Potkávám spoustu lidí i v manažerských profesích, kteří se perou s tak základním slovíčkem „NE". Čím to je, že se tohoto slova obáváme a patří téměř mezi zakázaná slova? Jednou měrou nevěříme sami sobě a nejsme si jistí, zda zvládneme reakci druhé strany, pokud řekneme, že něco dělat nechceme nebo nevyhovíme přání. Toto neznámo nás děsí a proto často jdeme proti vlastnímu přesvědčení a v konečném důsledku poškozujeme pravidelně jen sami sebe. Máme pocit, že je to mnohem lepší, než aby nám ublížil někdo jiný formou slovní agrese či naší neschopností argumentovat. Nechceme být za hlupáky či darebáky bez sociálního cítění a proto často děláme věci, které dělat nechceme a tohoto našeho nastavení mohou druzí pravidelně zneužívat. Také vám to něco připomíná? Jste z toho unavení a nevíte co s tím? Mnoho lidí říká:" já už jsem takový". Houby! Nejste takoví, jen jste se těmto nevhodným reakcím naučili. Kde se tyto reakce, které vás poškozují vzali? Nechci zde zmiňovat Freuda a rozšiřovat tezi, že za vše může vaše matka či otec. To by bylo velmi zavádějící a ne úplně pravdivé. Ono je to všeobecně o naší společnosti a době relativně nedávno minulé. Byli jsme vychovávání v době, kdy se nesměli říkat vlastní názory a bylo důležité, co si o nás myslí sousedi. Znáte to " aby si o nás nemysleli nic špatného" nebo " co by o nás říkali druzí". Naučili jsme se, že nejdůležitější je dobře vypadat před ostatními, ať už to stojí cokoliv. V konečném důsledku ale tato strategie v dnešní době selhává. Prohráváme s tímto přístupem vždycky! Pokud budete dělat vše, co po vás chtějí druzí a zapomenete na svůj vlastní život, nikdy nebudete spokojení – budete služebníky. Vím, že to zní drsně a věřím, že malé procento lidí si vybere sloužit druhým a naplňuje je to. Pro drtivou většinu to ale není to pravé a pokud nedokáží říci „NE", je za tím strach ze ztráty pozitivního přijímání druhými – ať už v zaměstnání či v soukromém životě. Co z takového chování může vzejít dobrého pro vás? Obávám se, že nic moc. Budete se trápit pro druhé, budete manipulováni a až nebudete již mít dost sil, abyste mohli ještě dávat, většina lidí se k vám otočí zády a bude brát jinde. Tím, že budete vším a pro všechny, se velmi rychle stanete nikým. Jak z této pasti ven? Klíčem je již tolikrát zmiňované vědomí vlastní hodnoty. To, co má nějakou hodnotu se nerozdává všude zdarma a lidé si toho váží. Mercedes vám také nikdo zdarma nedá jenom proto, že to chcete. Proto byste neměli dávat všude vaši energii, práci i čas zdarma jen proto, že to po vás chtějí druzí. Přestanete totiž po čase pro tyto lidi mít hodnotu. Budou vědět, že jste kdykoliv k dispozici a dovolí si k vám věci, které by si k ostatním nikdy nedovolili. To, že pomáháme přátelům je v pořádku, ale praví přátelé vás nebudou zneužívat! Abyste našli vlastní sebeúctu a hodnotu, může pomoci následující cvičení, které doporučuji i svým klientům v psychoterapi: Vezměte tužku, papír a napište si, co všechno se vám v životě povedlo a každou věc očíslujte od 1 až třeba 1000, pokud se vám podaří dát tolik věcí dohromady. Vzpomeňte si i na drobnosti z dětství, první vyhraný závod či soutěž, první dobré jídlo, které jste uvařili či úspěšné ukončení studia. Zkrátka cokoliv, co vnímáte pozitivně a co se dle vás podařilo. Oprostěte se od toho, zda vás někdo kritizoval, protože BMW se také nelíbí všem, i když je to dobré auto-:) Dejte na svůj pocit, jaký jste z toho měli vy osobně! Tento seznam můžete postupně rozšiřovat a může se z toho stát dobrý návyk na posílení vlastního sebevědomí a sebeúcty. Časem si uvědomíte svoji vlastní hodnotu, ale chce to trochu cviku. Náš mozek může vše vyhodnocovat pouze na základě minulých zkušeností a pokud mu připomenete i to dobré, časem BUDETE VĚDĚT, že jste dobří a zasloužíte si dobré věci v životě bez ohledu na to, co si o tom myslí jiní. Říci „NE" v situacích, kdy se budete cítit manipulováni či jenom unavení, pro vás bude mnohem snažší! Autor článku: Mgr. Ivo Kotek, MBA - www.ivokotek.cz Od roku 2007 se věnuje terapeutické, konzultantské a lektorské činnosti. Zaměřuje se jak na psychosociální výcviky, koučování, tak i individuální terapie. Současně vede tréninky efektivní komunikace, leadershipu či time managementu v komerční sféře. V předchozích letech působil na různých manažerských a obchodních pozicích v nadnárodních společnostech. Článek smí být šířen a kopírován jen se souhlasem autora Ivo Kotkem. Portál Příznaky transformace má osobní souhlas autora k jeho uveřejnění. )
CO DĚLAJÍ NAŠI PRŮVODCI A JAK SI JE VYBÍRÁME (str. 72) aneb POZOR NA VÝBĚR NAŠICH PRŮVODCŮ Inelia: „Tohle je pro mě fascinující…. Dobře, další věc, na kterou se tě chci zeptat – a už jsme se tématu dotkli. Zmínil ses, že lidi provázíš nebo přicházíš, abys opravil závady v jejich životech. Mnoho lidí se zmiňuje o setkáních s anděly nebo o chvíli, kdy se jim andělé zjevili v kritické životní situaci. Například je zachránili při autonehodě. Ráda bych věděla, proč to děláte? A jak víte, kdy se objevit? A čím to je, že to neděláte pro každého na planetě, ale jen pro některé jednotlivce? Gabriel: „To je víc než jedna otázka!“ Inelia: „Hahaha … ano, to je. Dobře, tak proč napravujete chyby v životech lidí?“ Gabriel: „Proč opravujeme chyby v životech lidí? Už jsem na tuhle otázku vlastně odpověděl, ale zdá se, že je potřeba ji znovu prozkoumat a možná použít jiná slova.“ Inelia: „Odpověděl?“ Gabriel: „Jsem si celkem jistý, že už jsme o ní mluvili. Ano. Vysvětloval jsem, že jsme jako opraváři nebo zákaznická podpora. Ale předpokládám, že to úplně nevysvětluje, proč to děláme. Je to jako silné puzení zapojit se do spolutvoření. Možná, když ti vysvětlím, jak to cítím, co to dělá v mém vědomí, v mém životě, přijdeme potom na to, proč to děláme. Vnímám to jako naváděcí maják. Obecně řečeno, většina lidí má skupinu bytostí, která s nimi cestuje. Neříkáš jim „doprovod“ (entourage)?“ Inelia: „Ano, říkám jim tak. Je to skupina bytostí, většinou mimo fyzické tělo, která vede, učí, podporuje a vyživuje osobu a její životní volby. Několikrát jsem viděla, že lidé měli ve svém doprovodu anděly, a někteří lidé mají převážně anděly.“ Gabriel: „Lidé jsou jako majáky. Z nějakého důvodu, který neznám, se dostanou do mého pole pozornosti. Jakmile se do něho dostanou, je to jako kdybych nad nimi měl nepřetržitý dozor. Někdy se jim věnuji více, ale většinu času mi tento „dohled“ nebo pozornost běží někde na pozadí. To jsou lidé, kterým říkáš „chráněnci“ (charges). Nebo jsi také předtím říkala, že já jsem pro ně něco jako chůva.“ Inelia: „Ano! Někdy se po mě také chce, abych měla některé lidi v mém poli pozornosti. A já jim říkám chráněnci. Je vtipné, že to také znáš.“ Gabriel: „Někdy poslouchám tvoje přednášky. Slyšel jsem několikrát, jak nazýváš tyto lidi „chráněnci“ a podporující skupině říkáš „doprovod“.“ Inelia: „Ha! To je pro mě překvapení. Archanděl poslouchá moje MP3 a rozhovory!“ Gabriel: „No víš, prostě jsem se informoval, protože jsem se připravoval na náš rozhovor. Jak jsem řekl, nejsme všemocní, takže pokud nejsi jedním z mých chráněnců, musím si o tobě vše zjistit.“ Inelia: „Já nepatřím k tvým chráněncům? To je … vlastně jsem z toho smutná. Mám nějaké anděly ve svém doprovodu? A proč ne tebe?“ Gabriel: „Pokud mohu vidět, tak v tvém doprovodu nejsou žádní andělé nebo tam žádní nebyli. Ale teď tam mohu být já, když mi to dovolíš.“ Inelia: „Já ti musím dát svolení?“ Gabriel: „V každém případě – takhle to funguje. Nikdo nemá mezi svými průvodci někoho, komu nedal svolení. Člověk může požádat buď konkrétní bytost, aby se stala jeho průvodcem, nebo bytost se speciálními schopnostmi. A může to být také naopak: určitá bytost může chtít stát se součástí vedení a podpory určité osoby. Pokud oba souhlasí – přičemž k souhlasu ze strany osoby většinou dochází nevědomě, zatímco druhá bytost se rozhoduje zcela vědomě – dojde k propojení. Samozřejmě, tato spojení nejsou trvalá. Mohou trvat celý život, ale většinou trvají pouze několik let. A někdy dokonce pouze několik hodin.“ Inelia: „Teď když jsem s tebou strávila tolik času ve dvou, nedovedu si svůj život představit bez tebe po mém boku. Byla bych moc ráda, kdyby ses stal trvalým členem mého doprovodu.“ Gabriel: „Jsem poctěn. A děkuji!“ Inelia: „Je tu nějaké omezení? Můžeš být průvodcem pouze pro určitý počet lidí?“ Gabriel: „Naše vědomí nebo kapacita držet pozornost není omezena. Jsou tu pouze omezení, která jsou dána nastavením naší reality.“ Inelia: „Co další lidé, kteří by po přečtení této knihy chtěli, aby ses stal jejich průvodcem? Mohou tě zavolat a požádat, aby ses stal členem jejich doprovodu?“ Gabriel: „Ano, takhle to v podstatě funguje. Ale ne s každým lze vytvořit ideální dvojici. Proto půjde tento požadavek ke všem andělům a ten, který je s danou osobou nejlépe slučitelný, nebo má schopnosti, které osoba potřebuje, předstoupí, aby se zvážilo, zda se nehodí lépe.“ Inelia: „A můžeme chtít mít více než jednoho anděla ve svém doprovodu?“ Gabriel: „Ano, množství průvodců není omezeno, ani není určeno, kolik a jakého druhu mají být. Jen bych chtěl varovat kohokoliv, kdo chce rozšířit počet svých průvodců, aby si uvědomil, že existuje mnoho bytostí, které předstírají, že mají ty nejlepší úmysly, ale jsou to ve skutečnosti nízkovibrační bytosti, které využívají lidskou potřebu vedení a podpory pro své vlastní zájmy a růst.“ Inelia: „Jak se můžeme ujistit, že se tohle nestane?“ Gabriel: „Dejte si pozor, abyste prohlásili, že chcete, aby se do vaší blízkosti dostali a vašimi průvodci se stali pouze vysokovibrační světelné bytosti, které mají na srdci jen vaše nejvyšší dobro a životní naplnění. A když už o tom mluvíme: je vždy dobré pravidelně prověřovat a očišťovat vibrační soulad vašich průvodců.“ Inelia: „Jak to máme udělat a jak často?“ Gabriel: „Nejméně jednou ročně nebo kdykoliv, kdy cítíte, že měníte směr ve svém životě. A jak to udělat? Zavolejte si své průvodce ve změněném stavu mysli, například v meditaci nebo ve stavu rozjímání, a prozkoumejte, jak a zda s vámi rezonují. Jakmile cítíte, že už určitého průvodce nemáte mít nebo že je v nízké vibraci, poděkujte mu za jejich služby a nařiďte, aby odešel.“ Inelia: „Umím si představit, že někteří lidé mohou být přesvědčováni, aby si ponechali některé nízkovibrační průvodce, protože s nimi byli dlouhou dobu nebo jsou to příbuzní, které milovali.“ Gabriel: „Pokud chceš, můžeš být s těmito bytostmi stále ve spojení, ale asi nebudeš chtít, aby ovlivňovaly tvoje životní rozhodnutí a cestu. Takže jsou fajn jako občasní návštěvníci, pokud máš ráda takové věci, ale nikoliv jako tvoji průvodci.“ Inelia: „Co myslíš tím: „Pokud máš ráda takové věci“?“ Gabriel: „Mám na mysli, pokud ráda trávíš čas s nízkovibračními bytostmi a posiluješ je v jejich hrách.“ Inelia: „Nebo bych si třeba myslela, že je mohu zachránit, nebo tak něco.“ Gabriel: „Nikdo nemůže nikoho zachránit nebo vytáhnout z jeho nízké vibrace. Můžete to krásně vidět u lidských závislostí. Závislý člověk si nepřestane libovat ve své závislosti do chvíle, kdy se sám nerozhodne, že už toho má dost a chce přestat. A cokoliv jiného, třeba když vás závislý žádá o pomoc či záchranu, vede pouze k tomu, že jeho závislost podporujete a umožňujete mu ji. A tak vzniká spoluzávislost.“ Inelia: „To je drsné, ale viděla jsem to mnohokrát. Závislí lidé to často dělají. Odvádí takto pozornost. Gabriel: „A je to upírské. Člověk by měl být sám k sobě upřímný, pokud se snaží zachránit někoho závislého nebo nízkovibračního. Navrhl bych, aby si takový člověk položil otázku, proč opravdu chce druhého člověka zachránit. V odpovědi je vždy schovaná nízkovibrační motivace.“ Inelia: „Dobře. Potřebuji si to ještě znovu promyslet. Znám mnoho lidí, kteří byli snadno oklamáni nízkovibračními přáteli nebo členy rodiny, a někdy i úplně neznámými lidmi. Zachraňující lidé měli dobré úmysly a upřímně je vůbec nenapadlo, že by jim mohl někdo lhát. Jak to může být nízkovibrační frekvence nebo motivace?“ Gabriel: „Může to být jedna i více nízkovibračních motivací najednou. Možná chtějí být vnímáni jako dobří, laskaví, a mohou si myslet, že soucit nejlépe vyjádří tak, že budou jemní a vezmou na sebe bolestivé problémy druhých. Takové uvažování je založeno na mučednické energii, která má nízkou frekvenci. Může to být tak, že chtějí zachraňovat druhé, ale ve skutečnosti chtějí být sami zachráněni. Mohou také chtít před druhými vypadat jako mučedníci. Dalším důvodem může být, že si nejsou vědomi toho, jak pracují Pracovníci temnoty. Nízká vibrace nevědomosti způsobí, že jsou oklamáni a obelháni, a jejich pozornost je odvedena od podstatných věcí. Každopádně nic z toho nepřinese dobré výsledky.“ POKRAČOVÁNÍ NEBO DALŠÍ UKÁZKA O POMÁHÁNÍ A ZACHRAŇOVÁNÍ Inelia: „Pokud vybočíme ze své cesty, abychom někoho zachránili, protože tato osoba nám tvrdí, že se neumí zachránit sama, není její záchrana často dobrým řešením. Na mě také několikrát tuhle taktiku použili. Pokud někdo neumí plavat, ano, je lidské jít za ním a vytáhnout ho. Ale pokud vběhne znovu bez rozmyslu do vody, tak to je ten moment, kdy je potřeba se zastavit a nechat ho naučit se plavat – nebo se utopit. Jednou se mi přesně tohle stalo. A víš co? Když ten člověk viděl, že za ním už podruhé neskočím, vyplaval z rybníka sám. Neskočila jsem tam, protože jsem viděla, že by mě držel pod vodou tak dlouho, dokud bych sama nezemřela.“ Gabriel: „Ano, to je dobrý příklad. Je to jako s nízkovibračními členy doprovodu.“ Inelia: „Jak se vůbec někdo takový mohl stát členem doprovodu?“ Gabriel: „Víš, ne každý člověk tady na Zemi pracuje na zvýšení své vibrační frekvence. Nebo to nedělá celý svůj život. Možná si několik let užíval nízkovibrační zkušenosti – a aby je mohl prožívat, potřebuje takový člověk nízkovibrační průvodce. Také si můžete myslet, že všechny ultradimenzionální bytosti nebo všichni zemřelí jsou vysokovibračními bytostmi a chtějí pro nás jen to nejlepší. Avšak tak to není. Proto je tak důležité pravidelně čistit a kontrolovat, kdo je mezi vašimi průvodci. Někdy je celá skupina průvodců propojená a vysokovibrační. A někdy se může stát, že člověk chce zcela změnit svou profesi a namísto surfaře se stát programátorem. V tomto případě by měl přezkoumat a znovu sestavit svoji skupinu průvodců tak, aby odrážela jeho aktuální životní cíle a touhy.“ Inelia: „To dává smysl. Když se jedná o změnu zájmů či životního směru, a nikoliv o vibrační frekvence, potom výběr a tříbení průvodců tak přísně neposuzuji. Když se vrátíme zpátky k původnímu tématu, proč ty tohle děláš? Říkal jsi, že vysvětlíš, jaké to je pro tebe a jak to funguje. Můžeš mi říct, co se děje s tvými chráněnci? Proč za nimi někdy chodíš a jindy ne?“ Gabriel: „Ano, samozřejmě. Řekl jsem, že to jsou mí chráněnci a že jsou neustále v mém poli pozornosti. Někdy se stane, že jak jsou v mém poli pozornosti, tak některý z nich jakoby zabliká. Vnímám to jako barvu: libovolný bod v mém poli pozornosti začne svítit. Energie, kterou vnímám v souvislosti s určitou barvou, mě upozorní, o jakou záležitost se jedná. Může to být stav ohrožení nebo negativní rozhodnutí či vibrace, která proniká do pole mého chráněnce, a která není v souladu s jeho vyšším cílem. Nebo se může jednat o rozšíření stavu vědomí…“ Inelia: „Počkej, tady tě na chviličku přeruším. Řekl jsi: vibrace, která proniká do pole, a není v souladu s jeho vyšším cílem? Můžeš to trochu víc vysvětlit? Co je to za vibraci a odkud přichází?“ Gabriel: „Může se jednat o nového průvodce, který má příliš nízkou vibraci pro mého chráněnce, nebo může jít o životní zkušenost, kterou ve skutečnosti nepotřebuje, nebo například o vztah s osobou s nízkou frekvencí.“ Inelia: „Co v takovém případě děláš?“ Gabriel: „Vstoupím do jeho pole pozornosti a upozorním na to, co se děje. Upozorním ho na nesoulad a jak se to může obrátit proti němu. Také mu mohu ukázat, jak ho tato zkušenost odvádí z jeho zvolené cesty.“ Inelia: „Jakým způsobem vstoupíš do jeho pole pozornosti?“ Gabriel: „Někteří lidé mají velmi otevřené spojení se svými průvodci a ucítí nás. V těchto případech to vypadá, jako bychom s nimi hovořili. Můžeme také působit skrze silný pocit. Lidé pak naši zprávu vnímají jako intuici nebo poznání. Někdy také vstoupíme do jejich snů a snažíme se komunikovat skrze sny.“ Inelia: „Jak víš, že si tu určitou vibračně odlišnou zkušenost nevybrali?“ Gabriel: „Vidíme všechny jejich časové osy a některé z nich nekončí dobře. Proto se je snažíme od takové časové osy odradit. V podstatě jde o to, že pokud něco způsobuje utrpení, není skutečně dobré v takovém konání pokračovat.“ Inelia: „Mnoho lidí si myslí, že vše se děje z nějakého důvodu. Podle tohoto náhledu nic není naprosto negativní a vše může být odrazovým můstkem k našemu růstu nebo posílení. Já však mám pocit, že to vnímáš podobně jako já: totiž že někdy se negativní situace či osoba objeví čistě proto, abychom zažili negativitu, nebo aby nás zastavila, odvedla naši pozornosti či oslabila.“ Gabriel: „Ano, také jsem se s tím setkal. Většina negativních zkušeností je zde čistě pro negativní zkušenost jako takovou. Člověk se pak může z této negativní zkušenosti vymanit a většina lidí se bude snažit dát takové zkušenosti smysl a hodnotu. Ale ve skutečnosti by jim bylo v životě mnohem lépe a byli by silnější, kdyby takovou zkušenost neměli.“ POTŘEBUJEME NEGATIVNÍ ZKUŠENOST? Inelia: „A co děti? Většina dětí, které se narodí ve zneužívajícím rodinném či kulturním prostředí, se nemůže tak jednoduše z tohoto prostředí vymanit.“ Gabriel: „Naivita původního rozhodnutí narodit se v převážně negativní oblasti či rodině, má dalekosáhlé důsledky. Většina vysokovibračních bytostí nemá ani ponětí, co to s jejich duší nebo tělem udělá. Pokud si dítě uchová svou skutečnou podstatu, uvědomí si, že negativní události se dějí díky tomu, co dělají druzí lidé – Pracovníci temnoty a lidé, kteří chtějí zažívat nízkovibrační zkušenost. Také si uvědomí, že se ho tito lidé snaží svést z cesty, udělat si z něho spojence nebo ho zničit ne proto, že by toto dítě něco v minulosti udělalo, nebo proto, že se rozhodlo „učit se skrze bolest“, ale čistě proto, že přišlo na planetu v době války. Čili že to není osobní záležitost. Potom takové děti mohou překonat vše, co zažily, nevytvořit si z toho příběh, neomlouvat svoje vlastní kruté jednání nebo nepropadnout falešné představě o tom, že jsou dobrými lidmi jen proto, že zažily v životě tragédii. Přišly na planetu jako dobré bytosti a pokud by měly milující, vyživující a bezproblémové prostředí a životní zkušenosti, staly by se z nich dobří, nikoliv zraněními poškození jedinci. Pravdivé uvědomění je mnohem více posilující a mocnější, než když nízkovibrační chování a utrpení uznáním „schválí“ nebo když pokračují ve svém utrpení až do dospělosti.“ Inelia: „Děkuji, že jsi mi to potvrdil. Věděla jsem to již od dětství a zažívám to i ve svém osobním životě. Když jsem vypustila negativní zkušenosti a bytosti ze svého života, byla jsem pak skutečně schopná vstoupit do své síly a předávat své učení dál mnohem efektivněji. A když jsem se vědomě rozhodla obklopit se stejně podporujícími a vyživujícími lidmi, všechno začalo být najednou úžasně jednoduché a silné. Když jsi popisoval důvody, proč někdo z tvých chráněnců „zabliká“, zmínil jsi také, že se to děje, pokud dojde k rozšíření vědomí. Můžeš vysvětlit, co to znamená a co v těchto případech děláš?“ Gabriel: „Tuhle část mojí práce považuji za nejúžasnější a nejvíc vzrušující. Dochází k tomu ve chvíli, kdy člověk nebo bytost dokončí jednu úroveň své zkušenosti a je připraven pro další, řekněme vyšší nebo rozsáhlejší úroveň. Samozřejmě existují i jiné vesmíry, ve kterých se bytosti věnují nízkovibračním hrám a postupně klesají do nižších a užších stavů vědomí. Ale zde my nepracujeme. Rádi pracujeme s vyššími vibračními frekvencemi a s rozšiřováním vědomí. Takže když je někdo připraven posunout se dál, víme o tom.“ Inelia: „Co přesně v těchto případech děláš? Hodně slýcháme o tom, jak andělé pomáhají lidem v případě potřeby, během nehody nebo nemoci. Ale moc nevíme o tom, že andělé přicházejí k lidem v okamžiku, kdy se jejich vědomí rozšiřuje.“ Gabriel: „To je pravda. Vypadá to, že většina příběhů, které si lidé vyprávějí, se týká dramatických událostí. Jenomže příběhy, kdy dochází k expanzi vědomí, nejsou většinou příliš dramatické. Většinou jde o jemný a pomalý proces. Někdy člověk může zažít trauma a zjistit, že ho tento zážitek změnil. Nyní rozumí životu, svému poslání a jádru svého bytí. Avšak k tomu dochází mnohem méně, než by si někdo myslel. Protože jde ale o dramatickou situaci, dozvídají se o ní lidé mnohem více.“ Inelia: „Co potom zažívá člověk, který si tě „zavolal“, protože se rozhodl rozšířit své vědomí?“ Gabriel: „Z mého pohledu cítím, že je ochotný poučit se a vystoupit z utrpení a bolesti. Vlastně se nejedná o pasivní přístup, ale aktivní a vědomé kroky, které uskutečňuje ve svém životě a které odráží jeho rozhodnutí vystoupit z utrpení a bolesti. Z jeho pohledu – a záleží na tom, jak moc je ve spojení se svými průvodci – dochází k posílení intuice a je schopný více vnímat své Vyšší Já. Někdo se mnou i živě diskutuje!“ Inelia: „Jsem ráda, že říkáš, že se nejedná o pasivní přístup. Často se na mě obracejí lidé, kteří chtějí, abych pomohla někomu z jejich rodiny nebo přátel. V podstatě abych je zachránila nebo uzdravila. A chvíli mi trvá, než jim vysvětlím, že pokud se ten člověk nechce naučit, jak se uzdravit nebo si sám pomoci, nemohu nic udělat. Často jim říkám, ať pošlou tomu, kdo potřebuje pomoc, některou z mých meditací nebo cvičení, a doporučí mu přečíst si články na mém webu. Ale z nějakého zvláštního důvodu to někteří z nich neudělají. Většina ano, ale někteří z těch, kteří za mnou přijdou, ty materiály vůbec nepřepošlou. Co se týče druhého případu, myslím si, že člověk, který takto za mnou přichází s žádostí o pomoc pro někoho jiného, jedná v energii důležitosti, krize, potřebnosti, záchrany. Také často cítím, že tam jde o jeho ego. Myslím, že v hloubi duše tuší, že ten, komu chce pomoci, si ve skutečnosti nechce nechat pomoct. Ale on je pak klidný, protože má pocit, že udělal to nejlepší, co mohl.“ Gabriel: „Ano, to je velice zajímavé. Myslím, že je to součástí kulturní, společenské a náboženské výchovy, která učí, že si člověk nemůže pomoci sám, ale musí jít za někým jiným, aby mu řekl, co má dělat, nebo aby ho vyléčil, případně díky němu dosáhl osvícení.“ Tuto skvělou knihu lze zakoupit zde: https://www.kosmas.cz/knihy/269000/rozhovor-s-andelem/ Rozhovor se dvěma z nejznámějších andělských bytostí, Gabrielem a Michaelem, odhaluje skutečnou úlohu andělů a přináší odpověď na mnoho otázek: Jaké je to být andělem? Pomáhají andělé všem bez rozdílu? Mohou se inkarnovat jako lidské bytosti? Existuje Bůh? Pracují andělé pro církev? Jak, kdy a proč jsme se oddělili od Jednoty? Existuje mnoho představ a nedorozumění ohledně toho, kdo nebo co jsou andělé a jaká je jejich úloha na Zemi. Většina náboženství roli a úkol andělů zkreslila, aby posílila svoji moc nad lidmi. Kniha Rozhovor s andělem uvádí naše představy i náboženskou interpretaci na pravou míru a otevírá nové obzory a možnosti vnímání. Knihu obohatil svou předmluvou Pjér la Šé'z. INELIA BENZ (zdroj) Původem Chilanka, vlastním jménem Inelia del Pilar Ahumada Avila, která vyrostla a vystudovala v Británii. Na veřejnosti se objevila nedávno. Na první pohled na ní neuvidíte nic zvláštního, ale tvrdí o sobě, že má schopnosti, které lze právem zařadit mezi vyjmenované záhady. Je jasnovidná: vidí do minulosti i do budoucnosti. Nebo je schopna spontánně mluvit cizími jazyky, které se nikdy neučila. )
Neustálá vyčerpanost, únava, ztráta smyslu. Lidi se v poslední době místo žití života pouze světem plahočí. Stagnace je nyní ve všech oblastech a je v rozkvětu. Jenže ona je to přirozená fáze bytí. To, co však přijde obvykle nedělá radost nikomu, ale když víte, co Vás čeká, tak tím můžete rychle a bezbolestně proplout. Dokonce to můžete vědomě vyvolat. Tím dojde k rychlému posunu. Stagnace tedy může být nejkratší fáze. Záleží jenom na vás. Jeden z principů planety Země od jejího počátku je tvořen tímto kruhem: EVOLUCE (vývoj) -> ADAPTACE (přizpůsobení a stabilizace) -> STAGNACE (nuda, bez vývoje a bez energie) -> KRIZE (revoluce a podněty k další evoluci). Po krizi vždy znovu dochází k dalšímu vývoji (evoluci) a celé kolečko se tak opakuje. Takhle to jde už milióny let. Když jste ve fázi stagnace, tak neexistuje smysl, dochází k beznaději. Naděje jako taková je zdrojem vnitřní energie. Bez naděje jste tedy unavení, protože nemáte sílu jít dopředu. Energie neví, kam by plynula. Kam by taky šla, když neví kam, že? Vnitřní energetické zdroje se tady přepnou na úsporný režim. První pomoc ve stavu stagnace je tedy změnit tu vibraci, kterou zrovna vyzařujete. Tím se můžete posunout přes krizi do evoluční fáze a ta je vždy zábavná, pozitivní a plná změn. Znáte princip dvou ladiček? Když máte dvě ladičky a jednu rozvibrujete, tak aniž byste se dotkli té druhé, tak ona sama také začne vibrovat a znít. Takto si můžete sami měnit své vibrace. Jste jako ta druhá ladička. Když se tedy naladíte na správná slova (vibraci), tak se také podle toho rozvibrujete. Princip techniky dvou ladiček na příkladu stres: -Uvědomte si jakou vibraci máte (stres, se projevuje stažením svalstva v oblasti šíje). Vibrace je tedy stažení. -Uvědomte si jaké sloveso zastupuje opačnou vibraci (u staženého svalstva to bude sloveso, které znamená vibraci uvolněných svalů). -Několikrát si pak v duchu pomalu řeknete to sloveso ve tvaru vidu nedokonavého v přítomnosti nebo ve tvaru slovesného podstatného jména, končícího na -ní. A tím dojde k změně vaší vibrace, protože se jako ladička sesynchronizujete. -Sloveso můžete doplnit patřičnou vizualizací nebo libovolným podstatným jménem. -Pro ty, co měli trojku z českého jazyka: Dokonavé sloveso označuje děj, který je časově ohraničený, uzavřený, nahlížený jako jednorázový, jako událost v minulém čase již dokončený a v budoucím čase ještě nezahájený. Nedokonavý vid označuje děj, který není ohraničený, ukončený a může probíhat v současnosti. Lidsky řečeno v příkladu stresu to bude slovo uvolňování. Párkrát si ho zopakujte a všimněte si, jak se vám uvolní šíjové svalstvo. Dalším příkladem třeba je, že si potřebujete zvýšit kvalitu lásky či sebelásky. Sloveso (vibrace lásky) je v tomto případě slovo milovat. Vibrační slovo bude "milování". Několikrát si zopakujete slovo milování a za chvíli pocítíte takové příjemné teplo v oblasti hrudníku a svět kolem vás lehce zrůžoví. Udělejte to, právě teď. Řekněte si pomalu v duchu: „Milování, milovááánííí, milováááááánííííííííí.“ Cítíte tu sílu pohybu, tu vibraci? Jak se na to krásně ladíte? Někdo se možná nyní pousmál a někomu jinému je prostě najednou lehčeji. Jo láska, ta dělá divy. Milujte se a množte se - ideálně po 22:00 hodině. 😊 Tak a nyní se můžeme vrátit ke stagnaci. Opakem únavy je energie. Jak už víte, tak energie nemůže plynout, když nemá kam. To, kam a zda bude energie plynout určuje naděje. A teď už to bude velice individuální. Co je vaší nadějí? Uvedu pár příkladů i s vibračním slovesem. -Že se věci změní a vše se v dobro obrátí? (příklad vibračního slovesa: důvěřování) -Že budete mít novou partnerku/partnera a lásku? (př.: nalézání partnerky) -Že budete mít práci, která vás bude bavit? (př.: naplnění nebo radostné pracování) -Že budete vidlemi přehrabovat miliony? (př.: příjímání financí) -Když ve stagnaci začnete vibrovat jinak, tak dojde vždy ke krizi, ale ta už je očekávána a příjemná. V příkladu s prací to bude krize ve formě výpovědi a nové práci. Očekávejte vždy nějaké změny a věci, které nemusí být na první pohled snadné. Je to výsledek vaší vibrace a je to přirozený proces. Přeji vám krásné vibrování, milování, tančení životem a přijímání štěstí. Saša Ps.: Vibrování se Sašou bude nejspíš Sašování. 😊 Autor článku: Alexandr Tóth http://www.alexandrtoth.cz Řídím se pravidlem, že vždy existuje řešení. Někdy změna přijde, když se podíváte na věc z jiné strany, jindy je potřeba přestat na něčem lpět a velice často stačí jenom změnit svoje omezení, které Vás zastavuje od dosažení toho, co si tak přejete. Jestli chcete, tak můžeme spolu najít řešení té Vaší situace a změnit Vám konečně život k lepšímu. Koučink a terapie, pro mě není povolání, je to můj životní styl. Simona Lásková - energie sfingy, regresní terapie a předávání vzkazů duší )
Hypersenzitivní lidé jsou bytosti s velmi vysokou hladinou citlivosti a jejich způsob vnímání může přinášet výzvy, které, když správně uchopí, mohou přeměnit ve svůj dar. Podle mého názoru se s touto vlastností lidé rodí a v podstatě každé dítě je extrémně citlivé a vnímavé. Teprve časem, když se začne formovat naše osobnost, člověk přebírá vzorce chování z vnějšího prostředí a dochází k utlumení božského principu v nás. Vysoká citlivost je spojená především s elementem vody. Máme-li ve svém horoskopu více planet souvisejících s vodním živlem, pak je více pravděpodobné, že budeme vnímaví ke svým emocím a také emocím druhých lidí. Naopak zemský živel nás přivádí více do praktické roviny a materiálního světa. Hypersenzitivní člověk může vyrůstat v rodině, kde se u ostatních členů citlivost a vnímavost k druhým příliš neprojevuje, a proto rodiče dítě svým přístupem mohou velmi ranit. Takové dítě se snaží přizpůsobit svým chováním za každou cenu tak, aby vyhovělo každému podvědomému přání okolí a tím si způsobilo co nejmenší ujmu. Citlivější jedinci bývají proto často tiší, nenápadní a doslova se infiltrují do rodinného systému jako harmonizátoři vztahů. Cítí se natolik zodpovědní za situaci v rodině, že potřebují pro svůj klid pomoci svému okolí zbavit se problémů. Tím si však způsobují další emoční zatížení, protože nemají kapacitu tyto těžké emoce odfiltrovat, a proto se často cítí zahlceni. Někdy se jim podaří vytvořit obranné mechanismy, které je chrání před vysokým tlakem a požadavky svého okolí tím, že utečou do mentálního světa ve snaze uniknout svým pocitům. Získají pevné návyky a přesvědčení, kterých se potom celý život drží. Takový druh ochrany však působí ve svém důsledku spíše jako vězení. Člověk v něm zkostnatí a zahořkne. Dalším druhem kompenzace může být role oběti nebo zachránce. Člověk si tak zvykne brát cizí problémy za své, že někdy ani není schopen rozlišit, koho se daná věc nebo emoce ve skutečnosti týká. Doslova nasává emoce z okolí jako houba a pak za ně cítí pocit viny, studu, hněvu nebo dokonce strach. Právě proto, že nemá vybudovanou pevnou strukturu své osobnosti a chybí mu jasné hranice, ztrácí často sám sebe v druhých lidech a přebírá zodpovědnost za jejich pocity. V takovém případě se snaží druhým pomoci, aby pomohl sám sobě. Ovšem následky tohoto chování jsou destruktivní jak pro zachránce, tak pro zachraňovaného. Logicky z toho plyne, že jeden z nich se stane obětí situace, druhému připadne role viníka. Hypersenzitivita se může stát darem v případě, že člověk upřednostní na určitou dobu sám sebe před svým okolím. To vyžaduje ochotu naslouchat svému vnitřnímu hlasu a naučit se naplňovat vlastní potřeby. Není to snadná volba, protože jeho pocit vlastní hodnoty je vybudovaný právě na roli zachránce. Zbořit takovou strukturu vyžaduje odvahu čelit přesvědčení, že jsem k ničemu, nebo dokonce obviňování ze sobectví a necitlivému přístupu vůči druhým. Jen málokdo se s radostí pustí do přehodnocování svého života bez toho, aby jej k tomu dovedla nemoc, deprese nebo životní krize. Když už se ovšem člověk vydá na takovou cestu, je dobré si uvědomit, že velká citlivost skýtá velkou výhodu. Jakmile člověk začne naslouchat sám sobě, jeho intuice a vnitřní hlas je neomylný a velmi přesný. Aby byla osobnost hypersenzitivního člověka vyrovnaná, je potřeba vybudovat vlastní ego se zdravým jádrem a uzemněným přístupem. Naučit se říkat „ne!“ je jednou z podmínek pro duševní zdraví. Je třeba se vzdát přesvědčení, že jednat sobecky je vždy špatné. Citliví lidé potřebují více odpočinku, samoty a pobytu v přírodě než jedinci, kteří jsou silnější a zemitějšího charakteru. Pokud si člověk bez výčitek svědomí dokáže postupně přebudovat svůj život tak, aby vyhovoval jemu a přestane ošetřovat s nekonečnou obětavostí své okolí, pak má šanci, že se z jeho citlivosti stane ten správný dar. Protiváhou k citlivosti je totiž osobní síla. Citlivý člověk bez síly se stává závislým na svém okolí, kdežto citlivý a silný člověk může doslova přetvořit svět. Proto je pro citlivé lidi výzvou uchopit svoji vlastní sílu a vybudovat silnou osobnost, která bude chránit jeho citlivé jádro a bude podporovat rozvíjení jeho darů a talentů. Autorka článku: Radka Svobodová http://www.moje-vztahy.cz/ sem lektorkou osobního rozvoje, poradkyní v oblasti partnerských vztahů, zabývám se také transpersonální psychologií, scenar terapií a reflexní terapií. Vystudovala jsem gymnázium, pracovala jako vychovatelka na ZŠ pro neslyšící, poté jsem se vydala na 4 letou pouť po jižní Evropě, kde jsem objevovala svůj vnitřní svět na odlehlých místech ve spojení s přírodou. Meditace, výklad snů a práce s tarotovými symboly pomohly k prohloubení mojí intuice a sebepoznání. Absolvovala jsem řadu kurzů osobního rozvoje (např. kurz komunikace s R. Telvákovou, kurzy dr. Savčenka, holistické workshopy s D. Cadenazzim) a otevřela si v Brně svoji praxi osobního poradenství a scenar terapie. V Brně jsem také navštěvovala kurzy tantry pro ženy a vedla ženské kruhy. Se svým přítelem pořádám v ČR i na Slovensku přednášky a semináře na téma partnerské vztahy a komunikace. Věnuji se tématům emocí, závislostí, strachu, viny, lásky, oběti.Pomáhám lidem hledat nová řešení a úhly pohledu v různých životních situacích. Mám schopnost nahlížet pod povrch a pojmenovat skryté souvislosti. Své klienty vedu do hloubky, do oblasti prožívání emocí a těla, kde díky vědomé přítomnosti dochází k uvolnění zablokovaných pocitů a vzpomínek a k jejich transformaci. Mým cílem je vést klienty k vědomému životu v přítomnosti a vnitřní svobodě. Baví mě objevování souvislostí mezi vnitřním světem lidské mysli a vnější realitou. Miluji zpěv a hraní na hudební nástroje, tanec, malování a přírodu. Společně s přáteli žijeme na středním Slovensku uprostřed přírody, v komunitě zaměřené na rozvoj vědomí. Hraji a zpívám v hudebním seskupení Tóny Brány. )
Být ezo a být duchovní je dnešní nový módní trend, stejně tak jako zvládat život v podobě teoretických znalostí, řadou vyčtených knih, nasdílenými citáty i moudry či zhlédnutými videi na youtube, avšak bez hlubšího pochopení nebo smyslu dané věci budete stejně nespokojení se svým životem. Je spousta těch, kteří si podle duchovních knih teoreticky dokáží správně přát, snaží se o to, aby jejich život byl šťastnější nebo zvládají své partnerské vztahy. Každý je chápavý, všemu porozuměl, ale přesto je jeho život prakticky na stejném místě, na jakém byl před rokem nebo pěti lety. Mít teoreticky načtené knihy, moudra či zhlédnutá videa není zase až tak velký kumšt, ale mnohým chybí odvaha a koule k tomu, aby všechny tyto poučky praktikovali ve svém vlastním životě. Stále jsou těmi připosranými ovečkami, které se bojí vystoupit ze stáda, co by tomu řekli ostatní. Nikdo se přece nechce vyčlenit a pokud ano, tak jen za podmínek, že k tomu má dostatečnou sílu a vůli být jiný i za cenu odsouzení nebo pohrdání. Duchovní bytostí se nestanete ze dne na den, ale dozrajete v ní díky prožitým a především díky pochopeným osudovým i životním zkouškám a lekcím, samozřejmě za předpokladu, že nemáte potřebu o svých duchovním úspěších hlasitě křičet do světa. Znám za svou 15 letou praxi ale spoustu lidí a to i z blízkého okolí, kteří sdílejí, komentují a do světa křičí jak se mění, jak se stávají duchovními, ale přesto uvnitř sebe zůstávají citově i charakterově prázdní a vyprahlí pouze s tím rozdílem, že už nesledují jednu či dvě duchovně založené stránky, ale rovnou třicet, mezi kterými přeskakují a snaží se opět teoreticky hltat každý ezo blábol, aniž by ale vědomě posunuli svůj vlastní život nebo vývoj. Stejně tak se často setkávám i s dalším a ne zcela ojedinělým faktem. Vadím více lidem, protože jsem jiný, přesto ale právě tihle lidé jsou těmi, kteří rádi a okázale komentují mé příspěvky, navštěvují mou stránku, ale přesto se mnou mají zásadnější problém, o kterém vám ale neřeknou do očí, nicméně vědí to ale všichni kolem... Já sám nejsem zastáncem duchovní teorie, nesnáším duchovní literaturu, protože je k ničemu a nikoho ještě pořádně nikam nenasměrovala, jen dává zmatečné pocity iluzorního vědění a štěstí. Této teorie je všude kolem dost a dost, nemám rád ovce, které dupou se stádem, ale křičí, jak z něho vystoupili. Stejně tak jako mě fascinují lidé, kteří lajkují jakýkoliv citát či příspěvek, ale za předpokladu, že je myšlen pozitivně, že je bude udržovat v iluzi, že osud za ně všechno vyřeší, že karma se naplní a pod... Nicméně skutečně hlubší příspěvek nebo moudro nejsou schopni pobrat natož prožívat nebo praktikovat... A to se ani nezmiňuji o pokrytcích a lidech, schovávající se za masky úlisnosti či análního alpinismu... Teoretik vždycky zůstane teoretikem, nestane se z něj moudřejší duchovní bytost jen proto, že má všechno našprtáno jako středoškolák před maturitou.. Pokud mu ale chybí odvaha k realizaci, jsou mu tyto duchovní poučky k hovnu, nic mu nedají a je jedno zda o tom donekonečna mluví Dušek, Lorna nebo Moji, Eckhart a další... Dokud budete jen číst, budete mylně věřit iluzím. Stále ale budete stejně prázdní jako do doby, než jste vůbec duchovno poznali... Pavel/Merlin UPOZORNĚNÍ:Tento text je možné v nezkrácené a neupravené podobě dále kopírovat a rozšiřovat nekomerčním způsobem, pokud bude připojena celá tato poznámka včetně zdroje a aktivního odkazu. Respektuji autor. Práva obrázků. Autor článku: Pavel/Merlin Související články: Michaela Kudláčková: VELKÁ PŘEDPOVĚĎ NA ROK 2017 – Hvězda bude odpovědí na naše loňská PROČ? Lenka Bicencová: POSELSTVÍ KARET pro váš milostný život na rok 2017 pro všechna znamení Jitka Bártová: Rok 2017 je z numerického pohledu rokem jedničky a kartou Mága Merlin - král čarodějů: Tajemná MANDRAGORA Merlin - král čarodějů: Přestaňte skuhrat! Merlin - král čarodějů: Osvoboďte se od starých vzorců ve vztazích Server Příznaky transformace má osobní souhlas autora s publikováním tohoto článku. Autor článku: Merlin - král čarodějů Autor článku - ZDROJ: facebook Merlin král čarodějů a mágů - připojte se! Nebo sledujte web: http://merlin-kral-carodeju-a-magu.webnode.cz )
Možná jste někdy zažili situaci, kdy jste měli stanovené své cíle a své „proč“ jít v životě dopředu a něčeho dosáhnout. Ale když jste se podívali kolem sebe, zjistili jste, že jste zaseknutí na místě a jste totálně přilepení. Znáte to? Já ano.Zajímalo mě, proč se to většině lidí děje stále a stále dokola. Zjistila jsem, že je to především z těchto důvodů: Ztráta víry v sebe Nejasná vize Pohlcení negativitou Špatný time management OdkládáníCo s tím? Objevte 5 tipů, které vám pomůžou odlepit se z místa: 1/ Neustále věřte v sebeNa začátku i v průběhu všeho, co chcete uskutečnit, si musíte věřit. Každý v sobě máme vše, abychom mohli dělat to, po čem toužíme. Víra v sebe je základ. Můžete ji podpořit těmito způsoby: Každý den používejte jednu afirmaci, kterou si během dne zopakujete minimálně 2x-3x. Např. Daří se mi ve všem, do čeho se pustím. Představujte si sebe po dosažení svých cílů – vizualizujte si to. Používejte zrcadlo, usmívejte se na sebe a povzbuzujte se Neustále pracujte na odstranění svých bloků, strachů a pochybností Hledejte způsoby, jak se cítit dobře – hledejte radost a nadšení. To, jak se cítíte, k vám bude přitahovat vše na stejné frekvenci a budete si více věřit. 2/ Ujasněte si svou viziPokud máte jasnou vizi, vždy se rozjedete dopředu. Je to váš motor. Určete si vizi svého ideálního života. Kam směřujete, jak chcete žít?Napište si, jaký by měl být váš ideální život v těchto oblastech života: Práce/kariéra Finance Vztahy Zdraví a kondice Zábava a rekreace Osobní život Přispění ostatnímMyslete velkoryse a pořádně ve velkém! Vytvořte si knihu cílů nebo nástěnku, které naplníte obrázky a texty cílů, kde je denně uvidíte. Sdílejte svoji vizi s ostatními podobně naladěnými lidmi. Napište si, kdy býváte nejvíce šťastní a naplnění a zakomponujte to do své vize.Věřte, že vše je možné. 3/ Buďte pozitivníNejvětší a nejtěžší práce je zůstat pozitivní v negativním prostředí. Co pro to můžete udělat? V televizi sledovat komedie a inspirativní pořady Poslouchat pozitivní a oblíbenou hudbu Číst časopisy o úspěchu Číst povzbuzující knihy Zaměřit se na to, s jakými lidmi strávíte nejvíce času. 5 lidí, se kterými jste nejčastěji vás ovlivňují natolik, že se stáváte jim podobnými. Zamyslete se, zda není možné to změnit či omezit. Buďte vděční – soustřeďte se na to, co máte a oceňujte to. Meditujte, používejte afirmace, vizualizujte. 4/ Zlepšete time management a snižte počet úkolůNěkdy věnujeme soustředění věcem, které nás neposunují tam, kam míříme. Ve skutečnosti je celý time management o pozornosti, ne o čase. Jde o to, co právě děláte, dělat naplno. Když se věnujete dětem, buďte soustředěni jen na ně. Když pracujete, soustřeďte se jen na práci.Tipy a triky na zlepšení time managementu:1/Ráno si naplánujte 2-3 priority dne, napište si s kým se spojíte telefonem, emailem nebo osobně a nastavte si postoj plný očekávání jen dobrých věcí a splnění všech úkolů2/Nečtěte ráno emaily, nechte si je až po splnění alespoň jednoho důležitého úkolu.3/Vyhraďte si časový blok, kdy se budete soustředit jen na práci, nebudete rozptylovaní a nikým vyrušovaní. Stejně tak si vyhraďte časový blok na odpočinek, pohyb, zábavu, atd.4/Snižte množství úkolů, které chcete zvládnout za den. Nesnažte se udělat vše naráz. Stanovte si jasná kritéria pro to, co budete a nebudete dělat – dělejte především to, co je v souladu s vaší vášní, posláním a hodnotami ( určete si je:)).5/Síla je ve slově TEĎ – důležité věci a úkoly dělejte teď HNED! 5/Skoncujte s odkládánímVětšina lidí někdy něco odloží, ale je potřeba mít neustále na mysli, že odkládání je infekce, která může zahubit vaši budoucnost. Odkládání vám krade vaše sny. Jak s ním zatočit? Na každý den si naplánujte 1 úkol, který vás posune k vašemu cíli. Nejděte spát dokud za den neuděláte alespoň 1 věc například to může být 1 blog, 1 schůzka, 1 telefonát…Odpovězte si : Kterou jednu věc můžu udělat každý den? Používejte odměny za své činy a důsledky vaší nečinnosti – položte si otázky: Co mě to bude stát, když to neudělám? Co mi to přinese, když to udělám právě teď? Snaha většiny lidí vyhnout se malé bolesti a získat malé okamžité potěšení vede k průmernému životu. Stanovte si pevný časový rozvrh a dodržujte ho. Dopředu mějte určené, co dělat rozhodně nebudete, co jsou vaše požírače času – např. televize, emaily, facebook,… Najděte si svého kouče, který vás udrží v kurzu.Spojte všech 5 bodů dohromady, vezměte život do svých rukou a odlepte se. Nenechte se už nikdy ničím zastavit.S úctou,Pavla Autorka: Pavla Heřmanovská Zdroj: http://pavlahermanovska.cz/clanky/ Baví mě pomáhat lidem, kteří mají chuť a odvahu zlepšit svůj život, najít své ztracené sebevědomí, získat vnitřní klid a vzít svůj život do svých rukou. Stejně tak mě baví lidi podporovat v tom, aby měli více sebedůvěry a více využívali svůj potenciál. Motýlí terapie Libuše Darmia Jankůjová )
Pojďme si představovat – život beze strachu… Představ si (pretend – představovat nikoli pasivně, spíše „předstírat“, chovat se tak, jako by to byla pravda a realita), že ve tvém životě není strach. Co by bylo jinak? Jak by to vypadalo jinak? Nyní si představ celý náš svět bez strachu. A tu představu si podrž. Představováním si a předstíráním iniciujeme (initiate – zahajovat, spouštět) možný výsledek ve skutečném životě. Děti to dělají přirozeně, zvířata to dělají, když si hrají. Když děti rostou, předstírají, že dělají, co potřebují dělat nebo co se chtějí naučit dělat. Předstíráním vstupujeme do pole nekonečných možností, do prostoru mezi myšlenkami, do prostoru mezi částicemi v každém atomu. Díky nám se zrodí něco, co v našich myslích předtím neexistovalo. Předstíráním si dáváme povolení překročit hranice toho, „co je skutečné“, „co je možné“ a „co je uskutečnitelné“ – a jednoduše tomu umožňujeme existovat v naší představivosti, v našem psaní, v našich kresbách, v našich hrách a v našich rozhovorech. Představujte si, předstírejte, pište nebo kreslete život bez strachu. Váš život. Jak by vypadal? Co byste dělali? Sama jsem to zkoumala a první věc, která mne napadla, byla: „více bych se dívala“. Miluji dívání se, miluji pozorování. Protože mám být veřejný hlas pro růst vědomí, posílení a uvědomování na této planetě, mám plný harmonogram – a čas na „pouhé dívání se“ je odsunut na okraj. V mé předstírané hře o světě beze strachu, kde je má práce zvyšování vědomí a vibrace planety ukončena, mi bylo dopřáno prostě jenom pozorovat, dívat se, zkoumat. A bylo to fascinující. Když jsem byla v lednu 2010 požádána vyjít na veřejnost, neměla jsem nejmenší tušení, proč – a proč zrovna já. Napadlo mne, že lidé, kteří na planetu přišli, aby tuto práci udělali, byli nějak vyjmuti ze hry a já byla desátý záložní plán. Důvodem mého údivu je skutečnost, že jsem extrémně soukromá osoba a raději se dívám a pozoruji než jsem viděna a pozorována. Zvláště jako Inelia Benz jsem nedůležitá a neexistuji, není tu nic k vidění. Když jsem si tento týden hrála s předstíráním svého života beze strachu, viděla jsem, že to byl důvod, proč jsem se stala veřejnou osobou. Nevěnovala jsem pozornost tomu být viděna, protože to se mnou nijak „necvičilo“, nenaplňovalo to žádné mé touhy ani potřeby. Být veřejnou osobou bylo pro mne v disharmonické, neladící energii, neboť do té doby to pro aktéra znamenalo být v paradigmatu „Já, já a já“ – ve kterém jsem nežila. Důvodem ale také bylo, že miluji být pozorovatelkou. Jak se posouváme z paradigmatu „Spasitel/Agresor/Oběť/Mučedník“, potřeba spasitelů, průvodců či božstev jako ohnisek naší pozornosti už není nutná. Všechny informace, které jsme kdy potřebovali, jsou už dostupné. Pokud nejsou dostupné právě teď, mnoho lidí pracuje na tom, aby dostupné byly. Jestliže někdo chce skutečně něco zjistit, může. Časy guruů nebo učitelů „předávajících“ zkušenost osvícení druhým, už nejsou potřeba. Jsme ponecháni se vzpomínkou a velkým množstvím úhlů pohledu (remembrance and multiple viewpoints. Slovo „remembrance“ v sobě má i význam „rozvzpomínání se, připomenutí“.) Čím více různých úhlů pohledu dívajících se na ten samý předmět, tím více zjištění a objevů o předmětu.Nová role těch, kteří v minulosti iniciovali skupiny, náboženství a následovníky, je jednoduše inspirovat posluchače, aby se dívali tam, kam se dívá mluvčí, a zkoumali viděné – nikoli mluvčího. Člověk v publiku může přijít a odejít o své svobodné vůli, poslouchat, zkoumat nové pohledy – s různými mluvčími, podle své vůle. A když si vše prohlédne, může získat nový pohled, může o něm začít mluvit a vyjadřovat ho pro druhé, tak, aby druzí také zakusili jeho zkušenost a úhel pohledu. V této nové struktuře se sám mluvčí stává nevýznamným a nedůležitým.Z mého předstírání a představování světa beze srachu bylo výsledkem uvědomění, že MŮŽEME ZAČÍT NYNÍ. Dva a více lidí se dívá stejným směrem, předstírají stejnou věc, mají stejný úmysl a záměr, a tím přinášíme úroveň „dohody a shody“ do vytvořené reality (reality construct), kterou nazýváme „fyzický svět“. Jedním ze zákonů fyzické reality je, že existuje právě skrze shodu a dohodu. Shoda a dohoda přichází v balíčcích: programy, kulturní přesvědčení, sociální média, náboženství… a další druhy jiných věcí. V tuto chvíli je naše realita naplněna strachem. Strach je všude, v každém aspektu našich životů. Nicméně jde pouze o „úhel pohledu“. Strach je energetickým vyjádřením přimknutí se, přežití a vyhýbání se. Někteří lidé věří, že „strach je nezbytný pro přežití“. Jiní si myslí, že je v pořádku ho cítit, ale i tak na něm pracují – a ano, to je cesta k rozpouštění strachu, protože si uvědomujeme, že nebesa nespadla na zem, když jsme udělali něco, co jsme se báli udělat. Tato metoda ale může být dlouhá a obtížná, pracná, a může mít i opačný účinek. Jiní se snaží strach potlačit nebo odehnat nebo se před ním schovat v bublině světla. Ale když strach odeženeme, učiníme ho silnějším. Tak ho zpracujeme (so we process it). A to funguje skutečně velmi dobře na individuální úrovni. Čím více strachu je uvolněno skrze zpracování („procesování“), tím vyšší se naše osobní vibrace stává a tím více se rozšiřuje naše uvědomění. Nyní pokud budeme předstírat, že v našem životě není strach a na světě není strach, můžeme přinést tuto možnost nového paradigmatu do lidského kolektivního vědomí. Tak nyní vypadá můj život – a to je, co jsem se nyní rozhodla dělat jinak: rozhodla jsem se začít se dívat už nyní a nečekat, až budeme hotoví s prací pro planetu. Chci se dívat – a vás zvu, abyste se dívali, kam se dívám, jednoduše proto, že je to fascinující. Čím více z nás se bude dívat, tím více odkryjeme, objevíme a připomeneme. Pojďme tento měsíc strávit nějaký čas – i kdyby pár sekund – pohledem na „realitu“ našeho osobního života a naší planety beze strachu. Vezměte si pero a papír a vyjádřete, jak by VÁŠ život vypadal BEZE STRACHU. Co říkáte? Zdroj originálu: https://ascension101.com/en/home/free-articles/77-may-2013/348-lets-pretend-fear-free-life.html(Inelia tento článek napsala v květnu 2013…!) Zdroj: http://www.oheladom.cz/2016/preklady/inelia-o-zivote-a-svete-beze-strachu/ Autorka: Inelia Benz Překlad: Terezie Dubinová INELIA BENZ (zdroj) Původem Chilanka, vlastním jménem Inelia del Pilar Ahumada Avila, která vyrostla a vystudovala v Británii. Na veřejnosti se objevila nedávno. Na první pohled na ní neuvidíte nic zvláštního, ale tvrdí o sobě, že má schopnosti, které lze právem zařadit mezi vyjmenované záhady. Je jasnovidná: vidí do minulosti i do budoucnosti. Nebo je schopna spontánně mluvit cizími jazyky, které se nikdy neučila. Hana Sahhu-arah: rozhovor s průvodkyní hvězdných duší )
Nechtějte věci jinak, než jsou! Uvolněte se do situace.Moji milí, když se trápíte, má to svůj hluboký smysl. Problém máme proto, že trápení bereme jako něco negativního.Když mě opakovaně žádáte o pomoc a jste pořád v té samé situaci, znamená to, že je to dobře! Myslíte si, že vám pomohu zvrátit situaci, rozchod, rozvod, manželské potíže, finanční potíže, problémy s dětmi, problémy se šéfem nebo se smutkem po úmrtí blízkého člověka.Udělali už jste všechno a stále se toho moc nezměnilo? Tak to tak je správně!Protože chcete změnit chod nepříjemných věcí, tak jdete proti proudu. Držíte situaci v provazech a odmítáte pustit. Pak trpíte ještě víc.Nechtějte věci jinak, než jsou! Jestli mají být jinak, tak se změní samy! A pokud se nemění, tak kde je držíte? Drží ji vaše strachy? Vaše obava ze změny? Není vám v tom dobře a přesto máte paniku, že se to bude jinak? Nebo je vám v tom dobře a obáváte se o to přijít? A co pak? Co s vámi bude? Každá situace, ať je sebehroznější, sebou nese poselství, které je ve vás ukryto. Kdybyste uměli pracovat jinak ,než pod tlakem, mohlo to být jinak, ale protože nejste zvyklí makat z komfortu a klidu, zažíváte peklíčka.Uvolněte se do toho. Dejte už si oraz a nechte situaci, ať se stane, jak má a přijměte ji v jakékoli podobě. Je to nesmírná úleva! Celé trápení je v nedostatku vaší důvěry. Kdybyste opravdu pevně důvěřovali, že je o vás postaráno, že vaše vyšší já rozhodně nechce ať se trápíte a že jste tady proto, abyste se radovali, tak byste každé situaci řekli "ahoj, díky, že jsi tu, udělej svou práci, počkám."Věřte mi, jde se radovat i ve smutku. Některé věci se prostě musí stát. S tím nic nezmůžete. Autorka: Vendula Kociánová http://www.vendulakocianova.cz Navádím ženy i muže k vlastní podstatě. Aby bez kouzel a čar dokázali hnout se svým životem, tak jak jsem to dokázala já. Mnohdy jsou ty nejjednodušší cesty nejhůře viditelné. Život sám je velmi snadný a jednoduchý, pokud to tak chceme. O nic se nemusíme snažit, protože vše je nachystáno, jen se položit do proudu a nechat se nést. Ukazuji lidem, že hmota a duchovní růst jsou velmi úzce spjaty a že vše začíná od lásky k sobě samému. Kdo se bojí, ten ať stojí. Článek smí být šířen a kopírován jen se souhlasem AUTORKY. Portál Příznaky transformace TV má osobní souhlas autorky k jeho uveřejnění. Budeme rádi, když tento článek budete šíit na sociálních médiích sdílením. K tomu použijte v záhlaví článku tlačítko sdílet. Zveme Vás ke sledování jedinečného ON LINE VIDEO SEMINÁŘE PRO NEZADANÉ ŽENY A DÍVKY. Za pouhých 800 Kč můžete nyní zakoupit ucelený návod 20 videí s tématem jak odblokovat své vnitřní překážky a přitáhnout si do života skutečnou lásku. Více informací zde: http://www.laskyplny-partnersky-vztah.cz )
Všechno začíná myšlenkou. Naše myšlenky mají obrovskou moc a díky myšlenkám tvoříme svůj život. To je docela známý fakt . A super zjištění. Avšak většina našich myšlenek funguje pod vlivem našich přesvědčení a emocí. Většina našich myšlenek vychází z předsudků, strachů, posuzování. Všechno, co si myslíme vychází z našeho naprogramování.Když jsme byli děti, dívali jsme se a naslouchali. Někdo nám něco řekl nebo udělal. Na základě toho jsme udělali rozhodnutí věřit, jak je naše realita daná a podle toho žijeme svůj život.Naše naprogramování přináší zmatky a neštěstí.Během dne nás nejvíce ovlivňuje to, jak mluvíme sami k sobě.Každý člověk má během dne asi 50.000 myšlenek, které jsou z 80% negativní. Možná znáte myšlenky typu: To nikdy nedokážu udělat… Nikdy nezhubnu… Nemá mě rád… Jsem k ničemu… Neumím anglicky… Vypadám příšerně…Výzkumy ukazují, že tyto myšlenky nás velmi ovlivňují. Mají vliv na naši fyziologii i schopnost jednat, ovlivňují naše chování. Potíme se, cítíme strach, onemocníme, zakoktáme se…Vaše negativní myšlenky vám ubližují, můžou vám změnit tělesnou teplotu, zrychlit srdeční tep, zvýšit krevní tlak, zrychlit dýchání, způsobit napětí svalů, nervozitu nebo nespavost. Každá myšlenka ovlivňuje všechny buňky vašeho těla.Co se vám dnes honí hlavou, to utváří vaši budoucnost. Negativní myšlenky vám přitahují negativní události a prožitky. Proto je nevyhnutelné myslet pozitivně.Proto má význam soustředit se na získání pozitivních myšlenek. Když jsou vaše myšlenky pozitivní, jste uvolněnější, soustředěnější, máte radost. Pozitivní myšlenky také snižují bolest.Pozitivní myšlenky vám přitahují do života více harmonie, pozitivních událostí a příležitostí.Psychiatr Daniel G.Amen pojmenoval omezené myšlenky, které slyšíme denně v hlavě, mravenci ( anglicky ANTS z výrazu Automatic Negative Thoughts – automatické negativní myšlenky). A vaše ANTS mohou stejně jako mravenci v panice zničit váš úspěch. Dr. Amen doporučuje, abyste se naučili své mravence zašlapovat.Nejprve si tyto omezené myšlenky – mravence – musíte začít uvědomovat. Potom je musíte setřást a zašlápnout tím, že je vyzvete k boji. Posledním krokem je jejich náhrada pozitivním i myšlenkami.Dostat pod kontrolu vaše automatické negativní myšlenky vyžaduje převzít 100% zodpovědnost za váš život. To může být na začátku nepohodlné a může to bolet. O tom, zda posloucháte své negativní hlasy v hlavě a souhlasíte s nimi, rozhodujete jen a pouze vy. Když si tento fakt uvědomíte a přijmete ho, máte napůl vyhráno.To, že se vám nějaká myšlenka objeví v hlavě, neznamená, že je pravdivá!Musíte se stále ptát sami sebe: Pomáhá mi ta myšlenka? Dostává mě blíž tam, kam se chci dostat? Jsem šťastnější?Naučte se své myšlenky vyzvat, prozkoumat a nahradit je lepšími, pokud vás brzdí.Máte právo se rozhodnout, jaké myšlenky budete mít. Je to vaše volba. Máte možnost volby. Kdykoliv si můžete myšlenku uvědomit, označit ji a nechat odejít. Je dobré pravidelně své negativní myšlenky pročistit.Starosti, stížnosti, obviňování, strachy…to vše vás vyčerpává a blokuje. Když svoje myšlenky pravidelně čistíte, dostáváte lepší nápady a otevíráte se novým příležitostem. Máte více odvahy, důvěry, lásky a inspirací. Efektivní technika na zbavení se negativních naprogramování je koučovací metoda The Work.Je velmi účinná a pomáhá zbavit se myšlenkových vzorců, přesvědčení a emocí.Stačí vám k tomu vaše ochota, tužka a papír. Stresy, zoufalství, zklamání, frustrace jsou dobrovolné. Je to vaše volba. Každý dokáže vypátrat myšlenku, která tohle způsobila a vyvolala a potom pomocí 4 otázek a otočení vše změnit.Metoda The Work vám umožní tvořit si svůj život podle svých představ.Pomůže vám vaše myšlenky prozkoumat. Zjistíte, že negativní myšlenky, které se u vás objevují, v sobě ukrývají pozitivní návod na zlepšení, mají potenciál zlepšit vaše jednání v budoucnosti, zlepšit vaše vztahy.Pomocí The Work najdete své vlastní odpovědi. Vy jste jedinou autoritou ve svém životě a jen vy můžete sami sobě odpovědět, co je pro vás nejlepší.Příklad: Moje přesvědčení, které se mě snaží zabrzdit v mých aktivitách:Nejsem dost dobrá.Položím si otázky:Je to pravda?Ano.Víš to s absolutní jistotou, že je to pravda?Ne.Jak reaguji, když té myšlence věřím?Brzdím sama sebe. Podceňuji se a ubližuji si.Kdo bych byla bez té myšlenky?Měla bych větší sebedůvěru a pocit, že zvládnu vše.Původní myšlenku otočím:Jsem dost dobrá.Mohlo by to být v mém životě pravdivé?Ano. Pomáhám lidem žít lepší život, dávám jim naději a povzbuzení. Jsem výborný kouč. Jsem výborná matka a manželka. Jsem skvělá učitelka jazyků. Jsem skvělá v psaní článků. Výborně vařím.Uvědomuji si své kvality, uklidňuji se a jdu dál tam, kam mě srdce táhne. Kdybych uvěřila myšlence, že nejsem dost dobrá, sama sebe bych zastavila v tvoření něčeho, co má vyšší smysl a co je mé poslání. Protože se díky The Work naučíte svoje myšlenky prozkoumávat,můžete se stát tvůrcem svého života,což pro vás znamená, že budete žít lepší život podle svých představ.Získáte vnitřní klid, budete mít víc radosti a propojíte se s pozitivními událostmi.Pokud jste rozhodnuti tvořit si svůj život podle svých představ, získejte mou pomoc zde.Přeji vám krásný den! Autorka: Pavla Heřmanovská Zdroj: http://pavlahermanovska.cz/clanky/ Baví mě pomáhat lidem, kteří mají chuť a odvahu zlepšit svůj život, najít své ztracené sebevědomí, získat vnitřní klid a vzít svůj život do svých rukou. Stejně tak mě baví lidi podporovat v tom, aby měli více sebedůvěry a více využívali svůj potenciál. Motýlí terapie Libuše Darmia Jankůjová )
Taky jste už přemýšleli, jak už konečně můžete začít žít šťastný život v pohodě? Jak se dostat ke svému trvalému štěstí?Mám pro vás dobrou zprávu. Vaše mysl je tou bránou, která vás dovede k vašemu štěstí. Mysl ovlivňuje vše, co se vám děje. Je to vaše programovací centrum, které rozhoduje o tom, jak žijete. Pokud chcete více štěstí, můžete si svou mysl naprogramovat. Nejdůležitější je přijmout fakt, že nic v naší mysli není skutečné. To co si myslíme o sobě, o svých schopnostech, o možnostech kolem nás, není skutečné. Stejně jako mapa města není město nebo menu v restauraci není jídlo.Vaše myšlenky nejsou realitou a můžete je kdykoliv změnit, aby vám sloužily. Většině lidí totiž myšlenky spíše překáží. A přitom skutečným účelem vašich myšlenek je, aby vám pomohly dostat se z místa kde jste právě teď do místa, kde chcete být.Každý máme jinou mapu – vnímání reality. Tohle tvrzení vám může pomoci lépe pochopit jiné lidi a možnost měnit si svobodně své myšlenky. Sami se rozhodněte, čemu chcete věřit o sobě, co je pro vás možné a o tom, jak funguje svět.Vaše mysl je nástroj k dosažení šťastného života. Vaše myšlení určuje vaše chování a to, jak se cítíte šťastní. Jak můžete být šťastní? Objevte 3 tipy, jak ovládnout svou mysl a žít v pohodě: 1/ Zaměřte seNa co se zaměříte, to vidíte. Když jste zaměření na řešení, tak ho vidíte. Když jste zaměření na překážky, tak vidíte překážky. Kdykoliv máte možnost volby toho , na co se zaměříte. Když se budete zaměřovat na to, za co jste vděční, budete šťastnější. Když se zaměřujete na to, co chcete, budete úspěšní. Líbí se mi poznámka: Když jste nešťastní kvůli věcem, po kterých toužíte, ale nemáte je, zkuste si představit všechny věci, které nechcete a nemáte je.Vaše mysl bude vždy směřovat k tomu, na co myslíte nejvíc. Proto myslete na to, co chcete – bez výhrad. 2/ Využívejte moc podvědomíHlídejte si o čem přemýšlíte, co říkáte. Pořád se ujišťujte o tom, že už teď vychutnáváte štěstí a vaše podvědomá mysl se pustí do práce, která vás podpoří k dosažení vašeho cíle.Slova, která používáte, se neustále ukládají do podvědomé mysli a stávají se součástí vaší povahy a životního postoje. Svoje ústa ovládáte jedině vy a tak doporučuji, si je hlídat. Dostanete přesně to, o co si říkáte. Pokud chcete být šťastní, dávejte si pozor na ústa. 3/ Představujte siPředstavujte si, jak vypadá váš šťastný život. Nejprve si vše, jak chcete žít, představujte a potom toho dosáhnete. Nastavíte si takto program ve své mysli. Když si představíte sami sebe, jak dosahujete žádaného výsledku, nastavíte si duševní program, jako by to bylo ve skutečnosti. Představivost je duševní trénink. Neustále si představujte sami sebe, jak se cítíte, kde jste, s kým jste, co slyšíte, co vidíte, …když jste šťastní. Trénujte každý den a výsledky se dostaví.Mysl každého člověka během dne vytváří více než padesát tisíc myšlenek, které jsou převážně negativní. Proto směřujte vědomě vaši mysl, aby se zaměřovala na pozitivní věci, používejte pozitivní slova a ujišťování a představujte si pozitivní výsledky vašeho života. Pozitivní myšlenky vás uvolní, budete pozornější a lépe se soustředit. Budete mít větší radost a získáte pozitivní výsledky.A na závěr jedna věta, kterou doporučuji k zapamatování – vy se rozhodujete o tom, co si budete myslet! Vybírejte si správně. Najděte si svého kouče, který vás podpoří. Tím, že ovládnete svoji mysl, získáte pozitivní duševní postoj a budete prožívat šťastný život a v pohodě. Krásný den! Autorka: Pavla Heřmanovská Zdroj: http://pavlahermanovska.cz/clanky/ Baví mě pomáhat lidem, kteří mají chuť a odvahu zlepšit svůj život, najít své ztracené sebevědomí, získat vnitřní klid a vzít svůj život do svých rukou. Stejně tak mě baví lidi podporovat v tom, aby měli více sebedůvěry a více využívali svůj potenciál. Motýlí terapie Libuše Darmia Jankůjová )
Už vás nebaví, že jste pořád ve stejné situaci a nic se vám nelepší? Vrtá vám hlavou, proč nepřitahujete to, co chcete? Možná si stěžujete, že k vám pořád nepřichází to, po čem toužíte. Četli jste knihu Tajemství a mnohokrát viděli i stejnojmenný film… Víte, že ať už chcete přitáhnout ideální bydlení, partnera, práci nebo více peněz, Zákon přitažlivosti vám umožní vše získat. Máte svoje přání a myslíte na ně každý den…ale stále jste ho ještě nepřilákali do svého života… Myslíte si, že vám Zákon přitažlivosti nefunguje?Moc dobře vám rozumím. Mě osobně Zákon přitažlivosti teď už funguje velmi dobře, ovšem trvalo mi celkem dlouho než jsem přišla na to, jaké tajemství se za ním skrývá. Dlouho jsem bojovala s tím, abych pochopila principy, které Zákon přitažlivosti pozitivně zprovozní i pro mě.Chápu vás, pokud si stojíte za tím, že tento zákon prostě nefunguje. Prošla jsem si tím také. Mě osobně několik let trvalo, než jsem pochopila, kde je zádrhel. Vysvětlím vám to na mé zkušenosti. Dlouho mi v hlavě sídlilo přání, které znělo : Chci být finančně nezávislá. Stala jsem se na této myšlence závislá. Usilovala jsem o její zhmotnění. Myslela jsem si, že potřebuji finanční nezávislost, abych se mohla cítit dobře. A tím jsem přitáhnutí nějaké nezávislosti přímo odháněla. Naopak jsem si přitáhla obrovskou finanční závislost ve formě dluhů… Začala jsem prosperovat až poté, co jsem utkvělou představu finanční nezávislosti nechala být – prostě jsem na ní přestala emocionálně lpět a začala být šťastná i bez ní. Uklidnila jsem se a začala jsem pracovně dělat to, co miluji. Moje práce se stala mou radostí a naplněním – přestala jsem pracovat s lpěním na nějakém finančním bohatství. Nechala jsem starosti Vesmíru. A plním si svůj úkol – mít radost a prostě být sama sebou. Stala jsem se nezávislou na jakékoliv finanční nezávislosti a tím si přitahuji prosperitu do svého života. NEZÁVISLOST na vašem přání je klíčem k jeho přilákání do vašeho života. Objevte 3 hlavní důvody proč ještě nepřitahujete, to co chcete a jednoduchá řešení: 1/ Myslíte na věci, které chcete, z pohledu, že se ještě neuskutečnily Říkáte si: Chybí mi…Potřebuji…Uvědomujete si nepřítomnost a nedostatek toho, co chcete. Následkem toho jste: ZKLAMANÍ, že se vám vaše přání vyhýbáNAŠTVANÍ, že že někdo už to máNESPOKOJENÍ, že to trvá tak dlouho Jednoduše řečeno – vyzařujete energii, která vám nedovoluje přitáhnout to , co chcete. Nemáte dobrý pocit! Řešení: Cítit se dobře Aby vám Zákon přitažlivosti mohl pozitivně fungovat, je důležité, abyste se cítili dobře. Musíte se na učit vychutnávat si pocit úlevy dřív než budete mít důvod ten pocit mít, bez ohledu na realitu. Takže pokud jsou u vás v životě věci a okolnosti, které nejsou takové, jaké chcete, tak je dál nešiřte. Soustřeďte se na : -pozitiva aktuální situace-to, jak chcete, aby to bylo-co vše se vám dobře daří-nejlepší věci, které vás obklopují-svoje oblíbené vzpomínky Přesměrujte svoji pozornost od toho, co je „pravda“ ve vašem životě k tomu, co milujete, co se vám líbí, co vám přináší dobrý pocit a pocit úlevy. 2/ Máte strach a pochybnosti Ptáte se: Kdy už konečně se mi moje sny splní?Co dělám špatně, že to stále nemám?Máte pocity viny či pocity, že si něco nezasloužíte nebo že nejste dost dobří na získání toho, co chcete. Obáváte se, že to nikdy nepřijde. Obviňujete se, že něco děláte špatně. Co vyšlete, to se vám vrátí. Přitahujete to, čeho se obáváte. Řešení: Oceňujte Změňte úhel pohledu – dívejte se na situaci z pohledu: Jaká bude, až bude? Jaké by to bylo? Všímejte si toho, že někdo už to má a OCEŇUJTE TO. Buďte SPOKOJENÍ, že je toho dost pro všechny a mějte NADĚJI , že už se to blíží a užívejte si úžasný pocit z toho, že nevíte kdy, se vám přání splní, ale víte, že už brzy – bude to super překvapení:)) Věnujte pozornost věcem, lidem, situacím, které se vám líbí. Oceňujte to, co milujete. Oceňujte sami sebe, že jste úžasní. Čeho si ceníte a co oceňujete, to si přítáhnete. 3/ Moc se snažíte Přeháníte to se svojí snahou dosáhnout vašeho cíle. Tlačíte to, dřete se…a bohužel v životě to funguje naopak – jednat je důležité, ale přehnaná snaha vám brání přitáhnout to, co chcete. Přehnaná snaha vás svazuje a vyčerpává, jste unavení a odpuzujete to, co chcete. Všimněte si, co se děje, když se zarputile snažíte najít něco, co jste ztratili nebo rozpomenout si na jméno, které vám vypadlo z paměti Prostě to nejde! Lidé to s úsilím značně přehání, mají přecpaný mozek, pořád plánují a přemýšlí a zapomínají prostě být tady a teď , uvolnit se a užít si den. A tím odpuzují to, co chtějí. Řešení: Uklidnit se, uvolnit se a nechat to být Když se na něco takzvaně vykašleme a dáme to k ledu, řešení se vynoří a přijde k nám samo. Ve sprše, v přírodě či v posteli dostáváme ty nejlepší nápady, protože jsme uvolnění. Najděte tedy rovnováhu mezi úsilím a uvolněním. Abyste získali to, co chcete, nemusíte bojovat nebo se přehnaně namáhat. Stačí věřit, že vše je už na cestě k vám a nechat celé přání být. Neznamená to, že nebudete nic dělat – naopak. Musíte jednat, ale s klidem. Jednáte, s klidem a radostí a přehnaně se na své přání neupínáte. Víte co chcete, ale jste šťastní i bez toho. Uděláte nezbytné kroky a zároveň si užíváte radost. Jak poznáte, že jste v souladu s tím, co chcete? Když na to pomyslíte, cítíte se skvěle. Cítíte optimismus, protože víte, že to už brzy přijde. Už jen myšlenka na to vám přináší skvělý pocit. Jste uvolnění a vlastně to vůbec nepotřebujete, je vám skvěle i bez toho. V tomto případě se vám vaše přání už brzy zhmotní:)) Najděte si svého kouče, který vás povede a podpoří, aby Zákon přitažlivosti pozitivně fungoval i vám. Odpovězte si: • Co momentálně přitahuji do svého života? • Jak můžu přitahovat více toho, co skutečně chci? Tolik lidí hledá pomoc a podporu k tomu, aby ovládli úžasnou sílu Zákona přitažlivosti ve svůj prospěch. Abych jim a také vám pomohla, připravila jsem emailový koučink Objevte klíč k Zákonu přitažlivosti. S úctou, Pavla Autorka: Pavla Heřmanovská Zdroj: http://pavlahermanovska.cz/clanky/ Baví mě pomáhat lidem, kteří mají chuť a odvahu zlepšit svůj život, najít své ztracené sebevědomí, získat vnitřní klid a vzít svůj život do svých rukou. Stejně tak mě baví lidi podporovat v tom, aby měli více sebedůvěry a více využívali svůj potenciál. Jitka Bičíková: Podceňovaná lymfa a pravda o lymfodrenážích - rozhovor o naší druhé "bílé" krvi )
„Existuje mnoho představ a nedorozumění ohledně toho, kdo nebo co jsou andělé, a jaká je jejich úloha na Zemi. Většina náboženství zneužila to, kým a čím jsou, aby posílila svoji moc nad druhými. Tato kniha je rozhovorem s dvěma z nejznámějších andělských bytostí – Gabrielem a Michaelem - a pomůže osvětlit tato i mnohá další témata.“ Inelia Benz je americká spisovatelka s indiánskými kořeny, duchovní učitelka a žena s mimořádnými spirituálními schopnostmi. Je autorkou mnoha úspěšných knih, textů, audio a video přednášek a lektorkou kurzů osobního rozvoje. Je zakladatelkou centra rozvoje šamanismu Shamanshack a platformy na podporu osobního rozvoje Walk with Me Now. Desetitisíce lidí po celém světě čtou její knihy a sledují ji na webu a sociálních sítích. Vystudovala obor komunikace na univerzitě v Dublinu. Je maminka čtyř dětí a žije se svým snoubencem, dvěma kočkami a psy v rezervaci indiánského kmene Makahů v Neah Bay ve státě Washington ve Spojených státech amerických. ÚVOD Po úspěchu prvních dvou mých knih jsem dostala mnoho emailů od lidí z celého světa. Tvrdili, že jsou výjimečné bytosti, a chtěli, abych s nimi udělala rozhovor. Tato kniha se zabývá jednou z těchto bytostí. Kontaktovala mne proto, aby mi řekla, že je ANDĚL. Nijak zvlášť bych se tímto neuvěřitelným prohlášením nezabývala, kdyby muž, který mi napsal, nepopsal zkušenost, kterou jsem prožila, když mi bylo sedm let. Tenkrát k mé posteli přicházel anděl, četl mi pohádky a ukládal mne ke spánku. Muž dokonce věděl, jak se jmenovala první pohádka, kterou mi anděl četl. Byla o oslíkovi, který byl příliš malý, než aby unesl svůj náklad, a jak si s ním nakonec poradil. Nikdy jsem o tom nikomu kromě své babičky neřekla. Jenže babička zemřela již před mnoha lety – a já jsem jako dospělá uvěřila, že mé vzpomínky na anděla a jeho návštěvy byly pouze dětským snem. Dostala jsem od něho několik dalších emailů, ale trvalo mi pár měsíců, než jsem na ně odpověděla, protože jsem v té době procházela mnoha životními změnami. Přestěhovala jsem se z Kalifornie do krásné malé chaty s výhledem na oceán ve státě Washington. Jakmile se můj život stabilizoval a já se usadila, domluvila jsem se s tímto údajným andělem, že se setkáme v místní restauraci v Neah Bay. Když jsem přišla na naše první setkání, seděl u stolu, u kterého obvykle sedávám. Okamžitě jsem poznala anděla, který ke mně v mých sedmi letech přicházel. Postavil se a s úsměvem kráčel směrem ke mně. Měl nazrzlé blond vlasy, hluboké zlatozelené oči, opálenou kůži, věk něco mezi třiceti a čtyřiceti lety. Vypadal velmi fit jako někdo, kdo fyzicky pracuje. Usmála jsem se na přivítanou, ale zároveň se moje oči zalily slzami a nemohla jsem říct ani slovo. Hluboko uložené emoce se nyní draly na povrch. Podívala jsem se kolem a cítila se trapně, ale nikdo se na mě nedíval. Muž ke mně natáhnul své paže a já se nechala obejmout. Cítila jsem se, jako kdyby mě objaly paže tisíců tatínků a maminek. Svět byl tak krásný a všechna bolest byla pryč. I nyní, při psaní těchto slov několik měsíců po našem setkání, mne tato událost naplňuje dojetím. KDO JSOU A JAK VYPADAJÍ ANDĚLÉ Gabriel: „V dávných dobách se věřilo, že vše, co se na obloze děje, je zásluhou andělů. Ale my nejsme rozděleni. Nejsou žádní dobří a špatní andělé. Máme velmi jasno v tom, co děláme a jak to děláme. Strach a útlak nebo jednání ovlivněné zlobou jakéhosi nebeského pána či boha nepatří do naší reality. Nemáme pohlaví ani rod. Nemnožíme se, podobně jako lidské duše, které se také nereprodukují: lidská těla ano, ale duše nikoli. Fyzicky se zjevujeme a vypadáme jako humanoidi, ale naše fyzická těla jsou mnohem jemnější a pružnější než lidská. Naše tělo může být v jedné chvíli čistou energií světla a v druhé chvíli pevnou hmotou. Je to proto, že my JSME našimi těly: jsou fyzickým vyjádřením naší bytosti, a nikoliv nějakým jiným prostředkem či stvořením. Připomínáme svojí povahou spíš duši než tělo. V průběhu historie nám lidské kultury začaly přisuzovat pohlaví, mužské nebo ženské. Ale my se tak nevnímáme. Nejsme ve své podstatě duální, ani fyzicky, ani energeticky. Vzhledem k tomu, že se žádným způsobem nerozmnožujeme, pohlaví ani jakýkoliv jeho ekvivalent v jiných vibračních úrovních není součástí naší existence. Jsme jednotlivé bytosti, ale můžeme se napojit na naše společenství, když chceme. Často pracujeme ve skupinách, pohybujeme se ve skupinách a objevujeme ve skupinách. Ale tyto skupiny nejsou statické a trvalé. Naopak, jsou velmi otevřené a proměnlivé. Jako jednotlivci jsme odlišní jeden od druhého. Naše jedinečná osobnost ovlivňuje způsob, jakým na sebe bereme své úkoly a jak je řešíme i jak se fyzicky projevujeme. Jinak řečeno – to, v jaké fyzické podobě se objevujeme a jak nás jiné druhy vnímají, je projevem naší individuality. Proto je každý z nás vnímán odlišně, a to jak v rámci svého druhu, tak i mezi jinými druhy. Já jsem byl například lidmi často považován za ženu nebo v křesťanských kulturách mylně za Ježíše. Jiní andělé mě vnímají jako fyzicky subtilního, jemného, menšího, než je průměrný anděl, přívětivého, měkce hovořícího a trpělivého. Proto jsem často žádán, abych pomáhal v situacích, kde jsou přítomny děti nebo válečníci. Takže…jak bych se popsal? Když bych využil tvůj slovník, řekl bych, že jsme taková ZÁKAZNICKÁ PODPORA Stvoření, technici, kteří vstupují do vaší počítačové hry, a opravují závadu tak, abyste mohli dál hrát. Avšak to je role: není to, kým skutečně jsme.“ MICHAEL Michael: „Lidé si myslí, že pracuji pro Boha. Ale je to tak, že si potřebujete znovu definovat a zvážit to, co nazýváte „Bohem“. Už nejsme ve středověku. Máte schopnosti i kapacitu vidět, že neexistuje žádné vnější mužské božstvo, otec, který stvořil celý vesmír. Pracuji pro stvořitele, ano. Ale ten stvořitel jste vy, vy všichni. A já určitě nepřivádím lidi k náboženství. To je projekce a fantazie vytvořená pravděpodobně příliš nabubřelým egem. Myslím to tak, že pokud se ultradimenzionální bytost chystá přivést Normu zpátky k Ježíšovi, a Norma je studentka z Dublinu, tak potom, proč by Bůh posílal mě? Proč by neposlal třeba Tonyho, anděla nižšího stupně… Ale ne. Oni si vždycky myslí, že to musí být někdo z velkých jmen. Já nebo Gabriel.“ Inelia Benz: „Možná proto, že máme tvoje obrázky, díváme se na tebe a voláme tě? Volala jsem Gabriela a on přišel. Nebo mi vlastně říkáš, že nejste ve skutečnosti archandělé Gabriel a Michael, ale Tony a Robert z nějaké jiné dimenze, kteří předstírají, že jsou slavní archandělé? Protože to jste byli, kluci, vy, kdo jste mi řekli svá jména, ne já.“ Michael: „A naše role byla úplně dezinterpretována. Jako kdybychom byli ti, kteří vám říkají, ať se vrátíte k nějakému strašlivému starému a špatně naloženému chlapíkovi na trůnu, který žije v nebi. Nebo ať se vrátíte k nějaké organizaci, která má po celém světě budovy se sochami a obrazy znázorňujícími nás, jak zabíjíme lidi kvůli tomuhle naštvanému a hrůzu nahánějícímu starému muži na nebeském trůně. Přitom my neúnavně pracujeme na tom, abychom vás udrželi na cestě, kterou jste si vybrali, a která je pro většinu z vás o silné a hluboké touze se znovu spojit s vaším vyšším Já, vyšším vědomím a vaším kolektivním vědomím.“ NÁŠ NEVIDITELNÝ DOPROVOD – CHRÁNĚNCI A CHŮVY Gabriel: „Lidé jsou jako majáky. Z nějakého důvodu, který neznám, se dostanou do mého pole pozornosti. Jakmile se do něho dostanou, je to jako kdybych nad nimi měl nepřetržitý dozor. Někdy se jim věnuji více, ale většinu času mi tento „dohled“ nebo pozornost běží někde na pozadí. To jsou lidé, kterým říkáš „chráněnci“. Nebo jsi také předtím říkala, že já jsem pro ně něco jako chůva.“ Inelia Benz: „Ano! Někdy se po mě také chce, abych měla některé lidi v mém poli pozornosti. A já jim říkám chráněnci. Je vtipné, že to také znáš.“ Gabriel: „V každém případě: takhle to funguje. Nikdo nemá mezi svými průvodci někoho, komu nedal svolení. Osoba může požádat buď konkrétní bytost, aby se stala jeho průvodcem, nebo bytost se speciálními schopnostmi. A může to být také naopak: určitá bytost může chtít stát se součástí systému vedení a podpory určité osoby. Pokud oba souhlasí - přičemž k souhlasu ze strany osoby většinou dochází nevědomě, zatímco druhá bytost se rozhoduje zcela vědomě - dojde k propojení. Samozřejmě, tato spojení nejsou trvalá. Mohou být a někdy skutečně trvají celý život, ale většinou trvají pouze několik let. A někdy dokonce pouze několik hodin.“ Inelia Benz: „Teď když jsem s tebou strávila tolik času ve dvou, nedovedu si svůj život představit bez tebe po mém boku. Byla bych moc ráda, kdyby ses stal trvalým členem mého doprovodu (entourage).“ Gabriel: „Jsem poctěn. A děkuji!“ Inelia Benz: „Je tu nějaké omezení? Můžeš být průvodcem pouze pro určitý počet lidí?“ Gabriel: „Naše vědomí nebo kapacita držet pozornost není omezena. Jsou tu pouze omezení, která jsou dána nastavením naší reality.“ Inelia Benz: „Co další lidé, kteří by po přečtení této knihy chtěli, aby ses stal jejich průvodcem? Mohou tě zavolat a požádat, aby ses stal členem jejich doprovodu?“ Gabriel: „Ano, takhle to v podstatě funguje. Ale ne s každým lze vytvořit ideální dvojici. Proto půjde tento požadavek ke všem andělům a ten, který je s danou osobou nejlépe slučitelný, nebo má schopnosti, které osoba potřebuje, předstoupí, aby se zvážilo, zda se nehodí lépe.“ Inelia Benz: „A můžeme chtít mít více než jednoho anděla ve svém průvodu?“ Gabriel: „Ano, množství průvodců není omezeno, ani není určeno, kolik a jakého druhu mají být. Jen bych chtěl varovat kohokoliv, kdo chce rozšířit počet svých průvodců, aby si uvědomil, že existuje mnoho bytostí, které předstírají, že mají ty nejlepší úmysly, ale jsou to ve skutečnosti nízkovibrační bytosti, které využívají lidskou potřebu vedení a podpory pro své vlastní zájmy a růst.“ Inelia Benz: „Jak se můžeme ujistit, že se tohle nestane?“ Gabriel: „Dejte si pozor, abyste prohlásili, že chcete, aby se do vaší blízkosti dostali a vašimi průvodci se stali pouze vysokovibrační světelné bytosti, které mají na srdci jen vaše nejvyšší dobro a životní naplnění. A když už o tom mluvíme: je vždy dobré pravidelně prověřovat a očišťovat vibrační soulad vašich průvodců.“ Inelia Benz: „Jak to máme udělat a jak často?“ Gabriel: „Nejméně jednou ročně nebo kdykoliv, kdy cítíte, že měníte směr ve svém životě. A jak to udělat? Zavolejte si své průvodce buď ve změněném stavu mysli, například v meditaci nebo ve stavu kontemplace, a prozkoumejte, jak a zda s vámi rezonují? Jakmile cítíte, že už určitého průvodce nemáte mít nebo že je v nízké vibraci, poděkujte mu za jejich služby a nařiďte, aby odešel.“ O ZACHRAŇOVÁNÍ Gabriel: „Nikdo nemůže nikoho zachránit nebo vytáhnout z jeho nízké vibrace. Můžete to krásně vidět u lidských závislostí. Závislý člověk si nepřestane libovat ve své závislosti do té chvíli, kdy se sám nerozhodne, že už toho má dost a chce přestat. A cokoliv jiného, např. když vás závislý žádá o pomoc či záchranu, vede pouze k tomu, že jeho závislost podporujete a umožňujete mu ji. A tak vzniká spoluzávislost.“ Inelia Benz: „To je drsné, ale viděla jsem to mnohokrát. Závislí lidé to často dělají. Odvádí takto pozornost.“ Gabriel: „A je to upírské. Člověk by měl být sám k sobě upřímný, pokud se snaží zachránit někoho závislého nebo nízkovibračního. Navrhl bych, aby si takový člověk položil otázku, proč opravdu chce druhého člověka zachránit. V odpovědi je vždy schovaná nízkovibrační motivace.“ Inelia Benz: „Dobře. Potřebuji si to ještě znovu promyslet. Znám mnoho lidí, kteří byli snadno oklamáni nízkovibračními přáteli nebo členy rodiny, a někdy i úplně neznámými lidmi. Zachraňující lidé měli dobré úmysly a upřímně je vůbec nenapadlo, že by jim mohl někdo lhát. Jak to může být nízkovibrační frekvence nebo motivace?“ Gabriel: „Může to být jedna i více nízkovibračních motivací najednou. Možná chtějí být vnímáni jako dobří, laskaví, a mohou si myslet, že soucit nejlépe vyjádří tak, že budou jemní a vezmou na sebe bolestivé problémy druhých. Takové uvažování je založeno na mučednické energii, která má nízkou frekvenci. Může to být tak, že chtějí zachraňovat druhé, ale ve skutečnosti chtějí být sami zachráněni. Mohou také chtít před druhými vypadat jako mučedníci. Dalším důvodem může být, že si nejsou vědomi toho, jak pracují pracovníci temnoty. Nízká vibrace nevědomosti způsobí, že jsou oklamáni a obelháni a jejich pozornost je odvedena od podstatných věcí. Každopádně nic z toho nepřinese dobré výsledky.“ Inelia Benz: „Pokud vybočíme ze své cesty, abychom někoho zachránili, protože tato osoba nám tvrdí, že se neumí zachránit sama, není její záchrana často dobrým řešením. Na mě také několikrát tuhle taktiku použili. Pokud někdo neumí plavat, ano, je lidské jít za ním a vytáhnout ho. Ale pokud vběhne znovu bez rozmyslu do vody, tak to je ten moment, kdy je potřeba se zastavit a nechat ho naučit se plavat - anebo se utopit. Jednou se mi přesně tohle stalo. A víš co? Když ten člověk viděl, že za ním už podruhé neskočím, vyplaval z rybníka sám. Neskočila jsem tam, protože jsem viděla, že by mě držel pod vodou tak dlouho, dokud bych sama nezemřela.“ Gabriel: „Ano, to je dobrý příklad. Je to jako s nízkovibračními členy doprovodu. Inelia Benz: „Jak se vůbec někdo takový mohl stát členem doprovodu?“ Gabriel: „Víš, ne každý člověk tady na Zemi pracuje na zvýšení své vibrační frekvence. Nebo to nedělají celý svůj život. Možná si několik let užívali nízkovibrační zkušenosti – a aby je mohl prožívat, potřebuje takový člověk nízkovibrační průvodce. NEGATIVNÍ ZKUŠENOST Inelia Benz: „Mnoho lidí si myslí, že vše se děje z nějakého důvodu. Podle tohoto náhledu nic není naprosto negativní a vše může být odrazovým můstkem k našemu růstu nebo posílení. Já však mám pocit, že to vnímáš podobně jako já: totiž že někdy se negativní situace či osoba objeví čistě proto, abychom zažili negativitu, nebo aby nás zastavila, odvedla naši pozornosti či oslabila.“ Gabriel: „Ano, také jsem se s tím setkal. Většina negativních zkušeností je zde čistě pro negativní zkušenost jako takovou. Člověk se pak může z této negativní zkušenosti vymanit a většina lidí se bude snažit dát takové zkušenosti smysl a hodnotu. Ale ve skutečnosti by jim bylo v životě mnohem lépe a byli by silnější, kdyby takovou zkušenost neměli.“ JAK POMÁHAJÍ ANDĚLÉ Inelia Benz: „Co přesně v těchto případech děláš? Hodně slýcháme o tom, jak andělé pomáhají lidem v případě potřeby, během nehody nebo nemoci. Ale moc nevíme o tom, že andělé přicházejí k lidem v okamžiku, kdy se jejich vědomí rozšiřuje.“ Gabriel: „To je pravda. Vypadá to, že většina příběhů, které si lidé vyprávějí, se týká dramatických událostí. Jenomže příběhy, kdy dochází k expanzi vědomí, nejsou většinou příliš dramatické. Většinou jde o jemný a pomalý proces. Někdy člověk může zažít trauma a zjistit, že ho tento zážitek změnil. Nyní rozumí životu, svému poslání a jádru svého bytí. Avšak k tomu dochází mnohem méně, než by si někdo myslel. Jenomže jde o dramatickou situaci, a proto se o ní lidé dozvídají mnohem více.“ Inelia Benz: „Co potom zažívá člověk, který si tě „zavolal“, protože se rozhodl rozšířit své vědomí?“ Gabriel: „Z mého pohledu cítím, že je ochotný poučit se a vystoupit z utrpení a bolesti. Vlastně se nejedná o pasivní přístup, ale o aktivní a vědomé kroky, které uskutečňuje ve svém životě a které odráží jeho rozhodnutí vystoupit z utrpení a bolesti. Z jeho pohledu – a záleží na tom, jako moc si je vědom svých průvodců a do jaké míry je s nimi ve spojení - dochází k posílení intuice a je schopný více vnímat své vyšší Já. Někdo se mnou dokonce i živě diskutuje a hledá nové nápady a řešení.“ Inelia Benz: „Jsem ráda, že říkáš, že se nejedná o pasivní přístup. Občas se na mě obracejí lidé, kteří chtějí, abych pomohla někomu z jejich rodiny nebo přátel. V podstatě chtějí, abych je zachránila nebo uzdravila. Chvíli mi trvá, než jim vysvětlím, že pokud se ten člověk nechce naučit, jak se uzdravit nebo si sám pomoci, nemohu nic udělat. Často jim říkám, ať pošlou tomu, kdo potřebuje pomoc, některou z mých meditací nebo cvičení, a doporučí mu přečíst si články na mém webu. Avšak z nějakého zvláštního důvodu to někteří z nich neudělají. Většina ano, ale někteří z těch, kteří za mnou přijdou, ty materiály vůbec nepřepošlou. Co se týče toho druhého případu, myslím si, že člověk, který takto za mnou přichází s žádostí o pomoc pro někoho jiného, je v energii důležitosti, naléhavosti, krize, záchrany. Také často cítím, že jde o jeho ego. Myslím, že v hloubi duše tuší, že ten, komu chce pomoci, si ve skutečnosti nechce nechat pomoct. Nicméně je pak klidný, protože má pocit, že udělal to nejlepší, co mohl.“ Gabriel: „Ano, to je velice zajímavé. Myslím, že je to součástí kulturní, společenské a náboženské výchovy, která učí, že si člověk nemůže pomoci sám a musí jít za někým jiným, aby mu řekl, co má dělat, nebo aby ho vyléčil, případně díky němu dosáhl osvícení.“ Tuto skvělou knihu lze zakoupit zde: https://www.kosmas.cz/knihy/269000/rozhovor-s-andelem/ Rozhovor se dvěma z nejznámějších andělských bytostí, Gabrielem a Michaelem, odhaluje skutečnou úlohu andělů a přináší odpověď na mnoho otázek: Jaké je to být andělem? Pomáhají andělé všem bez rozdílu? Mohou se inkarnovat jako lidské bytosti? Existuje Bůh? Pracují andělé pro církev? Jak, kdy a proč jsme se oddělili od Jednoty? Existuje mnoho představ a nedorozumění ohledně toho, kdo nebo co jsou andělé a jaká je jejich úloha na Zemi. Většina náboženství roli a úkol andělů zkreslila, aby posílila svoji moc nad lidmi. Kniha Rozhovor s andělem uvádí naše představy i náboženskou interpretaci na pravou míru a otevírá nové obzory a možnosti vnímání. Knihu obohatil svou předmluvou Pjér la Šé'z. INELIA BENZ (zdroj) Původem Chilanka, vlastním jménem Inelia del Pilar Ahumada Avila, která vyrostla a vystudovala v Británii. Na veřejnosti se objevila nedávno. Na první pohled na ní neuvidíte nic zvláštního, ale tvrdí o sobě, že má schopnosti, které lze právem zařadit mezi vyjmenované záhady. Je jasnovidná: vidí do minulosti i do budoucnosti. Nebo je schopna spontánně mluvit cizími jazyky, které se nikdy neučila. )
Energie draků v české i světové krajině je na vzestupu. Ještě před pár lety se na ně dalo narazit hlavně v některých jeskyních a skalních městech. Dnes se citliví jedinci shodují na tom, že se dimenze, ve kterých žijí draci, stále více otevírají směrem k nám lidem. Skvělé vysvětlení tohoto fenoménu jsem před pár dny slyšel od Marko Pogačnika, zkušeného slovinského geomanta a znalce krajin celého světa. Marko přirovná draky k andělům Gaie - naší živé planety Země. Zatímco klasičtí andělé se starají o kreativní síly vesmíru, na pozemské úrovni mají tvoření na starost právě draci. A vzhledem k aktuální transformaci Země, která je podle Marka již téměř ukončena (a jenom mi lidé to ještě nestíháme vnímat), se budeme s dračí energií setkávat stále častěji a mocněji. Jsme na to připraveni? FOTO: Vodní drak v alchymistickém zámku Zwinger Archetyp drakobijce se změní Zatímco třeba v Asii je drak pojímán jako příznivá a ochranná bytost, naše převažující křesťanská kultura udělala z draků pohádkový symbol zla, který po zásluze probodává světec – nejčastěji svatý Jiří - svým kopím nebo mečem. Tento archetyp drakobijce je už ale beznadějně zastaralý. Dnes už nepotřebujeme bojovat, ale propojovat. Jiřího můžeme ho nahradit třeba symbolem mandaly, kdy rytíř nahoře i drak dole mají stejnou hodnotu. Představují jang a jin, věčné křesání dvou božských principů, jejichž střetáváním vzniká jiskra duchovního vývoje. Můžeme také nahlédnout do alchymistických spisů nebo posvátné architektury, kde se to dračími symboly jen hemží. Zasvěcenci vždy věděli, že povrchní zobrazení draka jako archetypu zla je zavádějící. Ostatně i četná vyobrazení draků na pražských domovních znameních ukazují, že někteří naši předkové měli k dračí energii velmi vřelý vztah. Také výzdoba barokního alchymistického zámku Zwinger v Drážďanech obsahuje symboliku draků jako pomocníků a ochránců, propojených se všemi živly, ale nejvíce s elementem vody. FOTO: Dračí energie nejčastěji vyskytuje ve skalách, jeskyních a na úpatí hor. Podle Marko Pogačnika se nachází hlavní evropské centrum energie draků v Čechách, konkrétně v Adršpašských skalách. Ty mimochodem v posledních letech zaznamenávají přímo explozi návštěvnického zájmu. Jakoby dračí energie podvědomě lákaly turisty z celých Čech i Polska. Významným místem dračí energie je odpradávna také posvátná hora Říp. Tady mají draci i jeden speciální úkol, pomáhají střežit místa, odkud je možné energeticky ovlivňovat celé Čechy. V tomto prospěšném poslání jim při naší exkurzi na Říp samozřejmě nebudeme nijak bránit. FOTO: Středověké pojetí draka předpokládalo chrlení ohně. Pojďte z námi za energií draků na společný výlet na ŘÍP Pokud ale chcete, můžeme se k nám připojit 13. července, kdy společně vystoupáme na magickou horu Říp po staré iniciační stezce kolem posvátného pramene. Vašimi průvodci budou vedle autora tohoto článku také léčitelka Hana Fedora Smejtková z projektu AstroPraha.cz a nemůže chybět Ava Brožová z Příznaků transformace, která v rotundě na vrcholu Řípu zazpívá posvátné písně. Účast si můžete rezervovat na Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. document.getElementById('cloak29c6bcb48a92773080ff1789423a4867').innerHTML = ''; var prefix = 'ma' + 'il' + 'to'; var path = 'hr' + 'ef' + '='; var addy29c6bcb48a92773080ff1789423a4867 = 'info' + '@'; addy29c6bcb48a92773080ff1789423a4867 = addy29c6bcb48a92773080ff1789423a4867 + 'astropraha' + '.' + 'cz'; var addy_text29c6bcb48a92773080ff1789423a4867 = 'info' + '@' + 'astropraha' + '.' + 'cz';document.getElementById('cloak29c6bcb48a92773080ff1789423a4867').innerHTML += ''+addy_text29c6bcb48a92773080ff1789423a4867+''; , pošleme vám bližší propozice. Sraz bude v 11:00 ve Ctiněvsi u kostela. Autor článku: Mgr. Jan Kroča, průvodce po krajině střední Evropy, http://www.jankroca.cz a http://www.geomancy.cz )
Upír nemusí vždycky lačnit jen po vaší krvi. Každý z nás máme cosi jako neviditelnou energetickou zásobárnu. Můžeme si představit, že naše energie je něco, jako neviditelná krev nebo lymfa. Tato energie dává sílu stavit se překážkám, dává sílu tvořit, budovat, učit se, dává zdraví a chuť žít. Tuto sílu je potřeba si chránit. Často se lidé dostávají do kontaktu s druhými, kteří z nich tuto energii vysávají. Vysávají pocit štěstí. Život je najednou šedý a bez barev. Rozbolí hlava, pálí oči, nic se nechce, jste podráždění a usínáte za chůze. Naproti tomu upír má dostatek síly vyhlédnout si další oběť a zanášet jí svými jedy. Mohou přitom působit mile, ale jejich oběti se potom cítí unaveně a někdy i provinile za to, ze jim ten milý chudák tak vadil. Bolí vás hlava, jste podráždění, padáte únavou První příznaky, že jste obětí energetického upíra, jsou často velmi nenápadné. Jdete z práce a jste unaveni víc než obvykle. Přitom se v práci nic tak neobvyklého nedělo. Jenom ta nová paní od vedlejšího stolu působila sympaticky, ale když zapředla rozhovor, najednou jste se cítili iritovaní a smutní … Když jste se na to teď vzpomněli, začala vás bolet hlava. Nechali jste se vysát? Co se to stalo? Kde se to ve vás vzalo? Narazili jste na žrouta cizích energii. Takovýto žrout se nabijí psychickou silou lidí okolo sebe. Manipuluje s jejich náladami a vysává životní sílu, štěstí a duševní odolnost. Bude vám líto takového človíčka, budete soucítit a najednou začnete mít problémy, které jste nikdy předtím nemuseli řešit. Začíná to nenápadně, třeba tím, že jdete na poštu a zrovna vy musíte narazit na hodinovou frontu. Tam, kde běžně parkujete, není jediné místo a vy pak táhnete nákup okolo celého bloku, jste frustrovaní a vyčerpaní i z věcí, které lze řešit. Spouští se lavina nepříjemností otravujících život pozvolna, zato důsledně. Proč to přišlo? Přijali jste cizí jedy a nechali si vzít svou sílu. Někdy energii nemusí odebírat pouze lidé, ale také některá zvířata, nebo místa. I takto můžete přicházet o životní energii, kdy její úbytek provází nepříjemné pocity vyčerpání. Někdy stačí pouze být s určitými lidmi na jednom místě. O energetickém upírství ví své i psychologie Takovíto lidé obvykle poutají pozornost svého okolí tím, že je zasypávají svými problémy. Někdy mají mimořádné herecké nadání a umí hrát dokonale roli nemilovaných a ukřivděných, aby získali váš soucit. Samozřejmě, že pokud budete mít problém vy, podporu od nich neočekávejte. Oni neumí poskytnout podporu ani pomoc, není to pro ně energeticky výhodné. Zato budete ještě více unaveni. Problém těchto energetických vykrádačů je v tom, že vůbec neumí dávat. Radost, pohodu, spolupráci, starost nebo zájem o druhé. Vždy jen berou, vždy za jejich problémy mohou druzí, oni jsou ti otloukaní životem, lidmi i situacemi. A naprosto nezaslouženě. Nejlépe je poznáte tak, že z nich přímo vyzařuje jejich životní krédo: „Oni za to můžou, oni mi ubližují.“ Chybu vidí jen zvenku, nikdy neřeknou, že se jim samotným něco nepovedlo. A když to sdělují, používají jemné výrazy, nikdy nejsou hrubí, nežebrají o soucit – vzbuzují ho, nikdy si přímo neřeknou o pomoc, ale páčí ji z vás tak dlouho, dokud se necítíte trapně nebo nemáte pocit viny za to, že s nimi nesoucítíte. Pokud to jen trochu lze, vyhněte se kontaktu s těmito jedinci. Omezte setkání na minimum. Pokud možno bez emocí. Přestaňte se zabývat tím, co vám říkají, protože většinou jsou jejich problémy velmi přibarvené, aby získali váš soucit a tím i vaši sílu. Tito lidé si libují v dramatech a v hereckých výkonech jenom proto, aby získali vaši pozornost a tím i kýženou energii. Když už se vám nelíbí to, co takový energetický příživník říká, sdělte mu to klidně a bez emocí. Upíři s radostí vyvádějí své okolí z emoční rovnováhy a pak z toho těží. Když zůstanete chladní, přestanete pro ně být zajímavým zdrojem energetické potravy a zaměří se na někoho snadněji dostupného. Nevědomí parazité Tito lidé často energii odnímají nevědomky. Často si ani neuvědomují, že na vás parazitují. Nezřídka se jedná o lidi, kteří si nesou nějaká traumata, bolístku, nevhodné vzorce chování, avšak odmítají na sobě pracovat, odmítají s tím cokoliv dělat, pouze chtějí vzbuzovat lítost, soucit a tím čerpat z vaší síly, aby sami měli dost pro to se v tom plácat. Pokud se jim nepodaří nasát cizí energií a všechny svými problémy zahltit a zamořit problematickými energiemi okolí bez toho, že by se vlastním výzvám postavili čelem, se vše ještě zhorší. Nezřídka onemocní. I to však umí použít jako páku další vytěžování. Když jim však nabídnete řešení, nikdy nic pro změnu situace sami neudělají. Oni ve skutečnosti nehledají řešení, nehledají pomoc – chtějí energii vašich citů a nebo v horším případě šikovně hodí řešení svého problému na vás. Nehledají pomoc, jdou po vaší energii Zásobovat je svoji energií je jako lít vodu do prázdné studny. Buď budou sami chtít něco změnit a začnou u sebe, nebo jim není pomoci. V celku se mi osvědčilo se na takové lidi podívat zpříma a se silou říct, že věřím, že oni vše zvládnou (sami). Poradí si. Mohou si poradit všichni, mohou i oni. V žádném případě nepřistoupit na jejich hru třeba typu já už chci umřít, k ničemu se nehodím, nemám a nikdy nebudu mít šťastné vztahy, všichni mě oklamali, lidi mi ubližují… Pokud se po takovémto střetnutí cítíte vyčerpaní, narazili jste na energetického upíra, kterému stejně nemůžete pomoci. Pomoci si může on sám. To by však znamenalo jistou ztrátu pohodlí, které nesou krádeže síly, a práci na vlastním růstu a rozvoji. Jak rozeznat, že to není upír, ale skutečně člověk, který potřebuje pomoci? U takového člověka budete cítit zcela jiné energie, nebudete unavení, ani podráždění, a budete vnímat, že tomuto člověku skutečně pomoci lze a je to ve vašich silách. Pokud máte takovýto pocit, potom je to v pořádku. Jak se bránit nedobrovolnému odčerpávaní energie? Snažte se vyhnout kontaktům s takto toxickými lidmi. Když už to jinak nejde, všimněte si řeči těla. Někdy zcela automaticky zkřížíte ruce i nohy, čili zamykáte se. Můžete se snažit takovému člověku nehledět přímo do očí. Spíše hleďte až kdesi za něj. Snažíte se držet si takové lidi ze svého osobního dosahu. Hlídejte si určitý kruh kolem sebe. V naší kultuře je vcelku běžné, že se na sebe lidé nemačkají, pokud možno ani ve frontách. Každý si udržuje jistý odstup. Je dobré představit si skleněnou neprůstřelnou stěnu, která odděluje vás a upíra. Jeho pomyslné blechy tak nemohou naskákat k vám. Často pomůže sprcha, nebo alespoň spláchnout ruce. V myšlenkách si přitom splachujete ruce nad tím daným člověkem. Tato technika je v jisté souvislosti přenášení energií uváděna i v Bibli… V různých kulturách je uváděno, že upíři nedokážou překročit řeku ani potok, protože je síla tekoucí vody oslabuje. Někdy pomůže i dobré vykuřovadlo. Kadidlo má nesmírnou moc držet nečisté síly daleko od vás a vás vyladit na lepší vibrace. Nedejte se! Existují i další metody, pro ty je však nutný výcvik a znalosti. Jak už doplnit energii, když se přese všechno cítíte oslabení? Nejdříve si vizualizujte energii, kterou vám dotyčný odebral, a skrze pomyslné zlaté síto ji pročištěnou natáhněte zpět do sebe tak, jako když vdechujete zlatý obláček do všech čaker najednou na jeden nádech. Předtím však je nutné i všechno černé a negativní, co daný jedinec naložil a poslal do vás, pomyslně spláchnout do zemského jádra, kde se vše vyčistí a vyhojí samo. Když jste si vzali svou energii zpátky, je dobré se vyladit na největší energetický zdroj, který je v naší sluneční soustavě, a tím je Slunce. Představte si jeho zlaté hřejivé paprsky a nechte jimi zahřát všechny své čakry a přijměte tuto blahodárnou a léčivou energii. Autorka článku: Helen Stanku http://www.dobrakartarka.cz/ Pocházím ze starobylého rodu, ve kterém nebyla nouze o kartářky, mágy a vědmy. Z rodiny kde se dědí řemeslo, ale především otevřená 7. a 6. čakra. S kartami je dobré se spřátelit. Karty potom oplácejí s láskou a ukazují okolnosti, které se později stanou. „Karty reagují na mne, na moje podvědomí a na energii člověka, jemuž vykládám. Tyto energie jsou proměnlivé, jako všechno kolem nás. Žádný výklad není zbytečný. )
Známe to všichni. Procházeli jsme nepříjemným životním obdobím a potřebovali jsme se někomu svěřit. Naši přátelé nás vyslechli a hned vzápětí většinou dodávali: “neboj, to bude dobrý” nebo “za pár let se tomu zasměješ”, “vykašli se na něj/ní” atd. Proč nám nebylo lépe? Abych to lépe vysvětlil, budu muset jít trochu do hloubky. Co se v nás odehrává, pokud se snažíme někoho utěšit nebo jsme sami utěšováni? Racionálně je naprosto jasné, že chceme dotyčnému pomoci. V podvědomí se ale většinou odehrává něco zcela jiného. Máme strach. Máme strach z neznáme situace či stavu, ve kterém se druhý nachází. Necítíme se v tom dobře, jsme možná rozpačití, znervózňuje nás to a chceme, aby se dotyčný co nejdříve vrátil do “normálu”. Chceme ho co nejdříve “opravit”, abychom se my sami opět cítili dobře. Tím, že podvědomě neakceptujeme právo druhého člověka na jeho momentální emoce (ať už jsou jakékoliv), říkáme tím, že jej v podstatě za těchto podmínek nepřijímáme a měl by se co nejdříve dát do pořádku. Proto rychle spěcháme s utěšováním a poskytováním rad, jak by se měl dotyčný zachovat a jak svůj problém řešit. To vede k dalšímu pocitu viny, že se tak cítí a současně v něm posilujeme pocit zraněného , nízkého sebevědomí. Člověk, který prochází nějakou životní krizí v našem utěšování a poskytování rad slyší: “ nejsi dost dobrý, aby jsi to zvládl sám. Lituji Tě a vymyslel jsem za Tebe řešení” Vzpomeňte si na vlastní pocity, když Vás někdo ihned utěšoval a nedal Vám prostor své emoce prožít a odžít. Co tedy nabídnout místo utěšování? Možná čekáte nějakou zázračnou techniku, ale v jednoduchosti je síla. To nejlepší, co můžeme v dané situaci udělat, je BÝT s daným člověkem. Jde o to, že dotyčným lidem poskytneme prostor pro jejich projev bolesti, aniž bychom je chtěli někam okamžitě posouvat či měnit jejich náhled na situaci. Dáme jim najevo, že jejich smutek je v pořádku a že jsme stale s nimi, i když se necítí dobře. Pokud naše blízké akceptujeme i v jejich smutku, budou se cítit přijímáni a lépe se zotaví z ran nepříznivého osudu. BTW: to samé platí i o sdílení radosti. Naučili jsme se, že je vhodné být k druhým empatický v dobách krizí. Současně bychom ale mělu být schopni s druhými sdílet i jejich radost, protože sdílení a bytí s druhými vztahy prohlubuje. Autor článku: Mgr. Ivo Kotek, MBA - http://www.koucink-terapie.cz Od roku 2007 se věnuje terapeutické, konzultantské a lektorské činnosti. Zaměřuje se jak na psychosociální výcviky, koučování, tak i individuální terapie. Současně vede tréninky efektivní komunikace, leadershipu či time managementu v komerční sféře. V předchozích letech působil na různých manažerských a obchodních pozicích v nadnárodních společnostech. Přednáška: Jak si splnit své sny - Lucie Biederman Doležalová )
Nejčastější chyba při zhmotňování našich přání je určování, za jakých podmínek se to má stát. Tím znemožňujeme, aby nám Bůh splnil to, po čem toužíme. My Bohu neurčujeme žádná pravidla. On není náš sluha. Ale je to náš laskavý otec, který chce, abychom byli šťastní. Proto vymyslel zákon přitažlivosti, aby měl každý to, po čem touží z hloubi srdce. Naši předkové tento zákon znali, ale časem jsme se odklonili od Boha a proto poslal na Zemi svého syna, aby nás ho znovu naučil. No ani po více než 2000 let ho stále nevíme. Jelikož mnozí přestali věřit v Boha, tak poslal člověka vědce, aby nám ho vysvětlil z fyzikálního hlediska jako zákon magnetismu. Ale i tak se jím řídí málo lidí. Nebo se o to pokoušejí nesprávným způsobem. Je třeba si uvědomit, že Bůh je bezpodmínečná láska. Určování si podmínek je v rozporu s Božími zákony. Bůh neurčuje podmínky, za jakých nás miluje. Proto my neurčujme Bohu, za jakých podmínek to má splnit. Základem je říct to, co si žádáme v přítomném čase bez pravidel či podmínek. Vyhněte se spojení kdyby. Tak si to přeji ... no jen kdyby se to dalo. Kdyby už nebylo pozdě. Už předem si říkáte, že se to stát nemůže. Žádné kdyby! Žijeme tady a teď. Zkusme to spolu tak, aby to fungovalo. Například: Přejete si nové auto a tak si řeknete, mám nové auto. Představte si jaká by to měla být značka, barva ... a už si přestavujte jak v něm jedete na dovolenou a jak se chlubíte kamarádce, jaké super fáro jste si koupili a užívejte si ten blažený pocit. Vypusťte to do vesmíru, jako když si objednáváte přes internet. Berte to jako fakt. Už to mám. To auto je stvořené pro mě. Je to jednoduché. Autorka článku: Lubomíra Bartošová https://vesticalubomira.wixsite.com/oaza-pokoja Jedného dňa som sa zobudila a vnímala som svet inak ako pred tým. Niečo som videla a o pár dní na to sa to splnilo. Bol to šok. Badokonca som to brala ako trest. Ľudia si myslia, že vidieť budúcnosť je jednoduché a svet je gombička, ale opak je pravdou. Keď to začalo, mala som 15 rokov a mala som pocit, že sa topím. No a zistenie, že to nemôžem len tak ignorovať, či nemať, ma hnevalo. Brala som to tak, že nemám na výber. Tak kde je ta slobodná vôľa? Až neskôr som pochopila, že tá voľba je v tom ako s tým naložím. A tak som začala veštiť. )
"Nemůžete si vážit sami sebe, pokud dovolíte někomu, aby vás ničil." Co si přejete, co vám chybí, co vám vadí? Umíme to ve vztazích vyslovit a s druhými si o tom přirozeně popovídat? Je pro nás jednoduché vyjadřovat své pocity a potřeby nebo se necháváme ovlivňovat druhými a ustupujeme jim? Jsou pro nás ostatní přednější než vy sami a rozdáváme se jim, i když oni sami by pro nás neudělali ani polovinu, toho co my? Je obecně známé, že převážně ženy jsou ty hospodyňky, matky, manželky a partnerky, které naslouchají potřebám svým blízkých, ale jejich potřeb si obvykle nikdo ani nevšimne. Čím to je? Když totiž někomu neustále ustupujete, nebo dáváte druhým pocit, že vám nemají za co děkovat, budou se k vám chovat bez úcty. Podle motta: "Jak se chováme sami k sobě se k nám chovají ti druzí", se dá dobře usoudit, že právě ženy samy si přitahují stejné chování od okolí, jako se chovají k sobě. Buďme upřímné, kolik známe žen, které znají své kvality, umí ocenit v čem jsou skvělé, za co je blízcí milují nebo jaké mají dobré vlastnosti? Velmi málo. Já osobně se na seminářích setkávám s tím, že ženy své dobré vlastnosti vůbec neznají, nezamýšlí se nad nimi, a tudíž je neslýchají ani od svých blízkých nebo se je stydí říct, aby nepůsobily domýšlivě. Mají ostych si sebe vážit před druhými. Když se jich ptáme kolik by řekly, že mají takových kladných vlastností, s oblibou slýcháme čísla jako dvě, pět, nevím, atd. Ta nejvíc sebevědomá žena odpověděla 20, to je maximum, které jsem kdy slyšela. Můj kolega dokáže o člověku říct až 101 dobrých vlastností, to je opravdu velký rozdíl a jsou to reálné vlastnosti, ne žádné pohádky. Například jedna účastnice semináře, která byla mimochodem jeden z nejmilejších a nejusměvavějších lidí řekla, že dokud jí neřekne okolí, že má dobrou vlastnost, tak tomu sama od sebe neuvěří. To je bohužel názor většiny žen i mužů, máme pocit, že námi vyslovená lichotka nemá hodnotu. Je smutné, že tím potvrzujeme, že si nevážíme našeho názoru na sebe, našim slovům nedáváme velkou váhu a obecně se nedokážeme s radostí pochválit. S mnohem větší lehkostí bychom na sebe řekli špatné vlastnosti, tam bychom se i rozpovídali. Paradox, že? Jak nás tedy mají kladně vnímat druzí, když my sami máme problém na sobě najít více než dvě dobré vlastnosti? Ať se nám to líbí nebo ne, druzí jen zrcadlí to, jak my vnímáme sebe, úplně stejně si nás neváží, jako my si nevážíme sebe. Kolikrát za den o sobě řekneme, že jsme blbci, nemehla, nebo že něco nezvládneme, že my na to nemáme, apod. Šíří se v nás přirozená potřeba být na sebe přísní a zlí, právě to pak dostáváme od druhých, ale to se nám nelíbí, pojďme to změnit! V partnerských i ostatních vztazích je velmi důležité si navzájem vážit toho druhého. Slova jako respekt, úcta, soucit či pochopení jsou velkými podpěrami jakéhokoliv vztahu. Když respektujeme sami sebe, respektuje nás i i ten druhý, má před sebou člověka, který umí vyslovit svá přání, umí říct, co mu chybí, co ho mrzí, zkrátka je upřímný k němu i sám k sobě. Nenechá si diktovat, poroučet ani se ovlivňovat, má svoji hlavu a neustoupí ze svých zásad. Člověk, který si váží sám sebe je na sebe hodný, ví, co chce ve vztahu a nepustí druhého za své hranice. Každý zdravý vztah má být spojitostí dvou samostatných bytostí, dvou lidí, kteří mají svoji hodnotu a jistou dávku stability. Představme si to jako dva stromy, kdy v tom kvalitním vztahu, kde převládá harmonie a porozumění, má každý strom zapuštěné kořeny do své půdy, ale navzájem se proplétají větvemi a jsou si oporou. Naopak ve vztazích, kde si sebe partneři neváží, je jeden strom samostatný, ale druhý se o něj opírá, bere mu jeho výživu a přestává být sám sebou, je to potom vztah plných závislosti, podmínek a nestability. Ano, ke zdravě fungujícímu vztahu je zapotřebí samostatnost, nezávislost a stabilita, je potřeba, abyste vy ženy uměly říct NE, když se vám něco nelíbí, abyste si vybudovaly své hranice a zásady, jako například - nenechám na sebe křičet, nebo bez poděkování neudělám večeři, nebo jakákoli jiná zásada, která vám pomůže udržet si kvalitní vztah sama k sobě. Je potřeba ukázat partnerovi, že vy máte svoji hodnotu a že si vážíte samy sebe natolik, že nebudete ustupovat stále jen vy. Jako i váš partner můžete mít své koníčky, můžete vypnout nebo si jít večer sednout s přáteli na víno. Víte jak to bývá, nejvíc si nás lidé váží, když nejsme stále dostupní. Nejvíce nás láká to, co je nerutinní, co není každý den a nemáme to jisté. Rozhodně je pak taková osoba žádanější než ta, co čeká každý večer doma s večeří a nemá svůj osobní život, jen žije pro druhé. Samozřejmě pokud to děláte s láskou a milujete, jak se vaši blízcí olizují u vašich jídel, užívejte si to, ale nezapomeňte, že lidé si nebudou pamatovat, co jste řekli nebo udělali, ale jak se s vámi cítili. Proto, jestli na ně doma čeká vyrovnaná, usměvavá žena, která si udělala i čas na sebe a nezapomíná na své potřeby, pak i lidem okolo s vámi bude krásně a budou si vás vážit automaticky, protože před nimi bude osoba, která vyzařuje respekt sama k sobě. Jen s respektem nejdál dojdeme, tak vykročme :-) Autorka článku: Adéla Chytilová www.sebe-laska.cz Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. document.getElementById('cloakea9d309d4624196a3f93e7bb905496c2').innerHTML = ''; var prefix = 'ma' + 'il' + 'to'; var path = 'hr' + 'ef' + '='; var addyea9d309d4624196a3f93e7bb905496c2 = 'naslovicko' + '@'; addyea9d309d4624196a3f93e7bb905496c2 = addyea9d309d4624196a3f93e7bb905496c2 + 'sebe-laska' + '.' + 'cz'; var addy_textea9d309d4624196a3f93e7bb905496c2 = 'naslovicko' + '@' + 'sebe-laska' + '.' + 'cz';document.getElementById('cloakea9d309d4624196a3f93e7bb905496c2').innerHTML += ''+addy_textea9d309d4624196a3f93e7bb905496c2+''; Jsem nadšená lektorka pozitivního přístupu k životu. Věnuji se sebelásce a naučím Vás, jak opět najít sami sebe. Jako své poslání vnímám pomáhat druhým objevovat jejich ztracené JÁ, učím je naslouchat svému srdci a hledám v nich jejich přednosti. Pojďme společně měnit stará přesvědčení, která o sobě máte a nauče se, jak přijímat sami sebe s láskou. Související články: Adéla Chytilová: SEBELÁSKA – JAK SI JÍ VYSVĚTLIT? Vendula Kociánová: „Nemám peníze“… zaklínadla, která z nás dělají chudáky Ava Chrtková: Když netečou peníze jak by měly aneb něco tady SMRDÍ! Očima laskavé rebelky: Stíháte být šťastní? LÁSKA K SOBĚ SAMÉMU ZMĚNÍ VAŠI KARMU )
Tak jsem si tak přemýšlela o lásce a uvědomila si, že láska nebolí, ale závislost bolí a tu zaměňujeme za lásku. Když si na někoho zvyknete a on vám odejde, bolí vás vlastně vaše závislost na něm. Když si na něco zvyknete a najednou to není, opět je to vaše závislost na něčem. Když něco měníte, a než se vyrovnáte s novými podmínkami, bolí vás změna. Je to nekonečný proces, který nás vede od bolesti k radosti. Čím více se odpoutáváme od závislosti, tím méně nás něco bolí. Když už nejste na ničem závislí a jen tvoříte, přijímáte život v radosti a se vším, co vám přináší. Naopak člověk, který netvoří a raději se o někoho nebo o něco opírá, nechce se toho vzdát, a proto ho stále něco bolí. To, že ten druhý se nechce chovat dle jeho představ, že ten druhý o něho nestojí, že ho opustil atd. Ale toto není láska, toto je ve skutečnosti závislost, a když pochopíme, že jediná láska je všude okolo nás ve tvoření s Vesmírem, nebráníme se vnuknutím, která k nám přichází a přijímáme vše s vděčností. Jak se říká: „Člověk který tvoří, nezlobí. Naopak člověk, který netvoří, zlobí a dožaduje se pozornosti.” Byla za mnou kamarádka, která je již pět let na mateřské dovolené a stále si na něco stěžovala. Její manžel je neustále v práci, aby uživil jí a tři děti a nevěnuje se jí. Protože ona se věnuje dětem, potřebuje protipól, aby se někdo věnoval jí. Když však pochopíme, že jsme tu každý sám za sebe a že nikdo nám nepatří a nikdo není naším otrokem, aby se choval dle našich představ, začneme věnovat pozornost sobě, svým pocitům, tomu, co by nás naplnilo, co by nám udělalo radost a začneme se naplňovat láskou, která stále více přechází v radost z přítomného okamžiku. Ale toho začátku hledání se bojíme. „To, že mám být sama a hledat v sobě?” Bojíme se samoty, a že přijdeme o všechny své přátele. Ale opak je pravdou. Dokud hledáte lásku v druhých, cítíte se sami, protože vlastně lásku postrádáte. Když naleznete lásku, chtěli byste být sami, ale jste stále v neustálém dění, protože vaše vnitřní světlo přitahuje všechny bytosti okolo vás. A tak se nebojte hledat v sobě, ať můžete nalézat stále více lásky v sobě, která je trvalá, na rozdíl od lásky druhých, která je pomíjivá. Zdeňka Blechová Autorka / Zdroj: http://www.zdenkablechova.cz/ - terapeutka, lektorka, spisovatelka )
Pomaličku se blíží vánoce . Začínají přicházet první gratulace ..andílci..obrázky...a mám z toho radost.Na druhé straně mě napadlo..., že je spousta lidí, kteří vánoce tak příjemně nevnímají. A je to škoda. malé děti se hodně těší na vánoce..na Ježíška...na dárečky...Někteří dospělí s nimi. Věřím, že jich je takových většina...ale postupem času.... Řekla bych, že větší děti, starší dospělí nějak začínají svátky pohrdat .... jako, že je to nezajímá... .Oči v sloup.Kupa starostí a nic z toho...Kolikrát slyším ..my už to neslavíme..ach jo, ... to už jsou zase svátky....U někoho se projevuje jen takový pocit. Že se mu nechce. Taková plíživá nechuť ..ne každý má příjemné vzpomínky na vánoce, ale vánoce jsou vánoce ..a jakou energii jim dáme , takovou budou mít. Možná si můžeme uvědomit odkud přebíráme ty vzory....co se nám dělo okolo vánoc....že mají pro někoho z nás takový přídech. ...o kterém jsme třeba ani nepřemýšleli nebo nás ani nenapadlo o tom zapřemýšlet.A když si tohle všechno v sobě projdeme.. Možná si můžeme uvědomit,... že Super Vánoce . Vždyť to je fajn...vždyť můžeme tvořit..Dát průběh své fantazii, hrát si jako malé děti... Užívat si to a možná prostě jen tak být..:-) ...není to povinnost ...ale radost...tak já tady přeji všem , kteří mají nepříjemné vzpomínky spojené s vánocemi ...aby si zase užívali tu radost .. Objevili znovu to malé dítě v sobě.., které se na svátky kdysi těšilo..a může třeba teď udělat všechno to co tenkrát nemohlo . Tak mě napadla otázka ..Jaké byli vaše vánoce? Jestli chcete můžete mi to napsat do komentáře. Irena Příhodová , www.regrese.net Přeji Vám pěkný večer. Irena Rashi Příhodová )
Sedím před prázdným papírem a přemýšlím nad tématem článku. „Nebo alespoň něco motivačního na facebook“ říkám si. NIC. Velké, prázdné nic. Pomalu mi dochází, kde se to ta ne-inspirace bere. Odpověď je ženský cyklus. Tlačíme to na sílu i když není důvod Mnoho žen si neuvědomuje svou jinakost a chce dělat celý měsíc vše stejně – ve stejném rytmu i se stejnou energii. Milé dámy, nejsme však muži, kteří můžeme říci do jisté míry jednou celý měsíc konstantně ve stejných kolejích. My ženy jsme jednoduše cyklické. Během měsíce prostřídáme 4 cyklusy – jaro, léto podzim a zimu nebo dívku, ženu, vyzrálou dámu a stařenu. Podle toho se i oblékáme, chováme a cítíme. Potažmo podle těchto fází vnímáme nárůst či úbytek energie, tvořivosti a chuti na dělání jakýchkoli činností. V případě, že se neřídíme biologickými hodinami, stojí nás to mnoho energie nebo dokonce nechuti. Dnes jsem v poslední fázi a věřte mi, napsat tento článek mě stojí mnoho energie, ačkoli cítím, že zrovna na psaní mám chuť. Někdy však poslední fáze je natolik silná, že sama sobě jsem protichůdná. Dá se to samozřejmě překonat a vyburcovat se k výkonu (nejen tomu pracovnímu), ale i tak vždy cítím, že nejsem ve své kůži. Svěží jako jarní vánek aneb dívka pobíhající po rozkvetlé louceKaždý cyklus trvá zhruba týden a řídí se podle naší menstruace. První fáze tedy začíná ihned po skončení a můžeme se v ní radovat cca celý týden. Osobně jí mám nejraději, protože jsem temperamentní, živá a je tedy pro mě velmi přirozené tryskat kreativitou a vitalitou. V tomto období se mi nejlépe píše, mám chuť sportovat, tvořit, vymýšlet.V jarním týdnu se oblékáme velmi svěže, lehce a někdy až hravě dětinsky. Nejčastěji volíme barevné oblečení. Jíme spíše lehčí stravu a nepohrdneme něčím na zub.V této fázi jsme v práci nejproduktivnější, jak se říká, jsme nejvíc v pohodě. Jde nám vše od ruky, jsme komunikativní, kreativní, plné síly. Pokud si můžete přizpůsobit životní styl a práci podle cyklu – do toho!V tomhle týdnu (první po skončení menstruace) vymýšlejte nové kampaně, střádejte nové či nedotažené plány a rozvíjejte projekt. V tomto týdnu sršíte důvtipem, inspiracemi a vše přichází s velkou lehkostí jakoby samo. Vše, na co potřebujete energii a to i tu fyzickou nechte na tento týden. Sportujte – kolo, běh, posilovna, brusle atd. To, co vyžaduje mnoho síly ač už duševní či fyzické, má místo v tomto týdnu.Pokud potřebujete zavést větší plány a inspirace do praxe, nechte realizaci na další týden – letní období, které je více stabilní. Pomůže Vám vytřídit zbrklé vize od těch, které jsou pro Váš projekt či práci v současné chvíli ideální. Letní stabilita mladé ženyLetní cyklus, neboli cyklus mladé ženy je nejvíce stabilní. Není se také co divit, že zrovna v tomto období jsme plodné. Mladá žena je svěží, ale také rozumná. Veškeré inspirace, které k Vám přišly během prvního týdnu a které potřebují více času na realizaci, jsou vhodné zavést do praxe právě v tomto týdnu neboli v druhém týdnu po menstruaci.V tomto cyklu se cítíme stabilně, jistě a sebevědomě. V práci proto jednejte. Domlouvejte si schůzky – budete přímé, konkrétní a budete sršet sebejistotou a důveryhodností. Rozpoznáte také, co je pro Vás ač už v soukromí nebo v práci vhodné a ideální pro tuto chvíli.I podvědomě saháme pro světlé, jemné oblečení. Dá se ho nazvat jako ženské – skukně, šaty. Vše však s lehkostí. Make-up je také jemný, ale viditelný. Toto období, oproti jarní občasné bezhlavosti, charakterizuje jednoduchost a to i v oblečení či v jídelníčku.I v tomto období je vhodné sportovat a využívat energii, která k Vám přitéká. Je také velice možné, že si budete daleko lépe nasluchat a uslyšíté se. Podzimní vyzrálost připravuje na zimuTřetí týden po menstruaci se začínáme zpomalovat, ale objevuje se v nás síla vyzrálé ženy. Máme chuť se oblékat sexy, jsme svůdnice a víme, co chceme. A jdeme si za tím! Vyzrálá žena už nechce čekat!Kromě sexy svršku se zahalujeme do ostřejších barev. Mnohdy volíme také svršky s ornamenty, ozdobné, dekorativní.Podzim však vyvolává také přípravu na zimu. Je vhodnější tedy zvolnit, zajít si maximálně zaplavat nebo na procházku. Co se týká jídla, volíme teplou variantu. Rády se také zdržujeme v kuchyni – jako matky, které vaří a pečují s láskou o rodinu, tak i my v tomto období rády pečujeme – o sebe či o okolí.Ke konci tohoto cyklu se začne objevovat příznačná nervozita a únava. Přecházíme do zimního spánku staré báby. Zimní spánek nejen pro medvědy„Víte proč žena vaří ve 12 hrních?“ „No, protože ve 12 hrních!!“ a tady myslím, že není co dodávat. Přesně tohle je příznačné pro toto období. Jsme unavené, nervózní, jakoby nám někdo vyměnil tělo i mozek.Často je nám nepříjemné se něčeho dotýkat a tak volíme obyčejné, nejvíce pohodlné oblečení. Do jisté míry nám je jedno jak vypadáme – hlavně pohodlně.Více spíme, jíme často i nezdravé neboli máme chuť na tak zvanou prasečinku. Nemáme na nic náladu. Kreativita je na bodu mrazu a mozek se nám nejspíš někde vylil. Nenuťe se tedy milé dámy do fyzických sportů, komunikace s okolím nebo vymyšlením nových plánů. Vše má svůj čas. Tak si ho dopřejte také! V každém případě…Věnujte se v každém období tomu, co máte rády. Nenuťte se a naopak neprogramujte si, že nemůžete na kolo v zimě nebo lenošit na jaře! Někdy, jak sami vidíte, se vyplatí udělat to i přes to, že není nejvhodnější období – přijde k Vám třeba inspirace, jako u mě s tímto tématem. Autorka: Karla Kaja Czechová – lektorka, terapeutka, kouč, redaktorka a spisovatelka - www.zivotvrovnovaze.cz Jmenuji se Karla Czechová a skončila jsem třetí dekádu svého života. Dlouho jsem ve svém životě létala nahoru a dolů. V dubnu 2013 jsem se rozhodla z horské dráhy vystoupit a vytvořit si vlastní cestu, dle svých přání, dle svého srdce. Mým osobním záměrem, který rozvíjím každý den, je žít v každé chvíli svého života své sny. Záměrem mého srdce či duše je inspirovat, motivovat a provázet všechny bytosti k pochopení a uvědomění – ke spokojenému, láskyplnému životu. K životu v rovnováze! Pro naplnění mých záměrů jsem vytvořila projekt Život v rovnováze a jako metodu jsem si vybrala on-line kurzy, meditace, webináře, ale i osobní přednášky, semináře či individuální konzultace. A pro lásku ke knihám a k psaní publikuji články o osobním rozvoji na svém blogu, píši knihy a v neposlední řadě spolupracuji jako redaktorka s časopisem Šifra. )
Strana 9 z 19
Více videí