Všichni vědí, že cikáni mají blízko k tajemnu. Umí věštit, cítí věci, které jiní nepoznají a rozumějí přírodě. V čem jejich schopnosti tkví? Prozradím vám několik jejich tajemství. Cikánská tábořiště, plná barev a hlasité hudby bývala kdysi v každém druhém koutu přírody. Orientální krása, kultura a jinakost, jejich styl života a nespoutanost vzbuzovala strach, ale zároveň i zvědavost. Málokdo dokázal tak přesně předpovědět věci budoucí, jako cikánské vědmy pestrobarevně oblečené do sedmi vrstvených sukní. Odkud čerpaly svoje tajemné znalosti, dnes už nikdo neví, ale přesnost jejich věšteb byla neobyčejná. Těžko lze znát všechny taje tohoto národa, ale i dnes se vyplatí vyslyšet poselství jejich tradic a toho, co z nich nás může na něco upozornit. Nemálo znalců romské kultury se i dnes shodne na tom, že romské pověry platí a fungují dodnes. K čemu slouží cikánské amulety? Nemalé oblibě se i dnes někde těší romské amulety. Jejich tvorba je svázaná s některými starými tradicemi. Tyto amulety mají nejenom pomáhat při magických rituálech, ale také chránit před neštěstím, nemocemi a v neposlední řadě i před falešnými obviněními. Amulety většinou bývají malé předměty, nejčastěji figurky. Také je nazývají bengíčky, čili ďáblíčky. Bývaly obvykle vytvářeny z vosku a dřívek. Vědmy do nich přidávaly i vlasy člověka, pro něhož byly vytvořeny. Ze slepičího peří jim umně vytvářely i ocásky. Romové nicméně sami pro sebe využívali talismánky zřídka. Nejčastěji je vytvářejí na zakázku za peníze. Když cikánka vycítila, že na hospodářství, či dům, byla hozena kletba, nebo uhranutí, krávy nedojily, dobytek neprospíval a hynul, obvykle požádala hospodyni o vajíčko, obešla s ním všechny kouty a rozbila jej. Měla takto zrušit uhranutí a zajistit domu zdraví, hojnost a požehnání. V Rusku se tato tradice dodržuje dodnes. Čeho se také Romové obávali? Kromě potkání zrzavého člověka bylo špatným znamením pro Romy i soví houkání – symbolu zemřelých. Považují jej za předzvěst smrti. Stejnou symboliku pro ně nese vytí psa, havran, který sedí na střeše domu, či koňské ržaní. Naproti tomu netopýr přináší štěstí a úspěch a věští nadcházející hojné a spokojené období. Dobré časy pro Cikány předpovídá dokonce i nalezení uhynulého a seschlého těla netopýra. Vložili jej do torby, a nosili pro štěstí a hlavně pro přivábení bohatství. Někteří „mumii“ nosívali všude s sebou a často si obmotávali netopýřími křídly i bičíky na popohánění koní. Na zajištění zdraví a ochranu dětem, šili malé plátěné sáčky, do kterých vkládali kousek železa a mocné ochranné byliny. Amulet věšeli dětem na krk, či vkládali do kolébky. Velmi cenným talismanem byl šátek, kterým se zemřelým vázala brada. Takový šátek chránil majitele před falešnými obviněními a nebezpečím. Předzvěstí přílivu peněz byl kůň válející se v trávě. Romové věřili, že zvířata mají svoji duši. Hodně zvířat jim přinášelo štěstí. Pověstná je třeba ještěrka, která probudila spícího cikána, když se k němu plazil had. Ale zabití ještěrky, stejně tak i ptáka mělo přinést hrozbu úmrtí dítěte toho, kdo zvíře zabil. Smůlu přinášelo také zabití hada, před nimiž se ale celé tábořiště chránilo. A jak? Obcházeli jej se zapálenými bylinkami, či s kadidlem. Takto uzavřený magický kruh zároveň bránil své obyvatele i před jinými nezvanými hosty. V cikánském snáři se dočteme o tom, že viděti ve snu hada nosí spory, hádky a problémy. Kdyby snad někdo, nedej Bože zabil žábu, přivolal tím bouře, a vytrvalé deště. A co se také nemělo, či nesmí, pod hrozbou neštěstí a ztrát? Pokud někdo zemře, nehodí se hvízdat, ani se prohlížet v zrcadle. Ráno se nemělo vycházet před vůz, či stan, nebo dům s prázdným vědrem v ruce. A pokud už to muselo být, raději obcházeli příbytek zezadu. Romským dětem se obvykle dávala tři jména, z toho jedno znala pouze matka dítěte. Mělo to tak být na ochranu dítěte před démonickými silami. Věřilo se, že pokud by znaly jméno dítěte, mohly ho spoutat, uvalit na něj šílenství, nebo jiná neštěstí různého druhu. S nebožtíky se chodívala rozloučit celá rodina. Všichni se také kromě rozloučení, omluvili i za veškeré hádky a nedorozumění, která se mezi nimi kdy odehrála. Kdyby tak neučinili, riskovali by, že se duch nebožtíka vrátí a pomstí se jim. Za důležité také považovali nalití vosku do nosu zesnulého. Tím zajišťovali, že do jeho těla nevejde démon a nebude škodit živým. A jak na uhranutí? Uhranutí rozpoznaly cikánky podle toho, že postiženého začala náhle bolet hlava. Jemu se pak mělo plivnout nečekaně do tváře tak, aby se lekl. Pokud to nezabralo, používali cikánky ohořelé dřívko, které hodily do vědra s vodou. Když vyplavalo na hladinu, byla to známka toho, že postižený byl uhranut a muselo se jednat. Stačilo dojít na nejbližší křižovatku, otočit se třikrát doleva, poté požádat o zbavení všeho zlého, hodit hrst soli přes levé rameno, symbolicky oprášit ruce s dupáním nohy, odejít a už se neohlížet. A co říci na závěr? Romové byli a někde dosud jsou doposud národem velmi spjatým s přírodou. V přírodě nejčastěji konali své obřady a magické rituály. Lesy a háje byly pro ně chrámem božím. Možná měli odlišné pojetí světa. Jestli věříme, či nevěříme v jejich poznatky a tradice, vždy je dobré pokusit se porozumět alespoň střípkům jiné kultury, zvláště potom takové, která do jisté míry nějak ovlivňuje i tu naší. S láskou, Helen Stanku Autorka článku: Helen Stanku http://www.dobrakartarka.cz/ Pocházím ze starobylého rodu, ve kterém nebyla nouze o kartářky, mágy a vědmy. Z rodiny kde se dědí řemeslo, ale především otevřená 7. a 6. čakra. S kartami je dobré se spřátelit. Karty potom oplácejí s láskou a ukazují okolnosti, které se později stanou. „Karty reagují na mne, na moje podvědomí a na energii člověka, jemuž vykládám. Tyto energie jsou proměnlivé, jako všechno kolem nás. Žádný výklad není zbytečný. )
Harmonizace žen a mužů a přechod do nové etapy světa právě započala! Děje se významné období od novoluní v květnu do období Slunovratu 20. 6. 2020 Renata Gulabi Ptáčníková, 29. 5. 2020 Dostávám nádherné vhledy za tento krátký čas, který teď probíhá. Počátek začíná v rovnováze. Karanténa skončila, je před námi nový, nepopsaný list, a také se blíží workshop Znovuzrozená, který je téměř obsazen. Nejdřív bych vám ráda napsala, že máte ohromné štěstí, protože se dějí dvě důležité věci: 1. Období od květnového novoluní 2020, do slunovratu 20. 6. 2020 je velké období harmonizace žen a mužů a je to období čištění, a možných nových začátků. V tuto dobu můžeme opustit všechny programy, projekce a začít žít novou lepší realitu. Workshop je nastaven tak, aby vám s tím hodně pomohl. 2. Kurz Znovuzrozená je za 4000 Kč kvůli koronaviru, udělala jsem jej za tuto cenu, abych svou částí přispěla světu a ženám, abychom to zvládli :) Další již bude 6000 Kč. Na znovuzrozené bude úplněk!!! :) Další termín Znovuzrozené čekejte o prázdninách, bude!!! Tak tedy, počátek začíná vždy v rovnováze, proto se dostáváme do rovnovážného stavu. Rovnováha se tvoří sama úžasnými vibracemi, které částečně prožívá celá Země, ale spoustu z toho máme ve svých rukou. Cítím, že numerologické datum pro harmonizaci, slunovrat 20.6.2020 je pro nás velmi významný. Co teď? Proč se to děje? Proto v tomto období můžete pociťovat: 1. absolutní nevraživost na vašeho partnera2. nedůvěra k mužům, ať už podvědomě nebo vědomě3. hádky, jako byste měly PMS4. vztek, lítost, pocit tlaku5. události ve vašem životě jako by gradovaly, a nebo rychleji se střídaly období horších událostí a období hezkých (nic mezi tím)6. občasné pocity vděčnosti a nadhledu7. možnost uvidět a ucítit staré emoce, které se otevírají nyní, abyste je mohli odevzdat a opustit. 8. Vnímám tohle období i jako okamžiky pravdy, stará realita se nám ukazuje více, než normálně, je třeba si pravdu o sobě a ostatních uvědomit, přiznat a jak říká Eckhart Tohle, buď situaci změňte, nebo z ní odejděte. Veškeré cesty změn a "malých revolucí" by měly být evidentní, jasné, přímé, konkrétní, ale také mírové a humánní. Stagnace nás nezavede dopředu. Nevadí, pokud tyto emoce necítíte, může to být z různých důvodů. Pokud partnera nemáte, může vám to stejné odkrývat děti, dcery i synové, rodiče nebo kolegové z práce. Co s tím? Brzy budu mít ŽIVÉ VYSÍLÁNÍ na facebooku Příznaky Transformace, kde budu o tomto tématu více mluvit. Bude to buď o víkendu nebo z kraje příštího týdne, sledujte tento emailový zpravodaj a Facebook Ritualyomlazeni.cz Kdo cítí, že by chtěl být na workshopu Znovuzrozená, napište mi, zkusím zajistit ještě pár volných míst. Energie může gradovat, proto doporučuji v tomto období až do slunovratu: 1. začít s novými projekty, uskutečňování svých snů2. ukončit a opustit vše co je destruktivní pro vaši duši i tělo (strava, staré myšlení, staré návyky apod.)3. hlídat si myšlenky a emoce, ještě více než předním se dívat dovnitř4. zpívat mantry, dělat jógu (více než dobře dělá i Online program Omlazující jóga, ve kterém jdeme dopředu všechny společně)5. pobývat v sauně, u ohně, v přírodě, každodenní procházky v přírodě6. více mluvit s partnerem a jít do otevřenosti a dívat se, co vás zraňuje, proč se vás to dotýká a "koho" se to dotýká7. začít jíst zelené potraviny (sama používám greenways - mohu objednat i pro vás)8. pomalu zahajovat nový způsob myšlení, denní rytmus upravit tak, aby byla ROVNOVÁHA MEZI PRACÍ A ODPOČINKEM, rovnováha mezi polaritami. 9. upravit dům, byt, prostor kolem sebe, nebát se ho CELÝ ÚPLNĚ PROMĚNIT A ZREKONSTRUOVAT, přijmout více rostlin a světla do svého prostoru. Přeju vám nádherný čas, brzy napíšu další řádky. S láskou, Renata Podpořte své ženství v tomto období, a vyrobte si nebo objednejte letní omlazující olej z růže! Máloco dokáže vystihnout božskost ženství tak, jako růže. Růžová růže je barvou bezpodmínečné lásky. Je něžná, trochu plachá, laskavá a soucitná. Aby ji někdo jen tak neublížil, má trny, ale svou krásou a laskavostí zdobí svět. Mám jeden velký litrový flakón růžového oleje, s vlastním receptem, který jsem dostala zase "shora". S receptem se podělím, zkuste jej taky. Protože je to letní omlazující olej LOO, jeho podstata zůstane jako u předešlého LOO s jetelem a šeříkem a má podobný základ. Recept na omlazující olej z růžeNa 1 l flakón: 1/2 kokosového oleje1/4 makadamiového oleje1/6 oleje ze semen granátového jablkaOkvětní lístky růže do 3/4 flakonu10 kapek esence z vanilky10 kapek esence růže stolisté1 velkou lžíci mangového másla 3-5 týdnů macerujte a každý den protřepávejte. Kdo by si jej chtěl koupit, 20 ml 420 Kč, 30 ml 690 Kč. (Ale mám omezené množství), pište mail Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. document.getElementById('cloak8560c67de51b9b058c974b0bd295073f').innerHTML = ''; var prefix = 'ma' + 'il' + 'to'; var path = 'hr' + 'ef' + '='; var addy8560c67de51b9b058c974b0bd295073f = 'renata' + '@'; addy8560c67de51b9b058c974b0bd295073f = addy8560c67de51b9b058c974b0bd295073f + 'vivaostrava' + '.' + 'cz'; var addy_text8560c67de51b9b058c974b0bd295073f = 'renata' + '@' + 'vivaostrava' + '.' + 'cz';document.getElementById('cloak8560c67de51b9b058c974b0bd295073f').innerHTML += ''+addy_text8560c67de51b9b058c974b0bd295073f+''; . Dobře funguje na Thajskou omlazující masáž obličeje, mrkněte na termín https://www.ritualyomlazeni.cz Autorka článku: Renata Ptáčníková http://www.ritualyomlazeni.cz, )
Jsi závislý na dokonalém štěstí – a nevíš o tom? Udělej si test, abys to zjistil. Jako duchovní průvodkyně a učitelka osobního růstu (empowerment) jsem se za svůj život potkala s tisíci lidmi všech možných tvarů a velikostí, úrovní vědomí, typů očekávání, cílů a záměrů. Jedním z charakteristických rysů mé práce je jednoduchost nástrojů, které vytvářím a/nebo učím. Tyto nástroje jsou navrženy tak, aby člověku pomáhaly v rozšíření vědomí a zvýšení osobní vribrační frekvence. Jsou navrženy tak, aby zájemci umožnily dosáhnout jeho cílů, a on se stal vládcem svého vlastního života. Co někteří lidé ve spiritualitě hledají? Častým cílem, který lidé hledají, je dokonalé štěstí a blaženost. Jak taková zkušenost vypadá? Bývá řazena mezi náboženské, mystické, posvátné nebo duchovní prožitky. Člověk se spontánně dostane do vysokofrekvenčního stavu, jehož výsledky na fyziologické a zkušenostní úrovni jsou intenzivní pocit štěstí, nirvány, uspokojení, změněného stavu vědomí, pocit a zážitek rozšíření vědomí za hranice osobního já. Běžné každodenní vědomí je zatlačeno do pozadí. Po takovém prožitku člověk často porozumí lépe životu nebo získá informace, která jeho život změní k lepšímu. Takto může chápat život po mnoho dní – a potom se zhroutit a vyhořet. Pokud k tomu dojde v ášramu, kostele či při rituálu, což jsou místa navržená, určená a zaměřená na vytváření takového rozšířeného stavu vědomí, člověk si tuto zkušenost může často „zvnějšnit“: totiž myslí si, že k ní došlo kvůli vnějším příčinám a nešlo o vnitřní, niternou událost. Když ke zkušenosti dojde např. při sexuálním kontaktu, myslí si, že za zkušenost rozšířeného vědomí vděčí sexualitě, a celý život se potom zabývá tantrou. Jestliže ke zkušenosti dojde v supermarketu, měl by si být takový člověk rozhodně vědom skutečnosti, že jde o jeho vnitřní prožitek a on nepotřebuje prostředníka – ale často se stává, že začne hledat někoho, kdo ho může dostat zpět do toho úžasného stavu…, který pak stále uniká a je těžké ho opět dosáhnout. Tyto typy zkušeností nejsou zdaleka spojeny jen s určitým učitelem, skupinou nebo náboženstvím. Člověku může v dosažení zkušenosti rozšířeného vědomí pomoct mnoho věcí. Duchovní učitelé, náboženství, rituály a obřady mohou v jedinci tyto stavy probudit, ale může k nim dojít i v náhodné životní chvíli kohokoli z nás. Určitá fyzická místa a budovy (jako jsou např. kostely a chrámy) jsou navrženy, aby tento typ zkušenosti v lidech vyvolávaly. Nicméně je potřeba říct, že nejsou vždy navrženy tak, aby sledovaly prospěch těchto lidí: ve skutečnosti sledují prospěch organizace nebo učitele/duchovního vůdce. Ano, někteří lidé mohou ovládnout zkušenost rozšířeného vědomí a podporovat závislost na tomto prožitku. Skutečnost, že nějaká osoba nebo organizace dokáže navodit stav spirituálního štěstí v ostatních lidech neznamená, že má vysokou frekvenci vědomí. Buďte si toho vědomi. Osoby, které pouhou svojí přítomností nebo dotekem dokáží ostatní lidi přivést do stavu Samádhí, tedy do stavu dokonalého štěstí a osvícení, nemusí být nutně sami osvícení a vysokovibrační. Jednoduše mají schopnosti, to je vše. Jestliže osoba nebo organizace má větší zájem o nadvládu než o partnerství, budou duchovní hledače i lidi závislé na osvícení zneužívat. A často dělají to nejlepší, co umí, aby z duchovních hledačů lidi závislé na osvícení co nejrychleji udělali. Samozřejmě je to milionový průmysl. A zákazníkem je člověk závislý na dokonalém spirituálním štěstí. Jaký je rozdíl mezi duchovním hledačem a závislým? Jako u mnoha jiných závislostí i člověk závislý na dokonalém duchovním štěstí dává přednost svému úsilí o dosažení tohoto údajně „vyššího cíle“ před rodinou, prací, jinými aktivitami nebo lidmi,i před vlastním zdravím a pohodou. Pokud mají takoví lidé štěstí, najdou učitele, který jim ukáže, jak si oni sami mohou vytvářet svůj vlastní „vysoký stav“ vědomí. Pokud štěstí nemají, budou vystaveni stálé potřebě hledat někoho, kdo jim toto štěstí zajistí – někoho, kdo (často nikoli vlastní vinou) má schopnost ho ve druhých probouzet. Smyslem života na Zemi člověka závislého na dokonalém spirituálním štěstí (the Bliss Junkie) je snaha o dosažení tohoto stavu. Ve své práci takové závislé lidi občas potkám. Před mnoha lety mi přítelkyně řekla, že už se mnou nebude trávit čas, protože jsem „nebezpečná a návyková“, že v mé přítomnosti se dostane na vysokou úroveň vědomí, ale protože je abstinující, čistá a vyléčená žena dříve závislá na drogách, nemůže už v mé přítomnosti být, aby se znovu nestala závislou. „Je to jako dávka kokainu,“ řekla mi. Koukala jsem na ní a myslela si, sakra, co tohle má znamenat? Tato příhoda mne donutila téma prozkoumat. A skutečně jsem zjistila, že se to může dít. Nejen že energetická pole některých lidí, jejich charisma nebo jak to chceme nazvat, mohou navozovat změněné stavy vědomí a duchovní i fyzické zvýšení vibrace u druhých lidí, ale také jsou lidé, kteří jsou na tom vážně závislí. Co je závislost? Závislost není jen oddávání se určité aktivitě či látce. Závislost je více než užívání a používání: je to, když se užívání aktivity či látky stane naprostou prioritou v mysli daného člověka. Má přednost před každodenním životem, vztahy, prací či koníčky. Tak toto užívání poškozuje naše vztahy, zdraví a denní život. TEST:Zkuste si test. Jestliže odpovíte více než třikrát na dané otázky „ano“, potom, moji milí, můžete mít problém. Zažili jste někdy spontánní stav osvícení nebo Jednoty a strávili jste od té doby většinu svého života, času, zdrojů a energie, abyste se do tohoto stavu znovu dostali? Byli jste někdy v ášramu či na podobném duchovním či náboženském místě, zažili jste prožitek rozšířeného vědomí, a snažíte se tam vrátit, kdykoli je to možné? Máte pocit, že Váš každodenní život postrádá smysl, význam a uspokojení – a Vy ho žijete jenom abyste si vydělali peníze na své duchovní cesty a pobyty? Navštívili jste v posledních deseti letech více než pět různých duchovních učitelů nebo organizací, pobytů, poutí a center? Hledáte pravidelně na internetu nové duchovní učitele, nástroje a přístroje, které by Vás přivedli do osvíceného stavu? Opustili jste svoji rodinu, práci nebo komunitu, abyste se stali osvícenými? Navštívili jste během svého života více než pět různých míst nebo lidí z následujícího seznamu za účelem Samádhí, Jednoty, Osvícení, Nirvány, Blaženosti, prožitku rozšíření vědomí? Seznam: Machu Picchu, šaman v jižní nebo střední Americe, duchovní cesta do Indie, duchovní cesta na Bali, duchovní cesta do Egypta, pobyt v ášramu, duchivní nebo náboženské centrum, posvátný okrsek, silové místo, duchovní učitel, náboženský učitel, guru, jogi (svatý muž v Indii), sezení s ayahuascou, sezení s peyote, sezení s houbičkami, sezení s LSD. Často když se naše vědomí probudí nebo máme duchovní prožitek, hledáme ve vnějším světě něco nebo někoho, kdo by nám to vysvětlil, prožitek rozšířil a posílil nás tak, abychom ho měli znovu. To je normální – a není to znakem závislosti. Nicméně se může stát, že se tato aktivita doslova zmocní našeho života. Máme pocit, že duchovního štěstí nedokážeme dosáhnout v našem každodenním životě skrze naše vlastní rozhodnutí, a místo toho stále dokola hledáme ve vnějším světě lidi a místa, která to pro nás a za nás udělají – potom ano, trpíme závislostí. Vystřízlivění… Pokud jste se poznali nebo pokud máte takového závislého člověka ve svém okolí, ptáte se, co se s tím dá dělat? Jestliže dokážete rozeznat příznaky u někoho známého, můžete mu tento článek poslat. A jestliže jste poznali příznaky u sebe, teď, když to víte, můžete se rozhodnout, zda v tom chcete celý svůj život pokračovat, nebo toho chcete nechat. Jestliže chcete pokračovat, alespoň nyní děláte vědomou životní volbu, a tak se můžete více podpořit. Jestliže chcete skončit, pak čtěte dál. Zde jsou tři doporučení, jak vystřízlivět: Prvním krokem je uvědomění si, že jsme závislí. Druhým krokem je přání, touha nebo poznání, že chceme se závislostí skončit. Nemůže to být vynuceno ani uděláno pro někoho jiného – musí to být skutečně upřímná touha přestat pro naše vlastní zdraví a dobro. Třetím krokem je odloučení od ostatním závislých lidí, kteří v závislosti setrvávají. Čtvrtým krokem je provádění cvičení na zpracování strachu , kdy slovo „strach“ nahradíte slovem „závislost“. Viz. např. zde: http://www.mirkasellova.cz/2015/11/cviceni-na-zpracovani-strachu.html Projděte si pečlivě svůj život a najděte pět položek – míst, vztahů, činností nebo předmětů – , které chcete udělat svými životními prioritami. Soustřeďte se minimálně jednu hodinu denně plnou pozorností na každou z položek. Neznamená to, že byste vytvářeli novou závislost: vytváříte základ a spojení k činnostem a položkám, které vás mají přivést zpátky na vaši pravdivou životní cestu. Hledání štěstí vně Vás takovou cestou nikdy nebylo. Jak říkají některé budhistické školy, nikdy nehledej osvícení vně sebe. Vytvořte si duchovní praxi, která je uspokojující a podpůrná v rámci každodenního života, nikoli mimo něj. Např. když si vytvoříte denní zvyk meditace, které se budete věnovat, ať se děje co se děje. Na mém webu je mnoho cvičení a meditací, které můžete použít k vytvoření své vlastní denní praxe. Já např. nyní používám meditaci „jednotného pole“ https://www.youtube.com/watch?v=Ous5STT75NM&utm_source=Inelia+Benz&utm_campaign=39a3712660-EMAIL_CAMPAIGN_2019_01_24_10_31&utm_medium=email&utm_term=0_322e4e9ca9-39a3712660-59525187&goal=0_322e4e9ca9-39a3712660-59525187&mc_cid=39a3712660&mc_eid=14641c8ccb V radosti/světle/lásce, Inelia, 24. ledna 2019. Zdroj originálu: https://ineliabenz.com/are-you-a-bliss-junkie-and-dont-know-it-take-this-test-to-find-out/ Zdroj: www.oheladom.cz Autorka: Inelia Benz Překlad: Terezie Dubinová INELIA BENZ (zdroj) Původem Chilanka, vlastním jménem Inelia del Pilar Ahumada Avila, která vyrostla a vystudovala v Británii. Na veřejnosti se objevila nedávno. Na první pohled na ní neuvidíte nic zvláštního, ale tvrdí o sobě, že má schopnosti, které lze právem zařadit mezi vyjmenované záhady. Je jasnovidná: vidí do minulosti i do budoucnosti. Nebo je schopna spontánně mluvit cizími jazyky, které se nikdy neučila. Hana Sahhu-arah: rozhovor s průvodkyní hvězdných duší )
Svět lidí je hodně tvořen z různých vztahů a vazeb. Máte nějaký vztah sám k sobě (sebeláska, sebe hodnota, sebe úcta…), vztah k druhým lidem (láska, přátelství…), k situacím (mít rád/a líbit se…). Takový „vztah“ má vždy nějakou vrcholovou hodnotu, kterou vytvoří váš osobní žebříček jiných hodnot. Pokud jsou vaše hodnoty naplněny (saturovány), tak se cítíte milovaně, spokojeně, práce vás baví a radujete se ze života. V opačném případě prožíváte nespokojenost a různé negativní pocity, které vás motivují k odstranění toho nepříjemného. Slovo hodnota znamená, jakou cenu pro vás má určitá kvalita. Hodnotu dané kvalitě dáváte pomocí potřeby. Jedna z prvotních potřeb jsou biologické a fyziologické potřeby. Jídlo, voda nebo spánek mají pro vás obecně vysokou hodnotu. Jídlo, jako potřeba, se dá lehce rozdělit podle hodnot. Někdo má rád sladké, jiný maso, další preferuje hlavně zeleninu a ovoce. Podle vašich hodnot si volíte, jak svoji potřebu uspokojíte. Neuspokojení potřeby, a tedy nenaplnění hodnoty zaregistrujete velice rychle díky fyziologickému vnímání vlastního těla. S psychologickými potřebami už je to trošku složitější. Jak je jich hodně, tak člověk mívá zmatek v hlavě. Naštěstí se dá zjistit, jaký máte svůj osobní seznam hodnot. Když ho poznáte, tak budete mít klíč ke své duši. Nejznámější seznam lidských potřeb definoval americký psycholog Abraham Harold Maslow již v roce 1943. Je tvořena pyramidou, kdy člověk naplňuje nejprve spodní potřebu a po jejím naplnění se zaměřuje na potřebu nad ní. Maslowa pyramida potřeb 5) Potřeba seberealizace (tvořivost, schopnost řešit problémy s úspěchem)4) Potřeba uznání, úcty (respektování, přijetí, ocenění)3) Potřeba lásky, přijetí, sounáležitosti (partnerství, přátelství)2) Potřeba bezpečí a jistoty (zaměstnání, peníze, rodina, zdraví, fyzická bezpečnost)1) Biologické a fyziologické potřeby (voda, jídlo, vyměšování, sex, spánek) Každá potřeba má tedy nějakou hodnotu. Hodnota je velice individuální a stanovuje si ji člověk na základě svojí životní zkušenosti. Například ve vztazích je pro někoho hodně důležitá komunikace a pro jiného zase více sex. Člověk obvykle potřebuje naplnit obě a více hodnot. Podle jejich důležitosti se vytváří pořadí, v kterém se musí postupně naplnit, aby došlo k jejich uspokojení, a hlavně vytvoření vrcholové hodnoty (např. emoce lásky). Typické pro ženy je, že nejprve potřebují vybudovat pocit důvěry a potom se chtějí milovat (sex) a muži to velice často mívají naopak, nejprve chtějí sex (fyzický kontakt) a potom si teprve vytváří důvěru k ženě. Když se naplní hodnoty důvěry a fyzického kontaktu, tak se následně u obou spustí (vytvoří) emoce lásky. Takový žebříček se nazývá seznam vztahových hodnot, který je velice individuální. Základní hodnota vytvoří druhou, třetí a další. Po jejich naplnění se „vygeneruje“ vrcholová hodnota. O takovou vrcholovou hodnotu je potřeba se neustále starat pomocí naplňování těch nižších potřeb a hodnot, jinak zanikne. Každý z partnerů má vlastní (osobní) seznam vztahových hodnot a pokud jsou naplňovány, tak láska ve vztahu zůstává. Tyto seznamy nebývají shodné. Když jeden z partnerů přestane naplňovat hodnoty tomu druhému, tak dochází k narušení vztahu a postupně se rozpadá. Je to dáno tím, že nižší hodnota – např. u ženy: důvěra, vytváří vyšší hodnotu – touhu po fyzickém kontaktu, a to následně dohromady vytvoří nejvyšší hodnotu, kterou je láska. Muži to mívají velice často naopak, nižší hodnota – touha po fyzickém kontaktu, vytváří vyšší hodnotu – důvěru, a to následně dohromady vytvoří nejvyšší hodnotu, kterou je opět láska. Žena: důvěra –> sex = láskaMuž: sex –> důvěra = láska V praxi to znamená, že když žena nemá naplněný pocit důvěry, tak odmítá ze začátku kontaktu sex, protože potřebuje nejprve naplnit právě ten pocit důvěry. Muž zase, když nemá hned sex, tak se mu nevytváří pocit důvěry a následně ani pocit lásky, takže hledá stále jenom ten sex, protože chce najít lásku. Má pořád ve svém psychologickém nastavení, že potřebuje lásku, kterou má tvořenou nejdřív přes sex a následně může aktivovat důvěru a teprve pak až lásku. Tohle je celkem konfliktní nastavení, že? Aby to nebylo tak jednoduché, tak žebříček vztahových hodnot má ještě nižší hodnoty než se vůbec k té důvěře a sexu dostanete. Obvykle je to okolo 4-6 hodnot, které vytváří finální stav pocitu lásky. Příklad partnerského seznamu vytváření hodnot, kde vrcholem je láska: Žena: porozumění -> bezpečí -> důvěra –> sex = láskaMuž: společné zájmy -> tolerance -> sex –> důvěra = láska(pozn.: toto je vzorový seznam hodnot, váš osobní je určitě úplně jiný) Ajtakrajta. Po roce vztahu, žena přestává sdílet společné zájmy. V takový okamžik se u muže sníží tolerance (Ty jsi zase neuvařila? Bu bu bu…), to má za následek nezájem sexu z jeho strany, sníží se důvěra a láska je prostě v tahu. Muž hledá jinde, protože jeho hodnoty nejsou naplňovány a je nespokojený. Když naopak muž přestane dávat této ukázkové ženě porozumění, jí se ztratí pocit bezpečí, důvěry a sex je prostě nemyslitelnou záležitostí (znáte to, stále ji bolí hlava…). Ve vztahu nastanou konflikty, spory, a to vše se stupňuje až do rozchodu. A přitom stačilo jenom znát svoje potřeby a vzájemně si je naplňovat. Pokud je člověk v lásce, tak má vysoký stupeň tolerance ke své drahé polovičce ve všech ostatních směrech. Okolí častokrát nechápe, jak ti dva vlastně můžou být spolu. Jenže oni jsou spolu, právě proto, že si vzájemně naplňují své potřeby a hodnoty. V případě, že jste v období hledání partnera, tak takový seznam vám pomůže najít partnera. Díky němu totiž dokážete v tom množství lidí ve velice krátké době poznat (fyzické atributy krásy a atraktivita se do tohoto seznamu nezahrnuje) zda ona/on je ten pravý. Pokud se ti dva ve výše uvedeném příkladu rozejdou. Tak muž, když zná svůj seznam hodnot, začne hledat partnerku tam, kde dochází k naplnění jeho nejspodnější hodnoty (muž: společné zájmy -> tolerance -> sex –> důvěra = láska). V praxi bude tedy hledat partnerku, tam kde jsou jeho zájmy. Pokud je to sport, bude hledat v posilovně, pokud je to kultura, bude hledat v divadle. Když tam objeví vhodnou ženu, tak vzájemnou komunikací pozná její schopnost tolerance, nu a potom už je chuť na sex, spustí se důvěra a muž v tom lítá až po uši. V příkladu se ženou (žena: porozumění -> bezpečí -> důvěra –> sex = láska), bude ona zase hledat svého prince v místech, kde získá pocit porozumění. Například na různých kurzech a přednáškách. Když v ní nějaký muž díky porozumění vyvolá i pocit bezpečí a důvěry, tak pak už vykvete touha po fyzickém kontaktu a žena se rozvoní jako květ růže. Láska je tu. Pokud by byla zadaná, tak to brzy nastane proces rozvodu a pálení mostů. Zkuste si vytvořit takový seznam vlastních hodnot. Bez papíru a tužky se neobejdete. Prostě si napište seznam, co všechno je pro vás důležité ve vztahu a bude to vytvářet lásku. Pokud si na takový seznam netroufnete, tak zkušený terapeut vám s tím rád pomůže. Velice často seznam hodnot vztahu sestavuji pro single lidi, kteří hledají nebo pro páry, které chtějí zachránit svůj vztah a nechápou, co je špatně. Takový seznam se dá vytvořit i na žebříček hodnot práce. Když máte pocit, že vaše práce vám již nedává smysl a nebaví vás. Tak vytvořením tohoto seznamu pochopíte, která práce bude pro vás naplňující. Můj osobní seznam pro práci je: podpora -> kompetence -> kreativita -> praktičnost -> peníze -> smysl. U vztahů je vždy vrcholová hodnota láska, u práce jsou to buď peníze nebo smysl nebo pomoc druhým lidem. Jako vrcholovou hodnotu peníze musí mít třeba obchodník. Bez něj je to velice špatný prodejce. Většina lidí tam má smysl a lidé, kteří jsou zdravotní nebo sociální pracovníci zase pomoc druhým lidem. Určité typy povolání nemusí mít v žebříčku hodnot peníze (charita). Jsme, ale v 21.století, takže tuto položku by tam měl mít každý. Když máte takový seznam vytvořený, tak potom jenom vybíráte povolání a hledáte v kterém jsou naplněny všechny hodnoty. Masér versus Terapeut v mém seznamu (podpora -> kompetence -> kreativita -> praktičnost -> peníze -> smysl): Masér: podpora (ano, podpora lidí) -> kompetence (ano, využití vlastních schopností)-> kreativita (ne, je to většinou stále stejná práce) -> praktičnost (předchozí hodnota nenaplněna, a tak se nevytváří) -> peníze (předchozí hodnota nenaplněna, a tak se nevytváří) -> smysl (předchozí hodnota nenaplněna, a tak se nevytváří). Na základě toho vím, že v takovém povolání bych byl nešťastný a neúspěšný. Protože v tomto povolání není moc kreativity, tak se mi od tohoto bodu nevytváří další hodnoty. Terapeut: podpora (ano, neustále podporuji druhé) -> kompetence (ano, využívám své schopnosti empatie) -> kreativita (ano, každý klient je originální, kombinuji a vytvářím jedinečné postupy, aby si klient nastavil mysl a emoce pro šťastný život) -> praktičnost (ano, výsledky mojí práce jsou velice brzy poznat v praxi) -> peníze (ano, živí mě to) -> smysl (hodnota smysluplné práce je vytvořena nižšími hodnotami). Myslím, že to klienti na mě vidí. Práce mě baví, dává mi smysl a rád lidem pomáhám měnit jejich životy. Jaký je váš seznam hodnot ve vztazích a v práci? Sepište si z každé oblasti alespoň 10 hodnot. Ty potom uspořádejte podle priorit. Nezapomeňte, že jedna hodnota musí vytvářet druhou až k vrcholové (ověřujte tedy seznam od spodu nahoru). Následně si také ověřte jeho platnost. Vzpomeňte si na období, kdy jste byl štastný/á a odfajfkujte si, že to v tom vztahu nebo práci tak bylo. Pokud to nebude sedět, tak seznam upravte podle skutečnosti. Nenaplněné hodnoty si nechejte druhými lidmi včas naplnit. Obvykle o to stačí jenom požádat. Když máte naplněné vnitřní hodnoty, tak jste šťastní a plní radosti ze života. Poznejte je a užívejte si život. Buďte už konečně naplnění dobrými pocity. Autor článku: Alexandr Tóth http://www.alexandrtoth.cz Řídím se pravidlem, že vždy existuje řešení. Někdy změna přijde, když se podíváte na věc z jiné strany, jindy je potřeba přestat na něčem lpět a velice často stačí jenom změnit svoje omezení, které Vás zastavuje od dosažení toho, co si tak přejete. Jestli chcete, tak můžeme spolu najít řešení té Vaší situace a změnit Vám konečně život k lepšímu. Koučink a terapie, pro mě není povolání, je to můj životní styl. Simona Lásková - energie sfingy, regresní terapie a předávání vzkazů duší )
říjen 2018Sedí u stolu a se zasněným pohledem listuje albem, do kterého pečlivě vlepuje každý měsíc fotografie. Tolik to utíká. ,, Malému už budou tři roky,“ povzdechla si polohlasně. Nechtěla být matkou samoživitelkou. Ale v životě se nedějí věci jenom tak, jak si člověk zrovna představuje. Alespoň v tu dobu to tak nebylo. Za chvíli se kudrnáček probudí a půjdou do lesa. Ten ostatně miluje ze všeho nejvíc. Přemýšlela o tom jak je to nyní všechno snadné, když má člověk nastavený režim dne a plán, který si dělají den nebo dva předem. Jenže na začátku to tak nebylo a všechno vypadalo tak zoufale. 16.11. 2015 Zavřela za nimi dveře od bytu, klesla na kolena a nahnula se s výrazem plným lásky nad přenosnou skořepinu od kočárku. ,, Ahoj miláčku, tak jsme doma,“ zašeptala a cítila jak se jí do očí derou slzy. Třetí den po porodu ještě každý pohyb docela bolí, uvědomila si. S povzdechem vstala ze země a opatrně přenesla miminko do pokoje. Hlavou se jí honilo tolik věcí. Pohledem spočinula na tašce z porodnice, která volala po vybalení. Představila si hromadu špinavého prádla, která čekala v koupelně před pračkou. Přímo tam, když se snažila s těhotenským bříškem vyprat jí chytily porodní bolesti. Potom už bylo všechno tak rychlé, v mlze.Rodila 5 týdnů před termínem a to prvorodičku přece jenom vyděsí. Mírným bolestem v podbřišku napřed nevěnovala pozornost, ale když neustávaly a dokonce sílily, došlo jí, že se něco děje. Porodní asistence už volala automaticky a rychle dobalila napůl připravenou tašku do porodnice. Porod byl tak rychlý, že si sotva stihla zout boty. Horší už to bylo s placentou. Ale díky zásahu jedné milé zkušené doktorky, která vyslyšela její němou prosbu o tom, že nechce jít pod narkózu na sál to dopadlo dobře. Bohužel dnešní doba přeje spíše dodržování jakési metodiky, než lidskému přístupu. Ve chvíli kdy tělo nechce ještě placentu vypudit a nad vámi odpočítává sestra minuty ,, do chirurgického zákroku“ s vyplaveným adrenalinem toho opravdu moc nenaděláte.Potom následovaly tři dny, které byly ve znamení mini uzlíčku, kterému ze zavinovačky koukaly hnědé vlnité vlásky. Krmení, přebalování, koupání. Pojmy, které v nemocničním prostředí ztrácejí svoji přirozenost. Naštěstí nikdy nebyla moc ovlivnitelná, poněvadž svobodu projevu v ní pěstoval dědeček od malička.Přece každá máma intuitivně ví, jak chytit miminko a ví i všechno ostatní. Do chvíle, než odborný personál začne chrlit moudra způsobem, který jí vezme vítr z plachet. Posledním hřebíčkem do rakve bývá konstatování s otazníkem na konci: ,, Kolik dětí jste porodila, že víte co dělat?“ Porodila sice první dítě, syna, ale co má dělat věděla hned. Intuitivně si uzlíček přitiskla na hruď a najednou kolem všechno ztichlo. Koncentrace na tento okamžik byla tak silná. Esence lásky a citu. Jinak to nelze nazvat. Zkontrolovala obsah lednice a zapnula pračku. Mezitím se kudrnatá hlavička začala v nosítku na břiše vrtět a dožadovat se svého. Je to tak zvláštní pocit. Najednou má drobka, který je úplně a zcela odkázaný na její péči, pomyslela si.První den doma utekl jako voda a potom to teprve začalo. Zprvu nechápala, kam se poděl ten všechen čas, co jí proklouzl mezi prsty každé ráno a ona ho horko těžko stěží chytala v noci. Ručičky všech hodin v bytě se snad zbláznily.Když nekojila, tak chovala. Když nechovala, tak prala. Když neprala, tak přebalovala. Když nepřebalovala, tak se snažila malého obléct, nasoukat do zimní kombinézy, zabalit do fusaku a vyrazit s kočárkem, než se oba zpotí skrz naskrz a bude muset začít znovu.Do toho zabalit přebalovací tašku ( to opravdu bezdětná žena nemůže pochopit, kolik věcí je nutné s sebou mít), obíhat úřady kvůli rodičovskému příspěvku nebo mateřské (což pro někoho kdo nepobíral nikdy žádné dávky je poměrně slušnou španělskou vesnicí) , dětské středisko, poradna pro nedonošené děti, neurologie nebo cvičení.To byly povinnosti. Potom ještě plavání doporučené sestřičkou a také nákupy, poněvadž plínky, krémy na zadeček a vlhčené ubrousky mizely závratnou rychlostí. Ono se řekne chodit na plavání. Vypadá to ale následovně: -pečlivě zabalíte přebalovací tašku, ve které kromě obligátních vlhčených ubrousků, krémů na opruzeniny, láhve s čajem, látkové pleny na ublinknutí, jednorázových plen, náhradního oblečení (stává se nehoda), hračky na zabavení a dudlíku máte navíc jednorázovou plenu do vody, olej na celé tělo, mycí potřeby pro Vás i pro dítě (musíte se též koupat před vstupem do dětského bazénu), skřipec na svoje vlasy, osušku pro sebe i pro dítě, hygienické potřeby a plavky -nakrmíte a přebalíte dítě -obléknete se a začínáte se potit -začnete oblékat dítě a během chvíle zjistíte, že mělo nehodu -odhazujete svoji bundu -přebalíte dítě -obléknete si bundu -obléknete dítě -obujete se -připoutáte dítě do skořepiny -s obrovskou taškou (viz výše) v ruce jedné a se skořepinou o váze minimálně 8kg v ruce druhé opouštíte bytSuma sumárum to trvá skoro hodinu. A teď si představte, že tak je to se vším. Nikdo nepomůže. S ničím. Nezabalí věci. Nepřidrží dveře. Nepodrží dítě. Na všechno jste sama. Není to jednoduché. V prvních týdnech se bojíte i do sprchy, aby se mezitím miminko neprobudilo. Ve chvíli kdy je na to člověk sám se neubrání občas zoufalé bilanci. Vstávala v lepším případě celé noci po 3 hodinách. Skoro nespala. V kolotoči povinností a zdrcujícího strachu, aby něco neudělala špatně sama skoro nestíhala jíst. Mnohokrát se přistihla, že první (a někdy jediné) jídlo za celý den polyká za běhu domácnosti. Sousedi se ze začátku museli docela dobře bavit, poněvadž se skořepinou v jedné ruce, s balíkem plen v podpaží a s taškou s nákupem v ruce druhé asi musela při vystupování do schodů vypadat poměrně komicky. Ráno se to opakovalo, pouze místo tašky nesla pytel do popelnice.Časem jim už její situace úsměvná nepřišla a jejich pomoc s těžkými věcmi byla v jisté době pro ní nedocenitelná.Maličký zakňoural a tak automaticky přivinula ten uzlíček k sobě. ,, Ta láska k němu je neskutečná, “ říkala si polohlasně, když ho hladila opatrně po kudrnkách, které se jí kroutily pod prsty.Pamatuje přesně na ten den, kdy si řekla dost a skoro roční přežívání vyměnila za žití. Na ten měsíc, který všechno změnil nelze nikdy zapomenout. Nejprve jí zemřela maminka. Nečekaně, z hodiny na hodinu. Srdeční zástava. Po třech týdnech maminku následovala babička. A potom, s několikatýdenním odstupem, následovaly křtiny. A tam jí to všechno došlo. Když byla ještě malá holka, měla nejlepší ,,kamarádku“. Ta jí říkala vždy na rovinu a velmi upřímně co má a co nemá dělat. Ta jí upozornila na to, že po ní kouká kluk z vedlejší třídy, ta jí s děsivou přesností sdělila úmrtí dědečka, ještě než došla domů. Ta jí velmi důrazným tónem oznámila, když udělala chybu a přinutila jí skrze vnímání svého já ji napravit.Potom někdy na začátku nemocného vztahu ,,kamarádka“ zmizela. Najednou se neozývala a jí nedošlo, že to je pouze její představa, protože všechny její pokusy o to promluvit vždy přetlačila ,,rozumným“ pohledem, který je v naší společnosti tolik upřednostňován.Vzpomněla si na ty okamžiky, kdy z dálky slyšela křik, že ON není ten pravý. I zoufalé prosby ať už netoleruje jeho chování. Jenže, přece šlo všechno tak logicky zdůvodnit a omluvit? A tak ji přestala poslouchat úplně. Jenže některá přátelství jsou životně důležitá a tak právě v ten den, kdy stála na křtinách svého syna bez maminky, bez babičky a bez partnera jí to došlo. Bytostně jí chyběla po celou dobu, co se snažila zavřít její ústa.A tak ji pozvala zpět do svého života. Intuici. Z počátku to nebylo vůbec lehké. Vzorce chování a jednání, které byly plné strachu se poměrně dobře uhnízdily v její mysli a nechtěly o svojí nadvládu rozhodně přijít. Jenže ona už byla na cestě, o níž byla přesvědčená celým svým srdcem, že je pro ni jedinou správnou možností.Nejprve si nastavila režim dne tak, aby mohla sbírat sílu a necítila se každý den jak po celodenní tvrdé dřině na poli. Věděla, že na delegování je moc brzo, miminko potřebuje v prvních měsíců mámu a hledala cesty jak uspořádat den tak, aby začal být o žití a nejen o přežití. Ve chvíli kdy pouta strachu sundala ze svých zápěstí všechno viděla jinak. Má zdravého nádherného syna a život před sebou. Myšlenky o únavě a pocitech nezvládnutelnosti situace se rozplynuly jedna po druhé.Ne, nebylo to hned a nebylo to zadarmo. Ve chvíli kdy zůstane žena sama v době tak náročné jako je těhotenství nebo šestinedělí, je to velmi razantní zásah do její psychické rovnováhy. Tato období jsou emocionálně i fyzicky náročná sama o sobě a pokud se k jejich prožívání přidruží ještě rozchod s partnerem nebo ztráta blízké osoby, jde o velmi krizové období.To, co žena cítí: -její fyzické vyčerpání (z porodu a z kojení) -oslabená psychika (pocity viny za neúplnost rodiny, úzkost nad koncem nevydařeného vztahu) -špatná materiální situace (obavy, jak to sama finančně zvládne) -stud (leckdy podporovaný poznámkami okolí o tom, že s NÍM měla zůstat-aniž by kdokoliv věděl, jaká byla situace) -stres ( z toho jak zvládne péči o prvorozené miminko v této chvíli)ji minimálně na určitou dobu definuje a zároveň komplexně dehonestuje před lidmi, kteří toho umí zneužít.Pokud takovou ženou jste nyní vy, pokusím se nyní situaci ulehčit alespoň tím, že se s vámi podělím o to, co pomáhalo mě.Pokud o takové ženě víte, nezavírejte před touto situací oči a nabídněte jí: -rozhovor bez hodnocení, odsuzování a srovnávání -pohlídání miminka u ní doma, aby se mohla v klidu vykoupat, najíst a nabrat sílu (bez nutnosti neustále být v bdělém pozorném stavu) -nákup podle jejího seznamu a pokud uvidíte, že je na tom špatně i finančně, obvolejte svoje kamarádky a pokuste se pozeptat, zda někdo nemá po svých dětech cokoliv, co u je ní je nyní potřeba -společnou procházku s kočárkem s rozhovorem o něčem, co nemá s její aktuální situací nic společného -úklid společných prostor v domě, kde bydlí, když na ní přijde řada -doprovod kamkoliv, kde je pro ni problém vzít kočárek dovnitřMožná jste na tom byla podobně, možná jste měla to velké štěstí vychovávat děti v úplné rodině. Možná jste měla štěstí na pomoc celého příbuzenstva. Ale pořád jsou mezi námi ženy, které to tak nemají. Jsou zoufalé a pro svoji aktuální neutěšenou situaci nejsou ani schopné řádně a tak, jak by si přály se o miminko starat.Ne každá z nás má tu vnitřní sílu se zvednout ze dna sama, bez podané pomocné ruky. Nebuďme lhostejní a nepřehlížejme tyto maminky, z nichž velká část si svůj úděl dobrovolně nevybrala.A jak to zvládla ONA? Jak se vymanila ze situace, která by spoustu lidí položila na lopatky a otočila ji z rubové strany zpět na tu lícovou? Pokud čekáš miminko a jsi sama. Pokud se Ti narodilo miminko a Ty jsi zůstala na vše sama (nebo se vnitřně cítíš sama). Pokud cítíš, že na Tebe všechno padá a máš chvíle, kdy opravdu nemůžeš dál. Potom jsi tady správně. eKNIHA ZDARMA PRO TEBE TADY s názvem SAMA S MIMINKEM – JAK NAJÍT KLÍČ K ÚSMĚVU, která Ti odpoví na všechny otázky, jenž Ti den co den proudí hlavou. Tuto knihu jsem psala přímo pro Tebe, s láskou a chutí ulehčit Ti ty chvíle, které tak niterně znám. Pevně věřím, že realizací popsaných kroků pomůže Tobě začít psát nový scénář vašeho života. A jestli pořád cítíš pochybnosti, můžeš si přečíst o mojí cestě. Autorka článku: Barbora Englischová můj web: www.barboraenglischova.cz můj FB : detoxikuj život Barbora Englischová, autorka projektu DETOXIKUJ ŽIVOT, publicistka a maminka zelenookého kudrnáče. ,,Pomáhám lidem, kteří padají v jakékoliv životní oblasti směrem dolů, roztáhnout jejich křídla. Není důležité v jaké životní fázi se právě nacházíte, důležité je co začínáte dělat právě nyní. Svoji intuici s láskou tříbím již přes dvacet let a skrze ni a s vhledem do podstaty vědomí vám nabízím nový životní náhled, pojmenování původce problému ve vašem životě a pomocnou ruku při změně směru vaší životní cesty." )
Za každého zmetka, kterého v životě potkáme nám nebe posílá i anděla strážného. Někoho, kdo vyrovnává působení zloducha. Každý máme v životě takové anděly. Lidi, skrze jejichž ústa k našim uším promlouvají vyšší sféry. Jenom to možná nevidíme. Na to dobré si totiž člověk lehce zvykne a bere to, jako samozřejmé. Když se naopak někdo projeví svojí stinnou stránkou povahy, má někdy druhý člověk tendenci padat do stavu smutku a sebelítosti, do stavu nepohody. Přitom je ve světě vše vyrovnané. Ve své lítosti to v tu chvíli možná ani nevidí. Každý takový člověk je ve skutečnosti darem. Skrze něj lze projít dalším stupněm životního učení a rozvazovat spletité karmické vztahy. Někomu pomůžete a máte pocit, že jste nedostali nic na oplátku. V momentě, kdy si to uvědomíte, je tato vaše lekce u konce. Poznali jste, že jste přestali chtít plýtvat svou energií a silou tam, kde se vám to již přestalo jevit smysluplně. Ve vesmíru panuje vyrovnanost. Proto je dobré se zamyslet kolik lidí v životě bez nároku na jakoukoliv odměnu nebo i s nárokem pomohlo vám. Kolik andělů jste na své cestě objevili i vy. Můžete být šťastní za každý doušek ze studánky poznání. Každé poznání je totiž darem. Nikdy však tento dar není zdarma. Vždy se za takový posun musí zaplatit. Někdy citovým šrámem, někdy penězi, někdy něčím více drahocenným, třeba zbořenými ideály. To, co ve skutečnosti neexistuje, však nemá žádné pevné základy ani jistotu a takováto berle je prohnilá. Proto je vždy poznání pravdy osvobozující. Pokud se z toho dokážete poučit, je lekce smysluplná a už se vám nebude příště opakovat. Karma byla splněna. Vězte však, že v rámci rovnováhy i vám přišli nebo ještě přijdou do cesty lidé, kteří vám pomohli a pomohou. Vše je zařízeno tak, že kde vznikne prostor, tak dlouho nezůstává prázdný.Když nepoznáte smutek, nevíte ani to, že jste šťastní. Když nepoznáte nemoc, nevíte, že jste zdraví. Jak víte, že je vám teplo, když neznáte chlad? Jedno bez druhého nemůže být. A životní pouť je především cestou poznání. I ochutnání špatného a trpkého vína má svůj smysl. Můžete časem vypít kvalitnější a zažít z toho pocitu a poznání radost. Jedno staré přísloví říká: střepy přinášejí štěstí. Je to o tom, že vše na světě je vyrovnané. Váš díl štěstí i smůly. Jedno bez druhého nemůže být. Pokud jste svoji dávku smůly vybrali právě na rozbitý hrníček, vztah, přátelství, iluze, ve kterých jste chtěli být tak je to vlastně skvělý obchod, protože nyní již můžete mít štěstí třeba v dalších oblastech a nových poznáních ve svém životě. Smůla byla protentokrát vyčerpána. PS: Protože ti svrchu jsou tak trochu šibaly, je otázka, jaká bude následující lekce, neboť naše duše na zemi jsou věčnými studenty na poznání cesty dobra a zla. To bývá vyrovnané. Je na svobodné vůli a rozhodnutí každého co do svého života přijímá a tedy žije tuto realitu. Autorka článku: Helen Stanku http://www.dobrakartarka.cz/ Pocházím ze starobylého rodu, ve kterém nebyla nouze o kartářky, mágy a vědmy. Z rodiny kde se dědí řemeslo, ale především otevřená 7. a 6. čakra. S kartami je dobré se spřátelit. Karty potom oplácejí s láskou a ukazují okolnosti, které se později stanou. „Karty reagují na mne, na moje podvědomí a na energii člověka, jemuž vykládám. Tyto energie jsou proměnlivé, jako všechno kolem nás. Žádný výklad není zbytečný. )
Možná ano, aniž byste o tom tušili… protože se vám to jeví jako ten „správný“ přístup. Jak to tedy poznáte? Jednoduše… není náhodou některé z následujících tvrzení vaší denní mantrou? „Musím na sobě pracovat.“ „Musím se ještě čistit. Ještě nejsem dost daleko.“ „Musím zničit své ego.“ „Musím si zpracovat karmu a rodové zátěže.“ „Musím otevřít své srdce.“ „Musím na sobě zapracovat, aby byla více ženská (více mužský).“ „Musím se dostat do vyšších vibrací.“ Musíím…. musíím…. usíííím……uaaaaa Ok, ruku na srdce, opravdu se v tom cítíte dobře? Osobní (duchovní či jakkoli jinak to nazveme) rozvoj může být dobrý sluha, ale špatný pán. Ostatně jako všechno v životě, co chytneme za blbý konec. Většina z nás – obyčejných smrtelníků, kteří žijí tady uprostřed Evropy s historií, kterou máme za sebou, vycházíme z hlubokého přesvědčení (programu), že NEJSME DOST…!!! A tady je ten kámen úrazu! Když přičichneme k osobnímu rozvoji, začneme na sobě MAKAT, ČISTIT SE z pozice toho, že takoví, jací jsme, nejsme v pořádku – „musíme se opravit“. Většina „duchovních“ směrů tady v našich končinách toto nastavení bohužel podporuje, protože co si budeme povídat, čím více bude mít klient pocit, že je ještě v nepořádku a potřebuje na sobě zapracovat, tím více práce a penízků pro dotyčného. Chodí za mnou spoustu žen (ano, tohle je spíše ženská specialitka), které mají tolik informací, tolik načtených knih, tolik absolvovaných kurzů a seminářů a vidí toho tolik, co je na nich špatně a co vše si musí ještě zpracovat, až v životě stojí pořád na to stejném místě, protože z pozice nepřijetí se prostě a jednoduše posunout nedá. To je samé „musím na sobě pracovat, abych byl(a) lepším člověkem“ a pro samou práci na sobě si ani nevšimnou, že UŽ to je, že už jsou dost dobrým člověkem. Rozumějte já nejsem proti osobnímu a duchovnímu rozvoji, to vůbec, byla bych sama proti sobě – je to můj denní chleba, ale můj přístup je trochu opačný, než je výše popsaný. Pokud totiž z téhle pozice „musím na sobě makat“ budu se sebou pracovat, tak se prostě nikdy „nedomakám“ dostatečně na to, aby mi v tom životě bylo opravdu dobře. NEJDE TO! Možná totiž ta cesta není o neustálém růstu směrem „někam nahoru za lepším já“, ale NÁVRATEM ZPÁTKY k tomu, kým doopravdy jsme – a to postupným, jemným, laskavým odkládáním všech masek, názorů, přesvědčení, programů,… ano a to klidně POMALU a ve svém tempu, protože… … ta změna už se TEĎ děje…“ (nezávisle na nás) … už TEĎ jsme v proudu…“ … už TEĎ je to ten život… (a žádný jiný nebude) … už TEĎ je to to „ono“… … už TEĎ se to odehrává… ... už TEĎ je to dost dobré… … už TEĎ jste v pořádku takoví, jací jste… Autorka článku: Lucie Valchařová Koučka, terapeutka a průvodkyně na cestě k životní změně Telefon: 774 547 347Adresa: Nálepkova 14/197, 637 00 BrnoWeb: www.lucievalcharova.cz Facebook: https://www.facebook.com/valcharova.lucie/ )
Možná to znáte také. Jdete po ulici a zrovna když procházíte kolem lampy, zhasne. Jdete na poštu a přestane jít terminál. V potravinách alarm pípá, sotva vejdete do vchodu s prázdným košíkem. Často se to stává lidem, kteří jsou vnitřně rozervaní, smutní, zklamání, v emocích. Elektronika reagující na lidi Věci by se možná v některých případech daly racionálně vysvětlit. Třeba lampy mohou mít zabudovaná tepelná čidla. Mohou reagovat na vítr, nebo dunění kroků. Co ale alarmy, nebo různá elektronická zařízení, která téměř hoří v rukou svých majitelů? Praskající žárovky jsou vcelku běžná věc. Žehličky, které již nejdou opravit. Telefony si vytáčejí samy od sebe, koho se jim zlíbí, vypínají se a zapínají. Začne hořet nový mixér a tak by se dalo pokračovat. Mívá to však společného jmenovatele. Tím je smutný majitel. Člověk, to je energie, živá energie Každý člověk vytváří nějakou energii. Zvláště silné emoce ji mohou přetransformovat. Přidají jí velikou sílu. Pozitivní, nebo negativní. Tato energie potom může stát za zvláštním chováním počítačů, televizorů, telefonů, nebo jiných užitečných předmětů. Může vyvolat jejich samovolné zapnutí, ačkoliv ovladač v ruce nemáte. Může je i vypnout. Přístroje se chovají všelijak, jenom ne tak, jak by měly. Nakonec se mohou i rozbít. Jak tomu lze zabránit? Příběh nabité Gábiny Když Gábina přišla do obchodu, alarmy řvaly naplno, prodavačkám se nechtěly načítat čárové kódy, doma lítaly pojistky a auto vypovídalo službu. Gábina byla nešťastně zamilovaná. S přítelem si moc nerozuměli. Vše se vrátilo do normálu měsíc po jejich rozchodu. Ve vztahu nebyla šťastná a dlouho se nutila ze vztahu odejít. Když je šťastná, vytváří výrazné pohodové energie. V tomto vztahu však přitahovala energie stresu. Každý má moc řídit svojí vlastní realitu. Může způsobovat pozitivní změny a nebo přitahovat to, čeho se nejvíc bojí. Lidé, kteří si věčně stěžují, jsou nešťastní, věčně nespokojení, vyzařují zlou energii a ta má vliv jak na ně, tak i na zařízení v jejich okolí. V podstatě tím potvrzují svá životní přesvědčení. Ve chvíli, kdy odchází jedno elektronické zařízení za druhým, přichází varování, že se děje něco, co není zcela v pořádku. Někteří lidé se brání těmto haváriím tím, že u sebe neustále nosí nějaký železný předmět. Třeba ve formě talismanu. Energie a emoce Jiní se učí pracovat s vlastní energií, zbavuji se zlých myšlenek, snaží se je transformovat na pozitivní. Pozitivní nabití energetických zásobníků může pomoci uchránit se před vzpourou strojů. Je dobré vědět o svých emocích a mít je pod kontrolou. Co však nejlépe funguje mě, je vytvoření si představy pomyslných drátů z nohou nebo třeba kořenů, ale jsou to vlastně takové malé hromosvody a potom toto běsnění stává. Nebývám totiž nadšená, když budím pozornost ostrah obchodů – raději uzemňuji své energie. Někdy nemusí jít pouze o negativní emoce, ale také o přebytek energií, na které jsou přístroje citlivé. Autorka článku: Helen Stanku http://www.dobrakartarka.cz/ Pocházím ze starobylého rodu, ve kterém nebyla nouze o kartářky, mágy a vědmy. Z rodiny kde se dědí řemeslo, ale především otevřená 7. a 6. čakra. S kartami je dobré se spřátelit. Karty potom oplácejí s láskou a ukazují okolnosti, které se později stanou. „Karty reagují na mne, na moje podvědomí a na energii člověka, jemuž vykládám. Tyto energie jsou proměnlivé, jako všechno kolem nás. Žádný výklad není zbytečný. )
Představte si svět, ve kterém je každá duše svobodná, cítí se dobře a v souladu. Pluje životem, prožívá radost a pocit dostatku…takový byl svět totiž stvořen. A k tomu jsme obdrželi nádherný dar, který nám umožňuje cítit i něco dalšího – vůni, doteky, chutě – naše tělo. Každá duše má základní potřebu svobody a k ní směřuje. Používá k tomu tu nejlepší vesmírnou navigaci – cítíme emoce. Každá bytost , i třeba váš pejsek, se pohybuje svobodně ve světě, který zná, který umí zaznamenat a pochopit. A když jí v tom něco brání, necítí se dobře, trpí. Lidská duše, která pochopí, že jejím životním prostorem je vesmír, se tím vydává na novou cestu vývoje, stejně jako potůček, který překoná hráz nebo velký kámen, objevuje další prostor pro vyjádření a naplnění své svobody BÝT. Zkuste se nyní naplnit větou: „Jsem svobodná duše, mohu být, kde chci a dělat cokoli.“ Proč že to nejde? Aha. Nejste o tom přesvědčeni. A co je tedy vaše realita? Hromada omezení a tisíc důvodů, proč něco nejde? Vztahy, které vám nevyhovují a vy jste v nich uvízli jako v pasti? Neumíte, nemůžete překonat strach? Nemáte peníze, štěstí, odvahu? Cítíte se špatně? Přesto je tu jedna dobrá zpráva: To vše je jen důkazem, že vaše navigace FUNGUJE! A říká vám, že jste od svobody a radosti daleko, nebo že jdete opačným směrem, proti proudu. Tedy, že nejste tam, kde chcete být. Chce vás tím přimět k pohybu, změně myšlení, ale i činů. Představte si, že jdete na procházku. Chcete dojít na krásnou louku plnou květin , ale spletete směr. Místo toho dojdete do černého lesa, ze kterého máte strach, necítíte se tam vůbec dobře. Sednete si pod jeden ze stromů a začnete křičet a plakat, zlobíte se na ten les, že tam je. Vadí vám každý kořínek a vy se rozhodnete tam počkat, až ten hnusný les zmizí. Na krásnou louku ani nepomyslíte. Je vám čím dál větší zima a začíná se stmívat, stále sedíte a myslíte na to, jakou máte smůlu, litujete, že jste vůbec vyšli na procházku…A jak tam tak sedíte, pomalu začíná noc a vy stále čekáte, až ten les zmizí…Je možné, že už se nikdy nevrátíte domů. A stejně tak strnule někdy čekáte ve svém životě, až zmizí nebo se změní to, kvůli čemu se necítíte dobře. A čím déle to trvá, tím jsou signály navigace silnější, od špatného pocitu až po fyzické nemoci, úrazy. To vše jsou jen upozornění různé intenzity, že je třeba změnit směr. Pokud nevíte, kde začít se změnami, zkuste jednoduchou metodu: Vezměte papír a tužku a zamyslete se nad tím, co vám v současné době ve vašem životě BRÁNÍ BÝT SVOBODNOU DUŠÍ, být tam, kde chcete a dělat cokoli? Zapište si tyto překážky pod sebe. Poté tyto překážky přeškrtněte a hned vedle zapište, co tam chcete mít místo nich. Do posledního sloupečku si napište co pocítíte, až nastane ve vaší realitě to, co je zapsáno ve druhém sloupci. Například: Bojím se změny Nacházím odvahu ke změnám kuráž a sílu Mám nadváhu Cítím se dobře ve svém těle spokojenost, klid Nevěřím si Mám zdravou sebedůvěru sebevědomí, hodnotu Oblast vlevo je váš černý les, místo omezení a nesvobody, něco, co nechcete. Nyní zaměřte svou pozornost na sloupeček uprostřed, to je vaše rozkvetlá louka, to co CHCETE, oblast svobody duše. Od teď zkuste každý den alespoň po dobu jednoho týdne sledovat své myšlenky a slova, v jaké oblasti jste častěji? V myšlení na to co chcete nebo na to, co nechcete, z čeho máte strach? Po týdnu věnujte chvíli přemýšlení, k čemu vás to dovedlo, co jste si uvědomili, co opravdu chcete a potřebujete? Naplánujte si, co dál. Pamatujte si, VŽDYCKY můžete něco udělat, jen poslouchejte svou vnitřní navigaci a cesta se objeví. Ráda vás na této cestě doprovodím. Těším se na Vás příště. Vaše laskavá rebelka Léňa Autorka článku: Lenka Štrymplová, laskavá rebelka a průvodkyně transformací http://lenkastrymplova.cz Přednáška: 5 KROKŮ JAK ZATOČIT S TOXICKÝMI LIDMI - Laskavá rebelka Lenka )
A teď jedna skvělá zpráva o šíření úplně nové pandemie: ❤ UPOZORNĚNÍ POPULACI ❤ Tato globální epidemie se šíří v závratném tempu. Očekává se, že v příštích letech budou kontaminovány miliardy lidí. Zde jsou příznaky této nemoci: 1 - Tendence být veden/a spíše svou osobní intuicí než jednat pod tlakem obav a myšlenek přijatých v minulosti.2 - naprostý nedostatek zájmu soudit ostatní a zajímat se o vše, co vytváří konflikty.3 - Úplná ztráta schopnosti se bát (jedná se o jeden z nejzávažnějších příznaků).4 - Zažívat neustálé potěšení, vážit si věcí a bytostí, takových jaké jsou, což vede ke zmizení zvyku chtít změnit ostatní.5 - Intenzivní touha zvládat a pozitivně transformovat své myšlenky, emoce, fyzické tělo, materiální život a životní prostředí, a také neustále rozvíjeli svůj potenciál pro zdraví, kreativitu a bezpodmínečnou lásku.6 - Opakované útoky úsměvů, těch úsměvů, které říkají "děkuji" a dávají smysl jednotě a harmonii se vším, co žije.7 - Znovuotevření se duchu dětství, přirozenosti, smíchu a radosti.8 - Stále častější okamžiky vědomé komunikace s vaší duší, které dávají velmi příjemný pocit plnosti a štěstí.9 - Potěšení přinášet radost a světlo místo kritiky nebo lhostejnosti.10 - Schopnost žít v jednotě, se sebou samým, s partnerem, s rodinou a společností v rovnoprávnosti, bez hraní si na oběti, katy, ani spasitele.11 - Pocit vlastní zodpovědnosti a štěstí, a touha nabídnout světu své sny o hojné, harmonické a klidné budoucnosti.12 - Naprosté přijetí Jeho přítomnosti na zemi a ochota vždy vybírat dobro, pravdu a život. Pokud chcete dál žít ve strachu, závislosti, konfliktech, nemoci a neshodě, vyhněte se kontaktu s lidmi s těmito symptomy. Tato nemoc je extrémně nakažlivá! Pokud už máte symptomy, vězte, že váš stav je nevratný. Lékařská léčba může dočasně odstranit některé symptomy, ale nemůže zabránit nevyhnutelnému postupu nemoci. Neexistuje vakcína proti štěstí. Protože tato nemoc štěstí způsobuje ztrátu strachu ze smrti, což je jedním z ústředních pilířů přesvědčení moderní materialistické společnosti, mohou nastat sociální problémy, jako jsou: nepřízeň osudu u zdravých a nešťastných lidí, setkávání šťastných lidí, kteří zpívají, tancují a oslavují život, sdílení radosti a lásky ve společnosti celkově a kolektivní emocionální uvolnění. Hodně lásky nám všem ❤ Autorka článku: Táňa Havlíčková http://www.tanahavlickova.cz )
Chceme všichni žít šťastně, ale zároveň si sami sobě "zavařujeme" a ubližujeme svými vlastními myšlenkami? Všichni žijeme často, spíše tedy většinou - autodestruktivně, aniž si to uvědomujeme a připouštíme. Děláme to úplně všichni a ani netušíme, jak moc si tím sami sobě ubližujeme a negativně si tím programujeme život a situace v něm. Jsme naštvaní na něco, někoho, nedaří se nám. Máme pocit, že „s něčím a někým nemůžete nic udělat či pohnout“ (např. vzepřít se svému zaměstnavateli, protože se bojíte, že přijdete o práci, když se ozvete atd.). Autodestrukci známe jen ve formě, kdy lidé sami sobě ubližují (např. řezání do zápěstí, atd.), to vnímáme jako psychickou poruchu, ale už si nepřipouštíme, že i alkoholismus, drogy, kouření, užívání antidepresiv, drastické diety, přejídání a extrémní cvičení jsou také formy autodestrukce. Bereme je jakou součást života, ale není to tak. Jsme rozčílení, tak si „dáme panáka na uklidnění“, cigaretu, čokoládu či něco sladkého na nervy, tzv. „něco na zub“. Někdo utíká s rozčilením do posiloven a tam ho „vzteky vypotí“, v lepším případě. Někdo si vzteky přivodí úraz, někomu se „najednou“ spustí migréna. Rozčílí vás někdo a „najednou a náhodou“ se ozve bolesti hlavy. Zničehonic nebo z vašeho hněvu?Bolest si přivodíte sami. Přejídáte se, upíjíte se v alkoholu, škodíte si přemírou sportu, extrémním nakupováním, bláznivým častým střídáním účesu a image. Vždy, když máme pocit, že s něčím nemůžeme něco dělat, sami sobě způsobíme nějakou nemoc nebo bolest. NEmoc = NEmůžeme s něčím pohnout. Dokonale pak hněv podvědomě, byť nechtíc ale jistě obracíte proti sobě. Když nemůžete proti tomu, kdo vás rozčílil či vám ublížil. Někam tu zlost nasměrovat musíme. Nemůžeme-li ublížit druhému, ublížíme nevědomě sami sobě. Proč WORKOHOLICI onemocní chřipkou, až když jsou přepracovaní? Podvědomě si totiž vyvolají nemoc na fyzické úrovni, neboť si neváží svého zdraví natolik, aby sami sobě přiznali, že „už nemají sílu a potřebují si odpočinout“. Nabíhají jim myšlenky typu: „Co by řekli ostatní, přece nemůžu přiznat, že jsem unavený, to by se mi smáli, vypadal bych v jejich očích jako slaboch.“ A tak pracují na doraz. Dost často je to tvrdost a přehnaná kritika vůči sobě samému. Workoholismus není také proto nic jiného než druh autodestrukce. Naučit se říct NE, nesnažit se zavděčit se ostatním, nastavit si své hranice a stát si za svým. Umět říci: „Teď si potřebuji odpočinout a hotovo!“ Pokud to neumíme říci, bojíme se, tak si sami podvědomě „vyvoláme“ nemoc, za kterou se schováme, neboť pak nebude hloupé, že povinně odpočíváme. Je to nejlehčí forma úkrytu, zamaskování naší únavy či útěk před nějakou nepříjemnou situací, např. v práci, která nás čeká. Podobný princip vidíme u dětí. Když se jim nechce do školy, protože jsou tam např. šikanované, stýská se jim po matce, či se jim tam zkrátka nelíbí, tak co udělají? „Náhle“ onemocní. Jaká náhoda. Dítě nechce jet do školy v přírodě a před odjezdem «náhle» onemocní.Další zajímavostí je určitá skupina žen, kterou po celý rok trápí chronická rýma či kašel. Pak odjedou na vysněnou dovolenou k moři a tam „jako zázrakem a mávnutím kouzelného proutku“ celoroční rýma úplně odezní. Celou dovolenou jsou bez obtíží a návratem zpátky domů (dle jejich mysli), do „kruté reality“, se obtíže zase vrátí. Proč? Autodestruktivně se trestají za přítomnost, ve které jsou nespokojené a neumějí ji řešit. Proto jejich duše v běžných pracovních dnech „pláče = rýma“, a na dovolené nemusí. ROZUM alias INTUICE (VNITŘNÍ HLAS)Čím moderněji žijeme, tím méně posloucháme naši intuici a naše pocity. Stále máme tendence poslouchat převážně rozum. Vždy, když jsme před nějakou situací, rozhodnutím, ať velkým či malým, a nevíme co, sami sebe se musíme upřímně zeptat: „Co cítím? Jak to vnímám?“ = tak se ptá intuice, naše pocity, naše vnitřní Já. „Co si myslím?“ = to je špatná otázka, kterou nás mate logika a rozum.Poslouchejme více své srdce a intuici, ne rozum: Stále více maskujeme své pocity a emoce. Maskujeme je šikovně do nejrůznějších berliček v podobě např. shoppingu u žen (to je takové to: „Mám dnes hrozný den, musím si alespoň udělat nějakou radost a něco si koupit.“), kdy zajdete do butiku pro nějaké hezké oblečení na „zaplácnutí“ špatné nálady či objeveného problému. U starších žen ve věku babiček je to extrémní ulpívání na jejich dospělých dětech a vnoučatech. To jsou ty ženy, většinou vdovy nebo nešťastné v manželství, které se nezdravě „upnou“ na své potomky. Skrývají se za obhajobou, že „už nic jiného v životě nemají a nic jiného jim nedělá radost, a nemají pro co jiného žít“. Zde je to na hranici „citové manipulace“. Ženy totiž podvědomě tímto manévrem maskují neochotu řešit si svůj velký problém, který nechtějí vidět. Ono je jednodušší a snazší se vždy zajímat a starat o druhé, a neřešit sebe samu. Ono to více bolí, je to nepříjemné − „šťourat“ se ve starých ranách, tak je lepší zapomenout. Jenže tělo neošálíte, a nezpracovaný problém také ne. Proto se cítíte tak špatně na duši. Ať děláte, co děláte. Je načase se podívat problému na „zoubek“.Dalšími berličkami mohou být extrémní cvičení, posilování ve fitness centrech (to je zase doména hlavně mužů), u žen extrémní střídání diet a cvičení, „vymetání“ esoterických i jiných kurzů a seminářů, alkoholismus, přejídání se a mnoho dalšího. Hodně rozšířené je dnes maskování problémů „workoholismem“. V tom zase pro změnu vynikají více muži než ženy. To jsou pak ti muži, kteří vehementně hlásí do světa, že partnerský vztah není nic pro ně, že si chtějí teď jen užívat svobody a že „ženu k životu nepotřebují“. Tak takoví jsou muži nejvíce zranění po rozchodech, s perfektně nasazenou maskou. Někdy si to ani sami sobě nepřiznají a své masce věří. Rozšířeným a nejčastějším autodestruktivním programem je snaha nezklamat ostatní. Rodinu, děti, partnera, rodiče….Jenže v tom přitom klameme svou duši, znásilňujeme ji, nemyslíme na ni, jak se v tom ona cítí, protože neděláme to, co opravdu chceme. Naši duši doslova mučíme a znásilňujeme. Na těle fyzické mučení cítíte, jenže na duši ne, ale právě o to je to zrádnější. Máme pocit, že „to“ co není vidět, tak není tak důležité, tak nebezpečné, ale pak se divíme, jak se zle cítíme, proč jsme stále tak nemocní, unavení, vystresovaní… K naší duši se nechováme s úctou a pokorou, máme pocit, že ona vše vydrží, ale proč má unést veškeré vaše bloky, strachy, obavy, deprese?POMŮCKA - CO TEDY S TÍM? Malou pomůckou je vizualizace. Vždy když před vámi bude nějaká situace, představte si, jak byste tu situaci řešili, kdy vás nic a nikdo neomezoval a vy jste mohli udělat cokoliv a naprosto všechno. Jak by to řešilo Vaše pravé Já pouze ve vaší představivosti, aniž by tam bylo nějaké „ale“? Duchovní nauky tvrdí, že taková jaká se nám líbí představa výsledku, to je pravé přání naší duše a takové je naše opravdové Já. Kolikrát vaše Já může být ve vaší představě úplně opačné, třeba tvrdé, drsné, drzé, rázné a přitom ve skutečnosti můžete být zranitelnou něžnou laní. Jste stejní jako ve vaší představě o sobě? Pokud ne, tam bude velký zádrhel. Snažte se být co nejvíce sami sebou a nepředstírejte nic před ostatními, ani sami před sebou. To je cesta do pekel. Vesmír problémem či nějakou situací, nemocí vám to stejně připomene, a donutí, pokud to neuděláte sami.Nezapomínejte, že velkou autodestrukcí je NEBÝT SAMA SEBOU.Konfucius prý řekl: „Když jsem byl malý, pokoušel jsem dělat radost a zavděčit se svým rodičům. Později jsem se chtěl zalíbit svým kamarádům, pak moudrým učitelům a přátelům. Nakonec jsem se naučil dělat radost sám sobě. Právě tehdy jsem objevil skrytou radost.“ Často v nás vyvolává stres to, co si o nás myslí ostatní, jak nás hodnotí, jestli nás odsuzují, pomlouvají a zle o nás smýšlejí. Nemůžeme kontrolovat, co si o nás myslí ti druzí, co pociťují, co se jim líbí, nelíbí. Přesto si nad tím stále často lámeme hlavu. Míváme tendenci zalíbit se druhým, zavděčit se, získat jejich souhlas, pochvalu, přátelství, přijetí. „Co si o mně pomyslí? Jak budu vypadat? Jak si s tím poradit, abych si při tom zachoval tvář? Co si o mně bude říkat?“ Spustí se nám v hlavě nekonečný dialog, kterým si přivoláváme psychické vypětí. Proč nám tolik záleží na názoru ostatních? Je to tím, že se bojíme, abychom nezůstali na vše sami? Aby nás všichni neodsoudili? Bojujeme se svou sebe hodnotou a sebevědomím, odsouzením naši osoby a kvalit? Někdy nám stačí jeden nevlídný, káravý pohled od kolegyně a v hlavě nám nabíhají nejrůznější scénáře − „co jsem špatného řekla, že se na mě tak zle podívala, co si asi myslela, určitě mě hned po odchodu pomluvila…“. Ať se budeme snažit sebevíc, nikdy se nemůžeme všem zalíbit, zavděčit, získat si jejich obdiv a přijetí. Čím dříve toto pochopíme, tím lépe se nám bude žít a pracovat. Tím budeme moci lépe dýchat, cítit se lehčí a nebudeme svázaní obavami „co ti ostatní…“. Vaše Já je na prvním místě, to se musíte naučit. Je těžké se to naučit, ale jde to. Zkuste pomalu, po kouskách s tím pracovat, a uvidíte, že až se to naučíte, obrovsky se vám uleví. Právě ti, kteří toto neřeší, mají „čistější hlavy“ a lépe usínají. Nechtějí si hlavu „špinit“ nesmyslnými myšlenkami před spaním, jak to s oblibou ženy dělají a pak nemohou usnout. Jeden známý herec pronesl krásnou větu: „Snažím se žít tak, že si nepřipouštím žádné starosti a z malých radostí žiji tak, jako by byly velké, život je krátký na to, abych si jej zatěžoval a ničil se tím.“ My ženy jsme samy na sebe celkově daleko tvrdší a kritičtější než muži. Zde bychom se od nich měly více učit. Jsou na tom daleko lépe se sebeláskou než my ženy. Mučíme svá těla drsnými dietami, cvičením, hubnujícími procedurami, komplexy, různými kosmetickými vylepšeními, liposukcemi, léky, detoxy − a muži? Řeší se daleko méně, lépe řečeno − ne přehnaně. Dbát o sebe je základ, ale pozor na jeho extrém.Vnitřní rovnováhu, klid, používání selského rozumu, intuice a být ve svém středu, to je to, co nás tato doba všechny nutí se naučit.S láskou S láskou a úctou Jitka Bičíková Lymfoterapeut, specialista na Lymfologii a Autorka knih "O ZÁHADNÉ LYMFĚ A OTOCÍCH" Zdroj: www.zahadnalymfa.cz Autor: Jitka Bičíková - masáže, čištění lymfy Tento článek poskytla osobně pro server Příznaky transformace autorka článku. Jeho šíření je možné pouze s jejím souhlasem! Kopírování tohoto článku z našeho webu je zakázáno. Chcete-li jej zveřejnit na svém webu, získejte si souhlas autora. Ke sdílení článku na sociálních sítích využijte výše uvedené tlačítko sdílet. Děkujeme. )
Když se nad tím zamyslíte, je to vlastně paradox. Honíme se za penězi, abychom si mohli užívat. Škudlíme každou korunu, abychom mohli odjet na vysněnou dovolenou, pořídit si auto podle naších představ nebo postavit dům či koupit chatu za městem. Stále hledáme dokonalost v podobě partnera, rodiny, finanční a materiální hojnosti a nebo dokonce osobního rozvoje. De facto vše směřuje k tomu, abychom byli šťastní. Ovšem pravda je taková, že neděláme skoro nic pro naší každodenní radost, ze které pramení ona opradová spokojenost.Činnosti, které nás těší, odsouváme na druhé místo za tak zvané povinnosti, které si vytvořil nikdo jiný než naše mysl. Přepínáme se do módu autopilota, abychom ten každodenní shon a rutinu nějak vykonali a ustáli ji. Tím si však vytváříme sami na sebe takový tlak, že upadáme do deprese, beznaděje a rolí obětí. Tvrdíme, že máme málo peněz, času, prostoru nebo že není vhodná doba na to či ono. Pak se odebereme do světa „Ach, Och“ a necháme se unášet na vlnách „coby, kdyby“. A aby svitla alespoň malinka jiskřička naděje, argumentujeme (asi ani ne tak pro okolí jak pro sebe) větou začínající: „Až…“, jenže to nadějeplné „až“ se nakonec může týkat… AŽ smrtelné postele. To mi jsou vyhlídky. Pravdou však je, že i když se nějaké to „až“ naplní, opět na nás padne návyk z rutiny a my zase spouštíme tlačítko „autopilot“. To se děje tak dlouho, dokud nepochopíme, že to venku nás nezbaví a je potřeba tu změnu udělat vevnitř. Často je tento čas doprovázený narůstajícími zdravotními potížemi, nehodami, vážnými nemocemi nebo ztrátou majetku – jednoduše tím, čeho si na hmotné úrovni dokážeme nejlépe všimnout a probudit se.A tak více a více nemáme peníze, čas a prostor. Jak prosté, že? Téměř se to dá podložit matematicko-fyzicky a to jsem v ani jednom předmětu nebyla moc dobrá.A tak i když nám život podsune velmi viditelně a na zlatém podnosu naservíruje přímo před nás zlatou husu plnou možností k realizaci naších snů a životních radostí, ať už malých nebo velkých, tak my to jedním mávnutím odsuneme z toho stolu, jako bychom měli snad slepecké brýle na očích. Pravda, někdy si jen sáhnout na onu husu vyžaduje odvahu. A tak místo abychom začali krok po kroku dělat věci, které máme rádi a tím stále více a více vytvářeli v našem životě radost, spokojenost a hojnost, tak i když s tím začneme, tak po pár týdnech to vzdáme s tím, že nemáme čas, peníze nebo prostor. A jako v začarovaném kruhu jsem opět v rolích obětí, soudce, viníka a s chutí si libujeme v depresích a strastech. Korunujeme to samozřejmě tím, co vše musíme a co je důležitější. Paradoxem je, že přesně to, co si myslíme, že je důležité nenense v sobě tu opravdovou důležitost v našem životě pro tu onu chvíli. Když se na to podíváme už jen z pohledu vytváření si vlastní reality, zrcadlení a síly myšlenky v podobě přitahování si do života toho, co vyzařujeme, naskýtá se otázka: „Co si tedy můžete vytvořit a přitáhnout, když si nedokážete naplnit každý den život ani tou sebemenší radostí nebo tím, co máte opravdu rádi?“ Život se skládá z neustálé přítomnosti. Je však pravděpodobné, že i za minutku za hodinu nebo i za týden zde budete a pokud si teď a teď a teď vytváříte svůj život „budoucí“ z neustálého odsouvání toho, co máte rádi a honěním se za těmi velkými plány a sny pomocí rutiny, autopilota a povinností, tak se i ty velké sny se jaksi odsunou nebo dokonce rozplynou. Každá cesta začíná prvním krokem, po kterém následují další. Jsou to však kroky a ne mílové skoky, které nemusíte ustát. A až ustojíte jeden, dva nebo i deset, příjmete je a využijete veškeré podmínky, které se objevují v přítomnosti (a ne ty které jste si vymysleli pro budoucnost), tak zažijete i ten skok či velký přesun. Náš život se skládá z okamžiků (okem mžikneme), jak je tedy využíváte k tomu, abyste se dostali na onu dlouhou cestu svých snů? Rutinou, stresem a odsouváním toho, co máte rádi nebo se zastavíte, rozhlédnete se kolem a vyberete si z příležitostí, které Vám život nabízí pro onu chvíli (a které pak vedou k realizaci těch velkých snů)? Věřte, že to co máme teď, je to nejideálnější pro nás a to se týká právě i možností, které nám život nabízí pro danou chvíli. Nabízím Vám metodu, která je základem pro vše, co jsme si dnes řekli. Naslouchejte svému srdci, ptejte se ho i na zdánlivé drobnosti – co mohu udělat pro svou radost teď? Co mi dělá radostnou/radostným teď, dnes? Až po ty velké – jaká je má životní cesta a co pro ní mohu udělat již dnes?Těšit se malou radostí, vede napříč obrovskou až k naplnění Vašich snů a nalezení Vaši autentické cesty. Autorka: Karla Kaja Czechová – lektorka, terapeutka, kouč, redaktorka a spisovatelka - www.zivotvrovnovaze.cz Jmenuji se Karla Czechová a skončila jsem třetí dekádu svého života. Dlouho jsem ve svém životě létala nahoru a dolů. V dubnu 2013 jsem se rozhodla z horské dráhy vystoupit a vytvořit si vlastní cestu, dle svých přání, dle svého srdce. Mým osobním záměrem, který rozvíjím každý den, je žít v každé chvíli svého života své sny. Záměrem mého srdce či duše je inspirovat, motivovat a provázet všechny bytosti k pochopení a uvědomění – ke spokojenému, láskyplnému životu. K životu v rovnováze! Pro naplnění mých záměrů jsem vytvořila projekt Život v rovnováze a jako metodu jsem si vybrala on-line kurzy, meditace, webináře, ale i osobní přednášky, semináře či individuální konzultace. A pro lásku ke knihám a k psaní publikuji články o osobním rozvoji na svém blogu, píši knihy a v neposlední řadě spolupracuji jako redaktorka s časopisem Šifra. )
Koukněte se zpět a vzpomeňte si, proč jste se brali? Možná to bylo z velké lásky. Věřili jste tomu tehdy tolik, že vaši víru by nic nezlomilo. Možná jste museli kvůli novému nečekanému přírůstku do rodiny. Možná ve vašem sňatku byly mnohem manipulativnější atributy, jako nemám kde bydlet, chci aby se o mě někdo staral, konečně mě někdo miluje.Možná vám to však v posteli klapalo tak dobře, že jste zastínili ostatní varovné signály, že tohle není ten pravý partner do společného zodpovědného života. Děti, to plémě…Jenže přišly děti. Ti nejsobečtější tvorové na světě. Musíte se o ně plně starat velmi dlouho. Chtějí vaši pozornost, váš spánek, váš klid, váš čas pro sebe, chtějí vaše jídlo, vaše peníze, vaše oblečení, systematicky ničí vaše oblíbené věci, nezajímá je váš názor a přesto jste pro ně životně důležití. Jakmile zjistí, že máte kousek energie navíc, hned po ní chňapnou.“Chuť na sex? Kdy proboha? Nespali jsme spolu s manželem, co se malý narodil!” Co vám zůstalo?Přišli jste tedy o to jediné, co vás s partnerem sbližovalo. Sex nebo chcete-li, milování. Zbylo něco? Zbylo něco společného? Co nějaký zájem? Společná radost z hudby, stejný vkus na filmy nebo aspoň společná témata k hovoru? Nemáte si co říct?Nemáte ani o čem společně mlčet? Tak to je pěkná prekérka. Nárokování sexuPokud toho moc nezbylo, vaše tělo se bude chtít vrátit k tomu hezkému, co znalo a zažilo. Sex! Ten nám přece vždycky šel! Pokusíte se partnera z posledních sil svést. Setkáte ses odmítnutím. No jistě, není to žádný blbec a moc dobře cítí, že to není skutečná touha, ale obyčejný kalkul. Odmítne. Vesmír je také velmi dobrý vtipálek a vždy vás připraví o to, na čem lpíte. Čím více budete sex po partnerovi vyžadovat, tím více ho budete odpuzovat.Tlak vytváří protitlak. Obyčejná fyzika. MilenciMarně se točíte v kruhu. Přijali jste svou pravdu, že nutně potřebujete sex. Chcete totiž něco, co nemůžete dostat. A když to nemůžete dostat, chcete to ještě více. Ale je to přece moje potřeba!! Jak mám bez toho žít? Začnete se zlobit na toho, kdo vám potřebu nehodlá naplnit. Je to přece manžel/ka! Musí! Je to povinnost! Proto jste se brali? Abyste měli záruku kvalitního sexu až do smrti? No tak to klobouček.Najít si milence, to bude řešení ve vaší zoufalé situaci. Muži i ženy se k tomuto aktu uchylují čím dál častěji. Mnohdy to může být vysvobození a nahlédnutí na nefunkční vztah z jiné perspektivy, často to však bývá zoufalý útěk před sebou samým. Jak z toho venVsadím jste, že když nejsou vaše potřeby řádně naplněny, tak jste nenechali na svém partnerovi niť suchou a trestáte ho, kudy chodí. Vidíte na něm samé chyby, sekýrujete ho nebavíte ses ním a všemožnými způsoby mu dáváte najevo, že se nechová, jak by měl. Že jedině pořádný sex by mohl celou situaci napravit. No…každý se úplně třese na to, jak vleze do postele se sekýrující “matkou” či despotickým “otcem” a pořádně vášnivě mu to udělá.Chce to změnu, a tím nemyslím změnu partnera. Uvolněte tlak a nemanipulujteV prvé řadě předem zapomeňte na to že začnete používat nějakou chabou manipulaci na to abyste změnili přístup partnera. Vaše změna bude muset jít opravdu od srdce. Nejde? Tak to si sbalte kufr a radši jděte o dům dál.Zbavte se aspoň na chvíli přesvědčení, že partner vám má dávat sex a že ho nutně potřebujete. Jde to. Hned potom přestaňte OKAMŽITĚ hledat na partnerovi chyby a začněte si všímat toho, co dělá dobře. Vím, že něco najdete. A až něco najdete, oceňte jej. “Děkuji Ti, že jsi vynesl smetí, moc mi to pomohlo.” Děkuji za skvělou večeři, tak dobrou jsem dlouho nejedl.” “Ty nové šaty ti moc sluší.” “Jsem ráda, že jsi vyzvedl děti ve školce, děkuji Ti.” Uvidíte sami, jak partner pokvete. Slova ocenění navrací lásku a ubírají boj mezi partnery. Čím menší bude boj, tím menší je vyvíjen tlak, tím více se dostává prostoru pro lásku a tím větší šanci má láska, že se změní v krásné milování.Nevzdávejte to. Pár obyčejných slov dokáže opravdu zázraky a dokáže vrátit lásku a touhu tam, kde už se zdála, že není. Spolkněte svoje ego, hoďte kvalt do pokory a možná ještě budete koukat, jak vášnivé to mezi vámi ještě může být. Autorka: Vendula Kociánová http://www.vendulakocianova.cz Navádím ženy i muže k vlastní podstatě. Aby bez kouzel a čar dokázali hnout se svým životem, tak jak jsem to dokázala já. Mnohdy jsou ty nejjednodušší cesty nejhůře viditelné. Život sám je velmi snadný a jednoduchý, pokud to tak chceme. O nic se nemusíme snažit, protože vše je nachystáno, jen se položit do proudu a nechat se nést. Ukazuji lidem, že hmota a duchovní růst jsou velmi úzce spjaty a že vše začíná od lásky k sobě samému. Kdo se bojí, ten ať stojí. Článek smí být šířen a kopírován jen se souhlasem AUTORKY. Portál Příznaky transformace TV má osobní souhlas autorky k jeho uveřejnění. Budeme rádi, když tento článek budete šíit na sociálních médiích sdílením. K tomu použijte v záhlaví článku tlačítko sdílet. Zveme Vás ke sledování jedinečného ON LINE VIDEO SEMINÁŘE PRO NEZADANÉ ŽENY A DÍVKY. Za pouhých 800 Kč můžete nyní zakoupit ucelený návod 20 videí s tématem jak odblokovat své vnitřní překážky a přitáhnout si do života skutečnou lásku. Více informací zde: http://www.laskyplny-partnersky-vztah.cz )
Nejsem žádná feministka a uvědomuji si, že i ženy mají mužské ego, tedy mužský princip v sobě. Nadpis jsem použila záměrně, protože takto mi to bylo sděleno dnes ve snu. Dnes v noci jsem měla vizi, ve které mi bylo řečeno, že na jemnohmotných úrovních dochází v kolektivním vědomí k definitivnímu překlopení polarit a ženská esence se vyrovnává svojí silou mužskému principu. Popravdě, vím, že toto téma je ve vzduchu již několik let, ale v posledních dnech v sobě vnímám pocit určitého završení, dokončení určitého procesu, co se týká vyrovnanosti mužských a ženských energií. Velice často se i při své práci nyní setkávám s páry, kde se ženám obecně více daří, dělají s láskou své poslání a zajišťují hlavní příjem v domácnosti, kdežto jejich muži se cítí částečně oslabení, nenacházejí smysl života, nebo nenacházejí činnost, která by je uspokojila a přinesla jim vnitřní pocit stability a spravila jejich sebevědomí. Tento jev vnímám jako umenšování mužského ega, kdy muž byl závislý na kompenzaci pocitu vlastní hodnoty díky nějaké činnosti, statusu, titulu, schopnostem. Proto muž, který prochází transformací, potřebuje získat přístup k pocitu vlastní hodnoty, nezávisle na vnějších zdrojích a uznání okolí. Proto i muži, kteří mohli být v minulosti úspěšní, nyní shledávají, že dosavadní činnost je neuspokojuje, dokonce mohou cítit frustraci a nenaplnění z života, který jim při vykonávání práce uniká mezi prsty. Důvodem je to, že jsme jako společnost povýšili činnost a úspěch nad lásku. Bez lásky není ani pocit vnitřního naplnění, ani pocit hodnoty, ani energie a motivace k vykonávání jakékoliv činnosti. Proto mezi mužem a ženou často dochází k tomu, že žena, která je citům přístupnější, nalezla zdroj síly v lásce, žijící v pokoře a důvěře vůči životu, nalézla také zdroj vlastní tvořivosti a má přístup k hojnosti a penězům. Jejím úkolem je povzbudit svého muže a pomoci mu procitnout do nové reality. Lidem, kterým se nedaří žít spokojený život v lásce a úctě k druhým, zavazí jejich vlastní ego, ať už je to připoutanost k pocitu vlastní důležitosti, berou sebe a život moc vážně, uvízli v minulosti, nebo příliš lpí na svém budoucím osudu. Život nám tak bere vše, na čem zbytečně lpíme. Ten, kdo je závislý na ostatních, tak může zůstat opuštěný, kdo si příliš nakládá, bude bez prostředků nebo jej zastaví nemoc, kdo se cítí důležitý, bude ponížen. To vše je zákon rovnováhy, který spravedlivě naděluje všem lidem bez rozdílu. Proto, pokud máte pocit, že jste uvízli v nějaké prekérní životní situaci, snažte se nejen hledat řešení, ale v první řadě najít souvislosti a pochopit, že vyrovnáváte svůj nerovnovážný stav. Život neustále směřuje k rovnováze a pokud jste sami způsobili jeho vychýlení na jednu stranu, povede vás to k vyrovnání dluhu. Zejména v případech, kdy lásku a svůj osobní rozvoj zaměníte za hodnoty, které jsou pomíjivé a v porovnání s tím důležitým druhořadé. Proč je nyní každý den plný internet článků o smrti a obav o lidský život? Protože jsme dlouhodobě téma smrti vytěsnili a záleží nám více na zachování života samotného, než na jeho kvalitě a kultivaci. Strach ovládl naši kulturu a pohodlný konzumní život otupil naše smysly. Pro samé povinnosti jsme zapomněli na to nejdůležitější - být jako děti, umět si hrát a radovat se. Možná právě proto teď máme být více pohromadě, abychom si uvědomili, že jsme v tom spěchu tak trochu zapomněli, že ten pravý smysl nám jako společnosti dosud unikal. Autorka článku: Tara Svobodová http://www.moje-vztahy.cz/ Jsem lektorkou osobního rozvoje, poradkyní v oblasti partnerských vztahů, zabývám se také transpersonální psychologií, scenar terapií a reflexní terapií. )
Žijeme v uspěchané době, kdy jsme vystaveny situacím v podobě úspěšnosti a současně citlivosti, lidskosti. V posledních letech je zvýrazněna pozornost na autenticitu, ovšem na druhou stranu se po nás chce výkon, něco ukázat světu. Neustálý tlak na dokonalost nás žene vpřed, aniž bychom si uvědomovaly, mluvím za nás ženy, že hlavním přínosem je především sledovat sebe samu, kam to vlastně jdu a proč? Co mi to dává? Kým jsem na té cestě, jsem to Já nebo někdo, koho ostatní žádají mít? Co ženy žene vřed, je silně aktivované mužství, mužská energie, která přebíjí a tlačí do pozadí ženský princip, který je výrazem ženství, ženské energie, tvořivosti a zranitelnosti. Dvě vnitřní síly - mužská a ženská, které mají každá svůj vlastní prostor a vliv na naše city a kvalitu bytí. Vidím kolem sebe ženy, které nevědomě přebírají mužské role, ať už v zaměstnání, v partnerství, v rodině, v konečném měříku se tato bojová asertivita promítá v celkovém postoji v životě. Snaží se dokázat světu svou nezávislost, v nezdravém pojetí samostatnost a touží mít vše pod kontrolou. Chtějí vítězit za každou cenu, jejich pravda je s velkým P a nic to nezmění. Nedovolí si jakkoliv polevit, nedovolí nikomu, byť jen na okamžik, aby rozpoznal zraněná a bolavá místa, která jsou záměrně ukrytá dost hluboko. Je tomu pár dnů, co jsem mluvila s jednou ženou - silnou, stabilizovanou v pracovní oblasti, zajištěnou. Mluvily jsme o mužích, o jistotě, o bezpečí mužovy náruče a jeho přítomnosti po boku ženy. Co si ženy dobrovolně zakazují a současně hluboce touží mít. Je to pocit bezpečí, pocit sdílení, pocit být pod ochranou muže. Vnímat muže vedle sebe, kterému by složily hlavu na hruď a nechaly se hýčkat a chránit. Muže dostatečně silného, aby dokázal ocenit sílu a současně zranitelnost ženy. Co se pak stalo? Tato žena se zasnila. Výrazně se zjemnily rysy v jejím obličeji, její krásné oči zahalil slzavý výraz a já vnímala nádhernou křehkost této ženy, tolik toužící po bezpečí náruče, aby mohla nechat odejít všechny starosti. Tento zážitek byl silný, ostatně jako vždy, když cítím, když polevují ledové kry v srdeční oblasti. Každá žena ve skrytu duše touží po bezpečné náruči muže (partnera), ale málokterá žena si dovolí projevit svou slabost a nechat muže, aby ji hýčkal. Ovšem v tomto pojetí je slabost zranitelností, citlivostí, je to autentická vnitřní žena, ženství, které se navenek chová tak, jak se cítí uvnitř. Pokud je zraněné, těžko žena dovolí muži, aby dostal možnost ji chránit tak, aby jí nebral sílu. Aby nevyvolával pocit dluhu. Bude naopak v muži aktivovat a zrcadlit jeho zraněné ženství. Takto nelze nalézt klid a bezpečný přístav ve vztahu. Stejně tak jako my ženy léčíme své nitro, svou vnitřní ženu, tak i muži jsou na cestě k vyléčení své „ženské části“. Muž, který bojuje s projevem své citlivosti, stydí se za svou romantickou duši, dělá mu problémy přiznat si svou srdečnost, vyjádřit své city, takový muž jen těžko a se sebezapřením bude oporou ženě, která své ženství má na podobné úrovni. Z tohoto vztahu budou oba za čas bolestně unaveni. Žena nedostane, po čem touží a muž to jednoduše nedá a dříve nebo později se může stát, že časem jeden odejde. Jakmile budeme věnovat pozornost vyléčení našeho posvátného ženství, poznáme, že už není třeba se strachovat a skrývat svoji jemnost, svou citlivost, neboť se staneme stabilní a jisté bez výkyvů „hysterie“. Dostaneme-li do rovnováhy naši vnitřní ženskou a mužskou polaritu, stáváme se celistvé. Na vyšší úrovni se tyto polarity spojí, dosáhneme celistvosti jako Žena, která si je vědoma sebe, své síly, svého ženství, ale i mužské asertivní části. Taková žena probouzí léčivý proces u muže. Oba si budou schopni projevit vůči sobě svou zranitelnost beze strachu, čímž se prohlubuje důvěra mezi partnery a síla partnerství jako celku. Tím, že partneři v sobě navzájem rozpoznají na vědomé úrovni svůj vlastní odraz, stávají se jedním. Archetypální mužská síla (nejčastěji) u muže nabývá s intenzitou archetypální ženské síly (nejčastěji) u ženy. Oba partneři nalézají vzájemný pocit bezpečí domova v harmonii polarit. Každá vyléčená žena ze svých vnitřních zranění spouští léčivý proces u ostatních žen. V případě sjednocení dvou jedinců v Jednotě partnerství se léčivá síla promítá na kolektivní rovině s vyšší intenzitou. Autorka článku: Veronika Kovářová – koučka a motivační mentorka pro ženy – www.veronika.vision Věnuji se koučinku a motivačnímu mentorinku. Svou přidanou hodnotu vnímám v rozvoji osobnosti tím směrem, kam směřuje niterná část každého z nás, a sice k pocitu celkového vnitřního naplnění. Síla transformačního procesu je výsledkem dlouhodobého a upřímného hledání. Naprosté odevzdání se novému směru je nezbytnou součástí.S ohledem na své nejvyšší hodnoty věnuji prioritně pozornost rovnováze ve svém životě, což mi umožňuje harmonicky propojovat své zájmy v osobním i pracovním životě. Miluji cestování, sdílení zážitků a zkušeností s podobně naladěnými lidmi a vždy vítám možnost, jak se nechat inspirovat či inspirovat druhé. Přednáška: Zuzana Hozhoni - KOMUNIKACE S MUŽEM PRO ŽENY )
Poslední dny jsou pro všechny více či méně náročné. Těm, co se necítí psychicky moc dobře a kladou si otázky: Jak dlouho to potrvá, co se může všechno stát? atd. bych ráda doporučila zkusit se soustředit na TEĎ. Je to jednoduché a současně mistrovská technika. Pomáhalo mi to, když jsem ležela se zápalem plic, i když jsem se hodně dlouho a pomalu zotavovala. Když jsem myslela na to, když to skončí a kdy už budu mít zase sílu, tak jsem se trápila a vytvářela v sobě napětí. Když jsem se soustředila na TEĎ, tak jsem prostě ležela, odpočívala, koukala na filmy a byla s rodinou. Uzdravovala se. V okamžiku TEĎ se málokdy děje něco zlého.Teď někde jste, dýcháte, sedíte, stojíte nebo ležíte, čtete... Když se v této situaci vrátíte do teď, tak svět okolo nás je z velké části stále v pořádku a my také. Svítí sluníčko, začíná jaro, příroda se probouzí, květiny začínají kvést. Můžeme si té krásy užívat. Věděli jste třeba, že kočičky (ty, co rostou na stromech) krásně voní? Já to zjistila včera. Zkuste najít to, k čemu tyto dny můžete využít. Víc odpočívat, být s rodinou, uklidit si doma, naučit se něco nového? Může to být cokoliv, co vám teď bude dělat radost a co vám pomůže spojit se s vnímáním sebe sama. Třeba zvyknout si každý večer jemně si promasírovat nohy. Je to úlevné, příjemné a učíte se i touhle drobností samostatnosti. Sami si můžete udělat dobře.Můžete si teď dopřát radost z úplně jednoduchých věcí. V situaci, kdy skoro všechno stojí a zůstalo jen to nezbytné, máme šanci zpomalit a pořádně se podívat na své životy, své vztahy a srovnat si všechno do pořádku. Stejně jako si můžeme uklidit doma, můžeme si uklidit i v sobě. Když jsem se po zápalu plic dostala z nejhoršího, začala jsem na sobě pracovat ještě o něco víc, systematicky a maximálně do hloubky, abych sama sebe už nepřivedla do stavu, kdy se "schvátím" tak, že onemocním. Jedna lekce stačila :-) Podobnou lekci máme teď k dispozici hromadně. Ještě jeden tip, jak si pomoci do větší pohody. Už mnoho let mi lidé říkají, že se v mé přítomnosti přirozeně zklidní. Když jsem se chystala na vysílání o esencích, pouštěla jsem si starší rozhovor, abych si připomněla to podstatné a zjistila jsem, že to funguje i na mě. Přes obrazovku jsem zklidnila i sama sebe. :-) Máte-li chuť, můžete se podívat na záznam vysílání na Příznacích transformace z minulého pondělka nebo se podívat na některé z videí na mém YouTube kanálu.Třeba se naladíte na větší klid i vy ❤️ Autorka: Bára Zumotová http://www.zumotova.cz Žena, partnerka, maminka, dcera, sestra, kamarádka... Pro vás mohu být člověkem, kterému se můžete s důvěrou svěřit, kdo vám bude klást otázky, které vám pomohou nalézt odpovědi, které vás nasměrují k vlastní pravdě a spokojenosti. Zákoutí lidské psychiky, spletitost vztahů a rozmanité lidské osudy mě zajímaly už od dětství. Moji rodiče se často stěhovali, navíc můj tatínek je cizinec, takže jsem se mnohem častěji než většina lidí dostávala do úplně cizího prostředí a vždy bylo potřeba nové lidi poznat a navázat nové vztahy. )
Úzkost je souhrnný název pro strach z neurčité události v budoucnosti. Ovlivňuje tělo, emoce i myšlení. -Somaticky (tělesně) se projevuje jako – zkrácené dýchání, chvění rukou, vyšší krevní tlak, zrychlený puls, poruchy trávícího systému (nechutenství, přejídání, průjmy), může se dostavit nadměrné pocení a nevolnost. -Emočně – člověk má nepříjemný pocit strachu, který se může vystupňovat až do paniky. -Myšlením – cyklením se v otázkách typu, jak to asi dopadne, co bude, jaké to bude, kdo tam bude, jak to dopadne, co budu dělat? Víte, k čemu Vám slouží úzkost? No, dnes už k ničemu, stejně jako stres. Dříve to bylo důležitou součástí pudu sebezáchovy a přežití člověka. Stres i úzkost totiž aktivuje organismus k pohotovosti na boj nebo útěk. Do takovýchto krizových situací se však dnes již dostáváme jen výjimečně. Jenže my lidé jsme zvyklí se chovat a reagovat úzkostně na neznámé situace. Věřím, že v rámci evoluce tato naše schopnost jednou zanikne. Tedy až budeme mírumilovní a laskaví lidé, bez válek a násilí. Moc rád slyším takové ty rady: „Buď tady a teď. Nepřemýšlej nad tím. Neřeš to. Nech to plynout.“ Ale jak to mám udělat, když já prostě prožívám tu úzkost? Ty rady pomůžou na pár vteřin, ale za chvíli se člověk topí v úzkostném stavu znovu. Co to tedy způsobuje? Je to myšlení na konkrétní bod v čase (na tu událost v budoucnosti), které Vám způsobí takzvaně zúžené vědomí, to následně vyvolá pocity strachu a také tělesné projevy. Rozšiřte své vědomí a úzkost se ztratí. Jako první pomoc, kterou si můžete poskytnout nebo někomu jinému, je představit si tu situaci, jak bude vypadat asi 15 minut po jejím úspěšném ukončení. Čím dříve to uděláte, tím rychleji se vrátíte do stavu klidu. Váš mozek má totiž jenom Vás a miluje Vás tak, že udělá cokoliv, co mu řeknete. Pokud mu však neřeknete, co má dělat, tak bude dělat to, co právě dělá (rozumějte, udržuje stav úzkosti). Mozek není zcela samo funkční systém jako srdce, plíce, ledviny apod. Potřebuje velice specifické příkazy a způsob řízení. Je potřeba mu ukázat v představě a zapojit do toho i emoce. Tím se „přenastaví“ na požadovaný stav a následně pak reguluje i Vaše emoce a tělesné projevy. Člověk totiž nemůže cítit 2 emoce současně. To prostě technicky nejde. Je tedy potřeba tu vizi, kterou má spojit s jinou emocionální událostí. S pozitivní událostí.-Představte si, jak to bude vypadat 15 minut po úspěšném ukončení té události, která ve Vás vyvolává tu úzkost. -Projděte si tím stavem „15 minut po“ velice detailně. Uvědomte si hlavně ty pocity, které budete v té chvíli potom mít. Prožijte všechny pozitivní pocity, které po úspěšném ukončení události nastanou. -Řekněte si v duchu: „A tento pocit, chci mít právě teď.“ Váš mozek to potom nastaví. V té chvíli se uklidníte. Vaším tělem projde pocit blaha a úzkost se ztratí. V mozku totiž budete mít nastaveno, že to dopadne dobře. Navíc se ta informace přenese i do podvědomí, takže Vaše chování i reakce budou směřovat právě k tomu pozitivnímu výsledku. Někdy je potřeba si na vědomé úrovní znovu vybavit tu událost „15 minut po“ (tzn. vzpomenout si), pro lepší upevnění a ukotvení. Prostě si to znovu vybavte a užijte si opět ten blažený pocit. Autor článku: Alexandr Tóth http://www.alexandrtoth.cz Řídím se pravidlem, že vždy existuje řešení. Někdy změna přijde, když se podíváte na věc z jiné strany, jindy je potřeba přestat na něčem lpět a velice často stačí jenom změnit svoje omezení, které Vás zastavuje od dosažení toho, co si tak přejete. Jestli chcete, tak můžeme spolu najít řešení té Vaší situace a změnit Vám konečně život k lepšímu. Koučink a terapie, pro mě není povolání, je to můj životní styl. Přednáška: Vše o regresi do minulých životů - Libor Smetana Simona Lásková - energie sfingy, regresní terapie a předávání vzkazů duší )
Emoce jsou součástí našich dní a určují, jak moc budeme v pohodě či naopak v nepohodě. Nepříjemné emoce – nuda, netrpělivost, nejistota, strach, neklid, úzkost, bolest, podrážděnost, vztek, frustrace, zklamání, deprese…jsou součástí našich dní. Nevyhnou se nikomu z nás. Avšak někteří lidé jsou více v pohodě, co dělají jinak?Znamená to snad, že lidé, kteří jsou v pohodě, nestěžují si a nezažívají nespokojenost atd. nemají žádné problémy? Ne. Pouze se rozhodli, že na ně nebudou citově reagovat. Pěstují si posilující pozitivní emoce. Dokáží svoji pozornost přesměrovat k věcem, které jim přináší lepší pocit. Není to o věcech a lidech zvenčí, ale je to o vašem nitru.Život v pohodě je vnitřní záležitost.Pohodu ani nepohodu vám nezpůsobí nikdo a nic z venku. Vy sami ji máte plně pod kontrolou. Vychází z vašeho nitra.Už slyším některé lidi, jak říkají, že nemůžou být v pohodě, když nemají peníze, trvalý vztah , vysokou školu, svoji firmu, …ale moje zkušeností podložené zjištění je, že dokud nebudete ve vnitřním klidu, peníze, partneři i veškerý úspěch od vás budou utíkat.Až budete v pohodě, peníze a vše, co chcete, budou následovat. Vše je závislé na tom, jak se cítíte. V posledních dnech mě baví čím dál víc pozorovat lidi kolem mě. Všimla jsem si, že někteří lidé negativním emocím podléhají a jen ztěžka se umí dostat do pohody. Přímo si v negativních pocitech libují a snaží se je přenášet na ostatní. A diví se, že mají málo peněz, žádného nebo špatného partnera, špatnou práci… V poslední době jsme se hodně naučila. I já jsem se dostala do situací, které mi nepřinášeli jen příjemné pocity, ale naopak úzkost a stres. Ale jsem v pohodě. Vím, jak s nepříjemnými pocity zacházet a jak se cítit v pohodě. Znovu jsem si uvědomila, jaké jsou protilátky na negativní emoce. Stačí jen přehodit výhybku v hlavě, v našich myšlenkách a můžeme být všichni okamžitě ok. Mám pro vás moje tajné tipy, se kterými i vy můžete být okamžitě v pohodě: 1/Rozdávejte láskuLáska nám přináší mimořádné pocity blaha. Začíná u každého z nás, není někde venku, kde ji většina lidí hledá. Nejprve se naučte mít rádi sami sebe a přijmout se, takoví jací jste a poté vám lidé lásku rádi reflektují. Mějte rádi sami sebe, ostatní lidi a radujte se ze života. Hledejte v každém člověku a v každé životní situaci to dobré. Vnímejte lásku a krásu a rozdávejte ji kolem sebe. Láska je mocný lék a nabíjí energií. 2/SdílejteNaučte se umění dávat. Dávejte svůj čas, pozornost, pomoc, zkušenosti, pochvalu…Pocit sdílení s ostatními vás naplní pocity, které předčí cokoliv jiného. Pocit, že jste svými slovy nebo činy ovlivnily další lidi, je významný klíč k trvalé životní pohodě. 3/Buďte vděčníBuďte vděční. Je to tajemství k bohatému a pohodovému životu. Vím, že se v mým článcích opakuje stále a stále dokola, ale má to svůj důvod. Uvedete-li do každého svého dne slova vděčnosti, ať už někomu poděkujete osobně nebo v emailu či telefonu, oceníte vše, co právě teď máte a všechny, kterými jste obklopeni, pocítíte obohacující vnitřní klid. Neberte nic, co máte kolem sebe na lehkou váhu, oceňujte to. 4/Rozvíjejte svoji vitalituK pohodě potřebujeme energii a energii získáme pohybem. Při pohybu se tělo nasytí kyslíkem a dodá vám pocity vitality. Když se cítíte vitální a zdraví, plní energie, jste lépe vyzbrojeni na překonávání překážek všedních dní. Hýbejte se. 5/Udržujte si veselou myslJak se říká, veselá mysl, půl zdraví…Radujte se ze života, ze zdánlivě malých věcí, z toho, že můžete dýchat, chodit po vlastních nohou, poslouchat zpěv ptáků, … Mějte z toho radost, smějte se a buďte veselí. Zvýšíte si tím sebeúctu a vaše okolí bude také šťastnější. Přemýšlejte optimisticky o svých problémech. Inteligentní lidé jsou veselí optimisti, proto se jim v životě daří. 6/Zvyšujte si svou sebedůvěru a důvěru k životuVěřte tomu, že co se vám podařilo jednou, podaří se vám zase. Když se vám podaří trochu, podaří se vám i víc. Pomůže vám to pouštět se do nových věcí se sebedůvěrou. Zasloužíte si pozitivní emoce a můžete si je vytvářet sami tím, že si budete připomínat své úspěchy z uplynulých let, měsíců a týdnů…Věřte životu. Nic se neděje jen tak. Co je potřeba projít, to zkrátka projdete a berte si z toho jen to nejlepší, poučení, lekce, které vás posílí. Pozitivní pocity pramení z důvěry, že jste vždy ve správný čas na správném místě. Buďte otevření pro cokoliv, co se stane. Má to svůj význam. Nikam svůj život netlačte. 7/Mějte flexibilní přístupPružně reagujte, měňte svůj přístup. Život není strnulost a nehybná jistota, ale pohybující se záležitost. Život vás bude neustále překvapovat, nikdy ho nebudete mít pod kontrolou, ale pod kontrolou můžete mít svůj postoj k němu. Na čem záleží je, jaký smysl přisuzujete věcem, které se kolem vás dějí. 8/Udržujte si odhodlanostStanovte si své sny, vize, cíle a neúnavně za nimi jděte…Odhodlání vám dává pocity síly a energie. Vzbudí kolikrát překvapené obličeje lidí kolem vás, kteří jsou unavení a přemlouvají sami sebe, aby šli dál. Vaše neúnavnost a odhodlanost je vaší nevyčerpatelnou baterií plnou pocitů vítězství. Nenechte si nikdy a nikým ukrást vaše sny. 9/Žijte s vášníRychleji choďte, mluvte, spěte a pohněte se. Dělejte to, co vás baví. Každý den. Buďte neustále v pohybu. Každý den udělejte něco pro splnění vašich snů. Mějte cíl, směr, kam v životě jdete a s vášní jděte neustále kupředu. Choďte na semináře v oblastech, které vás zajímají. Potkávejte se se stejně naladěnými lidmi. Pocity vášně vás přímo přemostí do života, po kterém toužíte. 10/Buďte zvídavíPtejte se, pátrejte, jako děti…Nepřestávejte se ptát. Pokládejte otázku „Proč?“ Budete růst a budete v pohodě. Když se budete ptát, dostanete odpovědi. Odpovědi vám přinesou pocit, který vás posune k vaší vyrovnanosti.Píšu vám tyto tipy, abyste si je aktivně zařadili do svého života. Každý den jeden nebo více najednou. Záleží to na vás. Vždy máte na výběr. Buď se rozhodnete podléhat negativním pocitům nebo posilovat ty pozitivní, které vám lépe slouží. Nestačí je jen vědět, ale hlavně používat. Zkuste to a uvidíte, že i ze zamračených dní, kdy většina lidí kolem vás bude nadávat na špatné počasí, stresovat a stěžovat si na šéfa v práci nebo na nedostatek dobra v životě, vy budete nad věcí a „podezřele“ se usmívat a libovat si ve své pohodě:)) Autorka: Pavla Heřmanovská Zdroj: http://pavlahermanovska.cz/clanky/ Baví mě pomáhat lidem, kteří mají chuť a odvahu zlepšit svůj život, najít své ztracené sebevědomí, získat vnitřní klid a vzít svůj život do svých rukou. Stejně tak mě baví lidi podporovat v tom, aby měli více sebedůvěry a více využívali svůj potenciál. Motýlí terapie Libuše Darmia Jankůjová )
Včera jsme s kamarádkou Zuzankou seděly v čajovně. Zuzanka je těhotná, čeká své první děťátko a velmi se na něj těší. Po té co jsme se pobavily o velikosti a váze miminka, sáhly na bříško, jsme se začaly bavit o tom, CO JE VLASTNĚ NA TOM TĚHOTENSTVÍ A STAVU „MÍT DÍTĚ” KRÁSNÉ?Tento článek půjde hodně na dřeň a naštve zřejmě hodně lidí. Berte ho však jako subjektivní vyjádření mého vlastního vnímání a poznání a zkuste se nad ním zamyslet. PříznakyKdyž žena otěhotní, objeví se v jejím životě mnoho docela nepříjemných příznaků. Začne téměř okamžitě trpět dušností. Začne jí téct krév z nosu. Může trpět zácpou. Nemluvím o tom, že se jí chce z každého pachu zvracet. Hormony jsou tak splašené, že ji všechno rozpláče nebo rozčílí. Partner jí může začít smrdět. Její močový měchýř se v průběhu těhotenství smrskne na velikost třešně a je velice nepříjemné, když do něho dítě začeně šťouchat ručičkou ve zcela pravidelném rytmu. Tvrdnutí břicha a stahování dělohy je docela dost bolestivé. Až se mi někdy zastavil dech. Všechny vnitřní orgány, jako střeva, slezina a žlučník se posouvají do hrudního koše. Ale tam už jsou plíce a srdce! Těžko obyvatelná garsonka pro orgány. Strije. Praskající pokožka. Někdy dost bolestivé téma, které už nikdy nevymažete z paměti ani z těla. Neustálá plynnatost a říhání. Hořkost v ústech, nahovnostní stavy a po porodu? Uf…do roka se možná dostane do normálního stavu. Když má štěstí. Tak co je na tom pěkného?Opravdu svědomitě a zaujatě jsme hledaly, co je na tomto stavu pěkného. Ano, žena se stane krásnější. Její oči se prohloubí. Ve chvíli, kdy dokáže být sama se sebou si může užívat zvláštní meditativní stavy. Promluvy s dítětem jsou „so cute”, pokud se vám podaří. A první kopnutí, nádhera. Ne však od tříkilového macka. A co navíc? Jste neustálým středem pozornosti, každý na vás sahá, obdivuje, těší se s vámi. A zde je zakopán pes… Není to spíše takhle? Těhotenství nám totiž dává ten skvělý pocit, že jsme vyjímečné, milované, že o nás mají druzí zájem a že jim na nás záleží. Cítíme se přijaté. Naše tělo automaticky nastartuje režim „žena” a tak se staneme přirozeně zranitelnými, což si mnohé z nás během celého života nedovolí. Některé ženy mohou těhotenství používat jako pojistku, že nepřijdou o partnera a udržet se tak v jistotě a teplíčku. Mimochodem, dost ubohá a nefunkční varianta.Partner nám mnohdy v tomto období dává mnohem více pozornosti, hýčká si nás, nereaguje na naše stavy, nevadí mu, že žereme a tloustneme, dokonce nám o půl noci zajede do Mekáče pro hamburger! Můžeme být fakt samy sebou a všechno je nám dovoleno. Jaký je pravý důvod?Tohle mě velmi kriticky přivedlo k myšlence, že když se žena opravdu, ale opravdu hluboce podívá na důvod, proč chce dítě, možná zjistí, stejně jako já, že v tom byla touha po pozornosti, touha po jistotě a blízkosti partnera, touha odevzdat se mu, protože sama jsem to neuměla. Najednou měl o mě každý zájem a připadala jsem si tak vyjímečná! Je to opět o sebelásceKdyž jsem se naučila mít se ráda, vycházet se sebou, s partnerem, užívat si života, přijímat hojnost všeho druhu, když jsem se uměla sama zabavit na tolik, abych k tomu nepotřebovala druhého, domazlila a nechala vyrůst své vnitřní nenaplněné dítě, touha po dítěti mě úplně opustila. Proč tolik párů nemůže otěhotnět?Naše planeta se vibračně hodně zvedla. Už zde nechtějí ve velkém přicházet duše, které budou karmicky zatížené. Chtějí přicházet duše do vědomých rodin, vědomých párů, které se skutečně vědomě rozhodnou stát se průvodci nové bytosti. Nové duše už nechtějí přebírat na sebe vaši karmu. Čekají na to, až si sami své potíže zpracujete a nabídnete své buňky očištěné.Pokud už děti máte a toužíte po dalším, zaměřte se na to, proč jej vlastně chcete. Mám tam rozumové důvody? Chci sourozence pro prvního? Je mi už dost let? Děti by měly být aspoň dvě? Nebo některý z výše uvedených důvodů, o kterých se nemluví, jako udržet partnera, naplnit své vnitřní dítě, připadat si potřebná a milovaná, obhájit svůj smysl na světě skrze druhou bytost?Přeji všem příchozím bytostem, aby přicházely, tam kde mají a aby ti, kterým se děti nedaří zahloubali ve svém nitru až na dřeň a našli odpověď. Autorka: Vendula Kociánová http://www.vendulakocianova.cz Navádím ženy i muže k vlastní podstatě. Aby bez kouzel a čar dokázali hnout se svým životem, tak jak jsem to dokázala já. Mnohdy jsou ty nejjednodušší cesty nejhůře viditelné. Život sám je velmi snadný a jednoduchý, pokud to tak chceme. O nic se nemusíme snažit, protože vše je nachystáno, jen se položit do proudu a nechat se nést. Ukazuji lidem, že hmota a duchovní růst jsou velmi úzce spjaty a že vše začíná od lásky k sobě samému. Kdo se bojí, ten ať stojí. Článek smí být šířen a kopírován jen se souhlasem AUTORKY. Portál Příznaky transformace TV má osobní souhlas autorky k jeho uveřejnění. Budeme rádi, když tento článek budete šíit na sociálních médiích sdílením. K tomu použijte v záhlaví článku tlačítko sdílet. Zveme Vás ke sledování jedinečného ON LINE VIDEO SEMINÁŘE PRO NEZADANÉ ŽENY A DÍVKY. Za pouhých 800 Kč můžete nyní zakoupit ucelený návod 20 videí s tématem jak odblokovat své vnitřní překážky a přitáhnout si do života skutečnou lásku. Více informací zde: http://www.laskyplny-partnersky-vztah.cz )
Dnes jsou velice moderní techniky označovány jako kvantování (kvantová vlna, kvantová energie, kvantový dotek matrixu, matrix energetics apod.). Lidé se snaží tyto metody využívat ve svůj prospěch. Kvantují si zdraví, lásku, peníze, lepší práci, nové auto a spoustu jiných báječných věcí, které jim mají zjednodušit život. Ve výsledku tím chtějí podpořit vlastní lenost a utvrdit se třeba i v tom, že peníze přijdou sami. To jsou stále principy staré dobré magie, které jsou jen podány moderní formou a tím je "kvantový rituál". Znaky kvantování a magického rituálu: kvantování / magický rituálvezmi kvantovou vlnu / vytvoř ideu, kterou chceš realizovat kouzlempociť energii / najdi správný čas, postavení planet, den a hodinuzměň stav myšlení / soustřeď se a koncentrujpřidej záměr / řekni zaklínadlo vyšli do prostoru / proveď rituálzapomeň na to (odpoutej pozornost) / vyčkej, než se to realizuje potvrzením slov abrakadabra, a tak se staň, amen. Dobří lidé a drazí kvantomágové, je potřeba si uvědomit, že jsou to jenom iluze a dává to lidem falešnou naději a následné zklamání. V tomto čase a prostoru (3D/4D) nelze porušovat zákony fyziky a chemie - to by se náš svět zhroutil v pár vteřinách. Ve světě 5D kam se transformujeme, to však již možné je. Pro lepší uvědomění si zkuste, ať Vaše kvantovací technika změní hmotu v realitě. Zkuste vykvantovat před sebou třeba banán nebo překvantujte jeden druh ovoce v jiný (jablko v banán a pod). Můžete to dělat mnoho let a banán se před Vámi nezhmotní (nezrealizuje). Je iluze kvantovat si věci a cokoliv, co je vytvořeno materiální hmotou. To musí opět fyzicky vytvořit něčí ruce nebo příroda. Kvantování však umí ovlivnit buňky člověka a nezná prostor a čas. To je znakem, že umožňuje mimo jiné i telepatické spojení. V tomto případě spojení s buňkami jiného člověka. Kvantování dokáže velice lehce změnit myšlení, emoce a pocit bolesti. A to je skutečná síla kvantovacích technik. Stačí si to jenom uvědomit. Můžete měnit vlastní buněčnou strukturu ve smyslu "oprav" a vyzařování. Opět připomínám, že nelze měnit zákony fyziky a chemie, takže se nepřekvantujete ve vlkodlaka nebo jakékoliv jiné stvoření, které Vás nyní napadne. Proto si kvantem nemůžete vytvořit 6 prstů na jedné ruce. Můžete si však opravit, kterýkoliv prst Vaší ruky, protože plně ovládáte a kontrolujete svou buněčnou strukturu - myšlenkami, emocemi. To víme díky psychosomatickým příčinám nemocí a její nejmodernější variantě - epigenetice. Můžete tedy měnit vlastní formu myšlenek: - opravit si omezující rozhodnutí- změnit žebříček hodnot- posílit zaměření své pozornosti na svůj cíl a tím se motivovat Můžete si změnit emoce: - vlnu strachu překvantovat v lásku a zdravé sebevědomí- vlnu úzkosti překvantovat v bezpečí, jistotu a důvěru- depresi překvantovat v klid a mír s pocítěním smyslu života Můžete si utlumit fyzickou bolest a podpořit buňky, aby se rychleji regenerovali - to je ve Vaší "kvantovací" kompetenci.A co tedy dělat, když máte rozbořené finance a nefungujete v této oblasti života? Jak řešit to, že nemáte partnerku či partnera a hledáte svůj dvojplamen? Stačí jenom změnit vibraci vyzařování Vašich buněk (v tomto případě mozek a srdce). Kvantovat si peníze a bohatství je nesmysl - to nám objasnil "banánový test". Kvantovat si však můžete více příležitostí pro vlastní ekonomický rozvoj (finanční růst). Protože jak jsem psal výše, tak kvantování podporuje telepatické buněčné spojení a realizaci ve hmotě musí udělat něčí ruce nebo příroda. Když si kvantujete ekonomický rozvoj, tak to pociťují i jiné lidské bytosti, které Vám mohou dát příležitost se v této oblasti rozvinout - nová práce, více zakázek, více klientů . . . A v případě, že nemáte partnera/ku, kvantujte si více lásky. To bohatě stačí. Každý chce totiž milující osobu, protože jemu samotnému láska chybí. Když budou Vaše buňky (srdce, myšlení, následně chování a jednání) vyzařovat lásku, tak Vás prostě bude na první pohled milovat každý. V tu chvíli si můžete vybrat jakého člověka chcete mít ve svém životě právě Vy. A pokud hledáte někoho, kdo bude stejně milující jako Vy, tak laskavého člověka poznáte na míle daleko, protože tu energii máte a dobře ji znáte, takže ji vidíte i v druhých lidech. A jak je to u léčení alias kvantování na dálku? No stejně. Stačí, aby ten druhý člověk chtěl a potom můžete kvantovací vlnu telepaticky přenést k jeho buňkám, které jsou připraveny na vědomý příjem této změny. A na závěr Vám ještě prozradím jedno malé, ale úplně jiné tajemství. Lidské tělo je kukla Anděla.Až svou kuklu (tělo) jednou odložíte, tak se stanete motýlem, tedy „Andělem s křídly“. Víte, že můžete být pozemský andělem už teď? Autor článku: Alexandr Tóth http://www.alexandrtoth.cz Řídím se pravidlem, že vždy existuje řešení. Někdy změna přijde, když se podíváte na věc z jiné strany, jindy je potřeba přestat na něčem lpět a velice často stačí jenom změnit svoje omezení, které Vás zastavuje od dosažení toho, co si tak přejete. Jestli chcete, tak můžeme spolu najít řešení té Vaší situace a změnit Vám konečně život k lepšímu. Koučink a terapie, pro mě není povolání, je to můj životní styl. Přednáška: Vše o regresi do minulých životů - Libor Smetana Simona Lásková - energie sfingy, regresní terapie a předávání vzkazů duší )
Strana 8 z 19
Více videí