravdu zajímavá věda. Možná právě proto byla po...
Celý článek...
51 symptomů spirituálního probuzení
28 září 2023 287386
1. Změna spánkových vzorců: nervozita, horká chodidla, přerušovaný spánek Pocit únavy po probuzení...
Celý článek...
3 říjen 2023 275232
Byla roztěkaná, utahaná a kafe pila neúměrně rychle. Prý musí brzy jít, protože na ni doma čeká...
Celý článek...
Jitka Bičíková: ATOPICKÝ EKZÉM a jeho duchovní příčina
6 říjen 2023 263589
Ekzémy vyjadřují náš VNITŘNÍ ZÁPAS mezi tím počem toužíme, a tím co ve skutečnosti prožíváme....
Celý článek...
Jak zjistit z numerologie kým jsme byli a jak jsme zemřeli v minulém životě?
3 srpen 2019 260365
Zajímá vás, zda jste byli v minulém životě mužem či ženou nebo příčina smrti, co nás čeká po...
Celý článek...
Význam andělských čísel 11, 111 a 1111
13 duben 2020 259426
Pokud opakovaně vídáte čísla 11, 111 nebo 1111, je pro to důvod. Nejčastějším způsobem, jakým...
Celý článek...
DUCHOVNÍ PŘÍČINA OBEZITY a celulitidy v naší mysli
12 prosinec 2020 245480
Obezita znamená z mluvy naší duše nejen POTŘEBU OCHRANY, OBAL STRACHU, ale také ÚTĚK PŘED -...
Celý článek...
Jitka Bičíková: Krevní tlak NÍZKÝ/VYSOKÝ - duchovní příčina
30 květen 2022 244905
VYSOKÝ KREVNÍ TLAK - Duchovní příčina Vysokým tlakem trpí lidé, kteří v sobě dusí VELKÝ TLAK....
Celý článek...
Jak zhmotňovat svá přání - Zákon přitažlivosti, nejmocnější zákon vesmíru
29 srpen 2021 217453
Každá myšlenka vibruje, každá myšlenka vyzařuje nějaký signál a současně přitahuje jí odpovídající...
Celý článek...
Vztah dvojplamenů - karmických duchovních dvojčat
7 leden 2018 210022
O konceptu dvojplamenů toho bylo napsáno hodně a koluje mnoho názorů a přesvědčení. Zdá se, že...
Celý článek...
Jak číslo domu a bytu může ovlivňovat váš život
30 září 2019 194023
Mohlo by se zdát, že čísla na dveřích jsou abstraktní, kromě základní orientace nic neznamenající...
Celý článek...
Jitka Bičíková: Proč ženy trpí na CYSTY, VÝTOKY A BOLESTIVOU MENSTRUACI? ~ psychospirituální příčina
17 září 2020 187965
V dnešní době snad už neexistuje jediná žena, která by neměla nějaké "ženské problémy". Čím je to...
Celý článek...
Vendula Kociánová: Muži milují silné ženy, do doby, než z nich vytáhnou raněné chlapce
27 srpen 2020 185905
Většinu mužů přitahují silné ženy. Někdo si na ni troufne jiný jen tak z povzdálí kouká a...
Celý článek...
Jitka Bičíková: VELKÉ A TLUSTÉ BŘICHO U HUBENÝCH ŽEN
6 prosinec 2018 178132
Jste štíhlá, cvičíte, držíte dietu, ale stále nemůžete zhubnout velké břicho ? KDE JE CHYBA? Náš...
Celý článek...
Soňa Sofi: NUMEROLOGIE - Číslo dne narození
23 září 2019 169319
"To, čím jsi, záleží na třech faktorech:na tom, co jsi zdědil, co z tebe udělalo tvé okolí a co...
Celý článek...
Je ten muž pro mě skutečně tím pravým?
25 listopad 2020 165027
Často se dva dospělí dají dohromady a jenom donekonečna přehrávají svá dětská dramata. Poměrně...
Celý článek...
Petra Jelínková: Všem matkám svých synů
13 srpen 2022 162557
Tak jak nic v životě není náhoda, není ani náhoda, že žena porodí syna. Tím, že žena přivede na...
Celý článek...
Znáte svojí osobní roční vibraci? Víte v jakém karmickém roce se nacházíte?
24 květen 2018 144838
Každý z vás jistě ví, jaký se píše rok, nyní, když dávám dohromady tento článek, jsme na sklonku...
Celý článek...
MERLIN král čarodějů: Když muž skutečně miluje
20 červenec 2022 129393
Když muž skutečně miluje a otevře své srdce ženě, měla by žena o jeho zranitelné srdce pečovat a...
Celý článek...
Jitka Bičíková: BABIČČINY BYLINKY na lymfu a otoky
21 květen 2020 125928
OBKLAD Z JABLEČNÉHO OCTA: – Vezměte si bavlněný ručník nebo nějaký hadřík a namočte ho v...
Celý článek...
Jitka Bičíková: MIGRÉNY a bolesti hlavy - duchovní příčina
29 červenec 2022 124611
MIGRÉNY a bolesti hlavy nebo-li náš PAPIŇÁK V HLAVĚ - DUCHOVNÍ PŘÍČINA Bolest z fyzického hlediska...
Celý článek...