Terapie a práce na sobě

Vendula Kociánová: Proč se schválně udržujeme v nedostatku?

Vendula Kociánová: Proč se schválně udržujeme v nedostatku?

Kdo by nechtěl peníze? Neznám nikoho, kdo by nechtěl žít v hojnosti. A tím myslím spíše té materiální. Těžko se nám mnohým žije v blaženosti a radosti, když nemáme na zaplacení nájmu a základních životních potřeb.Hlava ví, co by chtěla, ale naše vnitřní nastavení říká něco jiného…Narazila jsem poslední dobou na stále častější problematiku. Člověk se uměle udržuje v nehojnosti, uměle vytváří situace nekomfortu, zadlužuje se, dělá unáhlené kroky, co vydělá, okamžitě utratí a stále častěji je na nule. Střídají se mu období hojnosti a období z ruky do huby.Tito lidé měli většinou velmi dominantní manipulativní maminky. Aby dostali maminčinu lásku, museli se buď chovat podle jejich představ, nebo byli v nějakém průseru a maminka se o ně mohla náležitě postarat. Pomoci jim. Zvyšování sebehodnotyProč by to ta máma dělala? Vždyť přece každá máma chce pro své dítě to nejlepší a každá máma chce, aby se jejímu dítěti dařilo. Nenechte se mýlit a nevěřte všemu, co se říká.Maminka se tak možná prezentuje. Protože ale sama žila v prostředí, které ohrožovalo její příjem lásky, vybudovala si kolem sebe mechanismus, kde si uměle vychovává “ovečky”, které ji budou potřebovat. Ona jim může pomáhat a tím získává na hodnotě. Maminky si vás kupujíMáma si prostě kupuje vaši přízeň. Zavazuje si vás. Když však náhodou překlenete těžší období a budete zase na vzestupu, ztrácíte její zájem. Buď se bude snažit vyvolat další a další nepříjemné svazující situace, abyste nemohli z jejího vlivu zdrhnout nebo bude dělat, že ji nezajímáte. V obou případech se budete cítit nenaplněně. Začalo to v dětstvíZačalo to už v dětství, kdy jste museli být hodný chlapec nebo hodná holčička. Pak vás maminka láskou zahrnula. Nedejbože, když jste chtěli projevit svou vůli a postavit se proti ní. Možná byla schopna zmanipulovat proti vám celý svět. Cítili jste se mizerně, provinile, okolí na vás házelo špínu a maminka si mnula ruce, protože měla dostatek pozornosti a podvědomě věděla, že ten tlak dlouho nevydržíte a s prázdnými kapsami a bez sebeúcty opět přiklušete do její náruče. (Nebo do náruče zástupné partnerky) Když z toho utečeteJednoho dne prohlédnete tu hru a budete se chtít vymanit z matčina vlivu. Odtrhnete se. Začne se vám dařit. Jásáte, jak jste tu situaci zmákli. Užíváte si volnosti a svobody. Vítáte možnost vlastního rozhodování sama za sebe. Ale ouhaZačne se vám dařit, začnete vydělávat více peněz a přepadne vás strach, že o všechno přijdete. Realita tomu vůbec neodpovídá, přesto se začnete bát. Bojíte, že přijdete nejen o komfort, ale že přijdete i o lásku partnera. Podvědomí vám totiž začne házet program “Když se budeš mít dobře, přijdeš o lásku matky.” Když to zatím žijete nevědoměTento vnitřní hluboko uložený strach vás donutí, abyste se hojnosti i lásky urychleně zbavili. Jste totiž zvyklí si blahobyt, sakra, zasluhovat. Dáte výpověď v dobré práci, opustíte partnera, vzdáte se svého majetku, hloupě se zadlužíte, odmítáte nabídky práce, protože se vám nezdají dost dobré, odmítáte přítomnost partnera s výmluvou “potřebuji být sám”, vydělané peníze hned utratíte…a to všechno jen proto, aby se ve vás opět otevřel program “Když nemáš a jsi na tom mizerně, přijde máma, která se o tvé blaho postará.” Zasloužit si láskuZasluhovat si lásku je skutečně velmi hluboko uložený program. Řekla bych, že se v nás projevuje až na genetické úrovni po rody. Abyste se tohoto programu zbavili, měli byste si vštípit novou realitu, že nemusíte žebrat o lásku mámy ani zástupného partnera.Že už jste velcí a mámu nepotřebujete. Že váš láskyplný pocit nevyvěrá z pseudolásky rodiny či manipulativního partnera. Váš pocit lásky vyvěrá z vás. Uvědomujte si, že je v pořádku mít se dobře. Je v pořádku mít peníze, je v pořádku mít krásné láskyplné vztahy. Je v pořádku si dělat radost a být šťastný. Vnitřní dítěObejměte své vnitřní dítě, které si myslí, že není dost dobré a potřebuje se stále trápit, aby se o tom ujistilo a aby bylo milováno. Mnozí z nás měli pozornost milující mámy jen, když byli nemocní nebo jakkoli společensky oslabení. Proto i v dospělosti opakujete stále stejný vzorec se svým okolím i partnerem a penězi. Bojíte se mít se dobře, protože je to pro vás nepřirozené a ohrožující. Vymaňte se z toho hnusného kolotoče mám x nemám.Je totiž v pořádku mít. A komu se to nelíbí a ztrácí o vás zájem, tak je to jeho věc. Ať si spasitelský syndrom zahojí na jiné oběti, která ještě neví, že život je volba. Volba každou minutu být, kým jsem. Naučte se mítSystematicky si dopřávejte hojnost všeho, co vás napadne. Musíte ten pocit hojnosti a nových možností v sobě ukotvit, aby se stal trvalým stavem a to pár týdnů potrvá. Pak si ale všimnete, že přesto, že se máte dobře, přestože máte peníze a lásku, tak se nic hrozného nestalo. Možná vás opustí manipulativní rodina či partner, protože už vám program nehojnosti nemusí naplňovat. Vám to ale bude jedno, protože už si to umíte dát sami.Potom začne hojnost materiální i hojnost lásky proudit ze všech stran. Hodně štěstí při propojování ducha s hmotou. Autorka: Vendula Kociánová http://www.vendulakocianova.cz Navádím ženy i muže k vlastní podstatě. Aby bez kouzel a čar dokázali hnout se svým životem, tak jak jsem to dokázala já. Mnohdy jsou ty nejjednodušší cesty nejhůře viditelné. Život sám je velmi snadný a jednoduchý, pokud to tak chceme. O nic se nemusíme snažit, protože vše je nachystáno, jen se položit do proudu a nechat se nést. Ukazuji lidem, že hmota a duchovní růst jsou velmi úzce spjaty a že vše začíná od lásky k sobě samému. Kdo se bojí, ten ať stojí. Článek smí být šířen a kopírován jen se souhlasem AUTORKY. Portál Příznaky transformace TV má osobní souhlas autorky k jeho uveřejnění. Budeme rádi, když tento článek budete šíit na sociálních médiích sdílením. K tomu použijte v záhlaví článku tlačítko sdílet. Zveme Vás ke sledování jedinečného ON LINE VIDEO SEMINÁŘE PRO NEZADANÉ ŽENY A DÍVKY. Za pouhých 800 Kč můžete nyní zakoupit ucelený návod 20 videí s tématem jak odblokovat své vnitřní překážky a přitáhnout si do života skutečnou lásku. Více informací zde: http://www.laskyplny-partnersky-vztah.cz )

Radka Svobodová: HRY NA VINU A MÉNĚCENNOST

Radka Svobodová: HRY NA VINU A MÉNĚCENNOST

Přestala jsem je hrát. Ale trvalo mi to. Nemyslete si, nebylo to hned. Asi sedm let od doby, kdy jsem si uvědomila, že vina nebo pocit méněcennosti jsou jen hry, které hrají lidé, kteří mezi sebou mají určitou dohodu. Tato dohoda je o tom, že když vám někdo řekne, že za moc nestojíte, tak vy mu to uvěříte a pak se cítíte poškozeni, méněcenní, ne dost dobří. Tuto hru rozehrávají lidé, kteří se sami cítí méněcenní, a proto se potřebují neustále krýt, aby na jejich méněcennost nikdo nepřišel. Musí budit dojem, že jsou silní a mají převahu nad ostatními. Tuto převahu jim zajišťují často peníze nebo společenský status, či politická moc. Převahu však také mohou pociťovat lidé díky intelektu, znalostem, kráse, nebo prostě jen díky pocitu, že na to mají právo. Hra na vinu je účinnou taktikou, jak získat zdroj energie z druhého člověka. Vzbuzováním nepříjemných pocitů v druhých lidech naplňujeme nepsanou dohodu o tom, že nám odevzdávají svoji moc nad sebou a tím získáváme pocit moci a převahy. To však funguje pouze u jedinců, kteří na tyto nevědomé dohody přistoupí. U některých přírodních národů takové dohody například neexistují, a proto si lidé navzájem energii dávají, nikoliv však berou. V naší společnosti je to běžná praxe a vyvoláváním pocitů viny se trénujeme už od malička. Stačí nahodit správný tón a nevinná věta:„Jak to, že jsi dostala trojku z matiky?“ vyvolá v dítku pocit, že pokud se nebude více učit, jeho hodnota je ztracená. A takto si navzájem hrajeme mezi sebou a naplňujeme nepsané dohody, že když nebudeme mamince třikrát týdně volat a poslouchat její stížnosti, tak nejsme správní lidé, když nebudeme nosit podpatky, nebudeme přitažlivou ženou, když nebudeme podlézat šéfovi, tak nás vyhodí. Pocit méněcennosti je možné vyvolat pouze v člověku, který tento vzorec přijal ve svém rodinném prostředí jako dědictví po předcích, nebo získal ve školním vzdělávacím systému či od svých spolužáků. Člověk, který byl vychováván milujícími rodiči v lásce bez podmínek, takové vzorce mít nebude. Ale ruku na srdce, znáte někoho takového? Jak tedy přestat být obětí pocitů méněcennosti? U mě to byl dlouhodobý proces, který ovšem nastartovalo moje uvědomění a pevné rozhodnutí s tímto vzorcem v sobě skoncovat. Potom následuje trénink v nastavování vlastních hranic a vymezování prostoru, ve kterém nenecháme manipulátory ze svého okolí na sebe působit. Velmi podstatnou částí je práce se svým stínem, kdy je třeba v sobě pocity viny oživit, prožít a přijmout. Právě proto, že strach z těchto pocitů způsobuje to, že se před nimi snažíme utéct, a tak děláme kompromisy sami se sebou, a to vede jen k pocitům marnosti a utrpení. Když si vědomě dovolíme vstoupit do těchto pocitů, prožijeme si nepříjemné chvilky se svojí vinou a méněcenností. Tím však nabudeme zkušenost, že jsou to jen pocity, které ve skutečnosti nic neznamenají. Prostě se s nimi seznámíme natolik, že zjistíme, že tyto pocity nám nezpůsobí společenský úpadek, ani ztrátu rodiny, či dobrých přátel. Naopak, když se pustíme do takového procesu, opustí nás lidé, kteří nám odsávali naši energii. Proto když nemáme strach přijmout pocity viny nebo méněcennosti, zjistíme, že se nemáme ve skutečnosti čeho bát. Když tyto pocity v sobě vědomě prožijeme a procítíme, velmi zeslábnou, až téměř zmizí. A pak se můžeme rozhodnout, že tyto hry s ostatními lidmi hrát zkrátka nebudeme. Že když nás někdo kritizuje, je to čistě jeho osobní věc, jeho projekce, jeho filtr informací, skrze které poznává svět. S námi to nemá nic společného. Kdybyste se zeptali stovky lidí, jak by vás popsali, zjistíte, že každý člověk vás stejně vnímá trochu jinak a úplně jiným způsobem, než vnímáte vy sami sebe. Proto na tom nezáleží. Nejvíce energie v našem životě nám odebírá to, že řešíme, jak nás vnímají ostatní. Ten, kdo má podprahově pozornost zaměřenou na svém okolí, je nejvíce vyčerpaný a unavený životem. Pouze člověk, který svým vědomím spočívá ve svém středu, zdroji, se může cítit autentický a naplněný sám sebou. Takový člověk nemá potřebu nikomu energii krást, ani se nechat okrádat. Ví, že pocity viny se ho nemohou dotknout, protože ve zdroji žádná vina neexistuje. Je to jen hra. Hra pro méněcenné lidi, kteří nedorostli v dospělé jedince. Tito lidé necítí zodpovědnost sami za sebe, a proto ji nechávají na svém okolí, aby určovalo, jestli jsou dostatečně vážení, nebo znevážení. Nikdo z nás nemusí tyto hry hrát. Záleží jen na míře našeho uvědomění a ochotě k tomu, abychom si přiznali své stinné a slabé stránky. Vystoupit z těchto vzorců můžeme pouze za předpokladu, že dobře známe sami sebe a že jsme ochotní převzít zodpovědnost za své rozhodování, myšlenky, pocity a činy. Autorka článku: Radka Svobodová http://www.moje-vztahy.cz/ Jsem lektorkou osobního rozvoje, poradkyní v oblasti partnerských vztahů, zabývám se také transpersonální psychologií, scenar terapií a reflexní terapií. Vystudovala jsem gymnázium, pracovala jako vychovatelka na ZŠ pro neslyšící, poté jsem se vydala na 4 letou pouť po jižní Evropě, kde jsem objevovala svůj vnitřní svět na odlehlých místech ve spojení s přírodou. Meditace, výklad snů a práce s tarotovými symboly pomohly k prohloubení mojí intuice a sebepoznání. Absolvovala jsem řadu kurzů osobního rozvoje (např. kurz komunikace s R. Telvákovou, kurzy dr. Savčenka, holistické workshopy s D. Cadenazzim) a otevřela si v Brně svoji praxi osobního poradenství a scenar terapie.  V Brně jsem také navštěvovala kurzy tantry pro ženy a vedla ženské kruhy. Se svým přítelem pořádám v ČR i na Slovensku přednášky a semináře na téma partnerské vztahy a komunikace. Věnuji se tématům emocí, závislostí, strachu, viny, lásky, oběti.Pomáhám lidem hledat nová řešení a úhly pohledu v různých životních situacích.  Mám schopnost nahlížet pod povrch a pojmenovat skryté souvislosti. Své klienty vedu do hloubky, do oblasti prožívání emocí a těla, kde díky vědomé přítomnosti dochází k uvolnění zablokovaných pocitů a vzpomínek a k jejich transformaci. Mým cílem je vést klienty k vědomému životu v přítomnosti a vnitřní svobodě. Baví mě objevování souvislostí mezi vnitřním světem lidské mysli a vnější realitou. Miluji zpěv a hraní na hudební nástroje, tanec, malování a přírodu. Společně s přáteli žijeme na středním Slovensku uprostřed přírody, v komunitě zaměřené na rozvoj vědomí. Hraji a zpívám v hudebním seskupení Tóny Brány. )

Suny: Příznaky harmonizace

Suny: Příznaky harmonizace

I tohle píše život. Poselství mužů, kteří věří, že naděje a láska hory přenáší. Možná si už ani nebudete vzpomínat, kdy to přesně bylo. Pocit domova a krásných prérií. Ať to byly rty Vaší milované nebo dotyky její vibrací, či společný smích, okolnosti a Univerzum nás přirozeně postavilo před zkoušky bezpodmínečnosti. Ano, přesně ty bolestivé odloučení, z nichž tuhla krev v žilách.    Na začátku nás bylo hodně. Zástupy mužů, hrdě se nesoucích na prvotních vlnách alchymie, které nás nesly k vrcholu hory. Byli jsme ženami a jejich poselstvími vedeni k přirozenému propojení, ve kterém se nabízeli plody vědomí. Mnozí se tehdy zalekli blížícího se soumraku. Tušení temných nocí zmenšilo náš neohrožený zástup na pár jedinců. Když se cesty muže a ženy rozcházeli, toužili jsme, abyste zůstali žít s pocitem svobody. Netušili jsme však, že tento počin pro nás znamenal nekonečné mrazivé ticho, jehož temnotu pochopí snad jen ten, kdo takovou temnotou procházel. Ti, kteří do dnešního dne přežili v jednotě, zakusili mnohé iniciační obřady. Prověřili naši víru, trpělivost, odhodlání být těmi, pro které jsme byli stvořeni. Byli jsme přinuceni procitnout do ženského vědomí, aby se uvědomila hloubka ženského cítění, jejich pradávných zranění, nesoucí se jako památník nad posvátným ženstvím. Procítili jsme vaše křivdy, strach, vaši nedůvěru. To ale proto, abychom věděli poskytnout dokonalou ochranu pro vědomí žen, které bylo pro tento svět tak potřebné. Znali jsme vaši sílu, vaše hodnoty. Alchymie ženskosti v nás zanechala odkaz, na který jsme prostě nemohli přestat myslet. Znali jsme její sílu, blahodárné účinky pro rozvoj smyslnosti. Božství však nedovolilo, abychom přistupovali k darem ženského jádra, jako k něčemu samozřejmému. Byli jsme proto učení pokoře. Uvědomili jsme si smysl úcty a její nezbytnost. Ne proto, že být musí, ale proto, že jsme na tu úctu pro vás právem hrdí. Už jasně rozeznáváme silné vibrace. Pokud celý náš čakrový systém hlásí stav pohotovosti známe, že naše bohyně je opodál. Tyto magické vibrace jsme pociťovali vždy, když jsme byli ve vaší přítomnosti. Nyní je přijímáme jako vědomí vaší přítomnosti v tomto každém okamžiku. Cesty k vašim chrámům byly dlouho zavřené. Dnes však všechny padající brány s hřmotem otevírají cesty svobody. A my, se zatajeným dechem nahlížíme na nádvoří. Ti, kteří vidíte svou Bohyni kráčející k Vám, buďte opatrní. Je skutečná, je jemná, ale silná zároveň. Nechte se zaplnit jejím světlem a vibracemi, .. Sklaňme se jejím darem a buďme nejúpřímnější, jak jen můžeme být. V její přítomnosti vás Esence obdaří tvůrčí energií. Jsme blíž. Možná ještě nejsme plně vyvinuty do božské dokonalosti a nedopracovali všechny životní závazky, či polarizace. Ovšem, výše zmíněné cesty života nás podpořili k pokračování za světlem našeho poslání. Suny Autor článku: Suny Ze slovenského originálu do češtiny přeložil Suny. Články s podpisem © Suny lze volně šířit v jejich nezměněné formě, včetně tohoto odkazu, s vloženým aktivním propojením na: https://soulofsuny.wordpress.com )

Monika Nisznanská: Nová „pilulka“ na deprese

Monika Nisznanská: Nová „pilulka“ na deprese

Musím se s vámi podělit o jednu další perlu, která se začíná třpytit díky léčení vnitřního dítěte.Jedna umělecká duše Janča Cardová, která je už rok se mnou v terapii, se rozhodla, že vám umožní nahlédnout do své třinácté komnaty. V rozhovoru kromě jiného prozradila i to, že se nám za ten rok společně podařilo snížit dávku antidepresiv poprvé za 15 let jejího života s depresemi.Mám obrovskou radost, že lze díky této terapii dosáhnout takového výsledku a věřím, že je to teprve začátek. Je to opravdu přelomová věc pro všechny, které trápí psychické problémy a nejen ty. Proč jsi se pustila do terapie se mnou, při které se dotýkáme především Tvého bolestného dětství?Protože život s depresí, rozhašené fyzické zdraví a nefungující vztahy nejsou nic moc. Můžeš prozradit, jaké bylo Tvé dětství?Jsem asi od osmi týdnů věku adoptovaná, do té doby jsem byla v kojeneckým ústavu. Nevím, co bylo před tím, žádné informace nemám.Dostala jsem ale skvělé rodiče, kteří na mě čekali. Mamina mi to později řekla krásně. Když jsem byla malá a ptala se jí, jestli bolí porod, řekla, že neví, protože si mě vzali, když jsem byla miminko. Odpověděla jsem jí něco jako „aha“ a vnímala jsem to jako úžasnou věc, díky které jsem zvláštní. I jsem to pár dětským kamarádům řekla a pochlubila se, jak mám skvělý rodiče, že si mě vzali, i když nemuseli. Už jako malá jsem chápala, co velikého pro mě udělali. Celý život jsou pro mě za to ohromní a vážím si jich čím dál víc. Nemám ráda, když jim někdo říká „adoptivní“ rodiče, protože jsou to prostě MOJI RODIČE. To těm biologickým patří přídavné jméno. Byli sice na začátku a já teprve postupně oceňuju jejich přínos. Ale dalších třicet let v mém životě nefigurují. Až mi to někdy přijde nespravedlivé, že se na mně tolik podepsali lidé, kteří byli součástí mého života tak málo.   Sled událostí a nabalovaná zklamání vyústily asi v šestnácti v deprese, které se stávaly čím dál zhoubnějšími. Čím víc mě okolí nepřijímalo, tím hůř jsem na tom byla. „Miluju“ školský systém za to, jak „citlivě“ zachází se studenty v takových chvílích a jediná dvě slova, která ve škole dokážou opakovat, jsou záškoláctví a lenost. Sesypalo se to pěkně. Ani logika, ani doktoři, ani inteligence, ani odvolávání na školský zákon nepomohli. Po čtyřletém boji o svý právo na studium jsem skončila v částečném invalidním důchodu, s hrstí léků před spaním a bez dokončeného vzdělání. Zvláštní, člověk by řekl, že na umělecké škole budou mít pro deprese větší pochopení. Když to všechno teď vidím, nedivím se, že se to na mě tak podepsalo. Aniž bych ze sebe dělala chudáka, musím říct, že jsem to neměla jednoduchý. Musela jsem se hodně prát o svý místo na slunci a všechno mě to vrací k jedný věci – mému odmítnutí původní matkou. „Nechtěj mě, protože jsem špatná.“, „Musím být dokonalá, aby mě zase neopustili.“ Je to jako obří sněhová koule, která na sebe nabaluje všechno, s čím se potká. Je ale třeba důrazně říct, že jde tu kouli nejen zastavit, ale i rozpustit a jedinej, kdo má sílu to udělat, je člověk sám.  Uvědomovala sis, jak hluboce Tě to ovlivnilo? Neuvědomovala. Řešila jsem vždycky aktuální problémy. Později v psychoterapii jsme se vraceli k pubertě, ale třeba té adopce na začátku mého života jsme se nedotkli. Vždycky jsem byla přesvědčená, že to mám vyřešené a nezanechalo to žádné stopy. Až s tebou jsem si uvědomila, že je to začarovaný kruh. Například moje spory s maminou v pubertě nemohly být vyřešeny, protože jsem jí nechtěně přičítala činy, které zasela především biologická matka. Nadělaly jsme s maminou také hafo chyb, ale vidím, jak to vyrostlo kvůli tomu, co bylo na začátku. Proto je mým největším tématem sebehodnota. Vždycky, když jsem udělala něco, co mamina nepřijala, tak já měla pocit, že jsem špatná celá. Pak jsem proti ní vystartovala mnohem víc, než kdyby to nenaráželo na moje prvotní odložení po porodu. Už je to rok, co jsme s terapií začaly. Jaký posun za tu dobu u sebe vnímáš? Obrovský! Nikdy jsem nic tak intenzivního nezažila. Hlavně bych nevěřila, že je takový posun za rok možný. K tobě jsem na první seminář šla s pocitem, že když jsi kamarádka, tak že to jako zkusím, i když mi tenkrát byla nepříjemná představa terapie ve skupině. Jednak jsem si myslela, že to bude divná esoterika a také jsem byla několikrát paní psycholožkou varována, abych se moc ve svých pocitech nerýpala. Že by to pro mě mohlo být s hraniční poruchou osobnosti a s depresí nebezpečný. Svoje výrazný emoce jsem brala jako velký dar při malování, ale věděla jsem, že se mi můžou lehce vymknout z rukou a obrátit se proti mně. Ty ses svých pocitů bála? Bála, protože depresivní člověk se umí perfektně potýrat těmi negativními a propadnout jim. Uměla jsem si živě představit, jak mě drtí váha černý díry, jak se pod tíhou svýho života rozplácávám na jeden smutnej mastnej flek.Vzpomínám si, jak se mě jednou paní psycholožka zeptala: „Když si tak dobře umíte představit tohle, dokážete si taky představit lehkost a radost?“ To mě tehdy fakt zarazilo, oči se mi otevřely poznáním a já si uvědomila, že tu ohromnou sílu svojí mysli můžu přesměrovat a použít k léčení. Držely jsme se v terapii ale při zemi a do hlubších prožitků jsme nešly, abych nezašla někam, odkud se už nevyhrabu. Až s tebou mi došlo, že zásadní roli tu hraje správný průvodce. Že se můžu do svých pocitů bezpečně ponořit, protože ty mě necháš jít jen tam, kde to v tu chvíli zvládnu, a ne dál. Jsi jako opora v zádech, jistota a přístav. Vím, že jakmile si řeknu o pomoc, tak tu jsi. Často to odhadneš i dřív, než začnu mít pocit, že ztrácím půdu pod nohama. Tohle je úžasný a právě díky tomu je tvé vedení tak účinné. Vím, že mě dokážeš vždycky poskládat dohromady a vylezu z toho čistší a lehčí. Určitě nedoporučuju, aby do něčeho takového šel člověk sám nebo padnul do rukou prvnímu nezkušenému terapeutovi. Jsi umělecká duše, tak mě taky zajímá, jestli jsi zaznamenala nějakou změnu ve své tvorbě? Moje obrazy jsou geniální barometr a naprosto jasně mi ukážou všechno, i kdybych si něco náhodou nechtěla přiznat. Obzvlášť zajímavý je pro mě jeden z nich. Ten moc nedávám na internet, protože mi nepřijde moc kvalitní technicky, ale emocionálně má pro mě velký význam. Je tam totiž žena, která tančí v barevných skvrnách. Tenkrát už jsem cítila, že se ve mně něco mění a život se mi pomalu narovnává. Chtěla jsem zachytit tu naději a radost, které začaly přicházet. Barevné skvrny na pozadí i téma jsem zvládla skvěle, ale postavu jsem nedokázala probarvit. Tančí tam bledá jako duch. Přičítala jsem to tomu, že neumím pořádně namíchat pleťovou barvu a jsem neschopná. Ale tak to nebylo. Až zpětně vidím, že jsem jí tenkrát nedokázala dát barvu z jiného důvodu. Zrcadlila mě a já jsem ještě nedokázala přijmout fakt, že můžu být barevná. Když si srovnám svoje obrazy podle data vzniku, je vidět, jak se postupně probarvují.  Asi sama cítíš, že léčení Tvých emocionálních zranění z dětství je běh na delší trať. Jaké to pro Tebe je s tímhle vědomím? Běh na delší trať? Když vidím, co je možný narovnat v léčení vnitřního dítěte za rok, tak mi to fakt dlouhý nepřijde. Oproti psychoterapii v klasickým podání je to spíš pěkně výživný sprint.  Patnáct let psychoterapie versus rok léčení s tebou vypovídá za vše. Tím ale nechci házet klasickou terapii do pytle se štítkem „k ničemu“. Díky šikovným terapeutům jsem se naučila pracovat se svými pocity i osobností, ale léčením vnitřního dítěte to jde prostě mnohem rychleji.Myslím, že je nejúčinnější oba způsoby kombinovat, aby člověk pracoval s logikou i s pocity zároveň. Logika bez pocitů by byla suchá teorie a pocity bez logiky by byl jen chaos.Cítím se tedy vážně dobře, protože ten ohromný pokrok, kterého jsem svědkem každý den, mi dává naději, že můj život může být krásně barevný a bez depresivních stínů. Dotkla ses už i během klasické psychoterapie léčení vnitřního dítěte?Prvně se se mnou vnitřního dítěte vlastně dotkl můj psychoterapeut, pan doktor Větrovec. U něj jsme na jednom sezení přišli na to, že moje adopce není vůbec tak vyřešený problém, jak jsem si myslela.Dostali jsme se nějak hlouběji a já jsem najednou úplně složila, začala plakat a říkat, že mě tu stejně nechtěli už od začátku. Vůbec jsem v tu chvíli nevěřila tomu, co ze mě padá za slova. Ten prožitek se najednou otevřel a tím se to tak nějak odstartovalo. Do té doby jsem se spoléhala na svou inteligenci a všechno řešila hlavou. Ale ono to nestačilo. Vím, že bereš antidepresiva. Změnilo se u Tebe něco v tomto ohledu za poslední rok? Jsem totiž přesvědčená, že většina psychických nemocí má své kořeny v dětství, což hlásají i velmi uznávaní psychologové a psychiatři, jako je třeba Arthur Janov / kniha: Primární terapie nebo Karen Horneová / kniha: Neuróza a lidský růst. Začátkem roku jsme po dohodě s paní doktorkou pomalu začaly snižovat denní dávku. Mívám těžké podzimy a jara, ale letos se jarní zhoršení zatím neprojevilo ani v nejmenším. Vím, že se Tvá zranění projevují i v partnerském vztahu. Vnímáš i tam nějaký posun? Tam vnímám posun asi úplně nejvíc, protože všechno, co si vyřeším v sobě, se okamžitě nazrcadlí ve vztahu.Mám hodně citlivýho partnera, který všechny moje vnitřní změny ať už negativní nebo pozitivní okamžitě zachytí. Také spolu o všem hodně mluvíme, takže on je první, za kým jdu, když s tebou objevím další puclík do skládanky.Vyvíjíme se oba poměrně dynamicky a s tím i náš vztah. Není to pořád procházka růžovou zahradou a někdy by člověk ten posun rád zastavil a dal si chvíli klid a stereotyp :D. Ale když si uvědomím, co všechno jsme spolu objevili a ustáli, mám úžasnej pocit, že tohle je láska.Obecně vnímám, že čím víc dokážu být dobrou partnerkou sama sobě, tím budu lepší partnerkou i jemu. Už vím, že nic samo jen tak nevyhnije a že negativní pocity se musí ve vztahu uchopit a rozklíčovat hned. Někdy je to těžký a někdy to i bolí, ale stojí to za to.  Co je to nejzásadnější, co Ti terapie se mnou přináší?Že se věci dají změnit a to hodně. V sedmnácti si mě po rozsáhlých testech zavolala psychiatrička a řekla mi, že budu pravděpodobně trpět závažnými depresemi celý život. Že to někdy bude lepší a někdy zase horší, ale bude to tam. Připravila mě na možnost, že se léků nikdy nezbavím.To je myslím hodně důležité na začátku léčby, aby člověk vzal na vědomí závažnost svýho onemocnění, přestal ho popírat a naučil se pracovat s tím, co má. Ale není dobrý se na tom zaseknout. Já se s tím smířila natolik, že jsem zavřela všechny dveře k úplnému vyléčení.Jsem velký praktik a vždycky se snažím maximálně se ochránit. Vytvořím si plán, jak danou situaci zvládnu a nenechám se překvapit nečekanými zvraty. Jenže tím si taky zavřu všechny možnosti, které mi můžou pomoct.Nepovažovala jsem za možný, že bych se někdy cítila fakt dobře a fungovala jako normální člověk. A hele, jde to! Přišla Monika a já jenom valim voči. Tuhle mi jedna kamarádka řekla, že by chtěla umět žít jako já „tak nějak šťastně“. Cože jako já?! Jako fakt?! Hustý… Janča našla ještě další způsob, jak své emoce využít ke svému prospěchu. Vkládá je do svých kreseb a může to naučit i vás, které baví malovat a vás, kteří jste vždycky chtěli malovat, ale někdo vám kdysi řekl, že to neumíte. Jak na to najdete v jejím e-booku ZDARMA Jak snadno přetvořit stres v krásnou kresbu. Jsem vděčná téhle terapii za to, co umí, a že já můžu být tím, kdo to přináší lidem. Dojímá mě, když vidím, co je možné a jak se mění lidské životy nejen těch, kteří se rozhodnou uzdravit svůj vnitřní svět, ale i jejich blízkých. Můžete to mít i vy! „Dnes vím, co je příčinou bolesti v mezilidských vztazích a jak ji účinně léčit. Vnímám jako své poslání učit lidi, jak léčit své dětské já a žít spokojenější a radostnější život.“ Už několik let pracuji i s dětmi. Právě na nich vidím, jak už v útlém věku začínáme být ve vleku nevědomých vzorců chování a bojíme se být sami sebou a to se mi daří měnit. Dnes jsem přesvědčená o tom, že uzdravení dětí v nás, výchova dětí ke svobodě a respekt jejich jedinečnosti, jsou cestou ke zdravým vztahům a tím i zdravé společnosti. http://monikanisznanska.cz )

Renata Ptáčníková: Slunovrat 2020 a co si přejete vy?

Renata Ptáčníková: Slunovrat 2020 a co si přejete vy?

Nacházíme se v druhém nejvíce transformačním období za posledních 2000 let. Protože energie planety sílí, a tlačí na nás, abychom se zbavili přebytečné zátěže emocí, vzteků a smutků, beznaděje ale především starých myšlenek, které nám tvořily stále stejné neúspěšné nebo bolestivé situace, je třeba tyto staré věci uvolnit, vytlačit a především na nich pracovat. Jak jste mne mohli vidět v Příznaky transformace, otevřela se slunovraten a novoluním brána, kdy toho můžeme hodně změnit. Jak energeticky, tak fyzicky.  ❓Čím můžete změnit starou realitu, aby už se neopakovala?⁉️ 1. Tzv. Všímáním. Zní to jednoduše, že, ale je to tak. Tím, že si uvědomujete, uvědomujete staré programy, stávají se méně a méně silnými a slábnou. Zvědomnění a vyfouknutí programu je moc fajn. Netrestejte se, neviňte se za staré programy, ani jim nevěnujte více pozornosti, než je nutné. Teď tu byly, odhoďte je vizuálně i dechem pryč. 2. Bez fyzického vědomého cvičení staré programy přežívají. Ano, je to tak. Je třeba staré programy dát z fyzického těla pryč. Můžete jej dát pryč jógou, thajskými terapiemi, čikungem, tai cchi, oshovými dynamickými meditacemi apod. Velice zásadní věc je, že: Cvičení v tělocvičně, běh, lezení na skálu, turistika, ani plavání vám tuhle změnu nepřinese. Stará učení dobře věděly, proč byly vytvořeny vědomé cviky, rituály a pracovaly s energií. Pokud nemáte jak dělat jógu, objednejte si na dva roky členství v Omlazující józe, je to nejoblíbenější online kurz ze všech mých kurzů:Http://www.ritualyomlazeni.cz 3. Dech, dech, dech! A nejlépe Pranajama. Jak zacházet s dechem se učíme také v Online Omlazující józe, ale můžete se jej naučit i v živých pravidelných lekcích, pokud jste z Ostravska, v červenci 15/7 už se rozbíhají pravidelné lekce. Sledujte rozvrh na www.vivaostrava.cz . 4. Meditace - ano, přichází už na řadu. Řízená meditace u ohně, tak jak jsme to dělaly na víkendovém workshopu Znovuzrozená, zapálily jsme oheň a odhazovaly jsme semínka programů. Nejdříve je třeba zbavit se starého a poté se úplně uvolnit a začít tvořit nové. Buď si vytvořte novou JANTRU (budeme tvořit na workshopu Znovuzrozená i na workshopu Rituály Omlazení), a nebo ještě lépe meditujte a představujte si své nové já, svůj nový svět, novou realitu. Nemusíte si dávat pozor na svou fantazii. Čím více ji popustíte uzdu, tím lépe! Pozor, jedno bez druhého nejde. Je třeba nejprve opustit své staré programy a staré já, a potom se vydat do nového. Máme na "to" parádních 20 dní Máme na vytvoření své nové reality, zbavení se starého a vytváření nového 20 dní, od dnešního novoluní až do úplňku v Kozorohu, který nastává 5. 7. 2020, který bude hodně o hmotném světě a nastavení nového systému. Ať už vašeho osobního systému, nových návyků, nového života, nové rovnováhy mezi prací a odpočinkem. Také to znamená, že budete měnit i svůj běžný život. Zlepšovat jej krok za krokem. Upravovat poměry dávání a braní, dávat lásku sobě i druhým, každý krok by měl směřovat k humánnímu zacházení s lidmi, dětmi, a vším živým, používání ekologických řešení. A přidejte radost, humor a vděčnost.     Autorka článku: Renata Gulabi Ptáčníková http://www.ritualyomlazeni.cz Jsem autorkou Rituály Omlazení, a Omlazující jógy. V současné době tvořím novou audioknihu Vědomé Podnikání. Thajské terapii se věnuji již 8. rokem. Studuji je u Nikolaose Christudoulou (GR), a u velkého mistra thajských terapií v Chiang Mai, Pichesta Boothome v Thajsku. Jsem učitelkou Radža Jógy a mým Mistrem je Svamiji Mahéšvarananda. Práce s energií využívám především pro svůj vlastní život, jsem nositelkou energií Džuny Davitašvili a Reiki od Mistra Borise Tichanovského (RU). Kromě Thajských Terapií se věnuji tvorbě marketingových kampaní, a obsahovému marketingu v mé firmě Perspective Relations. Jsem také nadšenou inovátorkou celospolečenských témat a spoluorganizátorkou konference TEDxOstrava. Nejradši jsem maminkou. )

Lucie Valchařová: Kdy si říct o pomoc a kdy si dokážu pomoct sám(a)?

Lucie Valchařová: Kdy si říct o pomoc a kdy si dokážu pomoct sám(a)?

Setkávám se v praxi se 2 skupinami lidí. První z nich má za sebou častokrát dlouhou zkušenost s osobním a duchovním rozvojem. Není to zdaleka první terapie, na kterou přišli. Vlastně tak trochu přebíhají od jedné ke druhé, vymetají semináře a o množství přečtených knih ani nemluvě. Přijdou s očekáváním, že konečně TEĎ tady ODE MNĚ získají to „spásné“ řešení. A pokud možno co nejrychlejší samozřejmě, když už tomu obětovali tak dlouhou dobu. Tato skupina už nepotřebuje pomoc zvenku. Naopak! Má dostatek informací pro to, aby si dokázala pomoci sama a je to v podstatě v téhle chvíli jediná cesta. Všechny ty nasosané informace je potřeba začít ŽÍT! Tito lidé často (aniž by o tom věděli) zneužívají osobní rozvoj jako únik od svých skutečných hlubších problémů a v realitě nechtějí udělat žádnou změnu. Pokud cítíte, že jste v téhle skupince, hlavně už proboha nic nečtěte, nic neanalyzujte a jděte se místo toho projít do přírody. Pak je tady ale druhá skupinka lidí, která potřebuje podat pomocnou ruku jako sůl, ale stále se o ni stydí říct. Tato skupinka v sobě nosí přesvědčení: „Všechno bych měl(a) zvládnout sám(a).“ „Měl(a) bych si vědět se vším rady.“ Když jsme byli malí a něco nás trápilo, rodiče nám většinou dávali najevo, že to není důležité (Co by taky mohlo trápit dítě, že?), a tak jsme si zapsali, že naše pocity, které nás sužují nejsou důležité a druhé bychom neměli obtěžovat. Mnoho lidí stále v podvědomí nosí přesvědčení, že říct si o pomoc je ponižující a je to projevem slabosti. Co když je to ale přesně naopak a říct si o pomoc, když opravdu nevím „kudy“ je projevem velké vnitřní síly? Když nás bolí zub, ani nepřemýšlíme, jestli jít k zubaři a okamžitě jdeme, ale když nás dlouhodobě bolí duše, častokrát máme pocit, že to není objektivní bolest. Kdy si tedy říct o pomoc? - když jste až po uši ponořeni v neustálém řešení svého problému – nemáte nadhled a nevidíte východiska, - jestliže se několik týdnů, měsíců i let “točíte v kruhu” – opakovaně se vám vrací stejné situace a vy nechápete proč a neumíte s nimi zacházet, - sužují vás myšlenky, které nejste schopni ovládat, - zažíváte nepříjemné pocity a stavy a nedokážete odhalit proč – patří sem i „nevysvětlitelné“ úzkosti, strachy, stažené žaludky, bušení srdce, zimnice apod., - reaguje vám psychosomaticky tělo vleklými či nárazovými zdravotní obtížemi – často se vracející virózy, ženské obtíže, problémy s menstruací, u mužů třeba problémy s erekcí, vysoký krevní tlak apod. Jednoduše řečeno, pokud dlouhodobě CÍTÍTE, že potřebujete pomoct, ale máte strach si o ni říct. Vezměte kousek odvahy a ten krůček udělejte, protože už jenom tento krok a fakt, že se můžete někomu svěřit (častokrát poprvé v životě) je velmi úlevný, osvobozující a uzdravující. Ano a bývají případy, kdy se tyto skupinky překrývají. Pak není nic snazšího než zajít k někomu, kdo vás svou prací oslovuje na jedno sezení. Zkušený terapeut odhalí hned, v jaké jste fázi a pomůže vám nastavit cestu, jak z toho ven. Autorka článku: Lucie Valchařová Koučka, terapeutka a průvodkyně na cestě k životní změně Telefon: 774 547 347Adresa: Nálepkova 14/197, 637 00 BrnoWeb: www.lucievalcharova.cz Facebook: https://www.facebook.com/valcharova.lucie/ )

Renata Ptáčníková: Tématem nového počátku je ROVNOVÁHA ~ obrovská síla letního Slunovratu 2020

Renata Ptáčníková: Tématem nového počátku je ROVNOVÁHA ~ obrovská síla letního Slunovratu 2020

V roce 2000, kdy jsme začali vnímat nový začátek, kdy nastala přelomová doba, v roce 2020 začíná nový začátek v hmotě a v rovnováze. A kdy jindy, než o jeho Slunovratu, v čase jeho poloviny. Možná, to pro naši mysl není až tak důležitá informace, určitě se do jeho víru dostaneme i tak. I tak vám napíšu svůj zajímavý vhled na Slunovrat 2020, který jsem přijala tento týden. Tématem nového počátku je ROVNOVÁHA. 20 : 20 Protože svými myšlenkami, rozhodnutími a činy tvoříme naši realitu, tak energie, aktivity a svá těla jsme připravovali energeticky i aktivně od roku 2000. Rok 2000 byl skutečně velkým přelomem, byl to nový energetický počátek, ve kterém jsme dostali šanci vytvářet lepší svět pro všechny. Planeta Země a všechny světelné systémy vesmíru začaly vysílat a přijímat více světla, a to se promítlo na našich tělech, životech i skutečnostech. Rok 2020 je počátkem ve hmotné realitě, což znamená, že po jeho aktivaci Slunovratem, se všechny jeho energie zhmotní mnohem více. Počátek může nastat pouze v bodě 0, v bodě rovnováhy. Pro koho je tento Slunovrat velmi důležitý? Pro všechny, kteří začínají tvořit aktivně nový svět, tvoří jej novými přístupy na základě rovnováhy a novými projekty, které vychází ze srdce, a jsou v souladu s přírodou. Nový počátek ve fyzické realitě vychází z nového počátku, z bodu rovnováhy, který nastane 20.6.2020, v den důležitého slunovratu. Tento bod rovnováhy se dotkne všech pólů, protikladů, aspektů i elementů. Velké téma: harmonizace ženského a mužského elementu, tvoření v páru Slunovrat otevře velké téma tvoření v páru, a projekty, firmy, které jsou takto tvořeny budou mít zelenou. Zelenou nejen obrazně, ale i fyzicky, protože energie napomáhají projektům, které jsou udržitelné pro planetu Zemi, pro přírodu. Podnikání, zákonodárství, struktury a nové objevy poběží jako po másle pod "zeleným" vlivem srdce, přírody a rovnováhy. Konkrétně na státní a mezistátní úrovni je to podpora zemědělských ekofarem, nazeleňování, legalizace a odkrývání starých mouder, bylinkaření, zdravé živé stravy. V mnoha zemích bude tlak, petice a "sametové revoluce" pro změnu zákonů např. bylin, plastů apod., odkrývání pravd ve státních sférách. U jednotlivců např. tvorba zahrádek na balkóně, sběr dešťovky, čištění lesa, louky pro včely, včelařské projekty, odběr biobedýnek, snižování odpadu, lokálnost apod. Málo z nás žijeme v rovnováze, ještě stále rovnováhu hledáme a snažíme se vyvažovat rodinu a práci, samotu, sdílení, aktivitu s pasivitou. Rovnováha patří do Manipura čakry (čakra v oblasti pupku), kde hoří posvátný oheň Agni, bez kterého nelze rozhořet srdce a srdeční čakru, není síla pro tvorbu, je nízká sebedůvěra a vůle, může přetrvávat stagnace a strach udělat nový krok ke změně nebo novým způsobům konání. Celý rok 2020 se rovnováhu budeme učit, a tenhle rok ji bude zároveň učit nás. A to fyzicky. Potřebujeme rovnováhu i ve fyzickém těle, to znamená, že je ji opravdu třeba žít. Kdo stále ještě nevěnoval pozornost vědomému cvičení, procházkám v přírodě, čištění čaker např. v józe, tai dzy cuan, chi kung, apod. měl by začít. V tomto období můžete pociťovat tlaky u srdce, nevraživost, pocit tlaku, únavu. Harmonizace mužského a ženského aspektu může způsobovat pocit: 1. absolutní nevraživost na vašeho partnera2. nedůvěra k mužům, ať už podvědomě nebo vědomě3. hádky, jako byste měly PMS4. vztek, lítost, pocit tlaku5. události ve vašem životě jako by gradovaly, a nebo rychleji se střídaly období horších událostí a období hezkých (nic mezi tím)6. občasné pocity vděčnosti a nadhledu7. možnost uvidět a ucítit staré emoce, které se otevírají nyní, abyste je mohli odevzdat a opustit.8. Vnímám tohle období i jako okamžiky pravdy, stará realita se nám ukazuje více, než normálně, je třeba si pravdu o sobě a ostatních uvědomit, přiznat a jak říká Eckhart Tohle, buď situaci změňte, nebo z ní odejděte. Veškeré cesty změn a "malých revolucí" by měly být evidentní, jasné, přímé, konkrétní, ale také mírové a humánní. Stagnace nás nezavede dopředu. Jak tuto dobu můžeme podpořit? Energie může gradovat, proto doporučuji v tomto období až do slunovratu: 1. začít s novými projekty, uskutečňování svých snů2. ukončit a opustit vše co je destruktivní pro vaši duši i tělo (strava, staré myšlení, staré návyky apod.)3. hlídat si myšlenky a emoce, ještě více než předním se dívat dovnitř4. zpívat mantry, dělat jógu (více než dobře dělá i Online program Omlazující jóga, ve kterém jdeme dopředu všechny společně)5. pobývat v sauně, u ohně, v přírodě, každodenní procházky v přírodě6. více mluvit s partnerem a jít do otevřenosti a dívat se, co vás zraňuje, proč se vás to dotýká a "koho" se to dotýká7. začít jíst zelené potraviny (sama používám greenways - mohu objednat i pro vás)8. pomalu zahajovat nový způsob myšlení, denní rytmus upravit tak, aby byla ROVNOVÁHA MEZI PRACÍ A ODPOČINKEM, rovnováha mezi polaritami. 9. upravit dům, byt, prostor kolem sebe, nebát se ho CELÝ ÚPLNĚ PROMĚNIT A ZREKONSTRUOVAT, přijmout více rostlin a světla do svého prostoru. Přeju vám nádherný čas, brzy napíšu další řádky a můžete se těšit na živé vysílání 20/6/2020 ve 20:00 na portále Příznaky Transformac S láskou, Gulabi Autorka článku: Renata Gulabi Ptáčníková http://www.ritualyomlazeni.cz Jsem autorkou Rituály Omlazení, a Omlazující jógy. V současné době tvořím novou audioknihu Vědomé Podnikání. Thajské terapii se věnuji již 8. rokem. Studuji je u Nikolaose Christudoulou (GR), a u velkého mistra thajských terapií v Chiang Mai, Pichesta Boothome v Thajsku. Jsem učitelkou Radža Jógy a mým Mistrem je Svamiji Mahéšvarananda. Práce s energií využívám především pro svůj vlastní život, jsem nositelkou energií Džuny Davitašvili a Reiki od Mistra Borise Tichanovského (RU). Kromě Thajských Terapií se věnuji tvorbě marketingových kampaní, a obsahovému marketingu v mé firmě Perspective Relations. Jsem také nadšenou inovátorkou celospolečenských témat a spoluorganizátorkou konference TEDxOstrava. Nejradši jsem maminkou. )

Ivo Kotek: Nemohu dělat svou práci! Opravdu?

Ivo Kotek: Nemohu dělat svou práci! Opravdu?

V tomto krátkém textu bych se s vámi chtěl zamyslet nad tím, jak přistupujeme ke své práci v dnešní době, kdy přetrvává nouzový stav. Z tohoto pohledu je jedno, zda jsme zaměstnanci, podnikatelé či OSVČ. Velmi často slyším z mnoha stran, jak je nemožné v tuto dobu vykonávat svou profesi kvůli vládním nařízením. Umím si představit, že mnozí z vás zažíváte velmi náročné chvíle a přemýšlíte o budoucnosti. Hlavou se vám honí myšlenky, zda budete mít zajištěnu práci, až vše skončí a vy z vás, co podnikáte, přemýšlíte mnohdy nad tím, jak firmu udržet nad vodou a zabezpečit práci svých zaměstnanců, než tato doba pomine. Rád bych vám ukázal ještě jeden pohled na celou situaci. Jde o to, že každý z nás vykonává nějakou profesi, kterou jsme si vybrali. Můžeme pracovat jako účetní, elektrikář, zedník, ekonom, kadeřnice, finanční poradkyně nebo učitel. A abychom tuto profesi mohli vykonávat, věnovali jsme nemalé úsilí na učení, abychom v tom byli opravdu dobří. Není škoda tento talent a naše umění nechat ležet ladem? Vydělávání peněz a nemožnost pracovat jsou dramaticky rozdílné věci. Možná nyní nemůžeme otevřít své provozovny, ale to neznamená, že nemůžeme pracovat. Pokud jste dobří třeba na finanční poradenství či účetnictví, můžete sousedům nabídnout zpracování daňového přiznání za poloviční cenu nebo dobrovolný příspěvek. To samé platí i pro řemesla. Můžete třeba sousedům pomoci opravit auto, nebo postavit plot, učit někoho za mírnou cenu třeba jazyky, než se situace uklidní. Tento nový přístup k vlastní práci nese mnoho výhod. Jednak si můžete vydělat aspoň nějaké peníze, můžete rozšiřovat základnu svých klientů (které byste možná nikdy nezískali) a současně si udržovat svoji profesní dovednost. Abych nehovořil pouze o teorii, já například poskytuji psychoterapii zdarma nebo dobrovolný poplatek přes online platformy (Skype, Messenger atd.), než pomine nouzový stav. Nikdo vám nemůže (až na pár výjimek) zakázat poskytovat vaše služby, energii a talent druhým za podmínek, které pro vás budou akceptovatelné. Mnozí z nás se musí naučit dělat svoji profesi jinak. To ale neznamená, že ji nemůžeme dělat vůbec. Co myslíte? PS: Také mne napadá využít tohoto času na dobrovolnické akce (například sázení stromků) a pojmout to jako příležitost k firemnímu teambuildingu. Naučíte se nové věci a možná získáte i nová přátelství. Autor článku: Mgr. Ivo Kotek, MBA -  www.ivokotek.cz Od roku 2007 se věnuje terapeutické, konzultantské a lektorské činnosti. Zaměřuje se jak na psychosociální výcviky, koučování, tak i individuální terapie. Současně vede tréninky efektivní komunikace, leadershipu či time managementu v komerční sféře. V před­cho­zích le­tech pů­so­bil na růz­ných ma­na­žer­ských a ob­chod­ních po­zi­cích v nad­ná­rod­ních spo­leč­nos­tech. Článek smí být šířen a kopírován jen se souhlasem autora Ivo Kotkem. Portál Příznaky transformace má osobní souhlas autora k jeho uveřejnění. )

Helen Stanku: Cikánské symboly

Helen Stanku: Cikánské symboly

Všichni vědí, že cikáni mají blízko k tajemnu. Umí věštit, cítí věci, které jiní nepoznají a rozumějí přírodě. V čem jejich schopnosti tkví? Prozradím vám několik jejich tajemství. Cikánská tábořiště, plná barev a hlasité hudby bývala kdysi v každém druhém koutu přírody. Orientální krása, kultura a jinakost, jejich styl života a nespoutanost vzbuzovala strach, ale zároveň i zvědavost. Málokdo dokázal tak přesně předpovědět věci budoucí, jako cikánské vědmy pestrobarevně oblečené do sedmi vrstvených sukní. Odkud čerpaly svoje tajemné znalosti, dnes už nikdo neví, ale přesnost jejich věšteb byla neobyčejná. Těžko lze znát všechny taje tohoto národa, ale i dnes se vyplatí vyslyšet poselství jejich tradic a toho, co z nich nás může na něco upozornit. Nemálo znalců romské kultury se i dnes shodne na tom, že romské pověry platí a fungují dodnes.   K čemu slouží cikánské amulety? Nemalé oblibě se i dnes někde těší romské amulety. Jejich tvorba je svázaná s některými starými tradicemi. Tyto amulety mají nejenom pomáhat při magických rituálech, ale také chránit před neštěstím, nemocemi a v neposlední řadě i před falešnými obviněními. Amulety většinou bývají malé předměty, nejčastěji figurky. Také je nazývají bengíčky, čili ďáblíčky. Bývaly obvykle vytvářeny z vosku a dřívek. Vědmy do nich přidávaly i vlasy člověka, pro něhož byly vytvořeny.  Ze slepičího peří jim umně vytvářely i ocásky. Romové nicméně sami pro sebe využívali talismánky zřídka. Nejčastěji je vytvářejí na zakázku za peníze. Když cikánka vycítila, že na hospodářství, či dům, byla hozena kletba, nebo uhranutí, krávy nedojily, dobytek neprospíval a hynul, obvykle požádala hospodyni o vajíčko, obešla s ním všechny kouty a rozbila jej. Měla takto zrušit uhranutí a zajistit domu zdraví, hojnost a požehnání. V Rusku se tato tradice dodržuje dodnes. Čeho se také Romové obávali? Kromě potkání zrzavého člověka bylo špatným znamením pro Romy i soví houkání – symbolu zemřelých. Považují jej za předzvěst smrti. Stejnou symboliku pro ně nese vytí psa, havran, který sedí na střeše domu, či koňské ržaní. Naproti tomu netopýr přináší štěstí a úspěch a věští nadcházející hojné a spokojené období. Dobré časy pro Cikány předpovídá dokonce i nalezení uhynulého a seschlého těla netopýra. Vložili jej do torby, a nosili pro štěstí a hlavně pro přivábení bohatství. Někteří „mumii“ nosívali všude s sebou a často si obmotávali netopýřími křídly i bičíky na popohánění koní. Na zajištění zdraví a ochranu dětem, šili malé plátěné sáčky, do kterých vkládali kousek železa a mocné ochranné byliny. Amulet věšeli dětem na krk, či vkládali do kolébky. Velmi cenným talismanem byl šátek, kterým se zemřelým vázala brada. Takový šátek chránil majitele před falešnými obviněními a nebezpečím. Předzvěstí přílivu peněz byl kůň válející se v trávě. Romové věřili, že zvířata mají svoji duši. Hodně zvířat jim přinášelo štěstí. Pověstná je třeba ještěrka, která probudila spícího cikána, když se k němu plazil had. Ale zabití ještěrky, stejně tak i ptáka mělo přinést hrozbu úmrtí dítěte toho, kdo zvíře zabil. Smůlu přinášelo také zabití hada, před nimiž se ale celé tábořiště chránilo. A jak? Obcházeli jej se zapálenými bylinkami, či s kadidlem. Takto uzavřený magický kruh zároveň bránil své obyvatele i před jinými nezvanými hosty. V cikánském snáři se dočteme o tom, že viděti ve snu hada nosí spory, hádky a problémy. Kdyby snad někdo, nedej Bože zabil žábu, přivolal tím bouře, a vytrvalé deště. A co se také nemělo, či nesmí, pod hrozbou neštěstí a ztrát? Pokud někdo zemře, nehodí se hvízdat, ani se prohlížet v zrcadle. Ráno se nemělo vycházet před vůz, či stan, nebo dům s prázdným vědrem v ruce. A pokud už to muselo být, raději obcházeli příbytek zezadu. Romským dětem se obvykle dávala tři jména, z toho jedno znala pouze matka dítěte. Mělo to tak být na ochranu dítěte před démonickými silami. Věřilo se, že pokud by znaly jméno dítěte, mohly ho spoutat, uvalit na něj šílenství, nebo jiná neštěstí různého druhu. S nebožtíky se chodívala rozloučit celá rodina. Všichni se také kromě rozloučení, omluvili i za veškeré hádky a nedorozumění, která se mezi nimi kdy odehrála. Kdyby tak neučinili, riskovali by, že se duch nebožtíka vrátí a pomstí se jim. Za důležité také považovali nalití vosku do nosu zesnulého. Tím zajišťovali, že do jeho těla nevejde démon a nebude škodit živým. A jak na uhranutí? Uhranutí rozpoznaly cikánky podle toho, že postiženého začala náhle bolet hlava. Jemu se pak mělo plivnout nečekaně do tváře tak, aby se lekl. Pokud to nezabralo, používali cikánky ohořelé dřívko, které hodily do vědra s vodou. Když vyplavalo na hladinu, byla to známka toho, že postižený byl uhranut a muselo se jednat. Stačilo dojít na nejbližší křižovatku, otočit se třikrát doleva, poté požádat o zbavení všeho zlého, hodit hrst soli přes levé rameno, symbolicky oprášit ruce s dupáním nohy, odejít a už se neohlížet. A co říci na závěr? Romové byli a někde dosud jsou doposud národem velmi spjatým s přírodou. V přírodě nejčastěji konali své obřady a magické rituály. Lesy a háje byly pro ně chrámem božím.  Možná měli odlišné pojetí světa. Jestli věříme, či nevěříme v jejich poznatky a tradice, vždy je dobré pokusit se porozumět alespoň střípkům jiné kultury, zvláště potom takové, která do jisté míry nějak ovlivňuje i tu naší.  S láskou, Helen Stanku Autorka článku: Helen Stanku http://www.dobrakartarka.cz/ Pocházím ze starobylého rodu, ve kterém nebyla nouze o kartářky, mágy a vědmy. Z rodiny kde se dědí řemeslo, ale především otevřená 7. a 6. čakra. S kartami je dobré se spřátelit. Karty potom oplácejí s láskou a ukazují okolnosti, které se později stanou. „Karty reagují na mne, na moje podvědomí a na energii člověka, jemuž vykládám. Tyto energie jsou proměnlivé, jako všechno kolem nás. Žádný výklad není zbytečný. )

Renata Ptáčníková: Harmonizace žen a mužů a přechod do nové etapy světa právě započala!

Renata Ptáčníková: Harmonizace žen a mužů a přechod do nové etapy světa právě započala!

Harmonizace žen a mužů a přechod do nové etapy světa právě započala! Děje se významné období od novoluní v květnu do období Slunovratu 20. 6. 2020 Renata Gulabi Ptáčníková, 29. 5. 2020 Dostávám nádherné vhledy za tento krátký čas, který teď probíhá. Počátek začíná v rovnováze. Karanténa skončila, je před námi nový, nepopsaný list, a také se blíží workshop Znovuzrozená, který je téměř obsazen. Nejdřív bych vám ráda napsala, že máte ohromné štěstí, protože se dějí dvě důležité věci: 1. Období od květnového novoluní 2020, do slunovratu 20. 6. 2020 je velké období harmonizace žen a mužů a je to období čištění, a možných nových začátků. V tuto dobu můžeme opustit všechny programy, projekce a začít žít novou lepší realitu. Workshop je nastaven tak, aby vám s tím hodně pomohl. 2. Kurz Znovuzrozená je za 4000 Kč kvůli koronaviru, udělala jsem jej za tuto cenu, abych svou částí přispěla světu a ženám, abychom to zvládli :) Další již bude 6000 Kč. Na znovuzrozené bude úplněk!!! :) Další termín Znovuzrozené čekejte o prázdninách, bude!!! Tak tedy, počátek začíná vždy v rovnováze, proto se dostáváme do rovnovážného stavu. Rovnováha se tvoří sama úžasnými vibracemi, které částečně prožívá celá Země, ale spoustu z toho máme ve svých rukou. Cítím, že numerologické datum pro harmonizaci, slunovrat 20.6.2020 je pro nás velmi významný. Co teď? Proč se to děje? Proto v tomto období můžete pociťovat: 1. absolutní nevraživost na vašeho partnera2. nedůvěra k mužům, ať už podvědomě nebo vědomě3. hádky, jako byste měly PMS4. vztek, lítost, pocit tlaku5. události ve vašem životě jako by gradovaly, a nebo rychleji se střídaly období horších událostí a období hezkých (nic mezi tím)6. občasné pocity vděčnosti a nadhledu7. možnost uvidět a ucítit staré emoce, které se otevírají nyní, abyste je mohli odevzdat a opustit. 8. Vnímám tohle období i jako okamžiky pravdy, stará realita se nám ukazuje více, než normálně, je třeba si pravdu o sobě a ostatních uvědomit, přiznat a jak říká Eckhart Tohle, buď situaci změňte, nebo z ní odejděte. Veškeré cesty změn a "malých revolucí" by měly být evidentní, jasné, přímé, konkrétní, ale také mírové a humánní. Stagnace nás nezavede dopředu. Nevadí, pokud tyto emoce necítíte, může to být z různých důvodů. Pokud partnera nemáte, může vám to stejné odkrývat děti, dcery i synové, rodiče nebo kolegové z práce. Co s tím? Brzy budu mít ŽIVÉ VYSÍLÁNÍ na facebooku Příznaky Transformace, kde budu o tomto tématu více mluvit. Bude to buď o víkendu nebo z kraje příštího týdne, sledujte tento emailový zpravodaj a Facebook Ritualyomlazeni.cz Kdo cítí, že by chtěl být na workshopu Znovuzrozená, napište mi, zkusím zajistit ještě pár volných míst. Energie může gradovat, proto doporučuji v tomto období až do slunovratu: 1. začít s novými projekty, uskutečňování svých snů2. ukončit a opustit vše co je destruktivní pro vaši duši i tělo (strava, staré myšlení, staré návyky apod.)3. hlídat si myšlenky a emoce, ještě více než předním se dívat dovnitř4. zpívat mantry, dělat jógu (více než dobře dělá i Online program Omlazující jóga, ve kterém jdeme dopředu všechny společně)5. pobývat v sauně, u ohně, v přírodě, každodenní procházky v přírodě6. více mluvit s partnerem a jít do otevřenosti a dívat se, co vás zraňuje, proč se vás to dotýká a "koho" se to dotýká7. začít jíst zelené potraviny (sama používám greenways - mohu objednat i pro vás)8. pomalu zahajovat nový způsob myšlení, denní rytmus upravit tak, aby byla ROVNOVÁHA MEZI PRACÍ A ODPOČINKEM, rovnováha mezi polaritami. 9. upravit dům, byt, prostor kolem sebe, nebát se ho CELÝ ÚPLNĚ PROMĚNIT A ZREKONSTRUOVAT, přijmout více rostlin a světla do svého prostoru. Přeju vám nádherný čas, brzy napíšu další řádky. S láskou, Renata Podpořte své ženství v tomto období, a vyrobte si nebo objednejte letní omlazující olej z růže! Máloco dokáže vystihnout božskost ženství tak, jako růže. Růžová růže je barvou bezpodmínečné lásky. Je něžná, trochu plachá, laskavá a soucitná. Aby ji někdo jen tak neublížil, má trny, ale svou krásou a laskavostí zdobí svět. Mám jeden velký litrový flakón růžového oleje, s vlastním receptem, který jsem dostala zase "shora". S receptem se podělím, zkuste jej taky. Protože je to letní omlazující olej LOO, jeho podstata zůstane jako u předešlého LOO s jetelem a šeříkem a má podobný základ. Recept na omlazující olej z růžeNa 1 l flakón: 1/2 kokosového oleje1/4 makadamiového oleje1/6 oleje ze semen granátového jablkaOkvětní lístky růže do 3/4 flakonu10 kapek esence z vanilky10 kapek esence růže stolisté1 velkou lžíci mangového másla 3-5 týdnů macerujte a každý den protřepávejte. Kdo by si jej chtěl koupit, 20 ml 420 Kč, 30 ml 690 Kč. (Ale mám omezené množství), pište mail Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. document.getElementById('cloakdc5f68d3dccf5cdd6de6d7a242c7256e').innerHTML = ''; var prefix = 'ma' + 'il' + 'to'; var path = 'hr' + 'ef' + '='; var addydc5f68d3dccf5cdd6de6d7a242c7256e = 'renata' + '@'; addydc5f68d3dccf5cdd6de6d7a242c7256e = addydc5f68d3dccf5cdd6de6d7a242c7256e + 'vivaostrava' + '.' + 'cz'; var addy_textdc5f68d3dccf5cdd6de6d7a242c7256e = 'renata' + '@' + 'vivaostrava' + '.' + 'cz';document.getElementById('cloakdc5f68d3dccf5cdd6de6d7a242c7256e').innerHTML += ''+addy_textdc5f68d3dccf5cdd6de6d7a242c7256e+''; . Dobře funguje na Thajskou omlazující masáž obličeje, mrkněte na termín https://www.ritualyomlazeni.cz Autorka článku: Renata Ptáčníková http://www.ritualyomlazeni.cz, )

Inelia Benz: INELIA o závislosti na spirituálním štěstí

Inelia Benz: INELIA o závislosti na spirituálním štěstí

Jsi závislý na dokonalém štěstí – a nevíš o tom? Udělej si test, abys to zjistil. Jako duchovní průvodkyně a učitelka osobního růstu (empowerment) jsem se za svůj život potkala s tisíci lidmi všech možných tvarů a velikostí, úrovní vědomí, typů očekávání, cílů a záměrů. Jedním z charakteristických rysů mé práce je jednoduchost nástrojů, které vytvářím a/nebo učím. Tyto nástroje jsou navrženy tak, aby člověku pomáhaly v rozšíření vědomí a zvýšení osobní vribrační frekvence. Jsou navrženy tak, aby zájemci umožnily dosáhnout jeho cílů, a on se stal vládcem svého vlastního života. Co někteří lidé ve spiritualitě hledají? Častým cílem, který lidé hledají, je dokonalé štěstí a blaženost. Jak taková zkušenost vypadá? Bývá řazena mezi náboženské, mystické, posvátné nebo duchovní prožitky. Člověk se spontánně dostane do vysokofrekvenčního stavu, jehož výsledky na fyziologické a zkušenostní úrovni jsou intenzivní pocit štěstí, nirvány, uspokojení, změněného stavu vědomí, pocit a zážitek rozšíření vědomí za hranice osobního já. Běžné každodenní vědomí je zatlačeno do pozadí. Po takovém prožitku člověk často porozumí lépe životu nebo získá informace, která jeho život změní k lepšímu. Takto může chápat život po mnoho dní – a potom se zhroutit a vyhořet. Pokud k tomu dojde v ášramu, kostele či při rituálu, což jsou místa  navržená, určená a zaměřená na vytváření takového rozšířeného stavu vědomí, člověk si tuto zkušenost může často „zvnějšnit“: totiž myslí si, že k ní došlo kvůli vnějším příčinám a nešlo o vnitřní, niternou událost. Když ke zkušenosti dojde např. při sexuálním kontaktu, myslí si, že za zkušenost rozšířeného vědomí vděčí sexualitě, a celý život se potom zabývá tantrou. Jestliže ke zkušenosti dojde v supermarketu, měl by si být takový člověk rozhodně vědom skutečnosti, že jde o jeho vnitřní prožitek a on nepotřebuje prostředníka – ale často se stává, že začne hledat někoho, kdo ho může dostat zpět do toho úžasného stavu…, který pak stále uniká a je těžké ho opět dosáhnout. Tyto typy zkušeností nejsou zdaleka spojeny jen s určitým učitelem, skupinou nebo náboženstvím. Člověku může v dosažení zkušenosti rozšířeného vědomí pomoct mnoho věcí. Duchovní učitelé, náboženství, rituály a obřady mohou v jedinci tyto stavy probudit, ale může k nim dojít i v náhodné životní chvíli kohokoli z nás. Určitá fyzická místa a budovy (jako jsou např. kostely a chrámy) jsou navrženy, aby tento typ zkušenosti v lidech vyvolávaly. Nicméně je potřeba říct, že nejsou vždy navrženy tak, aby sledovaly prospěch těchto lidí: ve skutečnosti sledují prospěch organizace nebo učitele/duchovního vůdce. Ano, někteří lidé mohou ovládnout zkušenost rozšířeného vědomí a podporovat závislost na tomto prožitku. Skutečnost, že nějaká osoba nebo organizace dokáže navodit stav spirituálního štěstí v ostatních lidech neznamená, že má vysokou frekvenci vědomí. Buďte si toho vědomi. Osoby, které pouhou svojí přítomností nebo dotekem dokáží ostatní lidi přivést do stavu Samádhí, tedy do stavu dokonalého štěstí a osvícení, nemusí být nutně sami osvícení a vysokovibrační. Jednoduše mají schopnosti, to je vše. Jestliže osoba nebo organizace má větší zájem o nadvládu než o partnerství, budou duchovní hledače i lidi závislé na osvícení zneužívat. A často dělají to nejlepší, co umí, aby z duchovních hledačů lidi závislé na osvícení co nejrychleji udělali. Samozřejmě je to milionový průmysl. A zákazníkem je člověk závislý na dokonalém spirituálním štěstí. Jaký je rozdíl mezi duchovním hledačem a závislým? Jako u mnoha jiných závislostí i člověk závislý na dokonalém duchovním štěstí dává přednost svému úsilí o dosažení tohoto údajně „vyššího cíle“ před rodinou, prací, jinými aktivitami nebo lidmi,i  před vlastním zdravím a pohodou. Pokud mají takoví lidé štěstí, najdou učitele, který jim ukáže, jak si oni sami mohou vytvářet svůj vlastní „vysoký stav“ vědomí. Pokud štěstí nemají, budou vystaveni stálé potřebě hledat někoho, kdo jim toto štěstí zajistí – někoho, kdo (často nikoli vlastní vinou) má schopnost ho ve druhých probouzet. Smyslem života na Zemi člověka závislého na dokonalém spirituálním štěstí (the Bliss Junkie) je snaha o dosažení tohoto stavu. Ve své práci takové závislé lidi občas potkám. Před mnoha lety mi přítelkyně řekla, že už se mnou nebude trávit čas, protože jsem „nebezpečná a návyková“, že v mé přítomnosti se dostane na vysokou úroveň vědomí, ale protože je abstinující, čistá a vyléčená žena dříve závislá na drogách, nemůže už v mé přítomnosti být, aby se znovu nestala závislou. „Je to jako dávka kokainu,“ řekla mi. Koukala jsem na ní a myslela si, sakra, co tohle má znamenat? Tato příhoda mne donutila téma prozkoumat. A skutečně jsem zjistila, že se to může dít. Nejen že energetická pole některých lidí, jejich charisma nebo jak to chceme nazvat, mohou navozovat změněné stavy vědomí a duchovní i fyzické zvýšení vibrace u druhých lidí, ale také jsou lidé, kteří jsou na tom vážně závislí. Co je závislost? Závislost není jen oddávání se určité aktivitě či látce. Závislost je více než užívání a používání: je to, když se užívání aktivity či látky stane naprostou prioritou v mysli daného člověka. Má přednost před každodenním životem, vztahy, prací či koníčky. Tak toto užívání poškozuje naše vztahy, zdraví a denní život. TEST:Zkuste si test. Jestliže odpovíte více než třikrát na dané otázky „ano“, potom, moji milí, můžete mít problém. Zažili jste někdy spontánní stav osvícení nebo Jednoty a strávili jste od té doby většinu svého života, času, zdrojů a energie, abyste se do tohoto stavu znovu dostali? Byli jste někdy v ášramu či na podobném duchovním či náboženském místě, zažili jste prožitek rozšířeného vědomí, a snažíte se tam vrátit, kdykoli je to možné? Máte pocit, že Váš každodenní život postrádá smysl, význam a uspokojení – a Vy ho žijete jenom abyste si vydělali peníze na své duchovní cesty a pobyty? Navštívili jste v posledních deseti letech více než pět různých duchovních učitelů nebo organizací, pobytů, poutí a center? Hledáte pravidelně na internetu nové duchovní učitele, nástroje a přístroje, které by Vás přivedli do osvíceného stavu? Opustili jste svoji rodinu, práci nebo komunitu, abyste se stali osvícenými? Navštívili jste během svého života více než pět různých míst nebo lidí z následujícího seznamu za účelem Samádhí, Jednoty, Osvícení, Nirvány, Blaženosti, prožitku rozšíření vědomí? Seznam: Machu Picchu, šaman v jižní nebo střední Americe, duchovní cesta do Indie, duchovní cesta na Bali, duchovní cesta do Egypta, pobyt v ášramu, duchivní nebo náboženské centrum, posvátný okrsek, silové místo, duchovní učitel, náboženský učitel, guru, jogi (svatý muž v Indii), sezení s ayahuascou, sezení s peyote, sezení s houbičkami, sezení s LSD. Často když se naše vědomí probudí nebo máme duchovní prožitek, hledáme ve vnějším světě něco nebo někoho, kdo by nám to vysvětlil, prožitek rozšířil a posílil nás tak, abychom ho měli znovu. To je normální – a není to znakem závislosti. Nicméně se může stát, že se tato aktivita doslova zmocní našeho života. Máme pocit, že duchovního štěstí nedokážeme dosáhnout v našem každodenním životě skrze naše vlastní rozhodnutí, a místo toho stále dokola hledáme ve vnějším světě lidi a místa, která to pro nás a za nás udělají – potom ano, trpíme závislostí. Vystřízlivění… Pokud jste se poznali nebo pokud máte takového závislého člověka ve svém okolí, ptáte se, co se s tím dá dělat? Jestliže dokážete rozeznat příznaky u někoho známého, můžete mu tento článek poslat. A jestliže jste poznali příznaky u sebe, teď, když to víte, můžete se rozhodnout, zda v tom chcete celý svůj život pokračovat, nebo toho chcete nechat. Jestliže chcete pokračovat, alespoň nyní děláte vědomou životní volbu, a tak se můžete více podpořit. Jestliže chcete skončit, pak čtěte dál. Zde jsou tři doporučení, jak vystřízlivět: Prvním krokem je uvědomění si, že jsme závislí. Druhým krokem je přání, touha nebo poznání, že chceme se závislostí skončit. Nemůže to být vynuceno ani uděláno pro někoho jiného – musí to být skutečně upřímná touha přestat pro naše vlastní zdraví a dobro. Třetím krokem je odloučení od ostatním závislých lidí, kteří v závislosti setrvávají. Čtvrtým krokem je provádění cvičení na zpracování strachu , kdy slovo „strach“ nahradíte slovem „závislost“. Viz. např. zde: http://www.mirkasellova.cz/2015/11/cviceni-na-zpracovani-strachu.html Projděte si pečlivě svůj život a najděte pět položek – míst, vztahů, činností nebo předmětů – , které chcete udělat svými životními prioritami. Soustřeďte se minimálně jednu hodinu denně plnou pozorností na každou z položek. Neznamená to, že byste vytvářeli novou závislost: vytváříte základ a spojení k činnostem a položkám, které vás mají přivést zpátky na vaši pravdivou životní cestu. Hledání štěstí vně Vás takovou cestou nikdy nebylo.  Jak říkají některé budhistické školy, nikdy nehledej osvícení vně sebe. Vytvořte si duchovní praxi, která je uspokojující a podpůrná v rámci každodenního života, nikoli mimo něj. Např. když si vytvoříte denní zvyk meditace, které se budete věnovat, ať se děje co se děje. Na mém webu je mnoho cvičení a meditací, které můžete použít k vytvoření své vlastní denní praxe. Já např. nyní používám meditaci „jednotného pole“  https://www.youtube.com/watch?v=Ous5STT75NM&utm_source=Inelia+Benz&utm_campaign=39a3712660-EMAIL_CAMPAIGN_2019_01_24_10_31&utm_medium=email&utm_term=0_322e4e9ca9-39a3712660-59525187&goal=0_322e4e9ca9-39a3712660-59525187&mc_cid=39a3712660&mc_eid=14641c8ccb V radosti/světle/lásce, Inelia, 24. ledna 2019. Zdroj originálu: https://ineliabenz.com/are-you-a-bliss-junkie-and-dont-know-it-take-this-test-to-find-out/ Zdroj: www.oheladom.cz Autorka: Inelia Benz  Překlad: Terezie Dubinová INELIA BENZ (zdroj) Původem Chilanka, vlastním jménem Inelia del Pilar Ahumada Avila, která vyrostla a vystudovala v Británii. Na veřejnosti se objevila nedávno. Na první pohled na ní neuvidíte nic zvláštního, ale tvrdí o sobě, že má schopnosti, které lze právem zařadit mezi vyjmenované záhady. Je jasnovidná: vidí do minulosti i do budoucnosti. Nebo je schopna spontánně mluvit cizími jazyky, které se nikdy neučila. Hana Sahhu-arah: rozhovor s průvodkyní hvězdných duší )

Alexandr Tóth: Pocit vnitřního naplnění dělají hodnoty

Alexandr Tóth: Pocit vnitřního naplnění dělají hodnoty

Svět lidí je hodně tvořen z různých vztahů a vazeb. Máte nějaký vztah sám k sobě (sebeláska, sebe hodnota, sebe úcta…), vztah k druhým lidem (láska, přátelství…), k situacím (mít rád/a líbit se…). Takový „vztah“ má vždy nějakou vrcholovou hodnotu, kterou vytvoří váš osobní žebříček jiných hodnot. Pokud jsou vaše hodnoty naplněny (saturovány), tak se cítíte milovaně, spokojeně, práce vás baví a radujete se ze života. V opačném případě prožíváte nespokojenost a různé negativní pocity, které vás motivují k odstranění toho nepříjemného. Slovo hodnota znamená, jakou cenu pro vás má určitá kvalita. Hodnotu dané kvalitě dáváte pomocí potřeby. Jedna z prvotních potřeb jsou biologické a fyziologické potřeby. Jídlo, voda nebo spánek mají pro vás obecně vysokou hodnotu. Jídlo, jako potřeba, se dá lehce rozdělit podle hodnot. Někdo má rád sladké, jiný maso, další preferuje hlavně zeleninu a ovoce. Podle vašich hodnot si volíte, jak svoji potřebu uspokojíte. Neuspokojení potřeby, a tedy nenaplnění hodnoty zaregistrujete velice rychle díky fyziologickému vnímání vlastního těla. S psychologickými potřebami už je to trošku složitější. Jak je jich hodně, tak člověk mívá zmatek v hlavě. Naštěstí se dá zjistit, jaký máte svůj osobní seznam hodnot. Když ho poznáte, tak budete mít klíč ke své duši. Nejznámější seznam lidských potřeb definoval americký psycholog Abraham Harold Maslow již v roce 1943. Je tvořena pyramidou, kdy člověk naplňuje nejprve spodní potřebu a po jejím naplnění se zaměřuje na potřebu nad ní.   Maslowa pyramida potřeb 5) Potřeba seberealizace (tvořivost, schopnost řešit problémy s úspěchem)4) Potřeba uznání, úcty (respektování, přijetí, ocenění)3) Potřeba lásky, přijetí, sounáležitosti (partnerství, přátelství)2) Potřeba bezpečí a jistoty (zaměstnání, peníze, rodina, zdraví, fyzická bezpečnost)1) Biologické a fyziologické potřeby (voda, jídlo, vyměšování, sex, spánek) Každá potřeba má tedy nějakou hodnotu. Hodnota je velice individuální a stanovuje si ji člověk na základě svojí životní zkušenosti. Například ve vztazích je pro někoho hodně důležitá komunikace a pro jiného zase více sex. Člověk obvykle potřebuje naplnit obě a více hodnot. Podle jejich důležitosti se vytváří pořadí, v kterém se musí postupně naplnit, aby došlo k jejich uspokojení, a hlavně vytvoření vrcholové hodnoty (např. emoce lásky). Typické pro ženy je, že nejprve potřebují vybudovat pocit důvěry a potom se chtějí milovat (sex) a muži to velice často mívají naopak, nejprve chtějí sex (fyzický kontakt) a potom si teprve vytváří důvěru k ženě. Když se naplní hodnoty důvěry a fyzického kontaktu, tak se následně u obou spustí (vytvoří) emoce lásky. Takový žebříček se nazývá seznam vztahových hodnot, který je velice individuální. Základní hodnota vytvoří druhou, třetí a další. Po jejich naplnění se „vygeneruje“ vrcholová hodnota. O takovou vrcholovou hodnotu je potřeba se neustále starat pomocí naplňování těch nižších potřeb a hodnot, jinak zanikne. Každý z partnerů má vlastní (osobní) seznam vztahových hodnot a pokud jsou naplňovány, tak láska ve vztahu zůstává. Tyto seznamy nebývají shodné. Když jeden z partnerů přestane naplňovat hodnoty tomu druhému, tak dochází k narušení vztahu a postupně se rozpadá. Je to dáno tím, že nižší hodnota – např. u ženy: důvěra, vytváří vyšší hodnotu – touhu po fyzickém kontaktu, a to následně dohromady vytvoří nejvyšší hodnotu, kterou je láska. Muži to mívají velice často naopak, nižší hodnota – touha po fyzickém kontaktu, vytváří vyšší hodnotu – důvěru, a to následně dohromady vytvoří nejvyšší hodnotu, kterou je opět láska. Žena: důvěra –> sex = láskaMuž: sex –> důvěra = láska V praxi to znamená, že když žena nemá naplněný pocit důvěry, tak odmítá ze začátku kontaktu sex, protože potřebuje nejprve naplnit právě ten pocit důvěry. Muž zase, když nemá hned sex, tak se mu nevytváří pocit důvěry a následně ani pocit lásky, takže hledá stále jenom ten sex, protože chce najít lásku. Má pořád ve svém psychologickém nastavení, že potřebuje lásku, kterou má tvořenou nejdřív přes sex a následně může aktivovat důvěru a teprve pak až lásku. Tohle je celkem konfliktní nastavení, že? Aby to nebylo tak jednoduché, tak žebříček vztahových hodnot má ještě nižší hodnoty než se vůbec k té důvěře a sexu dostanete. Obvykle je to okolo 4-6 hodnot, které vytváří finální stav pocitu lásky. Příklad partnerského seznamu vytváření hodnot, kde vrcholem je láska: Žena: porozumění -> bezpečí -> důvěra –> sex = láskaMuž: společné zájmy -> tolerance -> sex –> důvěra = láska(pozn.: toto je vzorový seznam hodnot, váš osobní je určitě úplně jiný) Ajtakrajta. Po roce vztahu, žena přestává sdílet společné zájmy. V takový okamžik se u muže sníží tolerance (Ty jsi zase neuvařila? Bu bu bu…), to má za následek nezájem sexu z jeho strany, sníží se důvěra a láska je prostě v tahu. Muž hledá jinde, protože jeho hodnoty nejsou naplňovány a je nespokojený. Když naopak muž přestane dávat této ukázkové ženě porozumění, jí se ztratí pocit bezpečí, důvěry a sex je prostě nemyslitelnou záležitostí (znáte to, stále ji bolí hlava…). Ve vztahu nastanou konflikty, spory, a to vše se stupňuje až do rozchodu. A přitom stačilo jenom znát svoje potřeby a vzájemně si je naplňovat. Pokud je člověk v lásce, tak má vysoký stupeň tolerance ke své drahé polovičce ve všech ostatních směrech. Okolí častokrát nechápe, jak ti dva vlastně můžou být spolu. Jenže oni jsou spolu, právě proto, že si vzájemně naplňují své potřeby a hodnoty. V případě, že jste v období hledání partnera, tak takový seznam vám pomůže najít partnera. Díky němu totiž dokážete v tom množství lidí ve velice krátké době poznat (fyzické atributy krásy a atraktivita se do tohoto seznamu nezahrnuje) zda ona/on je ten pravý. Pokud se ti dva ve výše uvedeném příkladu rozejdou. Tak muž, když zná svůj seznam hodnot, začne hledat partnerku tam, kde dochází k naplnění jeho nejspodnější hodnoty (muž: společné zájmy -> tolerance -> sex –> důvěra = láska). V praxi bude tedy hledat partnerku, tam kde jsou jeho zájmy. Pokud je to sport, bude hledat v posilovně, pokud je to kultura, bude hledat v divadle. Když tam objeví vhodnou ženu, tak vzájemnou komunikací pozná její schopnost tolerance, nu a potom už je chuť na sex, spustí se důvěra a muž v tom lítá až po uši. V příkladu se ženou (žena: porozumění -> bezpečí -> důvěra –> sex = láska), bude ona zase hledat svého prince v místech, kde získá pocit porozumění. Například na různých kurzech a přednáškách. Když v ní nějaký muž díky porozumění vyvolá i pocit bezpečí a důvěry, tak pak už vykvete touha po fyzickém kontaktu a žena se rozvoní jako květ růže. Láska je tu. Pokud by byla zadaná, tak to brzy nastane proces rozvodu a pálení mostů. Zkuste si vytvořit takový seznam vlastních hodnot. Bez papíru a tužky se neobejdete. Prostě si napište seznam, co všechno je pro vás důležité ve vztahu a bude to vytvářet lásku. Pokud si na takový seznam netroufnete, tak zkušený terapeut vám s tím rád pomůže. Velice často seznam hodnot vztahu sestavuji pro single lidi, kteří hledají nebo pro páry, které chtějí zachránit svůj vztah a nechápou, co je špatně. Takový seznam se dá vytvořit i na žebříček hodnot práce. Když máte pocit, že vaše práce vám již nedává smysl a nebaví vás. Tak vytvořením tohoto seznamu pochopíte, která práce bude pro vás naplňující. Můj osobní seznam pro práci je: podpora -> kompetence -> kreativita -> praktičnost -> peníze -> smysl. U vztahů je vždy vrcholová hodnota láska, u práce jsou to buď peníze nebo smysl nebo pomoc druhým lidem. Jako vrcholovou hodnotu peníze musí mít třeba obchodník. Bez něj je to velice špatný prodejce. Většina lidí tam má smysl a lidé, kteří jsou zdravotní nebo sociální pracovníci zase pomoc druhým lidem. Určité typy povolání nemusí mít v žebříčku hodnot peníze (charita). Jsme, ale v 21.století, takže tuto položku by tam měl mít každý. Když máte takový seznam vytvořený, tak potom jenom vybíráte povolání a hledáte v kterém jsou naplněny všechny hodnoty. Masér versus Terapeut v mém seznamu (podpora -> kompetence -> kreativita -> praktičnost -> peníze -> smysl):  Masér: podpora (ano, podpora lidí) -> kompetence (ano, využití vlastních schopností)-> kreativita (ne, je to většinou stále stejná práce) -> praktičnost (předchozí hodnota nenaplněna, a tak se nevytváří) -> peníze (předchozí hodnota nenaplněna, a tak se nevytváří) -> smysl (předchozí hodnota nenaplněna, a tak se nevytváří). Na základě toho vím, že v takovém povolání bych byl nešťastný a neúspěšný. Protože v tomto povolání není moc kreativity, tak se mi od tohoto bodu nevytváří další hodnoty. Terapeut: podpora (ano, neustále podporuji druhé) -> kompetence (ano, využívám své schopnosti empatie) -> kreativita (ano, každý klient je originální, kombinuji a vytvářím jedinečné postupy, aby si klient nastavil mysl a emoce pro šťastný život) -> praktičnost (ano, výsledky mojí práce jsou velice brzy poznat v praxi) -> peníze (ano, živí mě to) -> smysl (hodnota smysluplné práce je vytvořena nižšími hodnotami). Myslím, že to klienti na mě vidí. Práce mě baví, dává mi smysl a rád lidem pomáhám měnit jejich životy. Jaký je váš seznam hodnot ve vztazích a v práci? Sepište si z každé oblasti alespoň 10 hodnot. Ty potom uspořádejte podle priorit. Nezapomeňte, že jedna hodnota musí vytvářet druhou až k vrcholové (ověřujte tedy seznam od spodu nahoru). Následně si také ověřte jeho platnost. Vzpomeňte si na období, kdy jste byl štastný/á a odfajfkujte si, že to v tom vztahu nebo práci tak bylo. Pokud to nebude sedět, tak seznam upravte podle skutečnosti. Nenaplněné hodnoty si nechejte druhými lidmi včas naplnit. Obvykle o to stačí jenom požádat. Když máte naplněné vnitřní hodnoty, tak jste šťastní a plní radosti ze života. Poznejte je a užívejte si život. Buďte už konečně naplnění dobrými pocity. Autor článku:  Alexandr Tóth http://www.alexandrtoth.cz Řídím se pravidlem, že vždy existuje řešení. Někdy změna přijde, když se podíváte na věc z jiné strany, jindy je potřeba přestat na něčem lpět a velice často stačí jenom změnit svoje omezení, které Vás zastavuje od dosažení toho, co si tak přejete. Jestli chcete, tak můžeme spolu najít řešení té Vaší situace a změnit Vám konečně život k lepšímu. Koučink a terapie, pro mě není povolání, je to můj životní styl. Simona Lásková - energie sfingy, regresní terapie a předávání vzkazů duší  )

Barbora Englischová: Matka samoživitelka na pokraji sil aneb Jaká je cena za rozchod?

Barbora Englischová: Matka samoživitelka na pokraji sil aneb Jaká je cena za rozchod?

říjen 2018Sedí u stolu a se zasněným pohledem listuje albem, do kterého pečlivě vlepuje každý měsíc fotografie. Tolik to utíká. ,, Malému už budou tři roky,“ povzdechla si polohlasně. Nechtěla být matkou samoživitelkou. Ale v životě se nedějí věci jenom tak, jak si člověk zrovna představuje. Alespoň v tu dobu to tak nebylo. Za chvíli se kudrnáček probudí a půjdou do lesa. Ten ostatně miluje ze všeho nejvíc. Přemýšlela o tom jak je to nyní všechno snadné, když má člověk nastavený režim dne a plán, který si dělají den nebo dva předem. Jenže na začátku to tak nebylo a všechno vypadalo tak zoufale. 16.11. 2015     Zavřela za nimi dveře od bytu, klesla na kolena a nahnula se s výrazem plným lásky nad přenosnou skořepinu od kočárku. ,, Ahoj miláčku, tak jsme doma,“ zašeptala a cítila jak se jí do očí derou slzy.    Třetí den po porodu ještě každý pohyb docela bolí, uvědomila si. S povzdechem vstala ze země a opatrně přenesla miminko do pokoje. Hlavou se jí honilo tolik věcí. Pohledem spočinula na tašce z porodnice, která volala po vybalení. Představila si hromadu špinavého prádla, která čekala v koupelně před pračkou. Přímo tam, když se snažila s těhotenským bříškem vyprat jí chytily porodní bolesti. Potom už bylo všechno tak rychlé, v mlze.Rodila 5 týdnů před termínem a to prvorodičku přece jenom vyděsí. Mírným bolestem v podbřišku napřed nevěnovala pozornost, ale když neustávaly a dokonce sílily, došlo jí, že se něco děje. Porodní asistence už volala automaticky a rychle dobalila napůl připravenou tašku do porodnice.    Porod byl tak rychlý, že si sotva stihla zout boty. Horší už to bylo s placentou. Ale díky zásahu jedné milé zkušené doktorky, která vyslyšela její němou prosbu o tom, že nechce jít pod narkózu na sál to dopadlo dobře. Bohužel dnešní doba přeje spíše dodržování jakési metodiky, než lidskému přístupu. Ve chvíli kdy tělo nechce ještě placentu vypudit a nad vámi odpočítává sestra minuty ,, do chirurgického zákroku“ s vyplaveným adrenalinem toho opravdu moc nenaděláte.Potom následovaly tři dny, které byly ve znamení mini uzlíčku, kterému ze zavinovačky koukaly hnědé vlnité vlásky. Krmení, přebalování, koupání. Pojmy, které v nemocničním prostředí ztrácejí svoji přirozenost. Naštěstí nikdy nebyla moc ovlivnitelná, poněvadž svobodu projevu v ní pěstoval dědeček od malička.Přece každá máma intuitivně ví, jak chytit miminko a ví i všechno ostatní. Do chvíle, než odborný personál začne chrlit moudra způsobem, který jí vezme vítr z plachet. Posledním hřebíčkem do rakve bývá konstatování s otazníkem na konci: ,, Kolik dětí jste porodila, že víte co dělat?“    Porodila sice první dítě, syna, ale co má dělat věděla hned. Intuitivně si uzlíček přitiskla na hruď a najednou kolem všechno ztichlo. Koncentrace na tento okamžik byla tak silná. Esence lásky a citu. Jinak to nelze nazvat. Zkontrolovala obsah lednice a zapnula pračku. Mezitím se kudrnatá hlavička začala v nosítku na břiše vrtět a dožadovat se svého. Je to tak zvláštní pocit. Najednou má drobka, který je úplně a zcela odkázaný na její péči, pomyslela si.První den doma utekl jako voda a potom to teprve začalo. Zprvu nechápala, kam se poděl ten všechen čas, co jí proklouzl mezi prsty každé ráno a ona ho horko těžko stěží chytala v noci. Ručičky všech hodin v bytě se snad zbláznily.Když nekojila, tak chovala. Když nechovala, tak prala. Když neprala, tak přebalovala. Když nepřebalovala, tak se snažila malého obléct, nasoukat do zimní kombinézy, zabalit do fusaku a vyrazit s kočárkem, než se oba zpotí skrz naskrz a bude muset začít znovu.Do toho zabalit přebalovací tašku ( to opravdu bezdětná žena nemůže pochopit, kolik věcí je nutné s sebou mít), obíhat úřady  kvůli rodičovskému příspěvku nebo mateřské (což pro někoho kdo nepobíral nikdy žádné dávky je poměrně slušnou španělskou vesnicí) , dětské středisko, poradna pro nedonošené děti, neurologie nebo cvičení.To byly povinnosti. Potom ještě plavání doporučené sestřičkou a také nákupy, poněvadž plínky, krémy na zadeček a vlhčené ubrousky mizely závratnou rychlostí. Ono se řekne chodit na plavání. Vypadá to ale následovně:    -pečlivě zabalíte přebalovací tašku, ve které kromě obligátních vlhčených ubrousků, krémů na opruzeniny, láhve s čajem, látkové pleny na ublinknutí, jednorázových plen, náhradního oblečení (stává se nehoda), hračky na zabavení a dudlíku máte navíc jednorázovou plenu do vody, olej na celé tělo, mycí potřeby pro Vás i pro dítě (musíte se též koupat před vstupem do dětského bazénu), skřipec na svoje vlasy, osušku pro sebe i pro dítě, hygienické potřeby a plavky       -nakrmíte a přebalíte dítě   -obléknete se a začínáte se potit   -začnete oblékat dítě a během chvíle zjistíte, že mělo nehodu   -odhazujete svoji bundu   -přebalíte dítě   -obléknete si bundu   -obléknete dítě   -obujete se   -připoutáte dítě do skořepiny   -s obrovskou taškou (viz výše) v ruce jedné a se skořepinou o váze minimálně 8kg v ruce druhé opouštíte bytSuma sumárum to trvá skoro hodinu. A teď si představte, že tak je to se vším. Nikdo nepomůže. S ničím. Nezabalí věci. Nepřidrží dveře. Nepodrží dítě. Na všechno jste sama. Není to jednoduché. V prvních týdnech se bojíte i do sprchy, aby se mezitím miminko neprobudilo. Ve chvíli kdy je na to člověk sám se neubrání občas zoufalé bilanci. Vstávala v lepším případě celé noci po 3 hodinách. Skoro nespala. V kolotoči povinností a zdrcujícího strachu, aby něco neudělala špatně sama skoro nestíhala jíst. Mnohokrát se přistihla, že první (a někdy jediné) jídlo za celý den polyká za běhu domácnosti. Sousedi se ze začátku museli docela dobře bavit, poněvadž se skořepinou v jedné ruce, s balíkem plen v podpaží a s taškou s nákupem v ruce druhé asi musela při vystupování do schodů vypadat poměrně komicky. Ráno se to opakovalo, pouze místo tašky nesla pytel do popelnice.Časem jim už její situace úsměvná nepřišla a jejich pomoc s těžkými věcmi byla v jisté době pro ní nedocenitelná.Maličký zakňoural a tak automaticky přivinula ten uzlíček k sobě. ,, Ta láska k němu je neskutečná, “ říkala si polohlasně, když ho hladila opatrně po kudrnkách, které se jí kroutily pod prsty.Pamatuje přesně na ten den, kdy si řekla dost a skoro roční přežívání vyměnila za žití. Na ten měsíc, který všechno změnil nelze nikdy zapomenout. Nejprve jí zemřela maminka. Nečekaně, z hodiny na hodinu. Srdeční zástava. Po třech týdnech maminku následovala babička. A potom, s několikatýdenním odstupem, následovaly křtiny. A tam jí to všechno došlo. Když byla ještě malá holka, měla nejlepší ,,kamarádku“. Ta jí říkala vždy na rovinu a velmi upřímně co má a co nemá dělat. Ta jí upozornila na to, že po ní kouká kluk z vedlejší třídy, ta jí s děsivou přesností sdělila úmrtí dědečka, ještě než došla domů. Ta jí velmi důrazným tónem oznámila, když udělala chybu a přinutila jí skrze vnímání svého já ji napravit.Potom někdy na začátku nemocného vztahu ,,kamarádka“ zmizela. Najednou se neozývala a jí nedošlo, že to je pouze její představa, protože všechny její pokusy o to promluvit vždy přetlačila ,,rozumným“ pohledem, který je v naší společnosti tolik upřednostňován.Vzpomněla si na ty okamžiky, kdy z dálky slyšela křik, že ON není ten pravý. I zoufalé prosby ať už netoleruje jeho chování. Jenže, přece šlo všechno tak logicky zdůvodnit a omluvit? A tak ji přestala poslouchat úplně. Jenže některá přátelství jsou životně důležitá a tak právě v ten den, kdy stála na křtinách svého syna bez maminky, bez babičky a bez partnera jí to došlo. Bytostně jí chyběla po celou dobu, co se snažila zavřít její ústa.A tak ji pozvala zpět do svého života. Intuici. Z počátku to nebylo vůbec lehké. Vzorce chování a jednání, které byly plné strachu se poměrně dobře uhnízdily v její mysli a nechtěly o svojí nadvládu rozhodně přijít. Jenže ona už byla na cestě, o níž byla přesvědčená celým svým srdcem, že je pro ni jedinou správnou možností.Nejprve si nastavila režim dne tak, aby mohla sbírat sílu a necítila se každý den jak po celodenní tvrdé dřině na poli. Věděla, že na delegování je moc brzo, miminko potřebuje v prvních měsíců mámu a hledala cesty jak uspořádat den tak, aby začal být o žití a nejen o přežití. Ve chvíli kdy pouta strachu sundala ze svých zápěstí všechno viděla jinak. Má zdravého nádherného syna a život před sebou. Myšlenky o únavě a pocitech nezvládnutelnosti situace se rozplynuly jedna po druhé.Ne, nebylo to hned a nebylo to zadarmo. Ve chvíli kdy zůstane žena sama v době tak náročné jako je těhotenství nebo šestinedělí, je to velmi razantní zásah do její psychické rovnováhy. Tato období jsou emocionálně i fyzicky náročná sama o sobě a pokud se k jejich prožívání přidruží ještě rozchod s partnerem nebo ztráta blízké osoby, jde o velmi krizové období.To, co žena cítí:    -její fyzické vyčerpání (z porodu a z kojení)    -oslabená psychika (pocity viny za neúplnost rodiny, úzkost nad koncem nevydařeného vztahu)    -špatná materiální situace (obavy, jak to sama finančně zvládne)    -stud (leckdy podporovaný poznámkami okolí o tom, že s NÍM měla zůstat-aniž by kdokoliv věděl, jaká byla situace)    -stres ( z toho jak zvládne péči o prvorozené miminko v této chvíli)ji minimálně na určitou dobu definuje a zároveň komplexně dehonestuje před lidmi, kteří toho umí zneužít.Pokud takovou ženou jste nyní vy, pokusím se nyní situaci ulehčit alespoň tím, že se s vámi podělím o to, co pomáhalo mě.Pokud o takové ženě víte, nezavírejte před touto situací oči a nabídněte jí:    -rozhovor bez hodnocení, odsuzování a srovnávání    -pohlídání miminka u ní doma, aby se mohla v klidu vykoupat, najíst a nabrat sílu (bez nutnosti neustále být v bdělém pozorném stavu)    -nákup podle jejího seznamu a pokud uvidíte, že je na tom špatně i finančně, obvolejte svoje kamarádky a pokuste se pozeptat, zda někdo nemá po svých dětech cokoliv, co u je ní je nyní potřeba    -společnou procházku s kočárkem s rozhovorem o něčem, co nemá s její aktuální situací nic společného    -úklid společných prostor v domě, kde bydlí, když na ní přijde řada    -doprovod kamkoliv, kde je pro ni problém vzít kočárek dovnitřMožná jste na tom byla podobně, možná jste měla to velké štěstí vychovávat děti v úplné rodině. Možná jste měla štěstí na pomoc celého příbuzenstva. Ale pořád jsou mezi námi ženy, které to tak nemají. Jsou zoufalé a pro svoji aktuální neutěšenou situaci nejsou ani schopné řádně a tak, jak by si přály se o miminko starat.Ne každá z nás má tu vnitřní sílu se zvednout ze dna sama, bez podané pomocné ruky. Nebuďme lhostejní a nepřehlížejme tyto maminky, z nichž velká část si svůj úděl dobrovolně nevybrala.A jak to zvládla ONA? Jak se vymanila ze situace, která by spoustu lidí položila na lopatky a otočila ji z rubové strany zpět na tu lícovou?    Pokud čekáš miminko a jsi sama. Pokud se Ti narodilo miminko a Ty jsi zůstala na vše sama (nebo se vnitřně cítíš sama). Pokud cítíš, že na Tebe všechno padá a máš chvíle, kdy opravdu nemůžeš dál. Potom jsi tady správně. eKNIHA ZDARMA PRO TEBE TADY s názvem SAMA S MIMINKEM – JAK NAJÍT KLÍČ K ÚSMĚVU, která Ti odpoví na všechny otázky, jenž Ti den co den proudí hlavou. Tuto knihu jsem psala přímo pro Tebe, s láskou a chutí ulehčit Ti ty chvíle, které tak niterně znám. Pevně věřím, že realizací popsaných kroků pomůže Tobě začít psát nový scénář vašeho života. A jestli pořád cítíš pochybnosti, můžeš si přečíst o mojí cestě. Autorka článku: Barbora Englischová můj web: www.barboraenglischova.cz můj FB : detoxikuj život Barbora Englischová, autorka projektu DETOXIKUJ ŽIVOT, publicistka a maminka zelenookého kudrnáče. ,,Pomáhám lidem, kteří padají v jakékoliv životní oblasti směrem dolů, roztáhnout jejich křídla. Není důležité v jaké životní fázi se právě nacházíte, důležité je co začínáte dělat právě nyní. Svoji intuici s láskou tříbím již přes dvacet let a skrze ni a s vhledem do podstaty vědomí vám nabízím nový životní náhled, pojmenování původce problému ve vašem životě a pomocnou ruku při změně směru vaší životní cesty." )

Helen Stanku: Za každého zmetka v životě nám nebe posílá i anděla strážného

Helen Stanku: Za každého zmetka v životě nám nebe posílá i anděla strážného

Za každého zmetka, kterého v životě potkáme nám nebe posílá i anděla strážného. Někoho, kdo vyrovnává působení zloducha. Každý máme v životě takové anděly. Lidi, skrze jejichž ústa k našim uším promlouvají vyšší sféry. Jenom to možná nevidíme. Na to dobré si totiž člověk lehce zvykne a bere to, jako samozřejmé. Když se naopak někdo projeví svojí stinnou stránkou povahy, má někdy druhý člověk tendenci padat do stavu smutku a sebelítosti, do stavu nepohody. Přitom je ve světě vše vyrovnané. Ve své lítosti to v tu chvíli možná ani nevidí. Každý takový člověk je ve skutečnosti darem. Skrze něj lze projít dalším stupněm životního učení a rozvazovat spletité karmické vztahy.  Někomu pomůžete a máte pocit, že jste nedostali nic na oplátku. V momentě, kdy si to uvědomíte, je tato vaše lekce u konce. Poznali jste, že jste přestali chtít plýtvat svou energií a silou tam, kde se vám to již přestalo jevit smysluplně. Ve vesmíru panuje vyrovnanost. Proto je dobré se zamyslet kolik lidí v životě bez nároku na jakoukoliv odměnu nebo i s nárokem pomohlo vám. Kolik andělů jste na své cestě objevili i vy. Můžete být šťastní za každý doušek ze studánky poznání. Každé poznání je totiž darem. Nikdy však tento dar není zdarma. Vždy se za takový posun musí zaplatit. Někdy citovým šrámem, někdy penězi, někdy něčím více drahocenným, třeba zbořenými ideály. To, co ve skutečnosti neexistuje, však nemá žádné pevné základy ani jistotu a takováto berle je prohnilá. Proto je vždy poznání pravdy osvobozující. Pokud se z toho dokážete poučit, je lekce smysluplná a už se vám nebude příště opakovat. Karma byla splněna. Vězte však, že v rámci rovnováhy i vám přišli nebo ještě přijdou do cesty lidé, kteří vám pomohli a pomohou. Vše je zařízeno tak, že  kde vznikne prostor, tak dlouho nezůstává prázdný.Když nepoznáte smutek, nevíte ani to, že jste šťastní. Když nepoznáte nemoc, nevíte, že jste zdraví. Jak víte, že je vám teplo, když neznáte chlad? Jedno bez druhého nemůže být. A životní pouť je především cestou poznání. I ochutnání špatného a trpkého vína má svůj smysl. Můžete časem vypít kvalitnější a zažít z toho pocitu a poznání radost. Jedno staré přísloví říká: střepy přinášejí štěstí. Je to o tom, že vše na světě je vyrovnané. Váš díl štěstí i smůly. Jedno bez druhého nemůže být. Pokud jste svoji dávku smůly vybrali právě na rozbitý hrníček, vztah, přátelství, iluze, ve kterých jste chtěli být tak  je to vlastně skvělý obchod, protože nyní již můžete mít štěstí třeba v dalších oblastech a nových poznáních ve svém životě. Smůla byla protentokrát vyčerpána. PS: Protože ti svrchu jsou tak trochu šibaly, je otázka, jaká bude následující lekce, neboť naše duše na zemi jsou věčnými studenty na poznání cesty dobra a zla. To bývá vyrovnané. Je na svobodné vůli a rozhodnutí každého co do svého života přijímá a tedy žije tuto realitu. Autorka článku: Helen Stanku http://www.dobrakartarka.cz/ Pocházím ze starobylého rodu, ve kterém nebyla nouze o kartářky, mágy a vědmy. Z rodiny kde se dědí řemeslo, ale především otevřená 7. a 6. čakra. S kartami je dobré se spřátelit. Karty potom oplácejí s láskou a ukazují okolnosti, které se později stanou. „Karty reagují na mne, na moje podvědomí a na energii člověka, jemuž vykládám. Tyto energie jsou proměnlivé, jako všechno kolem nás. Žádný výklad není zbytečný. )

Lucie Valchařová: Jak poznáte, že jste v pasti osobního rozvoje?

Lucie Valchařová: Jak poznáte, že jste v pasti osobního rozvoje?

Možná ano, aniž byste o tom tušili… protože se vám to jeví jako ten „správný“ přístup. Jak to tedy poznáte? Jednoduše… není náhodou některé z následujících tvrzení vaší denní mantrou? „Musím na sobě pracovat.“ „Musím se ještě čistit. Ještě nejsem dost daleko.“ „Musím zničit své ego.“ „Musím si zpracovat karmu a rodové zátěže.“ „Musím otevřít své srdce.“ „Musím na sobě zapracovat, aby byla více ženská (více mužský).“ „Musím se dostat do vyšších vibrací.“ Musíím…. musíím…. usíííím……uaaaaa Ok, ruku na srdce, opravdu se v tom cítíte dobře? Osobní (duchovní či jakkoli jinak to nazveme) rozvoj může být dobrý sluha, ale špatný pán. Ostatně jako všechno v životě, co chytneme za blbý konec. Většina z nás – obyčejných smrtelníků, kteří žijí tady uprostřed Evropy s historií, kterou máme za sebou, vycházíme z hlubokého přesvědčení (programu), že NEJSME DOST…!!! A tady je ten kámen úrazu! Když přičichneme k osobnímu rozvoji, začneme na sobě MAKAT, ČISTIT SE z pozice toho, že takoví, jací jsme, nejsme v pořádku – „musíme se opravit“. Většina „duchovních“ směrů tady v našich končinách toto nastavení bohužel podporuje, protože co si budeme povídat, čím více bude mít klient pocit, že je ještě v nepořádku a potřebuje na sobě zapracovat, tím více práce a penízků pro dotyčného. Chodí za mnou spoustu žen (ano, tohle je spíše ženská specialitka), které mají tolik informací, tolik načtených knih, tolik absolvovaných kurzů a seminářů a vidí toho tolik, co je na nich špatně a co vše si musí ještě zpracovat, až v životě stojí pořád na to stejném místě, protože z pozice nepřijetí se prostě a jednoduše posunout nedá. To je samé „musím na sobě pracovat, abych byl(a) lepším člověkem“ a pro samou práci na sobě si ani nevšimnou, že UŽ to je, že už jsou dost dobrým člověkem. Rozumějte já nejsem proti osobnímu a duchovnímu rozvoji, to vůbec, byla bych sama proti sobě – je to můj denní chleba, ale můj přístup je trochu opačný, než je výše popsaný. Pokud totiž z téhle pozice „musím na sobě makat“ budu se sebou pracovat, tak se prostě nikdy „nedomakám“ dostatečně na to, aby mi v tom životě bylo opravdu dobře. NEJDE TO! Možná totiž ta cesta není o neustálém růstu směrem „někam nahoru za lepším já“, ale NÁVRATEM ZPÁTKY k tomu, kým doopravdy jsme – a to postupným, jemným, laskavým odkládáním všech masek, názorů, přesvědčení, programů,… ano a to klidně POMALU a ve svém tempu, protože… … ta změna už se TEĎ děje…“ (nezávisle na nás) … už TEĎ jsme v proudu…“ … už TEĎ je to ten život… (a žádný jiný nebude) … už TEĎ je to to „ono“… … už TEĎ se to odehrává… ... už TEĎ je to dost dobré… … už TEĎ jste v pořádku takoví, jací jste… Autorka článku: Lucie Valchařová Koučka, terapeutka a průvodkyně na cestě k životní změně Telefon: 774 547 347Adresa: Nálepkova 14/197, 637 00 BrnoWeb: www.lucievalcharova.cz Facebook: https://www.facebook.com/valcharova.lucie/ )

Helen Stanku: Zlomená srdce a elektronika

Helen Stanku: Zlomená srdce a elektronika

Možná to znáte také. Jdete po ulici a zrovna když procházíte kolem lampy, zhasne. Jdete na poštu a přestane jít terminál. V potravinách alarm pípá, sotva vejdete do vchodu s prázdným košíkem. Často se to stává lidem, kteří jsou vnitřně rozervaní, smutní, zklamání, v emocích. Elektronika reagující na lidi Věci by se možná v některých případech daly racionálně vysvětlit. Třeba lampy mohou mít zabudovaná tepelná čidla. Mohou reagovat na vítr, nebo dunění kroků.  Co ale alarmy, nebo různá elektronická zařízení, která téměř hoří v rukou svých majitelů? Praskající žárovky jsou vcelku běžná věc.  Žehličky, které již nejdou opravit. Telefony si vytáčejí samy od sebe, koho se jim zlíbí, vypínají se a zapínají. Začne hořet nový mixér a tak by se dalo pokračovat. Mívá to však společného jmenovatele. Tím je smutný majitel. Člověk, to je energie, živá energie Každý člověk vytváří nějakou energii. Zvláště silné emoce ji mohou přetransformovat. Přidají jí velikou sílu. Pozitivní, nebo negativní. Tato energie potom může stát za zvláštním chováním počítačů, televizorů, telefonů, nebo jiných užitečných předmětů. Může vyvolat jejich samovolné zapnutí, ačkoliv ovladač v ruce nemáte. Může je i vypnout. Přístroje se chovají všelijak, jenom ne tak, jak by měly. Nakonec se mohou i rozbít. Jak tomu lze zabránit? Příběh nabité Gábiny Když Gábina přišla do obchodu, alarmy řvaly naplno, prodavačkám se nechtěly načítat čárové kódy, doma lítaly pojistky a  auto vypovídalo službu. Gábina byla nešťastně zamilovaná. S přítelem si moc nerozuměli. Vše se vrátilo do normálu měsíc po jejich rozchodu. Ve vztahu nebyla šťastná a dlouho se nutila ze vztahu odejít. Když je šťastná, vytváří výrazné pohodové energie. V tomto vztahu však přitahovala energie stresu. Každý má moc řídit svojí vlastní realitu. Může způsobovat pozitivní změny a nebo přitahovat to, čeho se nejvíc bojí. Lidé, kteří si věčně stěžují,  jsou nešťastní, věčně nespokojení, vyzařují zlou energii a ta má vliv jak na ně, tak i na zařízení v jejich okolí. V podstatě tím potvrzují svá životní přesvědčení. Ve chvíli, kdy odchází jedno elektronické zařízení za druhým, přichází varování, že se děje něco, co není zcela v pořádku. Někteří lidé se brání těmto haváriím tím, že u sebe neustále nosí nějaký železný předmět. Třeba ve formě talismanu. Energie a emoce Jiní se učí pracovat s vlastní energií, zbavuji se zlých myšlenek, snaží se je transformovat na pozitivní. Pozitivní nabití energetických zásobníků může pomoci uchránit se před vzpourou strojů.  Je dobré vědět o svých emocích a mít je pod kontrolou. Co však nejlépe funguje mě, je  vytvoření si představy pomyslných drátů z nohou nebo třeba kořenů, ale jsou to vlastně takové malé hromosvody a potom toto běsnění stává.  Nebývám totiž nadšená, když budím pozornost ostrah obchodů – raději uzemňuji své energie. Někdy nemusí jít pouze o negativní emoce, ale také o přebytek energií, na které jsou přístroje citlivé. Autorka článku: Helen Stanku http://www.dobrakartarka.cz/ Pocházím ze starobylého rodu, ve kterém nebyla nouze o kartářky, mágy a vědmy. Z rodiny kde se dědí řemeslo, ale především otevřená 7. a 6. čakra. S kartami je dobré se spřátelit. Karty potom oplácejí s láskou a ukazují okolnosti, které se později stanou. „Karty reagují na mne, na moje podvědomí a na energii člověka, jemuž vykládám. Tyto energie jsou proměnlivé, jako všechno kolem nás. Žádný výklad není zbytečný. )

Očima laskavé rebelky: Cítit svobodu je základní potřeba každé duše

Očima laskavé rebelky: Cítit svobodu je základní potřeba každé duše

Představte si svět, ve kterém je každá duše svobodná, cítí se dobře a v souladu. Pluje  životem, prožívá radost a pocit dostatku…takový byl svět totiž stvořen. A k tomu jsme obdrželi nádherný dar, který nám umožňuje cítit i něco dalšího –  vůni, doteky, chutě – naše tělo. Každá duše má základní potřebu svobody a k ní směřuje. Používá k tomu tu nejlepší vesmírnou navigaci –  cítíme emoce. Každá bytost , i třeba váš pejsek, se pohybuje svobodně ve světě, který zná, který umí zaznamenat a pochopit. A když jí v tom něco brání, necítí se dobře, trpí. Lidská duše, která pochopí, že jejím životním prostorem je vesmír, se tím vydává na novou cestu vývoje, stejně jako potůček, který překoná hráz nebo velký kámen, objevuje další prostor  pro vyjádření  a naplnění své svobody BÝT. Zkuste se nyní naplnit větou: „Jsem svobodná duše, mohu být, kde chci a dělat cokoli.“ Proč že to nejde? Aha. Nejste o tom přesvědčeni. A co je tedy  vaše realita? Hromada omezení a tisíc důvodů, proč něco nejde? Vztahy, které vám nevyhovují a vy jste v nich uvízli jako v pasti? Neumíte, nemůžete překonat strach? Nemáte peníze, štěstí, odvahu? Cítíte se špatně? Přesto je tu jedna dobrá zpráva: To vše je jen důkazem, že vaše navigace FUNGUJE! A říká vám, že jste od svobody a radosti daleko, nebo že jdete opačným směrem, proti proudu. Tedy, že nejste tam, kde chcete být. Chce vás tím přimět k pohybu, změně myšlení, ale i činů. Představte si, že jdete na procházku. Chcete dojít na krásnou louku plnou květin , ale spletete směr. Místo toho dojdete do černého lesa, ze kterého máte strach, necítíte se tam vůbec dobře. Sednete si pod jeden ze stromů a začnete křičet a plakat, zlobíte se na ten les, že tam je. Vadí vám každý kořínek a vy se rozhodnete tam počkat, až ten hnusný les zmizí. Na krásnou louku ani nepomyslíte. Je vám čím dál větší zima a začíná se stmívat, stále sedíte a myslíte na to, jakou máte smůlu, litujete, že jste vůbec vyšli na procházku…A jak tam tak sedíte, pomalu začíná noc a vy stále čekáte, až ten les zmizí…Je možné, že už se nikdy nevrátíte domů. A stejně tak strnule někdy čekáte ve svém životě, až zmizí nebo se změní to, kvůli čemu se necítíte dobře. A čím déle to trvá, tím jsou signály navigace silnější, od špatného pocitu až po fyzické nemoci, úrazy. To vše jsou jen upozornění různé intenzity, že je třeba změnit směr. Pokud nevíte, kde začít se změnami, zkuste jednoduchou metodu: Vezměte papír a tužku a zamyslete se nad tím, co vám v současné době ve vašem životě BRÁNÍ BÝT SVOBODNOU DUŠÍ, být tam, kde chcete a dělat cokoli? Zapište si tyto překážky pod sebe. Poté tyto překážky přeškrtněte a hned vedle zapište, co tam chcete mít místo nich. Do posledního sloupečku si napište co pocítíte, až nastane ve vaší realitě to, co je zapsáno ve druhém sloupci. Například: Bojím se změny               Nacházím odvahu ke změnám             kuráž a sílu Mám nadváhu                 Cítím se dobře ve svém těle                spokojenost, klid                            Nevěřím si                      Mám zdravou sebedůvěru                   sebevědomí, hodnotu Oblast vlevo je váš černý les, místo omezení a nesvobody, něco, co nechcete. Nyní zaměřte svou pozornost na sloupeček uprostřed, to je vaše rozkvetlá louka, to co CHCETE, oblast svobody duše. Od teď zkuste každý den alespoň po dobu jednoho týdne sledovat své myšlenky a slova, v jaké oblasti jste častěji? V myšlení na to co chcete nebo na to, co nechcete, z čeho máte strach? Po týdnu věnujte chvíli přemýšlení, k čemu vás to dovedlo, co jste si uvědomili, co opravdu chcete a potřebujete? Naplánujte si, co dál. Pamatujte si, VŽDYCKY můžete něco udělat, jen poslouchejte svou vnitřní navigaci a cesta se objeví. Ráda vás na této cestě doprovodím. Těším se na Vás příště. Vaše laskavá rebelka Léňa Autorka článku: Lenka Štrymplová, laskavá rebelka a průvodkyně transformací http://lenkastrymplova.cz  Přednáška: 5 KROKŮ JAK ZATOČIT S TOXICKÝMI LIDMI - Laskavá rebelka Lenka  )

Táňa Havlíčková: Epidemie probuzení

Táňa Havlíčková: Epidemie probuzení

A teď jedna skvělá zpráva o šíření úplně nové pandemie: ❤ UPOZORNĚNÍ POPULACI ❤ Tato globální epidemie se šíří v závratném tempu. Očekává se, že v příštích letech budou kontaminovány miliardy lidí. Zde jsou příznaky této nemoci: 1 - Tendence být veden/a spíše svou osobní intuicí než jednat pod tlakem obav a myšlenek přijatých v minulosti.2 - naprostý nedostatek zájmu soudit ostatní a zajímat se o vše, co vytváří konflikty.3 - Úplná ztráta schopnosti se bát (jedná se o jeden z nejzávažnějších příznaků).4 - Zažívat neustálé potěšení, vážit si věcí a bytostí, takových jaké jsou, což vede ke zmizení zvyku chtít změnit ostatní.5 - Intenzivní touha zvládat a pozitivně transformovat své myšlenky, emoce, fyzické tělo, materiální život a životní prostředí, a také neustále rozvíjeli svůj potenciál pro zdraví, kreativitu a bezpodmínečnou lásku.6 - Opakované útoky úsměvů, těch úsměvů, které říkají "děkuji" a dávají smysl jednotě a harmonii se vším, co žije.7 - Znovuotevření se duchu dětství, přirozenosti, smíchu a radosti.8 - Stále častější okamžiky vědomé komunikace s vaší duší, které dávají velmi příjemný pocit plnosti a štěstí.9 - Potěšení přinášet radost a světlo místo kritiky nebo lhostejnosti.10 - Schopnost žít v jednotě, se sebou samým, s partnerem, s rodinou a společností v rovnoprávnosti, bez hraní si na oběti, katy, ani spasitele.11 - Pocit vlastní zodpovědnosti a štěstí, a touha nabídnout světu své sny o hojné, harmonické a klidné budoucnosti.12 - Naprosté přijetí Jeho přítomnosti na zemi a ochota vždy vybírat dobro, pravdu a život. Pokud chcete dál žít ve strachu, závislosti, konfliktech, nemoci a neshodě, vyhněte se kontaktu s lidmi s těmito symptomy. Tato nemoc je extrémně nakažlivá! Pokud už máte symptomy, vězte, že váš stav je nevratný. Lékařská léčba může dočasně odstranit některé symptomy, ale nemůže zabránit nevyhnutelnému postupu nemoci. Neexistuje vakcína proti štěstí. Protože tato nemoc štěstí způsobuje ztrátu strachu ze smrti, což je jedním z ústředních pilířů přesvědčení moderní materialistické společnosti, mohou nastat sociální problémy, jako jsou: nepřízeň osudu u zdravých a nešťastných lidí, setkávání šťastných lidí, kteří zpívají, tancují a oslavují život, sdílení radosti a lásky ve společnosti celkově a kolektivní emocionální uvolnění. Hodně lásky nám všem ❤ Autorka článku: Táňa Havlíčková http://www.tanahavlickova.cz )

Jitka Bičíková: ŽENY A JEJICH AUTODESTRUKTIVNÍ PROGRAMY

Jitka Bičíková: ŽENY A JEJICH AUTODESTRUKTIVNÍ PROGRAMY

Chceme všichni žít šťastně, ale zároveň si sami sobě "zavařujeme" a ubližujeme svými vlastními myšlenkami? Všichni žijeme často, spíše tedy většinou - autodestruktivně, aniž si to uvědomujeme a připouštíme. Děláme to úplně všichni a ani netušíme, jak moc si tím sami sobě ubližujeme a negativně si tím programujeme život a situace v něm. Jsme naštvaní na něco, někoho, nedaří se nám. Máme pocit, že „s něčím a někým nemůžete nic udělat či pohnout“ (např. vzepřít se svému zaměstnavateli, protože se bojíte, že přijdete o práci, když se ozvete atd.). Autodestrukci známe jen ve formě, kdy lidé sami sobě ubližují (např. řezání do zápěstí, atd.), to vnímáme jako psychickou poruchu, ale už si nepřipouštíme, že i alkoholismus, drogy, kouření, užívání antidepresiv, drastické diety, přejídání a extrémní cvičení jsou také formy autodestrukce. Bereme je jakou součást života, ale není to tak. Jsme rozčílení, tak si „dáme panáka na uklidnění“, cigaretu, čokoládu či něco sladkého na nervy, tzv. „něco na zub“. Někdo utíká s rozčilením do posiloven a tam ho „vzteky vypotí“, v lepším případě. Někdo si vzteky přivodí úraz, někomu se „najednou“ spustí migréna. Rozčílí vás někdo a „najednou a náhodou“ se ozve bolesti hlavy. Zničehonic nebo z vašeho hněvu?Bolest si přivodíte sami. Přejídáte se, upíjíte se v alkoholu, škodíte si přemírou sportu, extrémním nakupováním, bláznivým častým střídáním účesu a image. Vždy, když máme pocit, že s něčím nemůžeme něco dělat, sami sobě způsobíme nějakou nemoc nebo bolest. NEmoc = NEmůžeme s něčím pohnout. Dokonale pak hněv podvědomě, byť nechtíc ale jistě obracíte proti sobě. Když nemůžete proti tomu, kdo vás rozčílil či vám ublížil. Někam tu zlost nasměrovat musíme. Nemůžeme-li ublížit druhému, ublížíme nevědomě sami sobě. Proč WORKOHOLICI onemocní chřipkou, až když jsou přepracovaní? Podvědomě si totiž vyvolají nemoc na fyzické úrovni, neboť si neváží svého zdraví natolik, aby sami sobě přiznali, že „už nemají sílu a potřebují si odpočinout“. Nabíhají jim myšlenky typu: „Co by řekli ostatní, přece nemůžu přiznat, že jsem unavený, to by se mi smáli, vypadal bych v jejich očích jako slaboch.“ A tak pracují na doraz. Dost často je to tvrdost a přehnaná kritika vůči sobě samému. Workoholismus není také proto nic jiného než druh autodestrukce. Naučit se říct NE, nesnažit se zavděčit se ostatním, nastavit si své hranice a stát si za svým. Umět říci: „Teď si potřebuji odpočinout a hotovo!“ Pokud to neumíme říci, bojíme se, tak si sami podvědomě „vyvoláme“ nemoc, za kterou se schováme, neboť pak nebude hloupé, že povinně odpočíváme. Je to nejlehčí forma úkrytu, zamaskování naší únavy či útěk před nějakou nepříjemnou situací, např. v práci, která nás čeká. Podobný princip vidíme u dětí. Když se jim nechce do školy, protože jsou tam např. šikanované, stýská se jim po matce, či se jim tam zkrátka nelíbí, tak co udělají? „Náhle“ onemocní. Jaká náhoda. Dítě nechce jet do školy v přírodě a před odjezdem «náhle» onemocní.Další zajímavostí je určitá skupina žen, kterou po celý rok trápí chronická rýma či kašel. Pak odjedou na vysněnou dovolenou k moři a tam „jako zázrakem a mávnutím kouzelného proutku“ celoroční rýma úplně odezní. Celou dovolenou jsou bez obtíží a návratem zpátky domů (dle jejich mysli), do „kruté reality“, se obtíže zase vrátí. Proč? Autodestruktivně se trestají za přítomnost, ve které jsou nespokojené a neumějí ji řešit. Proto jejich duše v běžných pracovních dnech „pláče = rýma“, a na dovolené nemusí. ROZUM alias INTUICE (VNITŘNÍ HLAS)Čím moderněji žijeme, tím méně posloucháme naši intuici a naše pocity. Stále máme tendence poslouchat převážně rozum. Vždy, když jsme před nějakou situací, rozhodnutím, ať velkým či malým, a nevíme co, sami sebe se musíme upřímně zeptat: „Co cítím? Jak to vnímám?“ = tak se ptá intuice, naše pocity, naše vnitřní Já. „Co si myslím?“ = to je špatná otázka, kterou nás mate logika a rozum.Poslouchejme více své srdce a intuici, ne rozum: Stále více maskujeme své pocity a emoce. Maskujeme je šikovně do nejrůznějších berliček v podobě např. shoppingu u žen (to je takové to: „Mám dnes hrozný den, musím si alespoň udělat nějakou radost a něco si koupit.“), kdy zajdete do butiku pro nějaké hezké oblečení na „zaplácnutí“ špatné nálady či objeveného problému. U starších žen ve věku babiček je to extrémní ulpívání na jejich dospělých dětech a vnoučatech. To jsou ty ženy, většinou vdovy nebo nešťastné v manželství, které se nezdravě „upnou“ na své potomky. Skrývají se za obhajobou, že „už nic jiného v životě nemají a nic jiného jim nedělá radost, a nemají pro co jiného žít“. Zde je to na hranici „citové manipulace“. Ženy totiž podvědomě tímto manévrem maskují neochotu řešit si svůj velký problém, který nechtějí vidět. Ono je jednodušší a snazší se vždy zajímat a starat o druhé, a neřešit sebe samu. Ono to více bolí, je to nepříjemné − „šťourat“ se ve starých ranách, tak je lepší zapomenout. Jenže tělo neošálíte, a nezpracovaný problém také ne. Proto se cítíte tak špatně na duši. Ať děláte, co děláte. Je načase se podívat problému na „zoubek“.Dalšími berličkami mohou být extrémní cvičení, posilování ve fitness centrech (to je zase doména hlavně mužů), u žen extrémní střídání diet a cvičení, „vymetání“ esoterických i jiných kurzů a seminářů, alkoholismus, přejídání se a mnoho dalšího. Hodně rozšířené je dnes maskování problémů „workoholismem“. V tom zase pro změnu vynikají více muži než ženy. To jsou pak ti muži, kteří vehementně hlásí do světa, že partnerský vztah není nic pro ně, že si chtějí teď jen užívat svobody a že „ženu k životu nepotřebují“. Tak takoví jsou muži nejvíce zranění po rozchodech, s perfektně nasazenou maskou. Někdy si to ani sami sobě nepřiznají a své masce věří. Rozšířeným a nejčastějším autodestruktivním programem je snaha nezklamat ostatní. Rodinu, děti, partnera, rodiče….Jenže v tom přitom klameme svou duši, znásilňujeme ji, nemyslíme na ni, jak se v tom ona cítí, protože neděláme to, co opravdu chceme. Naši duši doslova mučíme a znásilňujeme. Na těle fyzické mučení cítíte, jenže na duši ne, ale právě o to je to zrádnější. Máme pocit, že „to“ co není vidět, tak není tak důležité, tak nebezpečné, ale pak se divíme, jak se zle cítíme, proč jsme stále tak nemocní, unavení, vystresovaní… K naší duši se nechováme s úctou a pokorou, máme pocit, že ona vše vydrží, ale proč má unést veškeré vaše bloky, strachy, obavy, deprese?POMŮCKA - CO TEDY S TÍM? Malou pomůckou je vizualizace. Vždy když před vámi bude nějaká situace, představte si, jak byste tu situaci řešili, kdy vás nic a nikdo neomezoval a vy jste mohli udělat cokoliv a naprosto všechno. Jak by to řešilo Vaše pravé Já pouze ve vaší představivosti, aniž by tam bylo nějaké „ale“? Duchovní nauky tvrdí, že taková jaká se nám líbí představa výsledku, to je pravé přání naší duše a takové je naše opravdové Já. Kolikrát vaše Já může být ve vaší představě úplně opačné, třeba tvrdé, drsné, drzé, rázné a přitom ve skutečnosti můžete být zranitelnou něžnou laní. Jste stejní jako ve vaší představě o sobě? Pokud ne, tam bude velký zádrhel. Snažte se být co nejvíce sami sebou a nepředstírejte nic před ostatními, ani sami před sebou. To je cesta do pekel. Vesmír problémem či nějakou situací, nemocí vám to stejně připomene, a donutí, pokud to neuděláte sami.Nezapomínejte, že velkou autodestrukcí je NEBÝT SAMA SEBOU.Konfucius prý řekl: „Když jsem byl malý, pokoušel jsem dělat radost a zavděčit se svým rodičům. Později jsem se chtěl zalíbit svým kamarádům, pak moudrým učitelům a přátelům. Nakonec jsem se naučil dělat radost sám sobě. Právě tehdy jsem objevil skrytou radost.“ Často v nás vyvolává stres to, co si o nás myslí ostatní, jak nás hodnotí, jestli nás odsuzují, pomlouvají a zle o nás smýšlejí. Nemůžeme kontrolovat, co si o nás myslí ti druzí, co pociťují, co se jim líbí, nelíbí. Přesto si nad tím stále často lámeme hlavu. Míváme tendenci zalíbit se druhým, zavděčit se, získat jejich souhlas, pochvalu, přátelství, přijetí. „Co si o mně pomyslí? Jak budu vypadat? Jak si s tím poradit, abych si při tom zachoval tvář? Co si o mně bude říkat?“ Spustí se nám v hlavě nekonečný dialog, kterým si přivoláváme psychické vypětí. Proč nám tolik záleží na názoru ostatních? Je to tím, že se bojíme, abychom nezůstali na vše sami? Aby nás všichni neodsoudili? Bojujeme se svou sebe hodnotou a sebevědomím, odsouzením naši osoby a kvalit? Někdy nám stačí jeden nevlídný, káravý pohled od kolegyně a v hlavě nám nabíhají nejrůznější scénáře − „co jsem špatného řekla, že se na mě tak zle podívala, co si asi myslela, určitě mě hned po odchodu pomluvila…“. Ať se budeme snažit sebevíc, nikdy se nemůžeme všem zalíbit, zavděčit, získat si jejich obdiv a přijetí. Čím dříve toto pochopíme, tím lépe se nám bude žít a pracovat. Tím budeme moci lépe dýchat, cítit se lehčí a nebudeme svázaní obavami „co ti ostatní…“. Vaše Já je na prvním místě, to se musíte naučit. Je těžké se to naučit, ale jde to. Zkuste pomalu, po kouskách s tím pracovat, a uvidíte, že až se to naučíte, obrovsky se vám uleví. Právě ti, kteří toto neřeší, mají „čistější hlavy“ a lépe usínají. Nechtějí si hlavu „špinit“ nesmyslnými myšlenkami před spaním, jak to s oblibou ženy dělají a pak nemohou usnout. Jeden známý herec pronesl krásnou větu: „Snažím se žít tak, že si nepřipouštím žádné starosti a z malých radostí žiji tak, jako by byly velké, život je krátký na to, abych si jej zatěžoval a ničil se tím.“ My ženy jsme samy na sebe celkově daleko tvrdší a kritičtější než muži. Zde bychom se od nich měly více učit. Jsou na tom daleko lépe se sebeláskou než my ženy. Mučíme svá těla drsnými dietami, cvičením, hubnujícími procedurami, komplexy, různými kosmetickými vylepšeními, liposukcemi, léky, detoxy − a muži? Řeší se daleko méně, lépe řečeno − ne přehnaně. Dbát o sebe je základ, ale pozor na jeho extrém.Vnitřní rovnováhu, klid, používání selského rozumu, intuice a být ve svém středu, to je to, co nás tato doba všechny nutí se naučit.S láskou S láskou a úctou  Jitka Bičíková Lymfoterapeut, specialista na Lymfologii a Autorka knih "O ZÁHADNÉ LYMFĚ A OTOCÍCH" Zdroj: www.zahadnalymfa.cz Autor: Jitka Bičíková - masáže, čištění lymfy Tento článek poskytla osobně pro server Příznaky transformace autorka článku. Jeho šíření je možné pouze s jejím souhlasem! Kopírování tohoto článku z našeho webu je zakázáno. Chcete-li jej zveřejnit na svém webu, získejte si souhlas autora. Ke sdílení článku na sociálních sítích využijte výše uvedené tlačítko sdílet. Děkujeme. )

Karla Czechová: Příběh obyčejného šílenství - "Neděláme, co máme rádi, ale chceme žít spokojeně."

Karla Czechová: Příběh obyčejného šílenství - "Neděláme, co máme rádi, ale chceme žít spokojeně."

Když se nad tím zamyslíte, je to vlastně paradox. Honíme se za penězi, abychom si mohli užívat. Škudlíme každou korunu, abychom mohli odjet na vysněnou dovolenou, pořídit si auto podle naších představ nebo postavit dům či koupit chatu za městem. Stále hledáme dokonalost v podobě partnera, rodiny, finanční a materiální hojnosti a nebo dokonce osobního rozvoje. De facto vše směřuje k tomu, abychom byli šťastní. Ovšem pravda je taková, že neděláme skoro nic pro naší každodenní radost, ze které pramení ona opradová spokojenost.Činnosti, které nás těší, odsouváme na druhé místo za tak zvané povinnosti, které si vytvořil nikdo jiný než naše mysl. Přepínáme se do módu autopilota, abychom ten každodenní shon a rutinu nějak vykonali a ustáli ji. Tím si však vytváříme sami na sebe takový tlak, že upadáme do deprese, beznaděje a rolí obětí. Tvrdíme, že máme málo peněz, času, prostoru nebo že není vhodná doba na to či ono. Pak se odebereme do světa „Ach, Och“ a necháme se unášet na vlnách „coby, kdyby“. A aby svitla alespoň malinka jiskřička naděje, argumentujeme (asi ani ne tak pro okolí jak pro sebe) větou začínající: „Až…“, jenže to nadějeplné „až“ se nakonec může týkat… AŽ smrtelné postele. To mi jsou vyhlídky. Pravdou však je, že i když se nějaké to „až“ naplní, opět na nás padne návyk z rutiny a my zase spouštíme tlačítko „autopilot“. To se děje tak dlouho, dokud nepochopíme, že to venku nás nezbaví a je potřeba tu změnu udělat vevnitř. Často je tento čas doprovázený narůstajícími zdravotními potížemi, nehodami, vážnými nemocemi nebo ztrátou majetku – jednoduše tím, čeho si na hmotné úrovni dokážeme nejlépe všimnout a probudit se.A tak více a více nemáme peníze, čas a prostor. Jak prosté, že? Téměř se to dá podložit matematicko-fyzicky a to jsem v ani jednom předmětu nebyla moc dobrá.A tak i když nám život podsune velmi viditelně a na zlatém podnosu naservíruje přímo před nás zlatou husu plnou možností k realizaci naších snů a životních radostí, ať už malých nebo velkých, tak my to jedním mávnutím odsuneme z toho stolu, jako bychom měli snad slepecké brýle na očích. Pravda, někdy si jen sáhnout na onu husu vyžaduje odvahu. A tak místo abychom začali krok po kroku dělat věci, které máme rádi a tím stále více a více vytvářeli v našem životě radost, spokojenost a hojnost, tak i když s tím začneme, tak po pár týdnech to vzdáme s tím, že nemáme čas, peníze nebo prostor. A jako v začarovaném kruhu jsem opět v rolích obětí, soudce, viníka a s chutí si libujeme v depresích a strastech. Korunujeme to samozřejmě tím, co vše musíme a co je důležitější. Paradoxem je, že přesně to, co si myslíme, že je důležité nenense v sobě tu opravdovou důležitost v našem životě pro tu onu chvíli. Když se na to podíváme už jen z pohledu vytváření si vlastní reality, zrcadlení a síly myšlenky v podobě přitahování si do života toho, co vyzařujeme, naskýtá se otázka: „Co si tedy můžete vytvořit a přitáhnout, když si nedokážete naplnit každý den život ani tou sebemenší radostí nebo tím, co máte opravdu rádi?“ Život se skládá z neustálé přítomnosti. Je však pravděpodobné, že i za minutku za hodinu nebo i za týden zde budete a pokud si teď a teď a teď vytváříte svůj život „budoucí“ z neustálého odsouvání toho, co máte rádi a honěním se za těmi velkými plány a sny pomocí rutiny, autopilota a povinností, tak se i ty velké sny se jaksi odsunou nebo dokonce rozplynou. Každá cesta začíná prvním krokem, po kterém následují další. Jsou to však kroky a ne mílové skoky, které nemusíte ustát. A až ustojíte jeden, dva nebo i deset, příjmete je a využijete veškeré podmínky, které se objevují v přítomnosti (a ne ty které jste si vymysleli pro budoucnost), tak zažijete i ten skok či velký přesun. Náš život se skládá z okamžiků (okem mžikneme), jak je tedy využíváte k tomu, abyste se dostali na onu dlouhou cestu svých snů? Rutinou, stresem a odsouváním toho, co máte rádi nebo se zastavíte, rozhlédnete se kolem a vyberete si z příležitostí, které Vám život nabízí pro onu chvíli (a které pak vedou k realizaci těch velkých snů)? Věřte, že to co máme teď, je to nejideálnější pro nás a to se týká právě i možností, které nám život nabízí pro danou chvíli. Nabízím Vám metodu, která je základem pro vše, co jsme si dnes řekli. Naslouchejte svému srdci, ptejte se ho i na zdánlivé drobnosti – co mohu udělat pro svou radost teď? Co mi dělá radostnou/radostným teď, dnes? Až po ty velké – jaká je má životní cesta a co pro ní mohu udělat již dnes?Těšit se malou radostí, vede napříč obrovskou až k naplnění Vašich snů a nalezení Vaši autentické cesty. Autorka: Karla Kaja Czechová – lektorka, terapeutka, kouč, redaktorka a spisovatelka - www.zivotvrovnovaze.cz Jmenuji se Karla Czechová a skončila jsem třetí dekádu svého života. Dlouho jsem ve svém životě létala nahoru a dolů. V dubnu 2013 jsem se rozhodla z horské dráhy vystoupit a vytvořit si vlastní cestu, dle svých přání, dle svého srdce. Mým osobním záměrem, který rozvíjím každý den, je žít v každé chvíli svého života své sny. Záměrem mého srdce či duše je inspirovat, motivovat a provázet všechny bytosti k pochopení a uvědomění – ke spokojenému, láskyplnému životu. K životu v rovnováze! Pro naplnění mých záměrů jsem vytvořila projekt Život v rovnováze a jako metodu jsem si vybrala on-line kurzy, meditace, webináře, ale i osobní přednášky, semináře či individuální konzultace. A pro lásku ke knihám a k psaní publikuji články o osobním rozvoji na svém blogu, píši knihy a v neposlední řadě spolupracuji jako redaktorka s časopisem Šifra. )

Nejnovější články na našem portálu

Tibetská kniha mrtvých (Bardo Thödol) – Jedna z nejdůležitějších knih moudrosti lidstva
červenec 01, 2025 323
„Nejsou to nic než tvoje klamné představy. Věz, že všichni ti navenek vystupující vládcové smrti,...
Číst článek...
Slunce v Raku – Všechny pocity jsou stejně hodnotné, ale mají jinou frekvenci
červen 20, 2025 596
21. 6. 2025 ve 4:42 vstoupí Slunce do znamení Raka, který nás bude vracet domů, ke kořenům, do...
Číst článek...
Slunce – Zářivá hvězda, životodárná energie i mýtické božstvo
červen 10, 2025 371
„Ráno vychází bůh Re z východní nebeské brány, u níž stojí dvě tyrkysové sykomory, a nasedá do...
Číst článek...
Bez Černý – Posvátný a léčivý keř s kouzelnou mocí
květen 28, 2025 723
Staré české přísloví zní: „Před heřmánkem smekni, před bezem klekni“. Toto lidové rčení je důkazem...
Číst článek...
Slunce v Blížencích – Slyšet čistě vnitřní pravdu
květen 20, 2025 847
20. 5. 2025 ve 20:55 vstoupí Slunce do znamení Blíženců za podpory mocného Pluta, abychom se...
Číst článek...
Geomantie – Nauka o jemnohmotných silách Země
květen 20, 2025 790
Ať se nacházíme na jakémkoli místě na světě, vnímáme ho určitým způsobem, necháváme se jím...
Číst článek...
Pod vlivem magického Měsíce – Jak na nás působí jeho jednotlivé fáze?
duben 29, 2025 751
Měsíc je spolu se Sluncem nejdůležitějším a největším nebeským tělesem, které lidské oko vnímá....
Číst článek...
Slunce v Býku – Prosté bytí je projevem Boha
duben 15, 2025 1129
19. 4. ve 21:56 vstoupí Slunce do znamení Býka, kdy Uran na jeho posledních stupních vytvoří...
Číst článek...
Hormonální jógová terapie – Návrat k ženské energii, návrat k sobě
duben 01, 2025 921
„Sestavu hormonální jógy jsem vytvářela pro menopauzu, pro starší ženy, které ztrácejí hormony,...
Číst článek...
Slunce v Beranu – Nová cesta je otevřená
březen 20, 2025 1162
20. 3. 2025 v 10:02 Slunce, které opustí konjunkci s Neptunem a Severním lunárním uzlem v Rybách,...
Číst článek...
Měsíční jeskyně – Tajemná šachta patří k největším záhadám na Slovensku
březen 18, 2025 1209
Stálo tam něco jako obrovské černé silo, bíle olemované. Když jsem se vzpamatoval, napadlo mě, že...
Číst článek...
JITKA VALENTOVÁ: Černá Luna vstupuje do Štíra 27. 3. 2025
březen 12, 2025 1439
Dne 27. 3. 2025 vstoupí po 9. letech v rámci koridoru zatmění Černá Luna do znamení Štíra . V...
Číst článek...
PODPOŘTE NAŠÍ PRÁCI A ZAŠLETE NÁM FINANČNÍ DAR, VELICE DĚKUJEME.
2201380141/2010. Pro platby ze zahraniční: FIO Banka, a.s.
IBAN: CZ7720100000002201380141

NEBO PŘES PAYPAL třeba 111,- nebo 222,- Kč

Přednášky z festivalu Poděbrady

Více videí

Tajemné dějiny a UFO na Zemi

Nejčtenější články na našem portálu osobního rozvoje

16 květen 2020 2338428
Věřím, že každý se někdy zarazil nad "časem", tedy lépe řečeno nad čísly na hodinách, která na...
Celý článek...
4 listopad 2019 518317
Taky jste si všimli, že stále více lidí hlásí různé formy intolerance nebo alergie na pšenici,...
Celý článek...
20 září 2023 463032
Naše jméno nás representuje na veřejnosti a je do jisté míry i naší vizitkou. Každé jednotlivé...
Celý článek...
Vaše osudové číslo předurčuje Vaší životní cestu
1 prosinec 2020 298528
Nauka o číslech nebo-li numerologie je prastará opravdu zajímavá věda. Možná právě proto byla po...
Celý článek...
51 symptomů spirituálního probuzení
28 září 2023 289863
1. Změna spánkových vzorců: nervozita, horká chodidla, přerušovaný spánek Pocit únavy po probuzení...
Celý článek...
3 říjen 2023 275857
Byla roztěkaná, utahaná a kafe pila neúměrně rychle. Prý musí brzy jít, protože na ni doma čeká...
Celý článek...
Jitka Bičíková: ATOPICKÝ EKZÉM a jeho duchovní příčina
6 říjen 2023 264840
Ekzémy vyjadřují náš VNITŘNÍ ZÁPAS mezi tím počem toužíme, a tím co ve skutečnosti prožíváme....
Celý článek...
Jak zjistit z numerologie kým jsme byli a jak jsme zemřeli v minulém životě?
3 srpen 2019 263881
Zajímá vás, zda jste byli v minulém životě mužem či ženou nebo příčina smrti, co nás čeká po...
Celý článek...
Význam andělských čísel 11, 111 a 1111
13 duben 2020 261808
Pokud opakovaně vídáte čísla 11, 111 nebo 1111, je pro to důvod. Nejčastějším způsobem, jakým...
Celý článek...
DUCHOVNÍ PŘÍČINA OBEZITY a celulitidy v naší mysli
12 prosinec 2020 246623
Obezita znamená z mluvy naší duše nejen POTŘEBU OCHRANY, OBAL STRACHU, ale také ÚTĚK PŘED -...
Celý článek...
Jitka Bičíková: Krevní tlak NÍZKÝ/VYSOKÝ - duchovní příčina
30 květen 2022 246087
VYSOKÝ KREVNÍ TLAK - Duchovní příčina Vysokým tlakem trpí lidé, kteří v sobě dusí VELKÝ TLAK....
Celý článek...
Jak zhmotňovat svá přání - Zákon přitažlivosti, nejmocnější zákon vesmíru
29 srpen 2021 218418
Každá myšlenka vibruje, každá myšlenka vyzařuje nějaký signál a současně přitahuje jí odpovídající...
Celý článek...
Vztah dvojplamenů - karmických duchovních dvojčat
7 leden 2018 214293
O konceptu dvojplamenů toho bylo napsáno hodně a koluje mnoho názorů a přesvědčení. Zdá se, že...
Celý článek...
Jak číslo domu a bytu může ovlivňovat váš život
30 září 2019 195752
Mohlo by se zdát, že čísla na dveřích jsou abstraktní, kromě základní orientace nic neznamenající...
Celý článek...
Jitka Bičíková: Proč ženy trpí na CYSTY, VÝTOKY A BOLESTIVOU MENSTRUACI? ~ psychospirituální příčina
17 září 2020 188473
V dnešní době snad už neexistuje jediná žena, která by neměla nějaké "ženské problémy". Čím je to...
Celý článek...
Vendula Kociánová: Muži milují silné ženy, do doby, než z nich vytáhnou raněné chlapce
27 srpen 2020 186504
Většinu mužů přitahují silné ženy. Někdo si na ni troufne jiný jen tak z povzdálí kouká a...
Celý článek...
Jitka Bičíková: VELKÉ A TLUSTÉ BŘICHO U HUBENÝCH ŽEN
6 prosinec 2018 178590
Jste štíhlá, cvičíte, držíte dietu, ale stále nemůžete zhubnout velké břicho ? KDE JE CHYBA? Náš...
Celý článek...
Soňa Sofi: NUMEROLOGIE - Číslo dne narození
23 září 2019 170554
"To, čím jsi, záleží na třech faktorech:na tom, co jsi zdědil, co z tebe udělalo tvé okolí a co...
Celý článek...
Je ten muž pro mě skutečně tím pravým?
25 listopad 2020 165835
Často se dva dospělí dají dohromady a jenom donekonečna přehrávají svá dětská dramata. Poměrně...
Celý článek...
Petra Jelínková: Všem matkám svých synů
13 srpen 2022 163052
Tak jak nic v životě není náhoda, není ani náhoda, že žena porodí syna. Tím, že žena přivede na...
Celý článek...
Znáte svojí osobní roční vibraci? Víte v jakém karmickém roce se nacházíte?
24 květen 2018 145744
Každý z vás jistě ví, jaký se píše rok, nyní, když dávám dohromady tento článek, jsme na sklonku...
Celý článek...
MERLIN král čarodějů: Když muž skutečně miluje
20 červenec 2022 129875
Když muž skutečně miluje a otevře své srdce ženě, měla by žena o jeho zranitelné srdce pečovat a...
Celý článek...
Jitka Bičíková: BABIČČINY BYLINKY na lymfu a otoky
21 květen 2020 126441
OBKLAD Z JABLEČNÉHO OCTA: – Vezměte si bavlněný ručník nebo nějaký hadřík a namočte ho v...
Celý článek...
Soňa Sofi: NUMEROLOGIE - Osobní roční vibrační číslo
3 červenec 2016 125739
Charakteristiky pro jednotlivé roční vibrace. Jsou to devítileté cykly, ve kterých se pohybujeme...
Celý článek...