Terapie a práce na sobě

Anna Vršník: Zaručený návod, jak být krásnou ženou

Anna Vršník: Zaručený návod, jak být krásnou ženou

Kdybych tak byla tak krásná jako ona! Mám moc krátké nohy! Nejraději nosím šedou nebo černou, nejsem pak tolik vidět! Všechny tyhle obavy mají jedno společné. Máme strach, že si někdo všimne našich nedokonalostí. Tedy spíš těch našich vlastností, které my samy za nedokonalé považujeme. Ve skutečnosti nás zošklivuje strach. Strach z toho, že nejsme dost dobré a že nás nikdo nebude mít rád. Nevěříme totiž, že přes ty naše dokonalosti si lásku zasloužíme. Ono je to ale úplně jinak, i když to někdy nevidíme.Pokud chcete být krásná a uvěřit tomu, stačí postupovat podle těchto několika kroků. A pozor, žádný z nich nemůžete přeskočit, nebo odfláknout. 1. Znám se a poznávám seÚplně normálně se pozorujte, jako kdybyste na sebe koukala zvenku. Je to velká změna koukat místo ven, chvilku dovnitř do sebe. V tomto kroku není nic o hodnocení, jen o pozorování, kdo vlastně jste a pozornosti k tomu, jaká jste. Nesrovnávejte se s ostatními lidmi, pozorujte jen sama sebe. A zapisujte si všechny poznatky, které o sobě zjistíte. 2. Vnímám sebe a své potřebySledujte, co se vám líbí, co vám dělá dobře, co vás nudí, co vás bolí, v čem je vám příjemně. Všechny vaše emoce jsou důležité a dávají vodítko k tomu, jaká ve skutečnosti jste. Nejdůležitější pro objevení vaší krásy jsou pak ty potřeby, které sice cítíte, ale nenaplníte je, často ze strachu z neúspěchu. Přesně tyhle nenaplněné potřeby ve vás brzdí životní energii a sílu. A přesně ty potřebujete začít naplňovat. 3. Naplňuju své potřeby, stojím si za toDalší krok je o respektu k tomu, jak to vlastně máte a podpoření toho, že jste "správně". Naplňujte potřeby, které máte. A když to nejde tím způsobem, který se nabízí jako nejjednodušší, najděte jiný způsob. Například, když toužíte po novém partnerovi, tak za tím často bývají nenaplněné potřeby doteku, objetí, lidské přítomnosti. A to lze naplnit i jinými způsoby, můžete zajít na masáž, trávit čas s blízkými lidmi, věnovat si více pozornosti. Jen najít cestu a nezůstat zaseknutá u toho, že partner nikde. Jakmile se tyto potřeby naučíte naplňovat sama, může se partner konečně objevit. 4. Pečuju o sebe ještě o trochu vícVěnujte si každý den aspoň chvilku pro radost. A opravdu každičký den si věnujte nějaký dárek, potěšení nebo zážitek, jako kdybyste obdarovávala někoho jiného. .-) Ze začátku to bývá těžké dovolit si to, ale brzy v tom najdete zálibu. A pozor, není to návod k nakupování nebo přílišnému mlsání. Objevit každý den to, co vám udělá radost a ještě si to splnit, je umění. 5. To, jak se projevuji navenek slaďuji s tím, jaká jsem uvnitřAž teprve v tomto kroku nesete na trh to, co jste objevila o sobě, to, jak se znáte, to, jaká jste. Nesnažte se přetvořit se v jiného člověka, to stejně nikdy nebude fungovat. Buďte přesně taková navenek, jaká jste uvnitř. Říkejte jen to, co si myslíte a cítíte. Chovejte se, jak je vám přirozené se chovat. Pokud jste neodflákla předchozí kroky, tak jen budete plně v souladu s tím, jaká jste uvnitř a nebudou s vámi cloumat falešné emoce nebo vnitřní strachy. V tomto kroku bývá někdy náročné ustát zpětnou vazbu okolí. Ale vězte, že pokud jste skutečně autentická sama v sobě a děláte to nejlepší, co umíte, je to jen otázkou času, kdy se s tím okolí srovná nebo se promění. 6. Co na sobě nosím, je mi pohodlné a cítím se v tom dobřeVykašlete se na módní trendy, rady vizážistek a poradců. Vy samy dobře víte, jak se cítíte příjemně. Pomalu si hledejte vlastní styl. Každý jednotlivý kousek šatníku si na sebe oblečte a pozorujte, jak se v něm cítíte. Pokud se v něm necítíte dobře a nezáříte, tak pryč s ním. Nepotřebujete moc věcí, ale každá jednotlivá věc musí být ta pravá. 7. Sleduji a respektuji svůj menstruační cyklusMy ženy jsme proměnlivé v průběhu měsíce, který nás ovlivňuje víc, než bychom si v době hormonální antikoncepce představovaly. Pokud se naučíte sledovat svůj cyklus a dobře spolupracovat s jeho jednotlivými fázemi, budete se cítit krásná i ve "svých dnech". Doporučuju kurzy ženskosti Katky Juřenčákové, protože ženská cykličnost je samo o sobě velké téma. 8. A kdykoli si o sobě pomyslím, že jsem ošklivá, nebo nedostatečně krásná, napíšu si čárkuVelmi důležitý kontrolní mechanismus. Naučí vás pozornosti k tomu, kolikrát jste vůči sobě negativní. Každá čárka znamená, že ještě nějaký strach unikl vaší pozornosti. Vždy, když se přistihnete s negativní myšlenkou vůči sobě, zamyslete se, z čeho váš strach ve skutečnosti pramení. Pokud to opravdu myslíte vážně, pořiďte si sešit, rozdělte stránky podle výše uvedených kroků na 1-8 a zapisujte si vaše pozorování. Uvidíte po chvíli, jak cenný ten sešit pro vás může být. Pro mě bylo například zajímavým zjištěním, že když mluvím před velkým publikem, jsem nervózní, že něco pokazím, takže začnu koktat a celkově se cítím nepříjemně. Ale když mluvím pro malé skupinky lidí, tak se cítím sebevědomě a jistě a mluvím úplně uvolněně a vážně mě to baví. Takže jsem si svoje kurzy omezila na menší skupinky, přejmenovala je ze slova "přednáška" na "beseda" a najednou je vše v nejlepším pořádku. Zdá se vám, že tenhle návod vypadá příliš jednoduše na to, aby fungoval? Když pochopíte podstatu jednotlivých kroků a budete je důsledně dodržovat, postupně se změní vaše vnímání sama sebe:- Začnete se prostě mít ráda - jak by taky ne, když jste si věnovala tolik láskyplné péče a pozornosti.- Budete navenek působit harmonicky a s vnitřní integritou - lidé budou ve vašem okolí rádi a budou vaši společnost vyhledávat.- A tato pozitivní zpětná vazba zevnitř i zvenku vás časem změní. Je to cesta od hodnocení k vnitřní vyrovnanosti a moudrosti. A právě ta je vaší opravdovou krásou. Kolikrát jsem v poslední době slyšela, že jsem krásná. Ne tak na povrchu jako modelky nebo třídní krásky. Ale tak nějak zevnitř. A i když stále mám krátké nohy i velký nos, tak i ty mě dělají tou, která ve skutečnosti jsem. Mojí Aniou.A rada mého kamaráda nakonec: Poznávejte se, rozvíjejte se, ale neberte se moc vážně. Stejně ze života nevyváznete živí. Autorka: ANNA VRŠNÍK - průvodkyně žen cestou za spokojenějším životem, odbornice na ženskou citlivost, dula.V Praze provozuje centrum ženské citlivosti Stromka centrum, pořádá přednášky, provází těhotenstvím, porody a umíráním. Věří, že pro šťastnější život stačí, když budeme zvyšovat svoji citlivost a konečně tak uslyšíme hlas našeho vnitřního vedení. Ženy inspiruje v magazínu http://www.stromkacentrum.blog nebo na eshopu http://www.stromka.cz )

Adéla Chytilová: Jak poznám, že mám problém se sebeláskou?

Adéla Chytilová: Jak poznám, že mám problém se sebeláskou?

Sebeláska je ten nejdůležitější vztah, který máme. Až z něj pak vychází všechny ostatní. Kdo se nemá dostatečně rád, nemůže to samé čekat od druhých. Všechno se sebou souvisí. Lidé, kteří mají problém se sebeláskou trpí nedostatkem lásky, jsou uvnitř prázdní. Mají tendenci se upínat a vytvářet si závislosti jak na lidech, tak na čemkoli, co jim pomůže se cítit lépe a milovaněji. Hledají lásku ve vnějším světě, za kousek lásky a pochvaly by udělali cokoliv. Vím to, byla jsem jednou z nich.  Jenže hledat lásku u druhých je vrtkavé, stejně jako závislost. Dokud jsou zdroje lásky blízko, je nám dobře, ale co když vytoužený objekt přestane být nablízku? Propadáme panice, máme absťák, hroutíme se. Uvnitř nás je černo a pusto, někdy až nenávist a jediné, co potřebujeme je napojit se na zdroj zevnějšku. Upínáme se na drogu, ale víte, jak to funguje, postupem času potřebujeme drogy více a více, už nás neuspokojí to, co dříve a my trpíme. Závislost na lásce či droze se stává jediným naším tématem a motáme se ve stavech nadšení a deprese. Jedinou dlouhodobou cestou, jak se cítit milovaný stabilně, je dávat lásku sám sobě, naplnit nitro láskou a zásobit se sám, sebeláskou. Jedině pak ztrácíme závislost na druhých, už nejsme prázdní. Sebeláska je jako semínko, které když správně zaléváte a pečujete o něj, vyroste ve vás květina plná lásky. Láska je potom vidět nejenom uvnitř vás, ale zrcadlí se nám i od okolí. Jak jsem řekla na začátku, pokud máte problémy se sebeláskou, máte problémy ve všech vztazích. Jelikož jsou pro nás vztahy prioritou a každý toužíme po harmonii, je potřeba začít u sebe. Jak poznám, že mám problém se sebeláskou?  Jednoduše. Jestliže se naleznete alespoň ve dvou následujících bodech, signalizuje vám to, že máte problém se sebeláskou. Nebojte se, správnou sebelásku má menšina lidí. Jsou to ti, kteří měli štěstí na velmi kvalitní rodinné zázemí, nebyli terčem kritiky, pochyb či ponižování. Není nic výjimečného ani raritního si přiznat, že máme problém se sebeláskou, naopak díky tomu můžeme odstartovat léčebný proces. Jedině, když budeme mít zdravě rádi sami sebe, můžeme mít rádi i druhé a oni nás. Se zdravou sebeláskou se vám otevře láskyplnější život. CO NENÍ SEBELÁSKA: → odmítáte své tělo a vnímáte jen své nedokonalosti a slabiny→ žijete životy druhých a zapomínáte na sebe a své potřeby→ odpíráte si touhy a radosti a nedovolíte si život plně užívat→ kritizujete se před druhými a jim naopak přehnaně lichotíte→ neumíte říct druhým NE a bojíte se říct svůj upřímný názor→ nejste sami sobě oporou a neustále se podceňujete→ trestáte se a viníte se za vše, co se vám nepodařilo  → neumíte přijímat lichotky nebo jim nevěříte Dva a více body značí problém se sebeláskou, čím více jich máte, tím méně sebelásky v životě máte. Nezoufejte, na nedávném semináři o vztazích se mi při otázce, kdo se má skutečně rád, přihlásili 3 lidé z 20, je to alarmující číslo, možná proto, že jsme vychováváni tak, abychom mysleli spíše na druhé než na sebe a své potřeby, jsme srovnáváni s druhými a než podporu a lichotky slýcháváme spíše kritiku a pochybování o nás. Pro některé z nás je přirozenější důvěřovat kritice na naši osobu než komplimentu, ano až tak daleko jsme došli v nesebelásce a pokřiveném vnímání své osoby. Jakmile připustíte, že sebeláska je stejně důležitá jako láske ke druhým, máte vyhráno. Najděte cestu sami k sobě a najdete klíč ke všem vztahům. :-)  Autorka článku: Adéla Chytilová www.sebe-laska.cz Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. document.getElementById('cloak17a984c624ba168415d345ae93bf8071').innerHTML = ''; var prefix = 'ma' + 'il' + 'to'; var path = 'hr' + 'ef' + '='; var addy17a984c624ba168415d345ae93bf8071 = 'naslovicko' + '@'; addy17a984c624ba168415d345ae93bf8071 = addy17a984c624ba168415d345ae93bf8071 + 'sebe-laska' + '.' + 'cz'; var addy_text17a984c624ba168415d345ae93bf8071 = 'naslovicko' + '@' + 'sebe-laska' + '.' + 'cz';document.getElementById('cloak17a984c624ba168415d345ae93bf8071').innerHTML += ''+addy_text17a984c624ba168415d345ae93bf8071+''; Jsem nadšená lektorka pozitivního přístupu k životu. Věnuji se sebelásce a naučím Vás, jak opět najít sami sebe. Jako své poslání vnímám pomáhat druhým objevovat jejich ztracené JÁ, učím je naslouchat svému srdci a hledám v nich jejich přednosti. Pojďme společně měnit stará přesvědčení, která o sobě máte a nauče se, jak přijímat sami sebe s láskou.   Související články:  Adéla Chytilová: SEBELÁSKA – JAK SI JÍ VYSVĚTLIT? Vendula Kociánová: „Nemám peníze“… zaklínadla, která z nás dělají chudáky Ava Chrtková: Když netečou peníze jak by měly aneb něco tady SMRDÍ! Očima laskavé rebelky: Stíháte být šťastní? LÁSKA K SOBĚ SAMÉMU ZMĚNÍ VAŠI KARMU   )

Ivo Kotek: Psychiatr, psycholog či psychoterapeut. Za kým vlastně jít?

Ivo Kotek: Psychiatr, psycholog či psychoterapeut. Za kým vlastně jít?

Dlouho jsem přemýšlel o tom, zda napsat podobný článek a zda to není „nošení dříví“ do lesa. Ukazuje se, že není. Mnoho lidí, se kterými se potkávám buď profesně či společensky, mají velký zmatek v tom, kdo je psychiatr, psycholog, psychoterapeut a kdy za kým jít, pokud by to někdy bylo potřeba. Současně jsem si vědom, že v ČR vyvolávají tyto profese občas nepříjemné pocity. Možná i vy máte obavy využít některou z těchto služeb, protože nejste „blázni“. Mohu vás ubezpečit, že většina lidí, kteří hledají odbornou pomoc, nejsou blázni. Jsou to běžní lidé jako já nebo vy, kteří se jen dostali do těžké životní situace a hledají odpovědi na svůj další život. Například manažeři, kteří se cítí emočně vyčerpaní a nemají sílu dál vést svůj tým a podávat špičkové výkony. Nebo lidé, kteří procházejí těžkým rozchodem a potřebují se ze všeho vzpamatovat a najít znovu pevnou půdu pod nohama a také například ti, kteří potřebují více uvěřit sami sobě, svým schopnostem a dovednostem. V tomto článku se vám pokusím velmi stručně ukázat zásadní rozdíly mezi výše uvedenými profesemi pro případ, že byste potřebovali některé z těchto služeb využít pro sebe či vaše blízké. Psychiatr je člověk, který vystudoval lékařskou fakultu. Je to lékařský obor se vším všudy. Psychiatr je v podstatě všeobecný lékař, který se následně věnoval dalšímu studiu a ukončil jej atestací. Provádí psychiatrická vyšetření, předepisuje léky a vystavuje neschopenky. Jeho pacienty mohou být například lidé s poruchou příjmu potravy, depresemi (diagnostikovanými) či maniodepresivní lidé, kteří potřebují medikaci. Abyste si to uměli lépe představit, kdysi za mnou přišla klientka s tím, že věci v jejím bytě mají negativní energii. Byla ve velmi rozrušeném stavu a den předtím příteli vyhodila novou televizi z okna. Na bíle zdi za mnou, kde v tu dobu zatím nebyl žádný obrázek, viděla modré motýlky. Trpěla tzv. bludy a bylo třeba ji psychiatricky diagnostikovat a nasadit léčbu. Proto jsem ji dal doporučení na návštěvu psychiatrie bez jakýchkoliv negativních konotací. Byla ji následně diagnostikována maniodepresivní psychóza a byly ji nasazeny adekvátní léky. Psycholog je člověk, který má humanitní vzdělání ukončené titulem Mgr. (obvykle filosofickou fakultu) a potkat se s ním můžete v mnoha oborech, jakými jsou například HR oddělení, v oblasti školství nebo v poradenských oborech. Můžete od něj očekávat třeba psychologické testy sloužící k firemním účelům. Například psychotesty při přijímacím řízení do zaměstnání (jak se hodíte na danou pozici, jak zvládáte pracovat pod stresem a zda osobnostně zapadnete do týmu. Nebo testy dětí, zda jsou již osobnostně dost vyzrálé, aby zvládli nastoupit do první třídy základní školy atd.) Jako jednotlivci se s ním asi nejčastěji setkáte v době, kdy budete hledat řešení, jak zvládnout svá životně náročná období. Můžete od něj získat rady, jak se s konkrétními problémy vypořádat. Je vhodné zmínit, že i někteří psychologové jsou absolventy psychoterapeutického výcviku – viz.níže. Psychoterapeut má taktéž vystudovánu některou z filosofických či pedagogických fakult a má titul Mgr. Kromě vysoké školy musí psychoterapeut ještě absolvovat psychoterapeutický výcvik (zpravidla další 4 roky praktického studia). V tomto výcviku se učí pracovat nejen s klienty, ale také sám se sebou a řeší si své vlastní „třinácté“ komnaty, aby byl schopen být pro své klienty opravdovým průvodcem, o kterého se klienti mohou opřít. Psychoterapeuta tedy navštěvují lidé, kteří nepotřebují konkrétní diagnostiku (kdo tedy dle psychologických testů jsem), ale hledají odpovědi na otázky partnerských vztahů, dalšího životního směřování, různých nejistot, nízkého sebevědomí nebo nezvládají tlak v zaměstnání či komunikaci s ostatními, anebo mají strach z různých životních situací atd. Psychoterapeut „léčí“ slovem, pochopením, akceptací svého klienta za všech podmínek a rozvíjí jeho potenciál tempem, který klientovi vyhovuje. Typickým příkladem je například klient, který prošel rozchodem a neví, co si v životě dál počít a má obavy, že už zůstane vždycky sám. Nebo žena, která má nízké sebevědomí a nedaří se jí prosadit vůči ostatním a sdělit také své potřeby a přání. Potkávám se také s klienty, kteří se v životě na základě životních událostí hledají a neví, co by měli vlastně dělat, co by chtěli a současně cítí, že jim ujíždí vlak atd. Snad se mi v těchto pár řádcích podařilo vám přiblížit jednotlivé obory a máte v tom více jasno. Pokud vás delší dobu trápí nějaká životní témata, máte možnost si psychoterapii také vyzkoušet do 30.4.2020 zdarma či dobrovolný finanční příspěvek.  Autor článku: Mgr. Ivo Kotek, MBA -  Více na www.ivokotek.cz Od roku 2007 se věnuje terapeutické, konzultantské a lektorské činnosti. Zaměřuje se jak na psychosociální výcviky, koučování, tak i individuální terapie. Současně vede tréninky efektivní komunikace, leadershipu či time managementu v komerční sféře. V před­cho­zích le­tech pů­so­bil na růz­ných ma­na­žer­ských a ob­chod­ních po­zi­cích v nad­ná­rod­ních spo­leč­nos­tech.  )

Očima laskavé rebelky: Stíháte být šťastní?

Očima laskavé rebelky: Stíháte být šťastní?

Dneska mě u snídaně pod pergolou, kam krásně svítilo sluníčko a při pohledu na záplavu voňavých kytek v truhlících zaplavil ohromný pocit vděčnosti a klidu, pocitu, že jsem přesně tam, kde chci být. A že to tak nebylo vždycky, vlastně že to tak nebylo dost dlouhou dobu v mém životě. A teď je to tady a já se cítím – prostě šťastná. Protože být šťastná je to jediné, co jsem se rozhodla v životě stíhat. Všechno ostatní se s tím prostě veze tak nějak přirozeně samo. Pocit štěstí a naplnění je totiž nekonečnou studnicí energie. Jak jinak chcete žít? Každý máme za pocitem štěstí schované jiné věci, ale víte, kolik lidí se nad tím zamýšlí až těsně před smrtí? A jak asi potom stihnou ty všechny věci udělat? Nejspíš nestihnou. Co jsem musela udělat, abych stihla být co nejvíc dnů až do smrti šťastná? Umožnit si prožívat místo přežívat. Jak se to vlastně dělá a jaký je rozdíl v tom, jestli svůj život PROjdu nebo ho PŘEjdu? Když ho skutečně projdu, jako bych navštívila každé zákoutí rozkvetlé zahrady, strávím čas s těmi, na kterých mi záleží, prozkoumám všechny možné cesty, jasně - občas ucítím bolest, ale často taky radost z toho, co vidím a zažívám. Když svůj život přejdu, tak všechno krásné a důležité nejspíš zcela minu a můžu jen říct, šla jsem kolem, ale nevím, co je za zdí, já totiž nestíhám. Můžete se rozhodnout, jestli svůj život PROžijete nebo PŘEžijete. Kdykoli je možné udělat to rozhodnutí, přecvaknout si v hlavě pomyslné tlačítko na modul PROŽÍVÁNÍ a každý den několikrát kontrolovat, zda jste ho zase nevrátili na přežívání, protože nestíháte být šťastní.A jak to začít prakticky trénovat? Zkuste pro začátek třeba tohle pravidlo: Mluvte jen o tom, co chcete. Připadá vám to těžké? Ze začátku možná, ale uvidíte, že vás to brzy začne bavit. Protože to, o čem mluvíte a přemýšlíte, toho dostanete víc. Chci být zdravý místo   bojím se nemociHledám lásku místo  nechci zůstat sámPracuji na zlepšení místo  nic se mi nedaří A když narazíte na člověka, který vám bude vnucovat svou negativitu, strach a pochybnosti, přecvakněte se vědomě na modul prožívání a pokračujte dál ve své cestě, na které stíháte být šťastní. Ráda vás na této cestě podpořím. Na vaše dotazy k tomuto tématu odpovím na svém Facebooku zdarma https://www.facebook.com/123koucink Těším se na Vás příště. Vaše laskavá rebelka Léňa Přednáška: 5 KROKŮ JAK ZATOČIT S TOXICKÝMI LIDMI - Laskavá rebelka Lenka  Navazující články: Očima laskavé rebelky: Co nám pomůže, když se na nás všichni vykašlou? 2. díl Očima laskavé rebelky: Co nám pomůže, když se na nás všichni vykašlou? 1.díl Očima laskavé rebelky: Jste Dámička nebo Amazonka? Očima laskavé rebelky: Hvězdy jsou jako zázraky, čím déle se na ně díváte, tím více jich dokážete spatřit Autorka článku: Lenka Štrymplová, laskavá rebelka a průvodkyně transformací http://lenkastrymplova.cz )

Vendula Kociánová: Muži milují silné ženy, do doby, než z nich vytáhnou raněné chlapce

Vendula Kociánová: Muži milují silné ženy, do doby, než z nich vytáhnou raněné chlapce

Většinu mužů přitahují silné ženy.  Někdo si na ni troufne jiný jen tak z povzdálí kouká a představuje si, jaká je asi v posteli, ale všichni jsou nějakým způsobem vzrušeni. Silná žena jim nedá spát. Když je ještě navíc krásná, způsobí v mužských hlavách úplnou paniku. Buď probudí odpor, nebo nekontrolovatelný chtíč. Obklopuji se silnými ženami a všechny mají nebo měly stejný problém. Mít spokojený vztah. Protože se samy sebe nebojí, začínají s nápravou nejprve u sebe. Hloubají se v tom, co dělají ve vztahu špatně, jak se mohou zlepšit, kde se zapomněly, kde mohou vylepšit svůj charakter. Prostě a jednoduše, jak udělat partnera šťastnějšího. Často je to stojí nemálo sil. Silné ženy, které chtějí spokojený partnerský život, se často dostanou až na samou hranici sebemrskačství, kdy neustále hledají chyby jen na sobě a idealizují si partnera. Nakonec skončí vyčerpané, ponížené, sešlapané a s hrůzou si uvědomí, že zapomněly samy na sebe. Znova se najdou, vyrostou, získají vnitřní energii, náboj, kreativitu a to ještě větší než s předchozím partnerem. Čas na nalezení božského v sobě Muž je však o tuto její energii obrán a je nucen se sám plácat v tom, co mu žena poodkryla. Setkání s touto ženou je pro muže taková pomyslná smrt před nalezením Boha. Přišel o iluze o sobě samém, zjistil, že je ve svém stávajícím životě nespokojen, přišel třeba i o práci a v konečném důsledku o přítelkyni.  Nemá nic, co by stálo za řeč a to je ten nejlepší startovací můstek pro nalezení Boha v sobě a nastolení harmonie v životě. Protože MUŽ NALÉZÁ BOHA, AŽ O VŠE PŘICHÁZÍ.  Být silnou ženou je těžká řehole Silné ženy nejsou bezcitné a hrubé mrchy. Naopak. Jsou to extrémně citlivé a empatické bytosti. Mají vyvinutý šestý smysl a intuici extrémně. Často ví, na co jejich partner myslí. Vědí už po pár hodinách či dnech, kde jsou jeho slabé stránky a s čím se v životě potýká. Silná žena hned pozná, co muž skrývá za bolístky, ale taky ví, jak mu s tím pomoci. Čeká, až je muž ochoten se na sebe podívat z nadhledu a odstranit ze svého života to, co jej tíží a co už nepatří do jejich vztahu. Když už má silná žena nabytou vnitřní moudrost, tak na slabé stránky svého partnera neupozorňuje. Jen systematicky svým vlastním životem a přístupem vytahuje nitku po nitce to, co je třeba zpracovat. Dělá to většinou nevědomě. Jen tím, že občas něco prohodí, zažije, projeví se přirozeně. Už to stačí, aby snadno a lehce dosáhla tam, kde se muž nechtěl ani podívat. Do pekla sebe sama.  Kámen úrazu. Muž je odhalen Muž nesnese, když je odhalen. Vybudoval si za svůj život určitou masku, kterou okouzluje každou ženu. Při povrchních vztazích zůstává vždy neodhalen, ale co když si do života přitáhne ženu, která ho dokáže odhalit i po pár dnech a ještě ho milovat? Se všemi jeho slabostmi a chybami? Neuvěří tomu. V rámci zachování si vlastní tváře začne být buď agresivní a pokusí se ženu ponižovat nebo ji začne ignorovat, psychologicky napínat a vyčerpávat a jinak trestat. Aby si uvědomila, že její přirozenost se mu vlastně příčí a zasahuje ho tam, kde už není ochoten se vidět. Nakonec vztah jeden či druhý ukončí a oba jsou zasaženi. Žena nedůvěrou, slabostí a neochotou muže přiznat si, kde svá slabá místa má a muž zůstává dál nahý, cítí se zraněn a je nucen řešit si své bolístky sám. K čemu to vlastně všechno je? Na „silnou ženu“ nikdo nezapomene. Když přijde muži do života, je to většinou něco, co ještě nezažil a bývá to nejvíc transformující vztah. Pro ni je to další zkušenost a dílek do skládačky s názvem „sebeláska“, kterou si buduje celý život. Pokud je muž ochoten přiznat, že nějaké slabosti má, ona ho vyzdvihne na světlo a pomůže mu, aby se viděl ve stejně božském, tak jak vidí ona jeho. Podá mu pomocnou ruku a řekne „pojď, lásko, ukážu ti, jak úžasný jsi. To všechno kolem jsou malichernosti.“ Pakliže si muž svou slabost a zranitelnost nechce přiznat a dále hraje role, na které byl zvyklý, nastává kolotoč utrpení obou. Z jeho strany obviňování a nemožnost se hnout dál, z její strany zrada z nepochopení a marnost konání. Nebojíte se silných žen, bojíte se sebe. Muži pokud vás přitahují silné ženy, je to proto, že vaše duše podvědomě vyhledává, aby už bylo na světlo světa nekompromisně vytaženo to, co jste zatím tak úspěšně před sebou skrývali. Věřte, že setkání s takovou ženou bude nádherné, ale také bude velmi bolet. Ne proto, že ona vás raní, ale proto, že uvidíte jasně své vlastní bolístky, hradby kolem srdce, nepodařené vztahy s rodinou, ego masky a těžko budete něco skrývat. A to chce odvahu. Velkou odvahu. Sebe zvládne málokdo Takové ženy jsou často vztahy velmi unavené, protože do každého vztahu dají vše, veškerou svou energii a když vztah skončí je to pro ně jako ztracený miliardový projekt. Pokaždé doufají, že teď už je to do konce života. Často pak slyší „ zase tě nezvládl, no jo, tebe zvládne málokdo.“ Ale opak je pravdou. Sebe zvládne málokdo. Podívat se jaký jsem, je ten nejtěžší úkol k pochopení na tomto světě. Pakliže není vůle k práci na sobě, není nic, co by vztah s takovou ženou mohlo udržet. Ale nic není náhoda. Pakliže tato zkouška není pochopena, přijdou další a důraznější. Neokrajujte se, nejste shnilé jablko Silné ženy, nestyďte se za to, jaké jste. Často býváte osočovány z čarodějnictví, z toho, že s vámi nejde vydržet, ale bez vás taky ne. Nesnažte se ze sebe ukrajovat a přizpůsobovat se. Učte se pokoře, lásce a trpělivosti. Každý má svou cestu, a když vás někdo zase nedá, nezoufejte. Vždyť je to krásné. Nepřestávejte věřit tomu, že na světě existuje někdo, kdo má odvahu poprat se sám se sebou, kdo je ochoten přijmout vaši přirozenost a sílu a nechá se vámi vést do té nejčernější tmy a pomůže vám pak na oplátku najít cestu zpět ke světlu. Ruku v ruce, uzdraveni a šťastni. SLEDUJTE ZDARMA V NEDĚLI NAŠE VYSÍLÁNÍ ON-LINE PŘES YOUTUBE A POLOŽTE NAŠIM TERAPEUTKÁM DOTAZY PŘÍMO DO VYSÍLÁNÍ: Autorka: Vendula Kociánová http://www.vendulakocianova.cz Navádím ženy i muže k vlastní podstatě. Aby bez kouzel a čar dokázali hnout se svým životem, tak jak jsem to dokázala já. Mnohdy jsou ty nejjednodušší cesty nejhůře viditelné. Život sám je velmi snadný a jednoduchý, pokud to tak chceme. O nic se nemusíme snažit, protože vše je nachystáno, jen se položit do proudu a nechat se nést. Ukazuji lidem, že hmota a duchovní růst jsou velmi úzce spjaty a že vše začíná od lásky k sobě samému. Kdo se bojí, ten ať stojí. Článek smí být šířen a kopírován jen se souhlasem AUTORKY. Portál Příznaky transformace TV má osobní souhlas autorky k jeho uveřejnění. Budeme rádi, když tento článek budete šíit na sociálních médiích sdílením. K tomu použijte v záhlaví článku tlačítko sdílet. )

Radka Svobodová: TRAGÉDIE JAKO PŘECHOD K DOSPĚLOSTI

Radka Svobodová: TRAGÉDIE JAKO PŘECHOD K DOSPĚLOSTI

Dnes ráno jsem si vzpomněla na jeden případ z dávné minulosti, kdy jedna dívka, kterou jsem znala, byla unesena neznámým psychopatem a několik dnů držena ve sklepě, přičemž velmi hrubým způsobem bylo ničeno její fyzické tělo. Modřiny, stehy a zlomenina čelisti byly ještě čerstvé, když jsem tehdy z jejích úst vyslechla její strašný příběh. Přežila se zdravým rozumem a vypadla dost nad věcí, na rozdíl ode mě, kdy jsem při pohledu na její krvavé oko měla slzy na krajíčku. Již tehdy jsem si všimla obrovské změny v jejím energetickém poli. Vše však dobře dopadlo. Zůstala se svým hodným přítelem, který ji měl rád a plánovali společnou rodinu. Kde se tehdy vlastně stala chyba, napadlo mě, a snažila jsem se jejich příběh uspořádat v hlavě tak, aby mi zapadl do systému mojí levé mozkové hemisféry. Tato dívka, říkejme jí Hanka, byla drobné postavy, měla hezký, ale nenápadný vzhled, snadno byste ji v davu přehlédli, působila spíš jako malé děvčátko, než 20-letá žena. Přátelila se s lidmi, kteří se hrdě hlásili ke svéráznému životnímu stylu, a přestože poslouchali tvrdou muziku a nesnášeli vše, spojené se systémem a stádním uspořádáním společnosti, byly to v podstatě ještě děti, které potřebovaly svou rebelii  projevit za všech okolností, aby si je náhodou někdo nespletl s běžným členem stáda. Nikdo z této zvláštní party však nebyl v zásadě zlý. A Hanka měla hodného přítele, který, ač se rád napil a nahlas vykřikoval, měl ve své podstatě dobré srdce. Proto mě při mém analytickém monologu překvapilo, že v Hančině partnerském vztahu se tolik neprojevoval stín násilí,  který nakonec vyhřeznul v podobě oné drastické události. K tomu jsem si uvědomila důležitou věc. Jestliže se Hanka ztotožňovala na nevědomé úrovni s rolí oběti, pak si jednoznačně do svého života přitahovala buď agresory nebo zachránce. A pak mi to došlo. Její partner měl mezi lidmi vždy pověst obětavého a hodného člověka, i když s rebelskými sklony, ale i v chování vůči Hance se projevoval značný rys ochranářského syndromu, občas vyhroceného až k nezdravě majetnickým tendencím. Byli jako holčička a tatínek. Jenže pokud je role oběti podporována příliš ochranitelským a spasitelským komplexem, vytváří se živná půda pro stín, který bude manifestovat tyto nevědomé frekvence potlačené agrese. Jsou-li totiž partneři tzv. "na jedné lodi" a spojují své projekce "proti lidem tam venku", pak svůj stín společně promítají do vnějšího světa a tato mocná energie pak vytvoří skutečnost, potvrzující toto paradigma. Proto partneři, kteří jsou příliš citově závislí jeden na druhém a bojí se vzájemné konfrontace, mají tu nevýhodu, že své stíny prakticky nemusejí řešit hned, a mnohdy si jich nejsou vědomi, dokud společný stín nedosáhne takových rozměrů, že  vytvoří událost, která otřese základy jejich dosavadního života. Je tedy jasné, že i lidé, kteří nemají ve vztazích konflikty, nemají zaručeno, že jejich vnitřní nastavení není založeno na iluzi a projekcích. Ti, kteří se ze strachu udržují společně ve své komfortní zóně, pak dostávají lekce v podobě nemocí nebo jiných nenadálých životních zvratů. Tyto okamžiky mohou způsobit kvantový skok, který člověka buď navždy změní, nebo aktivuje sebedestruktivní program, vedoucí až ke ztrátě fyzického těla. Proto považuji životní cestu, která vede k transformaci skrze vztahy a konfrontace s našimi nejbližšími, za jednu z nejmírnějších lekcí. Když jsem s Hankou mluvila naposledy, nebylo to dlouho po oné události, prodávala Pizzu a těšila se na miminko. Její pohled byl přítomný.  Už nikdy nebyla jako dřív. Tato událost byla její iniciací do života dospělé ženy.  Autorka článku: Radka Svobodová http://www.moje-vztahy.cz/ Jsem lektorkou osobního rozvoje, poradkyní v oblasti partnerských vztahů, zabývám se také transpersonální psychologií, scenar terapií a reflexní terapií.  Vystudovala jsem gymnázium, pracovala jako vychovatelka na ZŠ pro neslyšící, poté jsem se vydala na 4 letou pouť po jižní Evropě, kde jsem objevovala svůj vnitřní svět na odlehlých místech ve spojení s přírodou.  Meditace, výklad snů a práce s tarotovými symboly pomohly k prohloubení mojí intuice a sebepoznání. Absolvovala jsem řadu kurzů osobního rozvoje (např. kurz komunikace s R. Telvákovou, kurzy dr. Savčenka, holistické workshopy s D. Cadenazzim) a otevřela si v Brně svoji praxi osobního poradenství a scenar terapie. V Brně jsem také navštěvovala kurzy tantry pro ženy a vedla ženské kruhy.  Se svým přítelem pořádám v ČR i na Slovensku přednášky a semináře na téma partnerské vztahy a komunikace. Věnuji se tématům emocí, závislostí, strachu, viny, lásky, oběti.Pomáhám lidem hledat nová řešení a úhly pohledu v různých životních situacích. Mám schopnost nahlížet pod povrch a pojmenovat skryté souvislosti.  Své klienty vedu do hloubky, do oblasti prožívání emocí a těla, kde díky vědomé přítomnosti dochází k uvolnění zablokovaných pocitů a vzpomínek a k jejich transformaci. Mým cílem je vést klienty k vědomému životu v přítomnosti a vnitřní svobodě. Baví mě objevování souvislostí mezi vnitřním světem lidské mysli a vnější realitou. Miluji zpěv a hraní na hudební nástroje, tanec, malování a přírodu. Společně s přáteli žijeme na středním Slovensku uprostřed přírody, v komunitě zaměřené na rozvoj vědomí. Hraji a zpívám v hudebním seskupení Tóny Brány. )

Adéla Chytilová: Máte rádi druhé více než sebe?

Adéla Chytilová: Máte rádi druhé více než sebe?

„Sebeláska je schopnost milovat sebe stejně jako chceme milovat druhé.“  Je vůbec možné milovat druhé více než sebe? Není. Teď si možná říkáte, že s tím nesouhlasíte, protože si myslíte, že druhé milujete více než sebe. Uklidním vás, taky jsem si to myslela. Například, že bych pro ně udělala více než pro sebe, že s nimi trávím raději čas než se sebou, atd. ALE je to pouze klam. Pokud nemilujeme sebe, neumíme zdravě milovat nikoho dalšího, i kdyby byl sebelepší. To, co v nás není, nemůže být ani okolo nás. I když se nám zdá, že druhé milujeme, a že jsme na ně hodnější než na sebe, je to jen proto, že se bojíme, že bychom je ztratili. Tedy to, na čem jsme závislí, to, co od nich bereme. Hledáme u druhých hlavně to, co nám chybí v nás. Nemilujeme je proto, kdo jsou, ale proto, co nám vztah s nimi přináší. Veškeré vnímání druhých se stává egoistické, pokud nemáme sami sebe rádi. Netvrdím, že druhé jen využíváme, ale je to jakási záchrana a pomoc víc, než skutečná láska, protože to prázdno v nás potřebujeme něčím zaplnit. Nejjednodušeji se to prázdno zaplňuje někým a něčím z vnějšku. Nejde nám pak o skutečnou hodnotu toho člověka, ale primárně o pocit (naplnění), jaký díky němu máme. Upínáme se na druhé a namlouváme si, že je skutečně milujeme a potřebujeme, ale pravda je taková, že naše ego a citová prázdnota tahá z těchto lidí palivo pro naše další fungování. Důvod je takový, že lidé bez zdravé sebelásky si sami toto palicvo neumějí vytvořit v sobě, proto zoufale hledají okolo sebe a na zdroj se potom upínají a pletou si toto lpění s láskou. Jak z toho ven? 1. Budovat si vztah sama se sebou. Naučit se vyrobit své vlastní palivo (pochvala, podpora, naslouchání si, trávení času se sebou sama, odměňování se, vřelost k sobě, pochopení, odpuštění, přijetí), hledat vždy nejprve v sobě to, co mi chybí od druhých. 2. Když nalezneme zdroj lásky v sobě, pak ji budeme schopni skutečně pociťovat i ke druhým bez toho, aby to byla láska závislá či převlečná za potřebu. Kdo miluje sebe, ten miluje druhé. Opravdově. Ze srdce (dávat), ne z ega (brát). Autorka článku: Adéla Chytilová www.sebe-laska.cz Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. document.getElementById('cloak67e9fbdc6f91d0e39ac38d2f16c3176c').innerHTML = ''; var prefix = 'ma' + 'il' + 'to'; var path = 'hr' + 'ef' + '='; var addy67e9fbdc6f91d0e39ac38d2f16c3176c = 'naslovicko' + '@'; addy67e9fbdc6f91d0e39ac38d2f16c3176c = addy67e9fbdc6f91d0e39ac38d2f16c3176c + 'sebe-laska' + '.' + 'cz'; var addy_text67e9fbdc6f91d0e39ac38d2f16c3176c = 'naslovicko' + '@' + 'sebe-laska' + '.' + 'cz';document.getElementById('cloak67e9fbdc6f91d0e39ac38d2f16c3176c').innerHTML += ''+addy_text67e9fbdc6f91d0e39ac38d2f16c3176c+''; Jsem nadšená lektorka pozitivního přístupu k životu. Věnuji se sebelásce a naučím Vás, jak opět najít sami sebe. Jako své poslání vnímám pomáhat druhým objevovat jejich ztracené JÁ, učím je naslouchat svému srdci a hledám v nich jejich přednosti. Pojďme společně měnit stará přesvědčení, která o sobě máte a nauče se, jak přijímat sami sebe s láskou.   Související články:  Adéla Chytilová: SEBELÁSKA – JAK SI JÍ VYSVĚTLIT? Vendula Kociánová: „Nemám peníze“… zaklínadla, která z nás dělají chudáky Ava Chrtková: Když netečou peníze jak by měly aneb něco tady SMRDÍ! Očima laskavé rebelky: Stíháte být šťastní? LÁSKA K SOBĚ SAMÉMU ZMĚNÍ VAŠI KARMU )

Radka Svobodová: SVĚT JE PŘESNĚ TAKOVÝ, JAKÉ JE NAŠE NITRO

Radka Svobodová: SVĚT JE PŘESNĚ TAKOVÝ, JAKÉ JE NAŠE NITRO

Když mě někdo irituje, sáhnu si na vlastní stín. Každý člověk je hologramem celého vesmíru. Naše vědomí však pokrývá pouze malou část, protože lidská mysl filtruje každou zkušenost a zkresluje ji podle potřeby ega a kapacity systému. Lidská mysl má často tendence vyhýbat se prožívání, jinými slovy, utíkáme před životem, protože mysl hodnotí naše prožitky a situace, hodnotí ostatní lidi a jejich chování, posuzuje, odmítá, zavrhuje, a analyzuje život pomocí kontroly. Člověk s touto tendencí pak tráví většinu svého času v myšlenkách, aniž by skutečně cítil a žil. Jedním z úkolů mysli je vyhýbat se bolestným prožitkům a ochránit tak naše nitro před bolestnou zkušeností. Mezi největší lidská emoční zranění je hluboký stud, který pramení z pocitu méněcennosti- z pocitu „nejsem dost dobrý". Tato emoce je součástí solárního plexu každého jedince narozeného v západní civilizaci, který prošel podmíněnou výchovou a školským systémem. Dá se tedy říct, že téměř každý člověk trpí komplexem méněcennosti, ať už si to uvědomuje, nebo ne. Náš obranný mechanismus je skvěle vycvičený k tomu, abychom se s touto emocí nemuseli nikdy konfrontovat. Pocit nehodnoty, nelásky, vyčlenění, odsouzení nebo kritiky je totiž tak intenzivní z důvodu, že jako malé děti máme velice přecitlivělý systém a jakýkoliv projev odmítnutí, kritiky či odsouzení ze strany rodiče je pro každé dítě velkým traumatem. Abychom se nemuseli setkat se svým emočním zraněním, překrýváme jej nejčastěji nějakou rolí, která má sloužit k odvedení pozornosti od tohoto citlivého místa. Někdo se najde v roli hodného člověka, jiný je schopným šéfem, vzorným lékařem, dobrým umělcem, silnou ženou, dobrou matkou, výkonným zaměstnancem, nebo duchovním člověkem. Každý člověk má svoji identitu, za kterou ukrývá bolest a strach z odmítnutí. A protože většina z nás se snaží tuto frustraci ukrýt zejména sama před sebou, ztotožníme se s pocitem, že jsme buď lepší než druzí lidé, nebo alespoň ignorujeme své stinné stránky, nebo jsme naopak horší, což je stav, který přirozeně nastává jako vyrovnání předchozího extrému. Ale protože zranění a stíny jsou přesto stále naší součástí, začneme je pozorovat a přitahovat ze svého okolí, vidíme je ve svých bližních, a tato rezonance v nás vyvolává pocit odmítnutí, odporu, pýchy, hněvu, smutku, lítosti. Čím méně jsme schopni tuto vlastnost či pocit vnímat v sobě, tím silněji je pociťujeme v přítomnosti druhých. To je opět reakce na naše vlastní zraněné ego, které se najednou poznává všude kolem sebe. Ale ani tyto signály pro mnoho lidí neznamenají cestu k vysvobození z vlastního zajetí. Šíří se tak pomluvy a kritika, odsouzení bližních, namísto toho, aby se člověk zamyslel sám nad sebou. Tímto se posiluje společná projekce světa, který je v očích některých lidí zlý a zkažený. Čím menší zodpovědnost, tím větší projekce. Neexistuje místo ve vnějším světě, které nesouvisí s naší vlastní projekcí. Neexistuje situace, za kterou nenese zodpovědnost naše vlastní mysl. To, jak vnímáme vnější svět závisí pouze na stavu vibrace našeho vědomí, zjednodušeně řečeno, na úhlu pohledu. Přirozeností lidského ega je utvrzovat se ve vlastních iluzích a neochotu měnit své postoje. Proto je někdy snadnější hromadit v sobě odpor, než ukončit vlastní utrpení a přistoupit ke změně perspektivy. Čím více kapacity člověk má, tím více si uvědomuje, jak svojí zranitelnou podstatou působí na okolní svět. Čím více si člověk dovolí vstoupit do stavu vlastní zranitelnosti a dotknout se své frustrace, bolesti, strachů a pocitů bezmoci, tím více navyšuje své vibrace a tím méně toxických vztahů vytváří ve svém okolí. Život je plný jedině tehdy, když prožíváme. Dokud pouze myslíme, pak nežijeme. Myšlením stále naháníme to, co nám chybí a utíkáme od toho, co nechceme. Odvážný a zralý člověk si dovoluje být zranitelný. Nepotřebuje masku síly, ani masku lásky, tyto kvality se postupně stávají jeho přirozeností. Odměnou za schopnost být zranitelný se stává nacházení smyslu a plnosti života v každém okamžiku nezávisle na podmínkách. Autorka článku: Radka Svobodová http://www.moje-vztahy.cz/ Jsem lektorkou osobního rozvoje, poradkyní v oblasti partnerských vztahů, zabývám se také transpersonální psychologií, scenar terapií a reflexní terapií.  Vystudovala jsem gymnázium, pracovala jako vychovatelka na ZŠ pro neslyšící, poté jsem se vydala na 4 letou pouť po jižní Evropě, kde jsem objevovala svůj vnitřní svět na odlehlých místech ve spojení s přírodou.  Meditace, výklad snů a práce s tarotovými symboly pomohly k prohloubení mojí intuice a sebepoznání. Absolvovala jsem řadu kurzů osobního rozvoje (např. kurz komunikace s R. Telvákovou, kurzy dr. Savčenka, holistické workshopy s D. Cadenazzim) a otevřela si v Brně svoji praxi osobního poradenství a scenar terapie. V Brně jsem také navštěvovala kurzy tantry pro ženy a vedla ženské kruhy.  Se svým přítelem pořádám v ČR i na Slovensku přednášky a semináře na téma partnerské vztahy a komunikace. Věnuji se tématům emocí, závislostí, strachu, viny, lásky, oběti.Pomáhám lidem hledat nová řešení a úhly pohledu v různých životních situacích. Mám schopnost nahlížet pod povrch a pojmenovat skryté souvislosti.  Své klienty vedu do hloubky, do oblasti prožívání emocí a těla, kde díky vědomé přítomnosti dochází k uvolnění zablokovaných pocitů a vzpomínek a k jejich transformaci. Mým cílem je vést klienty k vědomému životu v přítomnosti a vnitřní svobodě. Baví mě objevování souvislostí mezi vnitřním světem lidské mysli a vnější realitou. Miluji zpěv a hraní na hudební nástroje, tanec, malování a přírodu. Společně s přáteli žijeme na středním Slovensku uprostřed přírody, v komunitě zaměřené na rozvoj vědomí. Hraji a zpívám v hudebním seskupení Tóny Brány. )

Bára Jurkovičová: Krize jako dar

Bára Jurkovičová: Krize jako dar

Já vím, zní to divně. Ve chvíli, kdy se v krizi nacházíme, tak za ni rozhodně nijak vděční nejsme, chceme, aby to bylo co nejdřív za námi. Bolí to. Panikaříme, ztrácíme nadhled. Často to bolí i fyzicky. Úzkost nám stahuje hrudník, puká nám srdce, je nám na zvracení, pláčeme…. Pojďme se na to podívat optikou řeckého dramatu. Krize je v původním významu jeho střední část. Po nějakých kolizích (to je to, co krizi předchází) je hlavní hrdina drcen okolnostmi. Přichází o vše, na čem mu záleží, často i o naději. Je rozbit jako ořech až na jádro. Ale žije. Pak přicházejí peripetie – tedy hledání řešení (v tom vás můžu provázet). A pak katarze – rozuzlení a očista. (Pokud tedy nesledujeme – nebo nechceme žít – tragedii…). To je životem psaný scénář. Čínský znak pro slovo krize se skládá ze dvou znaků: „nebezpečí“ a „příležitost“. Výstižné. Co nám krize ukazuje? Že se v našem zaběhnutém soukolí naskytla nějaká zásadní chyba a mechanismus se zadřel. Žijeme v nedokonalém světě, takže chyby jsou normální a v pořádku. Pokud ale dojde ke krizi, tak se mění něco zásadního, co už většinou dlouho nefungovalo, ale my jsme to přehlíželi. Přehlížíme to většinou proto, že na tom lpíme a trváme na tom, že se to přece neděje a všechno funguje. A žijeme v iluzi. „Mám přece pěkný vztah.“… „Ta firma přece nějak funguje“… „S tím zdravím na tom nejsem tak špatně.“ „Vždyť si rozumíme“… „To vydržím.“ (to je moje oblíbené ) A pak nám někdo nebo něco z té iluze roztáhne závěsy a ono se to všechno zaostří. A najednou vidíme celou pravdu. A to bolí… Často si tu pravdu nechceme přiznat, ani když už ji vidíme ostře. Nechceme uvěřit, že jsme žili v bludu. Protože je těžké si přiznat chybu. „Že jsem to neviděl/a…“ „Že jsem blbě žil/a…“  Většinou to vybublá rozpadem vztahů, vážnou nemocí, radikální změnou v práci, ztrátou smyslu života nebo jeho směru. Začneme pochybovat o dosavadních hodnotách. O lidech kolem nás a jejich skutečných rolích. Ano, vím. Teprve když projdete touhle fází, tedy přijetím vlastních chyb a iluzí, můžete začít věci měnit. Může se to jmenovat krize středního věku, psychospirituální krize, vztahová krize, vyhoření.. Jsme tvorové chybující a každá chyba je lekcí. Když krizí procházíte, rozhodně ji nevnímáte jako dar. Jako když sjíždíte peřeje a bojujete s proudem, těžko si v tom libujete… Ale až to zvládnete a ocitnete se na klidné hladině, pocítíte ten příval energie, sebevědomí a sebeúcty, že jste tím projeli… A tam už sklízíte. Jste posíleni, víte a vidíte víc. V každém případě krizí o něco přijdete. Ale tím se uvolní místo pro to nové. Většinou lepší. Něco se láme, mění, transformuje. Jsou to prověrkové časy naší integrity, připravenosti a osobní síly. Vlastně úplně připraveni nejsme nikdy, ale prověřujeme sami sebe tou křivolakou cestou. Pokud to vezmeme za správný konec, posuneme se dál a budeme silnější, moudřejší. Pokud nad tím zavřeme oči, pomalu nevědomě chystáme opakování téže lekce. Znovu vstoupíme do špatného vztahu, přichystáme si další krach, s lidmi se zase nedomluvíme a budeme mít pocit, že oni jsou ti špatní, budeme hledat chyby v okolí a u těch druhých. A ty svoje přehlédneme a budeme si je dál hýčkat. Tím začneme žít opakující se tragedii…. Často se v těchto situacích ocitáme sami. Opouštějí nás lidé, se kterými jsme to dosud táhli. Proto potřebujeme někoho, kdo nezaujatě a s chladnou hlavou vidí věci z větší perspektivy a dohlédne dále než my, bojujíce v peřejích… Autorka článku: Bára Jurkovičová www.krizejakodar.cz )

Vendula Kociánová: Potlačuješ se a přizpůsobuješ? Dostaneš na budku!

Vendula Kociánová: Potlačuješ se a přizpůsobuješ? Dostaneš na budku!

Proč mě manžel bije?Proč mnou žena pohrdá a neváží si mě, když pro ni dělám všechno?Proč na mě neustále vidí chyby,  i když se opravdu snažím?Dnes a denně problém snad celého lidstva. POTLAČENÍ SEBE SAMA A PŘIZPŮSOBOVÁNÍ.Nejčastěji to dělají ženy, které mají nízké sebevědomí a nulovou hodnotu. Potlačování se je i mužský koníček, nejprve však uvedu přiklad ženy. Žena si vyhlédne muže. Dají si rande, pomilují se, začnou spolu chodit, všechno klape. Schází se, co to jde, všechno klape. Každý z nich se prezenztuje v tom nejlepším světle. Na tom by nebylo nic špatně, kdyby se žena necítila po čase méněcenná a udržela si svoji sílu, kterou svého nového partnera ohromila. Vzdání se své sílyVztah je tak idealizovaný, že najednou začne mít obavu, že o svého partnera přijde. A tak se začne chovat jinak než předtím. Začne muži pomáhat, radit a ukazovat se jen v těch nejlepších podmínkách (ona se přece nerozčiluje a už VŮBEC nežárlí!!).Tímto muži předá svou sílu. Jakoby říkala „Vím, že nejsem dostačující, proto se musím stále vylepšovat a dávám ti nade  mnou plnou moc.” Zákeřný a zákeřnějšíKdyž má někdo něčí moc a sílu, zachová se dvěmi způsoby. Pokud je to jedinec zákeřný, začne ji využívat ve svůj prospěch a útočit s ní na partnera. To pak často slýcháme věty typu „ty už jsi zase přibrala…Nemohl být ten oběd teplejší?….To si jako dáváš kafe beze mě?….Myslíš si, že je dobré jít ven s kamarádkama, když máš tolik práce v domácnosti?”Pakliže předchozí kolo nebylo pochopeno, nastupuje těžší kalibr „Ty blbá krávo, podívej se na sebe, jak vypadáš…o tebe bych si ani kolo neopřel…nestojíš za  nic…jsi jen na obtíž…sama nikdy nic nedokážeš….”Nestačilo? Stále hodnota nestoupla? Pak tedy následují rány pěstí, facky a kopance.Pokud je to jedinec ještě zákeřnějšího typu, často uslyšíte „nenápadné” útoky typu „Ani si neumím představit, kde bys beze mě byla…Myslím, že mě nemiluješ, to by ses chovala jinak…Myslím, že bys, miláčku, měla zůstat doma, přítomnost té kamarádky ti nedělá dobře, vždycky se vrátíš úplně jiná…Za tvými rodiči dnes nepojedeme, je to pro tvé dobro…Vůbec mi neprojevuješ úctu…Někdy si říkám, že si nezasloužíš, abych tě skutečně miloval…Zase jsi mě zklamala.” Co dělat?Jedná se o nevyrovnanou vnitřní energii muže a ženy ( jin a jang) a taky méněcennost z dětství. Podívejte se, jaký je muž ve vás a jaká je žena? Je potřeba je uvést do rovnováhy a začít si všímat situací, kdy se potlačuji, kdy se přizpůsobuji, kdy neříkám věci, tak jak bych chtěla. Pak se totiž vždy musí najít fakt skvělá duše, která nám přijde ukázat, jak málo sami pro sebe znamenáme. Nakope nám zadek a my pak už s jistotou víme, co si už NIKDY nenecháme líbit.Pokud se ve vztahu potlačuje muž, žena jím ihned začne pohrdat, přestane ji přitahovat, rapidně jí klesne libido a bude mít na muže přehnané požadavky, až ho nakonec úplně vyčerpá, vycucá a on skončí na chlastu nebo antidepresivech. V tom lepším případě Jak to tedy má vypadat?Musíme umět hospodárně a rovnovážně zacházet se svou vnitřní energií. Nic nesmí převyšovat, jinak se to ihned objeví na vztahu v realitě. Není to těžké. Stačí se rozhodnout a ono už se k vám pošle přesná informace, která má. Věřte. Hlavně sami v sebe. Autorka: Vendula Kociánová http://www.vendulakocianova.cz Navádím ženy i muže k vlastní podstatě. Aby bez kouzel a čar dokázali hnout se svým životem, tak jak jsem to dokázala já. Mnohdy jsou ty nejjednodušší cesty nejhůře viditelné. Život sám je velmi snadný a jednoduchý, pokud to tak chceme. O nic se nemusíme snažit, protože vše je nachystáno, jen se položit do proudu a nechat se nést. Ukazuji lidem, že hmota a duchovní růst jsou velmi úzce spjaty a že vše začíná od lásky k sobě samému. Kdo se bojí, ten ať stojí. Článek smí být šířen a kopírován jen se souhlasem AUTORKY. Portál Příznaky transformace TV má osobní souhlas autorky k jeho uveřejnění. Budeme rádi, když tento článek budete šíit na sociálních médiích sdílením. K tomu použijte v záhlaví článku tlačítko sdílet. Zveme Vás ke sledování jedinečného ON LINE VIDEO SEMINÁŘE PRO NEZADANÉ ŽENY A DÍVKY. Za pouhých 800 Kč můžete nyní zakoupit ucelený návod 20 videí s tématem jak odblokovat své vnitřní překážky a přitáhnout si do života skutečnou lásku. Více informací zde: http://www.laskyplny-partnersky-vztah.cz )

Barbora Zumotová: Strach z výjimečnosti

Barbora Zumotová: Strach z výjimečnosti

Strach z výjimečnosti může znít dost banálně a nesmyslně pro někoho, kdo si přeje být výjimečný a zazářit. Ale dost reálně pro někoho, kdo už si zažil, jaké to je vynikat neboli vymykat se běžnému standardu. Když jsme výjimeční, můžeme se bát toho, že: a) budeme víc vidět Kdo je víc vidět, je víc na ráně. Hrozí mu větší ohrožení než někomu, kdo je nenápadný a nevyčuhuje z davu. Doby, kdy byla výjimečnost opravdu nebezpečná, nejsou tak daleko. Když se podíváme do minulosti, nebyla likvidace těch, kteří by mohli ohrozit toho, kdo chtěl ovládnout druhé, nic neobvyklého. Mnozí to zažili i v dětství třeba ve škole, kdy se znelíbili nějakému méně sebejistému učiteli.  Tohle riziko tu skutečně je a jediné, co s ním můžeme udělat je přijmout ho a hledat rovnováhu sebeprojevení a osobního bezpečí. Každý to asi budeme mít jinak a můžeme k tomu přistoupit po svém. b) budeme opuštění Výjimeční lidé mohou být trnem v oku těm, kteří se výjimeční necítí. Mohou je uvádět do rozpaků, zahanbovat svojí silou, schopnostmi, vhledem do lidí i situací nebo jen velkým vnitřním klidem. Sama jsem se tohoto aspektu výjimečnosti obávala nejvíce a už od dětství. Nechtěla jsem v druhých vyvolávat bolest, lítost nebo ponížení. Cítila jsem to jako vlastní bolest. Proto jsem se snažila vyzdvihovat úspěchy druhých a posilovat jejich sebevědomí, aby se vedle mě necítili špatně. Dokonce jsem se i pokoušela nedívat se přímo do očí, protože pro některé byl můj pohled příliš pronikavý a báli se ho. Jenže upozaďováním se blízkost ztrácíme. Snažíme se totiž schovat sami sebe, zmenšit se, nebýt tolik vidět, abychom přestali zahanbovat všechny kolem sebe. Bojíme se totiž ztráty jejich lásky. Tento strach může být opravdu veliký, protože ztráta lásky nejbližších se, zvláště v dětství, rovná smrti. Mohli jsme projít zkušeností, že naši rodiče odmítali naši výjimečnosti, byla pro ně ohrožující nebo je rozčilovala. Byli jsme třeba pak hůře ovladatelní či zvladatelní.  Je dobré si uvědomit, že teď v dospělosti už nejsme závislí na lásce rodičů. Můžeme a máme všechny schopnosti postarat se o sebe sami. To znamená, že si můžeme dovolit projevit se naplno. Kromě těch, kterým se náš projev sebe sama nebude líbit, můžete totiž objevit řadu těch, kterým se naše pravdivé a plné já bude líbit, protože se také chtějí projevovat naplno a pravdivě. Pro ty, kteří milují sami sebe a jsou si vědomi svých schopností, nikdy nebudete příliš. Kromě toho výjimečnost se stejně moc schovat nedá. Lidé kolem nás vnímají naši podstatu. Někdo si ji zamiluje a někdo ji bude nesnášet. Můžeme ale ulevit sami sobě, že se ji přestaneme pokoušet skrývat a tím dovolíme těm, kteří nás rádi mají, aby nám mohli být blíž a radovat se s námi z našich úspěchů a měli užitek z našich schopností. Je to způsob, jak projevit sobě více lásky a vnést více lásky a radosti do prožívání celé společnosti. Strach z výjimečnosti je téma, které se mi znovu zvědomilo při užívání esence z osiky. Osika obecně pracuje se strachy a u mne se tentokrát při jejím užívání vyloupl právě tento. Celou svoji zkušenost jsem popsala sem. Nyní tedy dovoluji sama sobě vstoupit plně do své síly a projevit se pravdivě a naplno. Přeju to úplně všem. Autorka: Bára Zumotová http://www.zumotova.cz Žena, partnerka, maminka, dcera, sestra, kamarádka... Pro vás mohu být člověkem, kterému se můžete s důvěrou svěřit, kdo vám bude klást otázky, které vám pomohou nalézt odpovědi, které vás nasměrují k vlastní pravdě a spokojenosti. Zákoutí lidské psychiky, spletitost vztahů a rozmanité lidské osudy mě zajímaly už od dětství. Moji rodiče se často stěhovali, navíc můj tatínek je cizinec, takže jsem se mnohem častěji než většina lidí dostávala do úplně cizího prostředí a vždy bylo potřeba nové lidi poznat a navázat nové vztahy.  )

Barbora Englischová: Rozchod aneb Jak z bolesti ven?

Barbora Englischová: Rozchod aneb Jak z bolesti ven?

,, Ale já ho pořád miluji, nechci být bez něj,“ řekla a podívala se mi do očí s naprosto šíleným bolestným výrazem. Potom si položila obličej na desku stolu, u kterého jsme spolu seděly a srdceryvně se rozplakala. Trhalo mi to srdce. Jedna z mých nejbližších kamarádek se v totálně nefunkčním vztahu zmítala již několik let. Vždycky, když hledala sílu ho opustit a ukončit svoje trápení tak jí ON vysvětlil, že ji miluje a chce s ní přece zůstat. A ONA povolila. Několikrát. Rezignovala na svůj vlastní život. Po jeho boku se s holky, která milovala svět stala zakřiknutá, smutná bytost s nepřítomným výrazem v očích. Bytost, pro kterou se smyslem života stalo neustálé napětí, co ON udělá, čím jí ON ublíží a strach zda ji nakonec neopustí.Již nedokázala přemýšlet jinak, v tom šíleném bludném kruhu se nořila víc a víc do bahna svých utkvělých bolavých představ, které ON mistrně podporoval a v její fantazii neustále prohluboval strategií hodnou úžasného manipulátora. Uměl to. Zamilovat se je pro mnohé z nás poměrně jednoduché. Mám nyní na mysli spíše navázání partnerského nebo milostného vztahu, protože tématem opravdové lásky se budeme zabývat v samostatném článku. Paradoxní je, že mnohem těžší je pro mnoho z nás vztah ukončit. Hlavně ženy mají velmi vyvinutou fantazii pokud jde o určení aspektů, které se rovnají funkčnosti vztahu. Mnoho žen ví o problému v jejich vztahu dávno předtím, než se rozhodnou situaci řešit. Napovídá jim jejich skrytý hlas z vesmíru. Intuice.Bohužel místo řešení nastupuje v první linii tzv. pštrosí reflex. Člověk ví, že se něco děje, ale nechce pátrat po příčinách potíží. Ve valné většině případů doufá, že jde o přechodnou záležitost a stejně jako se problém objevil, zase zmizí. Tudíž strčí hlavu do písku. Všimněte si, že spousta z nás (pokud zatím může) volí vždy tu lehčí cestu a chce se vyhnout neodvratitelné změně. Už tady dochází k mylnému závěru, protože žádný problém se nezjeví jen tak. Dřímá pod povrchem (chápejte v něčí mysli) a pomalu se dere nahoru. Ve chvíli kdy spatří světlo světa už bývá pozdě na naději, že se to samo spraví. Tím, že se řešení odsouvá pouze posiluje problém jako takový a ten roste do obřích rozměrů. Hlavním problémem většiny párů je fakt, že si odmítají přiznat realitu. Připustit si možnost, že si pro partnerský vztah nevybrali tu správnou osobu. Možnost, že se zkrátka zmýlili ve výběru druhé polovičky. Pokud lidé dokážou přežívat ve špatném vztahu několik let, je to obrovská chyba a nebývá to bez následků (na duši). Ale znám i lidi, kteří ve špatném vztahu žijí celý život a to již lze nazvat sebedestruktivním jednáním.    -Co vede lidi k tomu, aby setrvávali v nefunkčním partnerství tolik let?    -Odolávali za každou cenu (do budoucna přínosné) změně?    -Trápili se každý den a dokonce podobným pocitům vystavovali i své děti? Moc každého člověka je tak veliká, že má dokonce moc vzdát se své vrozené moci a udělat ze sebe naprosto bezmocného jedince. A tuto variantu my lidé velmi často využíváme. Občas to vypadá, jako by to byla jedna z našich oblíbených kratochvílí. Určité lidi nic nerozčílí víc než prohlášení, že jsou mocnými bytostmi. Je to velmi dobře vidět na přednáškách, poněvadž ničím jiným v prvním okamžiku lidi nenadzvednu více, ničím jiným tolik nezjitřím jejich emoce jako tímto konstatováním. Proč tomu tak je? Každý, kdo má obrovskou moc, nese zodpovědnost za své pocity, myšlenky i činy – za celý svůj život. A to je pro mnoho lidí velmi těžké přijmout. Je totiž snadnější cítit se jako oběť. Dává nám to falešnou možnost obviňovat z naší situace okolí a činit odpovědnými za náš život jiné.Ono zrekapitulovat dosavadní život a najít sílu pro změnu není nic jednoduchého. Odpověď lze shrnout do jednoho slova. Strach. Strach je nejhorší emoce, je to protipól lásky. Kromě toho strachů máme bezpočet a je velmi snadné podlehnout dojmu, že strach je ta konstanta, která ovládá náš život.    -Strach ze samoty.    -Strach, že už si nikoho nenajdeme.    -Strach z finančního diskomfortu.    -Strach z pocitů opuštěnosti.    -Strach z toho, že odloučení od partnera nezvládneme.    -Strach ze změny.    -Strach udělat první krok.    -Strach z odsouzení okolí a rodiny.Strach je společný jmenovatel pro mnoho negativních pocitů, z kterých už předem cítíme úzkost a nedokážeme je vždy ukočírovat. Pokud máte chuť situaci řešit a víte, že je rozchod na spadnutí (důvody jsou nyní vedlejší) je nutné si uvědomit, že prvotní nutností je láska k sobě. Vnímat svoji sebe-hodnotu. Vážit si sama sebe. ,, Víš, neumím žít s ním ani bez něj,“ řekla a sklopila hlavu. Po chvíli pokračovala.  A mě zatím běželo hlavou, co jí tak důležitého dává, že nechala svůj vlastní život tak zdevastovat ve jménu (pseudo)lásky?Zvedla hlavu. ,, Já vlastně nevím, asi nic, ale já se bojím. Kam půjdu? Jak vysvětlím našim další partnerský karambol? Znáš tátu! A hlavně podívej kolik už mi je roků. A budu zase sama na svátky a tak je třeba lepší to nějak vydržet.“ PROČ vyškrtnout z podvědomí PROČ a dosadit do něj JAK?Zastavte se a vyměňte slovo PROČ za slovo JAK. Ptáte se na důvod? Slovo PROČ vás nikam neposune, naopak vás bude nutit stále dokola se zaobírat problémem. Slovo JAK je nadějí jak pro vás tak i pro vaši sebeúctu a sebeuvědomění.Pojďme si to vysvětlit. Jestli jste právě po rozchodu nebo těsně před ním, jestli vás opustil partner, či jste ten krok udělali vy, ani jedno není důležité. Nyní je velmi důležitý PŘÍSTUP, který zvolíte. Podle něj se bude odvíjet váš další život, podle něj vyhodnotí vesmír, jak jste zvládli zkoušku. Podle něj vyhodnotí vaše podvědomí zda budete muset odstraňovat další následky, které nabalíte za dobu, kterou jste věnovali slovu PROČ.K vysvětlení. Ve chvíli, kdy se vaše mysl bude zaobírat slůvkem proč ocitá se v začarovaném, nic neřešícím kruhu. Může to vypadat následovně:    -Proč mě opustil?    -Proč mi ubližuje?    -Proč jsem ve vztahu, kde se necítím dobře?    -Proč mi neodpovídá na moje otázky?    -Proč si našel jinou partnerku?    -Proč mě nemiluje?    -Proč mi nedá ještě šanci?    -Proč jsem to ukončila, když toho nyní lituji?Ve chvíli, kdy si toto uvědomíte uděláte první obrovský krok směrem k vyřešení problému a zachránění si vlastního já. Tudíž škrtněte slovo PROČ z vašeho repertoáru myšlenek a dosaďte slovo JAK. Může to vypadat následovně:    -Jak to udělám, abych se cítila lépe?    -Jak se dokážu co nejrychleji zvednout ze dna?    -Jak zaženu svoje vnitřní démony a strachy?    -Jak v sobě najdu zase klid a rovnováhu?    -Jak zařídím, aby mi již neubližoval?    -Jak uchráním děti, aby nevyrůstali ve strachu?    -Jak vyřeším svoji finanční situaci?    -Jak se vnitřně vyrovnám se svým selháním?Z otázek JAK čiší nutnost situaci řešit a zabývat se hledáním cest jak toho řešení dosáhnout. Pamatujme si, slovo proč ztrácí význam ve chvíli, kdy intuice ví a křičí na vás tak, že ji slyší i sousedé. Uvolněte se a zaposlouchejte se do hlasu svého srdce. Napoví vám, vždy, když je to (pro zachování vaší integrity) nutné.Ptáte se jak poznat, že je vztah u konce? Každé partnerské soužití má specifické parametry. Proto jsou plné ordinace psychologů a psychiatrů. Poněvadž každý člověk má vlastní příběh. A je velmi těžké zobecnit desítky, stovky, tisíce nebo sta tisíce příběhů do pár vět.Mojí odpovědí je vaše vnitřní já. Sebeláska je základním kamenem vaší bytosti a cesta k ní (i když je někdy trnitá a dlouhá) je odpovědí na každý problém na tomto světě. Jeden moudrý pán mi poslal tato rčení. V první linii vyznívají věty úsměvně. Při bližším zkoumání dochází k pochopení a uvědomění si.Přísloví Indiánů z kmene Dakotů prý zní:„Když zjistíš, že jedeš na mrtvém koni, sesedni.“ Je to efektivní způsob žití, který umožňuje rychlé změny. U nás si dovolujeme luxus „beze změn“ a důsledkem bývá hned několik mrtvých koní v naší stáji (dosaďte dle vlastního uvážení partnerský vztah, zaměstnání, nefunkční přátelství atd.)ZJISTÍ-LI ČLOVĚK, ŽE SEDÍ NA MRTVÉM KONI, KTERÝ JE MU VELMI DRAHÝ, TAK:* tvrdí, že kůň je stále živý a pouze má špatné období* diví se, protože ten kůň přece vždycky jezdil* setrvává, protože co by tomu řekli ostatní jezdci na mrtvých koních* setrvává ze soucitu k mrtvému koni* snaží se uvěřit, že je lepší mrtvý než žádný kůň* s kamarády vymýšlí, jak oživit mrtvého koně* ptá se kamarádů, jak oni jezdí na mrtvých koních* přesvědčuje sebe a okolí, že tento kůň je mu osudem určený, ať živý nebo mrtvý* vyvíjí smysluplné aktivity, aby nemusel na svého mrtvého koně myslet* nakoupí lepší potravu a doplňky do stáje a snaží se mrtvého koně oživit* absolvuje pokročilý kurz jezdectví se specializací na jízdu na mrtvém koni* zvažuje pro a proti zda žít s mrtvým koněm* porovnává průběžně s ostatními, jak hodně je jeho kůň mrtvý* upraví kritéria určující, zda je kůň mrtvý* zaplatí věštkyni, aby předpověděla další osud mrtvého koně* jde na terapii, k léčiteli a na kurz, aby pochopil svého mrtvého koně* křísí svého mrtvého koně k životu, protože vzdávat se člověk nemá, když mu o něco jde* prohlásí, že žádný kůň nemůže být natolik mrtvý, aby se na něm nedalo ještě chvilku jezdit* prohlašuje, že se mu noha zasekla ve třmenu a nemůže z mrtvého koně sestoupit* prohlašuje, že si na mrtvém koni vždycky přál jezdit* vyhrne si rukávy a nosí mrtvého koně sám* trpělivě čeká, až se kůň sám zvednePokud jste dočetli až sem, jistě už víte, v jaké oblasti cváláte na nepojízdném vraníkovi, v jaké oblasti klečíte a oživujete vysíleného poníka a kde můžete hrdě shlížet ze sedla zdravého hnědáka dolů. Právě nyní můžete změnit svoje myšlenky a začít zhmotňovat váš nový, šťastný život. Právě nyní se lze zbavit strachu, že to nezvládnete. A já vám povím jak.Láska je darem, kterým byli v celém vesmíru obdařeny pouze lidé a proto se vesmír dnes dívá právě sem, jak s tímto hodnotným darem naložíme a co díky němu vytvoříme. Láska je mocnou zbraní, díky níž můžeme činit svět lepším. Láska je čisté tvoření bez nároku na odměnu. Láska není egoistická, pokuste se upozadit sebe ( i když máte mylný pocit, že celá existence je o vás a prostředí plném hmotných statků) a začněte hledat uvnitř svého vědomí to, co je opravdu důležité. Ve chvíli, kdy tuto cestu najdete, začnete být prospěšní všem a až tady začíná to, proč tady jsme. Škrtněte ze svého repertoáru slovo já. A nahraďte ho slůvkem JSEM. Jestli máte chuť na moje povídání, pusťte si ho. Pokud ne, třeba ten den přijde jindy. Ale dala jsem dohromady něco, co funguje a nabízí pomocnou ruku. Uběhlo pár týdnů. A můj mobil se ozval tolik známou melodií, kterou mám nastavenou pouze na moje nejbližší kamarádky. S povzdechem jsem zvedla sluchátko. Obavy nepramenily z toho, že můj návod nefunguje, ale z toho, že ON a jeho destruktivní energie budu silnější.,, Ono to funguje,“ její hlas zněl jinak. Byla to zase ona. S jejím humorem, s jejím nadšením a bez křečovité úzkosti, která jí držela několik let v šachu. Ano, ona byla tehdy první kdo otestoval moji e-knihu Porozchodník a také první, která mi na něj dala upřímnou zpětnou vazbu. Vždy se snažím dělat věci, které mám nejen vyzkoušené a tudíž jim sama věřím. Proto se neschovávám za nicneříkající název webu a podávám pomocnou ruku všem, kteří ji potřebují. Se všeobjímající laskavostí, Baru. Autorka článku: Barbora Englischová můj web: www.barboraenglischova.cz můj FB : detoxikuj život Barbora Englischová, autorka projektu DETOXIKUJ ŽIVOT, publicistka a maminka zelenookého kudrnáče. ,,Pomáhám lidem, kteří padají v jakékoliv životní oblasti směrem dolů, roztáhnout jejich křídla. Není důležité v jaké životní fázi se právě nacházíte, důležité je co začínáte dělat právě nyní. Svoji intuici s láskou tříbím již přes dvacet let a skrze ni a s vhledem do podstaty vědomí vám nabízím nový životní náhled, pojmenování původce problému ve vašem životě a pomocnou ruku při změně směru vaší životní cesty." )

Radka Svobodová: JAK POZNAT MANIPULÁTORA

Radka Svobodová: JAK POZNAT MANIPULÁTORA

Manipulace je vyvolávání pocitů viny, strachu, lítosti, a hněvu, manipulátor se snaží kontrolovat a získávat převahu. Manipulátorem může být i bezbranná oběť nebo ten, kdo se chce zavděčit nebo získat převahu svým oslnivým výstupem, chytrostí a snahou „nachytat vás na švestkách“. Manipulace je určená záměrem. Vyvolává tlak anebo smíšené pocity, způsobené ztrátou naší energie. Manipulátor odčerpává sílu druhým lidem tak, že pracuje s jejich pozorností. Pokud se mu podaří docílit toho, že člověka přesvědčí o své subjektivní pravdě a vyvolá negativní emoci, ten mu tímto odevzdá část svojí energie. Čím intenzivnější nepříjemný pocit, tím více energie je ve hře. Manipulace může být naprosto nevědomá a dokonce schvalovaná většinou jako běžný způsob naučeného chování. Oběť - je jednou z nejčastějších forem manipulace a někdy je těžké ji rozpoznat. Oběť nenese zodpovědnost za svou situaci a viníkem je podle ní někdo z okolí. Tím se ujišťuje, že nemá možnost se svojí situací nic dělat, protože ve skutečnosti ani nemá zájem ji změnit. Agresor – reaguje přímým útokem a vyvolává strach. Jedinou možností, jak se vyhnout agresivním lidem, je umět tuto sílu zastavit. Jestliže podlehneme strachu a budeme reagovat pouze útěkem nebo pasivním přijetím, život nám připraví další podobnou lekci hned při nejbližší příležitosti. Je důležité naučit se čelit agresi vlastní silou osobnosti a sebevědomým asertivním nastavením svých hranic. Zachránce – další nenápadný manipulátor, který se snaží spasit své okolí tím, že pomáhá, kde může. Ve skutečnosti však pomáhá i tam, kde by neměl, pokud je to dovoleno. Je to taková oběť oběti a snaží se v lidech vzbudit pocit obdivu a vděku, ve skutečnosti však vytváří v druhých podprahový pocit dluhu, kterým potom uplatňuje své nároky na odměnu. Orální typ manipulace - tento typ manipulace používají lidé, kteří se sytí pozorností druhých tím, že je doslova zahlcují svými příběhy, rychle a hodně mluví, skáčou do řeči a neumějí naslouchat. Tito lidé „tlačí“ a přesvědčují rádi druhé o své pravdě. Druhý typ je ten, který energii „tahá“. Mluví rozvláčně, potichu, trvá dlouho, než přijde k jádru věci, pokud se tam vůbec dostane. V jeho přítomnosti se nám mírně točí hlava, cítíme závratě nebo únavu či doslova fyzickou nevolnost. V tomto případě je nutné komunikaci co nejdříve ukončit a vyhýbat se očnímu kontaktu. Narcis – se snaží vyvolat v nás pocit obdivu k jeho osobě. Může mít mnoho znalostí intelektuálního charakteru nebo být „duchovně na výši“ a svými bystrými argumenty stále získává převahu nad druhými. Jeho vášní je soutěž a jeho cílem je vyhrát. Pokud je méně inteligentní, snaží se na svou osobu upoutat pozornost dětským způsobem, prostě se vychloubá a do centra pozornosti staví své úspěchy. Manipulátorům se úplně nevyhneme. Každý z nás se někdy stává manipulátorem nebo obětí manipulace, protože nejsme osvícení. Ovšem pokud chceme na sobě pracovat a odstranit ze svého života tyto více či méně vědomé vzorce chování, potřebujeme se naučit rozpoznávat skutečný záměr, který určuje naše chování a myšlení. Když se to naučíme u sebe, automaticky to poznáme u ostatních. Manipulátora nejčastěji zastavíme konfrontací s naší vnitřní pravdou. To znamená, že přestaneme hrát jeho hry, nebudeme litovat chudáky oběti, ale poukážeme na jejich vlastní moc nad situací. Nenecháme se zastrašovat agresory, ale jasně a rázně nepřistoupíme na vyděračské taktiky. Nebudeme dávat šanci věčným záchranářům, obdiv narcisům a žvanily nemusíme poslouchat. Volba je jen na nás. Pokud si dovolíme objevit své vlastní taktiky, získáme o nich povědomí a můžeme se rozhodnout, zda je budeme používat a vyčerpávat tak sebe i své okolí. Pokud máme dost pokory přiznat si své vlastní chyby a vzdát se manipulace, získáme tím energii ze svého vlastního zdroje. Tím nebudeme nuceni odčerpávat energii druhým a navíc, když k sobě budeme upřímní, poznáme lež i manipulaci na velkou vzdálenost. Naše srdce se otevře a manipulátoři se nám budou vyhýbat obloukem. Dáme-li respekt sami sobě, pak i našemu okolí nezbude nic jiného než dávat respekt nám, a každodenní boj s manipulací se tak může stát pouze součástí našich minulých zkušeností. Autorka článku: Radka Svobodová http://www.moje-vztahy.cz/ Jsem lektorkou osobního rozvoje, poradkyní v oblasti partnerských vztahů, zabývám se také transpersonální psychologií, scenar terapií a reflexní terapií. Vystudovala jsem gymnázium, pracovala jako vychovatelka na ZŠ pro neslyšící, poté jsem se vydala na 4 letou pouť po jižní Evropě, kde jsem objevovala svůj vnitřní svět na odlehlých místech ve spojení s přírodou.  Meditace, výklad snů a práce s tarotovými symboly pomohly k prohloubení mojí intuice a sebepoznání. Absolvovala jsem řadu kurzů osobního rozvoje (např. kurz komunikace s R. Telvákovou, kurzy dr. Savčenka, holistické workshopy s D. Cadenazzim) a otevřela si v Brně svoji praxi osobního poradenství a scenar terapie. V Brně jsem také navštěvovala kurzy tantry pro ženy a vedla ženské kruhy.  Se svým přítelem pořádám v ČR i na Slovensku přednášky a semináře na téma partnerské vztahy a komunikace. Věnuji se tématům emocí, závislostí, strachu, viny, lásky, oběti.Pomáhám lidem hledat nová řešení a úhly pohledu v různých životních situacích.  Mám schopnost nahlížet pod povrch a pojmenovat skryté souvislosti. Své klienty vedu do hloubky, do oblasti prožívání emocí a těla, kde díky vědomé přítomnosti dochází k uvolnění zablokovaných pocitů a vzpomínek a k jejich transformaci. Mým cílem je vést klienty k vědomému životu v přítomnosti a vnitřní svobodě. Baví mě objevování souvislostí mezi vnitřním světem lidské mysli a vnější realitou. Miluji zpěv a hraní na hudební nástroje, tanec, malování a přírodu. Společně s přáteli žijeme na středním Slovensku uprostřed přírody, v komunitě zaměřené na rozvoj vědomí. Hraji a zpívám v hudebním seskupení Tóny Brány. )

Barbora Zumotová: Volím lásku, ale co to vlastně znamená?

Barbora Zumotová: Volím lásku, ale co to vlastně znamená?

Říká se teď často "volím si lásku" nebo "odpovědí je láska", ale co to vlastně znamená? Pro mě je to absolutní přijetí.  Když se rozhodnu někoho milovat, mohu udělat pouze to, že ho přijmu úplně se vším, kým je a jak se projevuje.  Nechci, aby byl jiný, abych ho milovat mohla. Může být takový, jaký je právě teď. Nic víc. Ale právě tohle je to úplně nejvíc a pravé projevení lásky. Vysílat lásku pro mě neznamená, že si sednu do meditačního posedu a budu si opakovat nějakou lásku obsahující mantru. Vysílat lásku pro mě znamená třeba úsměv věnovaný spolucestujícímu v metru. Přijetí toho, kdo mě nemá rád, bez požadavku, aby mě rád měl. Nebo pomoc s těžkou taškou paní, která jde vedle mě do schodů a já za to nic nechci. Ani její poděkování, protože mi je příjemné už to, že jsem pomohla a jdu dál svojí cestou. Když přijde poděkování, úsměv nebo přijetí i z druhé strany, je to fajn, ale není to nutné. Když mám dost lásky v sobě a k sobě, stačí mi ji rozdávat a nepotřebuju nic zpátky. Nepleťme si to s tím, že přijetí druhého znamená, že dovolím, aby mi ubližoval, omezoval mě nebo ponižoval. V první řadě totiž miluji sebe, takže není vůbec možné, abych komukoliv dovolila, aby mi jakýmkoliv způsobem škodil. Takže udělám, co je třeba, abych sebe chránila. Přesto ho mohu přijímat. To znamená, že ho neměním. Může se projevovat agresivně a já ho za to nebudu odsuzovat, ale moje sebeobrana bude odpovídat jeho chování. Mohu odejít, trvale se vzdálit nebo použít fyzickou sílu, když bude třeba.  Vrátím se však k běžným partnerským vztahům. Často je to tak, že chceme po druhém, aby se změnil. Považujeme to za projev lásky, když bude dělat to, co si přejeme. Jenže naše požadavky na to, aby byl jiný, jsou pouze projevem naší nelásky, našeho nepřijetí. Chcete-li být milovaní, milujte. Bez podmínek. Ne jako manipulativní hru "já ho budu milovat, tak on za to bude milovat mě", ale opravdu z celého srdce. Nejde vám to? Pak jste se ještě nenaučili milovat sebe bez podmínek a vyžadujete to od druhých. Takže začněte u sebe :-) Všímejte si, kdy se k sobě chováte nelaskavě, bez respektu, odsuzujete se a chcete po sobě, abyste byli lepší, než teď jste. Pro začátek úplně stačí, když si toho budete všímat. Později můžete hledat, jak byste se v dané situaci k sobě mohli zachovat laskavěji. Velký pokrok už je jen to, že vás nová možnost vůbec napadne, tj. že vaše mysl si dokáže představit, že byste udělali něco jinak.  Nakonec můžete začít zkoušet ty nové varianty reálně udělat a sledovat, jak vám to jde a jestli je to ono. Někdy to jistě bude ono a někdy třeba zjistíte, že to ještě není to pravé a potřebujete to ještě nějak jinak, abyste se cítili dobře. Tak to zkoušejte, testujte a měňte dle libosti. Je to pro vás a může to být podle vás :-) Může to vypadat tak, že přijetím toho, co je, vytvářím stagnaci, akceptuju nějaký nepřijatelný stav. Ale jde o něco jiného. Jde o to, že přestáváte odmítat sebe nebo druhé kvůli tomu, jací právě jsou. Přestáváte být zlí. Jen přijímáte realitu. Právě v tomto momentě se mohou začít dít změny, které vás mohou překvapit svojí intenzitou i rychlostí.  Láska je totiž hnojivo, které urychluje růst úplně všeho. Můžete si všimnout, že děti, které jsou milované, se rozvíjí nejlépe. Jejich rozvoj je stabilní, radostný a v lehkostí. Když začnete s láskou (tedy s přijetím) přistupovat i k sobě, začnete růst úplně stejným způsobem - stabilně, lehce a s radostí. Které ze Slunečních esencí podporují lásku? Všechny :-) Protože každá z nich nám svým způsobem dodává energii lásky v oblasti, na kterou se specializuje. Úplně univerzální a základní je lípa, protože je o tom zcela základním přijetí sebe jako milováníhodné bytosti. Stejně tak nám však třeba dub pomáhá přijmout sebe i v okamžiku, kdy se potřebujeme vymezit, vyjádřit a postavit za své zájmy. Osika zase pomáhá přijmout naše strachy a obavy. Tedy přestat se odmítat proto, že máme z něčeho strach. To samo o sobě pomáhá uvolnit se a přestat na sebe vyvíjet nepřiměřený tlak. Přestáváme se pak bát selhání.  Takto bych mohla pokračovat. Takhle jednoduché to v principu je - přijmout se se vším, co k nám patří. Těžší je se to naučit :-) Ale je to možné, má to smysl a jiná cesta stejně není. Dovolte si mít se rádi. Více zde: https://www.zumotova.cz/news/volim-lasku-ale-co-to-vlastne-znamena/ Autorka: Bára Zumotová http://www.zumotova.cz Žena, partnerka, maminka, dcera, sestra, kamarádka... Pro vás mohu být člověkem, kterému se můžete s důvěrou svěřit, kdo vám bude klást otázky, které vám pomohou nalézt odpovědi, které vás nasměrují k vlastní pravdě a spokojenosti. Zákoutí lidské psychiky, spletitost vztahů a rozmanité lidské osudy mě zajímaly už od dětství. Moji rodiče se často stěhovali, navíc můj tatínek je cizinec, takže jsem se mnohem častěji než většina lidí dostávala do úplně cizího prostředí a vždy bylo potřeba nové lidi poznat a navázat nové vztahy.  )

Nikol Březinová: Existuje nějaká účinná ochrana proti zlým, pomlouvačným lidem?

Nikol Březinová: Existuje nějaká účinná ochrana proti zlým, pomlouvačným lidem?

Myslíte si, že existuje nějaká ochrana proti pomluvám, proti zlu, které vysílají dle méhonázoru nešťastní lidé, kteří rezignovali na svůj život, tak musí řešit život ostatních? Já jsem přesvědčená, že ano. Chci se Vám omluvit, že nepíši tak často jako dříve, ale vzhledem k tomu, že objednáváte náramečky a do toho mám ještě spoustu dalších povinností, prostě nezbývá čas. Díky tomu, že nemám tolik času, chci své články zaměřit na problémy, které Vás sužují, se kterými se snažíme společně díky minerálním kamenům a Rudrakshe skoncovat. Dnes jsem se zaměřila na zlo a pomluvy, protože toho je v naší společnosti tolik, že by se dalo krájet.  Musí být rovnováha, ale lidé by se k sobě měli chovat s úctou a ne s nadřazeností a povýšeností. Každý máme nějaký úkol, který musíme na tomto světě splnit, a pro nikoho z nás to není jednoduché, tak proč si to budeme stěžovat nějakými ošklivostmi? Nejúčinnějším kamenem proti ZLU je KŘIŠŤÁL Křišťál v sobě nese čistou energii Země, a díky tomu má velmi silné očistné vlastnosti a velmi silnou léčivou energii. Urychluje v nás výměnu energie, tím tedy negativní energii odvádí a nabíjí nás energií pozitivní. Křišťál má neuvěřitelnou moc. Ne nadarmo se mu říká kámen kamenů. Je to Pán. Křišťál je vlastně čirou odrůdou křemene, růženín je také křemen ale růžový, to samé záhněda a citrín. Proto jsou tyto kameny tak velmi účinné, jsou jedna velká rodina pomocníků. Pokud nemáte po ruce žádné jiné krystaly, Křišťál je nejuniverzálnějším kamenem. Pomáhá téměř na všechny neduhy a je i univerzálním kamenem pro jednotlivá znamení. Pokud potřebujeme uzdravit určitou oblast, můžeme křišťál pokládat na jednotlivé oslabené čakry, kdo ale neví, jaké máme čakry, a příliš se v této oblasti neorientuje, stačí, když jej budete nosit. Ať už jako náhrdelník či náramek. Minerální kameny jsou úžasné, že i člověk, který nerozumí jejich vlastnostem a neví, kam je má přikládat, jak o ně má pečovat nebo který kamen by si měl zvolit, oni sami Vám to řeknou. Jen jim musíte naslouchat a tím vlastně naslouchat i Vaší intuici, Vašemu vnitřnímu Já. Což není zrovna jednoduché, to uznávám. I kolikrát já sama vím, že bych měla něco udělat, ale rozum zvítězí a není to dobře, a pak si říkám, že jsem se měla poslechnout, protože to je to nejlepší co člověk může udělat. A taky když to neudělám, tak se mi to vymstí. Takže abychom si to ujasnili, KŘIŠŤÁL je základ. Jak proti všem neduhům a obtížím, tak proti ZLU. Proti POMLOUVAČNOSTI zvolme RŮŽOVÝ KORÁL Růžový korál volíme nejen díky jeho vlastnostem, ale i díky tomu, že je velmi krásný. Má nádherné jemné tóny růžové barvy a působí nadměrně přitažlivě. Takto to tedy vnímám JÁ. Nejen že je velmi účinný proti pomlouvačnosti, ale také symbolizuje lásku, oddanost, pokoru, soucit s trpícími. Růžový korál působí velmi uklidňujícím dojmem, působí tak i na tělo. Mírní deprese, uklidňuje rozbouřenou mysl a pomáhá uklidnit citová vzrušení. Růžové korály také zbavují tělo jedů.Takže abyste byli v harmonii fyzicky i duševně a nepomlouvali Vás ostatní nebo jim to alespoň nešlo, je jasnou volbou RŮŽOVÝ KORÁL. Posledním kamenem, který jsem vybrala proti těmto černotám, je MAGNEZIT, ten pomáhá mírnit nesnesitelnost některých lidí a proti nim i chrání Magnezit je velmi uklidňujícím krystalem. Pomáhá nám také, abychom neproráželi hlavou zeď, když je to zbytečné, dodá nositeli pocit nechat vše být, uklidnit a následně půjde řešení problému samo. Zanechává také pocit, že vše bude v pořádku. Magnezit zmírňuje nesnášenlivost ostatních a také mírní chronickou podrážděnost. Brání před falešnými přáteli, před jejich intrikami a falešnou láskou. Magnezit krom této emoční roviny má i značné účinky na tělo. Mírní křeče všeho druhu. Dále vytahuje z těla všechny škodlivé a odpadní látky, které naše tělo zaplavují. Tak, představila jsem Vám tři kameny. V jiném duchu než doposavad a věřím, že Vám to pomohlo a že již teď víte, jak se bránit proti té černotě, která číhá, aby mohla zaútočit, když budeme slabí. Takže ode dneška má smůlu, alespoň u mých čtenářů, kterým není tato situace lhostejná. Mějte se krásně a já zase vymyslím nějaké téma, klidně mi napište, co by Vás zajímalo. Budu jen a jen ráda. S láskou Vaše Nicol :-) Autorka článku: Nikol Březinová - výrobce bižuterie se spirituálním rozměrem http://nb-jewelry.webnode.cz  Tento článek není dovoleno kopírovat na jiné weby ani kopírovat části textu. Pokud chcete článek publikovat, získejte si osobní souhlas autorky. Budeme však velmi rádi, když jej budete sdílet na sociálních sítích. Ke snadnému sdílení na facebooku využijte tlačítko sdílet v horní části článku. Děkujeme, že dodržujete naše autorská práva. :-))  )

Adéla Chytilová: PODPOŘTE SEBELÁSKU SEBEVĚDOMÍM

Adéla Chytilová: PODPOŘTE SEBELÁSKU SEBEVĚDOMÍM

Být si vědomý sebe sama, vnímat kdo jsme, poznat se do hloubky a uvědomit si svoji podstatu. "Jediný člověk před kterým se neschováme, jsme my sami. Proto stojí za to se trochu poznat." Sebevědomí nás posiluje k tomu, abychom se odvážili k realizaci našich snů, jsme více ukotvení ve svých potřebách a vnímáme to, kým jsme. Zdravě sebevědomý člověk se cítí dobře takový jaký je a nepochybuje o sobě. Pochyby nás udržují neustále v mysli, zkoumáme svá těla, hodnotíme každý náš úsudek a nejsme si jisti, jestli konáme správně. Narušené sebevědomí žije z pochyb a nejistot, slyšíme neustále hlas kritiky a ztotožňujeme se s ním. Většinou jsme zvyklí jej potlačovat a zastavovat, což způsobuje opačný efekt, co odmítáme, to roste. V praxi je účinnější přijmout to, co hlas našeptává, ale neztotožňovat se s ním, nedávat význam obsahu a nechat tyto útoky přejít. Hlava nás bude chtít vždy vykolejit, bude se nám snažit namlouvat v čem jsme nedokonalí a co nezvládneme. Mnoho žen trpí pocitem méněcennosti jen kvůli tomu, že nesplňují jejich ideál krásy, přitom jsou krásné takové, jaké jsou. Velmi často si myslíme, že když zhubneme nebo zkrásníme, že se nám od té chvíle bude ve všem dařit, že všechny naše problémy vymizí a my budeme navěky spokojení. Je to stejná mýlka jako se vším, na co se upínáme do budoucnosti a držíme se přesvědčení, že AŽ dosáhneme cíle, poté budeme šťastní. Vtip je v tom, že tato metoda nefunguje nebo alespoň ne dlouhodobě. Kdykoliv si zvolíme cíl v budoucnu a cestu k němu jen protrpíme, pak nám ani jeho splnění radost nepřinese. Je to jednoduché jako rovnice, pokud si užívám již tu cestu k cíli, raduji se z aktivity, kterou pro splnění cíle provádím, nebo s vděčností prožívám každý den vedoucí k cíli, pak samotné naplnění cíle bude jen bonusem, takovou třešničkou na dortu. Pro lepší představivost si uvedeme příklad na Jaromíru Jágrovi, všichni víme, jak je úspěšný a jak se mu daří, jako málokomu. Není nadčlověk, ale jeho hnacím motorem je jeho dobře nastavená mysl. Užívá si totiž každý trénink, každou hru, není zaujatý jen medailí či odměnou, on miluje každý den své cesty, dává do něj své maximum, a tak je jeho úspěch jen reakcí na jeho přístup plný pokory a vděčnosti. Užívá si přítomný okamžik, není zaměřený pouze na budoucí plody svého snažení. Chci tím říct, abyste zkusili přepnout pozornost na TEĎ, abyste již teď začali milovat ty kroky, které vás povedou k vašim snům. Určitě znáte ten pocit, kdy dosáhneme cíle a radost vyprchá, jako pára nad hrncem. Je dokázáno, že veselí, které prožíváme například po dokončení VŠ trvá jen několik hodin, můžu to potvrdit, 5 let se těšíte na ten den a pak? Druhý den byl jako každý jiný. Ale proč? Protože jsme naučení směřovat vše do budoucnosti nebo minulosti, málokdo z nás si vědomě užívá přítomný okamžik, přitom v něm se nachází ta trvalá spokojenost, pouze v něm.Pokud necháte mysl cestovat a budete se upínat pouze na čas AŽ NĚKDY, nikdy nebudete dlouhodobě spokojení, dáváte tím najevo, že štěstí je pro vás reálné jedině po splnění cíle, někdy v budoucnu. Naučme se vnímat cíl jako směr naší cesty, ale soustřeďme se na každý krok již teď. V momentě, kdy pro nás bude přirozené si uvědomovat a užívat již tu cestu, cíl se nám více přiblíží, ale také se staneme spokojenějšími lidmi bez ohledu na jeho dosažení. Budeme umět naši mysl brát jako sluhu, ale pánem zůstaneme my sami. Začneme být více jednotní, uvědomíme si sami sebe a nepoddáme se již žádným vlivům, protože naše sebevědomí udrží správný směr tak dlouho, dokud budeme poslouchat jen hlas srdce, ne mysli. Zdravé sebevědomí nám pomáhá stát si sám za sebou, umět si nastavit hranice, za které druhé nepustíme a také uvědomovat si a posilovat naše silné stránky. Posilujte sebelásku tím, že si budete vědomi sami sebe, že si budete stát za tím, kdo jste a budete se za to umět ocenit. Dávejte si cíle a pracujte na svých snech, ale zachovejte si lásku sami k sobě, i když se vám někdy nebude dařit. Každý krok, který uděláte v přítomnosti, vás posune do krásnější budoucnosti. Ten, kdo umí podpořit své kvality a respektovat své slabiny, je na dobré cestě k pohodovému životu. Život je jen na nějaký čas, užijme si ho společně tím, že se budeme mít rádi, nemá smysl se vinit a být na sebe zlí, jen tím krátíte chvíle radosti, nezapomeňte, že jste byli zvoleni, jako ta nevhodnější osoba k prožití vašeho života. Tak začněte sebevědomě žít :-) Mé jméno je Adéla Chytilová a jsem nadšená lektorka pozitivního přístupu k životu. Věnuji se sebelásce a naučím Vás, jak opět najít sami sebe. Jako své poslání vnímám pomáhat druhým objevovat jejich ztracené JÁ, učím je naslouchat svému srdci a hledám v nich jejich přednosti. Pojďme společně měnit stará přesvědčení, která o sobě máte a naučme se, jak přijímat sami sebe s láskou. Autorka článku: Adéla Chytilová www.sebe-laska.cz Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. document.getElementById('cloakbfae5df7eede23d1820189583c311d94').innerHTML = ''; var prefix = 'ma' + 'il' + 'to'; var path = 'hr' + 'ef' + '='; var addybfae5df7eede23d1820189583c311d94 = 'naslovicko' + '@'; addybfae5df7eede23d1820189583c311d94 = addybfae5df7eede23d1820189583c311d94 + 'sebe-laska' + '.' + 'cz'; var addy_textbfae5df7eede23d1820189583c311d94 = 'naslovicko' + '@' + 'sebe-laska' + '.' + 'cz';document.getElementById('cloakbfae5df7eede23d1820189583c311d94').innerHTML += ''+addy_textbfae5df7eede23d1820189583c311d94+''; Mé jméno je Adéla Chytilová a jsem nadšená lektorka pozitivního přístupu k životu. Věnuji se sebelásce a naučím Vás, jak opět najít sami sebe. Jako své poslání vnímám pomáhat druhým objevovat jejich ztracené JÁ, učím je naslouchat svému srdci a hledám v nich jejich přednosti. Pojďme společně měnit stará přesvědčení, která o sobě máte a nauče se, jak přijímat sami sebe s láskou.   SEBEVĚDOMÁ ŽENA - Bohyně v nás a sebepřijetí ženství  )

Tara Svobodová: ZAMYŠLENÍ PRO PRŮVODCE, INSPIRÁTORY A OSOBNOSTI VE VŮDČÍCH POZICÍCH

Tara Svobodová: ZAMYŠLENÍ PRO PRŮVODCE, INSPIRÁTORY A OSOBNOSTI VE VŮDČÍCH POZICÍCH

Dnes mě napadla malá úvaha o tom, jak lidé, kteří jsou trošku víc vidět, narážejí na podobný fenomén. Najdou se stovky lidí, kteří vám přejí štěstí a vy cítíte, že je to od srdce a s takovými lidmi být, to je požehnání.Pak je zde pár lidí, kteří si vás na začátku postaví na piedestal, protože obdivují některé vaše vlastnosti.Udělají si z vás poloboha, který už téměř postrádá lidské vlastnosti. Mají pocit, že vše, co říkáte a děláte s nimi plně rezonuje a po určitý čas se nechávají inspirovat a vést k vlastní síle.Dokud splňujete jejich představy, jste pro ně nedotknutelní. Pak se stane věc, která odhalí některou vaši lidskou vlastnost, třeba že si stanovíte hranice.Nebo dotyčný časem odhalí, že máte také lidské ego.Své zklamání nad zbořenou projekcí však těžce nese, a tak celou zodpovědnost a frustraci se snaží přehrát na vás.Začne vás zkoušet a chytat na háčky, aby vám dokázal, že jste ve své roli selhali.Obviní vás z různých věcí, aby se nemuseli potýkat s vlastním stínem. A tady přichází rozuzlení. Pokud skutečně hrajete roli idola, záchranáře či spasitele nevědomě, začnete si obvinění brát osobně a máte pocit, že je s vámi něco špatně. Někdo odhalil vaši slabost!To znamená, že jste si pravděpodobně budoval image dokonale nedotknutelného božího stvoření.Avšak to, oč tu skutečně běží, není vaše momentální selhání, ale ztotožnění s rolí zachránce nebo duchovního guru, který nesmí dělat chyby. Pokud se člověk ztotožní s rolí pomáhajícího či nadřazeného, je v pasti, protože si musí udržet image silnějšího, toho, kdo má vše pod kontrolou.Na druhou stranu, pokud si k vám lidé chodí pro podporu, není dobré tuto roli úplně podceňovat a znehodnotit. Je třeba jí brát v potaz, vědom si toho, že se skutečně jedná jen o roli. Je to jen část naší osobnosti, která má určitý záměr nebo úkol. Takže pokud si vás vaši klienti pletou s kamarádkou, nebo vás objímají na potkání a píšou vám vlezlé smsky, či se do vás z plezíru navážejí na sociálních sítích, protože si vás potřebují otestovat a nastavit vám za každou cenu zrcadlo, je podle mého názoru na místě je odkázat do patřičných mezí. Čím více lidí vás zná, tím vzácnější je váš čas a není čas na hrdinství. Deset až čtyřicet zpráv na messengeru denně mě odnaučilo spasitelskému syndromu. Lidi, kteří si na mých statusech dokazují svou nadvládu, ty, kteří zbytečně rýpou, soutěží a bojují o svou převahu, odebírám z přátel. O to víc mě těší, kolik je těch lidí, kteří jsou skutečně poctiví a upřímně vřelí, dobrosrdeční a přející.Takoví lidé na vaše chyby upozorní jemně v soukromí, pokud je nutné je vůbec řešit. Skutečné přátelství nezná hierarchii. Úcta se projevuje přirozeně, jako součást naší jedinečné hodnoty. Budu ráda za vaše osobní postřehy, sdílení, pokud se někdy ocitáte v těchto rolích, jak to máte vy, podělte se o své zkušenosti :)   Autorka článku: Tara Svobodová http://www.moje-vztahy.cz/ Jsem lektorkou osobního rozvoje, poradkyní v oblasti partnerských vztahů, zabývám se také transpersonální psychologií, scenar terapií a reflexní terapií.  )

Michal Ježek: Proč podléháme pocitu neštěstí?

Michal Ježek: Proč podléháme pocitu neštěstí?

Děláte práci, kterou máte rádi? Věnujete se činnostem, které Vás naplňují pocitem štěstí? Budíte se ráno s příjemným pocitem na těle a úsměvem na tváři? Hřeje Vás u srdce, když jste ve společnosti jiných lidí? Ne? A jste tedy šťastní? Když jsem byli malí, dělali jsme věci intuitivně. Měli jsme hlad, šli jsme se najíst. Neměli jsme hlad – nejedli jsme. Chtěli jsme si hrát, tak jsme si hráli. Chtělo se nám spát, usnuli jsme. Narodili jsme se a jednoduše jsme vždy věděli, co chceme a co ne. Automaticky jsme vytvářeli činnosti, které nás dělali šťastnými. Znali jsme význam svobody a bylo nám jedno, co si o nás kdo myslí. Ba co víc, nezajímalo nás ani to jestli si o nás někdo něco myslí. Byly jsme takový, jací jsme chtěli být.  Brzy do našeho života začala vstupovat pravidla „dospělého světa“. To smíš, to nesmíš. Nedělej to. Nesahej na to. Nemluv. Teď si jdi hrát. Teď jdi spát. Museli jsme souhlasit s pravidly, které nám nastavili naši silnější rodiče. Vychovali nás stejně, jako se vychovávají zvířata. Formou trestu a odměny. Nikdo nám nedal na vybranou a tak jsme svou svobodnou mysl museli upravit podmínkám našich rodičů a společnosti. Již jsme si nemohli dělat, to co se nám líbilo a co nás uspokojovalo. Již jsme nemohli být sví. Pomalu jsme se formovali, až z nás společnost vytvořila „dokonalý perníček“ – protlačený ostrou formičkou. Jeden jako druhý. Jen „cukrové“ zdobení se odlišuje (ale nezapomeňme, že i toto „cukrové“ zdobení má svou ideální formu).  A jak tato ideální forma vypadá? Nu, přesně si uvědomujeme, jaké chování je dobré a jaké špatné. Pravidla existují na veškeré životní okruhy. Nedodržováním těchto okruhů následuje trest. Dotáhli jsme to až tak daleko, že se umíme potrestat sami a to ne jen jednou. Jsme přeborníci v trestání. Nepotřebujeme k tomu druhé lidi. Potrestáme se patřičně sami. Kde je „háček“?. Hluboko v nás, v naší duši, v našem JÁ existuje taková maličká paměť. Je to letmá vzpomínka na naši podstatu. Tato vzpomínka se zdá být stejně tak hříšná, jako když Eva utrhla jablko poznání. Zavřete oči a zkuste tuto vzpomínku najít. Je to až vzrušující poznání, že? Ale přesně tohle jste vy.Není jediný důvod chodit každé ráno do práce a dělat něco, co Vás nebaví. To Vám jen někdo vnutil myšlenku, že nemůžete dělat práci, která Vás naplňuje a zároveň s ní vydělávat skvělé peníze. Další špatná „součástka“ je, že nemůžete mít partnera, kterého byste chtěli. Vy můžete všechno. Jen systém si to nepřeje. Buďte ke světu upřímní – nepřetvařujte se. Vy můžete být šťastní, jen musíte vystoupit z řady. Velmi groteskní situace takovéto neupřímnosti nastává například při rodinných obědech. Je to jen malá ukázka z běžného života nás všech. Maminka vaří králíka se zelím. S rodinou se sejdete u stolu a začnete jíst. Při prvním soustě zjistíte, že jídlo nesplňuje Vaše očekávání. Děti mají očividně stejný pocit jako vy. Pyšná kuchařka se zeptá: „Jak Vám chutná?“. Neuspokojené děti řeknou prostě: „Nechutná“. Nic víc, nic míň. Vy jste přeci dospělí a nechcete maminku urazit. Ošemetně řeknete, že by to možná, ale opravdu jen možná mohlo být více dochucené a to zelí méně kyselé, ale že jinak je to vlastně dokonalé a jídlo se jí JINAK moc povedlo. Samozřejmě, že jste to řekli, protože nechcete maminku urazit. Ale opět jsme u toho, že kdyby si všichni u stolu nebrali nic osobně, mohli byste i vy říct svůj názor. My si ovšem bereme vše osobně a jsme nešťastní, protože jsme uvařili špatný oběd, protože nás v práci nepochválili, protože manžel se zrovna ráno neusmívá. Vše si bereme osobně a pak se trestáme.  Představte si tu svobodu, když byste o svém životě rozhodovali vy sami. Vy víte, jak jste dobří lidé. Kdykoli se můžete pochválit. Můžete mít všechny lidi kolem sebe rádi aniž by Vás zasáhli jejich názory. Můžete být šťastní a můžete pomoc aby i lidé okolo Vás byli šťastní. Držím Vám palce při objevování Vašich utajených tužeb. PS: Pokud potřebujete pomoc najít cestu, rád Vám pomohu. Autor článku: Michal Ježek terapeut a výrobce tělových a ušních svící http://michaljezek.cz/blog/ Jmenuji se Michal Ježek a pomáhám lidem uzdravit jejich fyzické a emoční potíže. Jako terapeut vedu lidi k vědomému životu a pomocí moderních osvědčených technik citlivě pracuji s klienty na tom, aby se jednou provždy zbavili svých traumat. Aby to nebylo jako ve známém rčení o kázání vody a pití vína, snažím se jít sám příkladem. Ve své práci patřím k terapeutům, kteří svou práci dělají srdcem a s nadšením. A to, co radím lidem, se snažím také sám dělat. Důležité je především uvědomit si, že žít můžeme pouze v přítomném okamžiku, tady a teď. )

Karla Czechová: Návyk jménem „To jsem já“

Karla Czechová: Návyk jménem „To jsem já“

Už Margaret Thatcher říkala: „Pozor na myšlenky vtělené do slov. Pozor na slova, která utvářejí Vaše činy. Pozor na činy, utvářejí Vaše zvyky. Pozor na zvyky, utvářejí Váš charakter. A pozor na charakter, protože ten utváří Váš osud. Co si myslíme, tím budeme.“Někdy přemýšlím, co to je „Být já“? A je to JÁ z ega nebo ze samotné podstaty? Většinou, pod vlivem okolí, výchovy, školy, ale i televize či médii a v neposlední řadě očekávání, ani nevíme jak a vstoupíme do rozjeté manéže plné rolí, ze kterých se stávají návyky.Druhým aspektem je, že naše mysl se povětšinu času vydává na výpravy do minulosti či budoucnosti. Často tyto výpravy připomínají bojové tažení. A tak znovu a znovu prožíváme tryzny, topíme se v bolesti a mnohdy i sebelítosti. A to vše aniž bychom si to na vědomé úrovni uvědomovali. Tak důmyslná je naš mysl.Kým jsem?Nakonec v podstatě můžeme říct, že si zvyknem být někým, komu říkáme „To jsem Já“, ačkoli s pravou esencí a autenticitou nás samotných to „Já“ nemá nic společného. Pro odpověď do srdceŽivot z návyku a v rolích nás odchyluje od sebe samých jak nejvíce si to dokážeme představit. Jedeme na autopilota a i naše reakce na různé události, situace a lidi jsou pouze odpovědí naších neuronů, které odpovídají právě za zmíněné zvyky, které se utváří z naších předchozích zkušeností ovlivněné okolím.Tento způsob života může být dostačující, ovšem na přechodnou dobu. Naše pravá podstata se jednoho dne ozve a někdy dosti razantním způsobem. To, že se nám tu a tam něco „náhodou“ přihodilo – nemoci, nehody, finanční či vztahové krize a my jsme měli tisíc odůvodnění a nebo jsme tomu dokonce nepřipisovali žádnou důležitost, byly pouze signály našeho srdce, naší duše. Světe div se, najednou se sype úplně všechno a nebo jen něco, ale pořádně. A my jsme postavení před rozhodnutí opustit naše role a zvyky toho, kým jsme. Ze dne na den to jednoduše přestává fungovat. Možná se někomu podaří krize a nemoci žahehnat, ale další události na sebe nenechají dlouho čekat, až nakonec je potřeba jít pro radu… ne k 12 měsíčkům, ale blíž, mnohem blíž – do svého srdce.A ačkoli si život naplánujeme jakkoli. A ač si myslíme, že víme, co je pro nás nejlepší i tak nakonec nemáme šanci utéct. Kam byste taky před sebou utíkali? Ty jsi mi narušil veškere moje plány, já to mám teď mít úplně jinakTakhle jsem se loučila před pár lety s člověkem, se kterým mi něco vevnitř říkalo, že mi převrátí život naruby. A taky že jo. Když si dnes na to vzpomenu, ze srdce se musím smát. V té době, když jsem toto prohlásila, jsem myslela mými jinými plány jiného muže, kterého jsem si vyhlídla a vymyslela si, že bude otcem mých dětí. Z dnešního pohledu vím, že mi narušil veškeré „plány“ neboli můj dosavadní život, celými dlouhýmí léty vykonstruovanou JÁ.Od té doby šlo vše úplně jiným směrem. Věřím tomu, že nebýt tohoto „narušitele“ svou pravou podstatu mého JÁ mám zahrabanou pod vrstou zvyků, návyků, zkušeností a především programů a vzorců možná do dnes. Teď alespoň mohu krok po kroku vytahovat se sutin mou opravdovost mé duše a toho proč jsem tady a kým doopravdy jsem. Bolest je ukazatelemAť už Vás něco bolí na jakékoli úrovni, je to pouze ukazatel nerovnováhy ve Vašem životě. A nerovnováha je známkou vychýlení se Vás od Vaší pravdivé podstaty. Čím víc Vás něco bolí (fyzicky, psychicky, emocionálně…), tím více žijete ne-svůj život, a prožíváte ne-sebe. Ať už Vaše hlava má jakékoli argumenty a výmluvy, za každou bolestí je naléhavý hovor z Vašeho nitra, který si žádá Vaší pozornost. Pokud děláte nedostupné, hlasitost volání se stupňuje, až Vám nakonec drnčí celá hlava tak silně, že si toho prostě nejde nevšimnout. A někdy doslova a do písmene. Rovnováha přináší klidProblém je, že se neslyšíme, tím ani neposloucháme. Jak tedy máme následovat naši autenticitu? To je jako sledovat film bez zvuku a konec konců i bez obrazu. Nejvhodnější tedy je utišit svou mysl, ego (které předstírá kým jsme) a emoce. Po kousíčkách uslyšíte sami sebe a pak přijde, respektive naladíte se i do vnitřní rovnováhy. Vnitřní klid a harmonie Vám přinese stabilitu v životě, v práci i ve vztazích. Stabilitu plynoucí z Vašeho nitra. To jediné je trvalé. Chce to jen trening a důslednost.Naučte se vnitřní ronováze a žijte v přítomnosti, jak to jen jde. Zůstaňte dobrou mámou, láskyplnou partnerkou a radujte se ze své práce či ze života. Meditace pro praktický život  jsou na doma, ale především i za chůze. A nakonec je jedno, kde začnete. Autorka: Karla Kaja Czechová – lektorka, terapeutka, kouč, redaktorka a spisovatelka - www.zivotvrovnovaze.cz Jmenuji se Karla Czechová a skončila jsem třetí dekádu svého života. Dlouho jsem ve svém životě létala nahoru a dolů. V dubnu 2013 jsem se rozhodla z horské dráhy vystoupit a vytvořit si vlastní cestu, dle svých přání, dle svého srdce. Mým osobním záměrem, který rozvíjím každý den, je žít v každé chvíli svého života své sny. Záměrem mého srdce či duše je inspirovat, motivovat a provázet všechny bytosti k pochopení a uvědomění – ke spokojenému, láskyplnému životu. K životu v rovnováze! Pro naplnění mých záměrů jsem vytvořila projekt Život v rovnováze a jako metodu jsem si vybrala on-line kurzy, meditace, webináře, ale i osobní přednášky, semináře či individuální konzultace. A pro lásku ke knihám a k psaní publikuji články o osobním rozvoji na svém blogu, píši knihy a v neposlední řadě spolupracuji jako redaktorka s časopisem Šifra. )

Veronika Kovářová: BEZPODMÍNEČNÁ LÁSKA V PARTNERSTVÍ

Veronika Kovářová: BEZPODMÍNEČNÁ LÁSKA V PARTNERSTVÍ

Láska bez podmínek je tam, kde je vzájemný respekt bez potřeby druhého měnit. Oba partneři vědí a cítí, že již nemusí nic předstírat a dokazovat, našli se a ctí se navzájem. V tomto partnerství sídlí forma uvědomění, že každý je zodpovědný sám za sebe a díky zdravě ukotvené sebeúctě mizí potřeba druhého soudit. Oba partneři přijali sebe sama se všemi aspekty vlastní osobnosti, což je zásadní v tom, aby byli schopni pustit jakoukoliv tendenci svého partnera měnit k obrazu svému. V mnoha případech to ani není třeba zmiňovat, neboť stejně jako v mezilidských vztazích mluvíme o vzájemném zrcadlení, zde se zrcadlí respekt a přijetí. Pravdou je, že vědomý partner by jakoukoliv formu manipulace neakceptoval a rozklíčoval by ji na vědomé úrovni již v samotném počátku. Partneři si jsou na cestě vzájemně oporou, neboť vědí, že spolu jsou silnější. Již nelpí na vzájemném potvrzení, že se neopustí. V nitru každého z partnerů sídlí vědomí, že tomu tak je, aniž by si tento fakt potřebovali neustále potvrzovat. Vzájemný postoj dostatečně signalizuje pocity jistoty a soudržnosti, které na podvědomé úrovni vnímá každý z partnerů. Došli do fáze vnitřní harmonie, kde se spojili s nekonečným božským zdrojem zvaným Láska, který posiluje pocit důvěry, soudržnosti a celistvosti v partnerství. Takové páry pozvedají lidstvo na kolektivní úrovni. Jejich láska zanechává otisk v kolektivním vědomí, jako tomu bylo, je a bude. Jsou důkazem toho, že pravá láska je skutečná. Tyto páry jsou často označované jako dvojplameny nebo partneři duše. Láska bez podmínek říká:“Miluji Tě, neboť v Tobě vidím sebe!” Láska s podmínkami:“Nejdříve se musíš změnit, a pak Tě budu milovat!” Láska s podmínkami dokáže být velmi silná, vášnivá, až spalující. S touto láskou přichází pocit nalezení toho, co chybí uvnitř. Je zde přítomná i soustavná touha potvrzení od jednoho či obou partnerů si navzájem, že k sobě patří a patřit budou. Když ne, hrozí prázdnota; hluboká citová ztráta. Partneři mohou dojít k závěru, že našli toho pravého partnera, který je může udělat šťastnými, a taky to podvědomě očekávají. Vzájemné pouto zalepuje oběma partnerům vnitřní bolesti, přináší toužebně očekávané naplnění prázdných míst v srdci, a především konec nepříjemné samoty. Vzrůstá zde fyzická potřeba nejistoty ze ztráty, která plodí určitou formu spoluzávislosti s potřebou druhého měnit, neboť prvotní idealizovaná představa o partnerovi se mění s realitu všedních dnů. Primární potřeba byla naplněna a partneři se začínají orientovat v plném stavu vědomého prozření a nacházet se ve svém skutečném světle. Ve vztahu se zrcadlí vzájemná vnitřní bolest, která byla v prvopočátku ukojena zamilovaností, nikoliv vyléčena na hluboké úrovni, kde se nachází. Což neznamená, že spolu musí nutně trpět. Partneři si jsou vzájemným majákem, v průběhu plavby životem se mohou vzájemně zachraňovat a padat do hlubin, aby se znovu oba vynořili. Takové záchrany mohou často působit jako oživení. Partneři spolu nacházejí kompromis, ať už ve prospěch rodinné budoucnosti nebo osobního postoje a přesvědčení vůči partnerství. Tato partnerství jsou karmická nebo to mohou být i páry spřízněných duší. Všechna naše partnerství jsou pro nás v zásadě velmi cenným přínosem. Každá zkušenost, která nás v životě potká, nás posouvá k nalezení toho pravého partnera, se kterým máme prožít život. Není třeba analyzovat, jestli současný partner splňuje náležitě všechna zmíněná líbivá kritéria. Pro nezadané to není další příručková mapa, jak vybrat toho nejlepšího partnera. Rozhodujícím kritériem jsou vždy naše pocity; pokusit se dívat srdcem. Jak se cítíte, když jste spolu? Co se ve Vás odehrává při představě společné budoucnosti? Shodují se vaše nejvyšší životní hodnoty? Jaké pocity převažují ve Vašem vztahu? Oheň lásky může hřát, ale i spalovat. Oheň je život, ale může i ublížit. Stejně tak láska, pokud není ve zdravé rovnováze, mění se v posedlost či chtíč. Čistá láska nikdy neubližuje. Rovnováha tkví v tom, že můžeme dostat pouze to, co máme rozvinuto u sebe. Což je kámen úrazu ve většině případů. Partneři si stěžují, že jim chybí porozumění, podpora, ten druhý jim nenaslouchá atd. Není divu, když sami neumí nabídnout to, co očekávají. Nejsou v souladu s požadovaným očekáváním. Vesmírné zákony jsou čisté, etické a spravedlivé. To my jsme se naučili v průběhu života, že je možné něco dostat, aniž bychom se o to sami zasloužili. Láska a partnerství je citlivé a zásadní téma v životě, a pokud se srdce uzavřelo pod tlakem bolesti, cesta k vyléčení je provázena obavami. Je pochopitelné, že znovu otevřít své srdce může být složité a plné obav, že bude zneužita naše zranitelnost a bude nám ublíženo. Naučit se znovu v lásce nejen dávat, ale i přijímat je výsledkem trpělivého a léčivého procesu našeho nitra. Vyléčené srdce dokáže dát velmi hodně, vědomo si zkušeností a naplněno vděčností, je tak obrovským darem pro lidstvo. Naše zdroje milovat jsou bezbřehé! Je to o tom znovu zavítat do koutů našeho vnitřního světa bohatství a opět zažehnout v srdci oheň Lásky, aby opět začal hřát. Nejdříve u sebe, a poté společně. Je to návrat do Jednoty, pomyslného pocitu domova a bezpečí. Z tohoto spojení vychází léčivá síla v podobě lásky, respektu, důvěry a pochopení bez tendence soudů a manipulace. S napojením na tento zdroj se stáváme důvěřivými a jsme ochotní znovu uvěřit, že láska je skutečná a přirozená součást našich životů. Autorka článku: Veronika Kovářová – koučka a motivační mentorka pro ženy – www.veronika.vision Věnuji se koučinku a motivačnímu mentorinku. Svou přidanou hodnotu vnímám v rozvoji osobnosti tím směrem, kam směřuje niterná část každého z nás, a sice k pocitu celkového vnitřního naplnění. Síla transformačního procesu je výsledkem dlouhodobého a upřímného hledání. Naprosté odevzdání se novému směru je nezbytnou součástí.S ohledem na své nejvyšší hodnoty věnuji prioritně pozornost rovnováze ve svém životě, což mi umožňuje harmonicky propojovat své zájmy v osobním i pracovním životě. Miluji cestování, sdílení zážitků a zkušeností s podobně naladěnými lidmi a vždy vítám možnost, jak se nechat inspirovat či inspirovat druhé. FB page: Veronika Kovarova Sebekoučink )

Nejnovější články na našem portálu

Tibetská kniha mrtvých (Bardo Thödol) – Jedna z nejdůležitějších knih moudrosti lidstva
červenec 01, 2025 323
„Nejsou to nic než tvoje klamné představy. Věz, že všichni ti navenek vystupující vládcové smrti,...
Číst článek...
Slunce v Raku – Všechny pocity jsou stejně hodnotné, ale mají jinou frekvenci
červen 20, 2025 596
21. 6. 2025 ve 4:42 vstoupí Slunce do znamení Raka, který nás bude vracet domů, ke kořenům, do...
Číst článek...
Slunce – Zářivá hvězda, životodárná energie i mýtické božstvo
červen 10, 2025 371
„Ráno vychází bůh Re z východní nebeské brány, u níž stojí dvě tyrkysové sykomory, a nasedá do...
Číst článek...
Bez Černý – Posvátný a léčivý keř s kouzelnou mocí
květen 28, 2025 723
Staré české přísloví zní: „Před heřmánkem smekni, před bezem klekni“. Toto lidové rčení je důkazem...
Číst článek...
Slunce v Blížencích – Slyšet čistě vnitřní pravdu
květen 20, 2025 847
20. 5. 2025 ve 20:55 vstoupí Slunce do znamení Blíženců za podpory mocného Pluta, abychom se...
Číst článek...
Geomantie – Nauka o jemnohmotných silách Země
květen 20, 2025 790
Ať se nacházíme na jakémkoli místě na světě, vnímáme ho určitým způsobem, necháváme se jím...
Číst článek...
Pod vlivem magického Měsíce – Jak na nás působí jeho jednotlivé fáze?
duben 29, 2025 751
Měsíc je spolu se Sluncem nejdůležitějším a největším nebeským tělesem, které lidské oko vnímá....
Číst článek...
Slunce v Býku – Prosté bytí je projevem Boha
duben 15, 2025 1129
19. 4. ve 21:56 vstoupí Slunce do znamení Býka, kdy Uran na jeho posledních stupních vytvoří...
Číst článek...
Hormonální jógová terapie – Návrat k ženské energii, návrat k sobě
duben 01, 2025 921
„Sestavu hormonální jógy jsem vytvářela pro menopauzu, pro starší ženy, které ztrácejí hormony,...
Číst článek...
Slunce v Beranu – Nová cesta je otevřená
březen 20, 2025 1162
20. 3. 2025 v 10:02 Slunce, které opustí konjunkci s Neptunem a Severním lunárním uzlem v Rybách,...
Číst článek...
Měsíční jeskyně – Tajemná šachta patří k největším záhadám na Slovensku
březen 18, 2025 1209
Stálo tam něco jako obrovské černé silo, bíle olemované. Když jsem se vzpamatoval, napadlo mě, že...
Číst článek...
JITKA VALENTOVÁ: Černá Luna vstupuje do Štíra 27. 3. 2025
březen 12, 2025 1439
Dne 27. 3. 2025 vstoupí po 9. letech v rámci koridoru zatmění Černá Luna do znamení Štíra . V...
Číst článek...
PODPOŘTE NAŠÍ PRÁCI A ZAŠLETE NÁM FINANČNÍ DAR, VELICE DĚKUJEME.
2201380141/2010. Pro platby ze zahraniční: FIO Banka, a.s.
IBAN: CZ7720100000002201380141

NEBO PŘES PAYPAL třeba 111,- nebo 222,- Kč

Přednášky z festivalu Poděbrady

Více videí

Tajemné dějiny a UFO na Zemi

Nejčtenější články na našem portálu osobního rozvoje

16 květen 2020 2338432
Věřím, že každý se někdy zarazil nad "časem", tedy lépe řečeno nad čísly na hodinách, která na...
Celý článek...
4 listopad 2019 518317
Taky jste si všimli, že stále více lidí hlásí různé formy intolerance nebo alergie na pšenici,...
Celý článek...
20 září 2023 463032
Naše jméno nás representuje na veřejnosti a je do jisté míry i naší vizitkou. Každé jednotlivé...
Celý článek...
Vaše osudové číslo předurčuje Vaší životní cestu
1 prosinec 2020 298528
Nauka o číslech nebo-li numerologie je prastará opravdu zajímavá věda. Možná právě proto byla po...
Celý článek...
51 symptomů spirituálního probuzení
28 září 2023 289863
1. Změna spánkových vzorců: nervozita, horká chodidla, přerušovaný spánek Pocit únavy po probuzení...
Celý článek...
3 říjen 2023 275857
Byla roztěkaná, utahaná a kafe pila neúměrně rychle. Prý musí brzy jít, protože na ni doma čeká...
Celý článek...
Jitka Bičíková: ATOPICKÝ EKZÉM a jeho duchovní příčina
6 říjen 2023 264840
Ekzémy vyjadřují náš VNITŘNÍ ZÁPAS mezi tím počem toužíme, a tím co ve skutečnosti prožíváme....
Celý článek...
Jak zjistit z numerologie kým jsme byli a jak jsme zemřeli v minulém životě?
3 srpen 2019 263881
Zajímá vás, zda jste byli v minulém životě mužem či ženou nebo příčina smrti, co nás čeká po...
Celý článek...
Význam andělských čísel 11, 111 a 1111
13 duben 2020 261808
Pokud opakovaně vídáte čísla 11, 111 nebo 1111, je pro to důvod. Nejčastějším způsobem, jakým...
Celý článek...
DUCHOVNÍ PŘÍČINA OBEZITY a celulitidy v naší mysli
12 prosinec 2020 246623
Obezita znamená z mluvy naší duše nejen POTŘEBU OCHRANY, OBAL STRACHU, ale také ÚTĚK PŘED -...
Celý článek...
Jitka Bičíková: Krevní tlak NÍZKÝ/VYSOKÝ - duchovní příčina
30 květen 2022 246087
VYSOKÝ KREVNÍ TLAK - Duchovní příčina Vysokým tlakem trpí lidé, kteří v sobě dusí VELKÝ TLAK....
Celý článek...
Jak zhmotňovat svá přání - Zákon přitažlivosti, nejmocnější zákon vesmíru
29 srpen 2021 218418
Každá myšlenka vibruje, každá myšlenka vyzařuje nějaký signál a současně přitahuje jí odpovídající...
Celý článek...
Vztah dvojplamenů - karmických duchovních dvojčat
7 leden 2018 214293
O konceptu dvojplamenů toho bylo napsáno hodně a koluje mnoho názorů a přesvědčení. Zdá se, že...
Celý článek...
Jak číslo domu a bytu může ovlivňovat váš život
30 září 2019 195752
Mohlo by se zdát, že čísla na dveřích jsou abstraktní, kromě základní orientace nic neznamenající...
Celý článek...
Jitka Bičíková: Proč ženy trpí na CYSTY, VÝTOKY A BOLESTIVOU MENSTRUACI? ~ psychospirituální příčina
17 září 2020 188473
V dnešní době snad už neexistuje jediná žena, která by neměla nějaké "ženské problémy". Čím je to...
Celý článek...
Vendula Kociánová: Muži milují silné ženy, do doby, než z nich vytáhnou raněné chlapce
27 srpen 2020 186504
Většinu mužů přitahují silné ženy. Někdo si na ni troufne jiný jen tak z povzdálí kouká a...
Celý článek...
Jitka Bičíková: VELKÉ A TLUSTÉ BŘICHO U HUBENÝCH ŽEN
6 prosinec 2018 178590
Jste štíhlá, cvičíte, držíte dietu, ale stále nemůžete zhubnout velké břicho ? KDE JE CHYBA? Náš...
Celý článek...
Soňa Sofi: NUMEROLOGIE - Číslo dne narození
23 září 2019 170554
"To, čím jsi, záleží na třech faktorech:na tom, co jsi zdědil, co z tebe udělalo tvé okolí a co...
Celý článek...
Je ten muž pro mě skutečně tím pravým?
25 listopad 2020 165835
Často se dva dospělí dají dohromady a jenom donekonečna přehrávají svá dětská dramata. Poměrně...
Celý článek...
Petra Jelínková: Všem matkám svých synů
13 srpen 2022 163052
Tak jak nic v životě není náhoda, není ani náhoda, že žena porodí syna. Tím, že žena přivede na...
Celý článek...
Znáte svojí osobní roční vibraci? Víte v jakém karmickém roce se nacházíte?
24 květen 2018 145744
Každý z vás jistě ví, jaký se píše rok, nyní, když dávám dohromady tento článek, jsme na sklonku...
Celý článek...
MERLIN král čarodějů: Když muž skutečně miluje
20 červenec 2022 129875
Když muž skutečně miluje a otevře své srdce ženě, měla by žena o jeho zranitelné srdce pečovat a...
Celý článek...
Jitka Bičíková: BABIČČINY BYLINKY na lymfu a otoky
21 květen 2020 126441
OBKLAD Z JABLEČNÉHO OCTA: – Vezměte si bavlněný ručník nebo nějaký hadřík a namočte ho v...
Celý článek...
Soňa Sofi: NUMEROLOGIE - Osobní roční vibrační číslo
3 červenec 2016 125739
Charakteristiky pro jednotlivé roční vibrace. Jsou to devítileté cykly, ve kterých se pohybujeme...
Celý článek...